ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a č. 1100/2006

29. 5. 2008 - (KOM(2007)0857 – C6-0051/2008 – 2007/0289(CNS)) - *

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Helmuth Markov

Postup : 2007/0289(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0200/2008
Předložené texty :
A6-0200/2008
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a č. 1100/2006

(KOM(2007)0857 – C6-0051/2008 – 2007/0289(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0857),

–   s ohledem na článek 133 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0051/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0200/2008),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Všeobecný systém preferencí (GSP) byl již od svého založení jedním z klíčových nástrojů obchodní a rozvojové politiky EU, který pomáhá rozvojovým zemím snižovat chudobu tím, že jim usnadňuje vytváření zisku z mezinárodního obchodu a přispívá k jejich udržitelnému rozvoji podporou průmyslového rozvoje a diverzifikací jejich hospodářství.

Odůvodnění

Nejdůležitějším a celkovým cílem systému je pomoci rozvojovým zemím snižovat chudobu.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Hlavním cílem rozvojové politiky EU, a tudíž systému GSP, je přispět prostřednictvím zvýšené diverzifikace hospodářství rozvojových zemí a jejich větší účasti na celosvětovém obchodu ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, odstranění chudoby, prosazování udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích.

Odůvodnění

Cílem všeobecného systému preferencí (GSP) není dále podporovat obchod EU, ale pomáhat rozvojovým zemím, zejména těm nejméně rozvinutým, prostřednictvím iniciativy „Vše kromě zbraní“ (EBA). V úvodu nového nařízení je třeba zvláště zdůraznit, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí a snižování chudoby jsou hlavními cíli rozvojové politiky EU, tedy i nového nařízení o GSP.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Evropská unie by se měla snažit poskytovat těmto zemím, a zejména nejméně rozvinutým zemím, přiměřenou technickou pomoc s cílem zvýšit míru využívání GSP a jeho účinnost, a umožnit tak rozvojovým zemím, aby měly prospěch z mezinárodního obchodu a preferenčních režimů.

Odůvodnění

V zájmu lepšího využívání GSP a jeho zvýšené účinnosti je třeba, aby byla rozvojovým zemím poskytnuta přiměřená technická pomoc.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Měla by být poskytnuta podpora v podobě technické pomoci k provádění úmluv uvedených ve zvláštním pobídkovém režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

Odůvodnění

Rozvojové země, jež jsou ochotny přijmout zvláštní zátěž a povinnosti, které jsou vyžadovány v rámci zvláštního pobídkového režimu, by měly být podpořeny.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Rozvojové země, které splňují kritéria způsobilosti pro zvláštní pobídkový režim na podporu udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných po 31. říjnu 2008, by měly mít možnost využívat dodatečných celních preferencí od okamžiku splnění těchto kritérií. Komise by měla o nových žádostech rozhodovat jednou ročně.

Odůvodnění

Ve stávajícím návrhu nařízení není stanoven žádný mechanismus pro to, aby mohla země, která splní tyto podmínky po 31. říjnu 2008, požádat o zvláštní pobídkový režim. Stávající znění stanoví, že by tato země musela se svou žádostí počkat, až v roce 2012 vstoupí v platnost další nařízení. V zájmu zachování stimulační povahy zvláštního pobídkového režimu je nezbytné umožnit podávání nových žádostí. Navrhuje se možnost podávání žádostí jednou ročně.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a) Aby se zabránilo narušení systému preferencí, měla by Komise zvážit převedení produktů označených jako „citlivé“ do kategorie „necitlivé“ v příštím nařízení.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Z důvodu soudržnosti obchodní politiky Společenství by zvýhodněná země neměla využívat jak systému, tak dohody o volném obchodu, jestliže se taková dohoda vztahuje nejméně na všechny preference poskytované současným systémem dotčené zemi.

(19) Z důvodu soudržnosti obchodní politiky Společenství by zvýhodněná země neměla využívat jak systému, tak dohody o volném obchodu, jestliže se taková dohoda vztahuje nejméně na všechny preference poskytované současným systémem dotčené zemi a jestliže dohoda tyto preference účinně uplatňuje a případně upevňuje.

Odůvodnění

V zájmu posílení soudržnosti obchodní politiky Společenství je nezbytné zaručit, aby se v případě, že uzavření dohody o volném obchodu vede k vyloučení země ze seznamu uživatelů systému, nemusela tato dohoda na preference již udělené podle stávajícího systému pouze vztahovat, ale také je účinně uplatňovat a upevňovat.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení – pozměňující akt

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Pravidla o prokazování původu by měla být přezkoumána, aby zohlednila meziregionální a celosvětovou kumulaci a možnost dané země využívat preferenční zacházení v rámci systémů GSP a GSP+ a iniciativy „Vše kromě zbraní (EBA)“, i když není konečným příjemcem vývozu, pokud v dotčené zemi došlo k podstatnému zhodnocení produktů. V rámci této revize by měl být rovněž zrušen požadavek dvojího transformačního postupu u některých produktů.

Odůvodnění

Komise by měla přezkoumat pravidla o prokazování původu a zohlednit meziregionální a celosvětovou kumulaci a možnost dané země využívat preferenční zacházení v rámci systémů GSP, GSP+ a iniciativy „Vše kromě zbraní“ (EBA), i když tato země není konečným příjemcem vývozu. V rámci této revize by Komise měla rovněž zrušit požadavek dvojího transformačního postupu u některých produktů, aby tak posílila flexibilitu pravidel o prokazování původu pro rozvojové země.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21b) Komise by měla v prvé řadě v rámci Světové obchodní organizace (WTO) usilovat o dosažení dohody o harmonizaci pravidel původu, na jejímž základě by rozvojové a nejméně rozvinuté země získaly preferenční zacházení.

Odůvodnění

Pravidla o prokazování původu jsou hlavním nástrojem podpory regionální integrace, jsou však nedostatečně využívána, zejména kvůli své složitosti. Harmonizovaný systém pravidel o prokazování původu by rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím umožnil využívat možností, které GSP nabízí.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 3 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Komise na základě nejnovějších srovnatelných a upravených údajů dostupných v době přijetí tohoto nařízení stanoví, které zvýhodněné země splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh znovu zavádí zdůvodnění uvedené v čl. 3 odst. 2 původního znění KOM(2004)0699 s cílem zvýšit bezpečnost údajů a zajistit transparentnost pro všechny případné zúčastněné země.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 3 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. Komise zveřejní každý rok v Úředním věstníku Evropské unie seznam zvýhodněných zemí, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

Odůvodnění

Toto opatření povede k větší předvídatelnosti systému.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Jestliže zvýhodněná země využívá preferenční obchodní dohody uzavřené se Společenstvím, která se vztahuje alespoň na všechny preference poskytované zemi systémem, země se ze seznamu zvýhodněných zemí vyloučí.

2. Jestliže zvýhodněná země využívá preferenční obchodní dohody uzavřené se Společenstvím, má uplatňování této obchodní dohody přednost před uplatňováním systému, pokud tato dohoda účinně uplatňuje a případně upevňuje alespoň všechny preference poskytované zemi systémem. Obchodní dohoda se Společenstvím není překážkou způsobilosti pro zvláštní pobídkový režim stanovený v článcích 7 a 10.

Odůvodnění

Je-li obchodní dohoda výhodnější než stávající systém, musí mít před ním přednost, pokud je účinně uplatňována a je skutečně výhodnější. Kromě toho, pokud země může obdržet dodatečné preference při dodržení podmínek stanovených zvláštním pobídkovým režimem pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, měla by být způsobilá pro tento zvláštní režim, i když ji vůči Společenství již zavazuje obchodní dohoda.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise zvýhodněné zemi oznámí, že byla ze seznamu zvýhodněných zemí vyloučena.

3. O případném vyloučení ze seznamu zvýhodněných zemí Komise informuje dotčenou zemi a Evropský parlament.

Odůvodnění

Evropský parlament by měl být rovněž informován.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 3 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. V zájmu větší účinnosti systému poskytne Komise rozvojovým zemím, a zejména nejméně rozvinutým zemím, odpovídající technickou pomoc k vybudování institucionálních a regulačních nástrojů, které jsou nezbytné pro využívání výhod mezinárodního obchodu a GSP.

Odůvodnění

Rozvojovým zemím by měla být poskytnuta přiměřená technická pomoc, aby se mohly plně zapojit do mezinárodního obchodního systému a systému preferencí.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 se použijí pravidla o prokazování původu týkající se definice pojmu původních výrobků a s nimi související postupy a metody správní spolupráce stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93.

2. Pro účely režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 se použijí pravidla o prokazování původu týkající se definice pojmu původních výrobků a s nimi související postupy a metody správní spolupráce stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93. Podoba, obsah a postupy systému pravidel o prokazování původu jsou pravidelně podrobovány přezkumu za účelem hodnocení účinnosti tohoto systému vzhledem k míře využívání GSP, a aby lépe přispívaly k podpoře hospodářského rozvoje.

Odůvodnění

Pravidla o prokazování původu jsou důležitá z hlediska vývozních možností rozvojových zemí v rámci systémů GSP, GSP+ a EBA. V několika případech brání pravidla o prokazování původu, která jsou přísnější, než je nutné, využívání těchto systémů. Revize pravidel o prokazování původu probíhá bez konzultace s Parlamentem. V případě dalších revizí pravidel o prokazování původu, k nimž by mělo docházet pravidelně, musí Komise zohlednit meziregionální a celosvětovou kumulaci, jakož i posoudit, zda je daná země způsobilá pro preferenční zacházení v rámci GSP, GSP+ a EBA, i když není konečným příjemcem vývozu. Tyto prvky by posílily možnost rozvojových zemí využívat systém GSP a přispěly by k podpoře hospodářského rozvoje.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Komise se bude v rámci Světové obchodní organizace (WTO) zasazovat zejména o harmonizaci pravidel o prokazování původu, která stanoví preferenční zacházení ve prospěch rozvojových a nejméně rozvinutých zemí.

Odůvodnění

Evropská unie by v rámci svého úsilí o harmonizaci pravidel o prokazování původu v rámci Světové obchodní organizace měla jasně vyjádřit své přání zaměřit se na GSP.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Technická pomoc je dále poskytována způsobilým rozvojovým zemím za účelem splnění požadavků souvisejících s ratifikací a účinným prováděním nového pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

 

Odůvodnění

Rozvojové země, jež jsou ochotny přijmout zvláštní zátěž a povinnosti, které vyplývají z ratifikace a účinného provádění mezinárodních úmluv a které jsou vyžadovány v rámci zvláštního pobídkového režimu, by měly být ve svém úsilí podpořeny.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise bude přezkoumávat status ratifikace a účinného provádění úmluv uvedených v příloze III. Před koncem období použitelnosti tohoto nařízení a včas pro diskusi o nařízení, které bude následovat, Komise předloží Radě zprávu o statusu ratifikace uvedených úmluv, včetně doporučení kontrolních orgánů.

3. Komise bude přezkoumávat status ratifikace a účinného provádění úmluv uvedených v příloze III. Před koncem období použitelnosti tohoto nařízení a včas pro diskusi o nařízení, které bude následovat, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o statusu ratifikace a provádění uvedených úmluv rozdělenou podle jednotlivých zemí využívajících zvláštní pobídkový režim. V případě potřeby připojí Komise doporučení kontrolních orgánů ohledně toho, má-li určitá země přijmout dodatečné kroky k účinnému provádění některé z úmluv.

 

Komise ve své zprávě dále zhodnotí, s jakou účinností plní zvláštní pobídkový režim svůj účel, a případně též doporučí revizi přílohy III.

Odůvodnění

Má-li zvláštní režim splnit svůj účel, je třeba umožnit jeho průběžné úpravy a revize.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 9 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) země nebo území uvedené v příloze I předložily za tímto účelem žádost do 31. října 2008 a

a) země nebo území uvedené v příloze I předložily za tímto účelem žádost do 31. října 2008, nebo, pokud jde o země nebo území, která splní podmínky stanovené v čl. 8 odst. 1 a 2 po tomto datu, jednou ročně a

Odůvodnění

Ve stávajícím návrhu nařízení není stanoven žádný mechanismus pro to, aby mohla země, která splní tyto podmínky po 31. říjnu 2008, požádat o zvláštní pobídkový režim. Stávající znění stanoví, že by tato země musela se svou žádostí počkat, až v roce 2012 vstoupí v platnost další nařízení. V zájmu zachování stimulační povahy zvláštního pobídkového režimu je nezbytné umožnit podávání nových žádostí. Navrhuje se možnost podávání žádostí jednou ročně.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise posoudí žádost spolu s informacemi uvedenými v čl. 9 odst. 2. Při posuzování žádosti Komise vezme v úvahu závěry příslušných mezinárodních organizací a agentur. Může žadatelskou zemi vyzvat k zodpovězení jakýchkoli otázek, které bude považovat za vhodné, a může se rozhodnout ověřit informace, které obdržela, buď s pomocí žadatelské země nebo jiných vhodných zdrojů.

1. Komise posoudí žádost spolu s informacemi uvedenými v čl. 9 odst. 2. Při posuzování žádosti Komise vezme v úvahu závěry příslušných mezinárodních organizací a agentur. Může žadatelskou zemi vyzvat k zodpovězení jakýchkoli otázek, které bude považovat za vhodné, a ověří informace, které obdržela, buď s pomocí žadatelské země nebo jiných vhodných zdrojů včetně Evropského parlamentu a zástupců občanské společnosti včetně sociálních partnerů.

Odůvodnění

Evropský parlament a jiné „vhodné zdroje“, jakými jsou zástupci občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, by měly být zohledněny při ověřování provádění většiny úmluv uvedených v příloze III, jako jsou úmluvy o lidských právech a profesních normách.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise sdělí žadatelské zemi rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 2. Pokud je zemi zvláštní pobídkový režim poskytnut, je tato země uvědomena o dni, v němž uvedené rozhodnutí vstupuje v platnost. Komise do 15. prosince 2008 zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, které bude uvádět země, jež budou využívat zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

3. Komise sdělí žadatelské zemi rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 2. Pokud je zemi zvláštní pobídkový režim poskytnut, je tato země uvědomena o dni, v němž uvedené rozhodnutí vstupuje v platnost. Komise do 15. prosince 2008 zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, které bude každoročně aktualizováno a které bude uvádět země, jež budou využívat zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

Odůvodnění

Ve stávajícím návrhu nařízení není stanoven žádný mechanismus pro to, aby mohla země, která splní tyto podmínky po 31. říjnu 2008, požádat o zvláštní pobídkový režim. Stávající znění stanoví, že by tato země musela se svou žádostí počkat, až v roce 2012 vstoupí v platnost další nařízení. V zájmu zachování stimulační povahy zvláštního pobídkového režimu je nezbytné umožnit podávání nových žádostí. Navrhuje se možnost podávání žádostí jednou ročně.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pokud žadatelské zemi zvláštní pobídkový režim není poskytnut, Komise své rozhodnutí odůvodní, jestliže o to země požádá.

4. Pokud žadatelské zemi zvláštní pobídkový režim není poskytnut, Komise své rozhodnutí odůvodní a toto odůvodnění sdělí žadatelské zemi a Evropskému parlamentu.

Odůvodnění

V zájmu zajištění větší transparentnosti, právní jistoty a demokratické kontroly by jak Evropský parlament, tak zvýhodněné země měly být průběžně informovány o provádění, vývoji a výsledcích GSP.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 17 – bod -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1. Komise pravidelně kontroluje, zda jsou závazky zvýhodněných zemí dodržovány a zda neexistují důvody uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2 a v čl. 16 odst. 1 a 2 pro dočasné odnětí preferenčních režimů. Komise zveřejní výroční zprávu o případech dočasného odnětí a zašle ji Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.

Odůvodnění

Komise by neměla jen čekat, až od někoho jiného obdrží informace o možném porušování závazků, které by mohlo odůvodnit dočasné odnětí. Měla by se i aktivně snažit kontrolovat, zda jsou tyto závazky dodržovány. Informace o dočasném odnětí by měly být zveřejňovány, přičemž výroční zpráva by měla poskytovat dobrý přehled o fungování GSP.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud Komise nebo členský stát obdrží informace, které mohou odůvodnit dočasné odnětí, a pokud Komise nebo členský stát usoudí, že existují dostatečné důvody pro šetření, uvědomí výbor a požádá o konzultaci. Konzultace se uskuteční během jednoho měsíce.

1. Pokud Evropský parlament, Komise nebo členský stát obdrží informace, které mohou odůvodnit dočasné odnětí, a pokud Evropský parlament, Komise nebo členský stát usoudí, že existují dostatečné důvody pro šetření, uvědomí výbor a Evropský parlament a požádá o konzultaci. Konzultace se uskuteční během jednoho měsíce.

Odůvodnění

Evropský parlament by měl mít možnost požádat o konzultaci. Odnětí preferencí je důležitým rozhodnutím, které má značný dopad na obchodní možnosti příslušné rozvojové země. Úloha Parlamentu by v této souvislosti měla být posílena.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Po konzultaci může Komise postupem podle čl. 27 odst. 5 do jednoho měsíce rozhodnout o zahájení šetření.

2. Po konzultaci může Komise postupem podle čl. 27 odst. 5 do jednoho měsíce rozhodnout o zahájení šetření. Pokud jde o důvody uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a), zahájí Komise automaticky šetření ve všech případech, ve kterých výbor pro provádění norem MOP věnuje „zvláštní odstavec“ zvýhodněné zemi, která nedodržuje základní normy v oblasti práce.

Odůvodnění

Uplatňování základních pracovních norem má zvláštní význam pro ochranu legitimity zvláštního pobídkového režimu GSP+. Je proto nezbytné zahájit šetření, jestliže výbor pro provádění norem MOP zjistí porušení základních pracovních norem.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů příslušných dozorčích orgánů OSN, MOP a dalších příslušných mezinárodních organizací. Tyto informace poslouží jako východiska pro šetření, zda je dočasné odnětí ospravedlněné z některého z důvodů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a). Komise může získané informace ověřovat u hospodářských subjektů a dotčené zvýhodněné země.

3. Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů jiných evropských orgánů a příslušných dozorčích orgánů OSN, MOP a dalších příslušných mezinárodních organizací. Tyto informace poslouží jako východiska pro šetření, zda je dočasné odnětí ospravedlněné z některého z důvodů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a). Komise může získané informace ověřovat u hospodářských subjektů, zástupců občanské společnosti včetně sociálních partnerů a dotčené zvýhodněné země.

Odůvodnění

Konzultace s občanskou společností (včetně sociálních partnerů, např. odborů) a s jinými evropskými orgány (včetně Evropského parlamentu) je nezbytná k tomu, aby v rámci šetření, které může vést k dočasnému odnětí preferencí stanovených tímto nařízením, bylo shromážděno co nejvíce informací.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise předloží výboru zprávu o svých závěrech.

1. Komise předloží výboru a Evropskému parlamentu zprávu o svých závěrech.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament účastnit všech etap kontroly provádění úmluv uvedených v příloze III.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pokud se Komise domnívá, že je nezbytné dočasné odnětí, předloží odpovídající návrh Radě, která o něm rozhodne kvalifikovanou většinou do dvou měsíců. V případě uvedeném v odstavci 3 předloží Komise svůj návrh na konci období uvedeného ve zmíněném odstavci.

4. Pokud se Komise domnívá, že je nezbytné dočasné odnětí, předloží poté, co informuje Evropský parlament, odpovídající návrh Radě, která o něm rozhodne kvalifikovanou většinou do dvou měsíců. V případě uvedeném v odstavci 3 předloží Komise svůj návrh na konci období uvedeného ve zmíněném odstavci.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament účastnit všech etap kontroly provádění úmluv uvedených v příloze III.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 20 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožní šetření, může Komise poté, co informuje výbor, přijmout jakákoli nezbytně nutná preventivní opatření.

7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožní šetření, může Komise poté, co informuje výbor a Evropský parlament, přijmout jakákoli nezbytně nutná preventivní opatření.

Odůvodnění

V zájmu zajištění větší transparentnosti, právní jistoty a demokratické kontroly by měl být Evropský parlament informován, jestliže Komise přijímá opatření vůči zvýhodněné zemi, aniž by provedla předběžné šetření.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení – pozměňující akt

Článek 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Společenství, zejména v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech, nebo regulačních mechanismů těchto trhů, může Komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu pozastavit preferenční režimy pro dotčené produkty po konzultaci s řídícím výborem pro dotyčnou společnou organizaci trhu.

Pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Společenství, zejména v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech, nebo regulačních mechanismů těchto trhů, může Komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu či Evropského parlamentu pozastavit preferenční režimy pro dotčené produkty po konzultaci s řídícím výborem pro dotyčnou společnou organizaci trhu.

Odůvodnění

Evropský parlament by měl mít pravomoc upozorňovat na problémy.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve informuje o všech rozhodnutích přijatých v souladu s článkem 20 nebo 21 před nabytím účinku. Komise o tom rovněž uvědomí Radu a členské státy.

1. Komise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve informuje o všech rozhodnutích přijatých v souladu s článkem 20 nebo 21 před nabytím účinku. Komise o tom rovněž uvědomí Evropský parlament, Radu a členské státy.

Odůvodnění

Evropský parlament by rovněž měl být informován.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 22 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Každý členský stát může rozhodnutí přijaté v souladu s článkem 20 nebo 21 do jednoho měsíce předložit Radě. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce přijmout odlišné rozhodnutí.

2. Každý členský stát může, stejně jako Evropský parlament, rozhodnutí přijaté v souladu s článkem 20 nebo 21 do jednoho měsíce předložit Radě. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě jednoho měsíce přijmout odlišné rozhodnutí. V případě potřeby informuje Rada o svém rozhodnutí žadatelskou zemi a Evropský parlament.

Odůvodnění

Jestliže jsou preferenční režimy zemi dočasně odňaty na základě ochranných doložek uvedených v článcích 20 a 21, měl by mít Evropský parlament možnost, stejně jako každý členský stát, předložit věc Radě, aby přijala kvalifikovanou většinou odlišné rozhodnutí.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 25 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) k sestavení seznamu zvýhodněných zemí v souladu s článkem 10 nejpozději do 15. prosince 2008.

e) k sestavení seznamu zvýhodněných zemí, který bude každoročně aktualizován, v souladu s článkem 10 nejpozději do 15. prosince 2008.

Odůvodnění

Ve stávajícím návrhu nařízení není stanoven žádný mechanismus pro to, aby mohla země, která splní tyto podmínky po 31. říjnu 2008, požádat o zvláštní pobídkový režim. Stávající znění stanoví, že by tato země musela se svou žádostí počkat, až v roce 2012 vstoupí v platnost další nařízení. V zájmu zachování stimulační povahy zvláštního pobídkového režimu je nezbytné umožnit podávání nových žádostí. Navrhuje se možnost podávání žádostí jednou ročně.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení – pozměňující akt

Článek 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Čl. 26a

 

1. Komise bude Evropský parlament průběžně informovat o:

 

a) obchodní statistice mezi Evropskou unií a zeměmi zvýhodněnými v rámci GSP;

 

b) stavu ratifikace a provádění úmluv uvedených v příloze III ze strany každé ze zemí využívajících zvláštní pobídkové režimy. V případě potřeby připojí Komise doporučení ohledně toho, má-li určitá země přijmout dodatečné kroky k účinnému provádění některé z úmluv;

 

c) důležitých informacích o tom, jak se daří plnit rozvojové cíle tisíciletí, zejména v nejméně rozvinutých zemích.

 

2. Komise vypracuje studii posouzení dopadu všeobecného systému preferencí, která se bude zabývat obdobím od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009. Tuto studii předá výboru, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru do 1. března 2010.

 

3. Komise po konzultaci s výborem stanoví obsah studie posouzení dopadu uvedené v odstavci 2, která zahrne stanoviska zvýhodněných zemí a v každém případě bude obsahovat alespoň tyto body:

 

– hloubkovou statistickou analýzu míry využití GSP podle zemí a oddíl, jehož součástí bude srovnání s předcházejícími lety;

 

– hodnocení sociálních účinků systému odstupňování a jeho účinků na obchod v zemích zařazených do tohoto systému;

 

– předběžné posouzení dopadu budoucího odstupňování na země, které budou pravděpodobně odstupňovány v rámci následujícího nařízení;

 

– vyhodnocení možných dopadů rozšíření systému preferencí zvýšením preferenčního rozpětí plánovaného pro citlivé produkty a/nebo zařazením „citlivých“ produktů do kategorie „necitlivých“ produktů;

 

– hodnocení toho, jak toto nařízení přispívá k plnění rozvojových cílů tisíciletí, zejména ve vztahu k nejméně rozvinutým zemím.

 

4. Komise předloží Evropskému parlamentu u příležitosti vyjednání rozvojové agendy z Dohá zvláštní zprávu, ve které přezkoumá vliv jednání na systém preferencí stanovený v tomto nařízení a uvede, jaká opatření je nutno přijmout k zajištění účinnosti GSP.

Odůvodnění

Je nutno zavést systém pravidelného šetření a hodnocení tohoto nařízení, který bude Evropskému parlamentu zajišťovat průběžné informace; dále začlenit do tohoto nařízení ustanovení o dopadu jednání WTO na nejméně rozvinuté země; a před zahájením revize tohoto nařízení vzít v úvahu podrobné hodnocení systému společně se stanoviskem zvýhodněných zemí. V kontextu narušení preferenčních výhod by měla být věnována zvláštní pozornost případnému rozšíření působnosti a štědrosti systému.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 27 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Výbor zkoumá účinky systému na základě zprávy Komise za období počínající 1. lednem 2009. Tato zpráva zahrne všechny preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 a bude předložena v době dostačující pro projednání příštího nařízení.

3. Výbor zkoumá účinky systému na základě studie posouzení dopadu uvedené v čl. 26a odst. 2. Tato zpráva zahrne všechny preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 a bude předložena v době dostačující pro projednání příštího nařízení.

Odůvodnění

K provedení náležité revize nařízení je nezbytná kvalitní studie o posouzení dopadu a fungování systému.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 29 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Do 1. června 2010 předá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru návrh přepracovaného nařízení pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014. Tento nový návrh řádně zohlední výsledky studie posouzení dopadu, která je uvedena v čl. 26a odst. 2.

Odůvodnění

Přepracované nařízení by mělo být schváleno do 1. ledna 2011, aby byl splněn požadavek zvýhodněných států a hospodářských subjektů na roční předvídatelnost. Návrh by měl být předložen s předstihem nejméně šesti měsíců (1. června 2010), aby mohla proběhnout smysluplná konzultace s Evropským parlamentem a příslušnými stranami. Tato lhůta umožní Komisi začlenit do návrhu závěry studie hodnocení dopadu, která bude uveřejněna do 1. března 2010.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Obchod a podpora jsou obvykle nejdůležitější vnější síly, které napomáhají rozvoji země.

Mezi tradiční nástroje sloužící ke zvyšování objemu obchodu patří celní preference, což znamená, že na zboží, které dovážíme z rozvojových zemí, se nevztahují běžná cla.

Rozvinuté země poskytují již dlouhou dobu nereciproční obchodní preference různým rozvojovým zemím.

V roce 1968 bylo na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) učiněno doporučení týkající se vytvoření tzv. všeobecného systému preferencí (GSP), v jehož rámci by průmyslové země poskytovaly nereciproční obchodní preference všem rozvojovým zemím, a nikoli pouze bývalým koloniím.

Od té doby bylo v zemích OECD kromě stále se rozšiřující řady recipročních bilaterálních a regionálních režimů liberalizace obchodu zavedeno rovněž množství nerecipročních systémů preferenčního přístupu.

Nereciproční systémy zahrnují vnitrostátní programy GSP, programy GSP+ pro nejméně rozvinuté země, jako je iniciativa EU nazvaná Vše kromě zbraní (EBA), a zvláštní úpravy pro podskupiny rozvojových zemí jako např. preferenční dovozní režim USA AGOA (African Growth and Opportunity Act), iniciativa s názvem Caribbean Basin Initiative atd.

V roce 1971 bylo Evropské společenství první organizací, která zavedla systém GSP. Program GSP Evropské unie je nejvyužívanějším ze systémů tohoto typu zavedených rozvinutými zeměmi, který zajišťuje produktům dováženým ze zemí zvýhodněných v rámci GSP buď bezcelní přístup, nebo nižší celní sazby v závislosti na druhu režimu, jehož země využívá. GSP byl již od svého zavedení v roce 1971 klíčovým nástrojem obchodní politiky napomáhajícím rozvojovým zemím vytvářet zisk z mezinárodního obchodu s cílem přispět k odstranění chudoby a prosazovat udržitelný rozvoj.

Pokud jde o období 2006–2008, jsou v platnosti tři typy režimů, jichž mohou zvýhodněné země využívat:

1) všechny zvýhodněné země mohou využívat výhod obecného režimu;

2) zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) poskytuje další výhody zemím, které přijmou určité mezinárodní standardy v oblasti lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí, boje proti drogám a řádné správy věcí veřejných;

3) zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země, který je rovněž známý jako iniciativa Vše kromě zbraní (EBA), nabízí vůbec nejpříznivější podmínky s cílem umožnit nejméně rozvinutým zemím bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU.

Pokyny vydané pro stávající systém se vztahují na období 2006–2015.

První víceleté prováděcí nařízení je platné od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008. Druhé víceleté prováděcí nařízení bude uplatňováno od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011.

Harmonogram

Návrh nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 byl předložen Výboru pro mezinárodní obchod v rámci postupu konzultace.

V rozporu s přáním, které Parlament uvedl ve svém usnesení o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí[1], však bohužel Komise svůj návrh nepředala v dostatečném časovém předstihu (do 1. června 2007), a neposkytla tudíž Evropskému parlamentu přiměřenou lhůtu pro podrobnou konzultaci.

Prováděcí nařízení o GSP by mělo být uveřejněno s dostatečným časovým předstihem, aby hospodářské subjekty a zvýhodněné země měly možnost přizpůsobit se zavedeným změnám. Zpravodaj proto lituje, že Komise předložila svůj návrh až 21. prosince 2007. Dne 31. ledna 2008 Rada požádala Parlament, aby vyjádřil své stanovisko nejpozději do 10. dubna.

Zpravodaj si přeje zdůraznit, že postup konzultace s Evropským parlamentem byl až doposud velice ukvapený a obzvláště politováníhodný ve světle Lisabonské smlouvy. Na základě ratifikované Lisabonské smlouvy bude Parlamentu svěřena úloha spoluzákonodárce v oblastech týkajících se obchodu a prováděcí nařízení o GSP budou přijímána v rámci postupu spolurozhodování (běžný legislativní postup).

Vysvětlení změn

Cílem změn navržených zpravodajem je zlepšit návrh Komise v souladu se čtyřmi základními cíli: (1) vytvořit účinnější systém, který bude více zohledňovat zájmy zvýhodněných zemí a hospodářských subjektů; (2) stanovit pravidla, která zajistí lepší regulaci reformního procesu, v jehož rámci bude zaručena účast zvýhodněných zemí; (3) zajistit, aby v nařízení byla náležitě zohledněna úloha demokratické kontroly, jejíž plnění je vyžadováno od Parlamentu; a (4) zajistit soulad systému GSP Evropské unie s multilaterálním rámcem stanoveným v rámci WTO a jednání v Dohá.

Význačným rysem EU musí být větší transparentnost a právní jistota. Velká část uvedených pozměňovacích návrhů je předkládána s cílem učinit z GSP systém, který bude přehlednější a transparentnější.

Pravidla o prokazování původu

Pravidla o prokazování původu a správní postupy, které je doprovázejí, jsou jedním z hlavním důvodů nedostatečného využívání obchodních preferencí poskytovaných v rámci GSP, zejména ze strany nejméně rozvinutých zemí. Pravidla původu mohou zabránit, aby preference, která existuje na papíře, měla skutečný pozitivní dopad, a jejich nebezpečí spočívá v tom, že stanovují z obchodního hlediska nedosažitelné cíle, čímž vytvářejí obchodní bariéry, takže preference je využívána buď nedostatečně, nebo není využívána vůbec.

Reforma GSP je součástí všeobecné reformy preferenčních pravidel o prokazování původu uplatňovaných EU. Proto, jak uvedla Komise ve studii posouzení dopadu, by nová přepracovaná pravidla o prokazování původu měla vstoupit v platnost zároveň s novým systémem GSP (1. ledna 2009). Parlament není konzultován ve věci všeobecné reformy preferenčních pravidel o prokazování původu, a vzniká tak riziko, že bude přijato nařízení o GSP, aniž by byl znám dopad reformy.

Zpravodaj se domnívá, že reforma by měla umožnit regionální kumulaci a rovněž horizontální kumulaci mezi regiony či celosvětovou kumulaci, pokud jde o země, které využívají zvláštního režimu v rámci GSP. Obdobně by mělo být zváženo zavedení výhodnějších pravidel týkajících se požadavků na udělení uznání původu dotčeným produktům. Je navrhováno, aby Evropská unie vyjádřila své přání zaměřit se na GSP v kontextu harmonizace pravidel o prokazování původu, která probíhá v rámci WTO.

Kritéria pro poskytnutí celních preferencí

Kritéria pro poskytnutí celních preferencí byla předmětem kritiky jak ze strany zvýhodněných zemí a nevládních organizací, tak ze strany výzkumných pracovníků. Často se setkáváme se situacemi, kdy chudé země s diverzifikovanými či většími ekonomikami jsou okamžitě vyloučeny z nejvýhodnějších systémů. Prahové hodnoty dovozu by mohly být nahrazeny jinými kritérii, která jsou snadněji použitelná a hlavně těsněji spojená s úrovní rozvoje (HDP na osobu je dobrým příkladem takového kritéria). Země, které by mohly v největší míře využívat výhod celních preferencí, často neuspějí v testu zranitelnosti, což je nezbytná podmínka pro využívání výhod v rámci programu GSP+. Zpravodaj se domnívá, že tato otázka by měla být projednána při příští revizi systému.

Studie posouzení dopadů a realizace závazků přijatých v rámci kola jednání v Dohá

Podle zprávy o posouzení dopadů není roční lhůta působnosti dostačující pro vypracování závěrečného hodnocení. Komise proto navrhuje, aby stávající ustanovení systému GSP zůstala zachována v nezměněné podobě, a bylo tak uživatelům systému umožněno, aby se přizpůsobili.

V souladu s jasným vzkazem obsaženým v usnesení Parlamentu[2] z roku 2005 zpravodaj hluboce lituje, že zpráva o posouzení dopadů se zabývá fungováním a dopadem systému pouze za jednoleté období.

S cílem zajistit, aby se v budoucnu podobná situace, kdy neexistuje dostatek kvalitativních a kvantitativních informací o fungování GSP, již neopakovala, navrhl zpravodaj zavedení nového článku o postupu hodnocení, jenž stanoví zahrnutí připomínek ze strany zvýhodněných zemí.

Zpravodaj také navrhuje provedení konkrétní analýzy možných účinků na GSP, jakmile bude ukončeno kolo jednání v Dohá v rámci WTO. Tato studie přispěje k tomu, aby se rozvojové a nejméně rozvinuté země mohly aktivně a svobodně účastnit vyjednávacího postupu, a mohly přitom mít jistotu, že Evropská unie provede nezbytná opatření, která nejenže zabrání „narušení systému preferencí“, ale přispějí rovněž k zachování a posílení stávajících preferenčních podmínek.

Úloha Parlamentu

Zpravodaj navrhuje, aby předtím, než bude ratifikována Lisabonská smlouva a než budou na základě běžného legislativního postupu (postupu spolurozhodování) přijata prováděcí nařízení o GSP, byly přijaty různé pozměňovací návrhy, které zajistí, že bude zachována funkce demokratické kontroly vykonávaná Parlamentem.

Technická pomoc

Zpravodaj předložil pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zvýšit účinnost stávajícího systému a zvýšit míru využívání GSP prostřednictvím technické pomoci určené konkrétně na vybudování institucionální a regulační kapacity, která nejpotřebnějším zemím umožní co nejefektivnější využití výhod mezinárodního obchodu a GSP.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (6. 5. 2008)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a č. 1100/2006
(KOM(2007)0857 – C6‑0051/2008 – 2007/0289(CNS))

Navrhovatel: Filip Kaczmarek

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropské společenství zavedlo v roce 1971 všeobecný systém preferencí (GSP) pro rozvojové země. V červenci 2004 přijala Komise své sdělení „Rozvojové země, mezinárodní obchod a udržitelný rozvoj: Úloha Všeobecného systému preferencí (GSP) Společenství na desetiletí 2006/2015“ (KOM(2004) 461). Na základě tohoto sdělení navrhla Komise nové nařízení o všeobecném systému preferencí, které bylo přijato dne 27. června 2005[1] a nahradilo dřívější tak zvaný „režim droga“, o němž odvolací orgán WTO prohlásil, že není v souladu s pravidly organizace WTO („zmocňovací doložka“, která za dodržení určitých podmínek umožňuje uplatňování lepších celních sazeb vůči některým rozvojovým zemím).

Nařízení Rady č. 980/2005, jehož platnost končí k 31. prosinci 2008, stanoví tři různé typy celních preferencí pro rozvojové země. Současný návrh Komise na období let 2009 až 2011 obsahuje stejné systémy preferencí:

a) obecný režim („normální“ systém GSP),

b) zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (tzv. systém „GSP+“),

c) zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země (tzv. systém „Vše kromě zbraní“ (EBA)).

Obecný režim (GSP) se vztahuje na všechny země a území uvedené v příloze (příloha I) nařízení, což jsou rozvojové země. K vyloučení země z tohoto seznamu dojde, jestliže byla Světovou bankou po dobu tří po sobě následujících let zařazena mezi země s vysokými příjmy a její dovoz do EU je dostatečně rozrůzněný (jestliže hodnota dovezeného zboží pěti tříd, které jsou největší v rámci dovozu z dané země do EU, na nějž se vztahuje GSP, představuje méně než 75 % dovozu z této země do EU, na nějž se vztahuje GSP). Země je ze seznamu rovněž vyloučena, pokud čerpá výhody preferenční obchodní dohody, která zahrnuje alespoň stejné preference jako systém GSP.

Příloha II nařízení obsahuje seznam výrobků zahrnutých v režimu, které jsou rozlišeny na výrobky citlivé a necitlivé. Výrobky označené jako necitlivé nejsou předmětem celní povinnosti (s výjimkou zemědělských složek). Clo na výrobky označené jako citlivé je snížené. Získá-li však rozvojová země silnější postavení v rámci dovozu EU, pokud jde o určitou skupinu výrobků, učiní Komise ochranná opatření a výrobky vyloučí. Preferenční režimy mohou být odňaty v případě vážného porušení lidských práv nebo zásad řádné správy věcí veřejných nebo také bylo-li zboží vyrobeno ve věznicích, v případech nedostatečné kontroly vývozu drog nebo nekalých obchodních praktik.

Systém GSP+ umožňuje bezcelní dovoz do EU i v případě citlivých výrobků uvedených v příloze II. Zvláštní cla jsou však částečně zachována.

Rozvojové země s omezeným významem pro trh EU (země, „jejíž dovoz do Společenství, na nějž se vztahuje GSP, představuje méně než 1 % hodnoty veškerého dovozu do Společenství, na nějž se vztahuje GSP“, čl. 8 odst. 2 písm. b)) přicházejí v úvahu pro systém GSP+, který vyžaduje, aby daná země ratifikovala a účinně prováděla úmluvy uvedené v příloze III nařízení (16 úmluv OSN a MOP o lidských a pracovních právech a 11 úmluv týkajících se řádné správy věcí veřejných a životního prostředí). Je nutné, aby země (nebo území) podaly žádost do 31. října 2008.

Systém Vše kromě zbraní (EBA) se vztahuje na všechny země na seznamu nejméně rozvinutých zemí OSN. Pro tyto země jsou zcela pozastavena všechna cla. Výjimky však platí pro zbraně a střelivo, ale i pro rýži a cukr.

GSP je jedním z klíčových nástrojů EU, který má napomoci rozvojovým zemím při snižování chudoby tím, že jim umožní vytvářet příjmy z mezinárodního obchodu. Zpráva o posouzení dopadů, kterou předložila Komise v prosinci 2007[2], konstatuje, že hlavní cíl systému GSP, tj. přispět k vymýcení chudoby a podporovat udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích, zůstává platný i dnes a lze jej použít pro období let 2009–2011. Systém GSP v současné podobě vstoupil v platnost teprve v roce 2006, takže zpráva o posouzení dopadů mohla vyhodnotit pouze jeden rok jeho uplatňování. Z toho důvodu není podle Komise možný důkladný přezkum a revize tohoto nařízení. Komise se však domnívá, že nově zavedená ustanovení týkající se GSP již přispívají k dosažení cíle, kterým je podpora rozvoje a snížení chudoby pomocí preferenčního obchodu pro nejchudší země. Návrh Komise proto pouze reviduje určité aspekty nařízení z roku 2005, které vyplynuly z řádného provádění systému:

§ Zrušení celních preferencí pro určité výrobky konkrétních zemí, neboť dovoz uvedených výrobků z těchto zemí je důležitý.

§ Je nutné, aby země do 31. října 2008 ratifikovaly a prováděly všechny úmluvy uvedené v příloze III, zatímco nařízení z roku 2005 obsahovalo tříleté přechodné období.

§ Odložení systému sazebního snížení u cukru v souladu s EBA.

§ Navrhne-li Komise odnětí preferencí pro určitou zemi, má Rada místo jednoho měsíce nyní dva měsíce na to, aby rozhodla o tomto návrhu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Hlavním cílem rozvojové politiky EU, a tudíž systému GSP, je přispět prostřednictvím zvýšené diverzifikace hospodářství rozvojových zemí a jejich větší účasti na světovém obchodě ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, odstranění chudoby, prosazování udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích.

Odůvodnění

Cílem všeobecného systému preferencí (GSP) není dále podporovat obchod EU, ale pomáhat rozvojovým zemím, zejména nejméně rozvinutým zemím, prostřednictvím iniciativy „Vše kromě zbraní“ (EBA). V úvodu nového nařízení je třeba zvláště zdůraznit, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí a snižování chudoby jsou hlavními cíli rozvojové politiky EU, tedy i nového nařízení o GSP.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Aby se zvýšila míra využití GSP a aby rozvojové země mohly využívat výhody mezinárodního obchodu a preferenčních režimů, měla by EU usilovat o to, aby těmto zemím, a zejména nejméně rozvinutým zemím, poskytla odpovídající technickou pomoc.

Odůvodnění

Míra využití systému GSP vzrostla, ale rozvojové země stále ještě nejsou schopné plně využívat možnosti, které jim systém GSP nabízí. Rozvojové země potřebují technickou pomoc, která by byla zaměřená na využití obchodních příležitostí a na vstup jejich výrobků na trh EU, aby se míra využití zvýšila.

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Je třeba revidovat pravidla o prokazování původu tak, aby zohledňovala kumulaci napříč regiony a globální kumulaci, jakož i možnost země stát se způsobilou pro preferenční zacházení v rámci GSP, GSP+ a systému Vše kromě zbraní (EBA), i když z hlediska vývozu nepůjde o konečného příjemce, za předpokladu, že v této zemi zboží získá značnou přidanou hodnotu. Při této revizi by měl být zrušen i požadavek dvojího transformačního postupu u některých výrobků.

Odůvodnění

Komise by měla revidovat systém pravidel o prokazování původu a zohlednit kumulaci napříč regiony a globální kumulaci, stejně jako možnost země stát se způsobilou pro preferenční zacházení v rámci GSP, GSP+ a systému „Vše kromě zbraní“ (EBA), i když z hlediska vývozu nepůjde o konečnou zemi. V rámci této revize by měla také zrušit požadavek dvojího transformačního postupu u některých výrobků, aby bylo používání pravidel o prokazování původu ve vztahu k rozvojovým zemím usnadněno.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21b) Komise by měla v prvé řadě jednat se Světovou obchodní organizací a dosáhnout dohody o harmonizaci pravidel o prokazování původu, na jejichž základě by rozvojové a nejméně rozvinuté země získaly preferenční zacházení.

Odůvodnění

Pravidla o prokazování původu jsou hlavním nástrojem podpory regionální integrace, jsou však především pro svou složitost nedostatečně využívána. Harmonizovaný systém pravidel o prokazování původu by rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím umožnil využít ve vyšší míře možností, které nabízí GSP.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 se použijí pravidla o prokazování původu týkající se definice pojmu původních výrobků a s nimi související postupy a metody správní spolupráce stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93.

2. Pro účely režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 se použijí pravidla o prokazování původu týkající se definice pojmu původních výrobků a s nimi související postupy a metody správní spolupráce stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93. Podoba, obsah a postupy systému pravidel o prokazování původu jsou pravidelně podrobovány revizi za účelem hodnocení účinnosti tohoto systému vzhledem k míře využití GSP, a aby lépe přispívaly k podpoře hospodářského rozvoje.

Odůvodnění

Pravidla o prokazování původu jsou důležitá z hlediska možností vývozu rozvojových zemí v rámci systémů GSP, GSP+ a EBA. V několika případech brání pravidla o prokazování původu, která jsou přísnější, než je nutné, využití v těchto systémech. Revize pravidel o prokazování původu probíhá bez konzultace s Parlamentem. V případě další revize pravidel o prokazování původu, ke které by mělo docházet pravidelně, by měla Komise brát v úvahu kumulaci napříč regiony a globální kumulaci, jakož i posouzení země jako způsobilé pro preferenční zacházení v rámci GSP, GSP+ a systému Vše kromě zbraní (EBA), i když z hlediska vývozu nepůjde o konečnou zemi. Tyto prvky by posílily možnost rozvojových zemí využívat systém GSP a přispěly by k podpoře hospodářského rozvoje.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise bude přezkoumávat status ratifikace a účinného provádění úmluv uvedených v příloze III. Před koncem období použitelnosti tohoto nařízení a včas pro diskusi o nařízení, které bude následovat, Komise předloží Radě zprávu o statusu ratifikace uvedených úmluv, včetně doporučení kontrolních orgánů.

3. Komise bude přezkoumávat status ratifikace a účinného provádění úmluv uvedených v příloze III. Před koncem období použitelnosti tohoto nařízení a včas pro diskusi o nařízení, které bude následovat, Komise předloží Radě zprávu o statusu ratifikace uvedených úmluv a provádění těchto úmluv v jednotlivých zemích, včetně doporučení kontrolních orgánů. Komise případně uvede ve své zprávě doporučení, v nichž uvede, jaká dodatečná opatření má daná země přijmout pro účinné provedení konkrétní úmluvy.

Odůvodnění

Komise musí informovat každou zemi, která využívá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, o svém hodnocení provádění úmluv uvedených v příloze III a vydat vhodná doporučení, aby tyto země mohly napravit případné nedostatky a co nejlépe dodržovat své povinnosti v oblasti udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) země nebo území uvedené v příloze I předložily za tímto účelem žádost do 31. října 2008 a

a) země nebo území uvedené v příloze I předložily za tímto účelem žádost a

Odůvodnění

Nařízení by nemělo omezovat podání žádosti v rámci systému GSP+ lhůtou do 31. října 2008. Neexistují žádné důvody, proč by se mělo zacházet jinak se zeměmi, které nesplní požadavky na podání žádosti v rámci systému GSP+ do 31. října 2008, ale teprve později, v průběhu tříletého období 2009–2011. Je rovněž sporné, zda stanovení lhůty odpovídá požadavkům WTO, tj. zmocňovací doložce WTO, která za dodržení určitých podmínek umožňuje rozvinutým zemím poskytovat lepší celní sazby některým rozvojovým zemím. Nařízení by z tohoto důvodu mohly napadnout rozvojové země, které nečerpají výhody systému GSP+[3].

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise posoudí žádost spolu s informacemi uvedenými v čl. 9 odst. 2. Při posuzování žádosti Komise vezme v úvahu závěry příslušných mezinárodních organizací a agentur. Může žadatelskou zemi vyzvat k zodpovězení jakýchkoli otázek, které bude považovat za vhodné, a může se rozhodnout ověřit informace, které obdržela, buď s pomocí žadatelské země nebo jiných vhodných zdrojů.

1. Komise posoudí žádost spolu s informacemi uvedenými v čl. 9 odst. 2. Při posuzování žádosti Komise vezme v úvahu závěry příslušných mezinárodních organizací a agentur. Může žadatelskou zemi vyzvat k zodpovězení jakýchkoli otázek, které bude považovat za vhodné, a ověří informace, které obdržela, buď s pomocí žadatelské země nebo jiných relevantních zdrojů včetně Evropského parlamentu a zástupců občanské společnosti, např. sociálních partnerů.

Odůvodnění

Evropský Parlament a další „relevantní zdroje“, např. zástupci občanské společnosti včetně sociálních partnerů, by měly být zohledněny při ověřování provádění většiny úmluv uvedených v příloze III, např. úmluv o lidských právech a o profesních normách..

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pokud žadatelské zemi zvláštní pobídkový režim není poskytnut, Komise své rozhodnutí odůvodní, jestliže o to země požádá.

4. Pokud žadatelské zemi zvláštní pobídkový režim není poskytnut, Komise své rozhodnutí odůvodní a informuje o něm zároveň žadatelskou zemi a Evropský parlament.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti, právní jistoty a demokratické kontroly by měl být Evropský parlament i žadatelské země automaticky informovány v případě, že žadatelské zemi není poskytnut zvláštní pobídkový režim.

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Čl. 17 – bod -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1. Komise pravidelně sleduje, zda jsou závazky zvýhodněných zemí dodržovány a zda neexistují důvody uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2 a v čl. 16 odst. 1 a 2 pro dočasné odnětí preferenčních režimů. Komise zveřejní výroční zprávu o případech dočasného odnětí a zašle ji Radě, Evropskému parlamentu a členským státům.

Odůvodnění

Komise by neměla jen čekat, až od někoho jiného obdrží informace o možném porušování závazků, které by mohlo odůvodnit dočasné odnětí. Měla by se i aktivně snažit kontrolovat, že jsou tyto závazky dodržovány. Informace o dočasném odnětí by měly být zveřejňovány a výroční zpráva by měla poskytovat dobrý přehled o fungování GSP.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud Komise nebo členský stát obdrží informace, které mohou odůvodnit dočasné odnětí, a pokud Komise nebo členský stát usoudí, že existují dostatečné důvody pro šetření, uvědomí výbor a požádá o konzultaci. Konzultace se uskuteční během jednoho měsíce.

1. Pokud Komise, Evropský parlament nebo členský stát obdrží informace, které mohou odůvodnit dočasné odnětí, a pokud Komise nebo členský stát usoudí, že existují dostatečné důvody pro šetření, uvědomí výbor a Evropský parlament a požádá o konzultaci. Konzultace se uskuteční během jednoho měsíce.

Odůvodnění

Odnětí preferencí je důležitým rozhodnutím, které má značný dopad na obchodní možnosti příslušné rozvojové země. Role Parlamentu by v této souvislosti měla být posílena.

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů příslušných dozorčích orgánů OSN, MOP a dalších příslušných mezinárodních organizací. Tyto informace poslouží jako východiska pro šetření, zda je dočasné odnětí ospravedlněné z některého z důvodů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a). Komise může získané informace ověřovat u hospodářských subjektů a dotčené zvýhodněné země.

3. Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů jiných evropských orgánů a příslušných dozorčích orgánů OSN, MOP a dalších příslušných mezinárodních organizací. Tyto informace poslouží jako východiska pro šetření, zda je dočasné odnětí ospravedlněné z některého z důvodů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a). Komise může získané informace ověřovat u hospodářských subjektů, zástupců občanské společnosti včetně sociálních partnerů a dotčené zvýhodněné země.

Odůvodnění

Konzultace občanské společnosti (včetně sociálních partnerů, např. odborů) a jiných evropských orgánů (včetně Evropského parlamentu) je nezbytná k tomu, aby v rámci šetření, které může vést k dočasnému odnětí preferencí stanovených tímto nařízením, bylo shromážděno co nejvíce informací.

Pozměňovací návrh   49

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise předloží výboru zprávu o svých závěrech.

1. Komise předloží výboru a Evropskému parlamentu zprávu o svých závěrech.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament účastnit všech etap kontroly účinného provádění úmluv uvedených v příloze III.

Pozměňovací návrh   50

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Pokud se Komise domnívá, že je nezbytné dočasné odnětí, předloží odpovídající návrh Radě, která o něm rozhodne kvalifikovanou většinou do dvou měsíců. V případě uvedeném v odstavci 3 předloží Komise svůj návrh na konci období uvedeného ve zmíněném odstavci.

4. Pokud se Komise domnívá, že je nezbytné dočasné odnětí, předloží poté, co informuje Evropský parlament, odpovídající návrh Radě, která o něm rozhodne kvalifikovanou většinou do dvou měsíců. V případě uvedeném v odstavci 3 předloží Komise svůj návrh na konci období uvedeného ve zmíněném odstavci.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament účastnit všech etap kontroly účinného provádění úmluv uvedených v příloze III.

Pozměňovací návrh   51

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožní šetření, může Komise poté, co informuje výbor, přijmout jakákoli nezbytně nutná preventivní opatření.

7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožní šetření, může Komise poté, co informuje výbor a Evropský parlament, učinit nezbytná preventivní opatření.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament podílet na kontrole používání ochranných opatření tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   52

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve informuje o všech rozhodnutích přijatých v souladu s článkem 20 nebo 21 před nabytím účinku. Komise o tom rovněž uvědomí Radu a členské státy.

1. Komise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve informuje o všech rozhodnutích přijatých v souladu s článkem 20 nebo 21 před nabytím účinku. Komise rovněž uvědomí Radu, Evropský parlament a členské státy.

Odůvodnění

Za účelem zvýšení transparentnosti a demokratické kontroly se musí Evropský parlament podílet na kontrole používání ochranných opatření tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Výbor zkoumá účinky systému na základě zprávy Komise za období počínající 1. lednem 2009. Tato zpráva zahrne všechny preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 a bude předložena v době dostačující pro projednání příštího nařízení.

3. Výbor zkoumá účinky systému na základě zprávy Komise za období počínající 1. lednem 2006. Tato zpráva obsahuje studii o posouzení dopadů, která zahrnuje alespoň tyto body:

 

– srovnávací studii o míře využití GSP podle tohoto a předchozích nařízení, aby se tak určily pozitivní a negativní směry vývoje,

 

– zhodnocení účinků, které má odstupňování ukazatelů chudoby dotčených zemí,

 

– srovnávací studii o preferenčním zacházení, které skýtají GSP a dohody o hospodářském partnerství.

 

Tato zpráva zahrne všechny preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 a bude předložena v době dostačující pro projednání příštího nařízení.

Odůvodnění

Je nutné vypracovat příslušnou studii o posouzení dopadů týkající se fungování systému, aby v letech 2010/11 mohla být provedena odpovídající revize nařízení na období let 2012 až 2014. Studie, která byla představena v prosinci 2007, nebyla dostatečně podrobná a mapovala pouze jeden rok, kdy bylo nařízení přijaté v roce 2005 uplatňováno.

  • [1]  Nařízení Rady č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí, Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.
  • [2]  Pracovní dokument útvarů Komise: Průvodní dokument k nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v letech 2009–2011. Zpráva o posouzení dopadů, SEK(2007)1726 ze dne 21.12.2007.
  • [3]  Srovnej zprávu odvolacího orgánu WTO, Celní preference ES, WT/DS246/AB/R, přijatou dne 20. dubna 2004.

POSTUP

Název

Všeobecné celní preference pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011

Referenční údaje

KOM(2007)0857 – C6-0051/2008 – 2007/0289(CNS)

Příslušný výbor

INTA

Výbor, který zaujal stanovisko

Datum oznámení na zasedání

DEVE

19.2.2008

Navrhovatel(ka)

Datum jmenování

Filip Kaczmarek27.2.2008

 

Projednání ve výboru

1.4.2008

 

 

 

 

Datum přijetí

6.5.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Thijs Berman, Josep Borrell Fontelles, Danutė Budreikaitė, Corina Creţu, Nirj Deva, Koenraad Dillen, Alexandra Dobolyi, Fernando Fernández Martín, Juan Fraile Cantón, Alain Hutchinson, Romana Jordan Cizelj, Filip Kaczmarek, Maria Martens, Gay Mitchell, José Javier Pomés Ruiz, Horst Posdorf, Toomas Savi, Pierre Schapira, Frithjof Schmidt, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ana Maria Gomes, Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Renate Weber

POSTUP

Název

Všeobecné celní preference pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011

Referenční údaje

KOM(2007)0857 – C6-0051/2008 – 2007/0289(CNS)

Datum konzultace s Parlamentem

31.1.2008

Příslušný výbor  

Datum oznámení na zasedání

INTA

19.2.2008

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

DEVE

19.2.2008

 

 

 

Zpravodaj(ové)     

       Datum jmenování

Helmuth Markov

25.2.2008

 

 

Projednání ve výboru

26.2.2008

6.5.2008

 

 

Datum schválení

27.5.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Kader Arif, Françoise Castex, Christofer Fjellner, Glyn Ford, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ole Christensen, Albert Deß, Eugenijus Maldeikis, Javier Moreno Sánchez, Salvador Domingo Sanz Palacio, Frithjof Schmidt, Zbigniew Zaleski

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Fernando Fernández Martín