Postup : 2008/2001(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0136/2008

Předložené texty :

A6-0136/2008

Rozpravy :

PV 21/05/2008 - 3
CRE 21/05/2008 - 3

Hlasování :

PV 21/05/2008 - 5.12
CRE 21/05/2008 - 5.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0223

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA     
PDF 208kWORD 166k
8. 4. 2008
PE 400.387v03-00 A6-0136/2008

o vědeckých poznatcích o změně klimatu: zjištění a doporučení pro rozhodování

(2008/2001(INI))

dočasný výbor pro změnu klimatu

Zpravodaj: Karl-Heinz Florenz

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vědeckých poznatcích o změně klimatu: zjištění a doporučení pro rozhodování

(2008/2001(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na své rozhodnutí ze dne 25. dubna 2007 o vytvoření dočasného výboru pro změnu klimatu(1) přijaté podle článku 175 jednacího řádu,

–    s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 8.–9. března 2007,

–   s ohledem na prohlášení ze summitu G8 vydané dne 7. června 2007 v Heiligendammu pod názvem „Změna klimatu, energetická účinnost a zabezpečení energie – výzva a příležitost pro růst světového hospodářství“,

–   s ohledem na závěry čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vydané ve španělské Valencii dne 17. listopadu 2007 a na další studie, které si nechaly připravit národní vlády, či studie provedené dalšími orgány OSN,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pokrok při dosahování cílů Kjótského protokolu“ (KOM(2007)0757),

–   s ohledem na společné parlamentní zasedání o změně klimatu mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty ve dnech 1.–2. října 2007,

–   s ohledem na třináctou konferenci smluvních stran (COP 13) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a třetí konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 3) a která se konala na Bali v Indonésii od 3. do 15. prosince 2007,

–   s ohledem na veřejná slyšení a výměny názorů s předními osobnostmi a na výsledky, které přinesly návštěvy delegací dočasného výboru pro změnu klimatu, a zejména na informace vycházející z prezentací předložených odborníky a na to navazující diskusi na tematické schůzi na téma „Vliv různé míry oteplování na klima“, která proběhla dne 10. září 2007,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na průběžnou zprávu dočasného výboru pro změnu klimatu (A6-0136/2008),

A.  vzhledem k tomu, že dočasný výbor pro změnu klimatu byl pověřen sestavením doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že taková doporučení by se měla zakládat na nejnovějším výzkumu a měla by vycházet i z nejnovějších vědeckých důkazů,

B.  vzhledem k tomu, že průběžná zpráva dočasného výboru se zabývá výhradně důsledky a vlivy klimatických změn založenými na vědeckých důkazech; vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva poskytne návrhy pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu v souladu s mandátem, který byl výboru udělen a na základě všech informací, které výbor během své činnosti shromáždil, vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva bude obsahovat i postoje Parlamentu k jednáním souvisejícím s mezinárodním rámcem pro politiku v oblasti klimatu po roce 2012, a to za účelem čtrnácté konference smluvních stran (COP 14), která se bude konat v polské Poznani v prosinci 2008,

C.  vzhledem k tomu, že vědecký konsenzus o původech a příčinách klimatických změn je pevně stanoven a přijímán na celém světě v rámci i mimo rámec Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vzhledem k tomu, že vědecké poznatky a vědomosti o tom, že základním původcem současného trendu globálního oteplování je člověk, od první hodnotící zprávy IPCC z roku 1990 nesmírně vzrostly, a tudíž jsou nyní považovány za vědecky podložená fakta, vzhledem k tomu, že panuje nezpochybnitelný vědecký konsenzus o tom, že globální klima ovlivňují emise skleníkových plynů vypouštěné člověkem, vzhledem k tomu, že nejistota na základě poskytnutého posouzení rizika vyžaduje podniknutí kroků spíše než nečinnost,

D.  vzhledem k tomu, že vědomosti o změně klimatu a o příčinách globálního oteplování, které se až do dnešního dne podařilo pomocí výzkumu a shromažďování údajů získat, jsou dostatečné k tomu, aby mohly být zahájeny politické kroky a rozhodnutí nezbytně nutné k výraznému snížení emisí a k připravenosti na přizpůsobení se nevyhnutelné změně klimatu,

E.  vzhledem k tomu, že podle čtvrté hodnotící zprávy IPCC vzrostl celosvětový objem emisí oxidu uhličitého v letech 1970 až 2004 o přibližně 80 % a tento nárůst je přičítán zejména využívání fosilních paliv,

F.  vzhledem k tomu, že výzkum založený na pozorování a modelech poukazuje na nebezpečí vážného dopadu pro naši planetu, nebudou-li urychleně přijata opatření, která zpomalí či dokonce zastaví další zvyšování emisí CO2 a skleníkových plynů uvedených na seznamu skleníkových plynů IPCC,

G.  vzhledem k tomu, že od období přezkumu a následného zveřejnění čtvrté hodnotící zprávy IPCC bylo vypracováno mnoho nových vědeckých studií, které zjišťovaly údaje a předložily výsledky potvrzující trend globálního oteplování a dále posuzovaly dopady klimatických změn na lidstvo ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska a také nutnost se této změně klimatu přizpůsobit a zmírnit ji,

H.  vzhledem k tomu, že ze Sternovy zprávy vyplývá, že nebudou-li provedena opatření, roční náklady způsobené předpokládanou změnou klimatu budou v roce 2050 činit 5 % až 20 % HDP, vzhledem k tomu, že z této zprávy vyplývá, že cíle stanovené v oblasti klimatu mohou být splněny, pokud, počínaje současností, bude 1 % HDP každoročně vynakládáno na opatření v této oblasti,

I.  vzhledem k tomu, že pokračující vědecká diskuse již nezpochybňuje základní příčiny globálního oteplování a změny klimatu; vzhledem k tomu, že veškeré vědecké diskuse jsou prostým projevem vědeckého pokroku, který usiluje o objasnění přetrvávajících nejistot či pochybností a který je historicky poznamenán hledáním hlubšího pochopení vlivu člověka na přírodní procesy,

J.  vzhledem k tomu, že aktuální vědecké studie přinesly další důkazy narušení zemské atmosféry v důsledku činnosti člověka, že fyzikální věda o změně klimatu hodnotí konkrétní důsledky již existujících úrovní globálního oteplování způsobeného v minulosti vypouštěnými emisemi a že z údajů shromážděných z těchto studií vyplývá naléhavá potřeba přijmout adaptační opatření, aby se tak předešlo povážlivému ohrožení člověka, různorodosti flóry a fauny, přírodních stanovišť a infrastruktury, a to zejména v rozvojovém světě, ale také v Evropě a jiných bohatších částech světa,

K.  vzhledem k tomu, že věda určila několik takzvaných „kritických mezníků“ v klimatickém systému Země; vzhledem k tomu, že tyto „kritické mezníky“ představují „mezníky, po jejichž dosažení již nebude návratu“, co se týče prakticky neodvratitelných změn klimatu, které člověk nemůže přiměřeně zvládnout, vzhledem k tomu, že tyto „kritické mezníky“ a nezastavitelné bio-geofyzikální procesy takto uvedené do pohybu nelze v plném rozsahu zahrnout do stávajících scénářů o klimatu v budoucnosti, vzhledem k tomu, že tyto „kritické mezníky“ se vyznačují táním permafrostu, které má za následek vypouštění velkého množství metanu do atmosféry, táním ledovců, které vede ke zvyšováním koeficientu absorpce slunečního světla, snižování rozpustnosti CO2 v oceánech a zvyšování teploty, a vzhledem k tomu, že vlivem vyšší teploty tyto mechanismy postupně zhoršují globální oteplování a mají účinek pozitivní zpětné vazby,

L.  vzhledem k tomu, že doje-li k oteplení o 1,5°C až 2,5°C, odhaduje se, že 20 % až 30 % veškerých živočišných druhů bude čelit zvýšenému riziku vyhynutí; vzhledem k tomu, že při zvýšení teploty o 3,5°C bude ohroženo 40 % až 70% druhů, a zmírňování změny klimatu je tedy zásadní pro zachování celosvětové biologické rozmanitosti a fungování ekosystémů,

M.  vzhledem k tomu, že vědecký konsenzus, jak je uvedeno ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC, uznal, že za účelem předejití vážnému nebezpečí musí být množství emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku ve srovnání s rokem 2000 sníženo o 50 % až 85 %, vzhledem k tomu, že dosáhnout tohoto cíle bude stále obtížnější, budou-li se emise skleníkových plynů v celosvětovém měřítku nadále zvyšovat až do roku 2020, ale i po jeho uplynutí, vzhledem k tomu, že téměř všechny členské státy vykazují dobrý pokrok ve svém úsilí plnit své jednotlivé cíle v rámci sdílených cílů EU, čímž zvyšují pravděpodobnost, že EU dosáhne cíle stanoveného v Kjótském protokolu do roku 2012, vzhledem k tomu, že po roce 2012 budou členské státy muset snížit emise skleníkových plynů ještě výrazněji, mají-li splnit cíle přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 8.–9. března 2007, které rozvinuté země mají splnit společně, a jež se týkají snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 60 % až 80 % ve srovnání s rokem 1990,

N.  vzhledem k tomu, že podle čtvrté hodnotící zprávy IPPC je možné, že pozitivní zpětné vazby mezi oteplováním a snižováním propadů uhlíku na souši a v oceánech si vyžádají další 30% snížení emisí, aby se koncentrace skleníkových plynů ustálily;

O.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU panuje politický konsenzus o zásadním významu dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty na nejvýše 2° C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, vzhledem k tomu, že globální teplota v průběhu minulého století vzrostla již o 0,74°C a nadále nevyhnutelně stoupne o dalších 0,5°C až 0,7°C vlivem emisí vypouštěných v průběhu minulých let,

P.  vzhledem k tomu, že podle čtvrté hodnotící zprávy IPCC se emise skleníkových plynů od doby před průmyslovou revolucí celosvětově zvýšily a v současnosti roste jejich objem rychleji než kdykoliv předtím, přičemž v letech 1970 až 2004 vzrostly v důsledku lidské činnosti o 70 % a od roku 1990 o značných 24 %, vzhledem k tomu, že mnoho přírodních systémů na všech kontinentech a většina oceánů je již nyní ovlivněna regionální změnou klimatu spočívající ve zvyšování teploty, měnícím se poli větru a srážek a rostoucím nedostatku vody,

Q.  vzhledem k tomu, že pro klimatický systém je relevantní pouze celkové množství nakumulovaných skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry a nikoli poměrné emise či poměrné snížení, a nejvýznamnějším určujícím faktorem pro to, aby nedošlo k nebezpečné změně klimatu, je tedy celkové množství emisí skleníkových plynů v nadcházejících letech a desetiletích,

R.  vzhledem k tomu, že ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC byly poprvé porovnány existující zdokumentované dalekosáhlé důsledky změn stávajícího klimatu pro Evropu, jako například ustupující ledovce, prodlužující se roční období, změny živočišných skupin a dopady na zdraví způsobené nepředvídatelně silnými vlnami horka, vzhledem k tomu, že pozorované změny odpovídají změnám klimatu předpokládaným v budoucnosti, vzhledem k tomu, že v rámci celé Evropy budou téměř všechny regiony v budoucnu negativně postiženy některými dopady změny klimatu a že tyto dopady budou představovat výzvu pro společensko-hospodářská odvětví, vzhledem k tomu, že se předpokládá, že změnou klimatu se zvětší regionální rozdíly v evropských přírodních zdrojích, například dostupnost vody,

S.  vzhledem k tomu, že změna klimatu společně s masivní urbanizací způsobenou nárůstem populace pravděpodobně zvýší horka ve městech, což bude mít přímé negativní důsledky pro zdraví a dobré životní podmínky obyvatel měst,

T.  vzhledem k tomu, že stávající politiky zaměřené na zmírnění změny klimatu a s tím související praktické uplatňování udržitelného rozvoje, které je každopádně zapotřebí zintenzívnit, jsou ke snížení emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích nedostatečné, vzhledem k tomu, že podle vědeckých doporučení se s uplynutím roku 2015, kdy celosvětové emise dosáhnou svého vrcholu, uzavře okno příležitosti pro úspěšnou stabilizaci celosvětové koncentrace skleníkových plynů na úroveň odpovídající 50% pravděpodobnosti toho, že se změna klimatu udrží na výši 2°C,

U.  vzhledem k tomu, že z příspěvku III. pracovní skupiny ke čtvrté hodnotící zprávě IPCC vyplývá, že za účelem dosažení nejnižších úrovní stanovených IPCC v současné době a příslušných limitů rizik by smluvní strany přílohy I Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu do roku 2020 musely jako skupina snížit emise o 25 % až 40 % pod úrovně roku 1990,

V.  vzhledem k tomu, že příští hodnotící zpráva IPCC nebude před rokem 2012 nebo 2013 pravděpodobně zveřejněna; vzhledem k tomu, že dodatečné vědomosti vycházející z odborně recenzované vědecké literatury a z vědeckých zpráv, jež si nechaly udělat vlády členských států nebo které provedly jiné mezinárodní orgány či orgány OSN, jako například Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Rozvojový program OSN (UNDP), Světová meteorologická organizace (WMO) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), významně přispívají k hlubšímu porozumění stávajících a budoucích dopadů klimatických změn na člověka a životní prostředí, k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírnění,

W.  vzhledem k tomu, že většina výsledků těchto doplňujících studií zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné neprodleně na globální oteplování reagovat, vzhledem k tomu, že zejména nejnovější údaje WMO zveřejněné v prosinci 2007 uvádí, že desetileté období 1998–2007 je nejteplejším zaznamenaným obdobím a že rok 2007 bude jedním z deseti nejteplejších zaznamenaných let s očekávanou teplotní odchylkou 0,41°C od dlouhodobého průměru, a vzhledem k tomu, že rok 2007 se vyznačoval teplotními anomáliemi v hodnotě více než 4°C nad dlouhodobým měsíčním průměrem v měsících lednu a dubnu 2007 v některých částech Evropy,

X.  vzhledem k tomu, že na globální oteplování a různé dimenze změny klimatu je nezbytné nahlížet z perspektivy dalších globálních problémů jako chudoba či celosvětové problémy v oblasti zdraví, neboť tyto problémy se budou vlivem zvyšování teplot, sucha, záplav, zvyšování hladiny moří a častějších projevů extrémních klimatických podmínek zhoršovat, vzhledem k tomu, že změna klimatu by zemím mohla znemožnit, aby šly cestou udržitelného rozvoje a dosáhly rozvojových cílů tisíciletí, vzhledem k tomu, že změna klimatu by mohla vážně ohrozit vzory úspěšného rozvoje, a proto by měla být překlenovací problematikou v mezinárodní spolupráci,

1.  vítá skutečnost, že smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na svém zasedání na Bali uznaly, že čtvrtá hodnotící zpráva IPCC představuje do dnešního dne nejucelenější a odbornostně nejvěrohodnější hodnocení změny klimatu, které přináší integrovaný vědecký, technický a socio-ekonomický pohled na aktuální otázky a vybízí k tomu, aby se z těchto informací vycházelo při přípravě a provádění národních politik v oblasti změny klimatu;

2.  je přesvědčen, že vědecký pokrok je uskutečňován konfrontací přijatých znalostí a hypotéz s konkurujícími myšlenkami a prováděním postupů odborného posouzení; oceňuje IPCC za práci a schopnost začlenit práci tisíců vědců; věří, že IPCC by měl brát nové argumenty vážně, aby mohl i nadále zaručit věrohodnost a kvalitu svého výzkumu;

3.  považuje vědu o změně klimatu za uznávanou a znovu připomíná svůj závazek dostát strategickému cíli EU, který spočívá v omezení celosvětového průměrného zvýšení teploty maximálně o 2°C oproti úrovním před průmyslovou revolucí a kterého lze podle různých vědeckých zpráv dosáhnout s přibližně 50% pravděpodobností při atmosférické koncentraci skleníkových plynů odpovídající 400 - 450 ppm CO2 a k němuž bude podle čtvrté hodnotící zprávy IPCC třeba, aby průmyslové země snížily své emise skleníkových plynů do roku 2020 o 25 % až 40 % pod úrovně roku 1990; věří však, že veškeré snahy o snížení emisí by ve skutečnosti měly vést k tomu, aby se emise držely pod hranicí cíle 2°C, neboť i pouze taková míra oteplení by měla vážný dopad na naši společnost a individuální životní styl a měla by za následek závažné změny ekosystémů a vodních zdrojů;

4.  bere na vědomí, že odhady údajů do roku 2050 jasně ukazují, že právě nyní je čas jednat; zdůrazňuje, že okno příležitosti pro zahájení úsilí o zmírnění změn klimatu, které by vedlo k dosažení cíle 2°C, se uzavře v polovině příštího desetiletí;

5.  zdůrazňuje, že vědecké důkazy ze všech kontinentů a většiny oceánů ukazují, že mnoho přírodních systémů je již nyní postiženo regionálními změnami klimatu způsobenými emisemi uhlíku vypouštěnými v minulosti v průmyslově vyspělých zemích; zdůrazňuje, že bylo vědecky dokázáno, že základní příčiny globálního oteplování jsou způsobené převážně člověkem a že úroveň získaných vědomostí je dostatečným důkazem antropogenního narušení zemské atmosféry;

6.  podtrhuje, že předpokládané překyselení oceánů v důsledku zvýšení úrovně CO2 může mít velmi vážné následky pro mořské ekosystémy, a žádá další výzkum v této oblasti, abychom mohli tento problém lépe pochopit a určit politické důsledky;

7.  zdůrazňuje, že vědecké výsledky jasně ukazují, k jakým klimatickým změnám dojde v blízké budoucnosti, a to s ohledem na odlišné regionální rysy, přičemž se ukazuje, že globální oteplování je jak problémem rozvoje, tak celosvětovým problémem životního prostředí, a že nejzranitelnější jsou chudí lidé a rozvojové země; domnívá se, že adaptace, jejímž cílem je zvládnout nevyhnutelné důsledky globálního oteplování způsobeného vypouštěním emisí z průmyslově vyspělých zemí v minulých letech, je stejně důležitá jako intenzívní úsilí o zmírnění změn klimatu, jehož cílem je předejít dalšímu nekontrolovatelnému globálnímu oteplování;

8.  zdůrazňuje, že je obtížné předvídat vývoj kritických mezníků, zahrnujících mimo jiné odumírání amazonského deštného pralesa, mizení grónských ledovců a ledové vrstvy v západní Antarktidě, vývoj poklesu indických monzunových větrů a obrovského uvolňování metanu v sibiřské tundře, ale za současných podmínek klimatických změn by velmi pravděpodobně mohly dosáhnout kritických hodnot v průběhu tohoto století; zdůrazňuje, že k zabránění těmto kritickým mezníkům je třeba vyššího úsilí zaměřeného na zmírnění změny klimatu, než je uvedeno ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC;

9.  v tomto ohledu vítá výsledky třinácté konference smluvních stran (COP 13) a COP/MOP 3, které se řídily prokázanými vědeckými doporučeními, a zejména plán z Bali, který by měl být zhodnocen na čtrnácté konferenci smluvních stran v roce 2008 a který by měl vést k dohodě o komplexním režimu do roku 2009; vítá také úkol, který byl přidělen Odborné skupině pro transfer technologií, jenž spočívá ve vyhodnocení mezer a překážek v užívání finančních zdrojů a přístupu k těmto zdrojům, které jsou poskytovány rozvojovým zemím za jejich závazek provádět v každém daném státě činnosti pro zmírňování změn klimatu a to tak, aby tyto činnosti bylo možné změřit, ověřit a získat o nich zprávy; rovněž vítá vytvoření Fondu pro přizpůsobení a zahrnutí lesů do nové dohody o ochraně klimatu, která má zabránit dalšímu odlesňování a emisím uhlíku uvolňovaným v důsledku lesních požárů či požárů rašelinových polí, které rovněž způsobují obrovské škody místním společenstvím, včetně vyvlastnění jejich vlastní půdy nezákonnými či polozákonnými postupy;

10.  odsuzuje vědecky nepodložené snahy vykreslovat výsledky studií příčin a důsledků klimatických změn jako pochybné, nejisté či sporné; nicméně chápe, že vědecký pokrok byl vždy doprovázen pochybnostmi, jejich postupným vylučováním a hledáním vysvětlení či příkladů mimo rozsah současného hlavního proudu ve vědě;

11.  věří proto, že pro odpovědné přijímání rozhodnutí je nezbytné provést další výzkum zaměřený na lepší pochopení příčin a důsledků globálního oteplování; nicméně se domnívá, že pro naléhavé vymezení politik, které by vedly ke snížení emisí skleníkových plynů, jež by omezilo klimatické změny na +2°C, a vymezení opatření pro přizpůsobení se změně klimatu je úroveň dosud získaných vědomostí postačující;

12.  zdůrazňuje, že je nezbytné provést další analýzu a uskutečnit další výzkum důsledků změny klimatu, například jejího vlivu na hospodářskou soutěž, náklady na energii a sociální rozvoj v Evropě, úlohu využívání půdy a lesů a úlohy odlesňování, úlohy mořského prostředí a výpočtu externích nákladů souvisejících s klimatem v odvětví průmyslu a v neposlední řadě i v odvětví dopravy, včetně vyčíslení vlivu, který má na znečištění letecká doprava; domnívá se, že je potřeba provést další studie, má-li být v politických opatřeních pro rozvoj a potírání chudoby zohledněno přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika;

13.  je zastáncem dalšího zkoumání důsledků podpory využívání biopaliv a jeho dopadu na další odlesňování, rozšiřování zemědělsky obdělávaných ploch a na celosvětovou nabídku potravin;

14.  je přesvědčen, že větší úsilí o zlepšování informovanosti veřejnosti a následné získávání a udržování veřejné podpory pro politická opatření a vzájemné působení s různými sociálními partnery zaměřená na snižování emisí uhlíku se musí z větší části opírat o sdělení týkající se vědeckých důkazů vlivu člověka na celosvětové klima, a to nejen v průmyslových zemích, ale také v zemích s transformující se ekonomikou; žádá IPCC o zveřejnění shrnutí jeho hodnotících zpráv pro veřejnost; je dále přesvědčen, že musí dojít k individuálním změnám životního stylu a že by o těchto změnách měly informovat vzdělávací programy zaměřené na příčiny a důsledky globálního oteplování,;

15.  vyzývá proto vědeckou obec a politické představitele, aby spojili síly při zvyšování povědomí a lobování za „maličkosti, na kterých záleží“ a při tom vzali v úvahu skutečnost, že i komunity s dobře vyvinutou schopností přizpůsobení se důsledkům změny klimatu jsou citlivé na extrémy a nepředvídatelné události;

16.  zdůrazňuje, že podrobné informace potřebné pro seznámení se se způsobem života s nízkým obsahem uhlíku zahrnující např. informace o objemu emisí skleníkových plynů na spotřebním zboží a označování emisí skleníkových plynů, jsou v současné době málo rozvinuté a je nezbytné je urychleně rozšířit; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by v nejlepším případě měly být založeny na společných normách a měly by brát v úvahu i emise skleníkových plynů vznikající při dovozu;

17.  žádá dočasný výbor pro změnu klimatu, aby pokračoval ve své práci a aby Parlamentu na konci svého mandátu předložil zprávu obsahující případné návrhy na doporučení pro přijetí kroků či iniciativ a opatření pro přizpůsobení se změnám či pro jejich zmírnění v souvislosti s budoucí integrovanou politikou EU v oblasti klimatických změn, a to v souladu s cílem EU omezit nárůst celosvětové teploty na méně než 2 °C a v souladu se zjištěními a doporučeními čtvrté hodnotící zprávy IPCC;

18.  vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby se na nejvyšší úrovni zasadily o jednání a rozhovory o strategickém rozšíření vysoce účinných taktik, zásad a norem členských i nečlenských států EU v oblasti vědeckého výzkumu a činností zaměřených na řešení problematiky změny klimatu do všech partnerských zemí v souladu s doporučeními vědecké obce;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám i parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 74E, 20.3.2008, s. 652


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pověření a cíle dočasného výboru pro změnu klimatu

Dynamika boje se změnou klimatu během posledních dvanácti měsíců dramaticky posílila, počínaje rozhodnutím schůzky na nejvyšší úrovni z jara 2007 stanovit si 20% cíle v oblasti snížení emisí, používání obnovitelných energií a energetické účinnosti, jichž má být dosaženo do roku 2020. Po tomto rozhodnutí následovaly další významné události na mezinárodní úrovni, jako je summit G8 v Heiligendammu, jednání Rady bezpečnosti OSN o vlivu změny klimatu na mír a bezpečnost, setkání největších světových producentů emisí svolané Spojenými státy, udělení Nobelovy ceny Al Goreovi a vědcům Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), ratifikace Kjótského protokolu Austrálií a v neposlední řadě přijetí „akčního plánu z Bali“, který by měl snad vést k uzavření nové mezinárodní dohody o změně klimatu, k němuž by mělo dojít v prosinci 2009 v Kodani.

Zřízení dočasného výboru za účelem shromáždění rozdílných názorů z mnoha různých oblastí politiky týkajících se změny klimatu je reakcí Evropského parlamentu a jeho příspěvkem ke zvyšování povědomí o tomto problému a k zařazení výzvy, kterou změna klimatu představuje, na důležitou pozici na pořadu diskusí mezinárodního fóra.

Na základě horizontálního přístupu a vzhledem k členství 60 poslanců z různých politických stran bude dočasný výbor pro změnu klimatu (CLIM) předkládat návrhy týkající se politiky Evropské unie v oblasti změny klimatu a koordinovat postoj Evropského parlamentu při jednáních ve věci budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu.

V návaznosti na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 19. dubna 2007 navrhnout Parlamentu vytvoření dočasného výboru pro změnu klimatu a na rozhodnutí z plenárního zasedání z 25. dubna 2007 o vytvoření takového dočasného výboru se dne 22. května 2007 konala zakládající schůze dočasného výboru pro změnu klimatu.

Dočasnému výboru pro změnu klimatu (CLIM) byly uděleny následující pravomoci a odpovědnosti:

(a) sestavovat návrhy ohledně budoucí integrované politiky EU v oblasti změny klimatu a koordinovat postoje Parlamentu při jednáních o mezinárodním rámci pro politiku v oblasti změny klimatu po roce 2012;

(b) analyzovat a hodnotit stav změny klimatu a navrhovat vhodná opatření na všech úrovních a současně posuzovat jejich finanční vliv a náklady, které bude třeba uhradit v případě nečinnosti;

(c) sestavovat souhrnný přehled nedávných pokroků a budoucích vyhlídek v boji proti změně klimatu s cílem poskytnout Parlamentu podrobnou analýzu tohoto vývoje, která je pro něj nezbytná, aby mohl převzít politickou odpovědnost;

(d) studovat vliv pokroků, kterých bylo v poslední době dosaženo, na životní prostředí, právní, ekonomickou, společenskou, geopolitickou a regionální oblast, oblast veřejného zdraví a studovat výhledy do budoucna;

(e) připravovat aktuální analýzy a hodnocení uplatňování příslušných právních předpisů Společenství;

(f) navazovat potřebné kontakty za tímto účelem a vést ústní jednání s parlamenty a vládami členských států a třetích zemí, s evropskými institucemi a orgány, mezinárodními organizacemi a s představiteli vědecké obce, podnikatelských kruhů a občanské společnosti včetně sítí místních a regionálních orgánů;

Na konci svého mandátu předloží dočasný výbor plénu doporučení žádoucích opatření a iniciativ. Pravomoci a odpovědnosti stálých parlamentních výborů odpovědných za přijetí, dodržování a provádění právních předpisů Společenství v otázkách souvisejících se změnou klimatu se však nezmění.

Toto jasné rozdělení úkolů, společně s potřebou zabývat se problémem změny klimatu v souvislosti se vztahy s parlamentními shromážděními z třetích zemí, urychlilo rozvoj konstruktivního a kooperativního pracovního vztahu dočasného výboru, stálých výborů a meziparlamentních delegací za účelem zajistit sladěný, jednotný a efektivní přínos Evropského parlamentu.

Pracovní metody a pracovní program

Změna klimatu s sebou nese vážné důsledky nejen pro ekosystémy, ale i pro hospodářství jako celek, veřejné zdraví, bezpečnost vody a potravin i pro migraci. Proto je třeba, aby politiky v oblasti průmyslu a energetiky, dopravy, výzkumu a vývoje, zemědělství a životního prostředí byly propojeny a lépe koordinovány a byla tak uplatněna zmírňující opatření v boji proti změně klimatu.

Vzhledem ke vztahu politik v oblasti změny klimatu k různým výborům se zdál být nejvhodnější horizontální přístup. Tento fakt byl zohledněn při výběru pracovních metod a pracovního programu výboru CLIM.

Práce výboru CLIM se soustředí na specifická a zásadní klíčová témata. Ta se týkají jak Evropské unie, tak i našich mezinárodních partnerů a počínaje zhodnocením stavu vědecké diskuse o změně klimatu a výzvou, kterou představuje sjednání nového mezinárodního rámce, by měla prověřit a zaměřit se na možná řešení v nejrůznějších oblastech, jako jsou primární zdroje globálních emisí, nové technologie, zdroje emisí v energetickém sektoru, vliv změny klimatu na mezinárodní bezpečnost, využívání zemědělské půdy a lesů či citlivost společnosti vůči těmto tématům.

Tematické schůze

Výbor se rozhodl uspořádat veřejné slyšení („tematickou schůzi“) na každé klíčové téma, kterého se zúčastní významný prestižní hlavní řečník a skupina odborníků za účelem co nejlepšího přezkoumání tématu. Aby bylo zajištěno aktivní přispění co největšího počtu členů k práci výboru, byl pro každé klíčové téma z řad členů určen vedle zpravodaje i „vedoucí tématu“, jehož úkolem je vést rozpravu na tematické schůzi a vypracovat návrh pracovního dokumentu včetně shrnutí a závěrů jako přípravu závěrečné zprávy.(1)

První tematická schůze se konala dne 10. září 2007 na téma „Vliv různých stupňů oteplování na klima“, na níž byl „vedoucím tématu“ místopředseda výboru CLIM Vittorio Prodi. Hlavním cílem této tematické schůze bylo shromáždit informace o současném stavu vědecké diskuse na téma změny klimatu, a to zejména v otázkách nebezpečí, které s sebou změna klimatu přináší, jaký stupeň vlivu lze podle poslední zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPPC) očekávat na různých stupních globálního oteplování, jaké jsou hodnoty atmosférické koncentrace a hodnoty emisí, jež odpovídají cíli Evropské unie omezit růst teploty na 2°C, a jaký je vliv změny klimatu na naše kulturní dědictví. Na hlavní téma pronesl projev profesor Hans Joachim Schnellhuber, ředitel Institutu pro výzkum vlivu změny klimatu v Postupimi.

Z průběhu rozpravy vyplynulo několik důležitých závěrů: Odborníci zdůraznili, že vědecké důkazy ze všech kontinentů a oceánů ukazují, že změnou klimatu je ovlivněno mnoho přírodních systémů a že dostatečné množství aktuálních vědeckých studií prokazatelně dokazuje poškození zemské atmosféry člověkem. Z důvodů vážných a bezprostředně hrozících problémů způsobených změnou klimatu je zcela jasně nutné rozhodně a okamžitě jednat, aby bylo dosaženo strategického cíle omezit globální průměrné zvyšování teploty na maximálně 2°C nad hodnoty z období před průmyslovou revolucí.

Druhá tematická schůze se konala dne 4. října 2007 a byla věnována „Výzvám v oblasti ochrany před změnou klimatu po roce 2012“. Satu Hassi se ujal role „vedoucího tématu“. Cílem tematické schůze bylo shromáždit informace o aktuálním stavu mezinárodní diskuse o možném globálním rámci po roce 2012 a názorech vědecké obce, představitelů podnikatelského světa a nevládních organizací na strukturu takového rámce. Projevy na hlavní téma přednesli zvláštní představitel pro otázky změny klimatu ministerstva zahraničí Spojeného království John Ashton a Yvo de Boer, výkonný tajemník pro Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu.

Bylo jasně řečeno, že od doby přijetí Kjótského protokolu se znatelně prohloubilo vědecké a obecné povědomí o globálním oteplování a prostřednictvím pracovních a vědeckých aktivit IPCC se toto povědomí podstatně zvýšilo a vymezilo. Práce jeho členů tohoto panelu spočívající ve shromažďování a studiu velkého počtu vědeckých studií a poznatků ústí v přesvědčení, že - aniž by tento fakt bylo možno vážně vědecky zpochybnit - činnost člověka způsobila změnu globálního klimatu a bude klima i nadále negativně ovlivňovat, pokud v blízké budoucnosti nedojde k podstatným změnám.

Řečníci se shodli na tom, že lhůty a rámcové podmínky pro politiku v oblasti změny klimatu jsou stanoveny přírodou samotnou. Pro klimatický systém je relevantní pouze celkové množství nakumulovaných skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry, nikoli poměrné emise či poměrné snížení. Určujícím faktorem pro to, aby nedošlo k nebezpečné změně klimatu, je celkové množství emisí v několika budoucích letech a desetiletích. Pro dosažení cílů v oblasti změny klimatu mají zásadní význam opatření, která by zajistila, aby především dlouhodobé investice byly v souladu s touto problematikou.

Třetí tematická schůze se konala dne 19. listopadu 2007 na téma „Sociální a ekonomická dimenze, výzkum a vývoj, nové technologie, přenos technologií, inovace a pobídky“. Při této příležitosti podpořil zpravodaje výboru CLIM Philippe Busquin jako „vedoucí tématu.“ Projev na hlavní téma přednesl profesor Carlo Rubbia, nositel Nobelovy ceny za fyziku. Také místopředseda Evropské komise Günter Verheugen významně přispěl k tématu. Hlavní mluvčí, místopředseda a odborníci hovořili mimo jiné o výzkumu ve vědeckých oblastech a v průmyslu. Shodli se na tom, že ačkoli řešení v boji proti emisím skleníkových plynů v současné době ještě nejsou široce uplatňována ani nejsou k dispozici, posílením technologického výzkumu a vývoje bychom se těmto řešením mohli podstatně přiblížit.

Zásadní význam pro vedoucí úlohu Evropy v boji proti změně klimatu prostřednictvím čistých technologií by mohlo mít propojení vědy a průmyslu pro účely vývoje a uplatnění nejnovějších technologií a technologií budoucnosti.

Naše čtvrtá tematická schůze se konala dne 29. ledna 2008 na téma „Klimatické změny a světové vodní zdroje se zvláštním zaměřením na trvale udržitelný rozvoj, změny ve využívání půdy a na lesy.“ „Vedoucím tématu“ na této schůzi byla Cristina Gutiérrez-Cortines a projev na hlavní téma přednesl Achim Steiner, výkonný ředitel pro Program OSN pro životní prostředí.

Do konce března 2008 se uskutečnily dvě další tematické schůze: dne 3. března 2008 na téma „Zdroje emisí v průmyslovém a energetickém sektoru a emise z dopravy na globální úrovni“ a dne 26. března 2008 na téma „Jak zapojit další hlavní činitele – změna klimatu, přizpůsobení třetích zemí a globální bezpečnost.“

Návštěvy delegací a spolupráce s meziparlamentními delegacemi

Pověření výboru taktéž zahrnuje úkol navázat nezbytný kontakt s parlamenty a vládami třetích zemí. Říkáme tomu „diplomacie v oblasti změny klimatu“, která je v této fázi obzvláště důležitá, neboť po roce 2012 bude nutná globální mezinárodní dohoda, která by sdružovala co největší počet zemí, zejména průmyslových zemí, ale i rozvojových zemí a nově se rozvíjejících ekonomik.

Aby výbor tento úkol splnil, rozhodl se zaměřit návštěvy svých delegací na dvě země, jež hrají v kontextu mezinárodních jednání o budoucí dohodě klíčovou úlohu: Čínu, jejíž návštěva se konala ve dnech 5.–7. listopadu 2007, a na Indii a Bangladéš, jejichž návštěva se konala ve dnech 4.–7. února 2008.(2)

Hlavními cíli návštěv těchto delegací je (i) získat informace o činnostech a iniciativách, které orgány těchto zemí zahájily a plánují při řešení problematiky změny klimatu, (ii) lépe pochopit jejich postoj v kontextu mezinárodní diskuse o rámci pro změnu klimatu po roce 2012 a (iii) podpořit předsednictví a Komisi při jednání s vládami prostřednictvím napojení na parlamentní protějšky.

Kromě uvedených návštěv navázal výbor CLIM velice podnětné pracovní vztahy s delegacemi, jež jsou odpovědné za vztahy se zeměmi a/nebo regiony obzvláště významnými pro problematiku změny klimatu. V rámci těchto vztahů probíhají výměny informací, přípravné informativní schůzky a zprávy o zpětných vazbách.

Účast na třinácté konferenci stran Úmluvy OSN o změně klimatu (Bali, Indonésie, 3.–15. prosince 2007)

Obzvláště důležitou událostí v práci výboru CLIM byla účast jeho členů v delegaci Evropského parlamentu na třinácté konferenci stran Úmluvy OSN o změně klimatu. Jejím hlavním cílem bylo dosáhnout dohody ohledně mandátu k jednání, jehož výsledkem by byla mezinárodní dohoda pro období navazující na uplynutí prvního kontrolního období Kjótského protokolu v roce 2012.

V souladu s rozhodnutím Konference předsedů byl výbor CLIM v patnáctičlenné delegaci Evropského parlamentu formálně zastupován svým předsednictvem a zpravodajem. Nicméně vzhledem k tomu, že se výbor skládá z členů mnoha jiných výborů, byli všichni členové delegace EP, včetně zástupců výborů pro životní prostředí a průmysl, zároveň členy výboru CLIM.

Účasti na konferenci předcházela tematická schůze (viz výše) věnovaná problematice rámce po roce 2012. Výbor taktéž pověřil Satu Hassiho, vedoucího tématu na této tematické schůzi (viz výše), sestavením usnesení, kterým by Parlament na konferenci(3) vyjádřil svůj postoj a které bylo dne 15. listopadu 2007 Parlamentem přijato.

Před začátkem konference byla uspořádána neformální informativní schůzka s komisařem Dimasem za účelem získání informací o hlavních tématech, jež tvořila předmět jednání, a informací o strategii EU.

Delegace EP uspořádala na konferenci kulatý stůl pro poslance, zúčastnila se mnoha schůzek na vysoké úrovni s jinými delegacemi a organizacemi občanské společnosti a byla v každodenním kontaktu s Evropskou komisí a Radou. Delegace EP se mimo jiné setkala se senátorem Spojených států Johnem Kerrym, zvláštním vyslancem OSN pro změnu klimatu Ricardem Lagosem, s poradcem Spojeného království pro změnu klimatu Sirem Nicholasem Sternem a poslanci parlamentů ze všech pěti světadílů(4).

Usnesení o výsledcích Konference bude připraveno k přijetí na druhém lednovém zasedání.

Výměna názorů s vysoce postavenými osobnostmi

Kromě schůzek a výměny názorů s vysoce postavenými osobnostmi, které se konaly v rámci tematických schůzí a návštěv delegace, se výbor CLIM účastnil velice přínosné a zajímavé výměny názorů:

· se Sigmarem Gabrielem, německým ministrem pro životní prostředí, na téma výsledků summitu G8 v Heiligendammu, který se konal dne 27. června 2007;

· s předsedou Hansem-Gertem Pötteringem o roli Parlamentu při řešení problematiky změny klimatu, s nímž se setkal, dne 4. října 2007;

· s Janezem Podobnikem, slovinským ministrem pro životní prostředí a územní plánování, o činnostech a iniciativách plánovaných slovinským předsednictvím v oblasti změny klimatu, s nímž výbor hovořil dne 23. ledna 2008.

Vztahy s národními parlamenty

Výbor CLIM se také zapojil do navazování a rozvíjení vztahů s národními parlamenty v oblasti problematiky změny klimatu. V této souvislosti přispěl prostřednictvím návrhu témat, která je třeba přezkoumat v pracovních skupinách, a aktivní účastí svých členů na společném parlamentním zasedání pořádaném předsedou EP a předsedou portugalského parlamentu ve dnech 1.–2. října 2007(5).

Ve dnech 20. a 21. ledna 2008 se předseda výboru CLIM zúčastnil a přednesl projev na hlavní téma na schůzi předsedů výborů národních parlamentů a Evropského parlamentu, které odpovídají za energetiku a životní prostředí. Tuto schůzi pořádal slovinský parlament.

Pokud jde o dvoustranné vztahy s národními parlamenty, předseda výboru CLIM se zúčastnil spolu se zpravodajem slyšení a výměny názorů s evropskou delegací francouzského parlamentu, jež se konaly dne 17. října 2007.

Shromažďování informací k problematice změny klimatu

V souladu se svým mandátem patří k úkolům výboru CLIM i shromažďování informací k problematice změny klimatu s cílem poskytnout Parlamentu podrobný rozbor, který je pro Parlament nezbytný, aby mohl převzít svou politickou odpovědnost.

Za tímto účelem výbor do velké míry využil přiděleného rozpočtu pro odborné posouzení a prostřednictvím tematických oddělení EP zadal několik externích studií a informativních skic, které se staly důležitým přínosem pro tematické schůze, návštěvy delegací a další aktivity výboru.

Témata, k nimž byly studie již vypracovány: „Národní právní předpisy, národní iniciativy a programy (od roku 2005) k tématům v souvislosti se změnou klimatu“ (pravidelně aktualizováno), „Právní předpisy týkající se změny klimatu a iniciativy na úrovni EU“, „Právní předpisy/iniciativy v oblasti změny klimatu na mezinárodní úrovni a možné koncepce po roce 2012“, „Politika Číny v oblasti energetiky v kontextu změny klimatu a možnosti spolupráce s EU“, „Čína a změna klimatu: vliv a politická odezva“ a „Čína a změna klimatu: aktuální články a publikace “(6).

Další práce výboru CLIM

S úmyslem rychle reagovat na specifický problém adaptace na neodvratitelné změny klimatu – což je otázka důležitá pro mnoho oblastí, ke kterým mimo jiné patří zemědělství, regionální politika, rybolov, rozvojová spolupráce a doprava – k němuž hodlá Komise předložit legislativní návrhy koncem roku 2008, se výbor rozhodl sepsat usnesení o adaptaci a pověřil svého předsedu, aby jej vypracoval ve spolupráci s výbory, jichž se tato tématika týká především. Usnesení má ukončit rozpravu o otázce k ústnímu zodpovězení položené Komisi v průběhu dubnového zasedání.

Budoucí činnost

Integrovaná politika v oblasti změny klimatu nesmí být omezena na vliv globálního oteplování na životní prostředí a následné uplatňování v politikách v oblasti energetiky, průmyslu či dopravy. Globálním oteplováním je či bude ovlivněno mnoho dalších oblastí politiky, jako je zemědělství, rybolov, rozvojová spolupráce, regionální politika a politika soudržnosti, mezinárodní obchod a mezinárodní bezpečnost. Aby dostál svému mandátu a sestavil doporučení týkající se iniciativ a činností, které mají být zahájeny, rozhodl se výbor CLIM zaujmout ke komplexní problematice změny klimatu přístup napříč odvětvími. Během prvních šesti měsíců činnosti výboru nebylo možné všechny tyto aspekty prozkoumat do hloubky.

Jak již bylo zmíněno, tři ze šesti plánovaných tematických schůzí se budou konat v období leden–březen 2008, stejně jako plánovaná návštěva Indie a Bangladéše, zatímco u některých dalších témat bude možná také zapotřebí důkladné prozkoumání. To by platilo například pro tematické schůze, které se týkají změny klimatu a světových vodních zdrojů se zvláštním zaměřením na udržitelný rozvoj, využívání půdy a změny ve využívání půdy a lesy, a jež se týkají zdrojů emisí z energetického sektoru a emisí z dopravy na globální úrovni, či toho, jak zapojit další hlavní aktéry. Z hlediska vnějších vztahů naznačují rychlé změny amerického veřejného mínění a světa obchodu, jež se již částečně odrazily v novém postoji Kongresu vůči problematice energie a klimatu, potřebu těsnějšího kontaktu s americkými protějšky, zejména s nedávno založeným americkým Výborem pro energetickou nezávislost a globální oteplování.

Vezmeme-li v úvahu souvislosti mezi odlišnými aspekty tématu a jasný požadavek vznesený plenárním zasedáním při přijímání mandátu výboru, a to předložit doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU o změně klimatu, bylo by předčasné a nevhodné činit předběžné závěry a předkládat je plenárnímu shromáždění dříve, než bude práce výboru dokončena.

Podle rozhodnutí plenárního shromáždění z 25. dubna 2007 vyprší mandát výboru dne 9. května 2008. Za účelem sestavení, provedení změn a přijetí zprávy v tomto časovém rámci by bylo nutné opomenout informace shromážděné a sdělené v průběhu několika tematických schůzí i výsledky již zadaných externích studií.

Mimo to je také třeba poznamenat, že mandát k jednání schválený na prosincové konferenci na Bali je pouze počátkem vyjednávacího procesu, který bude Parlament pečlivě sledovat a jehož významným momentem bude čtrnáctá konference smluvních stran (COP 14) v prosinci 2008 v polské Poznani.

Na základě uvedených faktů zpravodaj navrhl, aby se koordinátoři výboru a stínoví zpravodajové dohodli na návrhu průběžné zprávy, která by se týkala výhradně dopadů a vlivů změny klimatu. Tato zpráva by byla přijata výborem s ohledem na květnové zasedání v roce 2008, tj. před vypršením jeho současného dvanáctiměsíčního mandátu. Tato průběžná zpráva se bude přesně řídit článkem 151 jednacího řádu.

Dále se koordinátoři shodli na tom, že požádají o prodloužení mandátu výboru o 9 měsíců, tj. do 9. února 2009, a pověřili předsedu, aby provedl příslušné kroky na Konferenci předsedů. Toto prodloužení by zejména umožnilo zahrnout veškeré informace shromážděné v průběhu současného mandátu do zprávy výboru, a navíc i prostudovat další témata uvedená výše. V neposlední řadě by prodloužení mandátu o 9 měsíců umožnilo přijmout zprávu ve výboru CLIM před konáním čtrnácté konference smluvních stran (COP 14) v Poznani a vzít v úvahu výsledky konference v Poznani při hlasování v plénu, což by Evropskému parlamentu umožnilo účinně přispět k jednání o dohodě pro období po roce 2012, a podstatně tato jednání zhodnotit. Dne 18. února 2008 Parlament rozhodl prodloužit mandát výboru CLIM do 9. února 2009.

Časový rozvrh pro závěrečnou zprávu výboru CLIM bude následující:

- návrh zprávy k překladu: 31. července 2008

- projednání návrhu zprávy: 18. září 2008

- lhůta pro předložení pozměňovacích návrhů: 7. října 2008

- projednání pozměňovacích návrhů: 4. listopadu 2008

- hlasování výboru CLIM: 2. prosince 2008

- plenární zasedání: leden nebo únor 2009

Hlavní zjištění dočasného výboru pro změnu klimatu v období květen–prosinec 2007 a zpravodajovy závěry a doporučení

Vědecké východisko pro změnu klimatu

Tato zpráva se vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zaměřuje na vědecky podložená fakta o změně klimatu, o kterých se podrobně diskutovalo se světově známými odborníky na první tematické schůzi výboru v září 2007 a také na společném parlamentním zasedání ve dnech 1.–2. října 2007.

Na základě informací získaných prostřednictvím těchto diskusí zpravodaj bere v úvahu, že:

· věda o změně klimatu je již rozvinutým vědním oborem a je přijímána na celém světě a že z vědeckého hlediska nelze pochybovat o tom, že základním původcem současného globálního oteplování je člověk;

· na úrovni EU panuje politický konsenzus o zásadním významu dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvyšování průměrné globální teploty o nejvýše 2° C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, a tento cíl má být hnacím motorem integrované politiky EU o změně klimatu;

· veškeré snahy o snížení emisí by nicméně měly vést k tomu, aby se emise držely pod hranicí cíle 2°C, neboť i pouze taková míra oteplení by měla vážný dopad na naši společnost a individuální životní styl a měla by za následek závažné změny ekosystémů a vodních zdrojů;

· čtvrtá hodnotící zpráva IPCC představuje do dnešního dne nejucelenější a z odborného hlediska nejvěrohodnější hodnocení změny klimatu, které přináší integrovaný vědecký, technický a socio-ekonomický náhled na aktuální otázky; toto hodnocení by proto mělo být základem pro vytváření národních a mezinárodních politik týkajících se změny klimatu;

· vědecký konsenzus, jak je uvedeno ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC, doporučuje snížit množství emisí v celosvětovém měřítku do roku 2050 na polovinu, čehož bude stále obtížnější dosáhnout, budou-li se celosvětové emise nadále zvyšovat až do roku 2020 ale i po jeho uplynutí, a to kvůli kumulativnímu účinku emisí skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší v minulosti, přítomnosti a budoucnosti, což přispívá ke globálnímu oteplování;

· věda v klimatickém systému země identifikovala několik takzvaných „kritických mezníků“, které představují mezníky, po jejichž dosažení není návratu, a lidstvo tudíž nemůže tyto změny ovlivnit nebo změnit; tyto „kritické mezníky“ a nezastavitelné fyzikální procesy uvedené do pohybu nelze v plném rozsahu zahrnout do stávajících scénářů o budoucnosti klimatu;

· stávající politiky zaměřené na zmírnění změny klimatu a s tím související praktické uplatňování udržitelného rozvoje jsou k účelům snížení emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích nedostatečné; podle vědeckých doporučení se s uplynutím roku 2015, který je pro celosvětové emise kritickým rokem, uzavře okno příležitosti úspěšně stabilizovat celosvětové emise skleníkových plynů, a zajistit alespoň poloviční úspěšnost při plnění teplotního cíle EU ve výši 2°C;

· z údajů získaných díky vědeckým studiím, které se zabývaly hodnocením konkrétních důsledků již existujících úrovní globálního oteplování způsobeného emisemi vypouštěnými v průběhu minulých let, vyplývá naléhavá potřeba přijmout adaptační opatření, aby se tak předešlo vážnému ohrožení člověka a infrastruktury, a to zejména rozvojovém světě, ale také v Evropě a jiných hospodářsky vyspělejších částech světa;

· širší úsilí při získávání veřejné podpory pro politická opatření zaměřená na snižování emisí uhlíku se musí z větší části opírat o sdělení týkající se vědeckých důkazů vlivu člověka na celosvětové klima; musí dojít k individuálním změnám životního stylu a o těchto změnách by měla informovat vzdělávací kampaň zaměřená na příčiny a důsledky globálního oteplování;

· ačkoliv vědecký konsenzus zdůrazňuje, že technologická a vědecky založená řešení, jak bojovat s emisemi skleníkových plynů a jak vybudovat průmysl a společenství s nízkými emisemi CO2, nejsou dosud plně dostupná za přijatelnou cenu, existují nadějné indicie, že pomocí vědeckého a technologického výzkumu mohou být vyvinuta další řešení, která (nejprve) pomohou zamezit zvyšování skleníkových plynů a (později) snížit vlivy klimatických změn.

Závěrem se zpravodaj domnívá, že klimatické změny jsou vědecky prokazatelné a doporučuje, aby dočasný výbor pokračoval ve své práci a na konci svého mandátu předložil Parlamentu zprávu s návrhy doporučení pro přijetí kroků či iniciativ souvisejících s budoucí integrovanou politikou EU v oblasti klimatických změn, a to v souladu s cílem EU snížit nárůst celosvětové teploty o 2°C a v souladu se zjištěními a doporučeními čtvrté hodnotící zprávy IPCC.

Výsledky konference na Bali a jednání o mezinárodní dohodě o klimatu pro období po roce 2012

Budoucí mezinárodní dohoda o klimatu je klíčovým prvkem globálního úsilí o vypořádání se s problematikou změny klimatu. Tato problematika byla prozkoumána do hloubi na tematické schůzi v říjnu 2007 a byla hlavním tématem, o kterém se diskutovalo na třinácté konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

Zpravodaj vítá přijetí „akčního plánu z Bali“ a zahájení formálních jednání o mezinárodní dohodě o klimatu pro období po roce 2012, ale i další důležitá rozhodnutí přijatá na třinácté konferenci smluvních stran, zejména rozhodnutí týkající se technologií, adaptačního fondu a odlesňování. Zpravodaj také vítá nedávné rozhodnutí nové australské vlády ratifikovat Kjótský protokol.

Na základě jednání na Bali zpravodaj zdůrazňuje konstruktivní stanovisko, které přijala čínská vláda, a také závazky rozvojových zemí provádět „v každém daném státě činnosti na zmírňování změn klimatu v kontextu udržitelného rozvoje, které budou podporovány a umožněny technologiemi, financováním a budováním kapacit, a to tak, aby tyto činnosti bylo možné změřit, ověřit a získat o nich zprávy.“

Je ovšem třeba připomenout, že Parlament se k výsledkům konference na Bali vyjádří ve zvláštním usnesení, které bude přijato na druhém lednovém zasedání. Z tohoto důvodu zpráva neobsahuje k této věci žádný komentář. Přezkoumání a hodnocení týkající se pokroku v jednáních o dohodě pro období po roce 2012 bude zahrnuto do závěrečné zprávy.

(1)

Pracovní dokumenty vedoucích tématu i prezentace odborníků a přípravné dokumenty na tematické schůze jsou k dispozici na internetových stránkách výboru. http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CLIM

(2)

Souhrnné zprávy z návštěv delegací a další příslušná dokumentace je k dispozici na stránkách výboru:

http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CLIM

(3)

P6_TA(2007)0537

(4)

Souhrnná zpráva práce delegace EP z COP 13, včetně hlavních rozhodnutí přijatých na konferenci a dalších příslušných informací, je k dispozici na stránkách výboru:

http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CLIM

(5)

Shrnutí rozprav ze schůze společného parlamentního zasedání jsou k dispozici na:

http://www.europarl.europa.eu/webnp/cms/lang/en/pid/564

(6)

Tyto studie jsou k dispozici na stránkách výboru pod následující adresou:

http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CLIM

Externí materiály ke změně klimatu, které jsou již k dispozici, jsou organizovány knihovnou EP podle klíčových témat, která většinou odpovídají tematickým schůzím výboru CLIM. Tyto materiály jsou k dispozici na internetových stránkách knihovny EP:

http://www.library.ep.ec/library-app/viewthemepage.action?id=66&pid=03-02-31


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

36

4

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Liam Aylward, Etelka Barsi-Pataky, Johannes Blokland, John Bowis, Jerzy Buzek, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Edite Estrela, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Rebecca Harms, Satu Hassi, Roger Helmer, Jens Holm, Romana Jordan Cizelj, Dieter-Lebrecht Koch, Marian-Jean Marinescu, Linda McAvan, Riitta Myller, Markus Pieper, Vittorio Prodi, Herbert Reul, María Sornosa Martínez, Csaba Sándor Tabajdi, Andres Tarand, Silvia-Adriana Ţicău, Antonios Trakatellis, Lambert van Nistelrooij, Åsa Westlund

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Inés Ayala Sender, Giulietto Chiesa, Elisa Ferreira, Catherine Guy-Quint, Fiona Hall, Werner Langen, Johannes Lebech, Caroline Lucas, Justas Vincas Paleckis, Paul Rübig

Právní upozornění - Ochrana soukromí