ZPRÁVA o obchodu se surovinami a komoditami

8. 4. 2008 - (2008/2051(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Jens Holm

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obchodu se surovinami a komoditami

(2008/2051(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na svá usnesení ze dne 3. září 2002 o obchodu a rozvoji za účelem vymýcení chudoby[1], ze dne 30. ledna 2003 o hladovění ve světě a odstranění překážek obchodu s nejchudšími zeměmi[2], ze dne 10. dubna 2003 o krizi na mezinárodním trhu s kávou[3], ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby[4], ze dne 15. února 2007 o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie[5], ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti[6], ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu[7] a ze dne 29. listopadu 2007 o obchodu a změně klimatu[8],

–    s ohledem na Deklaraci tisíciletí ze dne 8. září 2000, v níž jsou uvedeny rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby, která společně stanovilo mezinárodní společenství a která byla následně přezkoumána a aktualizována v rámci světového summitu OSN konaného ve dnech 14.–16. září 2005,

–    s ohledem na zprávy tří pracovních skupin Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nazvané „Změna klimatu 2007: fyzikální východiska“, „Změna klimatu 2007: dopady, adaptace a ohrožení“ a „Změna klimatu 2007: zmírňování změny klimatu“, které byly zveřejněny v roce 2007,

–    s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Řetězce zemědělských surovin, závislost a chudoba – návrh akčního plánu EU“ (KOM(2004)0089),

–    s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567) a „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

–    s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o konkurenceschopnosti odvětví hutnictví – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (KOM(2008)0108),

–    s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty dne 15. září 1995 na Čtvrté světové konferenci Organizace spojených národů o ženách,

–    s ohledem na zprávu Organizace pro výživu a zemědělství nazvanou „Dlouhý stín hospodářských zvířat“, která byla zveřejněna v roce 2006,

–    s ohledem na činnost Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a nadcházející XII. mezinárodní konferenci (UNCTAD XII), která se uskuteční ve ghanské Akkře ve dnech 20.–25. dubna 2008,

–    s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. prosince 2005 s názvem „Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů“ (KOM(2005)0670),

–    s ohledem na deklaraci vrcholné schůzky G8 „Růst a zodpovědnost ve světovém hospodářství“, která byla podepsána v Heiligendammu dne 7. června 2007, zejména na její kapitolu s názvem Zodpovědnost v otázce surovin: transparentnost a udržitelný růst, podle níž „jsou volné, transparentní a otevřené trhy nezbytnou podmínkou pro celosvětový růst, stabilitu a udržitelný rozvoj“,

–    s ohledem na čtvrtou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí ze dne 11. června 2007, která prosazuje vytvoření surovinové politiky vybudované na řádně fungujícím volném a spravedlivém celosvětovém trhu se surovinami prostřednictvím obchodní politiky, zejména mnohostranných a dvoustranných dohod, s cílem zajistit, aby EU a třetí země podporovaly otevřené a nedeformované trhy,

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0134/2008),

A.  vzhledem k tomu, že za suroviny a komodity by měly být považovány zemědělské potravinářské produkty, zemědělské primární komodity, kovy, minerály a energetické produkty, které slouží jako vstupy pro průmyslové procesy, ať již se jedná o zpracované, nezpracované či recyklační produkty, jako například šrot,

B.  vzhledem k tomu, že hospodářství EU je do značné míry závislé na dovozu surovin z třetích zemí a přístup k surovinám je klíčovým předpokladem konkurenceschopnosti EU,

C. vzhledem k tomu, že v důsledku zvýšení cen surovin, k němuž došlo v poslední době, Evropská unie nevykazuje hospodářský růst, a tento cenový nárůst ohrožuje konkurenceschopnost EU,

D. vzhledem k tomu, že se v budoucnosti očekává další zvýšení celosvětové poptávky po surovinách; vzhledem k tomu, že příčinou tohoto zvýšení bude hospodářský růst v rozvíjejících se ekonomikách,

E.  vzhledem k tomu, že v minulosti vykazovaly krátkodobé výkyvy cen surovin a komodit značnou nestálost a situace se postupně dále zhoršovala v důsledku střídajících se fází nadprodukce a nedostatku, nicméně se očekává, že v budoucnu ceny zůstanou na vyšší úrovni,

F.   vzhledem k tomu, že nárůst cen na mezinárodních trzích, k němuž došlo v poslední době, by neměl zastřít skutečnost, že ceny surovin a komodit mají v porovnání s cenami finálních výrobků z dlouhodobého hlediska klesající tendenci,

G. vzhledem k tomu, že tento nárůst cen – zejména pokud je vyvolán průmyslovými potřebami rozvíjejících se ekonomik – s sebou nese problém konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu EU a z dlouhodobého hlediska vyvolal otázky ohledně zabezpečení dodávek surovin,

H.  vzhledem k tomu, že pro 95 ze 141 rozvojových zemí představuje vývoz komodit nejméně 50 % celkových příjmů z vývozu,

I.    vzhledem k tomu, že Evropská unie má v konkurenci dalších účastníků mezinárodního obchodu se surovinami a komoditami silné postavení, a to zejména jako čistý dovozce surovin,

J.    vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj Evropské unie do značné míry závisí na dovozu surovin, což je dáno povahou evropské průmyslové základny,

K.  vzhledem k tomu, že lze pozorovat řadu příkladů v oblasti politik a opatření prováděných třetími zeměmi a tendenci rozvíjejících se ekonomik vytvářet překážky pro volný a spravedlivý přístup k surovinám, v důsledku čehož se zhoršuje přístup k surovinám a komoditám pro průmysl EU,

L.  vzhledem k tomu, že významnou úlohu při zajišťování udržitelných dodávek surovin hraje posílení výzkumu a inovací,

M.  vzhledem k tomu, že systémy STABEX, SYSMIN a FLEX odrážejí minulé a současné snahy Evropské unie podporovat rozvojové země, které se potýkají s nestabilitou cen a příjmů,

N. vzhledem k tomu, že nárůst cen, který v poslední době zaznamenaly mezinárodní trhy se surovinami a komoditami, je způsoben výrazným zvýšením poptávky ze strany rozvíjejících se ekonomik, jako je Čína, Indie a Brazílie, změnou klimatických podmínek, restriktivními opatřeními ze strany některých vyvážejících zemí, prudkým rozvojem trhu s agropalivy a živočišné výroby a spekulacemi na trhu s akciemi,

O. vzhledem k tomu, že výraznou většinu chudých obyvatel světa tvoří ženy, jejichž přežití a existence často závisí na získávání, produkci a přeměně surovin a komodit,

P.   vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství konstatovalo, že je zapotřebí vyvinout mezinárodní úsilí k vymýcení chudoby pomocí konkrétních cílů stanovených v rámci rozvojových cílů tisíciletí, kterých by mělo být dosaženo do roku 2015; vzhledem k tomu, že je nutné věnovat dostatek pozornosti skutečnosti, že pro rozvojové země mají komodity zcela zásadní význam,

Q. vzhledem k tomu, že pokud by byla prosazována řádná správa věcí veřejných, mohlo by udržitelné využívání přírodních zdrojů snížit chudobu a posílit hospodářský růst; vzhledem k tomu, že v zemích bohatých na přírodní zdroje může nedostatečná správa věcí veřejných rovněž vést k chudobě, korupci a vzniku konfliktů,

R.  vzhledem k tomu, že dochází ke změně klimatu způsobené lidskou činností; vzhledem k tomu, že těžba, výroba a přeměna surovin a komodit má za následek produkci významného množství emisí skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že průmysl EU čelí narůstajícím omezením, která mají přispět k řešení tohoto problému, avšak snižují jeho konkurenceschopnost,

S.  vzhledem k tomu, že Evropská unie v současnosti nemá soudržnou strategii pro řešení problémů konkurenceschopnosti svého hospodářství, které jsou důsledkem zesílené hospodářské soutěže v oblasti přístupu k surovinám,

Zajištění dodávek surovin pro EU a zabezpečení přístupu k surovinám na světových trzích

1.  uznává, že vzhledem k nedostatku vlastních zásob některých surovin má pro hospodářství EU přístup k surovinám a komoditám zásadní význam;

2.  konstatuje se znepokojením, že v budoucnu lze očekávat zvýšení poptávky po surovinách na světových trzích; obává se, že možnost, že budou v blízké budoucnosti objevena další naleziště surovin, je omezená; bere na vědomí nízkou míru zapojení evropských společností do vyhledávání surovin ve třetích zemích;

3.   je znepokojen tendencí omezovat volný přístup k surovinám ve třetích zemích prostřednictvím opatření, jež narušují obchod, uznává však právo jednotlivých zemí omezit přístup ke svým surovinám z ekologických důvodů nebo v rámci řešení kritického nedostatku dodávek, pokud nastane; toto právo musí být uplatňováno v návaznosti na další opatření na vnitrostátní úrovni;

4.  je znepokojen investičními aktivitami zaměřenými na získání lepšího přístupu k surovinám, při nichž nejsou dodržována pravidla spravedlivé a volné hospodářské soutěže ani zásady řádné správy věcí veřejných a udržitelnosti;

5.  žádá Komisi, aby podporovala investice do výzkumu a vývoje technologií pro recyklaci surovin a jejich účinné a hospodárné využití; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve své výzkumné činnosti kladly na tento cíl větší důraz;

6.   naléhavě žádá Komisi, aby se otázkou volného a spravedlivého přístupu na trhy se surovinami zabývala v rámci Světové obchodní organizace (WTO); žádá Komisi, aby se aktivně zasazovala o cíl odstranit na mnohostranném základě opatření narušující obchod v odvětví surovin a plně při tom zohledňovala omezení související s podporou rozvoje nejméně rozvinutých zemí;

7.   žádá Komisi, aby ve všech dvoustranných jednáních o dohodách o volném obchodu či dohodách o přistoupení k WTO kladla větší důraz na otázku volného a nediskriminačního přístupu na trh se surovinami; stanovuje cíl odstranit veškerá opatření narušující obchod v odvětví surovin jakožto důležitý cíl každé případné dohody, přičemž musí být plně zohledňovány rozvojové cíle; zdůrazňuje, že tento cíl bude pro Evropský parlament významným kritériem hodnocení všech případných dohod;

8.  žádá Komisi, aby zařadila otázku surovin do strategie přístupu na trh; vítá konzultace o dodávkách surovin; vyzývá Komisi, aby pro oblast dodávek surovin vypracovala soudržnou strategii; požaduje, aby byl do všech fází těchto činností zapojen;

Zajištění toho, aby suroviny přinášely prospěch rozvojovým zemím, a to především zemím, které patří mezi nejméně rozvinuté

9.  vyjadřuje politování nad bezvýchodnou situací mnoha rozvojových zemí, a to především zemí považovaných za nejméně rozvinuté, které jsou závislé na výrobě a vývozu surovin a komodit, jejichž nestálé ceny dlouhodobě klesají, což zásadním způsobem snižuje možnost zmírňovat chudobu a uskutečňovat rozvojové cíle tisíciletí, uznává však, že nárůst cen komodit přispěl k významnému zlepšení zahraničního obchodu některých rozvojových zemí, které jsou závislé na primárních komoditách; poukazuje na příležitosti pro země, jež jsou producenty, které spočívají v tom, že tyto země budou samy vyhledávat naleziště surovin a samy s nimi nakládat, a to pod podmínkou, že budou dodržena základní pravidla transparentnosti a spravedlivé hospodářské soutěže;

10. vyzývá Komisi, aby usilovala o účinné odstranění příčin narušení obchodu tím, že bude tyto otázky důrazně řešit v rámci dvoustranných konzultací a jednání, a podpořila vytvoření nových pravidel WTO na mnohostranné úrovni;

11. podporuje současné úsilí rozvojových zemí, a to především zemí, jež patří k nejméně rozvinutým, diverzifikovat svá hospodářství a rozvíjet ekonomické aktivity ve vyšších stupních výrobního procesu, provozovat zpracovatelskou a prodejní činnost, zvyšovat kvalitu, produktivitu a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala strategie jednotlivých států pro diverzifikaci a rozvoj v oblasti komodit a aby tak v případě nutnosti činila za využití Evropského rozvojového fondu;

12. domnívá se, že pro udržitelný hospodářský rozvoj těchto zemí je věcí prvořadého významu vytvoření regionálních hospodářských rámců a posílení regionální spolupráce mezi rozvojovými zeměmi; v této souvislosti zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem hospodářského rozvoje těchto zemí je obchod jih-jih;

13. domnívá se, že v dlouhodobém výhledu by měla být posílena hospodářská a obchodní spolupráce mezi regiony, která by mohla vyústit v uzavření dohod o volném obchodu; konstatuje rovněž, že dohody o volném obchodu se potýkají s obtížemi vyplývajícími z odlišných regionálních souvislostí; domnívá se, že vzhledem k významu, který má obchod se surovinami v regionu Euromed, by měl být kladen prvořadý důraz na uzavření dohody o volném obchodu mezi těmito zeměmi;

14. vybízí rozvojové země, a to především země, které jsou považovány za nejméně rozvinuté, aby shromáždily nutné investiční prostředky a upevnily diverzifikaci svého hospodářství posílením infrastruktury, budováním institucionálních kapacit, podporou řádné správy věcí veřejných při řízení hospodářského rozvoje a usnadněním přístupu a distribuce produktů malých výrobců na místní trhy, což by rovněž prohloubilo regionální integraci a zvýšilo úspory z rozsahu; důrazně také vyzývá Komisi, aby využívala prostředky v rámci „pomoci na rozvoj obchodu“ jakožto významného nástroje pro rozvoj a aby posílila stávající mechanismy pro přenos technologií, zejména při řešení otázky změny klimatu; žádá Komisi, aby podporovala transparentnost příjmů ze surovin prostřednictvím programů, jako je iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI);

15. vybízí Komisi a společnosti v EU, aby podporovaly přenos technologií šetrných k životnímu prostředí a investovaly do něj;

16. uznává, že jednání v rámci rozvojové agendy z Dohá by výrazně omezila zvyšování cel; konstatuje, že Evropská unie již postupně zrušila cla na zemědělské produkty z nejméně rozvinutých zemí (prostřednictvím iniciativy „vše kromě zbraní“) a řady zemí AKT (prostřednictvím dohod o hospodářském partnerství) a že podporuje rozvojové země při stanovování a uplatňování pravidel týkajících se speciálních produktů a účinných ochranných mechanismů pro udržitelnost jejich trhů a produkce;

17. žádá členské státy Evropské unie a její partnery na celém světě, včetně zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, aby ratifikovaly základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce (MOP) a příslušná pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména pokud jde o vyhledávání a zušlechťování surovin; domnívá se, že zapojení občanské společnosti a národních parlamentů je základním předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje v socioekonomické oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí;

18. vyzývá Komisi, aby uplatňovala soudržnou a vyváženou strategii v oblasti přístupu k surovinám, která bude zohledňovat zájmy průmyslu EU a rozvojových zemí;

19. vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj systém finančních náhrad (FLEX) a zajistila, že tento systém bude flexibilním a účinným nástrojem podpory rozvojových zemí, a především zemí, jež patří mezi nejméně rozvinuté; domnívá se, že je na vnitrostátní úrovni zapotřebí přijmout příslušná opatření navazující na činnost konference UNCTAD;

20. vyzývá Komisi, aby shromáždila údaje a vytvořila statistiku mezinárodního obchodu se surovinami a komoditami uskutečňovaného v reálných podmínkách; domnívá se, že je za účelem lepšího zacílení hospodářských politik zapotřebí získat jasnou představu o celosvětových obchodních tocích komodit a surovin, která nebude zkreslena čistě spekulativními transakcemi;

21. uznává, že liberalizace obchodu se zemědělskými potravinářskými produkty a zemědělskými primárními komoditami přinesla drobným zemědělcům v rozvojových zemích, a především v zemích, které patří k nejméně rozvinutým, řadu nových problémů; jelikož podstatnou část drobných zemědělců tvoří ženy, může na ně mít tato skutečnost neúměrně silný negativní dopad, pokud se nedokáží vyrovnat s vnější konkurencí;

22. podporuje rozvojové země v jejich úsilí zajistit místnímu obyvatelstvu přístup k potravinám; je přesvědčen, že je nutné dále posilovat funkčnost prostoru pro uskutečňování politiky, aby bylo možné zavést vnitrostátní pravidla a opatření pro rozvoj tohoto odvětví a podporovat ženy, které jsou hlavními živitelkami rodin a místních společenství;

23. vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že mnohostranné, regionální a dvoustranné obchodní dohody podepsané Evropskou unií budou v souladu s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná legislativní opatření, která zajistí, aby se součástí obchodní politiky EU stala její hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu, a to zejména z hlediska klimatu, rovnosti mužů a žen a udržitelného rozvoje;

24. vítá oznámení Komise, že v roce 2008 předloží sdělení, které se bude zabývat zlepšováním podmínek udržitelného přístupu k nerostům a druhotným surovinám na úrovni EU a na celosvětové úrovni;

25. bere na vědomí rostoucí kritiku, která zaznívá v souvislosti s hospodářskými a ekologickými přínosy výroby agropaliv; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a inovace v oblasti udržitelných dodávek surovin prostřednictvím účinného dobývání a rozvoje přírodních zdrojů, využívání materiálů a jejich recyklace po skončení životnosti;

26. domnívá se, že těžba, sběr a produkce surovin a komodit by měly probíhat v souladu se zásadou udržitelnosti, která zohledňuje přirozené procesy v ekosystémech namísto toho, aby je měnila;

27. důrazně vybízí Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o dosažení mezinárodní dohody o nerostných zdrojích, které jsou předmětem ozbrojených konfliktů, jejímž hlavním cílem by bylo zakázat veškerý obchod se zdroji, které stojí u zrodu takových konfliktů nebo jsou v jejich důsledku získány; trvá dále na tom, aby bylo prozatím vypracováno nařízení zakazující obchod a prodej takových zdrojů v Evropské unii, a naléhá na všechny země, které jsou zapojeny do obchodu s diamanty, aby se zavázaly k důslednému dodržování Kimberleyského systému certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty; vyzývá k podpoře transparentnost prostřednictvím iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu a dalších iniciativ;

28. opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci podpory drobných a opomíjených výrobců v rozvojových zemích prosazovaly zásady spravedlivého obchodování a další nezávisle monitorované iniciativy v oblasti obchodu, které přispívají ke zvýšení společenských a ekologických norem; vyzývá rovněž orgány veřejné správy v zemích Evropské unie, aby zohledňovaly zásady spravedlivého obchodování a kritéria udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek a v rámci svých nákupních politik;

29. vyjadřuje znepokojení nad tím, že pro chov hospodářských zvířat je využíváno stále více přírodních zdrojů; v této souvislosti připomíná zprávu s názvem „Dlouhý stín hospodářských zvířat“, kterou zveřejnila v listopadu 2006 Organizace pro výživu a zemědělství, jež odhaduje, že se masný průmysl a chov hospodářských zvířat podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů (které mimo jiné přispívají k rychlejšímu odlesňování v rozvojových zemích) z 18 %; vyzývá Komisi, aby v tomto odvětví učinila nezbytná opatření a stanovila pobídkové mechanismy s cílem zamezit odlesňování v rámci mezinárodních jednání o klimatu;

30. domnívá se, že iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu, která má posílit správu věcí veřejných zvýšením transparentnosti a odpovědnosti v těžebním odvětví, by měla být prováděna v celosvětovém měřítku, aby byly zajištěny lepší příležitosti pro rozvojové země, které by výměnou za své přírodní zdroje měly obdržet odpovídající hodnotu;

31. zdůrazňuje, že v souvislosti s vysokými cenami ropy získává na důležitosti potřeba bezodkladného odlišného přístupu v rámci energetické politiky, který bude zaměřen na zlepšování energetické účinnosti a širší využívání alternativních zdrojů, včetně obnovitelné energie;

32. uvědomuje si, že změna klimatu zasáhne nejtíživěji ta společenství, která se již nyní potýkají se závažnými společenskými a hospodářskými problémy; je si vědom také toho, že obzvláště ohroženou skupinou jsou ženy; podporuje úsilí o adaptaci na místní úrovni na základě příslušné mezinárodní finanční a technické pomoci;

33. je znepokojen tím, že Čína neumožňuje zahraničním společnostem, aby získaly většinový podíl v odvětvích, jako je ocelářství, a zavedla různé mechanismy, které omezují vývoz kovových surovin nebo poskytují vládní podporu na jejich nákup z vnějších zdrojů; uznává, že takové postupy vytvářejí závažné obtíže pro průmysl EU a je nezbytné je řešit za použití všech dostupných nástrojů, včetně posílení dialogu;

34. poukazuje na to, že nová obchodní politika některých rozvíjejících se ekonomik, zejména Číny, vyhledávajících suroviny po celém světě, především v Africe, má výrazný negativní dopad na přístup Evropské unie ke komoditám na tomto kontinentu, neboť tento přístup je založen na prostém vztahu mezi jednotlivými státy, přičemž jsou přehlíženy otázky lidských práv, sociální odpovědnosti podniků a ekologických a sociálních norem;

35. vítá iniciativu Komise nadále používat všechny dostupné nástroje k potírání obchodních postupů, jež jsou v rozporu s mezinárodními obchodními dohodami, kterou oznámila ve svém výše uvedeném sdělení KOM(2008)0108;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a příslušným mezinárodním organizacím, jako je UNCTAD, WTO, Světová banka, Společný fond pro suroviny (CFC) a Organizace pro výživu a zemědělství.

• [1]  Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 277.
• [2]  Úř. věst. C 39 E, 13.2.2004, s. 79.
• [3]  Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 607.
• [4]  Úř. věst. 298 E, 8.12.2006, s. 261.
• [5]  Úř. věst. 287 E, 29.11.2007, s. 548.
• [6]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0196.
• [7]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0203.
• [8]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0576.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rozvojové cíle tisíciletí přijaté Organizací spojených národů v roce 2000 byly slibným závazkem ze strany bohatých zemí světa vůči jeho nejchudším obyvatelům. Během 15 let se mělo dosáhnout osmi cílů, což by znatelně zlepšilo situaci nejchudších zemí a obyvatel. Cílem bylo vymýtit extrémní chudobu a podpořit rovnost mezi muži a ženami. Všechny děti měly dostat šanci na základní vzdělání a mělo se zastavit šíření nemoci AIDS. Různým cílům byly přiřazeny číselné ukazatele, tak aby se mohl průběžně hodnotit dosažený pokrok.

V roce 2005 uplynula třetina vymezeného času, a bylo tedy třeba provést první posouzení pokroku. V září 2005 se členové OSN sešli v rámci zvláštního zasedání. Z tohoto zasedání vyplynulo, že ačkoli určitého pokroku dosaženo bylo, je třeba vyvinout značné úsilí, a to zejména v nejchudších zemích světa, mají-li se cíle splnit do roku 2015.

To, zda bude možné cílů tisíciletí dosáhnout, záleží na řadě faktorů. Je třeba, aby v různých zemích byly provedeny jak mezinárodní iniciativy, tak vnitrostátní opatření. Jinými slovy, pravděpodobně neexistuje žádný jednoduchý způsob, který by vyspělé země mohly k vymýcení chudoby použít.

Největší překážkou pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí je rychle se měnící klima. Ačkoliv nevětší podíl na produkci emisí skleníkových plynů z uplynulých let mají průmyslové státy, jsou to právě rozvojové země, na něž mají tyto emise nejzávažnější dopad. Povodně, sucha a prudké změny počasí se již v důsledku globálního oteplování staly skutečností.

V listopadu 2007 Mezivládní panel pro změnu klimatu v poslední části své čtvrté hodnotící zprávy uvedl, že emise skleníkových plynů je třeba do roku 2020 snížit o 25–40 %, tak jak to bylo zdůrazněno na Bali v prosinci roku 2007. Všechny oblasti politik musí být koordinovány s cílem vytvořit opatření, která jsou potřebná pro výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Odpovědnost za boj proti změně klimatu musí být obsažena také v obchodní politice. Je nutné snížit produkci zbytečných emisí a je třeba nalézt nástroje, které usnadní obchodování se „zeleným zbožím“ (nové inteligentní technologie atd.). EU musí stát včele boje proti změně klimatu.

Zda tomu tak bude však do značné míry závisí na finančních prostředcích a přístupu k různým zdrojům. Ty je možné získat prostřednictvím mezinárodních převodů z bohatých do chudých oblastí světa ve formě pomoci a vhodných rozvojových iniciativ. Mnohé však rovněž závisí na tom, zda se z velké části zruší dluhy chudých zemí. To, co se dnes od USA, EU a některých dalších bohatých zemí očekává, není řečnění a další sliby, ale dodržení slibů, které již byly dány. Takové jednání by bylo stimulem pro celosvětové úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Dalším rozhodujícím krokem by bylo vytvoření a zlepšení podmínek pro budování prosperity a zdrojů na místní úrovni v rozvojových zemích. A právě na tomto místě začíná být zřejmé, jak zásadní je pro rozvoj obchod se surovinami. Velmi vysoké procento rozvojových zemí je v současnosti přímo závislé na vývozu jedné či několika mála surovin, jako např. kávy nebo kakaa.

Ceny těchto produktů již nějakou dobu stagnují, a to zejména ve srovnání s vývojem cen průmyslových produktů a produktů investiční povahy. To znamená, že příjmy z vývozu mnoha rozvojových zemí klesají, zatímco cena dováženého zboží vzrostla.

Další velmi významnou charakteristikou obchodu se surovinami je kromě všeobecné stagnace cen také jejich krátkodobá fluktuace, která byla zaznamenána na řadě trhů. V některých případech byla tato situace spojena s velmi prudkým nárůstem či propadem ceny příslušné komodity během pouhých několika měsíců. Tato cenová citlivost je částečně dána výrobními problémy, které jsou způsobeny změnami počasí a/nebo technologickými inovacemi, jež změnily systémy výroby nebo přepravy.

Pro rozvojovou zemi, ve které podstatná část státních příjmů souvisí s vývozem jedné či pouze několika mála surovin, mohou tyto prudké změny cen a příjmů do státní pokladny vést k závažným problémům. Tato situace má pak dominový efekt na rozpočtové plánování a veřejné výdaje dané země. Mimoto může rovněž znesnadnit situaci primárních výrobců při sestavování investičních plánů a prognóz.

Ceny surovin začaly výrazně růst teprve v posledních letech. Tento trend je do značné míry způsoben prudkým nárůstem poptávky ze strany nově se rozvíjejících ekonomik, např. Číny, výrobními problémy v důsledku změny klimatu a využíváním obilí pro krmení hospodářských zvířat nebo výrobu biopaliv.

Budoucí vývoj je však stále nejistý. Pokud americké hospodářství upadne do recese nebo pokud vznikne větší množství problémů v čínském průmyslu, situace se může rychle změnit. A to ovlivní i obchod se surovinami. Náhlé změny mohou rovněž nastat v důsledku spekulací se surovinami, které se na mezinárodních trzích opět objevují a které mohou ceny jednotlivých druhů zboží buďto zvýšit nebo zastavit jejich vývoj.

Z hlediska rozvoje vyvstává v souvislosti s trhem se surovinami řada problémů. Mezi nimi je stále trvající potřeba stabilizovat v době cenových fluktuací příjmy, a zvýšit tak míru předvídatelnosti ve výrobních zemích. K tomuto účelu je možné použít mnoha různých nástrojů. Jednou z možností je vytvořit mezinárodní finanční systém pro stabilizaci příjmů v jednotlivých vývozních zemích. Důležité zkušenosti v této oblasti lze čerpat z činnosti systému Evropské unie FLEX, který poskytuje podporu zemím AKT, a z práce UNCTAD a dalších subjektů.

Dalším aspektem je potřeba snížit závislost na vývozu surovin pomocí diverzifikace hospodářství v jednotlivých rozvojových zemích. Vyspělejší výrobní systémy, které by umožnily zpracování a výrobu zboží s větší přidanou hodnotou, by přinesly větší prosperitu a předvídatelnější zisky. V této souvislosti by se měly více podporovat místní strategie pro diverzifikaci, regionální integraci a investice.

Zemědělství sehrává v tomto ohledu zcela zásadní roli. V mnoha chudých zemích je zemědělství hlavním odvětvím, které zprostředkovává všechny druhy zaměstnání a zajišťuje přísun potravin pro domácí obyvatelstvo. Investice a iniciativy v rámci zemědělství mohou mít významný dopad na sociální ekonomiku rozvojových zemí. Vedle toho by výrazně ovlivnily i situaci žen, které mají v domácím zemědělství ústřední funkci.

K dosažení rozvojových cílů tisíciletí v roce 2015 zbývá necelých sedm let. Čas ubíhá. Pokračující práce na rozvoji je však zároveň ztěžována riziky, které představuje změna klimatu. Proto je třeba většího úsilí a více zdrojů. Tato situace vyžaduje mezinárodní spolupráci a schopnost činit opatření na vnitrostátní úrovni. Prudké změny, které v současnosti zaznamenávají mezinárodní trhy se surovinami, pouze vyzdvihují nutnost aktivního přístupu s ohledem na udržitelný rozvoj a celosvětovou solidaritu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	27.3.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	23 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Daniel Caspary, Françoise Castex, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Syed Kamall, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, David Martin, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Iuliu Winkler
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Harlem Désir, Jens Holm, Sajjad Karim, Rovana Plumb, Zuzana Roithová, Zbigniew Zaleski
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Sepp Kusstatscher