ZPRÁVA k tématu „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (26. 6. 2008)

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (17. 7. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

16. 9. 2008 - (2008/2115(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Alojz Peterle

Postup : 2008/2115(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0350/2008

Předložené texty :

A6-0350/2008

Rozpravy :

PV 09/10/2008 - 4
CRE 09/10/2008 - 4

Hlasování :

PV 09/10/2008 - 7.15
CRE 09/10/2008 - 7.15
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0477

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

k tématu Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období

2008–2013,

(2008/0000(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 152 a články 163 až 173 Smlouvy o ES,

– s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 (KOM(2007)0630),

– s ohledem na závěry Rady ohledně bílé knihy nazvané Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013,

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů k bílé knize nazvané Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013,

– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)[1],

– s ohledem na závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie[2],

– s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2004/513/ES ze dne 2. června 2004 o uzavření Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku[3],

– s ohledem na Závěry Rady o zdraví žen[4],

– s ohledem na sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013),

– s ohledem na bílou knihu nazvanou Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (KOM(2007)0279),

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu[5],

– s ohledem na pokyny Světové zdravotnické organizace v rámci strategie „Zdraví pro všechny ve 21. století“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o dárcovství orgánů a transplantaci: opatření na úrovni EU[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o opatřeních přijatých za účelem boje proti kardiovaskulárním onemocněním[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o zlepšení duševního zdraví obyvatelstva - na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. února 2005 o evropském akčním plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010[11],

– s ohledem na své prohlášení o cukrovce ze dne 27. dubna 2006[12],

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0350/2008),

A. vzhledem k tomu, že zdraví je jedním z nejcennějších statků, vzhledem k tomu, že naším cílem je zdraví pro všechny a je třeba zaručit vysokou úroveň v oblasti zdraví,

B. vzhledem k tomu, že se v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie uvádí[13], že jakákoli diskriminace, mimo jiné na základě pohlaví, rasy, barvy pleti a etnického nebo sociálního původu, je zakázána a v článku 35 se uvádí, že každá osoba má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na lékařskou péči a že je nutné zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví,

C. vzhledem k tomu, že pozitivním účinkem vývoje v oblasti zdraví je, že stále více lidí žije déle,

D. vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt rakoviny, cukrovky, kardiovaskulárních chorob, revmatických onemocnění, duševních chorob, problémů s nadváhou a obezitou, společně se špatnou výživou a podvýživou, a onemocněním HIV/AIDS, špatná kvalita životního prostředí a opětovný výskyt některých nemocí souvisejících se zvyšující se sociální nerovností, stejně jako nové výzvy, ve zvýšené míře ohrožují zdraví na území EU i za jejími hranicemi, což zvyšuje potřebu formálního a neformálního poskytování zdravotních a pečovatelských služeb po nemoci,

E. vzhledem k dalším možným hrozbám pro zdraví v přeshraničním měřítku, jako jsou pandemie, nové druhy přenosných nemocí, tropické nemoci a biologický terorismus, a vzhledem k následkům změny klimatu a globalizace, zejména pokud jde o vodu, potraviny, zvýšenou chudobu a migraci, stejně jako i ke známým hrozbám, jako je znečištění životního prostředí, jejichž závažnost roste,

F. vzhledem k tomu, že podpůrné zdravotní systémy jsou zásadním prvkem evropského sociálního modelu a že sociální a zdravotní služby obecného zájmu plní poslání v obecném zájmu, a výrazně tak přispívají k sociální spravedlnosti a sociální soudržnosti,

G. vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva mění běžnou strukturu nemocí, a zvyšuje tak potřebu formálního a neformálního poskytování zdravotních a pečovatelských služeb a vyvíjí tlak na udržitelnost systémů zdravotní péče; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře výzkumu a inovací jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že jsou zejména v některých členských státech potřebné silné politiky na podporu počátečních etap života,

H. vzhledem k tomu, že mezi členskými státy i v jejich rámci existují značné rozdíly ve zdravotnické péči,

I. vzhledem k tomu, že občané očekávají kroky v oblasti ochrany zdraví, které budou ve stále vyšší míře společné a účinné,

J. vzhledem k tomu, že je zároveň nutné respektovat pravomoci členských států v oblasti zdraví a jejich svobodu rozhodnout se, jaký druh zdravotních služeb budou považovat za vhodné poskytovat, a to v přísném souladu se zásadou subsidiarity, včetně respektování různých systémů řízení a konkrétních přístupů zvolených členskými státy při integraci veřejného a soukromého poskytování zdravotnických služeb,

K. vzhledem k tomu, že v případě obavy založené na etických důvodech náleží rozhodnutí, zda je určitá služba zdravotní službou, do pravomoci členských států,

L. vzhledem k tomu, že existují oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatně účinně jednat, a vzhledem k tomu, že závazkem Evropské unie je společná politika v oblasti ochrany zdraví, prostřednictvím níž může poskytnout přidanou hodnotu (např. informace a výměna osvědčených postupů),

M. vzhledem k tomu, že investice do zdraví jsou zásadní pro rozvoj lidských zdrojů a mají nepřímý dopad na různá hospodářská odvětví,

N. vzhledem k tomu, že možnosti předcházení nemocem zůstávají nevyužity,

O. vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům roste a antibiotika se stávají stále méně účinnými, zatímco míra rezistence se v rámci EU liší, což vyplývá z rozdílného přístupu k užívání a kontrole antibiotik (3 až 4 násobné rozdíly ve spotřebě antibiotik mezi některými členskými státy); vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům je evropským problémem, neboť dochází k častým přesunům, včetně cestovního ruchu, což zvyšuje riziko rozšíření rezistentních baktérií, a proto by mělo být sledováno nepřiměřené užívání antibiotik a podporováno jejich opatrné užívání; vzhledem k tomu, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí slouží jako vhodná agentura pro koordinaci těchto činností,

P. vzhledem k tomu, že 40 % výdajů v oblasti ochrany zdraví vzniká v souvislosti s nezdravým životním stylem (v důsledku konzumace alkoholu, tabáku, nedostatečné aktivity a stravy),

Q. vzhledem k tomu, že díky účinné ochraně zdraví a bezpečnosti při práci lze předcházet pracovním úrazům, omezit výskyt nemocí z povolání a snížit počet osob trvale zdravotně postižených z důvodů souvisejících s jejich prací,

R. vzhledem k tomu, že špatná výživa, která postihuje značné množství občanů EU, včetně odhadovaných 40 % pacientů v nemocnicích a 40 % až 80 % starších lidí v pečovatelských domovech, stojí evropské systémy zdravotní péče podobné částky jako obezita a nadváha,

S. vzhledem k tomu, že zdraví není ovlivněno pouze alkoholem, tabákem, nedostatečnou aktivitou, stravou a podobnými vnějšími faktory, a proto by měla být věnována větší pozornost psychosomatickému rozměru mnoha nemocí a hlubším příčinám rostoucího počtu obyvatel postižených depresí a jinými duševními poruchami,

T. vzhledem k tomu, že by členské státy měly dále podporovat pomoc lidem trpícím chronickou chorobou a/nebo zdravotním postižením, aby se mohly integrovat do společnosti v co největším rozsahu,

U. vzhledem k tomu, že mnoho členských států pociťuje nárůst poptávky po službách v oblasti zdravotnictví, a je tedy nutné učinit aktivní kroky k získání a udržení odborníků na zdravotní péči a poskytovat služby podporující příbuzné a přátele, kteří poskytují bezplatnou péči osobám na nich závislým,

V. vzhledem k tomu, že strategie zdravotní politiky EU by se měla více zaměřovat na dlouhodobou péči a využívání nových technologií, na péči o osoby trpící chronickými onemocněními, na poskytování domácí péče osobám starším a tělesně či duševně postiženým a na služby pro jejich pečovatele, a vzhledem k tomu, že by se v této souvislosti měla hledat součinnost mezi zdravotními a sociálními službami,

1. vítá již zmíněnou bílou knihu Komise o strategickém přístupu Společenství v oblasti zdraví na období 2008–2013 a podporuje hodnoty, zásady, strategické cíle a konkrétní aktivity stanovené v tomto rámci;

2. věří, že v případě výskytu nových hrozeb pro zdraví je třeba věnovat se zdraví jako klíčovému politickému tématu v souladu se záměry Lisabonské strategie, která zahrnuje potřebu zajistit občanům přístup k důstojné zdravotní péči nejvyšší možné kvality pro zajištění zdravé a konkurenceschopné pracovní síly;

3. lituje skutečnosti, že bílá kniha nestanoví konkrétní vyčíslitelné a změřitelné cíle, jejichž splnění by mohlo vést ke hmatatelným výsledkům, a doporučuje, aby takové cíle byly přijaty;

4. zdůrazňuje, že zdravotnictví potřebuje podporu účinných politik ve všech oblastech a na všech úrovních v rámci členských států a EU („Otázky zdraví ve všech politikách“) i na všeobecné úrovni;

5. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby bylo uznáno právo mužů a žen na větší míru spolurozhodování v otázkách, které se týkají jejich zdraví a zdravotní péče, a také právo dětí na neomezenou ochranu jejich zdraví podle obecných hodnot všestrannosti, rovnocennosti a solidarity;

6. zdůrazňuje, že podle Světové zdravotnické organizace začínají chronické choroby, zejména mrtvice a srdeční choroby, postupně převládat nad chorobami infekčními;

7. doporučuje, jako součást úsilí o prevenci chorob, široké přijetí praxe provádění posouzení zdravotních dopadů, neboť dopad rozhodnutí rozhodovacích orgánů na různých úrovních, včetně místních a regionálních orgánů a vnitrostátních parlamentů, na zdraví lidí je měřitelný;

8. zdůrazňuje, že akční plány by se měly zabývat zejména příčinami určitých chorob a potřebou snížit výskyt epidemií a pandemií a tomuto výskytu předcházet; zdůrazňuje, že rovněž existují specifické problémy mužů a žen, jako je rakovina prostaty u mužů a rakovina děložního hrdla u žen, a že by bylo potřeba vytvořit specifické politiky pro tyto případy;

9. doporučuje, aby mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí byl rozšířen o nepřenosné choroby;

10. navrhuje, aby si Komise stanovila jako přednostní cíl snižování odstranitelných rozdílů v oblasti zdraví mezi členskými státy, v jejich rámci i mezi různými sociálními skupinami a skupinami obyvatelstva, včetně mužů a osob s problémy v oblasti duševního zdraví; dále vyzývá členské státy, aby plně prováděly právní předpisy Společenství, jako je směrnice o transparentnosti (89/105/EHS);

11. zdůrazňuje, že činnost zaměřená na snížení rozdílů v oblasti zdraví by měla zahrnovat cílenou reklamu, osvětu veřejnosti a programy prevence;

12. věří, že snahy v oblasti prevence nemocí a očkování tam, kde jsou k dispozici účinné prostředky, by měly být výrazně zvýšeny; proto naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní program činností v oblasti prevence na celé 5-leté období; uznává, že prostředky vynaložené na zdraví, zejména na prevenci a včasnou diagnózu chorob, nejsou pouhými výdaji, ale také investicí, která by mohla být posouzena s ohledem na lisabonský strukturální ukazatel délky období života, kdy je člověk zdráv (HLY);

13. zdůrazňuje skutečnost, že zdraví je stav celkového tělesného, duševního a sociálního blaha, a nikoliv jen absence nemoci nebo tělesné vady;

14. zdůrazňuje, že přístup ke spolehlivým, nezávislým a srovnatelným informacím o zdraví, prospěšném chování, nemocech a možnostech léčby je nezbytnou podmínkou pro účinnou strategii prevence nemocí;

15. zdůrazňuje, že úsilí o prevenci nemocí nesmí vést ke vzniku společenského prostředí, které by bránilo rození dětí s chronickou chorobou nebo zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby podporovala konkrétní pomoc rodičům dětí s chronickou chorobou a/nebo zdravotním postižením;

16. dále zdůrazňuje, že s cílem podporovat investice do zdraví je zásadní vyhodnotit dosavadní účinnost investic a závěry zveřejnit;

17. zdůrazňuje význam provádění dobře organizovaných, komplexních a účinných programů kontroly ve snaze usnadnit včasné rozpoznání a okamžitou léčbu nemocí, což vede ke snížení související úmrtnosti a nemocnosti;

18. věří, že práva občanů na přístup ke zdravotní péči a jejich odpovědnost za své vlastní zdraví by měly být zásadní v rámci EU, která ukládá přísné normy týkající se zdraví a potravinové bezpečnosti během lidského života; vyzývá k dalším investicím do výzkumu zdravotní gramotnosti s cílem stanovit nejvhodnější strategie pro řešení této otázky napříč různými skupinami obyvatel; vybízí všechny části společnosti k tomu, aby vedly zdravý životní styl;

19. zdůrazňuje, že koncepce „zdravého životního stylu“ (tj. zdravé stravy, nezneužívání drog a dostatečné fyzické aktivity) musí být doplněna o psychosociální rozměr (tj. o vyvážený přístup k práci a rodinnému životu); podtrhuje, že zdravý životní styl zahrnuje dobré duševní a fyzické zdraví a že to jsou důležité faktory pro udržení konkurenceschopného hospodářství;

20. očekává, že Komise bude věnovat zvláštní pozornost otázce udržitelnosti systémů zdravotní péče a v této souvislosti také roli a odpovědnosti farmaceutického průmyslu;

21. vítá záměr Komise určit základní hodnoty v oblasti zdraví a stanovit systém zdravotních ukazatelů (na národní a místní úrovni) a podpořit programy zdravotní gramotnosti a prevence;

22. zdůrazňuje, že zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu, uvedený v článku 3 Charty základních práv EU, by měl být považován za hlavní zásadu v oblasti zdraví, zejména pokud jde o dárcovství a transplantaci buněk, tkáně a orgánů;

23. vítá záměr Komise podporovat předcházení nemocem ve všech věkových skupinách v duchu „zdraví pro všechny“; vyzdvihuje potřebu zdůraznit klíčová témata v oblasti zdraví, jako je výživa, obezita, špatná výživa, fyzická aktivita, konzumace alkoholu, drog, tabáku a rizika pro životní prostředí, včetně znečištění vzduchu na pracovišti i doma, v souladu se zásadou rovnosti mezi muži a ženami, poskytnout podporu pro zdravý způsob stárnutí a snížit zátěž, jež představují chronická onemocnění;

24. naléhavě žádá Komisi, aby k výživě přijala celistvější přístup, aby ze špatné výživy učinila vedle obezity klíčovou prioritu v oblasti zdraví a aby ji začlenila do iniciativ financovaných EU v oblasti podpory výzkumu, vzdělávání a zdraví a do partnerství na úrovni EU všude tam, kde to bude možné;

25. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci strategie zdravotní politiky EU usilovaly o stanovení pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která by mohla zahrnovat osoby s chronickými onemocněními nebo rakovinou, a aby členské státy, které zatím nezahrnuly tyto osoby do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení, tak co možná nejdříve učinily;

26. dále žádá, aby byla dána přednost zajištění rovného přístupu zdravotně postižených osob ke zdravotní péči a aby byly poskytnuty finanční prostředky pro zohlednění tohoto zaměření;

27. požaduje účinná opatření pro boj proti rezistenci vůči antibiotikům, včetně opatření pro vydávání antibiotik pouze na předpis, pokyny pro snížení předepisování antibiotik a jeho omezení na případy, ve kterých je použití antibiotik opravdu nezbytné, úsilí pro zlepšení testování markerů s cílem podpořit opatrnější užívání antibiotik, a případně kodexů hygieny; vyzývá, aby byla zvláštní pozornost věnována bakterii staphylococcus aureus (MRSA), jež je rezistentní vůči methycilinu; zdůrazňuje, že by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo sledovat a posuzovat uplatňování pokynů a kodexů;

28. upozorňuje Komisi a členské státy na potřebu podporovat výzkum a prevenci, včasné rozpoznávání a vhodnou léčbu chronických onemocnění s cílem zajistit dobré sociální podmínky a kvalitu života;

29. uznává zásadní úlohu pečovatelů při zajišťování zdraví a zdravotní péče, a proto žádá, aby byla věnována pozornost politikám, které podporují pečovatele a chrání jejich zdraví stejně tak, jako je chráněno zdraví těch, o které pečují;

30. konstatuje, že pro usnadnění mobility odborníků ve zdravotní péči a pro zajištění bezpečnosti pacientů v celé Evropské unii je nezbytné sdílení informací mezi členskými státy a mezi jejich příslušnými regulačními orgány odborníků ve zdravotní péči;

31. v rámci strategie zdravotní politiky EU vyzývá k účinnějšímu sdílení osvědčených postupů v rámci EU ve všech oblastech poskytování zdravotní péče, zejména v souvislosti se screeningovými programy, diagnostikou a léčením závažných onemocnění jako je rakovina;

32. je přesvědčen, že by EU měla podniknout další kroky za účelem ochrany pracovníků ve zdravotní péči před úrazy a zraněními na těch pracovištích, o nichž je vědecky nebo lékařsky prokázáno, že je zde takové ochrany třeba;

33. domnívá se, že chybné uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí má rovněž negativní dopad na zdravotní stav evropských občanů;

34. zdůrazňuje, že v určitých situacích se evropští občané setkávají s problémy v oblasti zdraví, jako je znečištění ovzduší, které představuje značnou hrozbu pro zdraví, neboť ovlivňuje správný vývoj u dětí a způsobuje snižování předpokládané délky života v EU[14];

35. věří, že činnost zaměřená na podporu zdravého životního stylu v rodinách, školách, nemocnicích, pečovatelských domech, na pracovištích a místech trávení volného času je pro úspěšné předcházení nemocem zásadní, stejně jako dobré duševní zdraví; uznává, že význam rodiny je klíčový pro vytvoření modelu „zdravého životního stylu“, kterým se často řídíme v pozdějším životě;

36. upozorňuje Komisi a členské státy na článek 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, který vyzývá legislativní orgány k tomu, aby péči o zájmy dětí přijaly jako svou prioritu, přičemž jednou z možností je přijetí nezbytného opatření týkajícího se mateřské a rodičovské dovolené za účelem ochrany zdraví a přístupu ke zdravotnickým službám v době mateřství, a které vezme v úvahu zejména vliv přítomnosti rodičů a jejich péče i vliv kojení na duševní a tělesný rozvoj kojence;

37. zdůrazňuje nutnost zlepšit zdravotní péči a informovanost těhotných a kojících žen o rizicích spojených s požíváním alkoholu, drog a tabákových výrobků během těhotenství a kojení;

38. zdůrazňuje potřebu zvýšit veřejné povědomí o otázkách sexuálního zdraví a reprodukce, s cílem zabránit nechtěným těhotenstvím a šíření pohlavně přenosných nemocí a snížit sociální a zdravotní problémy způsobené neplodností;

39. podporuje činnost zaměřenou proti specifickým typům nemocí a věří, že v zájmu vyšší účinnosti je třeba najít vhodné pracovní metody a způsoby organizace pro zlepšení interinstitucionální spolupráce;

40. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily příspěvek, který by integrované sociální a zdravotní politiky mohly poskytnout modernímu přístupu k podpoře a ochraně zdraví, zejména pokud jde o nejzranitelnější část obyvatelstva, jako jsou malé děti a osoby, které nejsou soběstačné;

41. domnívá se, že by EU měla své úsilí v rámci výzkumných programů stále více zaměřovat na důležité, avšak často zanedbávané skupiny pacientů, jako jsou pacienti s problémy v oblasti duševního zdraví a muži;

42. vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci této strategie dále rozvíjely jak součinnost vědeckého a technologického výzkumu, zejména pokud jde o nové druhy výzkumu v těch oblastech lékařství, které v současné době nejsou dostatečně financovány, tak i nové lékařské oblasti a terapie, a to tak, aby byl všem umožněn přístup k těmto terapiím, neboť mohou mít velice příznivý dopad na zdravotní stav občanů EU a na zvýšení účinnosti systému;

43. vítá přístup, který navrhla Komise s cílem účinně bojovat proti padělání léků, a vybízí Komisi, aby prosazovala navržení mezinárodní úmluvy na toto téma, nebo aby připojila dodatkový protokol k úmluvě OSN o přeshraniční organizované trestné činnosti (Palermská úmluva);

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby zakládaly špičková střediska pro každou významnou skupinu nemocí, která by měla sloužit jako místo pro reference, informace a pokyny pro pacienty a jejich rodiny, lékaře, zaměstnance ve zdravotnictví, průmysl a další subjekty;

45. zdůrazňuje, že regionální a místní zdravotnické orgány v mnoha členských státech často odpovídají za plánování, řízení, činnost a rozvoj odvětví zdravotnictví a často také nesou finanční odpovědnost za toto odvětví, disponují důkladnými znalostmi a pochopením odvětví zdravotnictví a uplatňování politiky v oblasti ochrany zdraví;

46. vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu uznaný pozitivní dopad lázeňských pobytů na zotavení a ochranu lidského zdraví;

47. vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj elektronického zdravotnictví (e-health), nových technologií zdravotnické péče a inovací vycházejících z uživatelských potřeb v oblasti zdravotnických prostředků;

48. vítá návrh Komise zřídit mechanismus strukturované spolupráce na úrovni EU a navázat užší spolupráci s dotčenými stranami, které se zúčastní občanská společnost; zdůrazňuje potřebu začlenit organizace sdružující zaměstnavatele a zaměstnance v rámci partnerství;

49. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby využily mechanismy spolupráce ke zlepšení výměny osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby byla aktivní ve vypracovávání pokynů a doporučení založených na těchto osvědčených postupech;

50. souhlasí s tím, že činnosti v rámci této strategie je třeba do konce nynějšího finančního rámce (2007–2013) podpořit stávajícími finančními nástroji, aniž by vznikly dodatečné důsledky pro rozpočet;

51. vyzývá Komisi, aby členským státům doporučila vypracování vnitrostátních zdravotních strategií zahrnujících priority, které je nutné sledovat v jiných projektech, které se netýkají pouze oblasti veřejného zdraví;

52. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. L 301, 20. 11. 2007, s. 3.
[2] Úř. věst. C 146, 22.6.2006, s. 1.
[3] Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 8.
[4] Úř. věst. C 146, 22.6.2006, s. 4.
[5] Úř. věst. C 303 E, 13. 12. 2006, s. 754.
[6] Přijaté texty, P6_TA(2008)0130.
[7] Přijaté texty, P6_TA(2008)0121.
[8] Přijaté texty, P6_TA(2008)0009.
[9] Úř. věst. C 175E, 10.7. 2008, s. 561.
[10] Úř. věst. C 305E, 14.12. 2006, s. 148.
[11] Úř. věst. C 304 E, 1. 12. 2005, s. 264.
[12] Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 273.
[13] Úř. věst. C 364, 18. 12. 2000, s. 1.
[14] zpráva Životní prostředí v Evropě: 4. kolo hodnocení, syntéza – Evropská agentura pro životní prostředí (10. říjen 2007).

Koncem roku 2007 přijala Komise strategii EU s názvem Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013, která je založena na závazku členských států a Společenství respektovat společné hodnoty a zásady politiky v oblasti zdraví, vytvořit občanům podmínky pro výkon práv a povinností s ohledem na jejich vlastní zdraví v průběhu života a pro jejich aktivní zapojení do rozhodovacích procesů a procesů přizpůsobování zdravotní péče potřebám pacientů, snížit nerovnosti v oblasti zdraví mezi jednotlivými sociálními skupinami, členskými státy a oblastmi, pokládat investice do zdraví za podmínku hospodářského rozvoje a důsledně zahrnovat zdraví do politiky na všech úrovních.

Zdraví je jednou z nejdůležitějších hodnot v lidském životě. Znepokojující směry vývoje v oblasti zdraví, zejména zvyšující se výskyt rakoviny, kardiovaskulárních chorob, diabetu a obezity, i přes pokroky v možnostech léčby znamenají, že tato hodnota je stále více ohrožena.

Nové výzvy s sebou dále přináší stárnutí obyvatelstva, změna klimatu a globalizace. Hovoří se o možných pandemiích a biologickém terorismu. Světová zdravotnická organizace předpokládá v nadcházejících letech epidemii rakoviny. Zároveň vzrůstá poptávka po mobilitě pacientů a odborníků v oblasti zdravotnictví. Systémy zdravotní péče a jejich financování jsou stále pod větším tlakem. V posledních letech se cena léků zvyšuje rychlejším tempem než celkové náklady na zdravotnictví, což vyvolává obavy veřejnosti, pokud jde o rovnost v oblasti zdravotní péče a udržitelnosti systémů zdravotní péče. Řada členských států se pokouší o reformu systémů zdravotní péče.

Mezi členskými státy i v jejich rámci existují v oblasti zdraví značné rozdíly. Co se týče rakoviny, jsou rozdíly v počtu přeživších mezi novými a starými členskými státy tak vysoké, že lze hovořit o „železné oponě v oblasti zdraví“. Podle Eurostatu se navzdory celkovému stárnutí obyvatelstva naděje dožití v okamžiku narození rozchází mezi zeměmi EU o 9 let u žen a o 13 let u mužů a dětská úmrtnost se liší šestinásobně. Je třeba, aby EU v této oblasti posílila činnost za účelem snížení nerovností, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů v různých oblastech a cílené reklamy a vzdělávání veřejnosti v oblasti lepší péče o zdraví.

Zdraví je zmíněno již ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli a jeho důležitost se zvyšuje s každou novou smlouvou. I když podle článku 152 Amsterodamské smlouvy spadá zdraví do pravomoci členských států, usiluje EU pomocí opatření na úrovni Společenství a mezivládní úrovni o dosažení účinné politiky v těchto oblastech tam, kde členské státy nemohou samostatně účinně jednat. Dodržování zásady subsidiarity by mělo být jedním z výchozích bodů spolupráce, nikoli záminkou k nezahájení společných kroků.

Je zřejmé, že odvětví zdravotnictví potřebuje dlouhodobý strategický a komplexní přístup, jenž si žádá součinnost veškerých hlavních činitelů v rámci členských států a na úrovni EU. Chceme-li zlepšit spolupráci, musíme určit, které formy interinstitucionální spolupráce mohou posílit účinnost našeho spojeného úsilí.

Klíčový strategický průlom je zapotřebí v oblasti prevence nemocí. Ačkoli je důležitost této prevence zdůrazňována již mnoho let, stále tvoří pouhá 3 % rozpočtů určených na zdravotnictví. Současně víme, že prostřednictvím politiky prevence bychom mohli dosáhnout mnohem lepších výsledků, neboť 40 % onemocnění souvisí s nezdravým životním stylem a jedné třetině typů rakovin lze předcházet.

Lisabonská strategie jasně vymezuje, že zdraví je vysoce důležitým hospodářským faktorem. Finanční prostředky investované do zdravotnictví by neměly být považovány pouze za náklady, ale také za podstatnou součást investic do kvality lidského kapitálu.

Zdraví je proto třeba považovat za jedno z klíčových sociálních a politických témat, na kterých závisí budoucnost EU. Chceme-li zlepšit obecnou úroveň zdraví, budeme muset co nejdříve začít uplatňovat napříč odvětvími jednotnou zdravotnickou politiku, která bude koordinována na různých úrovních („zdraví ve všech politikách“). To znamená, že politika v oblasti zdraví musí být obsažena v reformované společné hospodářské politice (s důrazem na produkci zdravých potravin), politice ochrany životního prostředí, průmyslové politice, dopravní politice, politice rozvoje, ve výzkumu a technologické inovaci, vzdělávání, sportu a v sociálním zabezpečení.

Cílem takové politiky musí být dosažení zdraví pro všechny s možností toho, aby si občané zvolili cestu k lepšímu zdraví.

V této souvislosti nabízejí bílá kniha Komise a závěry, které učinila Rada v prosinci 2007, základ pro větší počet společných kroků za účelem dosažení účinného rozvoje politiky v oblasti zdraví. Je třeba definovat základní hodnoty v oblasti zdraví, systém zdravotních ukazatelů EU a způsoby, jak snížit nerovnosti v oblasti zdraví; vytvořit program analytických studií zdravotního stavu, investic do zdraví, hospodářského růstu a rozvoje; přijmout opatření na podporu zdraví v každém věku; zavést opatření týkající se tabáku, výživy, alkoholu, duševního zdraví a dalších faktorů, jež mají vliv na zdraví; posílit mechanismy pro sledování zdravotních rizik a jejich řešení; podpořit inovaci systémů zdravotní péče a navrhnout mechanismus pro zavedení strukturované spolupráce mezi orgány EU.

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013
(2007/2115(INI))

Navrhovatel: Milan Cabrnoch

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že podpůrné zdravotní systémy jsou zásadním prvkem evropského sociálního modelu a že sociální a zdravotní služby obecného zájmu plní poslání v obecném zájmu, a výrazně tak přispívají k sociální spravedlnosti a sociální soudržnosti,

B. vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči je základním právem zakotveným v článku 35 Listiny základních práv Evropské unie a že je klíčovým úkolem orgánů státní správy členských států poskytovat všem rovný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči,

C. vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity a s čl. 152 odst. 5 Smlouvy o ES jsou za organizaci zdravotní péče odpovědné členské státy,

D. vzhledem k tomu, že všichni občané Unie mají právo na zdravotní péči,

E. vzhledem k tomu, že dobré zdraví a vysoký stupeň jeho ochrany mají pozitivní vliv na udržení zaměstnanosti a na blahobyt občanů a přispívají ke zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU,

F. vzhledem k tomu, že sektor zdravotnictví je pro národní hospodářství strategicky důležitý s ohledem na vysoký počet lidí, které v současné době zaměstnává, a s ohledem na jeho potenciál vytvářet mnoho pracovních míst, a tak zvyšovat růstový potenciál národních hospodářství,

G. vzhledem k tomu, že zdravotní péče by měla odpovídat měnícím se potřebám a charakteru obyvatelstva EU a že by se měla zakládat na zásadách prevence, ochrany zdraví a propagace tělesného i duševního zdraví a na podpoře zdravého životního stylu od útlého věku,

H. vzhledem k tomu, že díky účinné ochraně zdraví a bezpečnosti při práci lze předcházet pracovním úrazům, omezit výskyt nemocí z povolání a snížit počet osob trvale zdravotně postižených z důvodů souvisejících s jejich prací,

I. vzhledem k tomu, že strategie zdravotní politiky EU by se měla více zaměřovat na dlouhodobou péči a využívání nových technologií, na péči o osoby trpící chronickými onemocněními, na poskytování domácí péče osobám starším a tělesně či duševně postiženým a na služby pro jejich pečovatele, a vzhledem k tomu, že by se v této souvislosti měla hledat součinnost mezi zdravotními a sociálními službami,

J. vzhledem k tomu, že pečovatelé jsou nezbytnou, ale do značné míry neuznanou součástí našich systémů zdravotní péče a naší společnosti,

K. vzhledem k tomu, že strategie zdravotní politiky EU a přeshraniční spolupráce členských států, jakož i spolupráce členských států s Komisí v oblasti zdravotnictví na politické, správní, lékařské, vzdělávací, technické a vědecké úrovni nesmí vést k tomu, že budou systémy solidarity a veřejné služby ve zdravotnictví finančně nebo organizačně oslabeny,

L. vzhledem k tomu, že mnoho členských států pociťuje nárůst poptávky po službách v oblasti zdravotnictví, a je tedy nutné učinit aktivní kroky k získání a udržení odborníků na zdravotní péči a poskytovat služby podporující příbuzné a přátele, kteří poskytují bezplatnou péči osobám na nich závislým,

1. souhlasí s Komisí, že EU může poskytnout přidanou hodnotu u řady přeshraničních otázek, včetně mobility odborníků ve zdravotní péči, spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty a volného pohybu zboží, služeb a pacientů;

2. poznamenává však, že pro usnadnění mobility odborníků ve zdravotní péči a pro zajištění bezpečnosti pacientů v celé Evropské unii je nezbytné sdílení informací mezi členskými státy a mezi jejich příslušnými regulačními orgány odborníků ve zdravotní péči;

3. je přesvědčen, že postavení pacientů je třeba posílit a že informační strategie by měly být v této souvislosti uzpůsobeny tak, aby byli pacienti v dostatečné míře informováni o svých právech a povinnostech, včetně svého práva na volný pohyb za účelem získávání zdravotní péče, jenž odpovídá standardům, které zaručují na území EU tuto péči a soulad s vnitrostátními systémy zdravotní péče, a umožnit jim tak, aby se čím dál více stávali aktivními činiteli namísto pouhého předmětu zdravotní péče, a podporovat osobní vyzrálost, která skupinám obyvatelstva umožní, aby začaly samy reagovat na určité zdravotní potřeby a přijaly za ně aktivní odpovědnost;

4. vyzývá Komisi, aby nepřehlížela význam úlohy, kterou ve společnosti hrají pečovatelé, a vybízí ji k přijmutí vhodných opatření, jež zajistí, aby byli pečovatelé zapojeni do budoucího vytváření politiky;

5. konstatuje, že by Komise měla shromáždit aktuální údaje a statistiky o pečovatelích za účelem podpory pečovatelů v rámci budoucích politických iniciativ;

6. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci strategie zdravotní politiky EU usilovaly o stanovení pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která může zahrnovat osoby s chronickými onemocněními nebo rakovinou, a aby mezitím členské státy, které zatím nezahrnuly tyto osoby do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení, tak co možná nejdříve učinily;

7. je toho názoru, že školení odborníků ve zdravotní péči by se mělo přizpůsobit dynamice tohoto oboru, což zahrnuje propagaci celoživotního vzdělávání odborníků ve zdravotní péči, které jim umožní plně využívat výsledků vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií a vývoje v lékařské, vědecké a technologické oblasti, přičemž by měly být také rozvíjeny stálé vzdělávací struktury, které by toto celoživotní vzdělávání poskytovaly, s možností jejich uznání v celé Evropě; dále přikládá zvláštní význam iniciativám institucí a univerzit, které již poskytly významná odborná školení, k nimž přispěla řada odborníků a jejichž cílem bylo vyvinout metodu začlenění zdravotních opatření zejména s ohledem na dlouhodobé zdravotní potřeby; upozorňuje dále na skutečnost, že ve zdravotnictví je třeba zlepšit ochranu práce a zdraví a pracovní podmínky;

8. vyzývá členské státy, aby z důvodu zaručení všeobecného práva na zdravotní péči zaručily pacientům přístup k životně důležitým lékům, a to i v případě, že jsou nákladné;

9. vybízí členské státy, aby v rámci strategie zdravotní politiky EU poskytovaly systém zdravotních a sociálních služeb pro odborníky ve zdravotní péči a neformální pečovatele, neboť jejich podpora povede k poskytování péče vyšší kvality;

10. je přesvědčen, že by Evropská unie měla podniknout další kroky za účelem ochrany pracovníků ve zdravotní péči před úrazy a zraněními na těch pracovištích, o nichž je vědecky nebo lékařsky prokázáno, že je zde takové ochrany třeba; vítá záměr Komise předložit do konce roku 2008 návrh směrnice, jíž se změní směrnice 2000/54/ES o biologických činitelích při práci, který má zajistit ochranu pracovníků ve zdravotnictví před infekcemi způsobenými poraněním injekčními jehlami nebo jinými ostrými zdravotnickými předměty;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci této strategie učinily další kroky ke snížení značného rizika nakažení pracovníků ve zdravotnictví a pacientů infekcemi spojenými s hospitalizací jako zlatý stafylokok, a to lepším sdílením osvědčených postupů, např. prováděním účinných screeningových programů a povinnou izolací nakažených pacientů a pracovníků ve zdravotnictví;

12. vyzývá v rámci této strategie k účinnějšímu sdílení osvědčených postupů v rámci Evropské unie ve všech oblastech poskytování zdravotní péče, zejména v souvislosti se screeningovými programy, diagnostikou a léčením závažných onemocnění, jako je rakovina, ale také k posouzení osvědčených postupů, při nichž členské státy úspěšně propojily zdravotní služby a služby sociální péče, a to tak, aby se díky tomuto sdílení mohly ostatní členské státy poučit;

13. vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci této strategie dále rozvíjely jak součinnost vědeckého a technologického výzkumu, zejména pokud jde o nové druhy výzkumu v těch oblastech lékařství, které v současné době nejsou dostatečně financovány, tak i nové lékařské oblasti a terapie, a to tak, aby byl všem umožněn přístup k těmto terapiím, neboť tento rozvoj může mít velice příznivý dopad na zdravotní stav občanů Unie a na zvýšení účinnosti systému;

14. zdůrazňuje, že veškerá opatření Společenství v oblasti zdraví musí odpovídat zásadě solidarity, kterou se řídí vnitrostátní zdravotnické systémy, čímž bude pacientům zajištěno rovné zacházení; domnívá se, že přístup k péči musí být zaručen prostřednictvím efektivního proplácení výloh a rovnoměrného sdílení rizik.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013
(2008/2115(INI))

Navrhovatelka: Siiri Oviir

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že se v Listině základních práv Evropské unie[1] uvádí, že diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo barvy pleti a etnického nebo sociálního původu je zakázána (článek 21), že každá osoba má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče a že je nutné zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví (článek 35),

1. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby bylo uznáno právo mužů a žen na větší míru spolurozhodování v otázkách, které se týkají jejich zdraví a zdravotní péče, a také právo dětí na neomezenou ochranu jejich zdraví podle obecných hodnot všestrannosti, rovnocennosti a solidarity;

2. vítá bílou knihu Komise nazvanou „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013” (KOM(2007)0630), lituje však, že v jejím návrhu není provedena analýza rovnosti žen a mužů a že rovnost žen a mužů není začleněna do zásad, opatření a cílů; vyzývá Komisi, aby v příští strategii rovnost žen a mužů výslovně zohlednila ve všech oblastech;

3. zdůrazňuje nutnost zařadit otázky veřejného zdraví do všech oblastí politiky EU, včetně využívání posuzování dopadů a hodnotících nástrojů, zlepšování profilu, porozumění a efektivní řešení otázek veřejného zdraví na úrovni Společenství prostřednictvím přijetí dlouhodobého přístupu a posílení při zohledňování rovnosti žen a mužů v politikách veřejného zdraví;

4. kritizuje Komisi za to, že ve své bílé knize náležitě neuplatnila hledisko rovnosti mužů a žen;

5. zdůrazňuje, že hledisko rovnosti mužů a žen napomáhá při určování a vyjasňování rozdílů mezi ženami a muži, chlapci a děvčaty, a ukazuje, jak tyto rozdíly ovlivňují zdravotní stav, přístup k systému zdravotní péče a interakci s tímto systémem;

6. zdůrazňuje, že pohlaví pacientů je rozhodujícím faktorem v tom, jak lékaři a zaměstnanci zdravotnických zařízení vnímají symptomy, určují diagnózy a zajišťují léčbu, a to dokonce i v případě, kdy jsou symptomy mužů a žen zcela shodné a kdy žádné poznatky z oblasti biomedicíny neodůvodňují jakékoli rozdíly;

7. vyzývá Komisi, aby na základě doporučení Světové zdravotnické organizace předložila zprávu o zdravotním stavu žen a dětí, aby mohla být opatření zaměřena na rozmanité cílové skupiny a byla analyzována dostupnost služeb a případné náklady a jejich dopad na různé sociální skupiny v různých regionech a byly přitom zohledněny demografické a environmentální faktory;

8. je přesvědčen, že zabezpečení dobrého zdravotního stavu pracovníků, starších lidí a dětí vyžaduje od žen a mužů dobré vědomosti o zdraví a získání základních dovedností o tom, jak si zdraví chránit prostřednictvím celoživotního vzdělávání;

9. vyzývá k tomu, aby významnější roli hrála otázka solidarity, tedy podpora žen a mužů, dívek a chlapců, kteří jsou ve špatném zdravotním stavu či jsou postižení; vyzývá Komisi, aby v rámci své zdravotní strategie předložila návrh další činnosti v této oblasti;

10. zdůrazňuje skutečnost, že zdraví je stav celkového tělesného, duševního a sociálního blaha, a nikoliv jen absence nemoci nebo tělesné vady;

11. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost o environmentálních faktorech, které mají vliv na zdraví žen a mužů, dívek a chlapců, jako je znečištění ovzduší, nebezpečné chemické látky a toxické pesticidy; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých zdravotních a všeobecných politických strategiích lépe zohledňovaly environmentální faktory, a zajistily tak vysokou úroveň ochrany zdraví;

12. upozorňuje Komisi a členské státy na článek 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, který vyzývá legislativní orgány k tomu, aby péči o zájmy dětí přijaly jako svou prioritu, přičemž jednou z možností je přijetí nezbytného opatření týkajícího se mateřské a rodičovské dovolené za účelem ochrany zdraví a přístupu ke zdravotnickým službám v době mateřství, a které vezme v úvahu zejména vliv přítomnosti rodičů a jejich péče, a zároveň i vliv kojení na duševní a tělesný rozvoj kojence;

13. poukazuje na to, že podle údajů uvedených v absolutních hodnotách pracuje ve zdravotnictví jednoznačně více žen než mužů, avšak zastoupení žen v řídících orgánech je velmi nízké, a že v příští strategii se musí také o této skutečnosti hovořit a provádět analýzy z perspektivy rovnosti pohlaví;

14. lituje skutečnosti, že mladé dívky a ženy jsou vystaveny stále účinnější a cíleně orientované reklamě, mimo jiné na alkohol;

15. zdůrazňuje potřebu zvýšit veřejné povědomí o otázkách sexuálního zdraví a reprodukce s cílem zabránit nechtěným těhotenstvím a šíření pohlavně přenosných nemocí a snížit sociální a zdravotní problémy způsobené neplodností;

16. zdůrazňuje skutečnost, že existují ohrožené skupiny, mezi něž patří těhotné a kojící ženy, děti a dospívající dívky, jejichž zdraví je obzvláště ohroženo rizikovými environmentálními faktory; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých zdravotních a všeobecných politických strategiích zajistily těmto ohroženým skupinám vysokou úroveň ochrany;

17. zdůrazňuje nutnost zlepšit zdravotní péči a informovanost těhotných a kojících žen o rizicích spojených s požíváním alkoholu, drog a tabákových výrobků během těhotenství a kojení;

18. lituje skutečnosti, že rizika spojená s přístupem těhotných žen k vlastnímu zdraví (vysoká míra vyvolaných a opakovaných potratů, kouření během těhotenství), úroveň vzdělání matek a novorozenecká úmrtnost po 28. dni jsou i nadále úzce propojené; že těhotenství a porody nezletilých matek představují i nadále větší nebezpečí pro zdraví novorozence a že zdravotní potíže u novorozenců jsou stále častější;

19. je toho názoru, že preventivní opatření, která jsou založena na vědecky podložených údajích a zohledňují otázku rovnosti mužů a žen a také nesrovnalosti vyplývající z místních podmínek a způsobené věkem, slouží k podpoře zdraví a léčby a že také využití informačních a komunikačních technologií (IKT) při přístupu ke službám a také v souvislosti se zajištěním bezpečnosti a zdraví pracovníků přispívají ke snížení výskytu vážnějších chorob a úmrtnosti žen, a tudíž ke zlepšení kvality života v EU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Liam Aylward, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Martin Callanan, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Jens Holm, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Marie-Noëlle Lienemann, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Amalia Sartori, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Evangelia Tzampazi, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Giovanni Berlinguer, Iles Braghetto, Bairbre de Brún, Duarte Freitas, Genowefa Grabowska, Jutta Haug, Alojz Peterle, Donato Tommaso Veraldi

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Armando França

Právní upozornění - Ochrana soukromí