Postup : 2008/2033(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0312/2008

Předložené texty :

A6-0312/2008

Rozpravy :

PV 01/09/2008 - 24
CRE 01/09/2008 - 24

Hlasování :

PV 02/09/2008 - 5.19
CRE 02/09/2008 - 5.19
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0387

ZPRÁVA     
PDF 261kWORD 175k
17. 7. 2008
PE 404.725v03-00 A6-0312/2008

o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým únikům

(2008/2033(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Sharon Bowles

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým únikům

(2008/2033(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254),

–   s ohledem na sdělení Komise o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758),

–   s ohledem na zprávu Komise o uplatnění ustanovení o správní spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH (KOM(2004)0260),

–   s ohledem na závěry předsednictva Rady ze dne 7. června 2006, ze dne 28. listopadu 2006, ze dne 5. června 2007 a ze dne 14. května 2008,

–   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty,

–   s ohledem na sdělení Komise o příspěvku daňové a celní politiky k lisabonské strategii (KOM(2005)0532),

–   s ohledem na zprávu Komise o opatřeních ke změně systému DPH pro boj proti podvodům (KOM(2008)0109),

–   s ohledem na návrhy Komise ve věci směrnice Rady, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství, a nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003 za účelem boje proti daňovým podvodům spojeným s plněními uvnitř Společenství (KOM(2008)0147),

–   s ohledem na článek 8 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na doporučení uvedená v závěrech předsednictví Rady ze dne 14. května 2008 ve věci daňových aspektů dohod, které Společenství a jeho členské státy uzavírají se třetími zeměmi,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6‑0312/2008),

A. vzhledem k tomu, že daňové podvody mají závažné důsledky pro státní rozpočty a systém zdrojů Evropské unie, vedou k porušování zásady spravedlivého a transparentního zdanění a směřují k narušení hospodářské soutěže, čímž ovlivňují fungování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že poctivé podniky jsou v hospodářské soutěži znevýhodněny, protože daňové podvody a ztráty daňových příjmů nakonec vždy zaplatí evropští daňoví poplatníci jinými formami zdanění,

B.  vzhledem k tomu, že daňové podvody ohrožují rovnost a spravedlnost daňového systému, neboť ztráty při výběru veřejných financí se často kompenzují zvyšováním daní, jež dopadá na menší, poctivější poplatníky ,kteří nemohou nebo nechtějí obcházet či porušovat své daňové povinnosti,

C. vzhledem k tomu, že růst přeshraničního obchodu, který byl spuštěn vytvořením vnitřního trhu, znamená, že se zvyšuje počet transakcí, kdy se místo zdanění a místo usazení osoby odpovědné za odvod DPH nacházejí ve dvou různých členských státech,

D. vzhledem k tomu, že nové formy daňových podvodů, které vznikají v souvislosti s přeshraničním plněním (například „kolotočový podvod“ nebo „podvod s využitím chybějícího obchodníka“), využívají roztříštěnosti současného daňového systému a různých skulin v něm; a je tedy nutné změnit způsob výběru DPH,

E.  vzhledem k tomu, že neodvádění DPH a podvody s DPH mají negativní důsledky pro financování rozpočtu Evropské unie, neboť zvyšují nutnost využívat vlastní zdroje členských států vycházející z hrubého národního příjmu,

F.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, jakkoli je z větší části v pravomoci členských států, není problémem, který by bylo možné řešit pouze na vnitrostátní úrovni,

G. vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace je boj proti daňovým podvodům na mezinárodní úrovni stále obtížnější, neboť stále roste počet podniků se sídlem ve třetí zemi, jež jsou zapojeny do „kolotočových podvodů“, rozšiřuje se elektronický obchod a globalizují se trhy se službami; vzhledem k tomu, že tyto faktory jsou pádným důvodem pro zlepšení mezinárodní spolupráce, zejména pokud jde o DPH,

H. vzhledem k tomu, že příčinou značného rozsahu daňových podvodů v Evropské unii je současný přechodný systém výběru DPH, který je příliš složitý, znesnadňuje sledování transakcí uvnitř Společenství, a je proto náchylnější ke zneužití,

I.   vzhledem k tomu, že při zkoumání možností by se Komise a členské státy měly v nejvyšší možné míře vyvarovat opatření, která by mohla vést k neúměrným administrativním nákladům pro podniky a daňové správy nebo k diskriminaci jednotlivých obchodníků,

J.   vzhledem k tomu, že Komise i Účetní dvůr opakovaně prohlašují, že systém výměny informací mezi členskými státy o dodávkách zboží uvnitř Společenství neposkytuje vhodné a včasné informace pro účinné řešení podvodů v oblasti DPH; vzhledem k tomu, že tato situace vyžaduje jasnější a závaznější pravidla pro spolupráci členských států a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

K. vzhledem k tomu, že pro řádné fungování daňových systémů členských států je nezbytné využít veškeré dostupné technologie včetně elektronického uchovávání a přenosu určitých údajů pro účely kontroly DPH a spotřebních daní; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit jak podmínky výměny údajů uchovávaných v elektronické podobě v každém z členských států, tak přímý přístup členských států k těmto údajům; vzhledem k tomu, že daňové orgány členských států by měly zpracovávat osobní údaje s řádným zřetelem ke konkrétnímu účelu jejich použití a měly by tak činit pouze se souhlasem dané osoby nebo na jiném legitimním základě, který stanoví zákon,

L.  vzhledem k tomu, že obchodníci mohou o statutu DPH svých odběratelů získávat jen velmi neucelené informace,

M. vzhledem k tomu, že posílení prostředků ke zjišťování daňových úniků by mělo být provázeno posílením stávajících právních předpisů v oblasti pomoci při vymáhání daní, rovnosti daňového režimu a proveditelnosti pro podniky,

Strategie EU proti daňovým podvodům

1.  konstatuje, že účelem strategie EU proti daňovým únikům musí být snaha řešit daňové ztráty způsobené daňovými úniky tím, že budou stanoveny oblasti, v nichž lze zlepšit právní předpisy ES i správní spolupráci členských států a účinně podpořit omezování daňových podvodů, aniž by došlo k vytvoření zbytečné zátěže pro daňové správy i daňové poplatníky;

2.  vyzývá členské státy, aby boj proti daňovým podvodům začaly konečně brát vážně;

3.  připomíná, že dlouhodobým řešením, které umožní účinný boj s daňovými podvody, zůstává vytvoření systému výběru DPH na základě „zásady země původu“, podle níž by transakce mezi členskými státy, které podléhají DPH, byly zdaněny v zemi původu namísto toho, aby tam byla uplatňována nulová sazba daně; poukazuje na to, že „zásada země původu“ by zamezila tomu, aby bylo zboží obchodované na vnitřním trhu osvobozeno od DPH, avšak posléze zdaněno v zemi určení; připomíná, že má-li systém DPH založený na „zásadě země původu“ řádně fungovat, bude nutné sladit daňové systémy jednotlivých států, aby nedocházelo k daňové konkurenci, a vytvořit clearingový systém, který Komise původně navrhovala v roce 1987;

4.  lituje, že některé členské státy v posledních deseti letech soustavně blokovaly veškeré účinné strategie EU proti daňovým podvodům;

5.  lituje, že přes opakované analýzy, žádosti a námitky Rada dosud nepřijala účinnou strategii pro boj proti daňovým podvodům;

6.  vybízí Komisi, aby navzdory neúspěchům v posledních desetiletích neochabovala ve svém úsilí a řešila tento problém se vší rozhodností;

Všeobecné otázky: rozsah daňových podvodů a jejich důsledky

7.  bere na vědomí, že odhady celkových (přímých a nepřímých) daňových ztrát v důsledku daňových podvodů se pohybují mezi 200 až 250 miliardami EUR, což se rovná 2 až 2,25 % HDP v Evropské unii, a z toho 40 miliard EUR připadá na podvody s DPH, což podle odhadu znamená 10 % příjmů z DPH, 8 % celkových příjmů ze spotřební daně na alkoholické nápoje v roce 1998 a 9 % celkových příjmů ze spotřební daně na tabákové výrobky; vyjadřuje však politování nad tím, že v důsledku rozsáhlých rozdílů vnitrostátních norem výkaznictví nejsou k dispozici žádné přesné údaje;

8.  požaduje jednotné shromažďování údajů ve všech členských státech, které bude základem transparentnosti a vnitrostátních opatření boje proti daňovým podvodům;

9.  lituje, že pro nedostatek údajů shromažďovaných na vnitrostátní úrovni nelze řádně stanovit skutečný rozsah problému, ani řádně vyhodnotit sledování kladných či záporných změn;

10. žádá Komisi, aby zvážila vytvoření harmonizovaného evropského systému pro shromažďování údajů a vytváření statistických údajů o daňových podvodech, který by umožnil co nejpřesněji posoudit skutečný rozsah tohoto jevu;

11. připomíná, že šedou ekonomiku nelze odstranit, pokud nebudou zavedeny vhodné pobídky; dále navrhuje, aby členské státy vypracovaly na základě lisabonských ukazatelů zprávy o tom, jak se jim daří omezovat šedou ekonomiku;

Stávající systém DPH a jeho slabá místa

12. konstatuje, že daňové úniky související s DPH jsou pro fungování vnitřního trhu zvláště významné, protože mají přímý přeshraniční dopad, zahrnují velké částky ušlých výnosů a přímo ovlivňují rozpočet EU;

13. znovu opakuje, že současný systém DPH, který byl zaveden v roce 1993, měl být pouze přechodným systémem, a že Parlament žádal Komisi, aby předložila návrhy, které by měly dospět ke konečnému rozhodnutí o definitivním systému DPH do roku 2010;

14. podporuje názor, že volný pohyb osob, zboží a kapitálu na vnitřním trhu od roku 1993 spolu s pokroky nové technologie u drobného zboží s vysokou hodnotou stále více ztěžují boj proti podvodům s DPH, který je ještě zkomplikován složitostí a roztříštěností současného systému, kvůli němuž je obtížné sledovat transakce, které je proto snadnější zneužít;

15. konstatuje zvýšený výskyt podvodů s chybějícími obchodníky a promyšlené zneužívání systému DPH skupinami páchajícími trestnou činnost, které takové soustavy budují, aby využily nedostatků systému; připomíná, že EUROJUST inicioval řízení v souvislosti s „kolotočovými podvody“ s DPH, které se týkaly 18 členských států a při nichž bylo podle odhadů zpronevěřeno 2,1 miliardy eur;

16. podporuje Komisi v jejím úsilí o zásadní změnu současného systému DPH; vítá skutečnost, že členské státy nyní této záležitosti skutečně přikládají určitou prioritu, a naléhavě žádá členské státy, aby byly připraveny přijmout v této souvislosti zásadní opatření;

17. domnívá se, že současný systém je zastaralý a vyžaduje radikální přepracování, aniž by došlo k přetížení poctivých podniků byrokracií; je přesvědčen, že zachování současného stavu není možné;

Alternativní systémy k současnému systému DPH

Mechanismus přenesení daňových povinností

18. konstatuje, že v systému přenesení daňových povinností vyúčtuje DPH namísto dodavatele zákazník – plátce daně; uvědomuje si, že výhoda tohoto mechanismu spočívá ve vyloučení příležitosti pro podvod s využitím chybějícího obchodníka tím, že jako osoba odpovědná za DPH je určen plátce daně, kterému je zboží dodáváno;

19. konstatuje, že vytvoření systému dvojí DPH by bylo v rozporu s účinným fungováním vnitřního trhu a bylo by zdrojem složitějšího prostředí, které by mohlo odradit investory od investic do podnikání, což by v dlouhodobém výhledu bylo možné překonat pouze všeobecným povinným systémem přenesení daňových povinností, na rozdíl od systému nepovinného nebo systému platného pouze pro vybrané dodávky;

20. dále konstatuje, že systém přenesení daňových povinností neumožňuje rozdělenou platbu a celá DPH se platí až na konci dodavatelského řetězce, což odstraňuje mechanismus vlastní vnitřní kontroly DPH; varuje, že se mohou objevit nové formy podvodů včetně zvýšených daňových ztrát na úrovni maloobchodu a zneužívání identifikačních čísel DPH, a že boj proti takovým podvodům prostřednictvím zavádění dalšího ověření by mohl vést k dalším administrativním nákladům pro poctivé obchodníky; v důsledku toho vyzývá k opatrnosti a pečlivým úvahám před zavedením systému přenesení daňových povinností; nicméně konstatuje, že uplatnění prahové hodnoty pro omezení rizika nezdaněné konečné spotřeby v boji proti podvodům skutečně pomáhá a domnívá se, že prahová hodnota ve výši 5000 eur, kterou navrhuje Rada, je rozumná;

Pilotní projekt

21. konstatuje, ačkoli zůstává obezřetný a kritický, že pilotní projekt by mohl členským státům pomoci lépe pochopit rizika spočívající v mechanismu přenesení daňových povinností; naléhavě však žádá Komisi a členské státy, aby stanovily vhodné záruky, a zajistily tak, aby žádný členský stát, který se do projektu zapojí, ani žádný jiný členský stát nebyl v průběhu pilotního projektu vystaven zásadním rizikům;

Zdanění dodávek uvnitř Společenství

22. je přesvědčen, že nejlepším řešením v boji proti přeshraničním podvodům s DPH je zavedení systému, ve kterém je osvobození dodávek uvnitř Společenství od DPH nahrazeno zdaněním ve výši 15 %; konstatuje, že činnosti uvedeného systému by pomohlo, kdyby se podstatně zjednodušila různorodost a složitost snížených sazeb, což by snížilo administrativní náklady podniků i daňových orgánů na minimum; konstatuje, že individuální snížené sazby DPH, které byly stanoveny před rokem 1992, by měly být důkladně přezkoumány a posouzeny z hlediska toho, zda pro ně stále existují ekonomické důvody;

23. uznává, že při různorodosti sazeb DPH by zdanění dodávek uvnitř Společenství vyžadovalo vyvážení plateb mezi členskými státy; je toho názoru, že toto vyvážení by mělo být prováděno prostřednictvím zúčtovací instituce, která by usnadnila přenos příjmů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že činnost zúčtovací instituce je technicky proveditelná;

24. je přesvědčen, že decentralizovaný systém zúčtovací instituce by byl vhodnější a bylo by možné jej vyvinout rychleji, protože otevírá členským státům možnosti, jak dvoustranně dohodnout důležité podrobnosti s ohledem na jejich vzájemnou obchodní bilanci, podobnosti provozování systému DPH a jejich kontrolních mechanismů a na vzájemnou důvěru;

25. zdůrazňuje, že by mělo být povinností daňové správy členského státu dodávky vybrat DPH od dodavatele v daném členském státě a převést platbu prostřednictvím systému zúčtování daňové správě státu, ve kterém proběhl nákup uvnitř Společenství; uznává, že je nezbytné vybudovat mezi daňovými správami vzájemnou důvěru;

Správní spolupráce a vzájemná pomoc v oblasti DPH, spotřebních daní a přímého zdanění

26. zdůrazňuje, že členské státy nemohou proti přeshraničním daňovým podvodům bojovat osamoceně; je přesvědčen, že výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a s Komisí jsou svou podstatou i rychlostí pro účinný boj s daňovými podvody nedostatečné; je toho názoru, že není dostatečně rozvinut ani prováděn přímý kontakt mezi místními nebo vnitrostátními úřady pro boj proti podvodům, což vede k neefektivitě, malému využívání ujednání o správní spolupráci a ke zpožděním v komunikaci;

27. trvá na tom, že v zájmu ochrany daňových příjmů všech členských států na vnitřním trhu by měly členské státy přijmout srovnatelná opatření proti podvodníkům, zejména formou uvalení sankcí a trestního stíhání, a to bez ohledu na to, zda v důsledku podvodu došlo ke ztrátě příjmů; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy podpory spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

28. vítá návrhy Komise na změnu směrnice o DPH a nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH, které mají zrychlit shromažďování a výměnu informací o transakcích uvnitř Společenství po roce 2010; uznává, že navržená pravidla měsíčního výkaznictví by zvýšila administrativní zátěž podniků, které poskytují pouze služby, pro které v současné době uvedené pravidlo neplatí, akceptuje však, že je to u určitých služeb nutné z důvodu možnosti „kolotočových podvodů“;

29. vyzývá Radu, aby rychle schválila navrhovaná opatření, a žádá Komisi, aby předložila další návrhy na zavedení automatického přístupu k určitým údajům členských států o jejich daňových poplatnících (obchodní odvětví, určité údaje o obratu apod.), ovšem s výjimkou citlivých údajů, a k údajům o harmonizaci postupů pro registraci plátců DPH a rušení jejich registrace, aby bylo možné rychle odhalovat falešné plátce DPH a rušit jejich registrace; zdůrazňuje, že členské státy musí přijmout odpovědnost za aktualizaci svých údajů, zejména pokud jde o rušení registrace a odhalování podvodných plátců;

30. připomíná, že jednu z překážek provádění Lisabonské strategie představují daňové ráje, které vytvářejí tlak na snižování daňových sazeb a daňových příjmů obecně, čímž zesilují negativní účinky daňové soutěže, jež podrývá svrchovanost členských států v daňové oblasti;

31. zdůrazňuje také, že v období rozpočtové kázně by jakákoli eroze fiskální základny, kterou vyvolávají daňové ráje, ohrozila schopnost členských států plnit podmínky přepracovaného Paktu stability a růstu a že snížení veřejných příjmů je hrozbou pro evropský sociální model;

32. zdůrazňuje, že odstranění daňových rájů vyžaduje mimo jiné trojí strategii: je třeba řešit problémy daňových úniků, rozšířit působnost směrnice o zdanění příjmů z úspor a vyzvat organizaci OECD, aby prostřednictvím svých členů uvalila sankce na daňové ráje, které nebudou spolupracovat;

Daňové úniky

33. lituje, že členské státy svými neustálými výhradami a zdržovací taktikou brání novelizaci směrnice o zdanění příjmů z úspor, a vybízí Komisi, aby bez ohledu na tento odpor co nejdříve předložila své návrhy;

34. zdůrazňuje, že novelou směrnice o zdanění příjmů z úspor by měly být odstraněny skuliny a nedostatky, které usnadňují daňové úniky a podvody;

35. vyzývá Komisi, aby v rámci novelizace směrnice o zdanění příjmů z úspor přezkoumala různé možnosti, včetně rozšíření působnosti této směrnice tak, aby se vztahovala na všechny právní subjekty a všechny zdroje finančních příjmů;

36. vyzývá Evropskou unii, aby učinila odstranění daňových rájů celosvětovou prioritou, neboť daňové ráje mají negativní důsledky pro daňové příjmy jednotlivých členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby při sjednávání dohod o obchodu a spolupráci s vládami zemí označovaných jako daňové ráje využily obchodní sílu EU a přesvědčily tyto vlády ke zrušení daňových ustanovení a postupů, které napomáhají daňovým únikům a podvodům; vítá, že Rada již učinila první krok, když dne 14. května 2008 vydala doporučení, aby součástí obchodních dohod vždy byla doložka o řádné správě daňových věcí; žádá Komisi, aby při jednáních o budoucích obchodních dohodách vždy navrhovala vložení této doložky;

0

0 0

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rozsah daňových podvodů

Daňové podvody mají závažné důsledky pro státní rozpočty, vedou k porušování zásady spravedlivého zdanění a směřují k narušení hospodářské soutěže, čímž ovlivňují fungování vnitřního trhu. Narušení způsobená podvody s DPH ovlivňují celkovou rovnováhu systému zdrojů, který musí být spravedlivý a transparentní, aby zaručoval správné fungování Společenství.

Ačkoli nebyla provedena šetření rozsahu úniků a podvodů v oblasti DPH ve všech členských státech, bylo zveřejněno několik odhadů. Mezinárodní sdružení pro DPH odhaduje ztráty DPH v celé Evropské unii na 60 až 100 miliard eur ročně. Jen ve Spojeném království samotném úřad HM Revenue and Customs (HMRC) odhaduje, že ve zdanitelném období 2005–2006 činily ztráty příjmů z DPH 18,2 miliard eur. V Německu zveřejnilo ministerstvo financí výsledky studie, která v roce 2005 odhadla ztráty DPH na 17 miliard eur. Kromě toho, jak připomíná Účetní dvůr, mají úniky a podvody v oblasti DPH dopad i na financování rozpočtu EU, což vede ke zvýšené potřebě žádat o vlastní zdroje členských států na základě hrubého národního důchodu.(1)

Podvody s DPH

Připomínáme, že současný „přechodný“ systém, který pochází z roku 1993, je výsledkem kompromisu mezi rozhodnutím vytvořit jednotný trh bez hraničních kontrol na jedné straně a skutečností, že se členské státy nedohodly na takové míře harmonizace DPH, kterou by dosáhly zcela homogenního vnitřního trhu, na straně druhé. Komise na počátku navrhovala přijetí systému země původu (tj. zdanění sazbou vyvážejícího členského státu). Rada přijala tzv. „přechodný systém“, který umožňoval zrušení kontrol na vnitřních hranicích Společenství a současně pokračování výběru daní v členském státě určení.

V přechodném systému je DPH (jakožto daň ze spotřeby) účtována v místě spotřeby jako procentní podíl pořizovací ceny vlastního výrobku. Při pohybu výrobku od jednoho podniku k dalšímu (mezi registrovanými plátci DPH) se DPH účtuje a vybírá a odvádí ve prospěch vnitrostátního daňového orgánu.

V případě plnění uvnitř Společenství, která jsou v současné době zatížena nulovou sazbou, neúčtuje vývozce DPH, ale může požádat o vrácení vstupní DPH; naopak kupující neplatí DPH, ale musí ji účtovat při následném prodeji a odvést příjem z DPH svému daňovému orgánu.

Problémy

Mechanismus dobropisy a vracení

Vzhledem k tomu, že většina úniků v oblasti DPH je spojena se stínovou ekonomikou, lze pozorovat rostoucí podíl úniků v oblasti DPH jako vedlejší účinek výše popsaného režimu DPH, který byl zaveden v roce 1993, zejména v případě plnění uvnitř Společenství zatížených nulovou sazbou, kdy obchodníci DPH neúčtují, ale přesto mohou požádat o vrácení vstupní DPH. Protože plnění uvnitř Společenství jsou zatížena nulovou sazbou, mohou taková plnění vést k únikům DPH buď v zemi dodavatele (protože si dodavatel poté, co deklaruje dodávku uvnitř Společenství, ponechá zboží k prodeji na domácím trhu bez DPH) nebo v zemi určení (protože příjemce nezaplatí řádně DPH při vstupu zboží) nebo formou podvodu s využitím tzv. chybějícího obchodníka.

Podvod s využitím chybějícího obchodníka

Při tomto druhu podvodu (rovněž známém jako „kolotočový podvod“) pachatelé podvodu dovezou zboží s nulovou sazbou daně, při prodeji zboží v dodavatelském řetězci účtují DPH, ale peníze si ponechají, místo aby je odvedli daňovým orgánům. „Kolotoč“ pokračuje, pokud se zboží opakovaně vyváží a dováží. Ztráty se násobí. Znamená to úmyslné zneužívání systému skupinami pachatelů trestné činnosti, kteří vytvářejí takové struktury, aby zneužili systém. Pokroky v technologii a vývoj zboží s vysokou hodnotou a nízkou hmotností podvodníkům páchání kolotočových podvodů ještě usnadnily. Podvody se vyskytují nejvíce u mobilních telefonů a čipové technologie.

Nulové sazby

Jako hlavní činitel umožňující kolotočové podvody byla zjištěna nulová sazba daně u vývozu (což zahrnuje vracení DPH vývozcům).

Možné alternativní systémy

Přenesení daňové povinnosti

V systému přenesení daňové povinnosti vyúčtuje DPH místo dodavatele zákazník – plátce daně. Protože zákazník, má-li nárok na odpočet v plné výši, odečítá tuto DPH na stejném přiznání k DPH, je konečný výsledek nulový a není třeba provést žádnou platbu. Přenesení daňové povinnosti se neuplatňuje na dodávky soukromým osobám a dodavatel má v takovém případě povinnost účtovat a zaplatit orgánům celou částku DPH. V systému přenesení daňové povinnosti neexistuje žádná dělená platba, protože celá DPH se platí až na konci dodavatelského řetězce. Jinými slovy, mechanismus obecného přenesení daňové povinnosti by odstranil hlavní rys DPH, tedy platbu DPH u dodávek a odpočet DPH u nákupů, které zajišťují mechanismus vlastní vnitřní kontroly.

Během svého předsednictví Německo uplatnění mechanismu přenesení daňové povinnosti navrhlo, návrh se však nesetkal s velkým nadšením. Byly také předloženy návrhy, aby některý členský stát provedl pilotní projekt na téma obecného přenesení daňové povinnosti.

Přenesení daňové povinnosti je kritizováno za to, že stejně jako u daně z obratu spočívá výběr DPH na konečném obchodníkovi, který nese odpovědnost za platbu celé DPH daňovým orgánům. U přenesení daňové povinnosti mohou také vznikat nové druhy podvodů v podobě zvýšených daňových ztrát na úrovni maloobchodu a zneužívání identifikačních čísel DPH. Pro překonání těchto problémů by mohlo systém doprovázet zavedení kontrolních opatření, to by však představovalo další zátěž pro podniky.

Jako první kontrolní opatření by mohla být uplatněna prahová hodnota, která by omezila riziko nezdaněné konečné spotřeby. Rada navrhla stanovit tuto prahovou hodnotu na 5 000 EUR. Systém by pak fungoval takto:

· pokud zákazník nesplní podmínky pro přenesení daňové povinnosti (zvláště soukromé fyzické osoby, ale i právnické osoby nepovinné k dani a plně osvobozené osoby povinné k dani), bude muset dodavatel účtovat DPH svému zákazníkovi,

· je-li zákazník osoba povinná k dani, která splňuje podmínky pro přenesení daňové povinnosti, bude muset dodavatel částku transakce ověřit,

· pokud je zdanitelná částka dodávky menší než 5 000 EUR, bude muset dodavatel

účtovat DPH svému zákazníkovi. Zákazník-podnikatel si může tuto DPH odečíst podle obvyklých pravidel,

· pokud zdanitelná částka dodávky činí nejméně 5 000 EUR, nebude dodavatel na dodávku účtovat DPH. Zákazník-podnikatel bude na tuto dodávku účtovat DPH a bude moci tuto DPH odečíst podle obvyklých pravidel.

Komise se na základě několika studií domnívá, že správné uplatnění této prahové hodnoty je pro podniky nejnákladnějším prvkem.

Konečně vzniká i otázka toho, zda by měl být navrhovaný systém přenesení daňové povinnosti nepovinný či povinný. Komise a velká většina členských států jasně uvedly, že nepovinný systém obecného přenesení daňové povinnosti by znamenal vytvoření systému dvojí DPH, který by byl v rozporu s účinným fungováním vnitřního trhu a byl by zdrojem složitějšího prostředí, které by mohlo odrazovat investice do podnikání.

Pilotní projekt S ohledem na nedostatek empirických zkušeností by pilotní projekt mohl poskytnout zásadnější odpověď na otázky ohledně proveditelnosti navrhovaného systému. Měla by být věnována pozornost tomu, aby žádný členský stát, který se projektu dobrovolně účastní, ani jiný členský stát nebyl vystaven podstatným rizikům.

Systém místa původu Podle tohoto systému se DPH účtuje sazbou vyvážejícího členského státu. Jak bylo vysvětleno výše, Rada se rozhodla přijmout „přechodný systém“, aby se možnost zavedení systému původu vrátila k prvotní myšlence, kterou předpokládala Komise. Členské státy tehdy nebyly a dosud nejsou ochotné postoupit svou svrchovanost ve věci stanovování výše sazeb DPH. Proto by tento systém neměl vyžadovat žádnou harmonizaci sazeb, aby existovala možnost, že se jím Rada bude vážně zabývat.

Jedním řešením by bylo znovu posoudit návrhy na zřízení zúčtovací instituce, která byla navrhována již v roce 1992, ale z výše uvedených důvodů ji členské státy nepodpořily. S ohledem na nárůst podvodů a technologický pokrok stojí za to návrh předložit znovu. Aby byla zachována základní zásada DPH, to znamená povaha daně ze spotřeby, byla by DPH účtována sazbou vyvážející země a zúčtovací instituce by usnadňovala přenos příjmů mezi členskými státy. Členský stát dodavatele by musel vybranou DPH předat dovážejícímu členskému státu. Pokud členský stát, kam je zboží určeno, uplatní sazbu vyšší než 15 %, tato dodatečná DPH připadne danému členskému státu; pokud členský stát, kam zboží určeno, uplatňuje sazbu nižší než 15 % z důvodu použití jedné nebo více snížených sazeb DPH nebo nulové daně v některých členských státech, poskytne členský stát kupujícího osobě povinné k dani, která pořizuje zboží uvnitř Společenství, dobropis. Podle stejné logiky budou členské státy, do kterých je zboží určeno, moci vybírat DPH, jež je výsledkem jakéhokoli omezení práva pořizovatele odečíst si vstupní DPH. Tímto způsobem se zabrání narušení hospodářské soutěže, ke kterému by jinak mohlo dojít z důvodu různých vnitrostátních úrovní sazeb DPH.

Hlavním problémem, který je problémem politickým, by byl vznik závislosti daňových příjmů jednotlivých členských států na převodech, které provedou jiné členské státy. Jinými slovy, vznikly by dvě skupiny členských států, tj. čistí příjemci (tedy státy, v nichž částka nákupů provedených uvnitř Společenství převyšuje dodávky uvnitř Společenství) a čistí plátci (tedy státy, v nichž částka dodávek uvnitř Společenství převyšuje celkovou částku nákupů uvnitř Společenství). Podle přílohy a podle příslušných dvoustranných obchodních bilancí by v systému zdaněných dodávek uvnitř Společenství bylo 16 členských států „čistými příjemci“, zatímco ostatní státy by byly „čistými plátci“.

Systém místa určení Další možností by mohlo být účtování DPH sazbou dovážejícího členského státu (ve kterém se nachází kupující). Nebylo by nutné zúčtování, musel by však současně existovat systém „jedné zastávky“ (one-stop shop), jehož prostřednictvím by obchodník mohl splnit veškeré své závazky z DPH z činnosti v rámci celé EU v členském státě, kde je usazen.

Správní spolupráce a vzájemná pomoc v oblasti DPH, spotřebních daní a přímého zdanění

Boj proti podvodům, jakkoli je z větší části v pravomoci členských států, nepředstavuje problém řešitelný pouze na vnitrostátní úrovni. Boj proti daňovým podvodům by měl být pro EU prioritou a měl by si vyžádat úzkou spolupráci mezi správními orgány v každém členském státě a Komisí.

Výměna informací mezi příslušnými správními orgány navzájem i mezi správními orgány a Komisí není pro účinnější boj proti podvodům dostatečně intenzivní a rychlá. Přímý kontakt mezi místními nebo vnitrostátními úřady pro boj proti podvodům není dostatečně rozvinut a prováděn, což vede k neefektivitě, malému využívání ujednání o správní spolupráci a ke zpožděním v komunikaci. Řešení tohoto problému vyžaduje větší spolupráci členských států a nastoluje otázku, zda je třeba stanovit závazná pravidla. Pomohlo by i snadnější vzájemné pochopení systémů jednotlivých stran nebo společný základ, například prostřednictvím CCCTB. Některé státy však bohužel považují společné základy za krok k zasahování do daňových sazeb.

Využití veškerých dostupných technologií včetně elektronického ukládání a přenosu určitých údajů pro účely kontroly DPH a spotřebních daní je pro řádné fungování daňových soustav nezbytné. Je tedy třeba zlepšit podmínky výměny údajů elektronicky uložených v každém členském státě a přímý přístup členských států k nim. Zejména transakce v reálném čase, které využívají elektronický systém k přihlášení a potvrzení transakcí, by poskytly orgánům větší příležitost určit podvodné jednání a bojovat s ním. Bylo by třeba pečlivě zajistit režimy řádné ochrany údajů.

Příloha – vzájemná obchodní bilance členských států (zdroj: Eurostat)

(1)

Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2007 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty, bod 2.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (25. 6. 2008)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým únikům

(2008/2033(INI))

Navrhovatel: Othmar Karas

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že boj proti daňovým únikům spadá do značné míry do pravomoci členských států; vzhledem k volnému pohybu zboží a služeb v rámci trhu Společenství je však pro členské státy obtížné bojovat proti těmto únikům jednotlivě,

B.  vzhledem k tomu, že články 10 a 280 Smlouvy o ES žádají od členských států, aby přijaly vhodná opatření k plnění povinností, které vyplývají z této smlouvy, a aby koordinovaly svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Společenství,

C. vzhledem k tomu, že daňové úniky představují celosvětově rostoucí problém a na úrovni EU odhadem činí 2 až 2,5 % HDP, což je 200 až 250 miliard EUR(1),

1.  zdůrazňuje, že boj proti daňovým únikům nemůže být veden izolovaně; zdůrazňuje zřejmou nezbytnost koordinovaného přístupu Společenství, posilujícího spolupráci mezi členskými státy a také spolupráci se třetími zeměmi;

2.  poukazuje na to, že podvod typu kolotoč (tj. podvod, kdy chybí obchodní článek) je často páchán přeshraničně mezi několika členskými státy podvodným zpětným dovážením a zpětným vyvážením zboží;

3.  bere na vědomí, že Komise nyní hledá způsoby, jak minimalizovat daňové úniky úpravou stávajícího systému DPH, přičemž navrhuje využít systém přenesení daňových povinností;

4.  staví se kriticky k mechanismu přenesení daňových povinností a pilotním projektům plánovaným v tomto smyslu; domnívá se, že dobrovolný mechanismus přenesení daňových povinností by vedl ke dvěma paralelně existujícím systémům DPH, což by v konečném důsledku mohlo vytvořit složitější fiskální prostředí, mít za následek právní nejistotu a negativní dopad na podnikatelské prostředí, především na malé a střední podniky;

5.  vyzývá k pokračování v boji proti daňovým únikům a k jeho zintenzivnění posílením sítí spolupráce, které v současné době existují mezi členskými státy, a souběžným vytvářením inovativních opatření na úrovni EU, aniž by pro dotyčné orgány a plátce daní představovala zbytečnou byrokratickou zátěž; v tomto smyslu vítá poslední návrhy Komise, kterými se mění směrnice o DPH a nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH (KOM(2008)0147);

6.  vyzývá k vytvoření pracovní skupiny se zaměřením na hodnocení možných způsobů koordinování přeshraničního boje s daňovými úniky do konce stávajícího volebního období.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.6.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Titus Corlăţean, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sharon Bowles, Sajjad Karim, Georgios Papastamkos, Michel Rocard, József Szájer

(1)

Tiskové sdělení Komise: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/06/697.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.7.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Wolf Klinz, Astrid Lulling, John Purvis, Alexander Radwan, Eoin Ryan, Peter Skinner, Cornelis Visser

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Werner Langen

Právní upozornění - Ochrana soukromí