ZPRÁVA o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti

17. 4. 2008 - (2008/2010(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Margie Sudre

Postup : 2008/2010(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0158/2008

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti

(2008/2010(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2007 pod názvem „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (KOM(2007)0507) ze dne 12. května 2004 (KOM(2004)0343) a ze dne 23. srpna 2004 (KOM(2004)0543) pod názvem „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“,

–   s ohledem na čl. 299 odst. 2 smlouvy o ES, který bude nahrazen články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a který se vztahuje ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů, a na čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie

–   s ohledem na článek 60 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu dne 14. prosince 2007,

–   s ohledem na závěrečnou deklaraci XIII. Konference předsedů nejvzdálenějších regionů podepsanou na Madeiře dne 5. října 2007,

–   s ohledem na svá usnesení týkající se nejvzdálenějších regionů schválená v roce 2001 a 2005,

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0158/2008),

A. vzhledem k tomu, že Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Guyana, Madeira, Martinique a Réunion charakterizuje stálá přítomnost, intenzita a kumulace jejich nevýhod, k nimž patří velká vzdálenost od evropského kontinentu, ostrovní charakter, ohraničení, složité podnebí a povrch a omezené trhy,

B.  vzhledem k tomu, že Svatý Martin a Svatý Bartoloměj, administrativně a politicky oddělené od Guadeloupu, jsou jmenovitě uvedeny jakožto nové nejvzdálenější regiony v článku 349 a v článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o ES pozměněné Lisabonskou smlouvou),

C. vzhledem k tomu, že strukturu hospodářství nejvzdálenějších regionů charakterizuje úzké spojení se zemědělstvím a rybolovem, které spolu se službami (zejména v oblasti turistiky) představují ekonomické činnosti, které jsou velmi významným zdrojem pracovních míst v těchto regionech,

D.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou ze socioekonomického hlediska závislé na rybolovných zdrojích ve svých výlučných hospodářských oblastech a že jejich rybolovné zóny jsou z biologického hlediska velmi zranitelné;

E.  vzhledem k tomu, že bezprostřední geografické okolí nejvzdálenějších regionů představuje velmi omezenou příležitost k obchodování, zatímco nejvzdálenější trhy jsou mimořádně atraktivní pro všechny sousední třetí země,

F.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou zcela závislé na dopravních prostředcích a že vyšší náklady spojené s dopravou osob a zboží, nedostatečná frekvence a nedostatek dopravních tras, vysoké tarify, potíže se zaváděním či udržováním dopravy na regionální úrovni jsou hlavními překážkami hospodářského rozvoje a dostupnosti nejvzdálenějších regionů,

G. vzhledem k tomu, že během posledních tří let se nejvzdálenějších regionů přímo dotkly významné reformy Společenství, např. reforma finančních perspektiv, reforma regionální politiky na období 2007–2013, reforma Evropského rybářského fondu (ERF), FEADER, státních podpor, společné organizace trhu v odvětví cukru a banánů, programu POSEI pro zemědělství a rybolov, a že tento vývoj měl pro tyto regiony často vážné důsledky,

H. vzhledem k tomu, že politické priority Unie, které musí být konzistentní ve vztahu se stále přísnějšími mezinárodními závazky, jež vyžaduje globalizace, zejména vůči WTO, směřují někdy proti konkrétním zásahům uplatňovaným ve prospěch nejvzdálenějších regionů,

I.   vzhledem k tomu, že relativní význam nejvzdálenějších regionů se výrazně snížil v Unii, v níž počet členských států stoupl z 12 na 27,

J.   vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou často vykreslovány jako regiony, do kterých tečou zdroje Společenství či vnitrostátní zdroje bez zjevného pozitivního dopadu tohoto financování, což však není dostatečně vyvažováno skutečnou přidanou hodnotou, kterou tyto regiony přinášejí Unii v oblasti životního prostředí, kulturní a geostrategické oblasti i ve vesmíru, a tato hodnota není viditelná okamžitě,

K. vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony představují vzácné předsunuté pozice Evropy uprostřed Karibské oblasti, v sousedství Mercosuru, v oblasti Afriky v Indickém a v Atlantickém oceánu, díky čemuž má Unie největší námořní prostor na světě o velikosti 25 milionů km2 ekonomicky exkluzivní oblasti bohaté na nejrůznější zdroje,

Bilance posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

1.  vítá skutečnost, že tři roky po zveřejnění tak ambiciózních politických dokumentů, jako jsou výše uvedená sdělení o „posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony“, předkládá Komise k tomuto tématu nové sdělení;

2.  žádá z důvodu rozsahu zpracovávaných oblastí a komplexnosti příslušných politik, aby útvar pro nejvzdálenější regiony v Generálním ředitelství pro regiony zůstal zachován v rámci Komise a aby počet jeho pracovníků byl výrazně posílen s cílem zaručit mu prostředky nezbytné pro pokračování v jeho úkolech;

3.  bere na vědomí, že sdělení představuje mimořádně příznivé výsledky působení Komise, ačkoli počet opatření, která Komise vítá, pouze částečně odpovídá potřebám nejvzdálenějších regionů (zejména v oblasti dopravy a přístupnosti, výzkumu, rybolovu nebo regionální spolupráce) a že zde není uveden žádný odkaz na obtíže, s nimiž se nejvzdálenější regiony setkávají, a na úsilí, které vynakládají, například při obnovování systémů státní podpory;

4.   konstatuje, že působení strukturálních fondů nadále výrazně přispívá k rozvoji nejvzdálenějších regionů; přeje si nicméně, aby míra úrovně soudržnosti dosažené v těchto regionech byla dosažena díky jiným indikátorům než pouze HDP ve vztahu k průměru Společenství a aby politika soudržnosti byla lépe propojena s ostatními politikami Společenství, a to průřezově, aby byla posílena součinnost; žádá, aby Komise projevila více pružnosti a aby svou současnou i budoucí politiku čím dál lépe přizpůsobovala skutečné situaci nejvzdálenějších regionů;, na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES;

5.  bere na vědomí uspokojivé výsledky dosažené v rámci programů POSEI (zemědělství a rybolov) a u odvětví cukrové třtiny, rumu a banánů; přeje si, aby byly efektivně zohledněny finanční důsledky, které by pro tato zemědělská odvětví mohly plynout z probíhajících mezinárodních jednání a z akcí zahájených ve WTO; nadále pečlivě sleduje přístup k hodnocení programu POSEI v polovině období a k hodnocení diferencovaných daňových dohod;

6.  potvrzuje, že je důležité přihlédnout ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů při navrhování politiky a opatření, která nespadají do přechodných kritérií ani do vývoje hospodářského cyklu či umělého rozvoje bohatství a která přinášejí odpověď na trvalý nátlak, kterému jsou tyto regiony vystaveny,

7.   žádá Komisi, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům a odlišnostem mezi nejvzdálenějšími regiony na jedné straně a k úloze, již hrají v evropské integrované námořní politice na straně druhé, zahrnula do svého plánu podpůrná opatření pro odvětví rybolovu v těchto regionech; domnívá se, že Komise bude muset rybářskému loďstvu nejvzdálenějších regionů zaručit pozitivní diskriminaci v přístupu k rybolovným zdrojům u jejich pobřeží a věnovat zvláštní pozornost zachování udržitelné povahy drobného rybolovu;

Rozhodující fáze posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

8.  lituje, že návrhy předložené Komisí v rámci rozhodující fáze se většinou týkají již existujících nebo dokončovaných opatření (RTE-T, RTE-E, 7. Program pro výzkum a rozvoj, rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost nebo regionální politika); očekává vyjasnění ohledně konkrétních a operačních prostředků poskytnutých nejvzdálenějším regionům pro rozvíjení těchto příležitostí;

9.  je znepokojen stále větším významem, který Komise přikládá nástrojům hodnotícím politiky a nástroje Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů, a hodnocení kvantitativních účinků nevýhod těchto regionů s cílem vypracovat metodologii kompenzace nadměrných nákladů souvisejících s velkou vzdáleností regionů;

10. přeje si, aby tato tendence brát v úvahu stále více aritmetická odůvodňování opatření nevytvořila záminku pro zpochybnění jedné části politiky Unie směrem k těmto nejvzdálenějším regionům nebo neznejistila institucionální a ekonomické činitele z nejvzdálenějších regionů tím, že od nich bude požadovat podmínky, které jen stěží mohou splnit;

11. lituje nezištnosti, již nejprve projevovalo Generální ředitelství pro obchod ve vztahu ke zvážení zvláštního charakteru nejvzdálenějších regionů při projednávání dohod o hospodářském partnerství, a naléhavě žádá Komisi, aby nadále hledala kompromisy respektující zájmy nejvzdálenějších regionů, na něž se vztahují konečné dohody, které budou uzavřeny se zeměmi AKT;

12. přeje si, aby Komise podala důkazy o svém skutečném zájmu podporovat regionální začlenění nejvzdálenějších regionů s cílem dodat skutečný obsah „akčnímu plánu pro širší sousedství“, který přislíbila v roce 2004;

13. je znepokojen některými opatřeními, která Komise navrhuje v oblasti dopravy, zejména hodnocení zvláštních potřeb nebo zvažování vnějších nákladů na životní prostředí; znovu potvrzuje nezbytnost diferencovaného přístupu pro nejvzdálenější regiony v této věci, zejména pokud jde o zahrnutí civilního letectví do evropského systému obchodování s emisemi, aby nebylo zpochybněno úsilí o kompenzaci jejich deficitu přístupnosti;

14. domnívá se, že působení ze strany Společenství musí vyvolat efekt katalyzátoru iniciativnosti s cílem rozvinout ze strany nejvzdálenějších regionů, v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, střediska špičkové úrovně založená na odvětvích, která zhodnocují jejich výhody a jejich zkušenosti, jako je správa odpadů, obnovitelná energie, energetická soběstačnost, biologická rozmanitost, mobilita studentů, výzkum v oblasti klimatu nebo řízení krizí;

15   připomíná, že mnohé akce a programy realizované a nasměrované na nejvzdálenější regiony mohou mít značný přínos pro stanovené priority Společenství a mezinárodní priority, zejména v oblastech, jako je oteplování klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, obnovitelné energie, zdraví v rozvojových zemích, výživa, diverzifikace hospodářských a výrobních činností; vyjadřuje potěšení především ze zavedení programu NETBIUM, který je významným příkladem potenciálu nejvzdálenějších regionů v oblasti vědeckého výzkumu; ptá se však, proč vzhledem k značnému počtu projektů a šíři potenciálu nejvzdálenějších regionů integrace těchto projektů do evropského výzkumného prostoru zůstává dosud slabá;

Diskuse o budoucnosti strategie Unie pro nejvzdálenější regiony

16 blahopřeje Komisi k její iniciativě zahájit diskusi o budoucí strategii ve prospěch nejvzdálenějších regionů v podobě veřejné konzultace, jejíž výsledky přispějí k vypracování nového návrhu do roku 2009;

17. naléhá však, aby tato diskuse nebyla omezena pouze na uvedené výzvy (změna klimatu, demografický vývoj, řízení migračních toků; zemědělství, námořní politika), ačkoli tato témata nelze opominout, a domnívá se, že diskuse by měla nutně zahrnout implementaci Lisabonské strategie v nejvzdálenějších regionech;

18. naléhavě žádá, aby dosah čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES (a také článků 349 a 355 smlouvy o fungování Evropské unie), které jsou základem politiky Unie ve prospěch jejích nejvzdálenějších regionů a pilířem pozornosti, již jim věnují jednotlivá oddělení Komise, byl zařazen na pořad jednání těchto diskusí, aby tak získaly právní, institucionální a politický tón, který vyžadují;

19. zdůrazňuje význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy, pošty, energetické oblasti a oblasti komunikací;

20.  požaduje, aby byla naléhavě přijata opatření pro boj s přetrvávající nezaměstnaností, chudobou a nerovnostmi v rozdělení příjmů v nejvzdálenějších regionech, které dosahují v tomto ohledu nejvyšší míry v EU;

21. vyzývá Komisi, aby napomohla členským státům, které by hodlaly uplatnit přechodné ustanovení čl. 355 a) odst. 6 smlouvy o fungování Evropské unie;

22. domnívá se, že nejvzdálenější regiony jsou pro Unii vhodnou příležitostí v jejích současných úvahách o klimatických změnách, sledování rizik, předcházení škodám, reakcích na katastrofy a zachování ekosystémů;   žádá v tomto ohledu, aby Rada v co nejkratší lhůtě přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu solidarity Evropské unie, které se týká výslovně specifičnosti nejvzdálenějších regionů; přeje si také, aby návrhy Komise na posílení schopnosti reakce Unie v případě katastrof vycházely ze znaleckých posudků spojených s geografickým umístěním těchto regionů;

23. přeje si, aby budoucí společná přistěhovalecká politika věnovala zvláštní pozornost situaci nejvzdálenějších regionů, které jsou všechny vnější hranicí Unie, obklopenou méně vyspělými třetími zeměmi, vystavenou velmi silnému migračnímu tlaku, který spolu s demografickým růstem stále vysoko překračujícím průměr Společenství vytváří v těchto regionech zneklidňující hospodářské a sociální napětí;

24. žádá, aby podpora Společenství pro zemědělství nejvzdálenějších regionů, uvedená stručněji než ostatní témata, byla předmětem hlubších úvah o zjištění skutečných výzev, o nutnosti vývoje směrem k místní soběstačnosti, o úrovni příjmu zemědělců, o podpoře organizacím producentů s cílem podpořit uvádění jejich produktů na trh, o významu environmentální dimenze a o zvážení dopadu otevření obchodu, jejž uplatňují dohody o hospodářském partnerství a budoucí dohody o volném obchodu s některými regiony Latinské Ameriky;

25. je toho názoru, že nejvzdálenější regiony musí být zařazeny do námořní politiky Unie, a trvá na tom, aby debata o této otázce byla zaměřena především na úlohu, kterou mohou nejvzdálenější regiony hrát v oblasti udržitelného využívání moří, oceánů a pobřežních oblastí a v provozování mezinárodní námořní správy;

26. žádá Komisi, Radu a další příslušné orgány EU, aby účinně a adekvátně zajistily budoucí financování strategie Unie ze strany Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů a kompenzace nevýhod souvisejících s jejich velkou vzdáleností;

27. doporučuje, aby prostředky na překonání místních úzkých trhů, stále otevřenější konkurenční prostředí, obtížný přístup k odbytu na evropském kontinentálním trhu nebo v jejich příslušných zeměpisných oblastech, zlepšení financování ze strany FEDER/FED a FEDER/ICD na projekty spolupráce se sousedními zeměmi byly také prioritními oblastmi úvah, stejně jako efektivní účast nejvzdálenějších regionů v evropských politikách inovace a boje proti digitální propasti s cílem zaručit přístup obyvatelstva těchto oblasti ke sdělovacím prostředkům a k prostředkům komunikace, které poskytují nové technologie, jako je například přístup k širokopásmovému internetu.

28. trvá na tom, aby partnerství nezbytné pro úspěch rozhovorů nebylo omezeno pouze na veřejné evropské, vnitrostátní a místní instituce, ale stejně jako v minulosti poskytovalo příležitost připojit k úvahám celý hospodářský systém nejvzdálenějších regionů, zastoupený strukturovanými organizacemi, které každodenně zažívají dopad politiky Společenství v praxi; žádá Komisi, aby po partnerské konferenci, která se bude konat v Bruselu ve dnech 14. a 15. května 2008, urychleně zveřejnila nové sdělení, ve kterém přihlédne k tomu, v čem diskuse pokročila;

29. domnívá se, že zhodnocení zvláštních možností nejvzdálenějších regionů jako předsunutých pozic Unie mimo evropský kontinent, představuje nejlepší strategii pro zaručení vnitřního a udržitelného rozvoje těchto regionů, zejména prostřednictvím cestovního ruchu integrujícího jejich bohatou historii a kulturní, umělecké a architektonické dědictví, které má Unie povinnost uchovat;

°

°         °

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, národním, regionálním a místním orgánům nejvzdálenějších regionů a také úřadujícímu předsedovi Konference předsedů nejvzdálenějších regionů.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Právní uznání nejvzdálenějších regionů Evropské unie (RUP), které bylo postupné a pozdní, je uvedeno v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES.

Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Guyana, Madeira, Martinik a Réunion mohou vzhledem ke svým četným specifikacím očekávat přizpůsobení politik Společenství, které by podpořily jejich začlenění do evropského prostoru.

Články 299 a 311a) Lisabonské smlouvy, které nahrazují čl. 299 odst. 2, zahrnují do tohoto seznamu ostrovy Svatého Martina a Svatého Bartoloměje, které se administrativně a politicky oddělily od Guadeloupu. Tyto dvě správní jednotky se tak stanou novými nejvzdálenějšími regiony.

Problematika nejvzdálenějších regionů však přesahuje rámec jejich zpoždění v ekonomickém, sociálním a teritoriálním rozvoji. Znamená také politickou výzvu. Neboť tyto regiony si někdy samy zvolily, že budou součástí EU, a jejich naděje nemají být zklamány. Neboť dodávají světový rozměr Evropské unii a vytvářejí její předsunuté pozice vůči dalším velkým ekonomickým souborům.

Toto sdělení Komise má za cíl vytvořit první hodnocení „posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony“ zahájeného v roce 2004, upřesnit dosavadní provedené akce v druhé fázi zvané rozhodující a připravit diskusi o budoucnosti této strategie.

Bilance posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

Komise se domnívá, že hodnocení první fáze „posíleného partnerství“ je velmi pozitivní: byla přijata četná opatření Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů, z průřezového a doplňujícího pohledu, který přispívá ke zlepšení hospodářské a sociální situace těchto regionů.

Podstatné zůstávají tři osy „posíleného partnerství“ (snížení deficitu přístupnosti, zlepšení konkurenceschopnosti a regionální integrace), neboť vhodným způsobem odpovídají prioritám nejvzdálenějších regionů.

Zpravodajka se osobně domnívá, že toto hodnocení je prezentováno až příliš příznivě nebo přinejmenším částečně. Dosažený výsledek, ačkoli vychází z chvályhodných záměrů, je více protikladný a sdělení bohužel nikde nehovoří o obtížích v terénu u některých záležitostí.

Rozhodující fáze posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

Komise se domnívá, že strategie ve prospěch nejvzdálenějších regionů musí nyní vstoupit do druhé fáze, tedy do rozhodující fáze, zejména pokud se týká koordinačního úsilí FEDER a ERF, integrace nejvzdálenějších regionů do Evropského výzkumného prostoru nebo přizpůsobení služeb obecného hospodářského zájmu místním trhům.

Proto si přeje, aby každá osa byla prohloubena přijetím nebo uplatněním přibližně třiceti doplňkových opatření.

Nejcitlivějším z těchto opatření je orientační realizace pro hodnocení měřitelných vlivů specifických nevýhod v nejvzdálenějších regionech.

Pokud soubor partnerů uznává nutnost mít metodologii pro kvantifikaci nadměrných nákladů plynoucích z charakteru nejvzdálenějších regionů, zpravodajka žádá, aby Evropský parlament tuto věc nadále sledoval, aby nebylo uměle narušeno opatření, které má nejvzdálenějším regionům prospět.

Příliš systematická metodologie by byla nepřiměřená a nebrala by v úvahu zvláštnosti každého z nejvzdálenějších regionů, které v některých případech nelze porovnávat s kontinentální Evropou.

Stejně tak neustále rostoucí význam přikládaný hodnocení politik a nástrojů Společenství, pokud je založeno na jasné zásadě řádného řízení evropských fondů, nesmí mít za následek zobecněné zpochybnění působení Unie ve prospěch jejích nejvzdálenějších regionů.

Také v tomto rámci musí metodologie zároveň respektovat zásadu proporcionality a nevytvářet nadbytečné statistické nástroje, které by mohly být velmi nákladné a znamenat jen omezený užitek.

Budoucnost strategie pro nejvzdálenější regiony

Komise zahájila diskusi o budoucnosti této strategie a zdůraznila při tom čtyři cíle: klimatické změny, demografický vývoj, řízení migračních toků, zemědělství a námořní politika EU.

Výsledky veřejné konzultace přispějí k vypracování nového sdělení o budoucnosti partnerství s nejvzdálenějšími regiony. Evropský parlament přijímá svou odpovědnost v této věci a vyjadřuje svůj zájem o tuto úvahu prostřednictvím této zprávy.

Zpravodajka vítá iniciativu Komise, přesto se domnívá, že vybraná témata nepokrývají všechny vážné obavy nejvzdálenějších regionů a existuje riziko snížení dopadu budoucí strategie.

Dosah čl. 299 odst. 2 (a dále článků 299 a 311a) Lisabonské smlouvy), uchování tradičního zemědělství, posílená podpora rozvoji strukturních odvětví, jako jsou odvětví cukrové třtiny, rumu a banánů, otázka státních podpor, dodržování diferencovaných daňových dohod, podmínky hodnocení opatření, kompenzace nadměrných nákladů a zhodnocování výhod, považuje zpravodajka mezi jiným za neopominutelné náměty k úvaze.

Čl. 311a) odst. 6 uvádí nové ustanovení umožňující některým zemím a zámořským územím, aby se staly nejvzdálenějšími regiony na základě rozhodnutí Evropské rady. Zpravodajka si přeje, aby se Komise spolu s příslušnými členskými státy zavázala připravit předpokládané změny s co největším předstihem, s cílem usnadnit přechod těchto správních jednotek k jejich novému statutu.

Závěr

Zajistit podmínky ekonomického rozvoje nejvzdálenějších regionů, a tak zaručit obyvatelům zámořských oblastí skutečnou prosperitu, posílit konkurenceschopnost jejich podniků a jejich území, přesvědčit, že budoucnost Evropy postupuje také přes její vzdálená území; takové jsou cíle této zprávy z vlastního podnětu.

Tak se má posílit myšlenka přistoupit k co nejširší interpretaci platných pravidel, uplatněním co nejadekvátnějších nástrojů pro řešení konkrétních problémů týkajících se nejvzdálenějších regionů a s využitím, pokud je to nezbytné, odchylek přizpůsobených příslušné regionální skutečnosti, aniž by to znamenalo ohrožení pro obecný zájem Společenství.

Po předchozích fázích strukturálního dohánění má nová generace evropských programů zajistit otevřenost nezbytné různorodosti hospodářství v nejvzdálenějších regionech a nemá se spokojit se zachováním výdobytků rozvoje, jichž bylo dosaženo z velké části díky Evropské unii.

Zhodnocení zvláštních výhod nejvzdálenějších regionů představuje jedinou strategii, která může zaručit vnitřní a udržitelný rozvoj těchto regionů: nejde již jen o udržování, zachovávání a ochranu, ale také o přitažlivost, působení a spolupráci.

STANOVISKO Výboru pro rybolov (14. 4. 2008)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti
(2008/2010(INI))

Navrhovatel: Pan Pedro Guerreiro

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že přes zjištěné pokroky jsou další investice stále nezbytné ke zlepšení pracovních podmínek rybářů, ke zkvalitnění infrastruktur a přístavních zařízení na podporu rybolovu a k obnově a modernizaci loďstva nejvzdálenějších regionů;

B.   vzhledem k tomu, že loďstvo většinou tvoří zastaralá plavidla, v některých nejvzdálenějších regionech přes třicet let stará, a že ukončení poskytování podpor Společenství na obnovu loďstva pro ně bude představovat nevýhodu, jež povede k tomu, že nebudou moci dohnat své zpoždění ve srovnání se strukturou loďstva evropského kontinentu,

C.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou ze socioekonomického hlediska závislé na rybolovných zdrojích ve svých výlučných hospodářských oblastech a že jejich rybolovné zóny jsou z biologického hlediska velmi zranitelné;

1.   zdůrazňuje význam odvětví rybolovu pro socioekonomickou situaci, zaměstnanost a prosazování ekonomické a sociální soudržnosti nejvzdálenějších regionů, v nichž hospodářství čelí stálým strukturálním obtížím a má pouze málo možností diverzifikace;

2.   domnívá se, že Komise bude muset rybářskému loďstvu nejvzdálenějších regionů zaručit pozitivní diskriminaci v přístupu k rybolovným zdrojům u jejich pobřeží a věnovat zvláštní pozornost zachování udržitelné povahy drobného rybolovu;

3.   považuje za nezbytné zachovat a zvýšit podporu Společenství poskytovanou odvětví rybolovu nejvzdálenějších regionů, do níž spadá program kompenzace vícenákladů vznikajících z důvodu okrajové polohy těchto oblastí, souvisejících s odbytem daných rybolovných produktů z některých nejvzdálenějších regionů (programy speciálně zaměřené na odlehlost a ostrovní charakter nejvzdálenějších regionů – POSEI pro rybolov); v tomto smyslu hájí myšlenku, že by tento program neměl být časově omezen, neboť okrajová poloha těchto regionů se nemění, a oceňuje navýšení finančních prostředků pro tento program z rozpočtu Společenství na rok 2008;

4.   považuje za nezbytné přijmout nová účinnější a nezávislejší opatření pro kritéria omezení v čase nebo vývoje bohatství, jehož příčinou by byly konjunkturální nebo umělé podmínky, s cílem podporovat schopnost nejvzdálenějších regionů čelit stálým strukturálním omezením a nevýhodám, jimž jsou vystaveny zejména v odvětví rybolovu;

5.   žádá Komisi, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům a odlišnostem mezi nejvzdálenějšími regiony na jedné straně a k úloze, již hrají v evropské integrované námořní politice na straně druhé, zahrnula do svého plánu podpůrná opatření pro odvětví rybolovu v těchto regionech týkající se zejména následujících bodů:

- označení oblastí představujících výlučné hospodářské oblasti nejvzdálenějších regionů jako „oblasti s výlučným přístupem“, s cílem zaručit životaschopnost mořských ekosystémů, rybolovné činnosti a dotčených místních společenství;

- vědecké hodnocení potenciálu těchto vod, pokud jde o mořské zdroje a – v souladu se zásadou předběžné opatrnosti stanovenou ve společné rybářské politice – přidělení přilehlé výlučné hospodářské oblasti nejvzdálenějším regionům pro jejich příslušné místní loďstvo;

- hodnocení, v souladu se zásadou relativní stability, socioekonomického dopadu, který by měla zvýšená intenzita rybolovu a využívání některých zařízení na plavidlech s vyšší kapacitou ve výlučných hospodářských oblastech přiléhajících k nejvzdálenějším regionům na udržitelný charakter příslušných místních společenství;

- záruku podpory Společenství na obnovu a modernizaci rybářského loďstva nejvzdálenějších regionů, zejména plavidel pro drobný rybolov, což je nezbytné pro zlepšení podmínek konzervace ryb a pracovních i bezpečnostních podmínek rybářů v nejvzdálenějších regionech;

- zvýšení podpory Společenství pro vědecký výzkum v oblasti rybolovu a shromažďování informací, které má umožnit prosazování ochrany a obnovy rybolovných zdrojů a biologické rozmanitosti nejvzdálenějších regionů, zejména uznáním specifických rysů těchto regionů v rámci programů spojených se 7. rámcovým programem pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

- zlepšení rybolovných zařízení a zákaz používání rybolovných zařízení, která ničí mořské ekosystémy;

- zavedení socioekonomických opatření, která by rybářům kompenzovala dopad dobrovolných či nedobrovolných opatření na zachování rybolovných zdrojů;

- vytvoření programu Společenství na podporu drobného pobřežního rybolovu, který by bral v úvahu jeho specifické rysy a socioekonomický význam v těchto regionech;

- podpora odborné přípravy a kvalifikace, zlepšení pracovních podmínek (včetně hygienických, bezpečnostních podmínek a pohodlí) a hospodářské situace rybářů, jež by vedly k omlazování tohoto odvětví;

- zvýšení podpory určené na transformaci, uvádění na trh a propagaci rybolovných produktů nejvzdálenějších regionů;

- modernizace a vytváření infrastruktur a přístavních zařízení na podporu rybolovu, která jsou v současnosti nedostatečná a neodpovídají potřebám odvětví rybolovu v některých nejvzdálenějších regionech;

- zvýšení podpory určené na udržitelný rozvoj akvakultury a produkce akvakultury podle specifických rysů každého z nejvzdálenějších regionů;

- pomoc při zavádění a modernizaci vlastních prostředků pro prevenci, záchranu, dohled, ověřování a kontrolu, při níž je třeba brát úvahu velkou rozlohu výlučných hospodářských oblastí, boj proti nelegálnímu rybolovu, posílení námořní bezpečnosti a zachování mořského prostředí;

6.   vítá zřízení ostrovního pododdělení Regionálního poradního sboru pro jihozápadní vody, které se bude moci objektivněji zabývat konkrétními lovišti v nejvzdálenějších regionech.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

22

1

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Elspeth Attwooll, Marie-Hélène Aubert, Luis Manuel Capoulas Santos, Paulo Casaca, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Emanuel Jardim Fernandes, Carmen Fraga Estévez, Duarte Freitas, Ioannis Gklavakis, Alfred Gomolka, Pedro Guerreiro, Heinz Kindermann, Rosa Miguélez Ramos, Philippe Morillon, Seán Ó Neachtain, Willi Piecyk, Catherine Stihler, Margie Sudre, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Cornelis Visser

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ole Christensen, Josu Ortuondo Larrea, Raül Romeva i Rueda, Thomas Wise

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ilda Figueiredo, Willem Schuth

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

2

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Antonio De Blasio, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Margie Sudre, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Bernadette Bourzai, Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Madeleine Jouye de Grandmaison, Ramona Nicole Mănescu, Ljudmila Novak, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Christa Prets, Manfred Weber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Paul Gauzès, Manuel Medina Ortega, Jacques Toubon