Postup : 2007/2110(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0103/2008

Předložené texty :

A6-0103/2008

Rozpravy :

PV 07/05/2008 - 19
CRE 07/05/2008 - 19

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0196

ZPRÁVA     
PDF 140kWORD 100k
2. 4. 2008
PE 396.586v02-00 A6-0103/2008

o řízení populací hlubinných ryb

(2007/2110(INI))

Výbor pro rybolov

Zpravodajka: Rosa Miguélez Ramos

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o řízení populací hlubinných ryb

(2007/2110(INI)

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o přezkumu řízení populací hlubinných ryb (KOM(2007)0030),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politikou (KOM(2007)0196),

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0103/2008),

A. vzhledem k tomu, že Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svých doporučeních ohledně hlubinných druhů z roku 2002 a z roku 2004 poukazuje na to, že většina druhů se nachází mimo rámec bezpečných biologických limitů; lituje, že EU omezila rybářské aktivity v mnohem menší míře, než požadují doporučení ICES; zdůrazňuje dále, že pro stanovení kvót, jež zaručí udržitelný rybolov, je zapotřebí lepších biologických údajů,

B.  vzhledem k tomu, že oceánské loďstvo, ať už působí ve vodách třetích zemí, v oblastech regulovaných některou regionální rybolovnou organizací nebo v neregulovaných oblastech volného moře, má rybolov provádět racionálně a odpovědně v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu, Dohodou OSN o provedení ustanovení Úmluvy o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, a s kodexem FAO pro zodpovědný rybolov, a vzhledem k tomu, že dohoda OSN o rybích populacích i kodex FAO vyžadují uplatňování zásady obezřetnosti,

C. vzhledem k tomu, že EU se vrcholné schůzce v Johannesburgu v roce 2002 zavázala zajistit udržitelnost světového rybolovu a pokud možno do roku 2015 zachovat či obnovit rybolovné zdroje, především nadměrně lovené populace, na úroveň maximálního udržitelného výnosu,

D. vzhledem k tomu, že ochrana mořského prostředí a udržitelný rybolov jsou možné pouze za souhlasu a spolupráce všech dotčených států,

E.  vzhledem k tomu, že systematické shromažďování věrohodných údajů je úhelným kamenem analýzy populací a vědeckého poradenství, a je tudíž pro uplatňování společné rybářské politiky zásadně důležité, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení uznala, že údaje pro vědecké hodnocení stavu populací hlubinných ryb jsou nedostatečné a co se týče jejich definic, existují zde nesrovnalosti,

F.  vzhledem k tomu, že zpráva, kterou v dubnu 2007 zveřejnil Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu, se zabývá změnou harmonogramu předkládání vědeckých zpráv a zlepšením jejich kvality;

G. vzhledem k tomu, že je zapotřebí přijmout přiměřená sociálně-ekonomická opatření, aby se rybářům nahradily náklady na omezení činnosti související s plány obnovy populací,

H. vzhledem k tomu, že se ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(1) zasazuje o řadu opatření na podporu udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů,

1. vítá úsilí loďstva Společenství o provádění politiky udržitelného rybolovu a poukazuje na určitý rozpor mezi situací prezentovanou ve sdělení Komise a skutečností;

2. poukazuje na to, že než budou přijata opatření pro řízení, měla by se provést analýza důvodů, proč se neuplatňují stávající opatření a jaké jsou příčiny toho, že členské státy neplní své povinnosti nebo je plní opožděně či využívají jiné postupy, což ztěžuje rozbor faktorů týkajících se tohoto druhu rybolovu;

3. upozorňuje na to, že neustálé změny předpisů a předkládání nových návrhů ve chvíli, kdy ještě nebyl dostatek času pro provedení stávajících návrhů a pro odpovídající zpracování získaných informací, vedou k tomu, že SRP ztrácí důvěryhodnost, a že současná omezení intenzity rybolovu jsou přínosnější jen pro některé druhy;

4. souhlasí s Komisí, že systematické shromažďování věrohodných údajů představuje úhelný kámen pro hodnocení populací a vypracování vědeckých stanovisek; vyzývá Komisi, členské státy a odvětví rybolovu k zaplnění existujících mezer, aby bylo možno přizpůsobit opatření pro kontrolu intenzity jednotlivým druhům rybolovu, přičemž uznává, že hlubinný rybolov je většinou smíšený;

5. připomíná Komisi, že ačkoli byly celkové přípustné odlovy a omezení intenzity tohoto rybolovu stanoveny nahodile z důvodu nedostatečných biologických poznatků, je třeba dodržovat obezřetný přístup ke každému druhu považovanému za hlubinný, sledovat jeho využívání a odpovídajícím způsobem stanovit celkové přípustné odlovy na základě přesných vědeckých studií;

6. konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(2) požaduje uplatňování přístupu předběžné opatrnosti, který podle definice v článku 3 znamená, že „nedostatek příslušných vědeckých údajů by neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídících opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí“;

7. zdůrazňuje potřebu zavést u hlubinného rybolovu zákaz výmětů, což by odborníkům umožnilo přesněji zkoumat komplexní rozmanitost vyložených druhů, z nichž některé nejsou jedlé;

8. vyjadřuje své stanovisko, že by v rámci opatření k omezení vedlejších odlovů a k zákazu výmětů měla Komise zakázat veškerou rybářskou činnost nad podmořskými horami a hydrotermálními vývěry a v okruhu pěti mil od všech identifikovaných korálových útesů v chladných vodách; domnívá se, že by se také mělo zakázat vlečení sítí po dně v hloubkách nad 1 000 m a zároveň by se mělo zlepšit sledování i kontrolní postupy;

9. upozorňuje na skutečnost, že mnoho hlubinných ryb je loveno nezáměrně v podobě vedlejších úlovků, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na kontrolu rybářské aktivity s cílem omezit vedlejší úlovky; podotýká však, že omezení týkající se velikosti ok sítě nejsou vhodná z důvodu tvarů a velikostí hlubinných druhů;

10. žádá Komisi, aby provedla sociálně-ekonomické hodnocení lovu hlubinných druhů ryb i posouzení dopadu, který by nové snížení intenzity rybolovu mělo na dané odvětví, i dopadu pokračujícího vyčerpávání rybích druhů, na kterých je rybolov závislý; domnívá se, že je zásadní dosáhnout rovnováhy mezi sociálně-ekonomickými požadavky a udržitelností životního prostředí;

11. připomíná, že řízení mnohých populací se odehrává v mezinárodních vodách, a tudíž je zapotřebí koordinovat činnost různých regionálních rybolovných organizací, aby přijímaná opatření zohledňovala všechna loďstva, která se věnují tomuto druhu rybolovu; domnívá se, že by EU měla usilovat o zajištění úplného a účinného provádění rezoluce Valného shromáždění OSN č. 61/105 v souvislosti s lovem hlubinných druhů i s rybolovem při dně na volném moři; je přesvědčen, že všechna omezení by se měla vztahovat na rybáře ze všech smluvních stran, aby tak nedocházelo ke znevýhodnění;

12. navrhuje, aby v hlubokomořských oblastech, kde se dosud rybolov neprovozuje, byl rybolov povolen teprve tehdy, až budou tyto oblasti prozkoumány, vědecky bude prokázáno, že je možno provozovat udržitený rybolov bez rizika ochuzení biologické rozmanitosti a poškození přírodních stanovišť, a až budou zavedena odpovídající řídící opatření;

13. žádá Komisi, aby zavedla nové programy pro shromažďování vědeckých informací, při nichž může v případě potřeby využít výzkumná plavidla; domnívá se, že příkladem může být zmapování oblasti „Hatton Bank“, kde se loví hlubinné druhy ryb, provedené Španělským úřadem pro rybolov v zóně spravované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, a kde se výzkum soustředil na rozložení podmořských hor, korálových útesů v chladných vodách a hydrotermálních vývěrů s cílem určit citlivé oblasti v místě působení rybářských plavidel;

14. souhlasí s Komisí, že je zapotřebí pro tento typ rybolovu zaujmout přístup zohledňující ekosystém, avšak upozorňuje, že opatření musejí být alespoň minimálně věrohodná a nesmějí se používat paušálně, ale na základě hodnocení dopadů na životní prostředí. Cílem je předejít uzavírání zón, v nichž žádná rizika nehrozí, a naopak uzavřít zóny rybolovu při dně v místech výskytu nebo předpokládaného výskytu citlivých mořských ekosystémů nebo tam, kde se rybí populace nacházejí mimo rámec bezpečných biologických limitů; kartografický výzkum mořského dna, výzkum vztahů mezi prvky, které vytvářejí ekosystémy, a znalost přírodních zdrojů oceánu se musejí považovat za prioritu, pokud se má nová evropská námořní politika stát skutečností;

15. opakuje, že rybářům a sdružením, jež je zastupují, je třeba naslouchat a že mají být zapojeni do definování opatření na ochranu mořského prostředí, řízení zdrojů a obnovu populací;

16. souhlasí s tvrzením Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu v tom, že je téměř ve všech druzích rybolovu zapotřebí věnovat více lidských i finančních zdrojů na analýzu biomasy a úmrtnosti jednotlivých druhů ryb; zároveň se domnívá, že aby byly vědecké poznatky přijaty všemi dotčenými stranami, je zapotřebí stanovit jasný strategický směr, který umožní předejít zdvojování činností a nedostatku synergie;

17. vyjadřuje znepokojení nad neúčinností a špatným prováděním současných nařízení SRP; vyzývá Komisi, aby zlepšila postupy pro sledování a kontrolu v členských státech;

18. zdůrazňuje, že pro zabezpečení fungujícího systému kontroly a dohledu je třeba vyvíjet nové techniky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vyvíjení kontrolních technik a v této souvislosti poukazuje na možnosti, které skýtají elektronické lodní deníky;

19. zdůrazňuje výhody, které přinese vybudování sítě chráněných mořských oblastí (MPA) v rámci sítě Natura 2000 a věří, že tento krok bude mít pozitivní vliv na nadměrně lovené rybí populace; vybízí členské státy, aby využily všech možností, které skýtají mořské prvky sítě Natura 2000;

20. naléhavě vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem zajistit uplatňování a případně zdokonalení stávajících mezinárodních dohod o hlubinném rybolovu;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společné pokyny, vyměňovaly si osvědčené postupy, zlepšovaly využití dostupné technologie Společenství a zapojily nezávislé skupiny odborníků a nevládní organizace s cílem lépe provádět opatření usilující o omezení nezákonného rybolovu a prodeje nelegálních úlovků na evropských trzích;

22. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rybolovné metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a neškodí mu, ani neohrožují biologickou rozmanitost v důsledku nechtěných vedlejších úlovků a zbytečných zranění způsobených jiným živým organismům;

23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. 314 E, 21.12.2006, s. 131.

(2)

Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Obsah návrhu

Cílem sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 29. ledna 2007 o přezkumu řízení populací hlubinných ryb (KOM(2007)0030 v konečném znění) je analyzovat účinnost právních předpisů vztahujících se na lov těchto druhů ryb, z nichž některé – nikoli však všechny – mají nízkou produktivitu a dlouhé období dospívání. Ačkoli objem tohoto rybolovu je ve srovnání s kontinentálním rybolovem malý, má velký hospodářský význam pro evropská plavidla, jež zahájila rybolov těchto populací v 90. letech, kdy došlo ke snižování stavů druhů ryb žijících u dna, především tresky.

Jde o smíšený rybolov, u něhož vzhledem k nedostatku informací panuje nejistota ohledně většiny populací a při němž několik druhů ryb uvedených v přílohách, jako jsou žraloci, červenice obecná nebo mník modrý, není loveno přímo. Protože se nacházejí na pomezí vod Společenství a oblasti, kterou spravuje Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, dochází někdy k rozporům ohledně způsobu jejich řízení.

Do roku 2003, kdy byly nařízením (ES) č. 2340/2002 na základě historických údajů stanoveny první kvóty pro členské státy na období let 2003–2004, nebyl tento rybolov zvláštním způsobem regulován. Přidělení kvót pro rybolov, který již probíhal, bylo sporné, což bylo ještě umocněno změnou kvót po přistoupení nových členských států v roce 2004. Místo toho, aby se problém odstranil, provázel i další přidělování celkových přípustných odlovů, kdy některé členské státy nebyly schopny své kvóty využít, zatímco jiné je vyčerpaly v prvních měsících roku.

Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 zavedlo řadu velice přísných podmínek s cílem zpomalit rozšiřování tohoto rybolovu: nutnost zvláštních povolení k rybolovu, omezení kapacity plavidel, požadavky na podávání zpráv a kontrolu, povinné plány odběru vzorků, přítomnost pozorovatelů na palubě, shromažďování údajů a povinnost provádět vykládku jen v určených přístavech.

S cílem zlepšit ochranu těchto populací se v roce 2004 členové Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, mezi nimi i EU, rozhodli snížit intenzitu rybolovu v letech 2005 a 2006 o 30 % ve srovnání s rokem 2003, který byl prvním rokem, pro nějž byly k dispozici údaje o úlovcích. Rada ministrů upravila procentuální snížení na 10 % v roce 2005 a dalších 10 % v roce 2006 s cílem zmírnit sociálně-ekonomický dopad tohoto opatření. Nařízení Rady (ES) č. 2270/2004 stanovilo celkové přípustné odlovy pro roky 2005 a 2006 a poprvé je zavedlo u řady populací, které do té doby nepodléhaly žádnému omezení, a vyčlenilo uzavřenou zónu pro červenici obecnou ve vodách východně od Spojeného království a Irska.

V oblasti boje s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem přijala Rada navíc v říjnu 2006 nařízení, kterým se do práva Společenství provádějí rozhodnutí Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku pro vody v působnosti této regionální rybolovné organizace. Podle nových pravidel nebudou smět plavidla zapojená do nezákonných činností vplout do přístavů ve Společenství ani lovit ve vodách Společenství a dovoz ryb pocházejících z těchto plavidel bude zakázán. Členské státy nesmějí těmto plavidlům udělit právo plout pod jejich vlajkou a mají povinnost vyzvat dovozce, přepravce a další dotčená odvětví, aby s těmito plavidly neobchodovala a nepřekládala ryby ulovené těmito plavidly.

Poslední rozhodnutí ohledně těchto druhů ryb, u některých druhů velice přísná, byla přijata na zasedání Rady ministrů v listopadu 2006 nařízením Rady (ES) č. 2015/2006, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví celkové přípustné odlovy a kvóty.

2. Poznámky zpravodajky

Cílem sdělení je zhodnotit účinnost právních předpisů ze dvou hledisek: z hlediska jejich přiměřenosti a z hlediska jejich uplatňování. S ohledem na pokrok, jehož bylo v tomto rybolovu dosaženo, a na množství opatření, která již loďstvo Společenství dodržuje (kterými se však neřídí ostatní plavidla, která působí ve stejných zónách), působí jeho tón poněkud znepokojivě. Je zřejmé, že evropské loďstvo v posledních letech omezilo intenzitu rybolovu, ať už snížením celkových přípustných odlovů nebo omezením kapacity a vytvořením chráněných zón. Zároveň vůči těmto právním předpisům zaznívá nemálo výtek ze strany vnitrostátních orgánů i ze samotného rybářského odvětví.

První z těchto výtek spočívá v tom, že termín „hlubinné druhy“ není přesně definován. Komise přiznává, že v době, kdy se toto členění zavedlo, neměla k dispozici dostatek biologických a vědeckých informací a používá toto označení pro všechny druhy ryb, které jsou loveny hlouběji než 400 metrů pod hladinou, čímž se směšuje široké spektrum druhů ryb, které nemají společné biologické nebo morfologické prvky ani společný výskyt. Neznalost zeměpisného rozložení a nedostatek věrohodných vědeckých údajů způsobuje, že celkové přípustné odlovy a kvóty se nejen stanovují pro příliš rozsáhlé oblasti řízení, ale jsou i velice přísné, dokonce ještě přísnější, než je stanoveno pro druhy, na něž se vztahují plány obnovy.

Vzhledem k tomu, že již uplynula určitá doba, měla by být Komise schopna rozlišovat druhy, které vyžadují ochranu z důvodu svých specifických biologických vlastností, od druhů ryb, které nežijí u dna a u nichž by se měly v rybolovných plánech stanovit dlouhodobé cíle. Komise již nejednou musela odebrat druh ze seznamu a uznat, že jde jen o vedlejší úlovky rybolovu v mělkých vodách. Podle názoru zpravodajky je nezbytné, aby Komise zrušila rozdílný postup, který není u jednotlivých druhů ryb plně odůvodněný, a aby situaci co nejdříve vyjasnila.

Co se týče vhodnosti systému celkových přípustných odlovů a kvót pro řízení těchto populací, je jisté, že u smíšeného rybolovu není snadné uplatňovat opatření pro kontrolu intenzity ani celkové přípustné odlovy, které jsou stanoveny pouze pro 9 ze 48 druhů ryb uvedených v přílohách I a II nařízení. Často se objevují názory, že příliš přísné celkové přípustné odlovy by mohly vést k vyšším výmětům, a poukazuje se na nutnost provádět předběžná průzkumná hodnocení spolu se zvýšením kontrol, především u plavidel. Snížení plánovaná pro mníka modrého, ale i pro mníkovce bělolemého zvyšují pravděpodobnost výmětů těchto druhů ryb v případě vedlejších úlovků, neboť tyto druhy žijí blíže pod hladinou než ostatní druhy, jimiž se návrh zabývá.

Další důležitou otázkou se jeví nutnost čelit problému výmětů a lépe je regulovat. Komise, která se zřejmě zaměřuje pouze na to, aby systém měl „určitý účinek“, souhlasí s tím, že je nutné zavést jiný, účinnější typ opatření.

Pokud jde o řízení intenzity rybolovu prostřednictvím omezení kapacity, přiznává Komise, že zahrnutím všech plavidel, která mají povolení k hlubinnému rybolovu (ať už o rybolov hlubinných druhů ryb usilují, či nikoli), do definice plavidel, jež vyžadují zvláštní povolení, ztěžuje kontrolu a zároveň zbytečně omezuje přístup k jiným druhům rybolovu.

Komise připisuje malý úspěch opatření pro kontrolu intenzity rybolovu tomu, že některé členské státy tato opatření nedodržují, což vede k otázce, jak se toto nedodržování řešilo, proč se jasně neuvede, které členské státy své povinnosti splnily, a které nikoli, a proč se z toho nevyvozují žádné důsledky. I za těchto okolností však souhrnné údaje o intenzitě rybolovu poskytnuté nejméně 10 členskými státy ukazují, že intenzita rybolovu představovala v roce 2005 maximálně 65 % intenzity z roku 2000, což je v souladu s doporučeními Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku. Komise uznává, že by se stávající kontroly, které se uplatňují na veškerý smíšený rybolov, ačkoli některé druhy rybolovu jsou udržitelnější než jiné, měly přizpůsobovat jednotlivým případům podle cílových druhů ryb a podle druhů ryb, které jsou pouze vedlejšími úlovky.

Je zřejmé, že je urychleně zapotřebí více lepších informací o různých druzích rybolovu, zejména pokud jde o druhy ryb uvedené v příloze II, i více lidských a finančních zdrojů pro výzkum. Odborníci trvají na tom, že v tomto ohledu je zapotřebí, aby Mezinárodní rada pro průzkum moří pro každý druh stanovila populace, které je možno lovit udržitelným způsobem, a požadují také, aby plány odběru vzorků měly vyšší vědeckou hodnotu a aby údaje poskytované jak Komisí, tak Mezinárodní radou pro průzkum moří byly přesnější. Uzavřené oblasti nebo loviště, pro něž nejsou k dispozici důvěryhodné údaje, doporučují odborníci přehodnotit a zmenšit, neboť uzavření zón, v nichž je rybolov proveditelný, by v praxi vedlo k tomu, že by nezákonná plavidla kvůli nedostatečnému zájmu dotčených stran lovila s větší beztrestností, čímž by se ještě snížila dostupnost údajů potřebných pro hodnocení zdrojů těchto zón.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (11. 10. 2007)

pro Výbor pro rybolov

k přezkumu řízení populací hlubinných ryb

(2007/2110(INI))

Navrhovatel: Marios Matsakis

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro rybolov jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(1), ve kterém se zasazoval o několik opatření na podporu udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů;

2.  souhlasí s Komisí, že současná úroveň využívání populací hlubinných ryb se nutně musí snížit a že opatření, která jsou v současné době platná, se provádějí v nedostatečné míře, a nejsou proto účinná;

3.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že celkové přípustné odlovy (TAC) jsou podstatně vyšší než doporučují odborníci (v průměru o 42 až 57 %), a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby schválily výrazné snížení celkových přípustných odlovů ohrožených druhů;

4.  se znepokojením konstatuje, že Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svých doporučeních ohledně hlubinných druhů z roku 2002 a z roku 2004 poukazuje na to, že většina druhů se nachází mimo rámec bezpečných biologických limitů; lituje, že EU omezila rybářské aktivity v mnohem menší míře, než požadují doporučení ICES; zdůrazňuje dále, že pro stanovení kvót, jež zaručí udržitelný rybolov, je zapotřebí lepších biologických údajů;

5.  navrhuje, aby v hlubokomořských oblastech, kde se dosud rybolov neprovozuje, nebyl rybolov povolen, dokud tyto oblasti nebudou zmapovány, a na základě vědeckých poznatků panuje názor, že zodpovědný a udržitelný rybolov v souladu s mezinárodními závazky je možné provozovat bez rizika ochuzení biologické rozmanitosti a poškození přírodních stanovišť;

6.  vyjadřuje znepokojení nad neúčinností a špatným prováděním současných nařízení; vyzývá Komisi, aby zlepšila postupy pro sledování a kontrolu v členských státech;

7.  zdůrazňuje, že pro zabezpečení fungujícího systému kontroly a dohledu je třeba vyvíjet nové techniky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vyvíjení kontrolních technik a v této souvislosti poukazuje na možnosti, které skýtají elektronické lodní deníky;

8.  zdůrazňuje výhody, které přinese vybudování sítě chráněných mořských oblastí (MPA) v rámci sítě Natura 2000 a věří, že tento krok bude mít pozitivní vliv na nadměrně lovené rybí populace; vybízí členské státy, aby využily všech možností, které skýtají mořské prvky sítě Natura 2000;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem zajistit uplatňování a případně zdokonalení stávajících mezinárodních dohod o hlubinném rybolovu;

10. vyzývá Komisi, aby členským státům nebránila přijmout na vnitrostátní úrovni opatření k zastavení rybolovu, případně vydat jiná omezení rybolovu, která by zajistila udržitelný stav rybích populací;

11. připomíná cíle přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v září 2002, zejména cíl zachování či obnovení takového početního stavu rybích populací, který umožní maximální udržitelné výnosy, a to co nejdříve, zvláště u zdecimovaných populací ryb, pokud možno nejpozději do roku 2015;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společné pokyny, vyměňovaly si osvědčené postupy, zlepšovaly využití dostupné technologie Společenství a zapojily nezávislé skupiny odborníků a nevládní organizace s cílem lépe provádět opatření usilující o omezení nezákonného rybolovu a prodeje nelegálních úlovků na evropských trzích;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rybolovné metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a neškodí mu, ani neohrožují biologickou rozmanitost v důsledku nechtěných vedlejších úlovků a zbytečných zranění způsobených jiným živým organismům;

14. vyzývá Komisi, aby do rozhodovacího procesu blíže zapojila příslušné nevládní organizace a aby věnovala větší pozornost vědeckým studiím o důsledcích nadměrného využívání přírodních zdrojů a používání zastaralých metod a technologií, které mají negativní dopady na životní prostředí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.10.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

1

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Anne Ferreira, Matthias Groote, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Jens Holm, Eija-Riitta Korhola, Urszula Krupa, Jules Maaten, Marios Matsakis, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Antonios Trakatellis, Anja Weisgerber, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Giovanni Berlinguer, Philip Bushill-Matthews, Bairbre de Brún, Duarte Freitas, Genowefa Grabowska, Karsten Friedrich Hoppenstedt

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

(1)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0486.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.3.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jim Allister, Elspeth Attwooll, Iles Braghetto, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Paulo Casaca, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Emanuel Jardim Fernandes, Carmen Fraga Estévez, Ioannis Gklavakis, Alfred Gomolka, Ian Hudghton, Heinz Kindermann, Rosa Miguélez Ramos, Seán Ó Neachtain, Struan Stevenson, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Cornelis Visser

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ole Christensen, Dorette Corbey, Raül Romeva i Rueda, Thomas Wise

Právní upozornění - Ochrana soukromí