ZPRÁVA o „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (17. 7. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

17. 9. 2008 - (2008/2045(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Manuel Medina Ortega

Postup : 2008/2045(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0355/2008

Předložené texty :

A6-0355/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 21/10/2008 - 8.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0493

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality

(2008/2045(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 nazvané „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2005“: uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality (13. zpráva)[1] (KOM(2006)0289),

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o zdokonalení právních předpisů v Evropské unii[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o strategii pro zjednodušení právního prostředí[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o institucionálních a právních dopadech používání právně nevynutitelných nástrojů[4],

– s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality (14. zpráva) (KOM(2007)0286),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Druhý strategický přezkum – lepší právní předpisy v Evropské unii“ (KOM(2008)0032),

– s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Druhá zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2008)0033),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Urychlená opatření ke snižování administrativní zátěže v Evropské unii v roce 2008“ (KOM(2008)0141),

– s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Snižování administrativní zátěže v Evropské unii. Zpráva o pokroku za rok 2007 a výhled na rok 2008“ (KOM(2008)0035),

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0355/2008),

A. vzhledem k tomu, že základem právního prostředí Evropské unie musejí být kritéria transparentnosti a účinnosti,

B. vzhledem k tomu, že zdokonalení regulativních postupů může napomoci dosažení cílů Unie,

C. vzhledem k tomu, že zásady subsidiarity a proporcionality jsou klíčovými zásadami primárního práva a že v oblastech, v nichž Společenství nemá výhradní legislativní pravomoc, musejí být respektovány za všech okolností,

D. vzhledem k tomu, že správné uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality přispívá zásadním způsobem ke konsolidaci vlivu a účinnosti právních předpisů Společenství a zajišťuje, že rozhodnutí jsou přijímána na úrovni bližší občanům, čímž je v konečném důsledku zaručen lepší postoj veřejnosti k Unii, a vzhledem k tomu, že tyto zásady podstatně ospravedlňují vhodnost a rozsah činností Společenství, pokud členským státům umožňují uplatňovat vlastní legislativní pravomoc v duchu vzájemné spolupráce na různých vládních úrovních, a tím posilují právní jistotu,

E. vzhledem k tomu, že při vývoji právních předpisů Společenství se nyní uplatňují zásady subsidiarity a proporcionality, jež vyžadují, aby postupy byly koordinovány s vnitrostátními zákonodárnými, výkonnými a soudními orgány s cílem zajistit, aby činnosti Evropské unie byly nezbytné a zákonné,

F. vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje řadu významných hledisek pro zlepšení právních předpisů Unie, jako je posouzení dopadu, snížení administrativních nákladů, zjednodušení, zlepšení a aktualizace stávajících předpisů,

G. vzhledem k tomu, že Komise považuje v tomto ohledu za důležité budovat otevřený dialog za účasti sociálních partnerů a vnitrostátních zákonodárných orgánů,

H. vzhledem k tomu, že ve svém dokumentu „První zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2006)0690) Komise oznámila na rok 2006 přibližně 50 podnětů ke kodifikaci, zatímco pouze 36 podnětů bylo skutečně předáno Parlamentu, a že na rok 2007 bylo oznámeno 200 podnětů, avšak zákonodárnému orgánu jich bylo předloženo pouze 21,

I. vzhledem k tomu, že Komise ve svém současném programu pro zjednodušení právních předpisů připojenému k výše uvedenému dokumentu nazvanému „Druhá zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ považuje přezkoumání a přepracování stávajících předpisů platných v různých oblastech (energetická účinnost budov, civilní letecká doprava atd.) za rovnocenné,

J. vzhledem k tomu, že Komise slíbila předložit akční program na snížení administrativní zátěže podniků v EU do roku 2012 o 25 % a že za tímto účelem navrhla řadu spěšných opatření, která se týkají různých legislativních oblastí,

1. podporuje cíl Komise zlepšit kvalitu právních předpisů Společenství a snížit legislativní zátěž tím, že mimo jiné zruší nepotřebné právní předpisy EU, které brzdí růst a brání inovacím; zdůrazňuje, že v řadě oblastí je třeba ještě většího úsilí, aby se zajistilo, že právní předpisy pro vnitřní trh přinesou maximální hospodářský prospěch;

2. podporuje právní předpisy založené na uvedených zásadách a zaměření pozornosti na kvalitu místo na kvantitu; v diskusi o „lepší právní úpravě“ vidí vhodnou příležitost zamyslet se nad tvorbou právních předpisů jako nad procesem určeným k dosažení jasně definovaných politických cílů tím, že se zdokonalí právní předpisy Společenství ve prospěch růstu a zaměstnanosti, a rovněž tím, že všechny zúčastněné strany se budou angažovat ve všech fázích tohoto procesu, tj. od jeho přípravy po prosazování, a zapojí se do něj;

3. zdůrazňuje, že zásady subsidiarity a proporcionality jsou důležité z hlediska snah o zlepšení právní úpravy, jednak pro odstranění zbytečné byrokratické zátěže členských států a subjektů, na něž se legislativa vztahuje, a jednak pro to, aby se mezi evropskými občany rozšířilo porozumění pro ta opatření, která lze v souladu s oběma zásadami přijmout pouze na úrovni Společenství;

4. podporuje úsilí Komise dosáhnout zjednodušení acquis Společenství;

5. vítá zlepšení postupů konzultace se zainteresovanými subjekty ze strany Komise při přípravě legislativních návrhů a bere na vědomí obecně pozitivní reakce konzultovaných stran, pokud jde o hodnocení způsobu, jak Komise podpořila jejich účast;

6. lituje, že i přes zlepšení svých postupů Komise i nadále připravuje různé dokumenty týkající se zjednodušení a „zlepšení tvorby právních předpisů“, které obsahují odlišné výčty strategií pro zjednodušení, což neumožňuje získat celkovou představu o této strategii; trvá na tom, že je nutné zabránit nárůstu počtu takových dokumentů; vyzývá Komisi, aby připravila jediný výroční dokument; zdůrazňuje, že politická hodnocení a dobrá spolupráce musí probíhat na evropské úrovni, zejména prostřednictvím činnosti Parlamentu, Rady a Komise;

7. domnívá se, že objektivní posouzení dopadu představují důležitý nástroj při hodnocení návrhů Komise, a vyslovuje se proto pro externí a nezávislý dohled nad prováděním posouzení dopadu;

8. domnívá se, že konzultace a posouzení dopadu jsou nezbytné pro lepší návrhy právních předpisů Společenství a že by neměly způsobit nárůst byrokracie ani představovat byrokratické úskalí, které by Komisi bránilo v jednání, ale měly by spíše pomoci vytvořit solidní právní rámec podporující růst v Evropské unii;

9. zdůrazňuje, že je třeba provádět analýzy nákladů a přínosů, které odrážejí struktury nákladů na regulaci, při provádění směrnic pomocí vnitrostátních právních předpisů, jež mění regulační rámec, v němž společnosti a jednotlivci působí; je si však vědom toho, že tyto analýzy nemohou nahradit politickou debatu o výhodách a nevýhodách konkrétních právních předpisů;

10. je toho názoru, že Parlament i Rada by měly při předkládání pozměňovacích návrhů brát v úvahu jak posouzení dopadu provedené Komisí, tak i své vlastní s cílem zlepšit proces navrhování právních předpisů;

11 dále zastává názor, že objektivní posouzení dopadu musejí zčásti vycházet z včasné a rozsáhlé konzultace se zainteresovanými stranami; vyzývá Komisi, aby do posouzení dopadu, která provádí, zahrnovala dostatečný počet scénářů a politických možností (včetně případné možnosti zůstat v nečinnosti) jako základ pro nákladově efektivní a trvalá řešení;

12. očekává, že uvedení předpokládaných administrativních nákladů v posouzení dopadu zlepší účinnost tohoto posouzení;

13. zdůrazňuje význam politického hodnocení, které na úrovni Evropské unie provádějí subjekty zastupující občany, jako je Parlament, nebo subjekty zastupující místní a sociální zájmy, např. Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor;

14. vyjadřuje své pochyby ohledně toho, zda je vhodné podporovat samoregulaci a společnou regulaci, což by v konečném důsledku mohlo vést ke vzniku „legislativní zdrženlivosti“, která by prospěla pouze nátlakovým skupinám a silným hospodářským aktérům; podporuje proto závěr Komise, že nejjednodušší způsob, jak dosáhnout cílů EU a poskytnout právní jistotu občanům i podnikům, představují i nadále právní předpisy; žádá Komisi, aby v tomto směru vytvořila důslednější přístup;

15. zdůrazňuje, že opatření nelegislativní povahy by měla respektovat rovnováhu sil a příslušné role orgánů; přeje si, aby příspěvek Parlamentu k těmto opatřením byl uvážlivý a promyšlený a vycházel ze zkušeností; zdůrazňuje potřebu politické podpory takových inovačních opatření;

16. domnívá se, že je nutné posílit formální regulační systém Evropské unie v souladu se smlouvami a vyhnout se zkráceným postupům prostřednictvím neformálních právních předpisů, které nejsou závazné;

17. vítá opatření, která Komise přijala, aby ukončila zpožďování překladu kodifikovaných textů, jež mají být přeloženy do nových jazyků EU; vyjadřuje své politování nad tím, že navzdory tomu, že na rok 2006 bylo oznámeno přibližně 50 podnětů ke kodifikaci a na rok 2007 přibližně 200 podnětů, Komise předala Parlamentu pouze 36 návrhů v roce 2006 a 21 návrhů v roce 2007;

18. naléhavě žádá Komisi, aby se řídila zveřejněnými seznamy předpisů, které procházejí kodifikací a přepracováním, a předložila zákonodárnému orgánu pokud možno všechny ohlášené iniciativy a vysvětlila příčiny, proč některé byly opomenuty; zdůrazňuje, že Parlament prokázal svou dobrou vůli při úpravách článků 80 a 80a svého jednacího řádu, které umožňují, aby tyto iniciativy ve prospěch zjednodušení byly přijaty rychlejším a jednodušším postupem;

19. připomíná rovněž Komisi, že Parlament přijímá podněty ke kodifikaci a přepracování v přiměřených časových lhůtách a že v případě jiných podnětů zaměřených na zjednodušení mohou být lhůty delší, neboť tyto podněty jsou řádné legislativní návrhy, které jsou jako takové přijímány běžným postupem a v obvyklých lhůtách;

20. potvrzuje své přání, aby Komise přijala přepracování jako obvyklý legislativní postup, a to i v případě, kdy se bude navrhovat „přezkoumání“ platných textů, aby pro každý podnět předložila úplné znění, i pokud jde pouze o bodové změny, a aby jasně uvedla, jaké části se mění a jaké zůstávají beze změny;

21. vyzývá rovněž Komisi, aby si byla vědoma toho, že pokud není přepracování možné, měla by být řádným legislativním postupem kodifikace, a to nejvýše šest měsíců po provedení následných změn příslušného legislativního aktu; domnívá se, že v souladu s interinstitucionální dohodou o zlepšení tvorby právních předpisů[5] by Rada společně s Komisí mohly za předpokladu, že budou zapojeny zainteresované strany, vytvořit specializované struktury za účelem prosazení zjednodušení;

22. připomíná, že jelikož jsou nejednoznačné právně nevynutitelné nástroje neúčinné a mohou mít negativní dopad na vývoj práva Evropské unie a na rovnováhu mezi institucemi, musejí se užívat se značnou obezřetností, je-li tak uvedeno ve Smlouvách, a způsobem, který je v souladu s primárním právem, a v každém případě by měla být zaručena právní jistota;

23. vítá, že se Komise rozhodla předávat nové návrhy a dokumenty ke konzultaci přímo vnitrostátním parlamentům, aby je požádala o vyjádření v průběhu této přípravné fáze tvorby právních předpisů Společenství, přičemž tímto způsobem předjímá ustanovení Lisabonské smlouvy; plně podporuje důležitost této formy spolupráce s cílem zlepšit kvalitu a uplatňování právních předpisů Společenství, zejména zásad subsidiarity a proporcionality;

24. zastává názor, že provádění právních předpisů v právu jednotlivých členských států by mělo být vážně a aktivně sledováno, aby se zamezilo odchylným interpretacím a přikrášlování; přeje si, aby Komise společně s dohlížiteli a skupinami odborníků hrála při tomto provádění aktivní úlohu, jak na úrovni Společenství, tak i na vnitrostátní úrovni, neboť včasná analýza může předejít zpoždění a zbytečnému zatížení společností; vyzývá Komisi k prozkoumání možností, jaká další opatření by mohla být přijata, aby se zabránilo praxi přikrášlování, mimo jiné tím, že bude zavedeno právo přímého jednání pro občany; žádá o následná posouzení dopadu, která budou analyzovat, jakým způsobem jsou ve skutečnosti prováděna rozhodnutí na vnitrostátní a na místní úrovni; podporuje stále přiměřenější používání předpisů; opět navrhuje, aby Parlament v úzké spolupráci s partnery z jednotlivých zemí vypracoval postup pro sledování jejich řádného provedení ve vnitrostátních právních předpisech;

25. považuje za nezbytné vytvořit společný přístup k podmínkám stanoveným zásadami subsidiarity a proporcionality s cílem zlepšit efektivitu vztahů s vnitrostátními parlamenty; plně podporuje iniciativu Komise začlenit normalizovaný soubor otázek používaných v této souvislosti pro vypracování důvodových zpráv k návrhům Komise, jak je uvedeno v příloze 3 pracovního dokumentu Komise SEK(2007)0737;

26. vítá záměr Komise upravit právní předpisy Společenství v oblasti práva společností, účetnictví a auditu, a co nejdříve očekává předložení konkrétních návrhů;

27. znovu zdůrazňuje nutnost snížit zbytečnou administrativní zátěž související s plněním povinností podniků předkládat zprávy, jež ukládá evropská legislativa i příslušné vnitrostátní předpisy; zdůrazňuje, že cíl Komise snížit do roku 2012 administrativní zátěž o 25 % musí být skutečnou cílovou hodnotou, což znamená, že snížení dosažené v jedné oblasti nesmí být znehodnoceno novou administrativní zátěží; podporuje intenzivnější využívání informačních a komunikačních technologií v této oblasti; žádá Komisi, aby přezkoumala případnou administrativní zátěž nejen podniků, ale všech zúčastněných subjektů, a aby tuto zátěž co nejvíce snížila;

28. zdůrazňuje, že je rovněž nutné další úsilí, aby bylo dosaženo zjednodušení interakce Komise s občany např. v oblasti zadávání zakázek, finančních služeb, výzkumných programů, pravidel státní podpory a žádostí o finanční prostředky Společenství;

29. připomíná důležitost uvážlivého využívání „ustanovení o přezkumu“, aby se zajistilo, že právní předpisy zůstanou relevantní;

30. potvrzuje svou připravenost udržovat a prohloubit spolupráci s Radou a Komisí, aby se splnila očekávání občanů a podniků v oblasti zjednodušení právních předpisů Společenství, zejména pokud jde o návrhy urychlených opatření týkajících se snížení administrativní zátěže; zdůrazňuje, že jakékoli zjednodušování rozhodovacích postupů za účelem jejich urychlení musí respektovat požadavky, které jsou na postupy kladeny ve Smlouvách;

31. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 67.
[2] Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 60.
[3] Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 72.
[4] Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 75.
[5] Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

pro Výbor pro právní záležitosti

o „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality
(2008/2045(INI))

Navrhovatel: Dariusz Rosati

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

2. podporuje právní předpisy založené na zásadách a zaměření pozornosti na kvalitu místo na kvantitu; v diskusi o „lepší právní úpravě“ vidí vhodnou příležitost zamyslet se nad tvorbou právních předpisů jako nad procesem určeným k dosažení jasně definovaných politických cílů tak, že ve všech fázích tohoto procesu, tj. od jeho přípravy po prosazování, zlepší právní předpisy Společenství ve prospěch růstu a zaměstnanosti a rovněž angažuje a zapojí do něj všechny zúčastněné strany;

3. domnívá se, že konzultace a hodnocení dopadu jsou nezbytné pro návrh lepších právních předpisů Společenství a že by neměly zvyšovat byrokracii ani představovat byrokratické úskalí, které brání Komisi v jednání, ale měly by spíše pomoci vytvořit solidní právní rámec podporující růst v Evropské unii;

4. zdůrazňuje potřebu analýz nákladů a přínosů, které odrážejí struktury nákladů na regulaci, při provádění směrnic pomocí vnitrostátních právních předpisů, které mění regulační rámec, v němž společnosti a jednotlivci působí; je si však vědom toho, že tyto analýzy nemohou nahradit politickou debatu o výhodách a nevýhodách konkrétních právních předpisů;

5. je toho názoru, že Parlament i Rada by měly při navrhování pozměňovacích návrhů brát v úvahu jak hodnocení dopadu Komise, tak i svá vlastní s cílem zlepšit proces navrhování právních předpisů;

6. zastává názor, že provádění právních předpisů by mělo být vážně a aktivně sledováno, aby se zamezilo odchylným interpretacím a „pozlacování“ (gold-plating); přeje si, aby Komise společně s dohlížiteli a skupinami odborníků hrála při provádění aktivní úlohu, jak na úrovni Společenství, tak i na vnitrostátní úrovni, neboť včasná analýza může předejít zpoždění a zbytečnému zatížení společností; vyzývá Komisi k prozkoumání možností, jaká další opatření by mohla být přijata, aby se zabránilo praxi pozlacování, mimo jiné tím, že bude zavedeno právo přímého jednání pro občany; žádá o následná posuzování dopadů, která budou analyzovat, jakým způsobem jsou ve skutečnosti prováděna rozhodnutí na úrovni členských států a na místní úrovni; podporuje zvýšené přiměřené použití předpisů; opět navrhuje, aby Parlament v úzké spolupráci s vnitrostátními partnery vypracoval postup pro sledování jejich řádného provádění;

7. podporuje Komisi při zkoumání alternativ právních předpisů, které by zlepšily fungování vnitřního trhu a zajistily konvergenci v regulaci a dohledu nad vnitřním trhem, včetně samoregulace a vzájemného uznávání vnitrostátních předpisů, zavedení osvědčených postupů a výměny informací mezi členskými státy;

8. zdůrazňuje, že opatření nelegislativní povahy by měla respektovat rovnováhu sil a příslušné role orgánů; přeje si, aby příspěvek Parlamentu k těmto opatřením byl moudrý a soudržný a vycházel ze zkušeností; zdůrazňuje potřebu politické podpory takových inovačních opatření;

9. vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala své dosažené výsledky ohledně snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 a v případě, kdy jde o další úsilí o dosažení tohoto přijatého cíle;

10. připomíná důležitost uvážlivého využívání „ustanovení o přezkumu“, aby se zajistilo, že právní předpisy zůstanou relevantní;

11. zdůrazňuje, že je rovněž nutné další úsilí zjednodušit interakci Komise s občany např. v oblasti zadávání zakázek, finančních služeb, výzkumných programů, pravidel státní podpory a žádostí o poskytnutí grantů ze strany Společenství.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, David Casa, Manuel António dos Santos, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Donata Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Sophia in ‘t Veld, Othmar Karas, Wolf Klinz, Guntars Krasts, Andrea Losco, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Joseph Muscat, John Purvis, Heide Rühle, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Salvador Domingo Sanz Palacio, Ivo Strejček, Ieke van den Burg, Cornelis Visser, Sahra Wagenknecht

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Dragoş Florin David, Harald Ettl, Werner Langen, Thomas Mann, Gianni Pittella, Bilyana Ilieva Raeva

Právní upozornění - Ochrana soukromí