ZPRÁVA o integrované námořní politice pro Evropskou unii

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

STANOVISKO Výboru pro rybolov (3. 4. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

21. 4. 2008 - (2008/2009(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodaj: Willi Piecyk

Postup : 2008/2009(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0163/2008

Předložené texty :

A6-0163/2008

Rozpravy :

PV 20/05/2008 - 7
CRE 20/05/2008 - 7

Hlasování :

PV 20/05/2008 - 8.14
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0213

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
STANOVISKO Výboru pro rybolov
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o integrované námořní politice pro Evropskou unii

(2008/2009(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ KOM(2007)0575, SEK(2007)1283),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Závěry z konzultací o evropské námořní politice“ (KOM(2007)0574),

– s ohledem na návrh Komise týkající se společného tripartitního prohlášení o zavedení „Evropského námořního dne“,

– s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (KOM(2006)0275) a na usnesení Parlamentu ze dne 12. července 2007[1],

– s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8. a 9. března 2007, jež se týkaly přijetí „Akčního plánu Evropské rady na období 2007–2009 – energetické politiky pro Evropu“,

– s ohledem na sdělení Komise „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

– s ohledem na ustanovení úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijaté Mezinárodní organizací práce (MOP) dne 23. února 2006, jediného nástroje, který obsahuje a mění úmluvy o práci na moři přijaté Mezinárodní organizací práce od roku 1919,

– s ohledem článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rybolov (A6-0163/2008),

A. vzhledem k tomu, že oceány a moře jsou pro EU z ekonomického a ekologického hlediska zásadními faktory; vzhledem k tomu, že EU díky svým pobřežním oblastem a nejvzdálenějším regionům skýtá pobřeží o délce 320 000 km, na kterém žije třetina obyvatelstva Evropy,

B. vzhledem k tomu, že námořní průmysl a služby společně s pobřežními oblastmi přispívají celkově 40 % k HDP EU,

C. vzhledem k tomu, že největší výzvu pro všechny okruhy politik 21. století představuje změna klimatu; vzhledem k ohrožení pobřežních oblastí klimaticky vyvolaným vzestupem mořské hladiny, který může dosáhnout obrovských rozměrů a mít drastické důsledky pro obyvatele,

D. vzhledem k tomu, že přímořské oblasti EU, a především pak její nejvzdálenější oblasti, hrají velmi významnou úlohu v oblasti bezpečnosti a ochrany před trestnou činností, například nedovoleným přistěhovalectvím, terorismem a pašováním, a přitom jim hrozí specifické ekologické katastrofy,

1. vítá, že Komise přijala výše uvedená sdělení i akční plán předložený v rámci zmíněného pracovního dokumentu;

2. potvrzuje své usnesení ze dne 12. července 2007 a vítá, že Komise přinejmenším rámcově přejala značnou část požadavků Parlamentu;

3. poukazuje na to, že výjimečný námořní rozměr, který má EU díky svému pobřeží a svým nejvzdálenějším oblastem, nabízí jedinečné možnosti v oblasti inovace, výzkumu, životního prostředí a biologické rozmanitosti, které musí být v integrované námořní politice pro EU zohledněny, a rovněž poukazuje na to, že nejvzdálenější oblasti navíc poskytují ideální komunikační základnu pro účely dopravy a bezpečnosti na evropské i celosvětové úrovni;

4. důrazně podporuje záměr Komise lépe využívat možností námořní dopravy na krátké vzdálenosti a vnitrozemské vodní dopravy mezi členskými státy EU a neprodleně ji začlenit do jednotného trhu a vítá záměr Komise urychlit své návrhy na společný námořní dopravní prostor i přípravu ucelené strategie námořní dopravy na období 2008–2018;

5. vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci a spolupráci se sousedními zeměmi s cílem vhodně využívat TEN-T a další evropské mechanismy financování (např. Marco Polo) s cílem plnit projekty v rámci sítě mořských dálnic / námořní lodní dopravy na krátké vzdálenosti;

6. vítá záměr Komise zdokonalit koordinaci s evropskými agenturami zabývajícími se námořním dozorem a podtrhuje přitom především předcházení nezákonné činnosti (obchodu s lidmi a narkotiky, nedovolenému přistěhovalectví a teroristickým hrozbám), se zvláštním zaměřením na mezinárodní vody;

7. vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou síť námořního dozoru a podporovat lepší spolupráci mezi pobřežními strážemi jednotlivých členských států; žádá Komisi, aby předložila výsledky studie proveditelnosti týkající se evropské pobřežní stráže, která měla být publikována a předložena Parlamentu a Radě do konce roku 2006;

8. domnívá se, že námořní seskupení představují výbornou příležitost, jak přispět k dosažení integrované námořní politiky; žádá Komisi, aby neprodleně zahájila práci na projektu evropské sítě námořních seskupení;

9. podporuje návrh na zavedení každoročního „Evropského námořního dne“; je toho názoru, že tento den by měl sloužit k tomu, aby se na význam námořní politiky poukázalo i mimo odborný svět, za účasti občanů, škol, univerzit a nevládních organizací; připomíná Komisi její návrh na udělování ceny pro příkladné přímořské oblasti jako způsob podpory osvědčených postupů;

10. je však v zásadě toho názoru, že akční plán obsahuje příliš málo praktických opatření, a vybízí Komisi, aby v budoucnu ambiciózněji využívala nástroje, které jí podle smluv příslušejí;

11. vyjadřuje politování nad tím, že akční plán se výzvami souvisejícími se změnou klimatu nezabývá závazným způsobem; potvrzuje svůj názor, že úkolem evropské námořní politiky musí být příprava na následky změny klimatu a přizpůsobení se jim a že musí naléhavě přijmout nezbytná opatření na přizpůsobení se těmto změnám, zejména s ohledem na tání ledovců, které způsobuje vzestup mořské hladiny, a zvýšené riziko záplav v přístavech a pobřežních oblastech, a žádá, aby se do této záležitosti zapojily všechny příslušné politiky, zejména politika v oblasti výzkumu;

12. připomíná skutečnost, že tání ledovců není pouze příčinou vzestupu mořské hladiny, ale rovněž páchá nenapravitelné škody na životech lidí, živočichů i rostlin, vítá proto záměr Komise navrhnout arktickou iniciativu a vyzývá vědecké společenství a subjekty s rozhodovací pravomocí, aby dále zkoumaly možnosti ochrany polárních ledových krunýřů;

13. domnívá se, že řádné řízení moří vyžaduje řádné řízení pobřežních oblastí a že projekty výstavby na pobřeží EU musí brát za všech okolností v úvahu důsledky změny klimatu a s tím související vzestup hladiny moří, erozi písku a zvýšenou četnost a sílu bouří;

14. podporuje cíl Evropské rady, který si stanovila v březnu 2007, snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu, a opakuje svůj požadavek, aby námořní politika výrazně napomáhala snižování těchto emisí, mimo jiné zahrnutím lodní dopravy do obchodování s emisemi a posílením výzkumu jak v oblasti využití moří jako obnovitelného zdroje energie, tak s cílem vyvíjet nové a čistší technologie pohonu lodí; je toho názoru, že role Evropy jako průkopníka v boji proti změně klimatu by mohla posílit a upevnit její vedoucí postavení v oblasti ekologických technologií a výzkumu;

15. důrazně žádá Komisi, aby byla ambicióznější v boji proti emisím síry a oxidů dusíku a tuhému odpadu z lodí; v této souvislosti opakovaně poukazuje na potřebu spolupráce s IMO (Mezinárodní námořní organizací) a zejména požaduje:

• stanovení norem pro emise oxidů dusíku z lodí, které využívají přístavy EU;

• zařazení Středozemního moře, Černého moře a severovýchodního Atlantského oceánu do oblastí kontrol emisí síry (SECA) podle úmluvy MARPOL;

• snížení maximálního povoleného obsahu síry v lodních palivech používaných osobními loděmi v oblastech SECA z 1,5 % na 0,5 %;

• zavedení daňových opatření, jako jsou daně nebo poplatky z emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku pocházejících z lodí a nalezení způsobů, jak tato opatření a poplatky uložit všem lodím (bez ohledu na vlajku, pod níž plují), které připlouvají do přístavů Společenství nebo plují ve vodách členských států EU;

• podporu zavedení diferencovaných poplatků za použití přístavu a za plavební dráhu zvýhodňujících plavidla s nízkými emisemi oxidu siřičitého a oxidů dusíku;

• postupné zavádění požadavku, aby lodě kotvící v přístavech využívaly zdroj elektřiny z pobřeží;

• návrh směrnice EU o kvalitě lodních paliv;

16. vzhledem ke znečištění vzduchu, které postihuje mnohá přístavní města a oblasti, znovu opakuje svou výzvu členským státům a Komisi, aby zajistily výrazně lepší pobídky pro dodávku elektrické energie pro lodě v přístavu z pobřeží; žádá proto, aby byl předložen pozměňovací návrh ke směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny[2], podle níž by členské státy, které využijí daňové výjimky pro ropu dodávanou v zásobnících podle čl. 14 této směrnice, byly povinny ve stejném rozsahu poskytnout daňovou výjimku na elektrickou energii z pobřeží; stejné daňové zařazení elektřiny a ropy v zásobnících by se stalo významnou pobídkou pro přístavy a majitele lodí a pomohlo by snížit znečištění ovzduší v přístavních městech díky investicím do dodávky elektřiny pro lodě v přístavu;

17. opětovně poukazuje na skutečnost, že znečištění moří pocházející z pevniny má významný podíl na jejich celkovém znečištění a že Komise se tomuto tématu dosud nezačala věnovat; opakuje proto Komisi svůj požadavek, aby předložila akční plán snížení tohoto znečištění, a zdůrazňuje svou výzvu členským státům, aby ve vnitrostátním právu bezodkladně prováděly příslušné právní předpisy, jako např. rámcovou směrnici o vodě; zdůrazňuje, že k provádění rámcové směrnice o vodě se vztahuje rovněž akční plán zjištění a odstranění starých zásob munice z minulých válek v Severním a Baltském moři;

18. důrazně žádá Komisi, aby členským státům pomohla vytvořit plán na průzkum a zmapování lodních vraků a podmořských archeologických nalezišť – neboť ta představují součást historického a kulturního dědictví Společenství – a umožnila tak tato místa poznat a studovat a aby pomohla předcházet plenění, k němuž v současné době dochází, a umožnila jejich řádné zachování;

19. důrazně žádá zúčastněné orgány, aby co nejdříve přijaly námořní balíček Erika III, a žádá členské státy, aby tento balíček začaly bezodkladně provádět, s cílem zajistit právní prostředky nezbytné k odvrácení či nápravě nehod či událostí s katastrofickými následky pro rozvoj přímořských oblastí, přičemž dvěma příklady takových nehod mohou být havárie tankerů Erika a Prestige;

20. domnívá se, že rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí by z ekologického hlediska měla představovat základní kámen integrované námořní politiky pro EU; bere na vědomí, že tato směrnice stanoví, že regiony, v nichž je stav moře kritický, by měly vyvinout a provést rychlejší opatření na dosažení dobrého stavu životního prostředí; zdůrazňuje, že v těchto regionech je zvláště důležité, aby Komise koordinovala různá odvětví, programy a strategie a zajistila dostatečnou finanční podporu; poukazuje na to, že k dosažení této integrované námořní politiky je nezbytné, aby zahrnovala i suchozemské aktivity, jako jsou zemědělství, nakládání s odpadními vodami, doprava a výroba energie; domnívá se, že tyto regiony se mohou stát pilotními oblastmi pro skutečnou a plně integrovanou námořní politiku;

21. vítá, že Komise provedla potřebná zjištění, pokud jde o vynětí námořníků z různých částí evropských sociálních právních předpisů a předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci (např. směrnice 98/59/ES[3] o hromadném propouštění, směrnice 2001/23/ES[4] o zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, směrnice 2002/14/ES[5] o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci i směrnice 96/71/ES[6] o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb); navrhuje, aby byly tyto směrnice ve spolupráci se sociálními partnery přepracovány;

22. žádá ty členské státy, které tak ještě neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly úmluvu o práci na moři z roku 2006 přijatou s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky námořníků a zamezit nekalé konkurenci v odvětví lodní dopravy formou aktualizace a kodifikace celého systému platných mezinárodních pracovních norem;

23. žádá Komisi, aby novelizovala směrnici 1999/95/ES[7] o pracovní době námořníků, jakož i právní předpisy upravující záležitosti, které spadají do působnosti Komise, ale nejsou vůbec či jsou jen zčásti upraveny na úrovni Společenství, například pravidla upravující dočasně působící pracovní agentury či právo pracovníka na písemnou pracovní smlouvu;

24. domnívá se, že k tomu, aby byla námořní politika úspěšná, je nezbytné zapojit regionální a místní partnery; zastává proto názor, že je třeba dosáhnout užší spolupráce a vzájemného propojení evropských pobřežních regionů, a to podporou koordinovaných strategií na posílení rozvoje a konkurenceschopnosti a efektivnější koordinací různých úrovní řízení;

25. opakuje svůj požadavek, aby se v budoucnu dále uplatňoval integrovaný přístup k námořní politice pro EU, a vyzývá Komisi, aby posílila její politický rámec a územní, sociální a hospodářskou soudržnost a zajistila její napojení na vnitrozemí Evropy a tamní politiky; navrhuje, aby byla každé dva roky zveřejňována zpráva o evropské námořní politice a aby pravidelně docházelo k veřejné výměně názorů všech zúčastněných stran; vyzývá budoucí předsednictví Rady, aby námořní politiku začlenila do svých pracovních programů; dále požaduje, aby Komise každoročně jasně vykazovala všechny projekty podporované z prostředků EU, které se zabývají problematikou moří;

26. vítá iniciativu Komise v oblasti podpory jednání o lepším řízení sdílení moří s třetími zeměmi a důrazně podporuje širší spolupráci se sousedními zeměmi na ochraně moří mimo výsostná území jednotlivých států;

27. domnívá se, že komplexní evropská strategie mořského a námořního výzkumu má velký význam a musí být řádně financována, a to již v rámci 7. rámcového výzkumného programu a v rámci dalších programů v budoucnu;

28. vyslovuje se pro to, aby byla námořní politika přiměřeně zohledněna v rozpočtu EU a v nástrojích v období po roce 2013, a žádá, aby to bylo zohledněno v souhrnech pravidelných zpráv o evropské námořní politice;

29. vítá rovněž doporučení Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, v němž se uvádí, že by námořní politika měla být přizpůsobena specifickým rysům jednotlivých členských států a přímořských regionů, včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

30. uznává pravomoci členských států v této oblasti, současně však se zájmem očekává zveřejnění programu Komise k usnadnění rozvoje územního plánování námořních prostor členskými státy; upozorňuje, že je třeba udržovat přiměřenou rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními, územními a ekologickými hledisky;

31. zdůrazňuje, že výjimečná námořní dimenze pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů představuje pro EU jedinečnou příležitost, pokud jde o inovace, výzkum, životní prostředí a biologickou rozmanitost, rozvoj inovativních technologií souvisejících s mořem i ostatní oblasti, a že budoucí integrovaná námořní politika musí tuto příležitost využít; uznává, že je žádoucí vytvářet špičková centra výzkumu, a doporučuje, aby byla povzbuzována a podporována vysokoškolská výzkumná střediska, která již v pobřežních oblastech existují;

32. zdůrazňuje význam energie vln jako alternativního zdroje čisté energie a vyzývá Komisi, aby tuto formu energie v budoucích akčních plánech zohlednila;

33. domnívá se, že základním cílem integrované námořní politiky pro Evropskou unii by v oblasti rybolovu měla být podpora modernizace a udržitelného, rovnoměrného a spravedlivého rozvoje tohoto odvětví v celé EU, čímž se zajistí jeho socioekonomická životaschopnost a udržitelnost zdrojů a zaručí svrchovanost potravin a jejich zabezpečení, zásobování veřejnosti rybami, zachování pracovních míst a zlepšení životních podmínek rybářů;

34. domnívá se, že společná rybářská politika dosud uspokojivě neřešila udržitelnou povahu mořských zdrojů a hospodářskou životaschopnost rybolovu a pobřežních komunit v EU a že by bylo vhodné vypracovat integrovanou námořní politiku pro Evropskou unii tak, aby se odstranily nedostatky ve společné rybářské politice, jakými jsou například přílišná centralizace a neschopnost zohledňovat regionální různorodost vod EU;

35. domnívá se, že vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst souvisejících s činnostmi na moři, zejména v oblasti rybolovu, závisí rovněž na tom, zda budou zaručeny spravedlivé a přiměřené příjmy, důstojné pracovní podmínky (včetně ochrany zdraví a bezpečnosti) a přístup ke vzdělání pro pracovníky v tomto odvětví;

36. žádá členské státy, aby přistoupily ke vzájemnému uznávání osvědčení vydávaných v rámci středního odborného vzdělávání pro povolání kapitán a strojník rybolovných plavidel;

37. opakuje, že je nezbytné, aby existovaly mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi následky socioekonomických opatření pro obnovu stavů ryb nebo ochranu ekosystémů, zejména v nejvíce znevýhodněných oblastech a společenstvích a v nejvzdálenějších regionech;

38. potvrzuje, že je nutné více podporovat vědecký výzkum, který se provádí v odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech, zejména v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

39. žádá, aby Společenství poskytovalo pomoc při uplatňování účinných opatření, která by zajistila náležité prostředky evakuace, pomoc posádkám a jejich záchranu;

40. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

[1] Přijaté texty, P6_TA(2007)0343.
[2] Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
[3] Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.
[4] Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
[5] Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
[6] Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
[7] Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29.

Po předložení zelené knihy o námořní politice v červnu 2006 a ročních konzultacích předložila Komise v říjnu 2007 sdělení a akční plán s názvem „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“, a zahájila tak další fázi ve snaze stanovit konkrétní politiky a opatření pro budoucí společnou evropskou námořní politiku. Zpravodaj vítá, že v ní byla zohledněna značná část požadavků obsažených v usnesení Parlamentu z července 2007. Předkládaná zpráva je tudíž dalším krokem v rámci tohoto procesu.

Zpravodaj však konstatuje, že předložením nových dokumentů se potvrdilo dřívější tušení, že totiž v rámci členských států, regionů a dotčených odvětví má integrovaný přístup Evropské komise k námořní politice podle všeho širokou podporu. Při formulaci konkrétních dílčích politik se ovšem nyní ukázalo, jak vážně a důrazně byla tato podpora míněna, neboť skutečně konkrétní návrhy, kroky a politiky chybějí.

Zpravodaj proto navrhuje zaměřit se na nejdůležitější požadavky formulované ve zprávě Parlamentu v červenci 2007 a stanovit nyní konkrétní politiky. Zejména je třeba zdůraznit, že předkládaná zpráva neobsahuje žádné nové návrhy a že všechny vybrané požadavky již vycházejí z rozhodnutí Parlamentu z července 2007.

Zpravodaj je přesvědčen o tom, že veškeré činnosti v této oblasti by měly usilovat o naplnění následující formulace: evropské oceány a moře by měly být nejčistšími na světě, měly by mít nejstabilnější biologickou rozmanitost, prosperující hospodářství, nejpokročilejší výzkumnou činnost a technologie, nejmodernější a nejekologičtější lodní dopravu a nejlepší systém odborné přípravy i dalšího vzdělávání a měly by využívat nejpokrokovějších myšlenek.

Od čtvrté zprávy o aktuální situaci, kterou předložil Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN (IPCC) v roce 2007, existuje celosvětový vědecký konsenzus, pokud jde o výzvy spojené se změnou klimatu. Je nesporné, že budoucí evropská námořní politika bude muset z velké části těmto výzvám čelit. Zvyšující se teplota oceánů způsobuje vzestup mořské hladiny. Zpravodaj se domnívá, že se tyto poznatky musí odrazit v politikách v oblasti ochrany pobřeží, územního plánování námořních prostor, cestovního ruchu a přístavů.

Cíl Evropské rady z března 2007 snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu, je nutné uplatnit i na námořní politiku; zejména by měly vést k zařazení lodní dopravy do systému obchodování s emisemi.

Vědecká komunita navíc požaduje, a to nikoli poprvé, aby se vynaložilo větší úsilí na využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a sluneční energie. Využívání těchto zdrojů nejen přispívá k boji proti změně klimatu, ale současně může posílit a rozvíjet vedoucí postavení Evropy v oblasti ekologických technologií a výzkumu.

Zpravodaj by chtěl zdůraznit, že integrační přístup k námořní politice je třeba zachovat i v budoucnu. Právě díky námořní politice vychází najevo, jak úzce jsou jednotlivé politiky vzájemně provázány a jak je důležité chápat příslušné oblasti jako součásti jednoho vnitřně propojeného cyklu. Čisté mořské prostředí totiž ovlivňuje stejnou měrou námořní hospodářství, cestovní ruch, biologickou rozmanitost, zaměstnanost i přístavy. Podpora tohoto cyklu závisí zejména na ochotě členských států k jisté evropské solidaritě v námořní oblasti.

2. 4. 2008

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k integrované námořní politice pro Evropskou unii
(2008/2009(INI))

Navrhovatel: Sérgio Marques

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá rozhodnutí Komise rozvíjet integrovanou námořní politiku a řešit tak problém klimatických změn (mimo jiné prostřednictvím rozvoje námořní kapacity pro energie), globalizace, regionálního rozvoje, konkurenceschopnosti, ochrany mořského prostředí a námořní bezpečnosti, tedy takovou politiku, jež zahrne řadu námětů předložených Parlamentem;

2. vítá rovněž doporučení Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, v němž se uvádí, že by námořní politika měla být přizpůsobena specifickým rysům jednotlivých členských států a přímořských regionů, včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

3. domnívá se, že k tomu, aby byla námořní politika úspěšná, je nezbytné zapojit regionální a místní partnery; zastává proto názor, že je třeba dosáhnout užší spolupráce a vzájemného propojení evropských pobřežních regionů, a to podporou koordinovaných strategií na posílení rozvoje a konkurenceschopnosti a efektivnější koordinací různých úrovní řízení;

4. vítá akční plán Komise uvedený ve sdělení Komise o integrované námořní politice (KOM(2007)575) a v dokumentech, které jsou k němu připojeny – (SEK(2007)1278), (SEK(2007)1279) a (SEK(2007)1280) – a zejména strategii Komise pro zmírnění následků klimatických změn v přímořských regionech a průvodních dopadů na cestovní ruch; upozorňuje, že v této strategii je třeba provést další úpravy podle specifických rysů námořních regionů;

5. konstatuje, že budoucí námořní politika má klíčový význam pro další pozitivní rozvoj pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů Evropské unie; zdůrazňuje, že by rozšíření působnosti námořní politiky s cílem zahrnout cestovní ruch v pobřežních oblastech vytvořilo inovační bázi pro rozvoj a soudržnost těchto regionů;

6. zdůrazňuje, že regionální orgány a pobřežní společenství budou hrát klíčovou roli v realizaci nové integrované námořní politiky a budoucím evropském akčním plánu Komise pro hospodářskou činnost spojenou s mořem; zdůrazňuje význam kvalitní dopravní infrastruktury a zdůrazňuje její pozitivní vliv na kvalitu života a odvětví cestovního ruchu; vyzývá v této souvislosti všechny dotčené subjekty, aby účinně pracovaly na zajištění optimálního využití rozvojových fondů;

7. upozorňuje na dopady, které má zvýšení hospodářské činnosti a cestovního ruchu provázené nárůstem všech druhů dopravy na místní ekosystémy pobřežních regionů; vítá proto rozvoj integrované námořní politiky, která se těmito problémy bude zabývat; požaduje rovněž lepší shromažďování údajů týkajících se námořního odvětví a pobřežních regionů;

8. s radostí očekává zveřejnění souboru pokynů určených členským státům pro přípravu integrovaných vnitrostátních námořních politik a výročních zpráv o činnosti EU a členských států v této oblasti; doporučuje, aby EU, členské státy a pobřežní regiony, které mají nezbytné znalosti a musí hrát v této oblasti klíčovou úlohu, koordinovaly své činnosti účinně ku prospěchu všech;

9. uznává pravomoci členských států v této oblasti, současně však se zájmem očekává zveřejnění programu Komise k usnadnění rozvoje územního plánování námořních prostor členskými státy; upozorňuje, že je třeba udržovat v odpovídající rovnováze hlediska hospodářská, sociální, územní a environmentální;

10. podporuje úsilí Komise o vytvoření evropského námořního prostoru bez hranic a přípravu ucelené strategie námořní dopravy na roky 2008–2018;

11. je toho názoru, že skutečný evropský námořní prostor bez hranic vyžaduje, aby se zvýšila bezpečnost v pobřežních regionech, na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech EU, a to z hlediska rozvoje a environmentální udržitelnosti;

12. zdůrazňuje, že výjimečná námořní dimenze pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů představuje pro EU jedinečnou příležitost, pokud jde o inovace, výzkum, životní prostředí a biologickou rozmanitost, rozvoj inovativních technologií souvisejících s mořem i ostatní oblasti, a že budoucí integrovaná námořní politika musí tuto příležitost využít; uznává, že je žádoucí vytvářet špičková centra výzkumu, a doporučuje, aby byla povzbuzována a podporována vysokoškolská výzkumná střediska, která již v pobřežních oblastech existují;

13. v souvislosti s nedávnými nehodami ropných tankerů a narušením životního prostředí, které tyto nehody způsobily, zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasná pravidla pro mořeplavectví i mezinárodní spolupráci s cílem povzbudit třetí země, aby používaly stejná nebo obdobná pravidla;

14. domnívá se, že by integrovaná námořní politika pro Evropskou unii měla mít vlastní finanční zdroje, přičemž by se měly zohledňovat skutečné specifické rysy jednotlivých regionů, kterých se týká;

15. podporuje záměr Komise sjednotit námořní Evropu, a vytvořit tak obraz dynamické a odpovědné Evropy zavázané chránit a podporovat moře, a to nejen ve vztahu k nečlenům EU, ale také v rámci EU;

16. zdůrazňuje význam energie vln jako alternativního zdroje čisté energie a vyzývá Komisi, aby tuto formu energie v budoucích akčních plánech zohlednila;

17. je překvapen a vyjadřuje politování nad tím, že Komise do sdělení o svém legislativním a pracovním programu na rok 2008 – (KOM (2007)0640) – nezahrnula opatření pro námořní politiku, jež je třeba učinit v roce 2008; toto opomenutí je v rozporu se skutečností, že Komise nyní má akční plán pro námořní politiku.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k integrované námořní politice pro Evropskou unii
(2008/2009(INI))

Navrhovatel: Pedro Guerreiro

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že pokud chceme „brát větší ohled na dobré životní podmínky obyvatel pobřežních oblastí“ a zlepšit „sociální podmínky pracujících“ v odvětví rybolovu, nelze opomíjet závažné socioekonomické problémy, se kterými se toto odvětví potýká a které byly způsobeny zejména tím, že nebyla přijata odpovídající opatření, jež by podporovala větší výnosnost rybolovu a rovněž zajistila důstojné životní podmínky pracovníkům;

2. domnívá se, že integrovaná námořní politika EU by neměla zapomínat na skutečnost, že zásobování energií a potravinami jsou nezbytností a strategickým cílem, který musí být splněn, aniž se překročí hranice bezpečnosti, pokud jde o závislost na vnějších dodavatelích, a že udržitelný rybolov a zemědělství, které jsou hlavním zdrojem našich potravin, je třeba v obecném zájmu EU chránit;

3. domnívá se, že základním cílem integrované námořní politiky by v oblasti rybolovu měla být podpora modernizace a udržitelného, rovnoměrného a spravedlivého rozvoje tohoto odvětví v celé EU, čímž se zajistí jeho socioekonomická životaschopnost a udržitelnost zdrojů a zaručí svrchovanost a bezpečnost potravin, zásobování veřejnosti rybami, zachování pracovních míst a zlepšení životních podmínek rybářů;

4. domnívá se, že společná rybářská politika dosud uspokojivě neřešila udržitelnou povahu mořských zdrojů a hospodářskou životaschopnost rybolovu a pobřežních komunit v EU a že by bylo vhodné vypracovat integrovanou námořní politiku EU, aby se odstranily nedostatky ve společné rybářské politice, jakými jsou například přílišná centralizace a neschopnost zohledňovat regionální různorodost vod Unie;

5. žádá, aby všechny členské státy zaujaly společný postoj k odstraňování nevybuchlé munice, kterou rybolovná plavidla loví a po označení opět odhazují do moře;

6. domnívá se, že vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst souvisejících s činnostmi na moři, zejména v oblasti rybolovu, závisí rovněž na tom, zda budou zaručeny spravedlivé a přiměřené příjmy a důstojné pracovní podmínky (včetně ochrany zdraví a bezpečnosti) a přístup ke vzdělání pro pracovníky tohoto odvětví;

7. žádá, aby byla provedena studie týkající se současných mechanismů stanovování cen při prvním prodeji a způsobu, jak tyto ceny mohou přispět k zaručení vyrovnané odměny pracovníkům v odvětví rybolovu, aniž by se zvyšovala cena pro spotřebitele;

8. žádá členské státy, aby přistoupily ke vzájemnému uznávání osvědčení vydávaných v rámci středního odborného vzdělání kapitánům a strojníkům rybolovných plavidel;

9. opakuje, že je nezbytné, aby existovaly mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi následky socioekonomických opatření pro obnovu stavů ryb nebo ochranu ekosystémů, zejména v nejvíce znevýhodněných oblastech a společenstvích a v nejvzdálenějších regionech;

10. žádá Komisi, aby s ohledem na nutnost přidělit integrované námořní politice EU přiměřené finanční prostředky stanovila „solidní finanční základnu“, a na základě zásady, podle které je třeba pro nové priority stanovit nové finanční prostředky, nesouhlasí s financováním této politiky ze společné rybářské politiky;

11. potvrzuje, že je nutné více podporovat vědecký výzkum, který se provádí v odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech, zejména v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

12. žádá, aby byla vynaložena pomoc Společenství na uplatňování účinných opatření, která by zajistila přiměřené prostředky pro evakuaci, pomoc posádkám a jejich záchranu;

13. žádá, aby byla vynaložena pomoc na zavedení a modernizaci nástrojů pro dohled, ověřování a kontrolu výhradních hospodářských oblastí členskými státy;

14. zdůrazňuje, že integrovaná námořní politika EU je založena na spolupráci mezi členskými státy a že vypracování a přijetí vlastních vnitrostátních námořních politik a jejich jednotlivých součástí spadá do pravomoci členských států, jak to ostatně konstatovala i sama Komise.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Victor Boştinaru, Wolfgang Bulfon, Antonio De Blasio, Bairbre de Brún, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, James Nicholson, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Dimitar Stoyanov, Margie Sudre, Andrzej Jan Szejna, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Bernadette Bourzai, Jan Březina, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Christa Prets, Richard Seeber

Právní upozornění - Ochrana soukromí