Postup : 2007/2253(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0303/2008

Předložené texty :

A6-0303/2008

Rozpravy :

PV 22/09/2008 - 23
CRE 22/09/2008 - 23

Hlasování :

PV 25/09/2008 - 7.4
CRE 25/09/2008 - 7.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0459

ZPRÁVA     
PDF 177kWORD 186k
10. 7. 2008
PE 402.864v02-00 A6-0303/2008

o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii

(2007/2253(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Marianne Mikko

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii

(2007/2253(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie1,

–   s ohledem na protokol k Amsterodamské smlouvě o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech(1),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pluralita sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie“ (SEK(2007)0032),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání3,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2002 o koncentraci sdělovacích prostředků4,

–   s ohledem na Úmluvu UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (Úmluva UNESCO o kulturní rozmanitosti),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o nebezpečí porušování svobody projevu a práva na informace v EU a zejména v Itálii (čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv)(2),

–   s ohledem na sdělení Komise z roku 2001 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (2001/C 320/04),

–   s ohledem na usnesení Rady ze dne 25. ledna 1999 o veřejnoprávním vysílání (1999/C 30/01),

–   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům Rec(2007)3 ze dne 31. ledna 2007 o úloze veřejnoprávních sdělovacích prostředků v informační společnosti,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0303/2008),

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie potvrdila své odhodlání bránit a podporovat pluralitu sdělovacích prostředků, která je základním pilířem práva na informace a svobody projevu, jež jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv a zůstávají základními principy zachování demokracie, občanské plurality a kulturní rozmanitosti,

B.   vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil názor, že by Komise měla vytvořit jak pro oblast sdělovacích prostředků, tak pro informační společnost jako celek stabilní právní rámec, který by zajišťoval odpovídající úroveň ochrany pluralismu v členských státech a umožňoval subjektům, které v této oblasti působí, aby využívaly příležitosti, jež poskytuje jednotný trh,

C.  vzhledem k tomu, že pojem „pluralita sdělovacích prostředků“, jak zdůraznila Komise ve výše uvedeném pracovním dokumentu, nelze omezovat na problematiku koncentrace vlastnictví podniků, ale že zahrnuje rovněž otázky spojené se službami veřejnoprávního vysílání, politickou mocí, hospodářskou soutěží, kulturní rozmanitostí, vývojem nových technologií, transparentností a pracovními podmínkami novinářů v Unii,

D.  vzhledem k tomu, že služby veřejnoprávního vysílání musí mít nezbytné zdroje a instituce, které jim zajistí skutečnou nezávislost na politickém tlaku a tržních silách,

E.   vzhledem k tomu, že v současnosti je veřejnoprávní vysílání neoprávněně a na úkor kvality obsahu nuceno soupeřit ve sledovanosti s komerčními stanicemi, jejichž hlavním cílem není kvalita, ale uspokojení většinového vkusu veřejnosti,

F.  vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů přikládá mimo jiné značný význam vytváření podmínek, které podporují rozmanitost sdělovacích prostředků,

G. vzhledem k tomu, že táž úmluva UNESCO uznává právo jejích stran přijmout opatření na posílení rozmanitosti sdělovacích prostředků, a to i prostřednictvím systému veřejnoprávního vysílání,

H. vzhledem k tomu, že důležitá úloha veřejných audiovizuálních sdělovacích prostředků při zajišťování plurality je uznána v úmluvě UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů a v protokolu k Amsterodamské smlouvě o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který stanoví, že systém veřejnoprávního vysílání v členských státech přímo souvisí s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami každé společnosti a potřebou chránit pluralitu sdělovacích prostředků, přičemž členské státy jsou odpovědné za stanovení úlohy a zajištění financování veřejnoprávního televizního vysílání,

I.   vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení z roku 2001 plně uznává ústřední úlohu, kterou hrají veřejnoprávní vysílací subjekty při podpoře plurality a kulturní a jazykové rozmanitosti, a zdůrazňuje, že při posuzování dotčené státní podpory uplatní kritéria, jako je význam prosazování kulturní rozmanitosti a plnění demokratických, sociálních a kulturních potřeb každé společnosti,

J.   vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 25. ledna 1999 znovu připomíná zásadní úlohu veřejnoprávního vysílání pro pluralitu a žádá, aby mu členské státy zajistily širokou působnost, která odpovídá jeho úloze přinášet veřejnosti výhody nových audiovizuálních a informačních služeb a nové technologie,

K. vzhledem k tomu, že Rada přijala výše uvedený protokol k Amsterodamské smlouvě, aby členské státy měly zajištěny pravomoci organizovat své vnitrostátní systémy veřejnoprávního vysílání způsobem, který bude odpovídat demokratickým a kulturním potřebám jejich společnosti, aby co nejlépe plnil cíl ochrany plurality sdělovacích prostředků,

L.  vzhledem k tomu, že výše zmíněné doporučení Výboru ministrů zdůrazňuje zvláštní úlohu veřejnoprávního vysílání jako zdroje nestranných a nezávislých informací a komentářů a inovačního a rozmanitého obsahu, který dosahuje vysoké etické a kvalitativní úrovně, a jako fóra pro veřejnou diskusi a prostředku k prosazování široké demokratické účasti jednotlivců, a že požaduje, aby členské státy byly nadále oprávněny přizpůsobit dosah plnění jeho účelu v novém mediálním prostředí,

M. vzhledem k tomu, že pluralitu sdělovacích prostředků lze zaručit pouze náležitou politickou vyvážeností, pokud jde o obsah veřejnoprávní televize,

N. vzhledem k tomu, že zkušenost ukazuje, že neomezená koncentrace vlastnictví ohrožuje pluralitu a kulturní rozmanitost, a vzhledem k tomu, že systém založený pouze na volné hospodářské soutěži není schopen zaručit pluralitu sdělovacích prostředků,

O. vzhledem k tomu, že se v Evropě dvoupilířový model soukromé a veřejnoprávní televize a audiovizuálních mediálních služeb osvědčil, neboť posílil pluralitu sdělovacích prostředků, a že by měl tedy být dále rozvíjen,

P.  vzhledem k tomu, že koncentrace vlastnictví zvyšuje závislost pracovníků ve sdělovacích prostředcích na vlastnících velkých mediálních podniků,

Q. vzhledem k tomu, že nové technologie, a zejména přechod k digitální technologii pro výrobu a šíření audiovizuálního obsahu a vstup nových komunikačních a informačních služeb na trh, významně ovlivnily množství dostupných produktů a prostředků šíření; vzhledem k tomu, že zvýšení množství sdělovacích prostředků a nabídky služeb nezaručuje automaticky obsahovou rozmanitost, a vzhledem k tomu, že jsou proto nezbytné nové či aktualizované prostředky k zajištění plurality sdělovacích prostředků, kulturní rozmanitosti a rychlého poskytování objektivních informací veřejnosti;

R.  vzhledem k tomu, že stávající předpisový rámec v oblasti telekomunikací, který odráží přímý vztah a vzájemnou závislost infrastruktury a regulace obsahu, poskytuje členským státům vhodné technické nástroje pro ochranu plurality sdělovacích prostředků a obsahu, jako jsou pravidla pro přístup a povinný přenos (must-carry),

S.   vzhledem k tomu, že respektování plurality informací a rozmanitosti obsahu není automaticky zaručeno technickým pokrokem, ale musí být založeno na aktivní, důsledné a ostražité politice ze strany vnitrostátních a evropských veřejných orgánů,

T.  vzhledem k tomu, že ačkoli internet výrazně zvýšil přístup k různým zdrojům informací, názorům a pohledům, dosud nenahradil tradiční sdělovací prostředky jakožto rozhodujícího tvůrce veřejného mínění,

U. vzhledem k tomu, že v důsledku technologického rozvoje šíří vydavatelé novin ve stále větší míře obsah svých novin prostřednictvím internetu, a jsou proto do značné míry závislí na příjmech z internetové inzerce,

V. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky zůstávají nástrojem politického vlivu a že je značně ohrožena jejich schopnost plnit úkoly strážce demokracie, protože se soukromé podniky v oblasti sdělovacích prostředků zaměřují především na finanční zisk; vzhledem k tomu, že je s tím spojeno nebezpečí ztráty rozmanitosti, obsahové kvality a plurality názorů, a proto by ochrana plurality sdělovacích prostředků neměla být ponechána pouze na tržních mechanismech,

W. vzhledem k tomu, že v některých členských státech si velké mediální podniky vybudovaly významné a často dominantní postavení, a vzhledem k riziku, které pro nezávislost sdělovacích prostředků představují tiskové koncerny, které jsou vlastněny podniky, jež mohou udělovat veřejné zakázky,

X. vzhledem k tomu, že ačkoli příspěvek nadnárodních mediálních podniků v některých členských státech je zásadní pro oživení mediálního prostředí, musí rovněž dojít ke zlepšení pracovních podmínek a mezd,

Y. vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit podmínky a kvalitu práce mediálních pracovníků, a vzhledem k tomu, že kvůli chybějícím sociálním zárukám je stále vyšší počet novinářů zaměstnáván za nejistých podmínek,

Z.  vzhledem k tomu, že účinnost práva v oblasti hospodářské soutěže EU je při řešení koncentrace sdělovacích prostředků poněkud omezená, neboť činnosti směřující k vertikální a horizontální koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků v nových členských státech EU nedosahují finančního prahu pro uplatnění právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže,

AA. vzhledem k tomu, že zavedení příliš přísných pravidel pro vlastnictví sdělovacích prostředků může narušit konkurenceschopnost evropských podniků na světovém trhu a zvýšit vliv neevropských mediálních skupin,

AB. vzhledem k tomu, že by čtenáři, diváci a posluchači měli mít přístup k obsahově bohaté nabídce,

AC. vzhledem k tomu, že se programoví pracovníci ve sdělovacích prostředcích snaží vytvářet co nejkvalitnější obsah, ale že podmínky pro tento účel nejsou ve všech členských státech stejně uspokojivé,

AD. vzhledem k tomu, že šíření nových sdělovacích prostředků (širokopásmový internet, satelitní kanály, pozemní digitální vysílání atd.) a různé formy vlastnictví sdělovacích prostředků nejsou samy o sobě dostatečnou zárukou plurality jejich obsahu,

AE. vzhledem k tomu, že by pravidla pro kvalitu obsahu a ochranu nezletilých měla být uplatňována na veřejnoprávní i komerční úrovni,

AF. vzhledem k tomu, že mediální podniky mají nezastupitelný význam, pokud jde o pluralitu sdělovacích prostředků a ochranu demokracie, a že by se proto měly aktivněji zaměřovat na praxi související s etikou podnikání a sociální odpovědností,

AG  vzhledem k tomu, že komerční sdělovací prostředky stále častěji používají materiály, zejména s audiovizuálním obsahem, které jim zdarma či za nepatrnou odměnu poskytují soukromí uživatelé, což je z hlediska etiky a ochrany soukromí problematická praxe, která navíc vystavuje novináře a ostatní mediální pracovníky konkurenčnímu tlaku,

AH. vzhledem k tomu, že stále častěji využívané materiály, které byly pořízeny uživateli, ne vždy respektují soukromí občanů a veřejně činných osob, a že je proto třeba vytvořit právní nástroje na jejich ochranu,

AI.  vzhledem k tomu, že weblogy jsou novým a stále běžnějším prostředkem sebevyjádření pro pracovníky ve sdělovacích prostředcích i pro soukromé osoby, čímž významně přispívají k pluralitě médií; vzhledem k tomu, že jejich šíření s sebou nese také potřebu zavést právní záruky pro určení odpovědnosti v případě soudních sporů a stanovit pravidla pro odpovědi,

AJ.  vzhledem k tomu, že veřejnoprávní vysílání musí být stabilně financováno, musí být spravedlivé a vyvážené a musí mít k dispozici prostředky k prosazování veřejného zájmu a sociálních hodnot,

AK. vzhledem k tomu, že členské státy mají značný prostor pro výklad v oblasti působnosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a jejich financování,

AL. vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou na trhu významněji zastoupeny pouze v oblasti audiovizuálního a nelineárního vysílání,

AM. vzhledem k tomu, že evropský audiovizuální model musí být i nadále založen na rovnováze mezi silnými, nezávislými a pluralitními veřejnoprávními službami a dynamickým komerčním sektorem; vzhledem k tomu, že zachování tohoto modelu je nezbytné pro živou a kvalitní tvorbu, pluralitu sdělovacích prostředků a respektování a podporu kulturní rozmanitosti,

AN. vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky členských států trpí nedostatečným financováním a čelí politickému nátlaku,

AO. vzhledem k tomu, že úkoly svěřené veřejnoprávnímu vysílání v každém členském státě vyžadují dlouhodobé financování a záruku nezávislosti, což zdaleka ve všech členských státech neplatí,

AP. vzhledem k tomu, že v některých členských státech mohou hrát veřejnoprávní sdělovací prostředky co do kvality i sledovanosti rozhodující úlohu,

AQ. vzhledem k tomu, že veřejný přístup ke kvalitnímu a rozmanitému obsahu pro všechny se stává ještě klíčovějším v souvislosti s technologickými změnami a zvýšenou koncentrací ve stále konkurenčnějším a globalizovanějším prostředí; vzhledem k tomu, že veřejnoprávní audiovizuální služby jsou zcela nezbytné pro demokratické vytváření veřejného mínění, seznámení občanů s kulturní rozmanitostí a záruku plurality; a vzhledem k tomu, že tyto služby musí být schopny využívat nové platformy vysílání, mají-li plnit úkoly, které jim byly svěřeny, a být dostupné pro všechny společenské skupiny bez ohledu na jimi zvolený způsob přístupu,

AR. vzhledem k tomu, že mají-li veřejnoprávní sdělovací prostředky obstát v konkurenci s komerčními médii a nabízet velmi kvalitní kulturní pořady a zpravodajství, musí být náležitě financovány,

AS. vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vznikly nové formy sdělovacích prostředků a že se tradiční sdělovací prostředky obávají toho, že se rostoucí podíl příjmů z reklamy přesouvá k internetovým sdělovacím prostředkům,

AT. vzhledem k tomu, že se veřejnoprávní a komerční vysílání, k němuž se připojí nové subjekty, budou i nadále doplňovat v novém audiovizuálním prostředí charakterizovaném velkým počtem platforem pro poskytování služeb,

AU. vzhledem k tomu, že EU není oprávněna regulovat koncentraci sdělovacích prostředků, nicméně díky pravomocem v různých oblastech politik může hrát aktivní úlohu při ochraně a prosazování plurality médií; vzhledem k tomu, že právní předpisy upravující hospodářskou soutěž a státní podpory, regulace v audiovizuální a telekomunikační sféře a vnější (obchodní) vztahy jsou oblasti, ve kterých EU může a dokonce by měla aktivně vést politiku posilování a podpory plurality sdělovacích prostředků,

AV. vzhledem ke zvyšujícímu se počtu konfliktů kvůli svobodě vyjadřování,

AW. vzhledem k tomu, že v informační společnosti je mediální gramotnost základním způsobem, jak umožnit občanům informovaně a aktivně přispívat k demokracii,

AX. vzhledem ke zvýšené nabídce informací (zejména díky internetu) je jejich výklad a vyhodnocování stále důležitější,

AY. vzhledem k tomu, že propagaci mediální gramotnosti občanů Evropské unie je nutné podporovat mnohem důsledněji,

AZ. vzhledem k tomu, že evropské sdělovací prostředky v současnosti působí na globalizovaném trhu, což znamená, že složitá omezení, pokud jde o jejich vlastnictví, značně sníží jejich schopnost obstát v konkurenci s podniky třetích zemí, které podobnými omezeními vázány nejsou; vzhledem k tomu, že je tedy nezbytné na jedné straně vytvořit rovnováhu mezi důsledným uplatňováním pravidel spravedlivé hospodářské soutěže a poskytováním záruk plurality a na druhé straně zajistit, aby byly podniky dostatečně flexibilní vůči konkurenci na mezinárodním trhu sdělovacích prostředků,

BA. vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti, která je neustále zahlcována informacemi, rychlou komunikací a nefiltrovanými zprávami, přičemž výběr informací vyžaduje zvláštní schopnosti,

BB. vzhledem k tomu, že opatření na upevnění a podporu plurality sdělovacích prostředků musí být jádrem vnějších vztahů EU (v oblasti obchodu i jinde), zejména v souvislosti s evropskou politikou sousedství, strategií rozšíření a dvoustrannými dohodami o partnerství,

1.   naléhá na Komisi a členské státy, aby zabezpečily pluralitu sdělovacích prostředků, aby všem občanům EU zajistily přístup ke svobodným a různorodým sdělovacím prostředkům ve všech členských státech a aby doporučily případná zlepšení;

2.  je pevně přesvědčen o tom, že pluralitní mediální systém je základní podmínkou pro zachování demokratického společenského modelu v Evropě;

3.  konstatuje, že evropské mediální prostředí podléhá pokračujícímu sbližování, pokud jde o sdělovací prostředky i trhy;

4.  zdůrazňuje, že v důsledku koncentrace vlastnictví mediálního systému vzniká prostředí, které přeje monopolizaci trhu s reklamou, vytváří překážky bránící novým subjektům ve vstupu na trh a vede rovněž k uniformitě mediálního obsahu;

5.  poukazuje na to, že rozvoj mediálního systému je stále více motivován ziskem, a proto nemůže v dostatečné míře zabezpečit společenské, politické a hospodářské procesy, ani zajistit dodržování hodnot vyjádřených v novinářských kodexech chování; domnívá se proto, že je třeba provázat právní předpisy upravující hospodářskou soutěž se zákonem o sdělovacích prostředcích s cílem zajistit přístup na trh, konkurenční prostředí a kvalitu a zabránit konfliktu zájmů mezi koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků a politikou mocí, což škodí volné hospodářské soutěži a narušuje rovné podmínky a pluralitu;

6.  požaduje proto, aby byla zajištěna rovnováha mezi veřejnoprávními a soukromými vysílacími subjekty (v těch členských státech, kde veřejnoprávní vysílací subjekty existují) a aby byly vytvořeny vazby mezi právními předpisy upravujícími hospodářskou soutěž a zákony o sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že i veřejnoprávní vysílací subjekty se zvýšenou měrou orientují na zisk, což často vyvolává otázky ohledně řádného využívání veřejných financí;

7.  je přesvědčen o tom, že veřejné orgány by měly usilovat především o vytvoření podmínek, které zaručí kvalitu sdělovacích prostředků (včetně veřejných sdělovacích prostředků), jejich rozmanitost a naprostou nezávislost novinářů;

8.  žádá, aby byla přijata opatření na zvýšení konkurenceschopnosti evropských mediálních koncernů s cílem významně podpořit hospodářský růst; tomuto účelu by mělo posloužit i zlepšení informovanosti občanů o hospodářské a finanční problematice a jejich znalosti této problematiky;

9.  upozorňuje na to, že v EU a zejména v nových členských státech sílí vliv mediálních investorů ze třetích zemí;

10. žádá, aby na úrovni EU i členských států byly důsledně uplatňovány právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže s cílem zajistit intenzivní konkurenci a umožnit přístup nových subjektů na trh;

11. domnívá se, že právní předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže pomáhají omezit koncentraci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však význam nezávislé kontroly sdělovacích prostředků prováděné členskými státy a za tímto účelem naléhá, aby tato regulace na vnitrostátní úrovni byla účinná, jasná a transparentní a měla vysokou úroveň;

12. vítá záměr Komise vypracovat konkrétní ukazatele pro hodnocení plurality sdělovacích prostředků;

13. žádá, aby kromě plurality sdělovacích prostředků byly pro mediální analýzu zavedeny další ukazatele, které si budou všímat demokratické a právní orientace sdělovacích prostředků i pokrývání problematiky lidských práv a  práv menšin či profesních kodexů chování novinářů;

14. domnívá se, že pravidla pro koncentraci sdělovacích prostředků by měla upravovat nejen vlastnictví a produkci mediálního obsahu, ale i (elektronické) kanály a mechanismy umožňující přístup na internet a šíření mediálního obsahu po internetu, jako jsou např. internetové vyhledávače;

15. zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup k informacím pro zdravotně postižené osoby;

16. navrhuje v tomto ohledu vytvořit v členských státech nezávislý úřad ombudsmana pro sdělovací prostředky nebo podobný orgán, pokud již v těchto státech takový orgán neexistuje;

17. uznává, že samoregulace hraje důležitou úlohu při zajišťování plurality sdělovacích prostředků; vítá stávající iniciativy mediálního průmyslu v této oblasti;

18. vybízí k vypracování charty pro svobodu sdělovacích prostředků s cílem zaručit svobodu projevu a pluralitu;

19. vyzývá k respektování svobody sdělovacích prostředků a k tomu, aby jejich zpravodajství důsledně dodržovalo etické zásady;

20. zdůrazňuje potřebu zavést systémy pro sledování a prosazování plurality sdělovacích prostředků založené na spolehlivých a nestranných ukazatelích;

21. zdůrazňuje, že je nutné, aby orgány EU a členských států využily vhodných konkrétních právních a sociálních záruk k zajištění nezávislosti novinářů a redaktorů, a upozorňuje, že je důležité v členských státech a na všech trzích, kde provozují činnost mediální společnosti sídlící v EU, vypracovat a jednotně uplatňovat redakční charty, aby se vlastníkům, investorům nebo vnějším subjektům, jako jsou výkonné orgány, zabránilo v zasahování do obsahu zpravodajství;

22. vyzývá členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily správnou rovnováhu mezi politickou a sociální vnímavostí, zejména pokud jde o zpravodajské a publicistické pořady;

23. navrhuje, aby byly vypracovány etické kodexy chování a podmínky pro využívání materiálů, které byly vytvořeny soukromými uživateli a následně použity komerčními publikacemi a vysílacími stanicemi, a aby byly zavedeny honoráře odpovídající komerční hodnotě těchto materiálů;

24. vítá dynamiku a rozmanitost, kterou do mediálního prostředí vnesly nové sdělovací prostředky, a vyzývá k odpovědnému využívání všech nových technologií, jako je například mobilní televize, jakožto platformy pro komerční, veřejnoprávní a občanské sdělovací prostředky;

25. navrhuje, aby se vyjasnilo právní postavení weblogů a stránek založených na materiálech vytvořených uživateli, a to tak, že pro právní účely budou považovány za další formu veřejného vyjádření;

26. podporuje ochranu autorských práv na úrovni online sdělovacích prostředků, přičemž třetí strany jsou povinné uvést zdroj převzatých informací,

27. doporučuje zahrnout mediální gramotnost mezi základní kompetence evropských občanů a podporuje vytvoření ústředního evropského studijního plánu pro mediální gramotnost, v němž bude zdůrazněna jejich úloha při překonávání velkých rozdílů v používání digitálních technologií;

28. zastává názor, že mediální vzdělávání musí mít za cíl, jak je stanoveno v doporučení Rady Evropy č. 1466 (2000), poskytnout občanům prostředky, které jim umožní opřít se o kritický výklad a využívat stále rostoucí objem přijímaných informací; domnívá se, že díky tomuto učebnímu postupu budou občané schopni formulovat různá sdělení a vybírat nejvhodnější média pro jejich předávání, a tak v plném rozsahu vykonávat svá práva, pokud jde o svobodu informací a projevu;

29. naléhavě žádá Komisi, aby při vypracování evropského přístupu k mediální gramotnosti věnovala dostatečnou pozornost normám pro kritické hodnocení obsahu a v této souvislosti i předávání osvědčených postupů;

30. vyzývá Komisi, aby se zavázala k prosazování stabilního právního rámce, který by ve všech členských státech zaručoval vysokou úroveň ochrany pluralismu;

31. žádá Komisi a členské státy, aby stanovily pevný objektivní rámec pro přidělování vysílacích licencí na trhu kabelové a satelitní televize a analogového a digitálního vysílání, a to na základě transparentních a spravedlivých kritérií s cílem zavést sytém pluralitní hospodářské soutěže a předcházet tomu, aby společnosti zneužívaly svého monopolního či dominantního postavení;

32. vyzývá Komisi, aby zohlednila otázky spojené s neetickým využíváním a obchodním zneužíváním obsahu vytvořeného uživatelem;

33. připomíná členským státům, že při rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů musí být vždy usilováno o rovnováhu mezi jejich povinnostmi a svobodou projevu, jejíž ochrana je v konečném důsledku v působnosti soudů;

34. připomíná Komisi, že byla při několika příležitostech požádána o vypracování návrhu směrnice, jejímž účelem by bylo zajišťovat pluralismus, podporovat a chránit kulturní rozmanitost v duchu úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů a zabezpečit přístup všech mediálních společností k technickým prostředkům, které by jim umožnily oslovit všechny občany;

35. vyzývá členské státy, aby podporovaly kvalitní veřejnoprávní vysílání, které by mohlo nabízet skutečnou alternativu k vysílání komerčních stanic, nemuselo by nevyhnutelně soutěžit o sledovanost a příjmy z reklamy, a mohlo by proto zaujmout významnější místo na evropské scéně jako pilíř zachování plurality sdělovacích prostředků, demokratického dialogu a přístupu všech občanů k vysílání s kvalitním obsahem;

36. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly užší spolupráci mezi evropskými regulačními orgány a aby zintenzivnily formální i neformální diskuse a výměny názorů mezi regulačními orgány v oblasti vysílání;

37. doporučuje, aby veřejnoprávní média v členských státech patřičně odrážela multikulturní povahu jednotlivých regionů.

38. vyzývá, aby se zveřejňovali vlastníci veškerých sdělovacích prostředků, aby tak bylo možné dosáhnout větší transparentnosti ohledně cílů a profilů jednotlivých vysílacích společností a vydavatelů;

39. vybízí členské státy, aby zajistily, že uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které upravují hospodářskou soutěž, na sdělovací prostředky i na odvětví internetových a komunikačních technologií bude usnadňovat a podporovat pluralitu sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby při uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže zohlednila jejich dopad na pluralitu sdělovacích prostředků;

40. doporučuje, aby byly právní předpisy upravující státní podporu koncipovány a prováděny tak, aby umožňovaly veřejnoprávním sdělovacím prostředkům plnit jejich funkci i v dynamickém prostředí a aby se zároveň zajistilo, že veřejnoprávní sdělovací prostředky budou plnit funkci, která jim byla svěřena členskými státy, průhledným a odpovědným způsobem; tyto předpisy by měly zároveň zamezit zneužívání veřejného financování z důvodů politického nebo hospodářského prospěchu;

41. žádá Komisi, aby při přijímání rozhodnutí o nutných revizích svého sdělení o veřejnoprávním vysílání náležitě zohlednila Úmluvu UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů a výše uvedené doporučení Rady Evropy; rozhodne-li se Komise stávající pokyny revidovat, žádá, aby byl posouzen dopad veškerých navržených opatření nebo vyjasnění na pluralitu sdělovacích prostředků a aby tato opatření náležitě respektovala pravomoci členských států;

42. doporučuje, aby Komise využila revizi svého sdělení o veřejnoprávním vysílání – považuje-li tuto revizi za nezbytnou – jako prostředek k posílení veřejnoprávního vysílání, které je důležitou zárukou plurality sdělovacích prostředků v EU;

43. domnívá se, že mají-li veřejnoprávní audiovizuální média plnit své úkoly i v éře digitálních technologií, je nezbytné, aby kromě tradičních programů poskytovaly také nové informační služby a sdělovací prostředky a aby byly schopny interakce se všemi digitálními sítěmi a platformami;

44. vítá, že některé členské státy zavedly ustanovení, která provozovatelům kabelové televize ukládají, aby do vysílání zahrnuli veřejnoprávní stanice a aby část digitálního spektra přidělili veřejným provozovatelům;

45. naléhavě žádá Komisi, aby uplatňovala široké pojetí úlohy veřejnoprávního vysílání v souladu s dynamickým a i v budoucnu použitelným výkladem výše uvedeného protokolu k Amsterodamské smlouvě, zejména pokud jde o neomezenou účast veřejnoprávního vysílání na technologickém rozvoji a odvozených formách tvorby obsahu a prezentace (v podobě lineárních i nelineárních služeb); tento přístup by měl zahrnovat také přiměřené financování nových služeb, které se podílejí na plnění úloh veřejnoprávního vysílání;

46. znovu zdůrazňuje, že regulace užívání spektra musí zohlednit cíle veřejného zájmu, jako je například pluralita sdělovacích prostředků, a proto nemůže podléhat čistě tržnímu režimu; o přidělování frekvencí by měly navíc i nadále rozhodovat členské státy tak, aby mohly sloužit specifickým potřebám jejich společnosti, zejména pokud jde o ochranu a prosazování plurality sdělovacích prostředků;

47. doporučuje, aby byla v průběhu revize telekomunikačního balíčku zachována a případně rozšířena pravidla pro povinný přenos;

48. souhlasí s doporučením Rady Evropy o pluralitě sdělovacích prostředků (CM/Rec(2007)2), v němž se uvádí, že by měl být poskytovatelům obsahu zajištěn spravedlivý přístup k sítím elektronických komunikací;

49. upozorňuje na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb1, neboť interoperabilita má zásadní význam pro pluralitu sdělovacích prostředků;

50. vyzývá k vyváženému přidělování digitální dividendy, aby byl zajištěn rovný přistup pro všechny účastníky, a tudíž i pluralita sdělovacích prostředků;

51. je znepokojen dominantním postavením několika velkých online subjektů, které omezuje přístup nových zájemců na trh, a tím v tomto odvětví potlačuje tvořivost a podnikavost;

52. vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o osobní údaje a informace o uživatelích uchovávané internetovými vyhledavači, poskytovateli služeb elektronické pošty a stránkami pro navazování sociálních kontaktů;

53. domnívá se, že regulace na úrovni EU dostatečně chrání přístup k elektronickým programovým průvodcům a podobným pomůckám pro přehledy a navigaci, ale že lze zvážit i další opatření týkající se způsobu, jakým jsou informace o dostupných programech předkládány, s cílem zajistit snadnou dostupnost služeb veřejného zájmu; vyzývá Komisi, aby pomocí postupů konzultace zjistila, zda jsou pro zajištění plurality sdělovacích prostředků nezbytné základní pokyny či předpisy pro dané odvětví;

54. v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků vyzývá k zachování rovnováhy mezi veřejnoprávním a soukromým vysíláním a k jednotnému uplatňování práva hospodářské soutěže a mediálního práva;

55. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 340, 10.11.1997, s. 109.

(2)

Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1026.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Počet členských států EU se od počátku roku 2004 téměř zdvojnásobil. Jedním z hlavních úkolů po rozšíření je zajistit sbližování norem na ochranu demokracie a základních svobod na nejvyšší možné úrovni.

V tomto kontextu zpráva vítá všechny iniciativy zaměřené na zabezpečení demokracie a poukazuje na to, že sdělovací prostředky zůstávají vlivným politickým nástrojem, na nějž by se nemělo nahlížet pouze z ekonomického hlediska.

Zpráva uznává rozhodnutí Evropské komise svěřit stanovení spolehlivých a nestranných ukazatelů plurality sdělovacích prostředků konsorciu tří evropských univerzit. Dále tato zpráva zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést systémy pro sledování a provádění založené na takto stanovených ukazatelích. Nezávislí ombudsmani pro sdělovací prostředky se považují za součást těchto nezbytných systémů.

Zpráva rovněž uznává současné úsilí zástupců vydavatelů a novinářů o vytvoření charty pro svobodu sdělovacích prostředků. Zpráva dále zdůrazňuje potřebu sociálních a právních záruk pro novináře a redaktory.

Zpráva vyzývá k tomu, aby nadnárodní společnosti přijaly v každé zemi, v níž působí, osvědčené postupy zajišťující svobodu novinářů a redaktorů. Vyjadřuje však obavy ohledně toho, že se v členských státech, které k EU přistoupily v roce 2004 a 2007, používají nižší normy.

Rozvoj a přijetí nových technologií vedlo ke vzniku nových forem sdělovacích prostředků a nových druhů obsahu. Nástup nových sdělovacích prostředků vnesl do mediálního prostředí větší dynamičnost a rozmanitost. Zpráva vyzývá k odpovědnému využívání nových forem sdělovacích prostředků.

Zpráva v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že postavení autorů a vydavatelů weblogů není právo stanoveno a popsáno, což vede k nejistotě ohledně jejich nestrannosti a spolehlivosti, ochrany zdrojů, použitelnosti etických zásad a určení odpovědnosti v případě soudních sporů.

Doporučuje, aby se vyjasnilo právní postavení různých kategorií autorů a vydavatelů weblogů i zveřejňování zájmů a dobrovolné označování weblogů.

Zpráva bere na vědomí, že se v komerčních publikacích stále více využívají materiály vytvořené uživateli za minimální cenu, a všímá si problémů týkajících se soukromí a hospodářské soutěže, které z tohoto vyplývají. Doporučuje odměňovat neprofesionály částkou odpovídající komerční hodnotě, kterou vytvářejí, a používat etický kodex k ochraně soukromí občanů a veřejně činných osob.

Zpráva si všímá problémů, které pro tištěné sdělovací prostředky představuje přesunutí příjmů z reklamy k internetovým sdělovacím prostředkům, ale poukazuje na to, že v novém komerčním mediálním prostředí dominují v oblasti soukromých i veřejnoprávních sdělovacích prostředků zavedení poskytovatelé obsahu. Rovněž zastává názor, že se tato koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků blíží k hranici, kdy již pluralita sdělovacích prostředků nebude automaticky zaručena silami volného trhu, a to zejména v nových členských státech.

Zpráva uznává, že veřejnoprávní sdělovací prostředky potřebují významný a stabilní podíl na trhu, aby mohly plnit své poslání, naléhá však na to, aby se předešlo nekalé hospodářské soutěži a honbě za podílem na trhu jako cílem o sobě. Poukazuje na to, že veřejnoprávní sdělovací prostředky sice jsou na některých trzích vedoucími účastníky trhu, většinou se však potýkají s nedostatečným financováním a politickým tlakem.

Zpráva rovněž uznává, že je zapotřebí zvýšit mediální gramotnost v EU, doporučuje, aby byla mediální gramotnost zahrnuta mezi 9 základních schopností, a podporuje vytvoření ústředního evropského studijního plánu pro mediální gramotnost.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (9. 4. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

ke koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii

(2007/2253(INI))

Navrhovatel: Jorgo Chatzimarkakis

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je pevně přesvědčen o tom, že pluralitní mediální systém je základní podmínkou pro zachování demokratického společenského modelu v Evropě;

2.  konstatuje, že evropské mediální prostředí podléhá pokračující uniformitě, pokud jde o sdělovací prostředky i trhy;

3.  zdůrazňuje, že v důsledku koncentrace vlastnictví mediálního systému vzniká prostředí, které přeje monopolizaci trhu s reklamou, vytváří překážky bránící novým subjektům ve vstupu na trh a vede rovněž k uniformitě mediálního obsahu;

4.  poukazuje na to, že rozvoj mediálního systému je stále více motivován ziskem, a proto nemůže v dostatečné míře pokrývat společenské, politické a hospodářské procesy, ani zajistit dodržování hodnot vyjádřených v novinářských kodexech chování; domnívá se proto, že je třeba provázat právní předpisy upravující hospodářskou soutěž se zákonem o sdělovacích prostředcích s cílem zajistit přístup na trh, konkurenci a kvalitu a zabránit konfliktu zájmů mezi koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků a politikou, jež škodí volné hospodářské soutěži a narušuje rovné podmínky a pluralitu;

5.  v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků proto požaduje, aby byla zajištěna rovnováha mezi veřejnoprávními a soukromými vysílacími subjekty (v těch členských státech, kde veřejnoprávní vysílací subjekty existují) a aby byly zajištěny vazby mezi právními předpisy upravující hospodářskou soutěž a zákonem o sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že i veřejnoprávní vysílací subjekty se zvýšenou měrou orientují na zisk, což často vyvolává otázky ohledně řádného využívání veřejných financí;

6.  je přesvědčen o tom, že veřejné orgány by měly usilovat především o vytvoření podmínek, které zajistí velmi kvalitní a rozmanité vysílání sdělovacích prostředků (včetně veřejných sdělovacích prostředků) a naprostou nezávislost novinářů;

7.  žádá, aby byla přijata opatření na zvýšení konkurenceschopnosti evropských mediálních koncernů s cílem významně podpořit hospodářský růst; tomuto účelu by mělo posloužit i zlepšení informovanosti občanů o hospodářské a finanční problematice a jejich znalosti této problematiky;

8.  upozorňuje na to, že v Evropské unii a zejména v nových členských státech sílí vliv mediálních investorů ze třetích zemí;

9.  žádá, aby na úrovni EU i členských států byly důsledně uplatňovány právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže s cílem zajistit intenzivní konkurenci a přístup nových subjektů na trh;

10. domnívá se, že evropské právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže pomáhají omezit koncentraci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však význam nezávislé kontroly sdělovacích prostředků prováděné členskými státy a za tímto účelem naléhá, aby tato regulace na vnitrostátní úrovni byla účinná, jasná a transparentní a měla vysokou úroveň;

11. vítá záměr Komise vypracovat konkrétní ukazatele pro hodnocení plurality sdělovacích prostředků;

12. žádá, aby kromě plurality sdělovacích prostředků byly pro mediální analýzu zavedeny další ukazatele, která si budou všímat demokratické a právní orientace sdělovacích prostředků i pokrývání problematiky lidských práv a  práv menšin či profesních kodexů chování novinářů;

13. domnívá se, že pravidla pro koncentraci sdělovacích prostředků by měla upravovat nejen vlastnictví a produkci mediálního obsahu, ale i (elektronické) kanály a mechanismy umožňující přístup na internet a šíření mediálního obsahu po internetu, jako jsou např. internetové vyhledávače.VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

34

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Mariela Velichkova Baeva, Pervenche Berès, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Christian Ehler, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Donata Gottardi, Dariusz Maciej Grabowski, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Kurt Joachim Lauk, Astrid Lulling, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Heide Rühle, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ieke van den Burg, Cornelis Visser

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jorgo Chatzimarkakis, Werner Langen, Thomas Mann, Gianni Pittella, Bilyana Ilieva Raeva, Kristian Vigenin

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Tobias Pflüger


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (23. 4. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii

(2007/2253(INI))

Navrhovatel: Ivo Belet

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že nedostatky v infrastruktuře mohou ohrožovat pluralitu sdělovacích prostředků a že účinné sledování prováděné vnitrostátními regulačními orgány, tak jak je specifikováno v telekomunikačním balíčku, má pro zachování plurality sdělovacích prostředků zásadní význam,

B.  vzhledem k tomu, že díky technologickému rozvoji šíří vydavatelé novin ve stále větší míře obsah svých novin prostřednictvím internetu, a jsou proto do značné míry závislí na příjmech z online inzerce,

1.  souhlasí s doporučením Rady Evropy týkajícím se plurality sdělovacích prostředků (CM/Rec(2007)2), že by měl být zajištěn spravedlivý přístup poskytovatelům obsahu k sítím elektronické komunikace;

2.  zdůrazňuje význam telekomunikačního balíčku pro posílení hospodářské soutěže a pro omezení nedostatků v infrastruktuře;

3.  upozorňuje na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb(1), neboť interoperabilita má zásadní význam pro pluralitu sdělovacích prostředků;

4.  vyzývá k vyváženému přístupu při přidělování digitální dividendy, aby byla zajištěn rovný přistup pro všechny účastníky a tudíž zaručena pluralita sdělovacích prostředků;

5.  žádá vyvážený přístup k neutralitě sítí, přičemž zájmy spotřebitele jsou určujícím faktorem pro udělení přednostního zacházení či omezení; domnívá se, že revize právních předpisů o telekomunikacích je ideální příležitostí k tomu, aby se tato otázka zprůhlednila;

6.  je znepokojen dominantním postavením několika velkých online subjektů, které omezuje přístup nových zájemců na trh, a tím potlačuje v tomto odvětví tvořivost a podnikavost;

7.  je znepokojen dominantním postavením společnosti Google na cílovém trhu internetové inzerce, které ohrožuje pluralitu sdělovacích prostředků, neboť společnost Google může v případě vydavatelů, kteří jsou závislí na její inzerci, používat neprůhledné mechanismy tvorby cen;

8.  je znepokojen fúzí společností Google a Double Click, která by mohla vést k jejich kontrole nad cílenými inzertními online službami, které vycházejí z osobních údajů uživatelů internetu; domnívá se, že je nutné situaci náležitě sledovat, aby se tak zabránilo zneužívání dominantního postavení; žádá Komisi, aby v souvislosti s tím navrhla nějaký model;

9.  vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o osobní údaje a informace o uživatelích uchovávané internetovými vyhledavači, poskytovateli služeb elektronické pošty a stránkami pro vytváření sociálních sítí;

10. domnívá se, že regulace na úrovni EU dostatečně chrání přístup k elektronickým programovým průvodcům a podobným pomůckám pro přehledy a navigaci, ale že by bylo možno zvážit i další opatření týkající se způsobu, jakým jsou informace o dostupných programech předkládány, s cílem zajistit snadnou dostupnost služeb veřejného zájmu; vyzývá Komisi, aby pomocí postupů konzultace zjistila, zda jsou pro zajištění plurality sdělovacích prostředků nezbytné základní pokyny či předpisy pro dané odvětví;

11. s ohledem na technologické změny a změny v oblasti hospodářské soutěže podporuje pravidelnou revizi ustanovení o povinném vysílání („must-carry“), jak Komise navrhuje v revizi telekomunikačního balíčku, a domnívá se, že členské státy musí přinejmenším zaručit přístup k veřejnoprávnímu vysílání a službám veřejného zájmu, a to i v digitálním prostředí;

12. vyzývá k zachování rovnováhy mezi veřejnoprávním a soukromým rozhlasem a televizí a k jednotnému uplatňování práva hospodářské soutěže a mediálního práva s cílem posílit pluralitu sdělovacích prostředků.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

37

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Philippe Busquin, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Mary Honeyball, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Vladimír Remek, Andres Tarand, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Göran Färm, Eija-Riitta Korhola, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, Esko Seppänen, Silvia-Adriana Ţicău, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij

(1)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0497.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (6. 5. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii

(2007/2253(INI))

Navrhovatel: Luis Herrero-Tejedor

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil názor, že by Komise měla vytvořit jak pro oblast sdělovacích prostředků, tak pro informační společnost jako celek stabilní právní rámec, který by zajišťoval odpovídající úroveň ochrany pluralismu v členských státech a umožňoval subjektům, které v této oblasti působí, aby využívaly příležitosti, jež poskytuje jednotný trh,

B.   vzhledem k tomu, že pluralita sdělovacích prostředků je základním pilířem svobody projevu a informací, která je stanovena v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie,

C.  vzhledem k tomu, jak zdůraznila Komise ve svém pracovním dokumentu, že pojem pluralita sdělovacích prostředků nelze omezovat na problematiku koncentrace vlastnictví podniků, ale že zahrnuje rovněž otázky spojené s veřejnoprávním vysíláním, politickou mocí, hospodářskou soutěží, kulturní rozmanitostí, vývojem nových technologií, transparentností a pracovními podmínkami novinářů v Unii,

D.  vzhledem k tomu, jak Parlament upozorňuje již od roku 1995, že rozdílnost vnitrostátních právních předpisů v oblasti koncentrace sdělovacích prostředků má nepříznivé důsledky pro fungování jednotného trhu a že tyto důsledky je třeba odstranit směrnicí pro harmonizaci vnitrostátních ustanovení ve smyslu článku 95 Smlouvy o ES,

E.   vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy v praxi často ovlivňují základní princip svobodného předávání a přijímání informací,

F.   vzhledem k tomu, že veřejnoprávní vysílání musí mít nezbytné zdroje a prostředky, které mu zajistí skutečnou nezávislost na politickém tlaku a tržních silách,

G.  vzhledem k tomu, že v současnosti je veřejnoprávní vysílání nuceno neoprávněně a na úkor kvality obsahu soupeřit ve sledovanosti s komerčními stanicemi, jejichž hlavním cílem není kvalita, ale uspokojení většinového vkusu veřejnosti,

H.  vzhledem k tomu, že dokud bude veřejnoprávní vysílání nuceno uspokojovat především většinový vkus veřejnosti, bude opomíjena jeho další úloha, bude vstupovat na trh reklamy a bude vystaveno nerovné hospodářské soutěži s komerčními stanicemi,

1.   vyzývá Komisi, aby se zavázala k podpoře vytvoření stabilního právního rámce, který by zaručoval vysokou úroveň ochrany pluralismu ve všech členských státech;

2.   žádá Komisi a členské státy, aby stanovily pevný objektivní rámec pro přidělování vysílacích licencí na trhu kabelové a satelitní televize a analogového a digitálního vysílání na základě transparentních a spravedlivých kritérií s cílem zavést sytém pluralitní hospodářské soutěže a předcházet tomu, aby společnosti zneužívaly svého monopolního či dominantního postavení;

3.   vyzývá Komisi, aby zohlednila otázky spojené s neetickým využíváním a obchodním zneužíváním obsahu vytvořeného uživatelem;

4.   vyjadřuje politování nad skutečností, že nová směrnice o audiovizuálních mediálních službách se omezuje na to, že členským státům ukládá povinnost zajistit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aniž by upřesňovala úlohu těchto orgánů;

5.   připomíná členským státům, že při rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů musí být vždy usilováno o rovnováhu mezi jejich povinnostmi a svobodou projevu, jejíž ochrana je v konečném důsledku v působnosti soudů;

6.   připomíná Komisi, že byla při několika příležitostech žádána o vypracování návrhu směrnice, jejímž účelem by bylo zajišťovat pluralismus, podporovat a chránit kulturní rozmanitost v duchu Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která byla podepsána v Paříži dne 20. října 2005, a zabezpečit přístup všech mediálních společností k technickým prostředkům, které by jim umožnily oslovit všechny občany;

7.   vyzývá členské státy, aby podpořily kvalitní veřejnoprávní vysílání, které by mohlo nabízet skutečnou alternativu vysílání komerčních stanic, nemuselo by nevyhnutelně soutěžit o sledovanost a příjmy z reklamy, a mohlo by proto zaujmout významnější místo na evropské scéně jako pilíř zachování plurality sdělovacích prostředků, demokratického dialogu a přístupu všech občanů k vysílání s kvalitním obsahem;

8.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly užší spolupráci mezi evropskými regulačními orgány a aby zintenzivnily formální i neformální diskuse a výměny názorů mezi regulačními orgány v oblasti vysílání;

9.   doporučuje, aby veřejnoprávní média v členských státech patřičně odrážela multikulturní povahu jednotlivých regionů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

34

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Philip Bradbourn, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Elly de Groen-Kouwenhoven, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Armando França, Urszula Gacek, Kinga Gál, Roland Gewalt, Jeanine Hennis-Plasschaert, Lívia Járóka, Ewa Klamt, Magda Kósáné Kovács, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Claude Moraes, Martine Roure, Inger Segelström, Vladimir Urutchev, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Luis Herrero-Tejedor, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Marianne Mikko, Bill Newton Dunn, Nicolae Vlad Popa, Stefano Zappalà

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jas Gawronski


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.6.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

33

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Katerina Batzeli, Ivo Belet, Guy Bono, Nicodim Bulzesc, Marielle De Sarnez, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Claire Gibault, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Mikel Irujo Amezaga, Ramona Nicole Mănescu, Manolis Mavrommatis, Marianne Mikko, Ljudmila Novak, Doris Pack, Zdzisław Zbigniew Podkański, Christa Prets, Pál Schmitt, Hannu Takkula, Helga Trüpel, Thomas Wise

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Rolf Berend, Victor Boştinaru, Jean-Marie Cavada, Den Dover, Ignasi Guardans Cambó, Mario Mauro, Elisabeth Morin, Nina Škottová, Ewa Tomaszewska

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Carlo Fatuzzo

Právní upozornění - Ochrana soukromí