ZPRÁVA na téma „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (7. 5. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

30. 5. 2008 - (2008/2006(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Mia De Vits

Postup : 2008/2006(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0202/2008

Předložené texty :

A6-0202/2008

Rozpravy :

PV 17/06/2008 - 11
CRE 17/06/2008 - 11

Hlasování :

PV 19/06/2008 - 5.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0306

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

na téma Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie

(2008/2006(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (KOM(2007)0528), předložený Komisí,

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (KOM(2007)0529), předložený Komisí,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 15. února 2007 týkající se energetické politiky pro Evropu

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektrické energie v Evropě“ (KOM(2006)0851),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou – zpráva o provádění“ (SEK(2006)1709), doprovodný dokument ke sdělení Komise (KOM(2006)841),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Údaje EU o energetické politice“ (SEK(2007)0012),

– s ohledem na směrnici Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu¹,

– s ohledem na výroční zprávu evropských energetických regulačních orgánů za období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 všem členům rady CEER a Skupiny evropských regulátorů pro elektřinu a plyn, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předloženou v souladu s čl. 3 odst. 8 rozhodnutí Komise 2003/796/ES ze dne 11. listopadu 2003, kterým se zřizuje skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství²,

– s ohledem na závěry zasedání předsednictví Evropské rady konaného ve dnech 8.–9. března 2007, v nichž Evropská rada potvrdila tzv. Akční plán Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu (7224/07),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“ (KOM(2007)0386),

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0202/2008),

A. vzhledem k tomu, že v souladu se zásadami sociálního začlenění, rovných příležitostí pro všechny a spravedlivého přístupu ke znalostem v digitální éře je důležité, aby všichni občané Unie měli přístup k energii za dostupné ceny,

B. vzhledem k tomu, že spotřebitelé, zejména jednotliví obyvatelé a malé a střední podniky, mají k dispozici omezené nástroje a příležitosti k tomu, aby účinným způsobem zastupovali své zájmy,

C. vzhledem k tomu, že odpovídající dodávka energie je jedním z klíčových kroků k tomu, aby se občané mohli úspěšně účastnit sociálního a hospodářského života,

D. vzhledem k tomu, že Evropská charta práv spotřebitelů energie (dále také jen charta) je výzvou a podnětem pro vlády, regulační orgány v oblasti energetiky a průmyslu, zastoupený všemi sociálními partnery, aby konkrétním způsobem přispěly k tomu, že zájmy spotřebitelů energie budou brány v potaz v rámci sociálního, environmentální a konkurenceschopného energetického trhu EU,

E. vzhledem k tomu, že na trzích s nedokonalou hospodářskou soutěží, jako je odvětví energetiky, tržní mechanismy samy o sobě ne vždy plně zaručují uspokojení zájmu spotřebitelů, a je třeba se zabývat obecnou ochranou spotřebitelů, navíc kromě závazků v rámci veřejné služby příslušného trhu s energií, a tuto ochranu vynucovat,

F. vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že členské státy jen v omezené míře uplatňují cílené závazky v rámci veřejné služby, aby vyšly vstříc potřebám zranitelných spotřebitelů,

G. vzhledem k tomu, že by měl být kladen obzvláštní důraz na úlohu svěřenou vnitrostátním regulačním orgánům, které jednají nezávisle na veřejnosti či soukromých zájmech a jsou oprávněny monitorovat energetické trhy včetně cen a všech jejich složek a v případě potřeby zasáhnout a uložit sankce,

H. vzhledem k tomu, že řešení sporů týkajících se spotřebitelského práva v oblasti energetiky není dostatečně řešeno v právních předpisech, a vzhledem k tomu, že řešením takových sporů se zabývají nejrůznější orgány, přičemž spotřebitelé nevědí, na koho se obrátit,

I. vzhledem k tomu, že do Evropské charty práv spotřebitelů energie by měly být začleněny cíle EU týkající se obnovitelných zdrojů energie, aby spotřebitelé měli možnost volby energetických zdrojů, které jsou s těmito cíli soudržné,

Povaha charty

1. zdůrazňuje skutečnost, že dodávky energie jsou klíčovým předpokladem úspěšné účasti občanů v sociálním a hospodářském životě;

2. připomíná, že ačkoliv jsou práva spotřebitelů již chráněna platnými právními předpisy Společenství, nejsou často tato práva dodržována; zdůrazňuje, že posílení opatření na ochranu spotřebitele lze nejlépe dosáhnout účinnějším uplatňováním již existujících právních předpisů;

3. podotýká, že přijetí balíčku návrhů týkajících se trhů s elektřinou a zemním plynem (návrhy „třetího balíčku“), o kterém v současné době Evropský parlament diskutuje, by dále posílilo právní rámec ochrany spotřebitelů energie;

4. domnívá se, že i v budoucnosti se musí ochrana spotřebitelů energie zakládat na společné činnosti Evropské unie a členských států; individuální postupy v oblasti ochrany spotřebitelů na trzích s energií mohou mít v různých členských státech různé dopady, a proto má zásadní význam důsledné uplatňování zásady subsidiarity;

5. zdůrazňuje, že je naprosto nutné posílit ochranu spotřebitelů v otázkách energetiky a využívat tuto chartu jako návodný nástroj pro evropské a vnitrostátní orgány i soukromé subjekty, aby mohla být zaručena a účinně vymáhána práva spotřebitelů;

6. upozorňuje na článek 3 a přílohu A směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES, které mají být změněny ve znění návrhů „třetího balíčku“; zdůrazňuje potřebu lepšího vynucování na vnitrostátní úrovni;

7. zdůrazňuje možnou přidanou hodnotu charty jakožto informačního nástroje, který usnadňuje shromažďování, objasňování a konsolidaci práv spotřebitelů energie, jak jsou zakotvena ve stávajících právních předpisech EU; z toho důvodu vítá úmysl Komise navrhnout internetový nástroj týkající se práv spotřebitelů energie, zdůrazňuje však, že je nezbytná širší komunikační strategie vůči spotřebitelům, kteří nemají přístup k internetu nebo pro které je internet nevyhovujícím sdělovacím prostředkem;

8. upozorňuje, že charta musí rovněž splňovat potřeby malých profesionálních uživatelů, kteří často řeší stejné problémy jako běžní spotřebitelé energie;

Přístup k rozvodným a distribučním sítím a dodávky

9. připomíná, že evropský trh s energií se i nadále vyznačuje vysokým počtem monopolů. Dochází tak k omezení možnosti výběru a možnosti rychle a bezplatně změnit dodavatele, k prohloubení nedostatku informací a v důsledku se zvyšuje zranitelnost spotřebitelů. Proto je důležité vyvinout úsilí o vytvoření jednotného konkurenčního trhu s energií a především chránit zranitelné spotřebitele;

10. zdůrazňuje, že evropští spotřebitelé elektřiny a zemního plynu mají právo na připojení k sítím a na dodávky elektřiny a zemního plynu za přiměřené, průhledné, nediskriminační a jednoduše srovnatelné sazby a ceny, včetně upravených cen a sazeb vyplývajících z jejich mechanismů indexace; nediskriminace by měla zahrnovat zákaz diskriminačních poplatků pro některé způsoby placení, zejména u těch, často zranitelných, spotřebitelů, kterým jsou účtovány platby prostřednictvím předplatního elektroměru;

11. zdůrazňuje, že musí být věnována zvláštní pozornost ochraně spotřebitele a musejí být zavedena ochranná opatření na předcházení odpojení od sítě; členské státy musejí určit dodavatele poslední instance a informovat o tom spotřebitele; takovéto mechanismy musejí být zřízeny vnitrostátními právními předpisy;

12. zdůrazňuje, že odpojení od sítě by mělo být považováno za řešení poslední instance v případě nedoplatků na straně spotřebitele, zejména co se týče zranitelných spotřebitelů a období dovolených; poskytovatelé by měli používat zásady přiměřenosti a zaslat spotřebiteli oznámení, než k takovému kroku přistoupí;

13. zdůrazňuje, že je třeba zajistit ochranu obecných práv, zejména pokud jde o přístup k energii pro různé sociální, ekonomické a regionální skupiny, zabezpečením stálosti a bezpečnosti dodávek, jakož i efektivity sítí, a to podporou spolupráce na regionální úrovni mezi členskými státy a sousedními zeměmi, které usilují o vstup do EU;

14. vyzývá členské státy, aby zaručily, že spotřebitelé mohou snadno a ve lhůtě nepřesahující jeden měsíc bezplatně přejít k jinému dodavateli;

Sazby, ceny

15. zdůrazňuje, že ceny elektřiny a zemního plynu v Evropě musí být přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné a průhledné a musí rovněž vycházet ze skutečné spotřeby energie; uveřejněné ceny, sazby, mechanismy indexace a podmínky musí být snadno dostupné spotřebitelům prostřednictvím srozumitelných a snadno pochopitelných nástrojů komunikace; měly by být dále předem oznámeny a monitorovány či schváleny nezávislým vnitrostátním regulačním orgánem;

16. zdůrazňuje, že běžnou smluvní povinností poskytovatelů je provádět kalkulace, pravidelně a v předem stanovených termínech, aby bylo zajištěno, že spotřebitelům je účtováno skutečné množství spotřebované energie; v případě, že poskytovatelé nejsou schopni tuto povinnost dodržet, například z technických důvodů, spotřeba energie by se měla vypočítat na základě přiměřených a průhledných kritérií, která jsou jasně uvedená ve smlouvě;

17. zdůrazňuje v této souvislosti vývoj tržních aktérů, kteří se specializují na zveřejňování srovnatelných informací týkajících se cen dodavatelů, sazeb a podmínek a také poskytování podpory při změně poskytovatele;

18. vyzývá členské státy, aby podporovaly užívání inteligentních měřících přístrojů, které poskytují spotřebitelům jasné informace o jejich skutečné spotřebě energie a tudíž přispívají k energetické účinnosti; připomíná požadavky článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, které se týkají poskytování inteligentních měřících přístrojů; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby v zájmu informovanosti spotřebitelů a energetické účinnosti prováděly a prosazovaly požadavky stanovené touto směrnicí na měření spotřeby a účtování energie;

19. vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou studii o stávajícím používání inteligentních měřících přístrojů v domácnostech a v případě potřeby důkladně posoudila možnost vytvořit a, po konzultaci s Parlamentem, financovat podporu osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat snahy průmyslu v tomto ohledu a příslušně jim napomáhat;

Informace/smlouvy

20. zdůrazňuje, za účelem zabezpečení průhlednosti, potřebu vyvinout vzor standardní faktury založený na osvědčených postupech; za účelem zajištění srovnatelnosti, zdůrazňuje potřebu vývoje standardních předsmluvních a smluvních informací, včetně informací o právech spotřebitelů v souladu s chartou;

21. vyzývá členské státy, aby zavedly jediné fyzické kontaktní místo pro žádosti spotřebitelů o informace, například prostřednictvím vnitrostátních energetických regulačních orgánů, a usnadnily tak spotřebitelům přístup k informacím, a současně zajistily, aby byly informace spotřebitelům maximálně dostupné, co se týče místa, času, nástrojů a úplnosti;

22. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vyvinula kritéria jakosti, která by se měla použít pro služby mající vazbu na spotřebitele, včetně středisek zákaznické podpory;

23. zastává názor, že na internetových stránkách dodavatelů a nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů musí být k dispozici simulátor sazeb; zdůrazňuje, že spotřebitelé musejí být pravidelně informováni o tom, kolik energie spotřebovali;

24. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby dodavatelé měli povinnost informovat spotřebitele o vyhlášení charty;

Sociální opatření

25. odsuzuje skutečnost, že zranitelní spotřebitelé energie mají závažné problémy, které je zapotřebí výslovně řešit v rámci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení nebo prostřednictvím obdobných opatření;

26. vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny k jednotné definici závazků v rámci veřejné služby a aby dohlížela na plnění závazků stanovených v článku 3 a příloze 1 směrnic 2003/54/ES a 2003/55/ES členskými státy;

27. vyzývá Komisi k vytvoření definice energetické chudoby;

28. vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní energetické akční plány, které by řešily otázky energetické chudoby, a aby tato opatření sdělily Evropské agentuře pro spolupráci regulačních orgánů; vyzývá agenturu, aby ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány monitorovala tato opatření a aby informovala o úspěšných opatřeních; zdůrazňuje, že by měl být zhodnocen rozsah, v jakém jednotlivé vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení nebo daňové systémy zohledňují rizika spojená s energetickou chudobou;

Opatření na ochranu životního prostředí

29. zdůrazňuje, že poskytovatelé, jakož i provozovatelé sítí, musí jednat způsobem, který je odpovědný v otázkách životního prostředí, a vyvinout maximální úsilí, aby udržovali emise CO₂ a produkci radioaktivního odpadu na minimální hranici stanovené v příslušných právních předpisech;

30. domnívá se, že by měly být upřednostněny obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba tepla a elektřiny a další včleněná výroba a že by v chartě mělo být uznáno právo spotřebitelů na informovanou volbu ve prospěch obnovitelných zdrojů energie; domnívá se proto, že by všichni spotřebitelé měli být informováni objektivním, průhledným a nediskriminačním způsobem o zdrojích energie, které jsou jim k dispozici;

31. zdůrazňuje, že je třeba uplatnit v praxi čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, podle něhož členské státy zajistí, aby spotřebitelům byly poskytovány spolehlivé informace o skladbě zdrojů energie příslušného dodavatele elektrické energie a o dopadu, který má na životní prostředí elektřina vyráběná pomocí energie dotyčného dodavatele;

Vnitrostátní regulační orgány

32. zdůrazňuje, že v členských státech existují vnitrostátní regulační orgány, kritizuje však jejich omezené pravomoci; zastává názor, že by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány disponovaly dostatečnými zákonnými pravomocemi a zdroji a byly ochotny je využívat;

33. vyjadřuje své přesvědčení, že při ochraně spotřebitelů by měly hrát klíčovou roli vnitrostátní regulační orgány; domnívá se proto, že je třeba podpořit návrhy na posílení pravomocí a nezávislosti regulačních orgánů, včetně práva ukládat sankce dodavatelům, kteří nedodržují právní předpisy Společenství v této oblasti;

34. je toho názoru, že vnitrostátní regulační orgány musejí být nezávislé na veřejných či soukromých zájmech a musejí mít přinejmenším pravomoc:

– schvalovat zásady stanovení výše síťových poplatků či faktické síťové sazby a případně jejich mechanismy indexace,

– monitorovat ceny a všechny jejich složky včetně mechanismu indexace,

– monitorovat, kontrolovat a prosazovat spotřebitelské informace poskytované dodavateli po dobu alespoň prvních pěti let od úplné liberalizace trhu a nejméně do té doby, než se prokáže, že dodavatelé poskytují spotřebitelům příslušné, průhledné a nestranné informace, a že tak budou činit i nadále,

– chránit spotřebitele před nekalými obchodními praktikami a spolupracovat v tomto ohledu s příslušnými orgány pro hospodářskou soutěž,

35. členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly nezbytné pravomoci k monitorování nabídky elektřiny a zemního plynu na trhu. Z toho důvodu budou mít přístup ke všem rozhodujícím složkám, které určují ceny, včetně přinejmenším smluvních podmínek a předpokladů pro dodávku zemního plynu a elektřiny a indexových vzorců;

36. zdůrazňuje nutnost zajistit začlenění pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů do čl. 22 písm. c) směrnice 2003/54/ES a čl. 24 písm. c) směrnice 2003/55/ES;

37. zdůrazňuje nutnost zaujmout k činnostem vnitrostátních regulačních orgánů koordinovaným evropskou agenturou integrovaný evropský přístup;

Reklamace

38. vyzývá členské státy, aby zavedly společné kontaktní místo pro jakýkoli druh stížnosti spotřebitelů, které jim co nejblíže, a aby podpořily řešení takových stížností pomocí alternativních způsobů řešení sporů;

39. zdůrazňuje, že by všichni spotřebitelé měli mít právo na poskytování služby, řešení stížností a alternativní řešení sporů svým poskytovatelem energetických služeb v souladu s mezinárodními normami, zejména ISO 10001, ISO 10002 a ISO 10003 a dalšími normami ISO vytvořenými pro tuto oblast;

40. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byli veřejní ochránci práv zmocněni řešit stížnosti účinně a aby měli rovněž pravomoc poskytovat spotřebitelům informace o energetických otázkách;

Spotřebitelské organizace

41. uznává význam úlohy spotřebitelské organizace jakožto záruky, že bude vyvinuto maximální úsilí pro dosažení vysoké úrovně ochrany práv spotřebitelů v celé EU; všechny členské státy by měly zajistit, aby spotřebitelské organizace disponovaly dostatečnými zdroji k zajištění základních služeb, včetně služeb v oblasti zemního plynu a elektřiny;

42. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily udržitelný rozvoj energetických služeb; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hrají spotřebitelské organizace a vnitrostátní regulační orgány v podpoře udržitelné spotřeby tím, že se věnují spotřebitelům i společnostem, zejména skladbě zdrojů energie, změnám klimatu a vlivu spotřebitelů na rozvoj odvětví;

43. doporučuje, aby členské státy poskytly spotřebitelským organizacím finanční podporu, která jim umožní školit své pracovníky, a tím lépe poskytovat pomoc v legislativním procesu, v informování a vzdělávání spotřebitelů a v řešení sporů v oblasti spotřebitelského práva;

o o

44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

I. Úvod

Spotřebitelé energie mají v současnosti určitá práva, ta jsou však stanovena v různých dokumentech EU a často ani nebývají provedena do vnitrostátních právních předpisů. Proto je naléhavě nutné tato práva ujasnit, konsolidovat a doplnit. Z toho důvodu je charta vítanou iniciativou.

Ve sdělení ze dne 5. července 2007 s názvem Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie (KOM (2007)986) Komise uvádí možné součásti budoucí charty, které by srozumitelně spojovaly stávající právní předpisy Společenství a možné složky budoucí akce.

Není záměrem Komise, aby budoucí Evropská charta práv spotřebitelů energie byla právním dokumentem.

Na rozdíl od Komise zastává váš zpravodaj názor, že by tato charta měla být právně závazná, nebo musí být uvedena jako součást či příloha právního nástroje, tedy směrnice o vnitřním trhu s elektřinou (2003/54/ES) a směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem (2003/55/ES).

Váš zpravodaj rovněž vítá záměr Komise sestavit tzv. „energetický kontrolní seznam“, tedy informační nástroj vytvořený členskými státy, který bude dostupný na internetu a spotřebitelům bude poskytovat pokyny a praktické informace. Komise nicméně zdůrazňuje, že tento technický „energetický kontrolní seznam“ není přijatelnou náhradou za Evropskou chartu práv spotřebitelů energie.

II. Seznam práv spotřebitelů:

V konzultačním dokumentu uvádí Komise seznam otázek, na které by se charta měla zaměřit:

– pomoc se zaváděním systému pomoci pro nejohroženější občany EU při zvládání růstu cen energií,

– rozšíření minimálních informací pro občany, které jim pomohou volit mezi dodavateli a možnostmi odběru,

– přístup k přiměřené úrovni energie a k přiměřeným cenám,

– snížení objemu administrativy v případě, že spotřebitelé mění dodavatele,

– ochrana spotřebitelů před nekalými způsoby prodeje,

– vynutitelnost práv spotřebitelů,

– informace o opatřeních v oblasti energetické účinnosti a vzorcích chování,

– zastoupení spotřebitelů.

Aniž by zmínil vše, přeje si váš zpravodaj zdůraznit následující body, které jsou důležité z hlediska lepších práv spotřebitelů.

A. Přístup k dodávce a k rozvodným a distribučním sítím

Spotřebitelé elektřiny v Evropě mají právo využívat univerzální služby, což znamená, že mají právo na dodávky elektřiny a zemního plynu ve stanovené kvalitě za přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné a průhledné ceny. Průhlednost a předvídatelnost uveřejněných síťových sazeb a případně mechanismů indexace musí být dále zvýšena srozumitelnými a snadno dostupnými metodami kalkulace.nebo prostřednictvím jiných forem komunikace, které jsou předem oznámeny a monitorovány či schváleny nezávislými vnitrostátními regulačními orgány. Ty kromě toho zaručí, že tyto síťové sazby nejsou diskriminační.

Měla by být věnována zvláštní pozornost ochraně spotřebitelů, a tudíž by měla být přijata ochranná opatření, aby se zamezilo odpojení od sítě. Odpojení by se však mělo považovat za nežádoucí řešení neplacení. Členské státy tudíž musejí jmenovat dodavatele poslední instance (ze zákona) a informovat o této skutečnosti spotřebitele.

Vnitrostátní regulační orgány by měly jednat nezávisle na veřejných či soukromých zájmech a jsou oprávněny monitorovat přístup k elektřině a zemnímu plynu a v případe potřeby zasáhnout a uložit vhodné sankce.

Členské státy zajistí, aby způsobilý spotřebitel mohl skutečně snadno a bezplatně přejít k novému dodavateli. Doba nezbytná k přechodu k novém dodavateli elektřiny nebo zemního plynu by tudíž neměla přesáhnout jeden měsíc.

B. Ceny, sazby a monitorování

Ceny elektřiny a zemního plynu v Evropě budou přiměřené. Evropským spotřebitelům energie budou bezplatně poskytnuty průhledné informace o platných cenách, sazbách, mechanismech indexace a o standardních podmínkách. Mají nárok na účet za energie, který vychází ze skutečné spotřeby energie.

Spotřebitelé energie v Evropě musejí mít k dispozici široký výběr způsobů plateb, aby nebyli diskriminováni zranitelní spotřebitelé, přičemž tento výběr bude zahrnovat předplacené měřicí přístroje a bezplatný kalkulátor sazeb. Veškeré změny podmínek se odrazí v nákladech dodavatele na různé systémy platby.

Evropská komise by měla vytvořit a financovat pilotní projekty týkající se využívání jednotlivých měřicích přístrojů za konkurenční ceny, které přesně odrážejí skutečnou spotřebu energie a informace o době odběru (tzv. „inteligentní měřicí přístroje“).

Vnitrostátní regulační orgány by měly využívat nezbytné nástroje k monitorování nabídky elektřiny a zemního plynu na trhu. Z toho důvodu by měly mít přístup ke všem rozhodujícím složkám, které určují ceny, včetně přinejmenším smluv o dodávce zemního plynu, podmínkám a indexovým vzorcům atd. V případě potřeby by měly být oprávněny zasáhnout a uložit odpovídající sankce. Výsledky monitorování cen by měly předkládat veřejnosti tak, aby bylo možné srovnat ceny a základních podmínky dostupných nabídek.

C. Informace

Evropským spotřebitelům energie budou poskytnuty objektivní a průhledné informace o platných cenách, sazbách a mechanismech indexace a o standardních podmínkách obsažených ve standardních fakturách, pokud jde o přístup ke službám v oblasti dodávky elektřiny na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství a o využívání těchto služeb.

Evropským spotřebitelům energie budou poskytnuty informace o podílu každého zdroje energie na celkové skladbě zdrojů užitých dodavatelem za předchozí rok; v zájmu snadného srovnání faktur harmonizovaně a srozumitelně v rámci členských států.

Evropským spotřebitelům elektřiny bude poskytnut alespoň odkaz na stávající referenční zdroje, např. internetové stránky, kde jsou na žádost zveřejněny informace o dopadu na životní prostředí, a to přinejmenším z hlediska emisí CO₂ a radioaktivního odpadu z elektřiny vyrobené z celkové skladby zdrojů užitých dodavatelem za předchozí rok. Tyto informace by rovněž měly být spotřebitelům na jejich žádost poskytnuty zdarma písemně.

Evropští spotřebitelé energie mají v rámci faktury, smlouvy nebo jiné transakce, účtu apod. právo na informace o a) platných cenách a skutečné spotřebě, a to alespoň jednou za 6 měsíců; b) mechanismech indexace cen a o všech jejich změnách, c) ročním srovnání skutečného odběru energie; d) srovnání s měrným spotřebitelem energie; e) kontaktní údaje, kde lze získat objektivní informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, profilech koncových uživatelů a specifikacích zařízení, f) podílu každého zdroje energie v dodávané energii.

Dodavatelé a provozovatelé sítí by v souladu se svými povinnostmi měli zavést snadno dostupné a kvalitní linky pomoci pro účinné řešení problémů s připojením a dalších problémů s kvalitou služeb.

Vnitrostátní regulační subjekt a dodavatel musejí poskytnout k dispozici kalkulátory sazeb a na internetových stránkách vnitrostátního regulačního subjektu by měly být pravidelně zveřejňovány informace o cenách za kWh.

Vnitrostátní regulační orgány budou monitorovat výskyt omezujících smluvních praktik včetně ustanovení o výhradním právu, které mohou spotřebiteli zabránit ve výběru nebo mohou jeho výběr omezit. Ve vhodných případech vnitrostátní regulační orgány informují o těchto praktikách vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a spolupracují s nimi.

D. Sociální opatření

Členské státy přijmou v rámci vnitrostátních energetických akčních plánů vhodná opatření na boj proti energetické chudobě a sdělí tato opatření evropské agentuře pro spolupráci regulačních orgánů.

Energetická chudoba představuje ve všech členských státech rostoucí problém. Je třeba zaujmout integrovaný přístup a velmi důležitá je úloha a nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů. Evropská agentura pro spolupráci regulačních orgánů by se rovněž měla ujmout odpovědnosti za monitorování pokroku členských států a za informování o úspěšných opatřeních členských států při potírání energetické chudoby.

Energetická chudoba znamená, že si domácnost nemůže dovolit vytápět domov na přijatelnou standardní úroveň – ta vychází z úrovní doporučených Světovou zdravotnickou organizací: 18 stupňů Celsia ve všech obývaných prostorech. Zahrnuje také schopnost zakoupit další energetické služby pro domácnost za přiměřenou cenu. Domácnost je energeticky chudá, pokud podíl výdajů na energii na celkových nákladech domácnosti přesahuje o dvojnásobek průměrné národní výdaje na energii. Spotřebitelé energie v Evropě (kteří mají zvláštní potřeby způsobené postižením nebo jsou ve špatné finanční situaci) by měli mít právo využívat za zvláštní ceny pro zranitelné spotřebitele základní energetické služby, které se považují za nezbytné k zachování jejich fyzického a duševního zdraví a blahobytu, a to za přiměřené ceny nebo případně zdarma.

Z dostupných údajů vyplývá, že členské státy jen v omezené míře uplatňují cílené závazky v rámci veřejné služby, aby vyšly vstříc potřebám zranitelných spotřebitelů a měly by přijmout a zveřejnit definici zranitelných spotřebitelů, kterou budou – bez dalších žádostí ze strany zranitelných spotřebitelů – používat všichni dodavatelé elektřiny a zemního plynu v případech, kdy dodávka zemního plynu splňuje základní potřeby domácnosti. Komise by měla být podněcována, aby zahájila řízení za porušení práva proti členským státům, které tuto definici nepřijmou či neuplatňují.

III. Nezávislost a úloha vnitrostátních regulačních orgánů

Vnitrostátní regulační orgány by měly být nezávislé na soukromých či veřejných zájmech a měly by jim být uděleny pravomoci, jež jim umožní v plném rozsahu plnit úlohu při zlepšování práv spotřebitelů energie.

Měly by mít k dispozici nezbytné nástroje k monitorování nabídky elektřiny a zemního plynu na trhu. Z toho důvodu by měly mít přístup ke všem rozhodujícím složkám, které určují ceny.

Vnitrostátní regulační orgány budou monitorovat výskyt omezujících smluvních praktik včetně ustanovení o výhradním právu, které mohou spotřebitelům zabránit ve výběru nebo mohou jejich výběr omezit. Ve vhodných případech vnitrostátní regulační orgány informují o těchto praktikách vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a spolupracují s nimi.

Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů musejí být začleněny do čl. 22 písm. c) směrnice 2003/54/ES (elektřina) a čl. 24 písm. c) směrnice 2003/55/ES (plyn).

Je rovněž nutné zaujmout k činnostem vnitrostátních regulačních orgánů koordinovaným evropskou agenturou integrovaný evropský přístup.

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie
(2008/2006(INI))

Navrhovatel: András Gyürk

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje skutečnost, že dodávky energie jsou klíčovým předpokladem úspěšné účasti občanů v sociálním a hospodářském životě;

3. podotýká, že přijetí balíčku návrhů týkajících se trhů s elektřinou a zemním plynem, o kterém v současné době Evropský parlament diskutuje, by dále posílilo právní rámec ochrany spotřebitelů energie;

5. podporuje záměr Komise navrhnout chartu nikoli jako nový právní akt, ale jako prostředek, který občanům pomůže lépe a jednodušeji získávat informace o svých právech; v tomto kontextu zdůrazňuje, že diskuse, jejichž cílem je šířit v rámci charty informace, které se týkají připravovaných, ale dosud nepřijatých právních aktů, mají negativní účinek na srozumitelnost a použitelnost práv, a proto brání plnění očekávaných cílů;

6. připomíná, že evropský trh s energií se i nadále vyznačuje vysokým počtem monopolů. Dochází tak k omezení možnosti výběru a možnosti rychle a bezplatně změnit dodavatele, k prohloubení nedostatku informací a v důsledku se zvyšuje zranitelnost spotřebitelů. Proto je důležité vyvinout úsilí o vytvoření jednotného konkurenčního trhu s energií a především chránit zranitelné spotřebitele;

7. zdůrazňuje, že v souladu se zásadami sociálního začlenění, rovných příležitostí pro všechny a spravedlivého přístupu k informacím v digitální éře, je nezbytné, aby měl každý občan Unie přístup k cenově dostupné energii;

8. vyzývá členské státy a vnitrostátní regulační orgány k dosažení výrazného pokroku v oblasti transparentního označování cen a transparentní fakturace spotřeby elektrické energie, a k umožnění přesných cenových srovnání;

9. vzhledem k tomu, že spotřebitelé – zejména domácnosti a malé a střední podniky – mají omezené nástroje a možnosti k zajištění účinného zastupování svých zájmů;

10. domnívá se, že vzhledem k rostoucím cenám energie je třeba zajistit dodávky energie lidem s nižšími příjmy, a také lidem, kteří žijí ve vzdálených oblastech, protože jejich trh s elektřinou je malý a není konkurenční; domnívá se, že je důležité, aby členské státy co nejrychleji jasně definovaly tyto skupiny spotřebitelů a podporovaly a prosazovaly opatření, například ve formě „sociálních tarifů“, která by jim zajistila stálý přístup k elektřině a zemnímu plynu; vyzývá členské státy, aby přednostně investovaly do komplexních opatření na zlepšení energetické účinnosti u domácností s nízkými příjmy, a tím strategicky řešily jak problém finanční nedostupnosti paliv, tak i dosažení cíle 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, přijatého na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007;

11. zdůrazňuje, že členské státy musejí jít v boji proti energetické chudobě ještě dále, protože dostačující zásobování elektrickou energií je jedním z klíčových předpokladů úspěšné účasti občanů v sociálním a hospodářském životě;

12. zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucím cenám energie by členské státy měly na vnitrostátní úrovni definovat energetickou chudobu, a s ohledem na rostoucí ceny energií, příjmovou hladinu domácností a energetickou účinnost vyvinout opatření k vymýcení energetické chudoby;

13. vyjadřuje své přesvědčení, že při ochraně spotřebitelů by měly hrát klíčovou roli vnitrostátní regulační orgány; domnívá se proto, že je třeba podpořit návrhy na posílení pravomocí a nezávislosti regulačních orgánů, včetně práva ukládat sankce dodavatelům, kteří nedodržují právní předpisy Společenství v této oblasti;

14. zdůrazňuje, že členské státy musí věnovat více pozornosti problému energetické chudoby a že by měl být zhodnocen rozsah, v jakém jednotlivé vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení nebo daňové systémy zohledňují rizika spojená s energetickou chudobou;

15. zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou klíčovými aktéry na konkurenčním trhu; vyjadřuje své přesvědčení, že jedním z nejdůležitějších nástrojů ochrany spotřebitele je snadná dostupnost informací, zejména pokud jde o cenovou srovnatelnost a podmínky týkající se změny dodavatele; domnívá se, že je nezbytné nadále zlepšovat transparentnost a předvídatelnost zveřejňovaných cen a tarifů prostřednictvím srozumitelných a snadno dostupných metod výpočtů; zdůrazňuje, že aby se zvýšil podíl jednotlivých spotřebitelů na plnění cílů energetické strategie EU v oblasti emisí CO₂, měli by být spotřebitelé informování o skladbě zdrojů energie, kterou používají;

16. zdůrazňuje, že je třeba uplatnit v praxi čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, podle něhož členské státy zajistí, aby spotřebitelům byly poskytovány spolehlivé informace o skladbě zdrojů energie příslušného dodavatele elektrické energie a o dopadu, který má na životní prostředí elektřina vyráběná pomocí energie dotyčného dodavatele;

17. vyzývá členské státy, aby podporovaly užívání inteligentních měřících přístrojů, které poskytují spotřebitelům jasné informace o jejich skutečné spotřebě energie a tudíž přispívají k energetické účinnosti; připomíná požadavky článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách[1], které se týkají poskytování inteligentních měřících přístrojů; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby v zájmu informovanosti spotřebitelů a energetické účinnosti prováděly a prosazovaly požadavky této směrnice na měření spotřeby a účtování energie;

18. zdůrazňuje potřebu vytvoření standardních faktur, které by mohli používat všichni dodavatelé, aby se zvýšila transparentnost a srovnatelnost informací, a požadavek na zmínku o právech spotřebitelů na internetových stránkách elektrárenských a plynárenských společností a nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů;

19. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vyvinula kritéria kvality, která se budou uplatňovat ve spotřebitelských službách, mimo jiné i službách telefonických středisek;

20. zdůrazňuje nutnost požadovat na dodavatelích, aby spotřebitele informovali o vyhlášení navrhované charty.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. L 114, 27.4. 2006, s. 64.

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Mary Honeyball, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Atanas Paparizov, Aldo Patriciello, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Catherine Trautmann, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Daniel Caspary, Dorette Corbey, Manuel António dos Santos, Göran Färm, Juan Fraile Cantón, Gunnar Hökmark, Vittorio Prodi, Bernhard Rapkay, Silvia-Adriana Ţicău

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Daniel Strož

Právní upozornění - Ochrana soukromí