ZPRÁVA o ženách a vědě

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (9. 4. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

22. 4. 2008 - (2007/2206(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Britta Thomsen

Postup : 2007/2206(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0165/2008

Předložené texty :

A6-0165/2008

Rozpravy :

PV 20/05/2008 - 20
CRE 20/05/2008 - 20

Hlasování :

PV 21/05/2008 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0221

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o ženách a vědě

(2007/2206(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na usnesení Rady ze dne 20. května 1999 o ženách a vědě[1],

– s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. června 2001 o vědě a společnosti a o ženách ve vědě[2],

– s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2003 o rovném přístupu žen a mužů ke znalostní společnosti pro růst a inovace a jejich účasti v této společnosti[3],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 18. dubna 2005 o posílení lidských zdrojů ve vědě a technologii v rámci Evropského výzkumného prostoru,

– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[4],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky[5],

– s ohledem na akční plán Komise pro společnost a vědu (KOM(2001)0714),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. března 2005 nazvaný Ženy a věda: špičková kvalita a inovace – rovné postavení žen a mužů ve vědě (SEK(2005)0370),

– s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (KOM(2007)0161) a pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)0412), který tvoří přílohu této knihy,

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 o sdělení Komise nazvaném Ženy a věda – mobilizace žen na pomoc evropskému výzkumu[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o rovnováze mezi pracovním, rodinným a osobním životem[7],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 nazvané Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 (KOM(2006)0092) a s ním související usnesení ze dne 13. března 2007[8],

– s ohledem na své unesení ze dne 19. června 2007 o legislativním rámci pro opatření umožňující mladým ženám v rámci Evropské unie skloubit rodinný život s obdobím studia[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2007[10],

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0165/2008),

A. vzhledem k tomu, že výzkum je pro hospodářský rozvoj Evropské unie klíčovým odvětvím a pro splnění Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost je v Evropě třeba přijmout dalších 700 000 výzkumných pracovníků,

B. vzhledem k tomu, že v Evropě je mezi výzkumnými pracovníky méně žen než mužů – ženy tvoří v průměru 35 % počtu výzkumných pracovníků působících ve státním sektoru a sektoru vysokoškolského vzdělávání a pouze 18 % počtu výzkumných pracovníků v soukromém sektoru;

C. vzhledem k tomu, že podíl žen ve vedoucích akademických pozicích jen zřídka překročí 20 % a u mužů je třikrát větší pravděpodobnost, že získají profesuru či podobný titul,

D. vzhledem k tomu, že i v členských státech lze jen obtížně získat údaje o výzkumných pracovnících podle jejich kvalifikace, vědního oboru a věku, které by byly rozlišeny podle pohlaví,

E. vzhledem k tomu, že se ženy ve výzkumu v porovnání s muži potýkají s většími obtížemi, pokud jde o vyváženost pracovního a rodinného života,

F. vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích v oblasti vědy je stále velmi výrazné,

G. vzhledem k tomu, že účast žen v orgánech s rozhodovací pravomocí na vysokých školách je nedostatečná pro realizaci politiky vyváženého poměru mužů a žen,

H. vzhledem k tomu, že ve většině zemí nejsou ženy rovnoměrně zastoupeny ve vědeckých radách,

I. vzhledem k tomu, že jednou z prioritních oblastí pro činnost EU v rámci výše uvedeného plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 je rovné zastoupení v rozhodovacím procesu, včetně cíle do roku 2010 dosáhnout 25% zastoupení žen ve vedoucích pozicích v oblasti výzkumu ve veřejném sektoru,

J. vzhledem k tomu, že Evropská rada pro výzkum nedosahuje rovného zastoupení z hlediska pohlaví, neboť z dvaceti dvou členů vědecké rady je pouhých pět žen,

K. vzhledem k tomu, že ženy zastávají v průměru pouze 15 % vysokých akademických postů, a mají tudíž podstatně menší vliv, pokud jde o pozice s rozhodovací pravomocí v oblasti výzkumu, a to přesto, že v EU představují více než 50 % studentů a získávají 43 % ze všech doktorských titulů,

L. vzhledem k tomu, že současný sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj nepožaduje, aby společně s návrhem projektu byl povinně předložen akční plán pro zajištění rovného postavení žen a mužů,

M. vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že stávající nástroje hodnocení a přijímání do zaměstnání nejsou neutrální, co se týče pohlaví,

1. upozorňuje členské státy na to, že ve vzdělávacích systémech v Evropě přetrvávají stereotypy týkající se pohlaví, zejména v takových oblastech výzkumu, jako jsou přírodní vědy;

2. je přesvědčen, že je nanejvýš důležité podporovat vědu jakožto zajímavou oblast pro obě pohlaví, a to již od dětství; naléhavě žádá, aby tato skutečnost byla zohledněna při tvorbě vzdělávacích materiálů a v odborné přípravě učitelů; vyzývá vysoké školy a fakulty, aby zkoumaly své systémy přijímacího řízení s cílem zjistit případnou skrytou diskriminaci na základě pohlaví a tyto systémy odpovídajícím způsobem upravit;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření s cílem zajistit, aby se z publikací o historii vědy a techniky nevylučovaly příspěvky žen, a to nejen proto, že se jedná o jasný příklad diskriminace, ale také z toho důvodu, že je obtížnější dosáhnout toho, aby se do těchto oblastí zapojilo více žen, pokud jim chybí vzory;

4. poukazuje na to, že určitá část vysoce vzdělaných žen opouští v průběhu let vědeckou dráhu; domnívá se, že tento jev, který byl často popisován jako model „děravého potrubí“, je třeba analyzovat na základě různých modelů, jako např. modelu „faktorů přitažlivosti a odpudivosti“; vyzývá příslušné orgány, aby při hledání řešení braly v úvahu různé faktory, jako je pracovní prostředí, profesní stereotypy, konkurence, požadavky na mobilitu a rodinné povinnosti;

5. konstatuje, že běžný přístup k hodnocení „špičkové kvality “a „výkonu“, mimo jiné podle počtu publikací, není vždy neutrální z hlediska pohlaví, ale je omezující a nebere ohled na dostupné zdroje, jako jsou finanční prostředky, prostory, vybavení a personál, ani kvality nezbytné pro každého výzkumného pracovníka, například schopnost zorganizovat a udržet výzkumný tým či školit mladé členy týmu;

6. vyzývá Komisi a členské státy, aby v definicích „špičkové kvality“ a „dobrého výzkumného pracovníka“ plně zohlednily rozdíly mezi profesní dráhou žen a mužů; zdůrazňuje, že ženy k výzkumu také přispívají odlišným pohledem a výběrem výzkumných témat;

7. vyjadřuje politování nad tím, že přestávky žen v profesní vědecké dráze z rodinných důvodů mají negativní dopad na jejich možnosti pracovního uplatnění, neboť jejich mužští kolegové takové přestávky nečiní, a proto mohou dosáhnout srovnatelného postavení již v mladším věku, a jsou tak ve své další profesní dráze zvýhodněni; žádá proto, aby byl věk zohledněn jako kritérium špičkové kvality společně s rodinnou situací, zejména počtem osob, které jsou na výzkumném pracovníkovi závislé; vyzývá rovněž veškeré evropské výzkumné instituce a vysoké školy, aby vypisovaly granty na doktorská studia v souladu s vnitrostátními ustanoveními o mateřské dovolené;

8. poukazuje na to, že věková omezení pro přidělování grantů poškozují mladé lidi, kteří se starají o závislé osoby, a že jsou mezi nimi převážně ženy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že za takových okolností budou přijata legislativní opatření, která tento nedostatek napraví, například tím, že se posune hranice pro podávání žádostí o jeden rok za každý rok, v němž se žadatel staral o závislou osobu;

9. konstatuje, že jednou z klíčových cest, jak zajistit kariérní postup ve vědě, je mobilita, a konstatuje, že ji lze jen obtížně skloubit s rodinným životem, a proto by měla být přijata vhodná politická opatření, která by to usnadnila;

10. zdůrazňuje úlohu, jakou má pro usnadnění udržitelné vyváženosti pracovního a osobního života infrastruktura, a rovněž to, že je nezbytné posílit jistotu vědecké profesní dráhy;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily situaci tím, že zapojí rodinný úhel pohledu umožněním pružné pracovní doby, zlepšením zařízení pro péči o děti a přeshraničním přístupem k sociálnímu zabezpečení; požaduje, aby podmínky rodičovské dovolené skutečně umožňovaly ženám a mužům svobodnou volbu; zdůrazňuje, že odpovědnost za skloubení rodinného a pracovního života spočívá rovným dílem na ženách i mužích;

12. konstatuje, že zatímco současné procesy přijímání do zaměstnání spíše zachovávají status quo v tom smyslu, že upřednostňují zaměstnávání mužů, otevřenější a průhlednější procesy přijímání by zvýšily šance na to, že kvality, které převládají u vědeckých pracovnic, budou rovnocenně uznány a oceněny;

13. vyzývá členské státy, aby analyzovaly faktory, které odrazují ženy od výkonu nejvyšších pozic na vysokých školách a ve vzdělávacích institucích vzhledem k tomu, že tato skutečnost výrazně snižuje jejich vliv na rozhodování v oblasti výzkumu v Evropské unii, a aby navrhly vhodná řešení;

14. vyzývá vysoké školy, výzkumné ústavy a soukromé podniky, aby ve svých organizačních strukturách přijaly a prosazovaly strategie rovnosti a aby v rámci svého rozhodovacího procesu prováděly posouzení dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů;

15. vyzývá Komisi, aby učinila kroky ke zvýšení informovanosti ve vědecké komunitě, a to i mezi tvůrci politik, o otázce rovných příležitostí ve vědě a výzkumu;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o průhlednější postupy přijímání do zaměstnání a zavázaly se zajistit rovnováhu z hlediska pohlaví ve skupinách hodnotitelů, výběrových i dalších komisích a při jmenování do panelů a výborů s nezávazným cílem, aby nejméně 40 % tvořily ženy a nejméně 40 % muži;

17. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby v programech vědy a výzkumu byla věnována pozornost účasti žen ve vědě cestou poskytování cíleného informačního školení o rovném postavení žen a mužů určeného osobám na pozicích s rozhodovací pravomocí, členům poradních výborů a skupin hodnotitelů, zpracovatelům výzev k výběrovým řízením a samotných výběrových řízení a osobám, které vedou jednání o kontraktech;

18. vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve výběrových řízeních v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace bude kladně ohodnocen vyrovnaný počet žadatelů a žadatelek z řad vědeckých pracovníků; naléhavě vyzývá členské státy, aby podobná opatření přijaly ve svých vnitrostátních a regionálních programech;

19. považuje akční plány pro rovné postavení žen a mužů v návrhové fázi a ve fázi hodnocení sedmého rámcového programu za významnou součást celkové strategie poskytování rovných příležitostí mužům a ženám i politiky rovnosti pohlaví Evropské unie; shledává proto, že by měly zůstat nedílnou součástí evropských fondů pro výzkum;

20. vyzývá Komisi, aby v souvislosti se sedmým rámcovým programem pravidelně informovala Parlament o pokroku dosaženém v otázce zastoupení žen ve výborech pro posuzování a výběrových komisích; vyzývá Komisi, aby do průběžných hodnocení a zpráv o dosaženém pokroku v rámci sedmého rámcového programu začlenila hledisko rovnosti pohlaví a aby provedla hodnocení nástrojů pro poskytování rovných příležitostí mužům a ženám v polovině období sedmého rámcového programu;

21. je pevně přesvědčen o tom, že je třeba přijmout konkrétní opatření týkající se přijímání do zaměstnání, odborné přípravy a styku s veřejností s cílem podpořit a podnítit větší účast žen v oblastech, jako jsou technologie, fyzika, strojírenství, počítačová věda a další obory, v nichž bohužel stále převládají muži;

22. vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily pozitivní kroky směřující k podpoře výzkumných pracovnic a dalšímu rozvoji systémů podpory a poradenských programů a také politik povyšování s jasně definovanými cíli; konstatuje, že obzvláště příznivé výsledky by přinesl rozvoj podpůrných struktur pro kariérní poradenství a poskytování poradenství zaměřeného mimo jiné na vědecké pracovnice; konstatuje však, že k dosažení rovnováhy z hlediska pohlaví v oblasti vědy jsou nezbytná opatření, jako např. závazné cílové hodnoty pro počet výzkumných pracovnic a profesorek;

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinné politiky s cílem odstranit rozdíl mezi platy mužů a žen; konstatuje, že v oblasti vědy by zásada stejné odměny měla platit rovněž pro stipendia a odměny učitelů;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily finanční prostředky pro výzkum určené pro ženy, a bojovaly tak proti nedostatečnému financování žen ve výzkumu;

25. zdůrazňuje, že je nezbytné podpořit dívky v jejich rozhodnutí nastoupit vědeckou profesní dráhu, a navrhuje, aby tak Komise a členské státy činily prostřednictvím propagace výzkumných pracovnic jakožto vzorů, a rovněž přijetím a provedením dalších opatření přispívajících k dosažení tohoto cíle;

26. vyzývá členské státy, aby podporovaly aktivity ke zvýšení informovanosti a podpoře dívek při studiu a získání titulu na vysokých školách s vědeckým a technickým zaměřením; členské státy rovněž vyzývá, aby zlepšily postupy sdílení odborných poznatků, neboť v jednotlivých členských státech se možnosti vzdělávání výrazně liší;

27. upozorňuje na to, že je zapotřebí, aby na vysokých školách existovaly zvláštní programy zvyšující zájem mladých dívek a žen o vstup na vědeckou profesní dráhu;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily programy zaučování a podpory mladých vědeckých pracovnic při účasti na výzkumných programech a při podávání žádostí o granty s cílem napomoci těmto ženám k setrvání na akademické půdě a ve výzkumu;

29. vítá činnost Evropské platformy žen ve vědě zaměřenou na posílení účasti žen ve vědě a zvýšení počtu vědeckých pracovnic na pozicích s rozhodovací pravomocí;

30. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále posílily budování kontaktních sítí mezi vědeckými pracovnicemi na vnitrostátní a regionální úrovni i na úrovni EU, neboť tyto sítě kontaktů jsou považovány za významný nástroj, který ženám dává větší moc, a přilákaly tak nové vědecké pracovnice a povzbudily stávající vědecké pracovnice k účasti na politické diskusi a zlepšení vlastního kariérního postupu;

31. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 201, 16.7.1999, s 1.
[2] Úř. věst. C 199, 14.7.2001, s. 1.
[3] Úř. věst. C 317, 30.12.2003, s. 6.
[4] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
[5] Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s 15.
[6] Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.
[7] Úř. věst. 102 E, 28.4.2004, s. 492.
[8] Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 56.
[9] Přijaté texty, P6_TA(2007)0265.
[10] Přijaté texty, P6_TA(2007)0423.

Zpráva si klade za cíl identifikovat sociální, kulturní a jiné překážky, jež jsou příčinou nízkého zastoupení žen ve vědě. Stručně uvede souvislosti, které vedly ke vzniku současného stavu, zaměří se však především na budoucnost a poukáže na možná řešení a osvědčené postupy řešení této situace. Zpráva vychází ze současné situace v Evropě, kde jsou ženy v oblasti vědy velmi málo zastoupeny.

Statistiky uvádějí, že na vysokých školách studuje více žen než mužů, pokud však jde o profesní dráhu ve vědě, jsou muži dosud početnější. Výrazný nárůst počtu žen na vysokých školách nebyl provázen odpovídající změnou v poměru mužů a žen v určitých studijních oborech či profesích – tj. změnou v horizontálním dělení podle pohlaví – a neodstranil ani rozdíly ve výši mezd podle pohlaví.

Proč bychom se měli zabývat dělením podle pohlaví v oblasti vědy? Existují dva hlavní důvody. Zaprvé, některé vědní obory mají vyšší prestiž než jiné; nízké zastoupení žen v prestižních oborech (například fyzice) v důsledku znamená, že ženy ve vědě mají nižší prestiž než muži. Zadruhé, lze očekávat, že se budeme potýkat s nedostatkem vědeckých pracovníků v náročných oborech. Jestliže talent pro vykonávání velmi náročné vědecké práce nezávisí na pohlaví, okruh odborníků pro tyto obory by byl o poznání větší, pokud by se do vědy plně zapojovaly ženy.

Vědeckých pracovnic je ve státním sektoru a v sektoru vysokoškolského vzdělávání méně než vědeckých pracovníků, přičemž na obě tyto oblasti připadá v EU v průměru 35 % žen. Ve všech zemích však vykazují tyto oblasti větší podíl žen než soukromá sféra, kde je průměrný podíl žen ve výzkumu v rámci EU podle posledních údajů 18 %, přičemž se však výrazně liší v jednotlivých zemích. Nejnižší zastoupení žen ve výzkumu v podnikatelském sektoru mají Německo (11,8 %), Rakousko (10,4 %) a Nizozemsko (8,7 %), naopak v Lotyšsku, Bulharsku a Rumunsku tento podíl překračuje 40 %. Situace se zlepšuje jen velmi pomalu. Rychlejší nárůst počtu žen ve výzkumu oproti mužům je sledován v méně než polovině zemí, a v několika zemích podíl výzkumných pracovnic poklesl.

Rozložení výzkumných pracovníků podle hlavních vědních oborů vykazuje u mužů a žen rozdílné vzorce. V sektoru vysokoškolského vzdělávání působí v oblasti přírodních věd a strojírenství 54 % mužů, avšak pouze 37 % žen. Toto rozložení výzkumných pracovníků v rámci různých vědních oborů samozřejmě odráží výběr studijních oborů ze strany mužů a žen v rámci vysokoškolského vzdělávání. V poslední době bylo předloženo několik studií porovnávajících různé země a historická období, pokud jde o horizontální dělení podle pohlaví v sektoru vysokoškolského vzdělávání. Vyplývá z nich, že v průběhu posledních dvaceti let vzrostl ve většině zemí počet žen ve strojírenství. Tento nárůst je však spíše malý, přičemž je často menší než v jiných profesích a studijních oborech. Jinými slovy: k nárůstu počtu žen dochází především v těch studijních oborech, v nichž bylo již dříve vysoké procento žen.

Soubor dílčích faktorů určujících individuální výběr souvisí se stereotypy týkajícími se pohlaví. Stereotypy týkající se pohlaví jsou zjednodušeným, avšak často hluboce zakořeněným vnímáním rysů mužské a ženské povahy. Podporují zachování určitých rolí mužů a žen a dělení povolání podle pohlaví. Některé přístupy předpokládají, že stereotypy týkající se pohlaví se vytvářejí v průběhu socializačního procesu, zatímco jiné tvrdí, že jde o celoživotní vytváření a napodobování rolí mužů a žen. Mezi typicky mužské rysy patří – podle stereotypů týkajících se pohlaví – mimo jiné zájem o technické otázky, dále analytické schopnosti, talent pro řemesla, zaměření na kariéru a profesní ambice, schopnost sebeprosazení, dominantnost, zištnost, ochota k „řízenému utváření dojmu“. Naproti tomu mezi typicky ženské vlastnosti patří podle stereotypů týkajících se pohlaví náklonnost k dětem, zájem o rodinu, hodnotová vyváženost, empatie, citovost a altruismus. Je tedy zřejmé, že strojírenství je spojeno se stereotypy týkajícími se mužů spíše než se stereotypy týkajícími se žen, a profese ve strojírenství jsou proto přirozeně považovány za typicky mužské, zatímco ženy nemají sklon se pro ně rozhodnout jako pro první volbu.

Stereotypy týkající se pohlaví jsou významné nejen pro výběr mužů a žen, pokud jde o studijní obor, mohou rovněž ovlivnit rozhodovací proces spojený s přidělením pracovního místa či finančních prostředků pro výzkum. Přijímací kritéria uplatňující stereotypy spojené s muži vedou k přednostnímu přijímání mužů, zatímco přijímací kritéria uplatňující stereotypy spojené s ženami vedou k přednostnímu přijímání žen.

Dalšími faktory, které působí na mezilidské úrovni, jsou rodinné zázemí a rovněž mechanismy začlenění či vyloučení v rámci skupiny vrstevníků. Pokud si mladé dívky v dětství hrají s počítači a technickými hračkami, mohou být svými kamarádkami označovány za outsidery. V této situaci se podpora a povzbuzení od rodiny ukazují jako významný sociální zdroj. Proto mají studentky strojírenských oborů i jiných oblastí vědy často alespoň jednoho rodiče, který je odborníkem v dané vědecké disciplíně. Poukazuje to rovněž na význam ženského vzoru působícího v profesi nebo studijním oboru, kde převládají muži.

Navzdory rozšiřování přístupu žen do sektoru vysokoškolského vzdělávání a vzrůstajícímu podílu absolventek ve strojírenství a dalších odvětvích technických věd ustupuje ve většině zemí horizontální dělení podle pohlaví překvapivě pomalu. Existence „skleněného stropu“ či „lepivé podlahy“ u žen usilujících o postup na vyšší pozice je bohatě zdokumentována a týká se všech profesních oblastí, včetně těch, v nichž dominují ženy. Nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích je palčivější ve vědeckých a technických povoláních spíše než v ostatních oblastech. Na nejvyšší akademické úrovni zastávají ženy 15 % pozic řádných profesorů a obdobných pozic (v roce 2003), tedy o dva procentní body více než v roce 1999. Údaje týkající se podílu žen ve vědeckých radách vykazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V severských státech se tato úroveň blíží 50 %, ve většině zemí však nebylo dosaženo rovného zastoupení a v některých nových členských státech je jejich podíl nižší než 10 %.

Mezinárodní směřování diskuse o rozdílech mezi pohlavími a o hierarchii v rámci výzkumných institucí poukazuje na strukturu „potrubí“ vedoucího od studenta doktorandského programu k profesorovi. Výzkumníci začínají většinou jako studenti doktorandského programu, pokračují přes postdoktorandské studium, pozici výzkumného pracovníka či odborného asistenta, dále jsou povýšeni na docenta a někteří z nich se nakonec stanou profesory, jak lze vidět na obrázku 3.1. Pokud se podíl žen mezi jednotlivými úrovněmi liší, předpokládá se, že potrubí „je děravé“, tedy ženy opouštějí potrubí, jelikož nejsou povýšeny.

S kariérním postupem vědeckých pracovníků stoupá pravděpodobnost jejich dalšího povýšení do vyšších kategorií. Tato pravděpodobnost povýšení vzrůstá rovněž s počtem odpracovaných let. Povýšení je však zjevně zdlouhavější u žen než u mužů – rozdíly mezi pohlavími jsou statisticky významné.

Samotným pozdějším vstupem žen do vědy však nelze vysvětlit nízkou přítomnost žen ve vyšších kategoriích vědeckých hodností, neboť při totožné délce profesní dráhy vykazují ženy menší stupeň povýšení než muži. Údaje napovídají, že v některých oblastech (věda o materiálech, biologie/biomedicína, fyzika) lze nižší stupeň povýšení žen objasnit rozdíly v produktivitě, pro jiné oblasti to však neplatí. Argumentem pro osvětlení rozdílů v produktivitě a nerovnosti mužů a žen v oblasti vědy jsou rozdíly v osobních vlastnostech, sociální faktory a přístup ke zdrojům.

Organizační a institucionální faktory dělení podle pohlaví zahrnují mechanismy nerovnosti fungující na úrovni zařízení, jako jsou firmy, výzkumné ústavy nebo instituce financující výzkum. Významnými institucionálními mechanismy, v nichž se projevuje dělení podle pohlaví, jsou postupy přijímání do zaměstnání, povýšení, postupy rozhodování a hodnocení a kultura na pracovišti vycházející z rozdílů mezi pohlavími.

Postupy přijímání do zaměstnání jsou stále velmi málo studovány, především vzhledem k obtížím spojeným s přístupem k příslušným údajům v institucích. Dělení podle pohlaví při postupech přijímání do zaměstnání se plně projeví v několika po sobě jdoucích fázích: způsob informování a upoutávání zájmu potenciálních uchazečů/uchazeček, přijímací pohovor, obdržení nabídky pracovního místa a kvalita takové nabídky, tedy nástupní plat a nabízené výhody. Rozdílným zacházením s muži a ženami může být zasažena každá z těchto fází, rozhodnutí o přijetí může být ovlivněno stereotypy týkajícími se pohlaví nebo upřednostněním na základě stejného pohlaví. Úloha způsobů povyšování a hodnocení při dělení podle pohlaví je ještě méně zdokumentovaná než praktiky postupů přijímání do zaměstnání. Pokud jde o úspěšnost při získávání finančních prostředků, neexistuje žádný statisticky významný rozdíl, muži si trvale vedou mírně lépe než ženy, závažné rozdíly se objevují v konkrétních oblastech v některých regionech. Mnohem více omezujícím faktorem je ovšem skutečnost, že například v oblasti strojírenství předkládají ženy jen velmi málo žádostí. Na závěr jeden příklad kultury na pracovišti vycházející z rozdílů mezi pohlavími: „Aby byl člověk přijat jako inženýr, je třeba vypadat jako inženýr, mluvit jako inženýr a jednat jako inženýr. Na většině pracovišť to znamená vypadat, mluvit a jednat jako muž“[1]– a to stále platí.

Na výsledky musí navázat několik doporučení týkajících se posílení podílu žen v oblasti vědy a technologie během jejich celé profesní dráhy, mimo jiné:

– zintenzivnění aktivit na podporu profesní dráhy žen ve vědě;

– zajištění toho, aby byly poskytovány rovné příležitosti mužům a ženám v rámci programů EU a vnitrostátních programů;

– vytváření příležitostí pro vědeckou dráhu žen a mužů v akademické i neakademické oblasti výzkumu;

– zavedení mezioborového programu rozvoje lidských zdrojů pro výzkumná centra;

– poskytování kvalitních vzdělávacích programů pro vedoucí pracovníky ve vědě, týkajících se například mezioborové a mezikulturní komunikace, schopností v oblasti rovnosti pohlaví, manažerských dovedností ve vědě a vedení/supervize, rozvoje kompetencí pro poradenství aj.

[1] Robinson, J.G. a J.S. McIlwee (1991): „Muž, žena a kultura strojírenství“,
Sociologický čtvrtletník, 32: 406.

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

o ženách a vědě
(2007/2206(INI))

Navrhovatel: Den Dover

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá dosud zavedené politiky, jako např. přímá podpůrná opatření, politiky přednostního náboru a finanční programy na podporu výzkumu prováděného ženami, které mají za cíl dosáhnout rovnější účasti žen v různých oborech a odvětvích vědy;

2. poukazuje na to, že k dosažení cílů Lisabonské strategie potřebuje EU 700 000 nových výzkumných pracovníků, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření v souladu s Plánem pro dosažení rovného postavení žen a mužů na období 2006–2010, jimiž zajistí, aby do roku 2010 byl podíl žen a mužů v oblasti vědy a technologie vyrovnanější,

3. domnívá se však, že je potřeba vyvinout další úsilí, aby se zvýšil počet žen na vysokých pozicích (např. ve vědeckých radách a hodnotících komisích) a ve všech oblastech vědy, včetně výzkumu, náboru, školení, vzdělávání, informačních technologií, strojnictví, obchodu, komunikací, styku s veřejností, reklamy a pracovních vztahů, a to tak, že ženám budou poskytnuty inovativní formy pružné pracovní doby, které jim umožní pokračovat v práci i poté, co se stanou matkami;

4. je toho názoru, že je nutné podniknout další kroky k posílení nedostatečné účasti žen, zejména ve vědeckých akademických kruzích; proto doporučuje, aby byla zajištěna přímá podpůrná opatření a poskytovány granty podporující ženy v tom, aby zastávaly vedoucí pozice, a granty na programy zaučování a poradenství, a napomohlo se tak mladým ženám setrvat ve vědecké akademické činnosti, provádět výzkum a zapojovat se do žádostí o granty a do projektů, a aby se zároveň tímto způsobem zajistila mobilita a pružnost těchto žen i jejich rodin;

5. domnívá se, že významným nástrojem k přilákání většího počtu žen do oblasti vědy a technologie a k podpoře jejich působení na odpovědných pozicích je vytváření sítí výzkumných pracovnic; proto vyzývá Komisi a členské státy, aby na evropské, vnitrostátní i regionální úrovni takové sítě vytvářely a podporovaly již existující sítě, jako například Evropskou platformu žen ve vědě;

6. domnívá se, že k odstranění některých překážek, jimž ženy čelí, pokud usilují o vedoucí pozice ve vědě, je nezbytné přijmout konkrétní opatření na podporu porozumění pojmům „dobrý výzkum“, „špičková kvalita“ a „inovace“, zejména pokud jde o kritéria definování „dobrého výzkumného pracovníka“, jež by se neměla omezit na počet jeho publikací;

7. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření s cílem zajistit, aby se z publikací o historii vědy a techniky nevylučovaly příspěvky žen nejen proto, že by šlo o jasný případ diskriminace, ale také z toho důvodu, že je obtížnější dosáhnout toho, aby se do těchto oblastí zapojilo více žen, pokud jim chybí vzory;

8. vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily všechny finanční a administrativní překážky, kterým ženy ve vědě čelí, a aby pro ně vytvořily přitažlivější a pružnější pracovní podmínky, které by jim usnadnily skloubení pracovního a rodinného života a podpořily jejich zájem o kariéru ve všech oblastech vědy, a to prostřednictvím podpory určené konkrétně pro pracující matky mimo rozpočet na vědecký výzkum; členské státy navíc vyzývá, aby zajistily rovnocenný podíl žen i mužů na rodičovských povinnostech tím, že podpoří stejné využívání rodičovské dovolené a pružné pracovní podmínky pro ženy i muže;

9. poukazuje na to, že věková omezení pro přidělování grantů poškozují mladé lidi, kteří se starají o závislé osoby, a že jsou mezi nimi převážně ženy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby za takových okolností zajistily, že do právních předpisů budou začleněna opatření, jimiž se tato nesrovnalost napraví, například tím, že se posune hranice pro podávání žádostí o jeden rok za každý rok, v němž se žadatel staral o závislou osobu;

10. je pevně přesvědčen o tom, že je třeba přijmout konkrétní opatření týkající se náboru, odborné přípravy a styku s veřejností s cílem podpořit a povzbudit větší účast žen v oblastech, jako jsou technologie, fyzika, strojírenství, počítačová věda a další obory, v nichž bohužel stále převládají muži;

11. vyzývá Komisi, aby zajistila, že v projektech předkládaných v reakci na výzvy k předkládání návrhů v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace bude kladně ohodnocen vyrovnaný počet žadatelů a žadatelek z řad vědeckých pracovníků; naléhavě žádá členské státy, aby učinily stejná opatření ve svých vnitrostátních a regionálních programech;

12. podporuje zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy s rovnocenným vzděláním, schopnostmi a zásluhami na stejných vědeckých pozicích, a to při výběru a náboru i v průběhu celé jejich profesní dráhy, a také zajištění dodržování této zásady, která je nezbytná k tomu, aby ženy mohly pokračovat v dalších kurzech odborné přípravy a dostaly se ve svém povolání na vyšší pozice na základě svých zásluh, a zároveň aby přispěla k vyrovnanému počtu mužů a žen na odpovědných místech; vyjadřuje lítost nad tím, že účast žen ve všech akademických a výzkumných zařízeních je nedostatečná, a to navzdory skutečnosti, že ve většině členských států převyšuje počet žen s vysokoškolským vzděláním počet mužů a průměrná úroveň akademické kvalifikace žen je vyšší než u jejich mužských protějšků;

13. domnívá se, že je nanejvýš důležité podporovat vědu jako oblast zajímavou pro obě pohlaví, a to již od dětství; naléhavě žádá, aby tato skutečnost byla zohledněna při tvorbě vzdělávacích materiálů a v odborné přípravě učitelů; vyzývá vysoké školy a fakulty, aby zkoumaly své systémy přijímacího řízení s cílem zjistit případnou skrytou diskriminaci na základě pohlaví a tyto systémy odpovídajícím způsobem upravit;

14. vyzývá Komisi, aby v souvislosti se sedmým rámcovým programem pro výzkum, technologický vývoj a demonstrace pravidelně informovala Parlament o pokroku dosaženém v otázce zastoupení žen ve výborech pro posuzování a výběrových komisích; vyzývá Komisi, aby hledisko rovnosti pohlaví začlenila do průběžných hodnocení rámcového programu a zpráv o jeho pokroku;

15. vyzývá členské státy, aby zkoumaly faktory skrývající se za nízkým poměrem žen (v EU je to v průměru 15 %) ve vedoucích pozicích na vysokých školách a v orgánech zabývajících se vzděláváním, což významně omezuje jejich vliv na přijímání rozhodnutí ve výzkumu i přesto, že ženy jsou držitelkami 43 % všech doktorátů udělených v EU;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinné politiky s cílem odstranit rozdíl mezi platy mužů a žen; konstatuje, že v oblasti vědy by zásada stejné odměny měla platit rovněž pro stipendia a odměny učitelů;

17. vybízí vysoké školy, výzkumné ústavy a soukromé podniky, aby do svých organizačních struktur a rozhodovacích procesů začlenily strategie rovnosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Jerzy Buzek, Giles Chichester, Dragoș Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Mary Honeyball, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Anne Laperrouze, Pia Elda Locatelli, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Catherine Trautmann, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Etelka Barsi-Pataky, Ivo Belet, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Robert Goebbels, Satu Hassi, Gunnar Hökmark, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, Esko Seppänen, Silvia-Adriana Ţicău

Právní upozornění - Ochrana soukromí