ZPRÁVA o hodnocení programu PEACE a strategiích pro budoucnost

7. 4. 2008 - (2007/2150(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Bairbre de Brún

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hodnocení programu PEACE a strategiích pro budoucnost

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 158 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/93 ze dne 20. července 1993, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji[2],

–   s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2082/93 ze dne 20. července 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 4253/88, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji[3],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 214/2000 ze dne 24. ledna 2000 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko[4],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2236/2002 ze dne 10. prosince 2002 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2003–2004)[5],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1105/2003 ze dne 26. května 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech[6],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 173/2005 ze dne 24. ledna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech s ohledem na prodloužení trvání programu PEACE a poskytnutí nových položek závazků[7],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 177/2005 ze dne 24. ledna 2005 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2005-2006)[8],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1968/2006 ze dne 21. prosince 2006 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010)[9],

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)[10],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní podpůrný program pro mír a usmíření v Severním Irsku“ (KOM(1994)0607),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zpráva o Mezinárodním fondu pro Irsko na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 177/2005“ (KOM(2006)0563),

–   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2000 o Mezinárodním fondu pro Irsko a zvláštním podpůrném programu pro mír a usmíření v Severním Irsku a v pohraničních okresech Irska (1995 až 1999) spolu s odpověďmi Komise (bod 58)[11],

–   s ohledem na veřejné slyšení týkající se hodnocení programu PEACE a strategií pro budoucnost, které pořádal Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu dne 20. listopadu 2007,

–   s ohledem na pracovní skupinu pro Severní Irsko (TFNI) vytvořenou po návštěvě předsedy Evropské komise pana Barrosa v Belfastu v květnu 2007,

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0133/2008),

A. vzhledem k tomu, že programy EU PEACE I a II financované na základě nařízení Rady č. 1105/2003 a 173/2005 usilovaly o zajištění míru a zahrnovaly dvě hlavní složky: využívání příležitostí plynoucích z míru a řešení následků konfliktu a násilí,

B.  vzhledem k tomu, že účast EU v programech PEACE byla a je velmi přínosná a že zapojení EU do projektů na budování míru nejen poskytlo finanční nástroj, ale také prokázalo význam EU jakožto neutrální autority s odbornými znalostmi a dlouhodobou vizí, která je pro vytvoření tohoto programu nutná,

C. vzhledem k tomu, že proces usmíření probíhá na různých úrovních, a vzhledem k tomu, že musí být aktivně podporován, ale nelze k němu nikoho nutit[12],

D. vzhledem k tomu, že budování míru a usmíření jsou svou povahou riskantní procesy, které však jsou k překonání politických, hospodářských a sociálních problémů v regionu nezbytné, a vzhledem k tomu, že by v této souvislosti měl u projektů na budování důvěry existovat prostor k experimentování a inovacím, jež tyto projekty umožní odstartovat,

E.   vzhledem k tomu, že konflikt v Severním Irsku od sebe oddělil komunity a současně vytvořil hluboké sociální, hospodářské a politické rozdíly,

F.  vzhledem k tomu, že budování kontaktů a důvěry může vést ke změně negativních názorů, a vzhledem k tomu, že podpora vzájemného porozumění mezi mladými lidmi napomáhá budoucím vedoucím představitelům pochopit historii a kulturu obou komunit,

G. vzhledem k tomu, že ačkoli může spolupráce s místními komunitami zabrat více času, neboť je do ní zapojeno více aktérů a postupů, je zřejmé, že její speciální přínos je klíčový, protože postoupení pravomocí nižším správním úrovním a zvyšování míry zapojení prohlubuje obecné povědomí jak o programech, tak o EU samotné,

H. vzhledem k tomu, že skupiny, jež byly dříve na okraji společnosti, a lidé, kteří byli konfliktem a násilím vážně zasaženi, již dostali v rámci programů PEACE možnost aktivně přispívat k budování míru; vzhledem k tomu, že projekty v rámci programů PEACE slouží těm nejokrajovějším částem společnosti, neboť vyvíjejí aktivity pro jednotlivce a skupiny, jako jsou oběti konfliktů, starší a zranitelné osoby, osoby se zdravotním postižením, oběti domácího násilí, bývalí vězni a nezaměstnaná mládež[13],

I.   vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kteří pracují na projektech budování míru a usmíření, tak činí dobrovolně,

J.   vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby programy pro budování míru, a zejména ty, které zapojují místní a dobrovolné skupiny, byly nadále finančně podporovány, a to i poté, co financování z programu PEACE bude ukončeno,

K. vzhledem k tomu, že dobrovolné a místní organizace jsou známy svými úspěchy v boji proti sociálnímu úpadku a deprivaci a mají dobré předpoklady pro rozvíjení a poskytování přímých služeb těm nejvíce znevýhodněným osobám ve společnosti, a vzhledem k tomu, že ženy hrají při budování míru velice pozitivní úlohu,

L.  vzhledem k tomu, že programy PEACE napomohly k rozvoji ekonomických projektů v zanedbaných oblastech zřizováním nových podniků,

M. vzhledem k tomu, že mnoho místních a dobrovolných iniciativ financovaných z programu PEACE II funguje i nadále a poskytuje základní komunitní služby především skupinám na okraji společnosti a očekává potvrzení přidělení finančních prostředků, které jim umožní v poskytování těchto služeb pokračovat,

N. vzhledem k tomu, že jedním z aspektů ekonomického rozvoje, který podpora poskytnutá v rámci programů PEACE umožnila, byl přínos jak pro městské, tak venkovské oblasti,

O. vzhledem k tomu, že financování v rámci Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI) je často doplňkové a že oba programy, IFI i PEACE, umožnily, aby se projekty dostaly do fáze, v níž mají přístup k dalším finančním zdrojům v rámci EU, jako je například INTERREG,

P.  vzhledem k tomu, že se však ukázalo, že mnohé z činností vykonávaných v rámci podprogramů programu PEACE, Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI) a iniciativy INTERREG si jsou do velké míry podobné a že se v jistých oblastech překrývají,

Q. vzhledem k tomu, že odpovědnost a transparentnost, účast, uznání vzájemné závislosti všech občanů, úspěšné odstranění nerovnosti, podpora rozmanitosti, pozornost věnovaná zranitelným skupinám a rovné příležitosti hrají při budování míru a usmíření důležitou roli,

R.  vzhledem k tomu, že prozatímní komisař pro pomoc obětem a pozůstalým[14] ve své zprávě uvádí, že skupiny poskytující podporu obětem a pozůstalým jsou závislé na nepravidelném financování z programu PEACE, a že není jasné, jak budou projekty určené pro pomoc obětem a pozůstalým pokračovat v případě, že tyto finanční prostředky již nebudou k dispozici, a vzhledem k tomu, že premiér a vicepremiér Severního Irska nedávno jmenovali pro pomoc obětem čtyři nové komisaře,

S.  vzhledem k tomu, že ochrana a podpora lidských práv je nedílnou součástí budování míru a obnovy společností zotavujících se z konfliktu,

1.  zdůrazňuje, že delegace pravomocí na místní úroveň je nezbytnou součástí budování míru a že účast občanské společnosti vede k tvorbě lepších politik i k lepšímu řízení společnosti;

2.  upozorňuje, že rozvoj různých prováděcích mechanismů spolu s dobrovolným sektorem, nevládními organizacemi a místními orgány poskytl rozsáhlé zkušenosti v oblasti nakládání s finančními prostředky EU; doufá, že tyto mechanismy, jež využívají postup zdola nahoru, mohou být využity při provádění dalších programů financování;

3.  vítá příspěvek programů PEACE a IFI k ekonomickému a sociálnímu rozvoji; konstatuje, že jedno podnikatelské centrum, které bylo zřízeno před zahájením činnosti fondu IFI v zanedbané oblasti, se s podporou fondu IFI a místní oblastní rady rozrostlo v síť třiceti dvou podnikatelských center, což napomohlo k větší sebedůvěře a naději zapojených subjektů;

4.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi účastníky programů financovaných z PEACE a IFI by neměla skončit zároveň s koncem těchto programů; vyzývá vládní úřady, aby zachovaly tu činnost, která se ukázala jako efektivní, a aby zajistily, že financování této nedocenitelné činnosti bude pokračovat i po té, co bude ukončeno veškeré financování z prostředků programu PEACE;

5.  vyzývá vlády Spojeného království a Irské republiky, aby zejména zřídily prozatímní mechanismy financování místních a dobrovolných skupin za účelem překlenutí období mezi koncem programů financování PEACE II a začátkem programů financování PEACE III;

6.  vyzývá Komisi a vlády Spojeného království a Irské republiky, aby se společně s komisaři pro pomoc obětem a pozůstalým v této věci angažovaly s cílem nalézt způsob, jak by mohly skupiny poskytující pomoc obětem a pozůstalým dostávat finanční podporu i po ukončení financování z programu PEACE;

7.  v souvislosti s TFNI vyzývá Komisi, aby při vytváření budoucích iniciativ použila opět přístup aktivního občanství uplatňovaný v programech PEACE I a PEACE II; připomíná význam, který má pro stabilizaci mírového procesu rovnoměrný regionální rozvoj, při němž se dbá i na rozvoj infrastruktury, jejíž úroveň zaostává za úrovní jiných oblastí EU, a vyzývá TFNI, aby se k podpoře rozvoje infrastruktury stavěla pozitivněji;

8.  vyzývá k dalšímu rozvoji přeshraniční činnosti, neboť se domnívá, že tato činnost byla dosud klíčová pro obnovu městských a venkovských komunit v příhraničních oblastech; naléhavě žádá, aby došlo k dalšímu rozvoji spolupráce mezi místními obchodními komorami a orgány veřejné správy a také k dalšímu konání fór pro dobrovolný a veřejný sektor na obou stranách hranice a pro dobrovolné organizace, které již vyvíjejí přeshraniční činnost;

9.  vyzývá vládu Irské republiky, aby neprodleně provedla nařízení (ES) č. 1082/2006;

10. naléhavě žádá, aby se v rámci programů financování obecně využívaly konzultace – konané ve velkém i malém rozsahu a se zaměřením na dané místo – a zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zajištěny systémy, které umožní schvalování malých grantů na financování činnosti, jež musí být vykonána v krátké době, a činnosti, jejíž výsledky lze jen obtížně vyčíslit, jakož i systémy, které zaručují dlouhodobou udržitelnost a mohou být pro místní komunity přínosem;

11. vyzývá k omezení byrokracie, aby se zajistilo, že malé projekty nebudou postiženy nadměrnou zátěží;

12. uznává, že budování míru je dlouhodobý postupný proces a že výrazný posun k míru a usmíření chce svůj čas; vyzývá, aby byl jednotlivým grantům poskytnut delší časový rámec, jenž by projektům umožnil přinášet výrazné výsledky; uznává, že nejen hospodářské iniciativy, ale i kulturní a sportovní iniciativy významně přispívají k míru a usmíření, a proto by měly být rovněž nadále podporovány;

13. konstatuje, že sociálně ekonomická problematika spadá do sféry dobrovolných a místních organizací, které je důležité konzultovat, mají-li se rozvíjet místní strategie a oblasti; domnívá se, že významnými účastníky jsou rovněž další místní podniky;

14. zdůrazňuje, že mají-li se rozvíjet venkovské oblasti, je třeba aby se více než doposud prohlubovala součinnost mezi finančními prostředky na rozvoj zemědělství, venkova a regionů a mezi ochranou přírody, ekoturistikou a výrobou a využíváním obnovitelné energie;

15. zdůrazňuje, že by lidé měli mít snadný přístup k informacím o úspěšných projektech financovaných v rámci programů PEACE I a PEACE II i o projektech financovaných z fondu IFI; domnívá se, že by zkušenosti získané při těchto projektech měly být dány k dispozici i těm, kteří jsou zapojeni do jiné mezinárodní mírové činnosti; v této souvislosti vyzývá k vytvoření databáze coby vzdělávacího nástroje sloužícího k budování míru a usmíření doma i v zahraničí; dále vyzývá k tomu, aby do vytváření regionálních a metropolitních sítí byla byla zahrnuta účast na všech úrovních;

16. doporučuje, aby byly zavedeny komplexní strategie, jež by zajistily nejen dostupnost příkladů osvědčených postupů, ale i jejich používání ve všech fázích projektu, tj. při jeho tvorbě, realizaci, sledování a vyhodnocení;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 5.
• [3]  Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 20.
• [4]  Úř. věst. L 24, 29.1.2000, s. 7.
• [5]  Úř. věst. L 341, 17.12.2002, s. 6.
• [6]  Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3.
• [7]  Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3.
• [8]  Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 1.
• [9]  Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 86.
• [10]  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.
• [11]  Úř. věst. C 146, 25.5.2000, s 1.
• [12]  Usmíření po násilném konfliktu, International IDEA, Stockholm, 2003.
• [13]  Program EU pro mír a usmíření – dopad, SEUPB.
• [14]  Pomoc obětem a pozůstalým – zaměření na lidský odkaz, leden 2007.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

SOUVISLOSTI

Program EU pro mír a usmíření (PEACE II) byl programem, který následoval po zvláštním podpůrném programu pro mír a usmíření probíhajícím v období 1995–1999 (PEACE I). Současný program PEACE III (2007–2013) přebírá strukturu předešlého programu a jeho cílem je posílit mírový proces v Irsku, podpořit v tomto regionu mírumilovnou a stabilní společnost a prosazovat usmíření.

Program je přínosem pro mnohá odvětví, oblasti, skupiny a komunity, jež konflikt obzvláště zasáhl, a podporuje mezikomunitní projekty. Největší část finančních prostředků v rámci programu PEACE, který různým částem komunity poskytoval příležitost ke společné práci na místní úrovni, spravovaly místní partnerské struktury a nevládní organizace.

Řídícím orgánem programu je Útvar EU pro speciální programy (SEUPB). Monitorovací výbor tvoří klíčoví regionální partneři (rovnoměrně vybraní ze severní i jižní strany hranice).

Tabulka 1. Přehled financování a činnosti programu PEACE I a PEACE II                    

PEACE I	přiděleno 750 000 000 EUR	15 000 projektů
PEACE II	přiděleno 994 000 000 EUR	7 000 projektů

Cílem této zprávy z vlastního podnětu je popsat pozitivní výsledky a osvědčené postupy, kterých bylo během tohoto programu EU dosaženo, a zdůraznit, co se může zlepšit, které problémy je třeba řešit a z čeho je třeba se poučit.

Stojí za připomenutí, že EU je od roku 1989 jedním z hlavních přispěvatelů Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI).

Tabulka 2. Přehled činnosti Mezinárodního fondu pro Irsko od jeho zřízení v roce 1986 do současnosti.

IFI → 849 000 000 EUR → 5 700 projektů → 55 000 pracovních míst

Mír a usmíření

Evropské zapojení do projektu budování míru má svůj význam a Unie si je vědoma toho, že konflikt souvisí s chudobou a špatnou úrovní správy věcí veřejných[1]. Kromě některých současných členských států prodělala ve své historii konflikt i řada nových kandidátských zemí, například na západním Balkánu[2]. Pokud se irský konflikt zasadí do širších evropských souvislostí, lze získat poučení z řešení podobných situací v jiných zemích.

V rámci opatření 4.1 programu PEACE II proběhla na úrovni projektu výměna zkušeností mezi různými oblastmi Evropy i mimo ni, včetně Albánie, Běloruska, Moldávie, Srbska, Ukrajiny a Bosny. V současné době probíhá diskuse o možnosti zřídit celoevropskou síť regionů a měst, které se z konfliktu zotavují, které mají zkušenost s jeho ukončováním nebo které se s konfliktem a vyloučením dosud potýkají.

V souvislosti s předcházením konfliktům a rozvojem a budováním míru si všichni stále více uvědomují, že samotný hospodářský rozvoj, jakkoli může být významný, nemůže zajistit udržitelný mír. Nejdůležitějším faktorem v této oblasti je spravedlivý rozvoj a opatření zaměřená na podporu účinné správy věcí veřejných a stabilní společnosti.

Proces usmíření rozvíjený v rámci programu PEACE je nutno chápat v souvislosti s pěti úzce spjatými a vzájemně se překrývajícími oblastmi modelu vypracovaného Brandonem Hamberem a Gráinne Kellyovou[3]:

•          rozvíjení společné vize spravedlivé společnosti založené na vnitřních vazbách;

•          uznání minulosti a vyrovnání se s ní;

•          budování pozitivních vztahů;

•          výrazná kulturní změna a změna v postoji a

•          významná společenská, hospodářská a politická změna.

Mnozí mezinárodní pracovníci se domnívají, že budování míru a dosažení usmíření je dlouhodobý proces, přičemž je nanejvýš důležité, aby se jej účastnily zranitelné skupiny.

Spolupráce s místními komunitami může zabrat více času, ale její přínos je klíčový. Výsledky programu PEACE ukazují, že povědomí o tomto programu, o EU jako takové i jejích příspěvcích roste, pokud dochází k účasti na místní úrovni a pokud se na této úrovni využívají i mechanismy pro přidělování finančních prostředků.

Program PEACE Evropské unie

Struktura konzultačních postupů a podoba programu PEACE jsou stejně důležité jako program samotný.

Program PEACE poskytl příležitost k účasti a dialogu. Mimoto se lidé díky němu dostali blíže k procesu rozhodování a odpovědnosti za rozvoj komunity. Program PEACE I podpořil spolupráci mezi občanskou společností a vedoucími politickými představiteli na úrovni komunity. V rámci programu PEACE se některé místní organizace a čelní politikové vůbec poprvé podíleli spolu s hospodářskými subjekty na vytváření investičních politik pro své vlastní oblasti.

Obě komunity i přes značné obtíže program PEACE I přijaly díky činnosti místních struktur financování, čímž přispěly k celkovému cíli zlepšit sociální a hospodářské podmínky prostřednictvím přímého kontaktu s místními komunitami.

Programy PEACE financovaly široké spektrum projektů, včetně projektů týkajících se péče o děti a aktivit dětí po skončení vyučování, technologických parků a malých firem v městských i venkovských oblastech. Smyslem mnoha projektů financovaných v rámci programu PEACE bylo zajistit uspokojení místních požadavků. Tyto projekty vybudovaly sebedůvěru a schopnosti a pomohly vytvořit lepší perspektivy do budoucnosti. Jejich dopad na budování míru byl stejně velký jako dopad jiných projektů, které se tradičně označují jako „mírové“, neboť díky nim byly položeny pevné základy pro usmíření.

Řada projektů financovaných v rámci programu PEACE pomohla vytvořit atmosféru, v níž existovala reálná šance na dosažení politické shody.

V rámci programu PEACE byla financována dopravní infrastruktura, včetně systémů obchvatů a iniciativ v oblasti venkovské dopravy, což napomohlo k hospodářské obnově a oživení a umožnilo poskytování akreditované odborné přípravy a dalších studijních programů. Program PEACE financoval podpůrné projekty pro pracovníky z řad přistěhovalců a projekty vyzdvihující různorodé etnické složení společnosti jako celku.

Projekty na pomoc bývalým vězňům financované z programu PEACE tvořily součást místních sítí dobrovolných a veřejných organizací, včetně partnerství pro obnovu, podnikových center a veřejných fór. Na základě některých projektů vznikla přímá spolupráce mezi skupinami, které byly kdysi v konfliktu, včetně tradičně znepřátelených politických skupin nebo státních agentur, které by dříve nepřišly do styku.

K dosažení cílů programu přispívaly mezikomunitní aspekty. Zde je důležité, že programy vybízely mnoho různých účastníků k tomu, aby usilovali o společný cíl nebo přínos, a že pomáhaly při vytváření modelů zapojení veřejnosti do tvorby politik. Významným přínosem byla práce ženských skupin, které sehrály při budování míru velmi pozitivní úlohu.

Mnoho sociálních, hospodářských a kulturních činností běžných jinde v Evropě dosud nemá v Irsku přeshraniční charakter. Další činnosti jsou již po celé roky přerušeny. Pro dosažení cílů programu byly důležité přeshraniční akce, jako jsou běžné přeshraniční sociální, hospodářské a kulturní činnosti a rovněž projekty určené k diskusi o budoucí podobě společnosti.

Program PEACE I byl koncipován a vytvořen za značného přispění lidí na místní úrovni. Tento proces byl zdrojem mnoha informací pro dobrovolný sektor. Veřejnoprávní sektor se zase naučil spolupracovat s ním a s místními organizacemi. Program PEACE II kladl větší důraz na hospodářství a ekonomickou životnost. V jeho koncepci se však bohužel už tolik neuplatnil přístup „zdola nahoru“. I přesto však byl přínosem pro velké množství skupin, které využily příležitostí vznikajících v souvislosti s pokračujícím mírovým procesem.

Budoucnost

Když se EU rozhodla prodloužit program PEACE II do roku 2006 a vypracovat program PEACE III na období 2007–2013, vydala tím silný pozitivní signál o tom, že na úrovni Společenství existuje podpora mírového procesu a víra v postupné budování stabilní mírové společnosti.

Program PEACE III zdůrazňuje význam usmíření a snaží se využít studie, kterou v souvislosti s vymezením tohoto pojmu vypracovali Brandon Hamber a Gráinne Kellyová. Je třeba, aby tvůrci a koordinátoři programu PEACE III byli s prací Brandona Hambera a Gráinne Kellyové řádně obeznámeni, a mohli tak tyto poznatky uplatňovat při výběru projektů, které z něj budou financovány.

Bylo rovněž rozhodnuto, že při financování projektů bude zvolena lepší strategie a že výzvy k předkládání nabídek nebudou činěny formou veřejného oznámení. Je příliš brzy odhadovat, jaký bude mít tento strategičtější přístup dopad, ale nejdůležitější je, aby byla zachována partnerství a zapojení subjektů na místní úrovni. Ta musí být zachována také pro ostatní programy EU na období 2007–2013. Neziskový sektor je dobře znám svými úspěchy v boji proti sociálnímu úpadku a deprivaci a má předpoklady pro rozvíjení a poskytování přímých služeb, zejména nejvíce znevýhodněným osobám ve společnosti. Tyto zkušenosti by se měly více využívat v různých programech regionálního rozvoje. Některé zkušenosti získané v rámci programů PEACE I a II, pokud jde o zapojování subjektů na místní úrovni, je nutné využít ve strukturální fondech EU obecně.

Mají-li se ještě zlepšit skvělé výsledky dosažené pomocí programů PEACE I a II, je nutné stanovit osvědčené postupy, zaznamenat je a zpřístupnit ostatním. Tyto osvědčené postupy se rovněž musí používat obecně.

Během své návštěvy Belfastu dne 1. května 2007 oznámil Jose Manuel Barroso, předseda Evropské komise, vytvoření pracovní skupiny Komise, která se bude zabývat otázkou, jak zlepšit přístup regionu k politikám a programům Společenství a jeho zapojení do nich. Politickým vedením této pracovní skupiny byla pověřena komisařka pro regionální politiku Danuta Hübnerová. Tato pracovní skupina by mohla významným způsobem přispět k pokroku v jednotlivých oblastech. Bylo by nanejvýš prospěšné, kdyby její členové byli obeznámeni se zkušenostmi a osvědčenými postupy z projektů konaných za přispění programu PEACE a Mezinárodního fondu pro Irsko.

• [1]  Viz například sdělení Komise o správě věcí veřejných a rozvoji (KOM(2003)0615).
• [2]  Jak se konstatuje v Soluňském prohlášení ze summitu EU a států západního Balkánu ze dne 21. června 2003.
• [3]  Esej Gráinne Kellyové a Brandona Hambera: „Koherentní, zpochybňované nebo zmatené? Názory na usmíření v Severním Irsku“ („Coherent, contested or confused? Views on reconciliation in Northern Ireland“) řečnická otázka či důležitý problém? Diskuse u kulatého stolu o konceptech usmíření a krocích k jeho dosažení“, Belfast, 9. června 2004.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	27.3.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	45 1 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Victor Boştinaru, Wolfgang Bulfon, Antonio De Blasio, Bairbre de Brún, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, James Nicholson, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Dimitar Stoyanov, Margie Sudre, Andrzej Jan Szejna, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Bernadette Bourzai, Jan Březina, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Christa Prets, Richard Seeber