Postup : 2008/0103(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0402/2008

Předložené texty :

A6-0402/2008

Rozpravy :

PV 18/11/2008 - 4
CRE 18/11/2008 - 4

Hlasování :

PV 19/11/2008 - 5.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0549

ZPRÁVA     *
PDF 540kWORD 1432k
21. 10. 2008
PE 407.775v02-00 A6-0402/2008

o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(KOM(2008)0306 – C6‑0240/2008 – 2008/0103(CNS))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Luis Manuel Capoulas Santos

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(KOM(2008)0306 – C6-0240/2008 – 2008/0103(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise Radě (KOM(2008)0306),

–   s ohledem na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0240/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0402/2008),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Administrativní zátěž v zemědělství by se měla i nadále snižovat pomocí transparentnějších, srozumitelnějších a méně zatěžujících předpisů. Pouze nižší náklady a menší administrativní zátěž mohou v rámci společné zemědělské politiky přispět ke konkurenceschopnosti zemědělských podniků na globalizovaných trzích.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, a měl by proto být zachován. Zkušenosti však ukazují, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Je proto třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti.

(2) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, a měl by proto být zachován. Zkušenosti však ukazují, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Je proto třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti. Případné použití příslušného článku ohledně podmíněnosti v příloze II obsaženého ve všech aktech týkajících se hygieny potravin1 by nemělo vést k dodatečným kontrolám.

 

________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

Odůvodnění

Do nařízení Rady by měly být zahrnuty konkrétní požadavky obsažené v přílohách k nařízením o hygieně, nemá-li při výkladu a používání těchto předpisů docházet k omylům.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Je třeba neustále usilovat o zjednodušení, zlepšení a harmonizaci systému podmíněnosti. Za tímto účelem by Komise měla každé dva roky předložit zprávu o jeho uplatňování.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2b) Prostřednictvím menší administrativní zátěže, harmonizovaných kontrol, slučování kontrol, a to i v rámci orgánů Unie, a včasných plateb by se zvýšila celková podpora systému podmíněnosti ze strany zemědělců a zvýšila by se účinnost této politiky.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2c) Aby byla snížena zátěž zemědělců, měly by být členské státy a orgány Unie vybízeny k tomu, aby udržovaly počet kontrol prováděných na místě i počet agentur vykonávajících dohled na co nejnižší úrovni, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/20031. Členské státy by tudíž měly mít možnost provádět minimální počet kontrol na úrovni platební agentury. Členské státy a orgány Unie by kromě toho měly být vybízeny k přijímání doplňujících opatření k omezení počtu osob provádějících kontroly a k zajištění jejich řádné odborné přípravy, stejně jako ke zkrácení doby, po kterou může být kontrola na místě v konkrétním zemědělském podniku prováděna, na nejvýše jeden den. Komise by měla být členským státům nápomocna při plnění požadavků na integrované výběry vzorků. Výběr vzorků pro kontroly na místě by se měl provádět nezávisle na daném minimálním procentu kontrol stanoveném konkrétními právními předpisy, jež upravují oblast podmíněnosti.

 

________

1 Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2d) Členské státy by měly zajistit, aby zemědělci nebyli za tentýž případ nedodržení předpisů trestáni dvakrát (tj. snížením či zadržením plateb a současně pokutou za nedodržení příslušných vnitrostátních právních předpisů).

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků.

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o základní biologickou rozmanitost a některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu bilogické rozmanitosti a konkrétních krajinných prvků. Kromě nutnosti dodržovat nejpřísnější normy kvality vody podle právních předpisů Společenství by neměla být zavedena žádná další omezení, která by bránila žádoucímu rozvoji venkova.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) V některých oblastech představuje ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větší problém. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody.

(4) Ve stále větší části Společenství se stává ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větším problémem. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody, a to snižením nadměrné roční spotřeby vody prostřednictvím lepších systémů řízení agronomie a systémů vodního hospodářství.

Odůvodnění

Aby bylo možné řešit problém nedostatku vody a předcházet mu, musí se snížit nadměrná roční spotřeba vody v zemědělství.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Jelikož mají stálé pastviny kladný vliv na životní prostředí, je vhodné uplatňovat opatření podporující zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.

(5) Jelikož mají trvalé travní porosty kladný vliv na životní prostředí, je vhodné uplatňovat opatření podporující zachování stávajících trvalých travních porostů, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.

Odůvodnění

Ne všechny trvalé travní porosty slouží jako pastviny. Trvalé travní porosty jsou důležitými zásobárnami uhlíku a nejdůležitějšími stanovišti biologické rozmanitosti v Evropě. Z tohoto hlediska jsou sečené travní porosty stejně důležité jako pastviny.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.

(7) Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Některé členské státy již realizují programy pro rozvoj venkova, které jsou zaměřeny na tyto nové úkoly. Aby však mohly všechny členské státy realizovat programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.

Odůvodnění

Nebylo by vhodné nutit členské státy, aby revidovaly své programy pro rozvoj venkova, pokud se novými úkoly již zabývají. Vytvořilo by to také administrativní zátěž a postihlo zemědělce, kteří se již účastní stávajících programů pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého podílu plateb spíše omezenému počtu velkých příjemců podpory. Je zřejmé, že větší příjemci nepotřebují stejnou míru celkové podpory v rámci přímých plateb, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Díky svému potenciálu přizpůsobení navíc mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou celkové podpory v rámci přímých plateb. Bylo by proto spravedlivé očekávat, že zemědělci, kteří dostávají vyšší částky podpor, výrazně přispějí k financování těch opatření na rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Bylo by proto třeba zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení nejvyšších plateb, přičemž zisk by měl být použit rovněž na řešení nových problémů v rámci rozvoje venkova. Aby byla zajištěna přiměřenost tohoto mechanismu, mělo by k dalšímu snižování docházet postupně podle výše dotyčných plateb.

(8) Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého podílu plateb spíše omezenému počtu velkých příjemců podpory. Nezávisle na jejich typu struktury se může stát, že tito větší příjemci nepotřebují stejnou míru celkové podpory v rámci přímých plateb, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Díky svému potenciálu přizpůsobení navíc mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou celkové podpory v rámci přímých plateb. Bylo by proto spravedlivé očekávat, že zemědělci, kteří dostávají vzhledem k objemu mezd každého zemědělského podniku vyšší částky podpor, výrazně přispějí k financování těch opatření na rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Bylo by proto třeba zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení nejvyšších plateb, přičemž zisk by měl být použit rovněž na řešení nových problémů v rámci rozvoje venkova. Aby byla zajištěna přiměřenost tohoto mechanismu, mělo by k dalšímu snižování docházet postupně podle výše dotyčných plateb.

Odůvodnění

Je třeba zajistit, aby nedošlo ke snížení zaměstnanosti a rozpadu rozvinutých a konkurenceschopných podniků.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Dále by bylo vhodné, aby mohla být členským státům poskytována zvláštní podpora při řešení nových výzev vzniklých na základě kontroly stavu SZP.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zavedly komplexní poradenský systém pro obchodní zemědělské podniky. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl přispět k tomu, aby si zemědělci více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem.

(16) Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zřídily komplexní poradenský systém pro všechny zemědělce. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl napomoci tomu, aby zemědělci vyráběli efektivně a rentabilně a aby si více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Aby se snížila přílišná administrativní zátěž, měly by členské státy přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by platba byla nižší než průměrná podpora Společenství na jeden hektar nebo kdy by plocha způsobilá pro podporu zemědělského podniku žádajícího o podporu byla menší než jeden hektar. Pro ty členské státy, struktura jejichž zemědělských podniků se výrazně liší od průměru ve Společenství, by mělo být vypracováno zvláštní ustanovení. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se podle vlastního uvážení pro provádění jednoho ze dvou kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury jejich zemědělské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky „bez půdy“ byly přiznány zvláštní platební nároky, nebylo by použití prahu založeného na hektarech efektivní. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka založená na průměrné podpoře.

(19) Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Členské státy se mohou rozhodnout, že neposkytnou přímé platby na základě stanoveného minimálního prahu.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. Aby se stalo řízení přímých plateb pružnějším, měly by mít členské státy možnost vyplácet přímé platby ve dvou splátkách za rok.

(21) Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. Aby se stalo řízení přímých plateb pružnějším, měly by mít členské státy možnost vyplácet přímé platby ve dvou splátkách za rok, aby byla na jedné straně zahrnuta v případě prodlení úhrada úroků podle planých tržních sazeb a na druhé straně v závislosti na potřebách odvětví i možnost rozhodovat o výplatních dnech.

Odůvodnění

V průběhu uplynulého kalendářního roku byly zaznamenány případy zpožděných plateb. V takových situacích by zemědělci měli přinejmenším získat náhradu.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Aby se dosáhlo cílů společné zemědělské politiky, je třeba společné režimy podpor přizpůsobit okolnostem, a to případně v krátkých lhůtách. Oprávněné osoby tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a měly by se připravit na to, že režimy budou přezkoumány zejména na základě vývoje rozpočtové situace.

vypouští se

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a) První pilíř SZP by měl být v budoucnu zachován jako záruka toho, že zemědělci budou hrát klíčovou úlohu ve fungování hospodářství mnoha venkovských regionů, v ochraně krajiny a zajišťování vysokých norem bezpečnosti potravin, které Unie vyžaduje.

Odůvodnění

Systematické snižování přímých podpor pro zemědělce by mohlo výrazně snížit ziskovost podniků a ohrozit provoz mnohých z nich. Evropská unie musí v budoucnu dbát na zajištění své soběstačnosti v oblasti produkce potravin.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu oddělených přímých plateb. Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, zastarala řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, a měla by být proto změněna. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo a s ohledem na to, že zemědělci již jsou obeznámeni s fungováním režimu jednotné platby, mělo by být období původně stanovené pro převádění nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy zkráceno na dva roky.

(24) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu oddělených přímých plateb. Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, zastarala řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, a měla by být proto změněna. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo, mělo by být stanoveno tříleté období pro převádění nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy.

Odůvodnění

Lhůta dvou let je příliš krátká, je třeba se vrátit ke tříleté lhůtě stanovené v nařízení 1782/2003.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měly aktivovány na hektary podle stejných podmínek pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků.

(27) Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by se proto měly stát nároky běžnými.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh má za cíl vyjasnit právní nejistotu panující kolem budoucnosti nároků při vynětí půdy z produkce a zaručit, aby byla všechna „označení“, která by mohla tento typ práv doprovázet, vypuštěna

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Pokud jde o začlenění dříve vázané podpory trhu do režimu jednotné platby, byla hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, založena na individuální úrovni podpory v minulosti. Spolu s narůstajícím počtem let, které uplynuly od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z toho důvodu by měly mít členské státy, které zvolily historický model provádění, možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty a při současném dodržení obecných zásad práva Společenství a cílů společné zemědělské politiky. V této souvislosti mohou vzít členské státy při stanovování bližších hodnot do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.

(28) Pokud jde o začlenění dříve vázané podpory trhu do režimu jednotné platby, byla hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, založena na individuální úrovni podpory v minulosti. Spolu s narůstajícím počtem let, které uplynuly od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z toho důvodu by měly mít členské státy, které zvolily historický model provádění, možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty a při současném dodržení obecných zásad práva Společenství a cílů společné zemědělské politiky. V této souvislosti mohou vzít členské státy při stanovování bližších hodnot do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období v závislosti na rytmu zvoleném každým členským státem a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29a) Systém podmíněnosti a SZP budou v budoucnosti pravděpodobně vyžadovat další úpravy, neboť se zdá, že stávající výše plateb ne vždy odpovídá úsilí dotčených zemědělců o dodržování předpisů, protože platby ve velké míře stále závisejí na dřívějších výdajích. Obzvláště velkou zátěží pro chovatele zemědělských zvířat jsou zjevně právní předpisy o dobrých životních podmínkách zvířat, což se neodráží ve výši jejich plateb. Pokud by ale stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat měly splňovat i dovážené produkty, nebylo by nutné zemědělcům dodržování právních předpisů Společenství v této oblasti kompenzovat. Komise by tudíž měla při jednáních v rámci Světové obchodní organizace usilovat o uznání neobchodních zájmů za dovozní kritéria.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce si výrobci mohou pružněji vybírat a mohou při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě, chmelu a osiv, a do určité míry i odvětví hovězího masa. Částečně vázané platby v těchto odvětvích by proto měly být začleněny do režimu jednotné platby. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího masa postupně přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba postupně do režimu začlenit zvláštní prémii na skot samčího pohlaví a porážkovou prémii. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.

(30) Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce by si výrobci mohli pružněji vybírat a mohli by při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. Je proto vhodné umožnit členským státům, které by se takto rozhodly, aby pokračovaly v procesu oddělování podpor. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31a) Je zapotřebí přijmout zvláštní opatření na pomoc odvětví chovu ovcí v Unii, které výrazně upadá. Měla by se provést doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 o budoucnosti chovu ovcí a koz v Evropě1.

 

________

1 Přijaté texty, P6_TA(2008)0310.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) Členské státy by měly mít možnost využít v jasně vymezených případech až 10 % svých stropů pro poskytnutí zvláštní podpory. Takováto podpora by měla umožnit členským státům řešit otázky životního prostředí a zlepšovat jakost a uvádění zemědělských produktů na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k rostoucímu významu účinného řízení rizik by měly mít členské státy možnost finančně přispívat na pojistné, které zemědělci platí za pojištění úrody, a rovněž na finanční odškodnění za některé hospodářské ztráty v případě chorob zvířat. Vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat mezinárodní závazky Společenství, měly by být finanční prostředky, které by mohly být využity na opatření spojená s vázanou podporou, omezeny na vhodnou úroveň. V souladu s tím by měly být stanoveny podmínky použitelné na finanční příspěvky na pojištění úrody a na finanční odškodnění související s chorobami zvířat.

(32) Členské státy by měly mít možnost využít v jasně vymezených případech až 10 % svých stropů pro poskytnutí zvláštní podpory. Takováto podpora by měla umožnit členským státům řešit otázky životního prostředí a zlepšovat jakost a uvádění zemědělských produktů na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat mezinárodní závazky Společenství, měly by být finanční prostředky, které by mohly být využity na opatření spojená s vázanou podporou, omezeny na vhodnou úroveň.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a) Vzhledem k rostoucímu významu účinného systému řízení rizik by mělo být členským státům povoleno využívat dalších 5 % jejich stropů, aby zajistily podporu pro zemědělce nebo pro organizace či skupiny producentů v podobě finančního příspěvku na výdaje spojené s pojištěním úrody a společnými fondy.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Oddělení přímé podpory a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky. V roce 2003 však hovořilo několik důvodů pro zachování zvláštní podpory u řady plodin. Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které zůstaly v roce 2003 zachovány mimo režim jednotné platby, lze nyní začlenit do uvedeného režimu, a podpořit tak udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde byla použita pouze marginálně platba vázaná na produkci. Rovněž tomu tak je v případě plateb u pšenice tvrdé, bílkovinných plodin, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde volbu oddělené podpory ovlivňuje klesající účinnost zbývajících vázaných plateb. V případě lnu je rovněž vhodné zrušit podporu zpracování a začlenit příslušné částky do režimu jednotné platby. Pokud jde o rýži, sušená krmiva, bramborový škrob a len, mělo by být poskytnuto přechodné období, aby bylo zajištěno, že jejich přesun do oddělené podpory proběhne co nejplynuleji. Pokud jde o skořápkové ovoce, měly by mít členské státy možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení plateb.

(36) Oddělení přímé podpory a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky. V roce 2003 však hovořilo několik důvodů pro zachování zvláštní podpory u řady plodin. Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které zůstaly v roce 2003 zachovány mimo režim jednotné platby, by mohly být podle rozhodnutí daného členského státu nyní začleněny do uvedeného režimu, což podpoří udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde byla použita pouze marginálně platba vázaná na produkci. Rovněž tomu tak je v případě plateb u pšenice tvrdé, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde volbu oddělené podpory ovlivňuje klesající účinnost zbývajících vázaných plateb. Pokud jde o rýži, bramborový škrob a len, mělo by být poskytnuto přechodné období, aby bylo zajištěno, že jejich přesun do oddělené podpory proběhne co nejplynuleji. Pokud jde o skořápkové ovoce, měly by mít členské státy možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení plateb.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37) V důsledku začlenění nových režimů do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu, lnu a sušených krmiv by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory, kterou zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly dosud z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však měly mít členské státy možnost rozhodnout se pro použití původních referenčních období.

(37) V důsledku začlenění nových režimů do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu a lnu by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory nebo na základě kvót na zemědělskou produkci, které zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly dosud z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však měly mít členské státy možnost rozhodnout se pro použití původních referenčních období.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky poslednímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, už neexistuje dostatečný důvod pro poskytování zvláštní podpory pro energetické plodiny.

(38) Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky poslednímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, už neexistuje dostatečný důvod pro poskytování vázané podpory pro energetické plodiny. Je proto třeba, aby byly příslušné částky v budoucnosti rovněž začleněny do režimu jednotné platby.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Čl. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, brambory určené pro výrobu škrobu, bavlnu, cukr, ovoce a zeleninu, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso;

d) režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, bílkovinné plodiny, brambory určené pro výrobu škrobu, cukr, ovoce a zeleninu, tabák, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso;

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Čl. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost;

a) „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost, z níž pochází její hlavní příjem;

Odůvodnění

Toto upřesnění umožňuje zajistit, aby byly podpory poskytovány osobám, které skutečně vykonávají zemědělskou činnost, protože to přispívá k zachování sociálně ekonomické struktury, což je, zejména v určitých oblastech, životně důležité.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Čl. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa) „zemědělcem, kterému přísluší platební nároky“, se rozumí zemědělec, kterému byly přiznány nebo na něhož byly trvale převedeny platební nároky;

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Čl. 2 – písm f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fa) „regionem“ se rozumí členský stát, region členského státu nebo zeměpisná oblast členského státu mající vlastnosti a/nebo specifické strukturální nevýhody podle výběru dotyčného členského státu;

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6.

1. Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6, ledaže by dodržování těchto požadavků nebylo proveditelné nebo bylo nepřiměřené.

Odůvodnění

Toto ustanovení, které opět zavádí zbytečnou zátěž a byrokracii, je v rozporu se zásadou zjednodušování postupů na základě podmíněnosti. Většina požadovaných kritérií je již obsažena ve stávajících předpisech EU.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Zemědělec, který dostává přímé platby, je povinen dodržovat bezpečnostní pravidla na pracovišti, jakož i smluvní pravidla stanovená příslušným členským státem.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) bezpečnost na pracovišti,

Odůvodnění

Toto ustanovení, které je uvedeno již v reformním návrhu Komise z roku 2003, by mělo být obnoveno.

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků.

1. Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Členské státy stanoví na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují témata uvedená v příloze III a hlavní směry Komise a/nebo další normy v závislosti na jejich zvláštnostech, charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, ekosystémy, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Tyto minimální požadavky jsou přizpůsobeny každé situaci a zavádějí se za účelem vyšší účinnosti z hlediska zemědělství a životního prostředí (kterou potvrdil vědecký výzkum a získané zkušenosti).

 

Druhý sloupec přílohy III obsahuje normy, které jsou pro členské státy nepovinné, a ty tak mohou samy rozhodnout, zda je budou uplatňovat. Přijatá opatření se navíc zakládají na platných právních předpisech Společenství, a není tedy nutné zavádět jakékoli další povinnosti.

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Článek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 6a

Každý členský stát může uplatnit „bonusovou“ podmíněnost, na jejímž základě zemědělci získávají „bonusové“ body za činnosti prospěšné z hlediska biologické rozmanitosti, které uplatňují nad rámec povinností vyplývajících ze zemědělsko-environmentální podmíněnosti. Činnosti, z nichž vyplývá nárok na udělení těchto bodů, vymezuje každý členský stát. Bonusové body se mohou využít ke kompenzaci trestných bodů, jež byly uděleny při hodnocení dobrého zemědělského a environmentálního stavu, o němž pojednává článek 6. Mechanismy odškodnění stanovují členské státy.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Článek 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 6b

 

Bezpečnost potravin

 

Členské státy dohlížejí na to, aby bylo bezpečnosti potravin na vnitrostátní a regionální úrovni připisováno ústřední postavení, a to v rámci vyváženého a udržitelného územního plánování. V souvislosti s předpokládaným nárůstem využívání zemědělských surovin k výrobě energie se proto provádí analýza bezpečnosti potravin s cílem vyloučit jakékoli ohrožení zásobování.

Odůvodnění

Bezpečnost potravin je jedním z cílů stanovených v článku 33 Smlouvy o ES. V důsledku změny klimatu a cen potravin, které se dnes na celém světě zvyšují, je tento cíl opět velmi aktuální. Z tohoto důvodu by měl být rovněž zahrnut mezi požadavky správních předpisů.

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

a) 2009: 7 %,

a) 2009: 6 %,

b) 2010: 9 %,

b) 2010: 6 %,

c) 2011: 11 %,

c) 2011: 7 %,

d) 2012: 13 %.

d) 2012: 7 %.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Čl.7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy dohlížejí na to, aby každé zvýšení povinného odlišení bylo doprovázeno snížením nepovinného odlišení.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh má za cíl zaručit, aby měli všichni evropští zemědělci i nadále rovné podmínky a aby nebyli někteří z nich v důsledku vnitrostátní politiky diskriminováni.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro:

2. Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro:

a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 3 procentní body;

a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 1 procentní bod;

b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 6 procentních bodů;

b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 2 procentní body;

c) částky 300 000 EUR a více o 9 procentních bodů.

c) částky 300 000 EUR a více o 3 procentní body.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Č. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Ustanovení uvedená v odstavci 1 se použijí pouze na platby, které jsou zcela začleněné do režimu jednotné platby.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském a Jónském moři.

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Aniž je dotčen článek 11, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok, po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Aby dodržely stropy stanovené v uvedené příloze IV, použijí popřípadě členské státy na přímé platby lineární snížení.

1. Aniž je dotčen článek 11, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok, po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Aby dodržely stropy stanovené v uvedené příloze IV, použijí popřípadě členské státy na přímé platby ... ... lineární snížení ... ... .

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:

2. Komise každoročně přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:

a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;

a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;

b) změny dobrovolného odlišení uvedeného v nařízení (ES) č. 378/2007;

vypouští se

c) strukturální změny zemědělských podniků.

c) strukturální změny zemědělských podniků,

 

a uvědomí o tom Evropský parlament.

Odůvodnění

Jelikož není snadné odhadnout skutečnou potřebu finančních prostředků na přímé platby, navrhuje se, aby Komise každoročně přezkoumala stropy přímých plateb členských států a porovnala je se skutečnými potřebami.

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Částky vyplývající z použití snížení podle článku 7 v jiném členském státě než novém členském státě jsou vyčleněny jako doplňková podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v následujících odstavcích.

1. Částky vyplývající z použití snížení podle článku 7 v jiném členském státě než novém členském státě jsou vyčleněny jako podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v následujících odstavcích.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Článek 7 se vztahuje pouze na zemědělce v novém členském státě v daném kalendářním roce, pokud není úroveň přímých plateb použitelná v uvedeném členském státě na uvedený kalendářní rok podle článku 110 menší než úroveň v jiných členských státech než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením použitým podle čl. 7 odst. 1.

1. Odlišení je pro nové členské státy povinné až od okamžiku, kdy obdrží přímé platby v plné výši.

Odůvodnění

V nových členských státech nesmí být odlišení uplatňováno před rokem 2013, tedy před tím, než budou zavedeny přímé platby v plné výši. Je třeba vzít v úvahu dva faktory: na jedné straně nízký objem přímých podpor oproti situaci v členských státech EU-15 a na druhé straně skutečnost, že tyto platby zatím nedosahují plné výše.

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny.

Pozměňovací návrh   49

Návrh nařízení

Čl. 12 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zemědělský poradenský systém

Zemědělský poradenský a výzkumný systém

Pozměňovací návrh   50

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Poradenská činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení a na podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle kapitoly 1.

2. Poradenská a výzkumná činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení, na podmínku dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1 a na šíření výrobních způsobů, které jsou hospodářsky výkonné, ekologicky udržitelné a jež ve větší míře šetří přírodní zdroje a snižují výrobní náklady (energie, vstupy atd.).

Odůvodnění

Podmíněnost hraje užitečnou roli, avšak zbývá vykonat velký kus práce při informování zemědělců o nových, efektivních výrobních způsobech, jež jsou trvale udržitelnější a jež zahrnují četné nežádoucí externí náklady v zemědělství do nákladů vnitřních. Někteří zemědělci již využívají tyto nové technické postupy, které zemědělce vedou k tomu, aby uvažovali v širších souvislostech o způsobu fungování svých hospodářství z hlediska celého ekosystému. Tyto nové metody vyplývají z technologických změn, které umožňují, aby se zemědělství vydalo cestou životaschopnějšího a trvale udržitelnějšího rozvoje. Je třeba podporovat šíření těchto inovací poskytováním poradenství zemědělcům.

Pozměňovací návrh   51

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

. Členské státy dají přednost zemědělcům, kteří dostávají více než 15 000 EUR přímých plateb za rok.

2. Členské státy dbají na to, aby se tohoto poradenského systému mohli dobrovolně účastnit všichni zemědělci.

Pozměňovací návrh   52

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000.

Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000 nebo, v případě nových členských států, počínaje prvním rokem po roce, ve kterém přistoupily k EU.

Odůvodnění

Rok 2000 nemůže být použit jako rok referenční v případě zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 nebo 2007.

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory.

1. Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. Tyto správní kontroly zemědělce příliš nezatěžují, zejména pokud jde o náklady a správní formality.

Odůvodnění

Cílem je snížit správní formality.

Pozměňovací návrh   54

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1. V jednom zemědělském podniku trvá tato kontrola nejdéle jeden den, přičemž zemědělce příliš nezatěžuje.

Pozměňovací návrh   55

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1.

2. Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1. Členské státy však usilují o omezení počtu kontrolních subjektů a počtu osob, které v konkrétním zemědělském podniku provádějí kontroly na místě.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   56

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy mohou využít soukromé systémy kontroly a řízení, které byly vnitrostátními orgány úředně akreditovány.

Pozměňovací návrh   57

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Členské státy usilují o plánování kontrol takovým způsobem, aby byly kontroly zemědělských podniků, které mohou být v důsledku sezónních faktorů nejlépe kontrolovány během určitého období roku, prováděny právě v dané období. Pokud však kontrolní subjekt během kontroly na místě nemohl z důvodu sezónních faktorů provést kontrolu konkrétního požadavku podle předpisů v oblasti řízení nebo jeho části či podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, považují se dané požadavky a podmínky za splněné.

Pozměňovací návrh   58

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna, s výjimkou případu, kdy daná osoba, která nedodržela všechny požadavky, rovněž předložila žádost o podporu za daný rok. V takovém případě se postih uvedený v prvním pododstavci použije na výši přímých plateb, které mají být poskytnuty osobě, jež nedodržela požadavky.

Pozměňovací návrh   59

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou, s výjimkou takových druhů transakcí, jimž dotyčný zemědělec nemůže zamezit.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, příslušný orgán informuje zemědělce o tom, že existují nedostatky v dodržování požadavků, přičemž zemědělec poté musí oznámit opatření, která budou učiněna k nápravě nedostatků. Příslušný orgán vezme tyto podniky v úvahu v rámci analýzy rizik při přípravě kontrol na místě v následujícím roce za účelem kontroly opatření, která zemědělec přijal.

Odůvodnění

Pokud je v zájmu zjednodušení použito pravidlo „de minimis“ uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, postačí, aby bylo nedodržení požadavku vzato v úvahu během analýzy rizik prováděné v následujícím roce.

Pozměňovací návrh   61

Návrh nařízení

Článek 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 26a

 

Přezkum

 

Nejpozději do 31. prosince 2007 a následně každé dva roky předloží Komise zprávu o používání systému ekologické podmíněnosti, k níž budou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, určené zejména:

 

– ke změně seznamu požadavků v oblasti řízení uvedených v příloze III;

 

– ke zjednodušení, deregulaci a zlepšení právních předpisů podle seznamu požadavků v oblasti řízení, přičemž zvláštní pozornost se věnuje právním předpisům týkajícím se dusičnanů;

 

– ke zjednodušení, zlepšení a harmonizaci uplatňovaných kontrolních systémů s přihlédnutím k možnostem, které nabízí vývoj ukazatelů a úzkoprofilové kontroly, kontroly již provedené v rámci soukromých certifikačních programů, kontroly již uskutečněné podle vnitrostátních právních předpisů pro plnění požadavků v oblasti řízení a informační a komunikační technologie;

 

Zprávy rovněž zahrnují odhad celkových nákladů na kontrolu v rámci podmíněnosti v roce, který předchází roku zveřejnění zprávy.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 o společných pravidlech pro režimy přímých podpor v rámci SZP, režimech podpor pro zemědělce a podpoře pro rozvoj venkova.

Pozměňovací návrh   62

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému do svých administrativních a kontrolních postupů, aby použily jiné režimy Společenství nebo vnitrostátní režimy, než jsou režimy uvedené v příloze VI.

Netýká se českého znění.

Odůvodnění

Oprava ve znění navrženém Komisí se netýká českého znění.

Pozměňovací návrh   63

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy neposkytnou zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů:

1. Členské státy se mohou rozhodnout, že neposkytnou přímé platby na základě stanoveného minimálního prahu.

a) pokud celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta za daný kalendářní rok, nepřekročí 250 EUR, nebo

 

b) pokud plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty, nepřekročí jeden hektar. Kypr však může stanovit minimální plochu, na kterou lze poskytnout podporu, na 0,3 ha a Malta na 0,1 ha.

 

Na zemědělce se zvláštními nároky podle čl. 45 odst. 1 se však vztahuje podmínka podle písmene a).

 

 

Částky případně uspořené díky uplatnění prvního pododstavce zůstanou ve vnitrostátní rezervě členského státu, z nějž pocházejí.

Pozměňovací návrh   64

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem rozhodnout, že neposkytnou přímé platby společnostem nebo podnikům ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, jejichž hlavní předmět podnikání není zemědělská činnost.

2. Členské státy mohou v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem rozhodnout, že neposkytnou přímé platby společnostem nebo podnikům ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, jejichž hlavní předmět podnikání není produkce, chov nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely.

Odůvodnění

Je třeba co nejvíce omezit vyplácení podpory příjemcům, kteří mají k produktivní zemědělské činnosti jen vzdálený vztah.

Pozměňovací návrh   65

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Platby se provádějí dvakrát ročně během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku.

2. Platby se provádějí dvakrát ročně během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku, a počínaje 30. červnem následujícího kalendářního roku se z dlužné částky platí také úroky v tržní výši.

Pozměňovací návrh   66

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. V případě zpoždění platby v důsledku právního sporu s příslušným orgánem, jenž skončí pro zemědělce úspěšně, obdrží zemědělec náhradu odpovídající převládající tržní sazbě.

Pozměňovací návrh   67

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I se neuskuteční před dokončením kontrol podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 22 provede členský stát.

3. Pokud jde o žádost v rámci režimů podpor uvedených v příloze I, neuskuteční se žádná platba před dokončením kontrol plnění podmínek pro poskytnutí podpory na základě této žádosti; kontroly podle článku 22 provede členský stát.

Pozměňovací návrh   68

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Jsou-li však platby provedeny jako záloha nebo ve dvou splátkách, určí se první částka na základě výsledků správních kontrol a kontrol na místě, jež jsou k dispozici ke dni platby, a na takové úrovni, aby konečná výše platby nebyla nižší než částka vyplacená jako první splátka.

Pozměňovací návrh   69

Návrh nařízení

Článek 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj ekonomiky a rozpočtovou situaci.

vypouští se

Pozměňovací návrh   70

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro účely této hlavy se zemědělci, kterým přísluší platební nároky, rozumí zemědělci, kterým byly přiznány nebo na něž byly trvale převedeny platební nároky.

vypouští se

Odůvodnění

Tato definice je již uvedena v článku 2, který opětovně zavádí definice nezbytné k pochopení tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   71

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 se stávají nároky podle tohoto nařízení.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh má za cíl vyjasnit právní nejistotu panující kolem budoucnosti nároků při vynětí půdy z produkce a zaručit, aby byla všechna „označení“, která by mohla tento typ práv doprovázet, vypuštěna.

Pozměňovací návrh   72

Návrh nařízení

Čl. 37 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.

1. Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.

Pozměňovací návrh   73

Návrh nařízení

Čl. 37 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení prováděcí pravidla ke změnám platebních nároků zejména v případě částí nároků.

2. Pokud zemědělec, kterému byla poskytnuta přímá platba během referenčního období, změní svůj právní status nebo svůj název v daném období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně.

 

3. V případě fúzí během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má zemědělec spravující nový zemědělský podnik přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělci, kteří spravovali původní zemědělské podniky.

 

 

Pokud došlo k rozdělení během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, mají zemědělci, kteří spravují zemědělské podniky, poměrný přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který spravoval původní zemědělský podnik.

Odůvodnění

Zde se jedná o opětovné zavedení ustanovení uvedených v nařízení č. 1782/2003, která jsou mnohem jasnější a přesnější.

Pozměňovací návrh   74

Návrh nařízení

Čl. 41 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členský stát popřípadě použije lineární snížení na hodnotu nároků, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu.

2. Členský stát popřípadě použije lineární procentní snížení hodnoty nároků, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu.

Pozměňovací návrh   75

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud se na konci daného rozpočtového období v členském státě zjistí, že celková výše skutečně vyplacených platebních nároků je nižší, než strop stanovený v příloze VIII, rozdíl se poukáže do vnitrostátní rezervy.

Odůvodnění

V současnosti se nevyužité peníze vracejí do pokladny členského státu a je možné je použít na účely, které nesouvisejí se zemědělským odvětvím; proto je třeba zajistit, aby se finanční prostředky původně určené pro zemědělské odvětví v tomto odvětví skutečně použily.

Pozměňovací návrh   76

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně a podle objektivních kritérií poskytly platební nároky zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, a to takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

2. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby podle objektivních kritérií poskytly platební nároky zemědělcům, kteří vykonávají zemědělskou činnost, a to takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám zahajujícím činnost v oboru, zemědělcům mladším 35 let, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Pozměňovací návrh   77

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, že by zemědělská půda byla opuštěna, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

3. Členské státy mohou od vstupu tohoto nařízení v platnost, v roce 2009, použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky a podpůrná opatření pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, pro odvětví, jež čelí obtížím, soustředěným v nejvíce znevýhodněných oblastech, jako je chov ovcí a koz, s cílem zabránit tomu, aby byla zemědělská půda a produkce opouštěna, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

Odůvodnění

Určitá odvětví, zejména chov ovcí a koz, zaznamenávají vážné potíže, přitom však mají zásadní význam pro trvale udržitelné hospodářské využití nejvíce znevýhodněných oblastí a pro územní plánování. Zemědělci v těchto odvětvích potřebují okamžitou pomoc již v roce 2009. Zdá se tudíž nezbytné umožnit členským státům využití vnitrostátních rezerv k financování opatření pro zvláštní podporu těchto odvětví v obtížích.

Pozměňovací návrh   78

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k poskytnutí platebních nároků zemědělcům, kteří uzavřeli smlouvy zvláštní povahy řídící se předpisy členských států.

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost poskytnout z vnitrostátní rezervy platební nároky zemědělcům, kteří uzavřeli smlouvy zvláštní povahy řídící se předpisy členských států (chov hospodářských zvířat atd.). Flexibilita při využívání vnitrostátní rezervy umožní členským státům, aby použily zdroje, které do ní byly poukázány poprvé v roce 2008 poté, co nároky nebyly využity během období tří po sobě následujících let, jež se po návrhu Komise sníží na dvouleté období.

Pozměňovací návrh   79

Návrh nařízení

Článek 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Platební nárok, který nebude aktivován po dobu 2 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1.

 

Platební nárok, který nebude aktivován po dobu 3 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. Tyto prostředky musí být přednostně používány k usnadnění přístupu mladých lidí k zemědělské činnosti, s cílem zajistit střídání generací.

Odůvodnění

Společná zemědělská politika nemá k dispozici dostatečné prostředky na podporu nezbytného střídání generací, které by umožnilo zajistit zachování zemědělství.

Pozměňovací návrh   80

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Převody platebních nároků s půdou nebo bez půdy se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem. Naopak, pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

vypouští se

Pozměňovací návrh   81

Návrh nařízení

Čl. 44 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V podobných případech mohou členské státy rovněž rozhodnout, že pronájmy nebo jakékoli podobné transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

Pozměňovací návrh   82

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Odchylně od čl. 35 odst. 1 opravňuje členský stát zemědělce se zvláštními nároky k odchylce od požadavku aktivovat nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané v kalendářním roce 2000, 2001 a 2002 vyjádřeno ve velkých dobytčích jednotkách.

2. Odchylně od čl. 35 odst. 1 opravňuje členský stát zemědělce se zvláštními nároky k odchylce od požadavku aktivovat nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané v kalendářním roce 2000, 2001 a 2002 vyjádřeno ve velkých dobytčích jednotkách. V případě Rumunska a Bulharska jsou příslušné kalendářní roky 2006, 2007 a 2008.

Odůvodnění

Vzhledem ke zvláštní situaci podniků zabývajících se chovem by měla být tato ustanovení použita také v případě členských států, které zatím režim jednotné platby neuplatňují.

Pozměňovací návrh   83

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Může se však vztahovat na členská státy, které zatím režim jednotné platby nezavedly, avšak mají to v úmyslu.

Pozměňovací návrh   84

Návrh nařízení

Čl. 45 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. V případě převodu zvláštních nároků nevyužije nabyvatel odchylky uvedené v odstavci 2, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

3. V případě převodu zvláštních nároků využije nabyvatel odchylky uvedené v odstavci 2, pokud byly převedeny všechny platební nároky týkající se této odchylky, jakož i v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví nebo nedisponuje-li plochou nezbytnou k tomu, aby mohl své nároky uplatnit.

Odůvodnění

Bude třeba zachovat možnost nabýt odchylku uvedenou v čl. 45 odst. 2 ve všech případech převodu zvláštních nároků, nikoli pouze v případě dědictví. Zvláštní nároky jsou v současné době motivací k zachování živočišné výroby, zejména v členských státech, v nichž chovatelé pastviny nevlastní, nýbrž si je pronajímají.

Pozměňovací návrh   85

Návrh nařízení

Čl. 46 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle kapitol I až IV hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podléhat postupným změnám podle tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle kapitol I až IV hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podléhat postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Pozměňovací návrh   86

Návrh nařízení

Čl. 46 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku.

Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí 50 % rozdílu mezi svojí počáteční a konečnou hodnotou.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   87

Návrh nařízení

Čl. 46 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou rozhodnout, že použijí předchozí pododstavce na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí revizi platebních nároků na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.

Pozměňovací návrh   88

Návrh nařízení

Čl. 46 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V oblastech podléhajících nároku na společné využívání nebo jiným smlouvám o společné správě půdy je možné znovu definovat hodnotu platebních nároků na základě plochy zemědělského podniku pod podmínkou, že jsou dodržovány parametry maximální environmentální zátěže.

Pozměňovací návrh   89

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije od roku 2010 režim jednotné platby na regionální úrovni.

1. Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může každý rok nejpozději do 1. srpna rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije od následujícího roku režim jednotné platby na regionální úrovni.

Odůvodnění

V původním znění jsou podmínky pro volbu regionálního modelu velmi přísné a neponechávají dostatečný prostor pro debaty a analýzy, co se týče možností a potřeby zvolit tuto možnost. Z tohoto důvodu je navrhováno, aby bylo rozhodnutí možné přijmout každý rok.

Pozměňovací návrh   90

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.

2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura, regionální zemědělský potenciál a/nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   91

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 47 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kterým nepřísluší platební nároky.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 47 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kterým nepřísluší platební nároky. Využívanými plochami se rozumí plochy vykázané zemědělcem ke dni 15. května 2008.

Odůvodnění

Bylo by vhodné určit lhůtu, aby se předešlo spekulacím na základě příjmů z pozemků.

Pozměňovací návrh   92

Návrh nařízení

Čl. 48 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Nicméně členské státy mohou zavést další jasně stanovená kritéria, například kvalitu producenta nebo zaměstnanost v zemědělství a/nebo na venkově, s cílem zajistit územní soudržnost, rozmanitost a dynamiku venkovského prostředí, jakož i udržení tradičních způsobů výroby nezávislých na půdě.

Pozměňovací návrh   93

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy uplatňující článek 48 tohoto nařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2011 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu nebo podle oddílu kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podrobit postupným změnám podle alespoň dvou předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy uplatňující článek 48 tohoto nařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2011 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu nebo podle oddílu kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podrobit postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   94

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle uvedeného oddílu tím, že podrobí tyto platební nároky postupným změnám podle alespoň tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.

2. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle uvedeného oddílu tím, že podrobí tyto platební nároky postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   95

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku.

3. Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku uvedené v odstavcích 1 a 2 nepřekročí 50 % rozdílu mezi svojí počáteční a konečnou hodnotou.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   96

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí odstavce 1, 2 a 3 na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.

4. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí revizi platebních nároků na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.

Odůvodnění

Členským státům je vhodné ponechat větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh   97

Návrh nařízení

Čl. 51 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

b)pro hektary trvalých travních porostů ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

Odůvodnění

Ne všechny trvalé travní porosty slouží jako pastviny. Trvalé travní porosty představují důležité zásoby uhlíku a nejdůležitější biologicky rozmanitá stanoviště v Evropě. Z tohoto hlediska jsou sečené travní porosty stejně důležité jako pastviny.

Pozměňovací návrh   98

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, který vyloučil platby pro skopové a kozí maso a hovězí maso z režimu jednotné platby za podmínek článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, může do 1. srpna 2009 rozhodnout, že bude nadále používat režim jednotné platby od roku 2010 za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Členské státy však mohou rozhodnout, že složka jejich vnitrostátního stropu určená pro dodatečné platby zemědělcům uvedená v čl. 55 odst. 1 tohoto nařízení bude nižší než ta, která byla stanovena v čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.

 

1. Členský stát, který vyloučil platby pro skopové a kozí maso a hovězí maso z režimu jednotné platby za podmínek článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, použije od roku 2010 režim jednotné platby za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Odůvodnění

Oddělení plateb přináší výhody všem odvětvím, neboť se víc zaměřuje na trh, snižuje administrativní zátěž a zemědělcům umožňuje lépe reagovat na tržní signály. Pokud by bylo v odvětví chovu umožněno zachování vázané platby, vedlo by to k narušení hospodářské soutěže v členských státech, které dotace zcela oddělily, a udržovalo by se tak narušování světového trhu. Jakýkoli přínos pro životní prostředí by měl být dosahován v rámci druhého pilíře.

Pozměňovací návrh   99

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 54, 55 a 56, a to v uvedeném pořadí.

2. Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 5455, a to v uvedeném pořadí.

Pozměňovací návrh   100

Návrh nařízení

Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 54, 55 a 56.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 5455.

Pozměňovací návrh   101

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

1. Členské státy, které si v souladu s článkem 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka nebo zvláštní prémii uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Pozměňovací návrh   102

Návrh nařízení

Čl. 56 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Veškerá rozhodnutí členských států v souvislosti s články 53 až 56 jsou přijímána po dohodě s institucemi zastupujícími regionální orgány na základě studie dopadu účinků tohoto rozhodnutí na regionální úrovni.

Pozměňovací návrh   103

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby.

3. Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Pozměňovací návrh   104

Návrh nařízení

Čl. 59 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

5. Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Pozměňovací návrh   105

Návrh nařízení

Čl. 63 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 36 odst. 1, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co aktivoval ve smyslu článku 35 alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.

3. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 36 odst. 1, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co aktivoval ve smyslu článku 35 alespoň 70 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.

Odůvodnění

Jiné okolnosti než ty uvedené v čl. 36 odst. 1 nebo zvláštní regionální charakteristiky mohou zabránit aktivaci 80 % nároků.

Pozměňovací návrh   106

Návrh nařízení

Čl. 64 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Počínaje rokem 2010 mohou členské státy, které se tak rozhodnou, oddělit specifické podpory určené producentům rýže, bílkovinnových plodin, sušených krmiv a skořápkového ovoce.

Pozměňovací návrh   107

Návrh nařízení

Článek 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy začlení od roku 2010 podporu, která je k dispozici v rámci režimů vázané podpory uvedených v bodech I, II a III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole.

Členské státy mohou začlenit od roku 2010 podporu, která je k dispozici v rámci režimů vázané podpory uvedených v bodech I, II a III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole.

Pozměňovací návrh   108

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Částky uvedené v příloze XI, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu I přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory během jednoho roku nebo několika let období 2005 až 2008.

1. Částky uvedené v příloze XI, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu I přílohy X, rozdělí členské státy především mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory nebo produkčních kvót během jednoho roku nebo několika let období 2005 až 2011.

Pozměňovací návrh   109

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit v souladu s objektivními kritérii částky uvedené v odstavci 1 částečně nebo úplně mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v dotyčném regionu.

Pozměňovací návrh   110

Návrh nařízení

Čl. 65 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků, které přísluší dotčeným zemědělcům, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.

2. Členské státy mohou zvýšit hodnotu platebních nároků, které přísluší dotčeným zemědělcům, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.

Pozměňovací návrh   111

Návrh nařízení

Čl. 66 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu II přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích poměrným dílem podle podpory, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během období 2000 až 2002. Členské státy však mohou zvolit bližší reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.

Částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu II přílohy X, rozdělí členské státy především mezi zemědělce v dotčených odvětvích poměrným dílem podle podpory, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během období 2000 až 2002. Členské státy však mohou zvolit bližší reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.

Odůvodnění

Členským státům je třeba ponechat určitý prostor, neboť může být těžké uskutečnit takový převod s přesností na euro.

Pozměňovací návrh   112

Návrh nařízení

Kapitola 5 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ZVLÁŠTNÍ PODPORA

VYPLÁCENÍ ZVLÁŠTNÍ PODPORY

Pozměňovací návrh   113

Návrh nařízení

Čl. 68 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecná pravidla

Dodatečné platby

Pozměňovací návrh   114

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-1. Členské státy mohou nejpozději do 1. ledna 2010 a poté od 1. října 2011 nejpozději do 1. ledna 2012 rozhodnout, že od roku 2010 a/nebo 2012 využijí až 15 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům.

Pozměňovací návrh   115

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům:

1. Členské státy mohou podle odstavce -1 rozhodnout, že využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí integrované podpory zemědělcům nebo organizacím či seskupěním producentů na podporu udržitelných forem produkce:

Pozměňovací návrh   116

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. a – podbod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí,

i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, klimatu, biologické rozmanitosti a jakosti vody, zejména ekologické zemědělství a chov na pastvinách,

Pozměňovací návrh   117

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. a – podbod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh;

iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh, zejména regionální trh, a jejich konkurenceschopnosti;

Pozměňovací návrh   118

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech;

b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech a producenty hovězího a telecího, skopového a kozího masa;

Pozměňovací návrh   119

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech;

c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech; upřednostňováni jsou především nově příchozí, mladí zemědělci, rodinné podniky nebo jiní prioritní zemědělci, jako jsou producenti v rámci organizace producentů nebo zemědělského družstva;

Pozměňovací návrh   120

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) ve formě příspěvků na pojistné za pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69;

vypouští se

Pozměňovací návrh   121

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.

vypouští se

Pozměňovací návrh   122

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Členské státy každoročně rozhodnou podle odstavce -1, že z příštího kalendářního roku využijí více než 5 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům nebo organizacím či seskupením producentů ve formě:

 

a) příspěvků na pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69,

 

b) vzájemných fondů v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.

Pozměňovací návrh   123

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze:

3. Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro zachování současných úrovní zaměstnanosti a produkce.

a) při úplném provedení režimu jednotné platby v dotčeném odvětví v souladu s články 54, 55 a 71;

 

b) v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce.

 

Pozměňovací návrh   124

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) se omezí na 2,5 % vnitrostátního stropu podle článku 41. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.

4. Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se omezí na procentní podíl v souladu s rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství, pokud jde o záležitosti, které jsou v jeho pravomoci, ke kterým se dospělo v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994)1. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.

_________

1 Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

Pozměňovací návrh   125

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 5 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) v odst. 1 písm. a) a d) má formu ročních dodatečných plateb;

a) v odst. 1 písm. a) a odst. 1a písm. a) má formu ročních dodatečných plateb;

Pozměňovací návrh   126

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 5 – psím. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) v odst. 1 písm. e) má formu vyrovnávacích plateb, jak je uvedeno v článku 70.

d) v odst. 1a písm. b) má formu vyrovnávacích plateb, jak je uvedeno v článku 70.

Pozměňovací návrh   127

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 5 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů.

vypouští se

Pozměňovací návrh   128

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Podpora opatření podle odstavce 1 musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Společenství.

7. Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 definuje podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména s ohledem na zajištění soudržnosti s dalšími opatřeními a politikami Společenství a na zabránění kumulaci podpor.

Pozměňovací návrh   129

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7a. Členské státy informují každoročně Komisi o plánovaných opatřeních a zveřejní metody a kritéria, které použily k přerozdělení vyhrazených částek, jména příjemců dávek a jim přidělené částky.

Pozměňovací návrh   130

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 8 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) podle odst. 1 písm. a), b), c) a d) použitím lineárního snížení nároků přiznaných zemědělcům nebo z vnitrostátní rezervy;

a) podle odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 1a písm. a) použitím lineárního snížení nároků přiznaných zemědělcům nebo z vnitrostátní rezervy;

Pozměňovací návrh   131

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 8 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) podle odst. 1 písm. e) případným použitím lineárního snížení jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou a v rámci omezení uvedených v odstavcích 1 a 3.

b) podle odst. 1a písm. b) případným použitím lineárního snížení jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou.

Pozměňovací návrh   132

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9. Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 definuje podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména s ohledem na zajištění soudržnosti s jinými opatřeními a politikami Společenství a k zamezení kumulace podpor.

vypouští se

Pozměňovací návrh   133

Návrh nařízení

Čl. 69 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pojištění úrody

Pojištění

Pozměňovací návrh   134

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné pro pojištění úrody proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy.

1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné, pokud byla přijata příslušná bezpečnostní opatření proti známým rizikům, určená na náhradu:

 

a) ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě,

 

b) jiných ztrát způsobených klimatickými jevy;

 

c) ekonomických ztrát způsobených chorobami zvířat nebo rostlin nebo zamořením škůdci.

 

Každý členský stát nebo region vypracuje specifické studie za účelem získání srovnávacích statistických nebo pojistně matematických údajů.

Pozměňovací návrh   135

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pro účely tohoto článku se „hospodářskými ztrátami“ rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění podle jiných předpisů Společenství a které vyplývají z použití jiných zdravotních, veterinárních nebo fytosanitárních opatření, nejsou považovány za hospodářské ztráty.

Pozměňovací návrh   136

Návrh nařízení

Článek 69 – odstavce 2 a 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Finanční příspěvek poskytnutý zemědělci se stanoví na 60 % požadovaného pojistného. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím ke klimatické situaci nebo situaci dotčeného odvětví.

2. Finanční příspěvek se stanoví na 60 % pojistného, vypláceného individuálně nebo – případně – kolektivně, v případech, kdy byla pojistná smlouva sjednaná organizací producentů. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím ke klimatické situaci nebo situaci dotčeného odvětví.

Členské státy mohou omezit částku pojistného, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.

Členské státy mohou omezit částku pojistného, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.

3. Pojištění úrody je k dispozici pouze tehdy, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu úředně uznal nepříznivý klimatický jev jako takový.

3. Pojištění je k dispozici pouze tehdy, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu úředně uznal jeden z případů uvedených v odstavci 1 jako takový.

Pozměňovací návrh   137

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci.

5. Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci nebo – případně – organizaci producentů, která sjednala smlouvu na základě počtu svých členů.

Pozměňovací návrh   138

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % z částek splňujících předpoklady pro poskytnutí pojistného stanoveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

6. Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 68 odst. 1a ve výši 50 % z částek splňujících předpoklady pro poskytnutí pojistného stanoveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

 

V případě nových členských států se však výše z částky uvedená v prvním pododstavci zvyšuje na 70 %.

Pozměňovací návrh   139

Návrh nařízení

Článek 70 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin

Vzájemné fondy

Pozměňovací návrh   140

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené výskytem ohniska nákazy u zvířat nebo choroby rostlin prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů.

1. Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo chorobami zvířatrostlin prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů, pokud byla přijata odpovídající bezpečnostní opatření. Tyto fondy mohou být spravovány organizacemi producentů nebo meziodvětvovými organizacemi na základě pravidel a podmínek stanovených v článcích 122 a 123 nařízení (ES) č. 1234/2007.

 

Tyto fondy mohou být dodatkem k ustanovením o vnitrostátních zemědělských systémech pojištění.

Pozměňovací návrh   141

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním právem, jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin;

a) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním právem, jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami utrpěnými na jejich hospodářstvích kvůli přírodní katastrofě, nepříznivým klimatickým jevům, nebo způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin;

Pozměňovací návrh   142

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) „hospodářskými ztrátami“ se rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství a náklady vyplývající z použití veterinárních nebo fytosanitárních a hygienických opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty.

b) „hospodářskými ztrátami“ se rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, náklady vzniklé v důsledku naléhavého očkování, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, a náklady vyplývající z použití jiných veterinárních nebo fytosanitárních a hygienických opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty.

Pozměňovací návrh   143

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba) „nepříznivými klimatickými jevy“ se rozumí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho a které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletém průměru stanoveném na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

Pozměňovací návrh   144

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 2 – písm. b b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb) „odpovídajícími bezpečnostními opatřeními“ se rozumí opatření, která optimalizují zdraví zvířat a rostlin.

Pozměňovací návrh   145

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a kteří utrpěli hospodářské ztráty.

3. Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a kteří utrpěli hospodářské ztráty, za předpokladu, že přijali odpovídající bezpečnostní opatření.

Pozměňovací návrh   146

Návrh nařízení

Čl. 70 – odst. 6 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z finančních prostředků uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % částek, které lze poskytnout podle odstavce 4.

6. Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z finančních prostředků uvedených v čl. 68 odst. 1a ve výši 50 % částek, které lze poskytnout podle odstavce 4.

 

V případě nových členských států se však výše z částky uvedená v prvním pododstavci zvyšuje na 70 %.

Pozměňovací návrh   147

Návrh nařízení

Hlava III – kapitola 5 – článek 70 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 70a

Zvláštní podpora producentů mléka

 

1. Pokud na základě prognózy výdajů podle systému včasného varování v souladu s nařízením (ES) č. 1290/2005 zůstane v některém rozpočtovém roce v okruhu 2 finančního rámce rozpětí alespoň ve výši 600 mil. EUR, je tato částka po odečtení uvedeného rozpětí uvolněna na zvláštní podporu producentů mléka.

 

2. Předpokládanou výši prostředků uvolněných na zvláštní podporu producentů mléka předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě spolu s předběžným návrhem rozpočtu na rozpočtový rok.

 

3. Zvláštní podporu producentů mléka lze poskytnout na opatření v těchto oblastech:

 

a) zvláštní podpora podle čl. 68 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení,

 

b) opatření podle článku 20 a čl. 36 písm. a) nařízení (ES) č. 1698/2005, pokud slouží k přímé podpoře zemědělských podniků.

 

 

4. Členské státy sdělí Komisi na základě předběžného návrhu rozpočtu podle odstavce 2 nejpozději do 15. října daného roku, která opatření jsou uplatňována podle odstavce 3.

 

5. Prostředky na zvláštní podporu producentů mléka jsou rozdělovány jednotlivým členským státům v souladu s referenčním množstvím mléka každého státu podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků1.

_______

1 Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

Pozměňovací návrh   148

Návrh nařízení

Článek 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podpora se poskytuje pro roky 2009, 2010 a 2011 zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

Pozměňovací návrh   149

Návrh nařízení

Čl. 72 – odst. 2 – tabulka

 

EUR/ha

 

2009

2010 a 2011

Bulharsko

345,255

172,627

Řecko

561,00

280,5

Španělsko

476,25

238,125

Francie

411,75

205,875

Itálie

453,00

226,5

Maďarsko

232,50

116,25

Portugalsko

453,75

226,875

Rumunsko

126,075

63,037

Pozměňovací návrh Parlamentu

 

EUR/ha

 

2009 až 2013

 

Bulharsko

345,255

 

Řecko

561,00

 

Španělsko

476,25

 

Francie

411,75

 

Itálie

453,00

 

Maďarsko

232,50

 

Portugalsko

453,75

 

Rumunsko

126,075

 

Pozměňovací návrh   150

Návrh nařízení

Oddíl 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Oddíl 1 a

 

Prémie u bílkovinných plodin

 

Článek 74a

 

Oblast působnosti

 

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bílkovinné plodiny v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddílu.

 

Bílkovinné plodiny zahrnují:

 

a) hrách kódu KN 0713 10;

 

b) koňský bob kódu KN 0713 50;

 

c) vlčí bob kódu KN ex 1209 29 50.

 

Článek 74b

 

Částka a způsobilost pro podporu

 

Podpora činí 55,57 EUR na hektar bílkovinných plodin sklizených po stadiu mléčné zralosti.

 

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia mléčné zralosti z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou využívány k jinému účelu do uvedeného stadia růstu.

 

Článek 74c

 

Plocha

 

1. Stanoví se tak maximální zaručená plocha 1 400 000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.

 

2. Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 128 odst. 2.

Odůvodnění

Z důvodu přitažlivosti obilovin byl zaznamenán velký pokles ploch využívaných k produkci bílkovinných plodin, kromě negativních dopadů na zemědělské a environmentální úrovni by tento pokles mohl vyvolat nedostatek bílkovinných plodin, zejména ve výživě zvířat.

Pozměňovací návrh   151

Návrh nařízení

Čl. 75 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) 66,32 EUR pro hospodářské roky 2009/2010 a 2010/2011;

66,32 EUR pro hospodářské roky 2009/2010, 2010/2011, 2011/2012 a 2012/2013;

Pozměňovací návrh   152

Návrh nařízení

Čl. 75 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) 33,16 EUR pro hospodářské roky 2011/12 a 2012/2013.

vypouští se

Pozměňovací návrh   153

Návrh nařízení

Oddíl 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ODDÍL 3

vypouští se

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

 

(celý oddíl)

 

Pozměňovací návrh   154

Návrh nařízení

Čl. 82 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Podpora se poskytuje nejvýše na pět po sobě jdoucích let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději za hospodářský rok 2013/14.

2. Podpora se poskytuje do hospodářského roku 2013/14.

Odůvodnění

Současný režim podpory Společenství producentům cukrové řepy a cukrové třtiny je třeba prodloužit do hospodářského roku 2013/2014 v případě členských států, které poskytly podporu na restrukturalizaci podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 ve výši nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, aniž by bylo stanoveno maximální období pěti let, s cílem uspokojit potřeby vyplývající z přizpůsobení se restrukturalizaci.

Pozměňovací návrh   155

Návrh nařízení

Čl. 90 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 6,8 EUR

4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,80 EUR.

Odůvodnění

Jedná se o opravu chyby, kterou učinila Komise.

Pozměňovací návrh   156

Návrh nařízení

Čl. 90 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Výše prémie na kozu činí 6,8 EUR.

5. Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR.

Odůvodnění

Jedná se o opravu chyby, kterou učinila Komise.

Pozměňovací návrh   157

Návrh nařízení

Čl. 98 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) se „regionem“ rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu;

vypouští se

Odůvodnění

Tato definice je přesunuta do článku 2 tohoto nařízení, který obsahuje všechny definice potřebné k pochopení tohoto textu.

Pozměňovací návrh   158

Návrh nařízení

Čánek 112 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 112a

 

Vnitrostátní rezerva

 

1. Členské státy uplatňující režim jednotné platby vytvoří vnitrostátní rezervu, kterou tvoří rozdíl mezi stropem stanoveným v příloze VIIIa a celkovou hodnotou přímých plateb uskutečněných v daném roce.

 

2. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby uskutečnily platby určené k uplatňování opatření uvedených v článku 68, a to podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovnocenné zacházení se všemi zemědělci a aby se zabránilo porušování tržních zásad a narušování hospodářské soutěže.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že nové členské státy, které režim jednotné platby na plochu neuplatňují, nedisponují vnitrostátní rezervou, jedním z řešení, která přicházejí v úvahu, by bylo čerpání nevyužitých prostředků určených pro vnitrostátní přímé platby. Z těchto prostředků by mohla vzniknout rezerva použitelná v souladu s pozměněným článkem 69 nařízení 1782/2003.

Pozměňovací návrh   159

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) požadavky uvedené v bodech B a C přílohy II se použijí od 1 ledna 2011.

b) požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí od 1. ledna 2011;

Pozměňovací návrh   160

Návrh nařízení

Čl. 113 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba) požadavky uvedené v bodě C přílohy II se uplatní od 1. ledna 2013.

Pozměňovací návrh   161

Návrh nařízení

Článek 123

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 123

vypouští se

Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce tabáku

 

Od rozpočtového roku 2011 bude přidělována částka 484 milionů EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce tabáku prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány EZFRV, těm členským státům, ve kterých producenti tabáku obdrželi podporu podle nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 v letech 2000, 2001 a 2002.

 

Pozměňovací návrh   162

Návrh nařízení

Čl. 129 – písm. t

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

t) pokud jde o bavlnu, podrobná pravidla týkající se:

vypouští se

i) výpočtu snížení podpory podle čl. 80 odst. 3,

 

ii) schválených meziodvětvových organizací, zejména jejich financování a systému kontroly a sankcí.

 

Pozměňovací návrh   163

Návrh nařízení – pozměňující akt

Čl. 132 – odst. 1 – písm. b

Nařízení (ES) č. 378/2007

Article 1 - paragraphe 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Sazby odlišení použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 (toto nařízení), minus 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolného odlišení používané členskými státy při uplatňování odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolného odlišení se rovnají 0 nebo jsou vyšší.

5. Sazby odlišení použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 (toto nařízení), minus 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolného odlišení používané členskými státy při uplatňování odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolného odlišení se rovnají 0 nebo jsou vyšší. Žádné úpravy by ovšem neměly vést k celkovému snížení prostředků, které již byly poskytnuty na programy pro rozvoj venkova z EZFRV, jak je stanoveno ve formálním rozhodnutí Komise, jež je schvaluje.

Odůvodnění

Mělo by opačný účinek, pokud by změny odlišení vyústily ve snížení prostředků poskytovaných na programy rozvoje venkova v jedné nebo více členských zemích, protože hlavním cílem bylo zvýšit objem dostupných prostředků určených na nové naléhavé úkoly v oblasti životního prostředí. Tato ochranná doložka je proto nezbytná vzhledem ke složitému souboru parametrů, na kterých celkové výnosy z odlišení závisí.

Pozměňovací návrh   164

Návrh nařízení

Článek 133 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 133a

 

Studie nákladů spojených s dodržováním předpisů

 

Komise vypracuje studii, v níž zhodnotí skutečné náklady, které zemědělcům vzniknou z důvodu dodržování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, jež překračují rámec norem, které platí pro dovážené výrobky. Tyto právní předpisy zahrnují mimo jiné nařízení a směrnice přílohy II, které tvoří základ systému podmíněnosti, a normy definované jako „dobrý zemědělský a ekologický stav“ přílohy III, jež jsou také součástí tohoto systému.

 

Studie posoudí náklady spojené s dodržováním výše uvedených předpisů ve všech členských státech. Tyto náklady se mohou mezi jednotlivými členskými státy, či dokonce mezi oblastmi ležícími v jednom členském státě, lišit v závislosti na jejich rozdílných klimatických, geologických, výrobních, hospodářských a sociálních rysech.

Odůvodnění

Evropský parlament opakovaně vyjádřil svůj postoj (T6-0598/2007 a T6‑0093/2008) v tom smyslu, že by v oblasti přímých plateb měla být po roce 2013 provedena další racionalizace navázáním výše těchto plateb na skutečné náklady spojené s dodržováním právních předpisů EU nad rámec norem, jimž podléhají dovážené produkty. Výsledky pilotní studie mohou sloužit jako základ pro praktické uplatňování racionalizace zemědělských plateb po roce 2013. Výsledky navíc pomohou EU, když bude zemědělské platby zdůvodňovat v rámci WTO i vlastním občanům.

Pozměňovací návrh   165

Návrh nařízení

Příloha I – bílkovinné plodiny – sloupec „Právní základ“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlava IV kapitola 2 nařízení (ES) č. 1782/2003

Hlava IV kapitola 1 oddíl 1a tohoto nařízení

Pozměňovací návrh   166

Návrh nařízení

Příloha II – bod A – podbod 4

Znění navržené Komisí

4.

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1)

Články 4 a 5

Pozměňovací návrh

4.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19)

Článek 6

Pozměňovací návrh   167

Návrh nařízení

Příloha II – písm. A a (nové)

Pozměňovací návrh

Aa

Bezpečnost na pracovišti

 

8a

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1)

Článek 6

8b

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21)

Články 3, 6, 8 a 9

 

8c

Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12)

 

8d

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50)

Článek 3, články 4 až 12

Odůvodnění

Jde o důsledek začlenění bezpečnosti na pracovišti do právních požadavků v oblasti správy.

Pozměňovací návrh   168

Návrh nařízení

Příloha III – sloupec 2 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Normy

Příklady přiměřených požadavků

Odůvodnění

Aby byla zachována pružnost na celostátní i regionální úrovni, měly by normy sloužit výhradně jako vodítko a neměly by být členským státům ukládány jako povinnost.

Pozměňovací návrh   169

Návrh nařízení

Příloha III – řádka 4 – sloupec 2 – odrážka 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– Zachování krajinných znaků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí,

– Zachování krajinných znaků

Pozměňovací návrh   170

Návrh nařízení

Příloha III – řádka 4 – sloupec 2 – odrážka 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách

– Udržování olivových hájů v dobrých vegetačních podmínkách

Pozměňovací návrh   171

Návrh nařízení

Příloha III – řádka 5 – sloupec 2 – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– Zřízení ochranných pásem podél vodních toků

– Zřízení ochranných pásem podél vodních toků v souladu s příslušnými společnými právními předpisy o ochraně povrchových vod

Pozměňovací návrh   172

Návrh nařízení

Příloha IV

Znění navržené Komisí

 

 

 

 

v milionech

EUR

Kalendářní rok

2009

2010

2011

2012

Belgie

583,2

570,9

563,1

553,9

Česká republika

 

 

 

773,0

Dánsko

985,9

965,3

954,6

937,8

Německo

5 467,4

5 339,2

5 269,3

5 178,0

Estonsko

 

 

 

88,9

Irsko

1 283,1

1 264,0

1 247,1

1 230,0

Řecko

2 567,3

2 365,5

2 348,9

2 324,1

Španělsko

5 171,3

5 043,4

5 019,1

4 953,5

Francie

8 218,5

8 021,2

7 930,7

7 796,2

Itálie

4 323,6

4 103,7

4 073,2

4 023,3

Kypr

 

 

 

48,2

Lotyšsko

 

 

 

130,5

Litva

 

 

 

337,9

Lucembursko

35,2

34,5

34,0

33,4

Maďarsko

 

 

 

1 150,9

Malta

 

 

 

4,6

Nizozemsko

841,5

827,0

829,4

815,9

Rakousko

727,7

718,2

712,1

704,9

Polsko

 

 

 

2 730,5

Portugalsko

635,8

623,0

622,6

622,6

Slovinsko

 

 

 

129,4

Slovensko

 

 

 

335,9

Finsko

550,0

541,2

536,0

529,8

Švédsko

731,7

719,9

710,6

699,8

Spojené království

3 373,0

3 340,4

3 335,8

3 334,9

Pozměňovací návrh

 

 

 

 

 

v milionech

EUR

Kalendářní rok

2009

2010

2011

2012

Belgie

p.m

p.m

p.m

p.m

Česká republika

p.m

p.m

p.m

p.m

Dánsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Německo

p.m

p.m

p.m

p.m

Estonsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Irsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Řecko

p.m

p.m

p.m

p.m

Španělsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Francie

p.m

p.m

p.m

p.m

Itálie

p.m

p.m

p.m

p.m

Kypr

p.m

p.m

p.m

p.m

Lotyšsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Litva

p.m

p.m

p.m

p.m

Lucembursko

p.m

p.m

p.m

p.m

Maďarsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Malta

p.m

p.m

p.m

p.m

Nizozemsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Rakousko

p.m

p.m

p.m

p.m

Polsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Portugalsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovinsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovensko

p.m

p.m

p.m

p.m

Finsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Švédsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Spojené království

p.m

p.m

p.m

p.m

Odůvodnění

Tato příloha musí být revidována, aby byly zohledněny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh   173

Návrh nařízení

Příloha VIII

Znění navržené Komisí

Tabulka 1

 

 

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Belgie

614 179

611 901

613 281

613 281

614 661

614 661

614 661

614 661

Dánsko

1 030 478

1 031 321

1 043 421

1 043 421

1 048 999

1 048 999

1 048 999

1 048 999

Německo

5 770 254

5 781 666

5 826 537

5 826 537

5 848 330

5 848 330

5 848 330

5 848 330

Irsko

1 342 268

1 340 737

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

Řecko

2 367 713

2 209 591

2 210 829

2 216 533

2 216 533

2 216 533

2 216 533

2 216 533

Španělsko

4 838 512

5 070 413

5 114 250

5 139 246

5 139 316

5 139 316

5 139 316

5 139 316

Francie

8 404 502

8 444 468

8 500 503

8 504 425

8 518 804

8 518 804

8 518 804

8 518 804

Itálie

4 143 175

4 277 633

4 320 238

4 369 974

4 369 974

4 369 974

4 369 974

4 369 974

Lucembursko

37 051

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

Nizozemsko

853 090

853 169

886 966

886 966

904 272

904 272

904 272

904 272

Rakousko

745 561

747 298

750 019

750 019

751 616

751 616

751 616

751 616

Portugalsko

589 723

600 296

600 370

605 967

605 972

605 972

605 972

605 972

Finsko

566 801

565 823

568 799

568 799

570 583

570 583

570 583

570 583

Švédsko

763 082

765 229

768 853

768 853

770 916

770 916

770 916

770 916

Spojené království

3 985 834

3 986 361

3 987 844

3 987 844

3 987 849

3 987 849

3 987 849

3 987 849

Tabulka 2*

 

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Bulharsko

287 399

328 997

409 587

490 705

571 467

652 228

732 986

813 746

Česká republika

559 622

647 080

735 801

821 779

909 164

909 164

909 164

909 164

Estonsko

60 500

70 769

80 910

91 034

101 171

101 171

101 171

101 171

Kypr

31 670

38 845

43 730

48 615

53 499

53 499

53 499

53 499

Lotyšsko

90 016

104 025

118 258

132 193

146 355

146 355

146 355

146 355

Litva

230 560

268 746

305 964

342 881

380 064

380 064

380 064

380 064

Maďarsko

807 366

935 912

1 064 312

1 191 526

1 318 542

1 318 542

1 318 542

1 318 542

Malta

3 434

3 851

4 268

4 685

5 102

5 102

5 102

5 102

Polsko

1 877 107

2 164 285

2 456 894

2 742 771

3 033 549

3 033 549

3 033 549

3 033 549

Rumunsko

623 399

713 207

891 072

1 068 953

1 246 821

1 424 684

1 602 550

1 780 414

Slovinsko

87 942

102 047

116 077

130 107

144 236

144 236

144 236

144 236

Slovensko

240 014

277 779

314 692

351 377

388 191

388 191

388 191

388 191

* stropy vypočtené s ohledem na plán zvýšení stanovený v článku 110.

Pozměnovací návrh

Tabulka 1

 

 

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Belgie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Dánsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Německo

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Irsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Řecko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Španělsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Francie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Itálie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Lucembursko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Nizozemsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Rakousko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Portugalsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Finsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Švédsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Spojené království

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Tabulka 2

 

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Bulharsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Česká republika

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Estonsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Kypr

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Lotyšsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Litva

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Maďarsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Malta

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Polsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Rumunsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovinsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovensko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Odůvodnění

Tato příloha musí být revidována, aby byly zohledněny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh   174

Návrh nařízení

Příloha X – část I – odrážka 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– od roku 2010 prémie pro bílkovinné plodiny podle kapitoly 2 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003;

vypouští se

Odůvodnění

Zrušení vázané podpory by mělo za následek další zmenšení ploch využívaných k produkci bílkovinných plodin, což by mohlo způsobit nedostatek krmiv.

Pozměňovací návrh   175

Návrh nařízení

Příloha X – část I – odrážka 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– od roku 2010 zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly III hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení;

– od roku 2013 zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly III hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení.

Odůvodnění

Začlenění do režimu jednotné platby musí být uskutečněno od roku 2013 a nikoli předtím.

Pozměňovací návrh   176

Návrh nařízení

Příloha X – část I – odrážka 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– od roku 2011 podpora na zpracování sušených krmiv podle pododdílu I oddílu I of kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007;

vypouští se

Odůvodnění

Sušená krmiva spadají do rámce společné organizace trhu, která je předmětem hodnocení, jehož výsledky nejsou ještě známy. V případě, že odvětví ke své udržitelnosti potřebuje restrukturalizaci, je v současné krizové situaci, která panuje v živočišné výrobě, vhodné zaručit zachování nabídky produktů bohatých na bílkoviny.

Pozměňovací návrh   177

Návrh nařízení

Příloha X – část I – odrážka 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– od roku 2011 podpora na zpracování lnu pěstovaného na vlákno podle pododdílu II oddílu I kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s časovým rozvrhem podle uvedeného pododdílu;

– od roku 2013 podpora na zpracování lnu pěstovaného na vlákno podle pododdílu II oddílu I kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s časovým rozvrhem podle uvedeného pododdílu.

Odůvodnění

Jednotná společná organizace trhu se lnem a konopím byla předmětem velmi pozitivní studie, kterou vypracovala sama Komise, není tedy důvod toto opatření ihned rušit.

Pozměňovací návrh   178

Návrh nařízení

Příloha X – část I – odrážka 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– od roku 2011 prémie na bramborový škrob podle článku [95a] nařízení (ES) č. 1234/2004 a v souladu s časovým rozvrhem podle článku 75 tohoto nařízení, podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v uvedeném článku.

– od roku 2013 prémie na bramborový škrob podle článku [95a] nařízení (ES) č. 1234/2004 a v souladu s časovým rozvrhem podle článku 75 tohoto nařízení, podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v uvedeném článku.

Odůvodnění

Zrušení této výroby by mohlo představovat závažné důsledky pro zaměstnanost v určitých oblastech, a zdá se proto vhodnější zachovat současný režim až do roku 2013.

Pozměňovací návrh   179

Návrh nařízení

Příloha X – část I a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ia

 

Od roku 2010 v případě členských států, které by nepřijaly rozhodnutí podle čl. 64 odst. 1 tohoto nařízení:

 

– prémie pro bílkovinné plodiny podle kapitoly 2 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003;

 

– zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 2 odst. 72 tohoto nařízení;

 

 

 

– podpora zpracování sušených krmiv podle pododdílu 1 oddílu 1 kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007.

Pozměňovací návrh   180

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Sušená krmiva“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Celá tabulka „Sušená krmiva“

vypouští se

Pozměňovací návrh   181

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Bílkovinné plodiny“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Celá tabulka „Bílkovinné plodiny“

vypouští se

Pozměňovací návrh   182

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Rýže“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sloupec 2010

vypouští se

Sloupec 2011

 

Sloupec 2012

 

Pozměňovací návrh   183

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Dlouhá lněná vlákna“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sloupec 2011

vypouští se

Slpupec 2012

 

Pozměňovací návrh   184

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Podpora pro zpracování bramborového škrobu“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sloupec 2011

vypouští se

Sloupec 2012

 

Pozměňovací návrh   185

Návrh nařízení

Příloha XI – tabulka „Podpora pro bramborový škrob poskytovaná pěstitelům“

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sloupec 2011

vypouští se

Sloupec 2012

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1.        KONTROLA STAVU REFORMY: ZAČÁTEK

Reforma z roku 2003, kterou si vyžádalo zejména nevyhnutelné rozšíření směrem na východ, ale také Světová obchodní organizace, představuje dosud největší reformu SZP.

Reforma byla zprvu pojata jako prostý průběžný přezkum stávajících mechanismů veřejné intervence v odvětví zemědělství, avšak ve skutečnosti SZP zásadně přetvořila a zavedla celou řadu nových zásad:

–         oddělení podpor od vyprodukovaných množství, a to za účelem dosažení lepší orientace provozů dle trhu a snížení narušení v oblasti zemědělské výroby a trhů se zemědělskými produkty;

–         podmíněnost, na jejímž základě podléhají oddělené platby celé řadě kritérií souvisejících s životním prostředím, veřejným zdravím, dobrými životními podmínkami zvířat apod.;

–         slučitelnost s pravidly Světové obchodní organizace v tom smyslu, že konečným cílem oddělení podpor je umožnit začlenění revidovaného platebního režimu do „green box“ dohody o zemědělství;

–         veřejné přerozdělení platebních nároků s dopadem na dvou úrovních: jednotná oddělená platba a převod mezi oběma pilíři SZP (první pilíř – podpory a trhy v rámci EZZF, druhý pilíř – rozvoj venkova v rámci EZFRV);

–         flexibilní řízení SZP, které členským státům dává možnost použít celou řadu parametrů nové SZP různými způsoby;

–         finanční kázeň, zásadu, která byla posléze zařazena do finančního výhledu pro období 2007 až 2013, na jejímž základě došlo vzhledem k výzvám spojeným s rozšířením ke zmrazení rozpočtu na zemědělství a ke stanovení povinných ročních stropů s možností přistoupit za tímto účelem k lineárnímu snížení stávajících podpor;

–         a konečně progresivitu: reforma z roku 2003 se stala prvním stupněm etapového procesu – po zavedení základních principů (oddělení, finanční kázeň a flexibilní řízení) se totiž stala měřítkem pro provedení nových odvětvových změn počínaje reformami odvětví středomořských produktů přes reformu vinařství až po nejnovější reformu odvětví bavlny.

Kontrola stavu reformy je poslední etapou tohoto reformního procesu.

2. NEZBYTNOST SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY

Společná zemědělská politika je paradoxně nejtrvalejší, pravděpodobně nejlépe vedenou a rozhodně nejkritizovanější ze všech politik EU. Vznikla prakticky před 50 lety a jako žádná jiná politika dokázala naplnit cíle, které stály u jejího zrodu. S nástupem nových sociálních, ekonomických, politických a environmentálních proměn v Evropě i ve světě však bylo nutno přizpůsobit tuto politiku okolnostem, čímž postupně došlo k rostoucímu neporozumění SZP u některých částí společnosti, a to zejména z toho důvodu, že vyvolala nerovnost mezi zemědělci, regiony a členskými státy úměrnou postupnému rozšiřování Evropské unie o čím dál tím více různorodé zemědělské a venkovské oblasti.

Zpravodaj má za to, že další rozvíjení společné zemědělské politiky je nejen žádoucí, ale také nezbytné pro zaručení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na světovém trhu, zabezpečení zásobování, kvality potravin, trvalé udržitelnosti životního prostředí, zvládání nových výzev, zejména v oblasti klimatických změn a obnovitelných zdrojů energie, a zachování dynamického a různorodého hospodářství ve venkovských oblastech v souladu s cíli, jež byly znovu potvrzeny v Lisabonské smlouvě.

Kontrola stavu SZP mohla a dle názoru zpravodaje měla rozvíjet dále diskusi o definici modelu zemědělské politiky, který se bude uplatňovat po roce 2013. Je politováníhodné, že této příležitosti nebylo využito.

Rámec, do kterého se Komise rozhodla zasadit diskusi o kontrole stavu reformy, kdy zůstávají stranou zejména otázky, jako je legitimita podpor a definice parametrů pro co nejvíce harmonizovaný model oddělených plateb, manévrovací prostor přiznaný členským státům, odlišení nebo spolufinancování, možnost „jediného pilíře“ či místo, jež bude v nové SZP zaujímat regulace trhů, zkomplikuje diskusi a rozhodování o reformě pro rok 2013, která se nutně od roku 2010/2011 stane předmětem debat.

A to tím spíše, že v roce 2009 bude nutné ve stejnou dobu vést diskuse o přezkumu rozpočtu Společenství včetně systému vlastních zdrojů, tak jak to bylo rozhodnuto v rámci interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006, o revizi Kjótského protokolu, o finančním výhledu na období po roce 2013 a pravděpodobně o dosažení dohody v rámci Světové obchodní organizace.

3. NÁVRHY ZPRAVODAJE

Evropský parlament věnoval problematice zemědělství a rozvoje venkova zvláštní pozornost – zahájil bezpočet iniciativ a vypracoval množství návrhů, z nichž byla značná část zcela nedávno schválena, a zpravodaj má etickou povinnost je v jejich základních aspektech respektovat.

Mezi nejnovějšími stanovisky Evropského parlamentu přímo souvisejícími s kontrolou stavu reformy je nutno zmínit Goepelovu zprávu na zde pojednávané téma(1), zprávu E. Jeggleové o trhu s mlékem(2), Veraldiho zprávu o mladých zemědělcích, Aylwardovu zprávu o odvětví ovcí a koz(3) a Berlatovu zprávu o Tabákovém fondu Společenství(4).

Vzhledem k výše uvedenému navrhuje zpravodaj Evropskému parlamentu předložit k návrhům Komise týkajícím se následujících nařízení tyto základní změny.

I.    NAŘÍZENÍ RADY, KTERÝM SE STANOVÍ SPOLEČNÁ PRAVIDLA PRO REŽIMY PŘÍMÝCH PODPOR PRO ZEMĚDĚLCE V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A KTERÝM SE ZAVÁDĚJÍ NĚKTERÉ REŽIMY PODPOR PRO ZEMĚDĚLCE

a)   Podmíněnost

Zpravodaj vyjadřuje potěšení nad úsilím o zjednodušení v této oblasti. Aby se faktorům práce a zaměstnanosti dostalo náležitého zohlednění, navrhuje připojit k již vymezeným požadavkům podle předpisů v oblasti řízení požadavek bezpečnosti na pracovišti.

b)   Odlišení

Odlišení má opodstatnění jakožto nástroj financování z druhého pilíře. Progresivní odlišení je zcela opodstatněné na základě toho, že je správné, aby příjemci, kteří dostávají nejvíce, také nejvíce přispívali k tomuto cíli. Z těchto důvodů je skutečně namístě zachovat osvobození pro částky nepřevyšující 5 000 EUR, čímž se z uplatnění tohoto opatření vyloučí značný počet drobných příjemců (tedy více než 80 % celkového počtu příjemců). Zpravodaj, který osobně podporuje vyšší míru odlišení, však uznává, že je nutno brát ohled na rozhodnutí Parlamentu přijaté v březnu 2008 v Goepelově zprávě (5% povinné odlišení pro všechny příjemce u částek překračujících 5 000 EUR, + 1 % u částek v rozmezí 10 000 EUR a 99 999 EUR, + 2 % u kategorie od 100 000 EUR do 199 999 EUR, + 3 % u kategorie od 200 000 EUR do 299 999 EUR a + 4 % u kategorie překračující částku 300 000 EUR).

Kromě toho není uvážlivé navrhovat použití tohoto opatření na nové členské státy vzhledem k tomu, že se na ně v oblasti plateb prvního pilíře vztahuje do roku 2013 přechodné období.

Pokud jde o přerozdělení (pravidlo 80-20), není nijak opodstatněné, aby se na částky vyplývající z nového režimu progresivního odlišení vztahovalo jiné pravidlo než to, které platí pro odlišení povinné.

Zpravodaj si uvědomuje, že v důsledku volby nižší míry odlišení, a to na základě výše uvedených důvodů, budou částky pro převod do druhého pilíře působením tohoto mechanismu citelně nižší než ty, které by byly převáděny s použitím míry odlišení navrhované Komisí, a navrhuje tedy doplňující mechanismy směřující k podobnému výsledku, a to buď v rámci článku 68 na základě dobrovolnosti, nebo zavedením nového mechanismu maximálního stropu, který lze odůvodnit následovně.

c)        Stanovení maximální částky či maximální strop

Aby bylo vyrovnáno snížení převodů finančních prostředků do druhého pilíře způsobené nízkými navrhovanými mírami odlišení a stejně tak i z důvodů spravedlnosti se jeví jako vhodné stanovit maximální hranici pro přidělení přímých podpor, a to na částku 500 000 EUR.

Vzhledem k tomu, že má být podpořena zaměstnanost v zemědělství a na venkově a že v této oblasti hraje významnou roli značná část zemědělských podniků a zejména družstva, navrhuje zpravodaj stanovení maximálního stropu použitelného na každého z těchto velkých příjemců na 500 000 EUR navýšených o celkovou částku vynaloženou ročně na příslušné mzdové náklady.

S ohledem na velmi nerovné rozložení těchto velkých příjemců v jednotlivých členských státech se navrhuje, aby byly částky vyplývající z výše uvedeného opatření zpětně vypláceny dotčenému členskému státu.

d)        Minimální hranice

Komise navrhuje zavedení minimální hranice 250 EUR za rok nebo na 1 ha. Pokud nebude dosažena, nebudou moci kvůli vysokým nákladům a byrokracii spojené se zpracováním podpor drobní zemědělci dostávat přímé podpory.

Dle názoru zpravodaje svědčí tento návrh o hluboké sociální necitelnosti a v případě, že by byl prosazen, by nevedl pouze k nespokojenosti vysokého počtu zemědělců se SZP, ale znehodnotil by rovněž pozitivní dopady příspěvku těchto zemědělců, kteří mají být považováni za spojence, jež nelze při provádění cílů realizace dobré zemědělské a ekologické praxe podceňovat. Připomeňme, že zemědělci pobírající částky do 250 EUR představují téměř 31 % celkové populace, které se dostává pouhých 0,84 % plateb.

Zpravodaj proto doporučuje, aby byl tento návrh Komise zamítnut.

Zpravodaj však vyjadřuje pochopení pro argumenty týkající se snižování byrokratické zátěže spojené s výplatami těchto podpor a navrhuje možnost vyplácení částek nepřekračujících 500 EUR ročně jednou za dva roky, a to v prvním roce.

e)        Dodatečné platby (článek 68)

Článek 68 je Komisí navrhován v rámci opatření týkajících se odstranění částečného oddělení a přechodu na model přiznávání podpor na územním základě, a rovněž z důvodu zohlednění dopadů, které toto bude mít na určitá odvětví a regiony – umožňuje členským státům využít až 10 % jejich vnitrostátních stropů k financování celé řady opatření vedoucích ke kompenzaci předvídatelných dopadů.

Aby byly možnosti, jež tento nástroj nabízí, využity v co nejširším rozsahu, navrhuje zpravodaj toto:

–         pozastavit financování, se kterým se v rámci článku 68 počítá pro systém řízení rizik a krizového řízení, čímž se úměrně zlepší finanční možnosti pro ostatní plánovaná opatření;

–         vytvořit nový článek 68a, který členským státům nabídne možnost využít až 5 % částek nad rámec jejich vnitrostátních stropů na financování pojištění úrody a vzájemných fondů, tak aby bylo zaručeno přiměřené financování systému řízení rizik a krizového řízení; pokud jde o otázky spojené se správou a organizací trhů, jeví se jako vhodné zprovoznit tyto nástroje v rámci jednotné společné organizace trhu, nikoli v rámci právní úpravy o přímých podporách zemědělcům;

–         umožnit členským státům, které si to přejí, převést nevyužité částky spadající pod články 68 a 68a do druhého pilíře, a v tomto případě je využívat bez spolufinancování, s ohledem na posilování programů rozvoje venkova, tak aby bylo vyrovnáno snížení částek převedených do druhého pilíře způsobené nižší mírou odlišení, jejíž zavedení je navrhováno jakožto alternativní řešení k návrhu Komise;

–         zrušit strop 2,5 %, který pak bude moci být později objektivně stanoven dle schválených návrhů v tomto směru, a to v souladu s doložkou de minimis a s „green box“ dohody o zemědělství, tak jak se k tomu EU zavázala na půdě Světové obchodní organizace a tak jak to odpovídá zmocnění k vyjednáváním v rámci jednání z Dohá.

f)         Oddělené podpory

Zpravodaj vyjadřuje potěšení nad návrhem Komise týkajícím se postupného zavádění základních územních kritérií při přiznávání podpor zemědělcům. Uvědomuje si ovšem skutečnost, že jelikož příležitost zahájit hlubší debatu o této otázce již není aktuální, je sice umožnění flexibility členským státům možné řešení, avšak může v konečném důsledku vést k 27 různým modelům.

Vzhledem k současné situaci na trzích a zejména k jejím dopadům na živočišnou výrobu, jeví se jako vhodné toto:

–         zachovat vázané podpory pro porážku telat;

–         v odvětví ovcí a koz umožnit zachování vázané podpory v poměru až do výše 100 %;

–         u plodin přímo souvisejících s živočišnou výrobou zachovat vázané podpory na sušená krmiva a bílkovinné plodiny, a to za účelem podpory nabídky krmiv pro zvířata za hospodářské situace vyznačující se silnou poptávkou a vysokými cenami;

–         u malých společných organizací trhu zachovat současný režim až do roku 2012/2013;

–         u tabákového odvětví s ohledem na rozhodnutí přijaté většinou Evropského parlamentu zachovat současný režim až do roku 2012/2013.

II.       NAŘÍZENÍ RADY O ÚPRAVÁCH VE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE PROSTŘEDNICTVÍM ZMĚN NAŘÍZENÍ (ES) Č. 320/2006, (ES) Č. 1234/2007, (ES) Č. 3/2008 A (ES) Č. […]/2008

           a)        Řízení rizik a krizové řízení

           Ačkoli je Komisí navrhovaný systém řízení rizik a krizového řízení, založený na pojištění úrody a vzájemných fondech, významný z důvodu své preventivní povahy, pokud jde o rizika podstupovaná na individuální úrovni, jeví se tento systém jako nedostatečný z hlediska zvládání systémových krizí širokého dosahu, jako byly některé z těch, kterým jsme čelili v nedávné minulosti, například krize s BSE. V tomto smyslu se navrhuje zachování článku 44.

           Rovněž je navrhováno navýšit spoluúčast Společenství na 70 % (+ 30 % částky navrhované pro staré členské státy), pokud jde o nové členské státy, jelikož se tyto státy v současné době nacházejí v přechodném období a potýkají se s problémy, jako je spolufinancování systému řízení rizik a krizového řízení.

           Kromě toho se jeví jako vhodné svěřit v oblasti prevence rizik a krizí aktivnější roli zemědělským a/nebo mezioborovým organizacím vzhledem k tomu, že nabízejí potenciál při šíření lepších znalostí trhů.

           b)        Intervenční mechanismy na trhu

           –         Pšenice obecná

           Navrhuje se zachování intervenčního mechanismu za současného omezení období na tři poslední měsíce hospodářského roku, aby byla zohledněna funkce „bezpečnostní sítě“ a aby bylo zamezeno spekulacím. Kromě toho je mechanismus nabídkových řízení navrhovaných Komisí zamítnut, protože se má za to, že by ceny v jeho důsledku mohly uvíznout ve spirále neustálého poklesu.

           –         Odvětví vepřového masa

           S ohledem na zásadu obezřetnosti se navrhuje zachovat intervenční mechanismus v nulových množstvích.

           –         Odvětví mléka

           Navrhuje se zachovat podpory na vstřebání výroby, a to výlučně pro neziskové organizace.

           c)        Soukromé skladování

           Navrhuje se zařadit do mechanismu soukromého skladování hovězí maso, jelikož je toto maso vystaveno stejným nebezpečím jako ostatní druhy masa.

           d)        Vývozní náhrady pro obiloviny

           Komise se zavázala ke zrušení tohoto mechanismu po uzavření jednání z Dohá v rámci Světové obchodní organizace. Vzhledem k současné situaci na trhu a ke všem výhledovým analýzám se jeví jako přiměřené tento mechanismus jednostranně zrušit, čímž bude vyslán jasný politický signál o solidaritě s rozvojovými zeměmi a zároveň se tím posílí zásobování Evropy, zejména pokud jde o oblast živočišné výroby.

           e)        Odvětví mléka

           Reforma odvětví mléka představuje jeden z nejcitlivějších aspektů kontroly stavu reformy a patří k bodům, které vzhledem ke zjištěným hlubokým rozdílům ve výrobních podmínkách na celém území Unie vyvolávají největší názorové rozpory.

           Protože je nutné dosáhnout uspokojivého kompromisu a vzhledem k výkyvům cen, kterými se v poslední době trh s mlékem vyznačoval, se navrhuje zaujmout poněkud obezřetnější přístup, než který navrhuje Komise, konkrétně pak:

           –    navýšit mléčné kvóty pro hospodářské roky 2009/2010 a 2010/2011 o 1 %;

           –    předem s výhledem do roku 2010 plánovat rozhodnutí o budoucnosti odvětví s ohledem na patřičné zhodnocení období odpovídajícího třem předcházejícím hospodářským rokům;

           –    vytvořit „mléčný fond“ financovaný částkami odpovídajícími uplatnění „superdaně“ a úsporám, které vzniknou díky odstranění tržních nástrojů, s tím, že činnosti, jejichž zajištění bude možné jakýmkoli jiným nástrojem, zejména článkem 68, nebudou moci být tímto fondem financovány.

III.      naŘÍzenÍ Rady, kterým se mĚnÍ naŘÍzenÍ (ES) č. 1698/2005 o podpoŘe pro rozvoj venkova z EvropskÉho zemĚdĚlskÉho fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a rozhodnutÍ Rady, kterým se mĚnÍ rozhodnutÍ 2006/144/ES o strategických smĚrech SpoleČenstvÍ pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013)

      Ačkoli zpravodaj sdílí uvažování Komise, pokud jde o nutnost začlenit do programů rozvoje venkova nové výzvy, zejména s ohledem na klimatické změny, obnovitelné zdroje energie, vodohospodářství a biologickou rozmanitost, má za to, že členské státy by měly mít možnost vyšší flexibility. Komise sice v rámci zohlednění těchto výzev volí flexibilnější přístup vymezením indikativního seznamu opatření, jež mohou členské státy použít, avšak jinak stanovuje, že tato opatření musí být financována všemi doplňkovými finančními prostředky vyplývajícími z nového odlišení.

Zpravodaj navrhuje omezit tuto povinnost na 50 % dodatečných finančních prostředků, což by členským státům poskytlo vyšší flexibilitu při využívání finančních zdrojů, které vznikly díky novému odlišení a jsou převáděny do druhého pilíře, maximálních stropních hodnot a nového mechanismu „přemostění“ zavedeného dle článku 68, ať už pro činnosti, jež mají být realizovány v kontextu „nových výzev“, nebo v rámci posilování jejich programů rozvoje venkova.

Dále jsou navrhována doplňková opatření, která se týkají:

           –    využití sluneční, větrné a geotermální energie;

           –    zlepšení řízení reziduí a opětovného využívání materiálu;

           –    řízení záplavových rizik.

Navrhuje se rozšířit rozsah působnosti tohoto nástroje tak, že mezi uznatelné náklady budou zařazeny náklady spojené s konkrétními opatřeními, jejichž cílem je podporovat inovace a předávání znalostí, a to nejen jakožto příspěvek oblasti zemědělství a rozvoje venkova k Lisabonské strategii, ale také za účelem lepšího zvládání nových výzev a zejména otázek týkajících se nových zdrojů energie a boje proti klimatickým změnám, biologické rozmanitosti a správy vodních zdrojů.

Vzhledem k problematice stárnutí populace podnikatelů v zemědělství a vzhledem k vyklidňování venkova je důležité posílit podporu usazování mladých zemědělců, a to navýšením dané prémie z 55 000 EUR na 75 000 EUR.

(1)

P6_TA(2008)093.

(2)

P6_TA(2008)092.

(3)

P6_TA(2008)310.

(4)

P6_TA(2008)204.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (7. 10. 2008)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(KOM(2008)0306 – C6‑0240/2008 – 2008/0103(CNS))

Navrhovatel: Theodor Dumitru Stolojan

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Úvod

Navrhovatel vítá návrhy Komise pokračovat v reformě SZP, a umožnit tak zemědělcům rychleji a pružněji reagovat na tržní signály a připravit je na nové výzvy, jako je například změna klimatu, vodní hospodářství, bioenergie či nárůst cen potravin.

Navrhovatel by rád zdůraznil, že dopad návrhů kontroly stavu SZP na rozpočet EU na rok 2009 a na finanční perspektivu pro období 2010–2013 musí být rozpočtově neutrální. Peněžní toky mezi pilířem I (přímé platby zemědělcům) a pilířem II (rozvoj venkova) v okruhu 2 (hlava 05) by měly být navrženy jako rozpočtově neutrální. Stejně tak by měla zůstat neutrální jakákoli změna návrhů Komise. Na druhou stranu je velmi obtížné předem odhadnout konečné částky, které jsou zapotřebí pro přímé platby v souladu s platnými právními předpisy.

II. Společná pravidla pro režimy přímých podpor – pozměňovací návrhy týkající se nového návrhu nařízení (část návrhu Komise týkající se č. postupu 2008/0103 (CNS))

V souvislosti s nedávnými pokusy o přesun značného objemu finančních prostředků z okruhu 2 do okruhu 4 předkládá navrhovatel dva pozměňovací návrhy, v nichž jsou připomenuta ustanovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.

Co se týče samotného textu, podporuje navrhovatel návrh Komise, aby se systém odlišení nevztahoval na zemědělce v nových členských státech, dokud se úroveň přímých plateb použitelná v těchto členských státech nevyrovná úrovni použitelné v ostatních členských státech. Zpravodaj příslušného výboru tuto myšlenku rovněž podporuje, a navrhuje proto změnu článků 7 a 10 nového nařízení. S ohledem na tuto skutečnost se dá očekávat, že k vyrovnání výše plateb ve starých a nových členských státech dojde až v roce 2013, nikoli dříve, jak navrhovala Komise (důvodem je nový režim odlišení). Tyto navrhované změny (pozměňovací návrhy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova č. 28–42) je možno podpořit, nemusí však být zaneseny do pozměňovacích návrhů Rozpočtového výboru.

III. Konkrétní připomínky

Navrhovatel se domnívá, že návrh Komise zrušit zvláštní podporu na pěstování energetických plodin není v případě nových členských států vhodný, zejména pak v zemích s nevyužitou zemědělskou půdou (bod odůvodnění 38).

Bylo by tedy možné předložit pozměňovací návrh, který by převedl kapitolu 5 hlavy IV nařízení 1782/2003 do nového nařízení, a zachoval by tak stávající systém pro nové členské státy.

Vítá návrhy v rámci kontroly stavu SZP na zrušení vynětí půdy z produkce a odstranění mléčných kvót jako nástrojů řízení nabídky.

Intervenční ceny u obilovin uznává pouze v případě, že budou používány jako záchranná síť. Stejná zásada intervence by se měla uplatňovat i v případě vepřového masa namísto zrušení intervenčních cen (bod odůvodnění 5). To by bylo v souladu i se zprávou výboru AGRI, měl by být však předložen pozměňovací návrh k nařízení 1234/2007 (bod odůvodnění 5 a pozměňovací návrh č. 14, případně 18), který nebyl postoupen Rozpočtovému výboru.

Co se týče rozvoje venkova a jeho strategických směrů, souhlasí navrhovatel s návrhy Komise.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 a (nový)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1a. připomíná prohlášení č. 3 připojené k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006(1), které stanoví finanční přezkum zaměřený na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky;

 

Pozměňovací návrh   2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1b. připomíná, že o roční částce bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového postupu;

Odůvodnění

Cílem pozměňovacího návrhu je připomenout, že návrh nařízení (spadající do oblasti společné zemědělské politiky) podléhá nejen přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období, jak stanoví prohlášení č. 3 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a závěry Evropské rady („komplexní hloubkový přezkum zaměřený na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky“), ale také kontrole v rámci ročního rozpočtového procesu.

Pozměňovací návrh   3

Návrh legislativního usnesení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:

2. Komise každoročně přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:

a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;

a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;

b) změny dobrovolného odlišení uvedeného v nařízení (ES) č. 378/2007;

b) změny dobrovolného odlišení uvedeného v nařízení (ES) č. 378/2007;

c) strukturální změny zemědělských podniků.

c) strukturální změny zemědělských podniků

 

a uvědomí o tom Evropský parlament.

Odůvodnění

Jelikož není snadné odhadnout skutečnou potřebu finančních prostředků na přímé platby, navrhuje se, aby Komise každoročně přezkoumala stropy přímých plateb členských států a srovnala je se skutečnými potřebami.

Pozměňovací návrh   4

Návrh legislativního usnesení

Článek 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 33

vypouští se

Přezkum

 

Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj ekonomiky a rozpočtovou situaci.

 

Pozměňovací návrh   5

Návrh legislativního usnesení

Čl. 68 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze:

vypouští se

a) při úplném provedení režimu jednotné platby v dotčeném odvětví v souladu s články 54, 55 a 71;

 

b) v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce.

 

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacími návrhy týkajícími se čl. 68 odst. 1.

Pozměňovací návrh   6

Návrh legislativního usnesení

Čl. 68 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) se omezí na 2,5 % vnitrostátního stropu podle článku 41. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.

vypouští se

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacími návrhy týkajícími se čl. 68 odst. 1. V případě, že uvedené pozměňovací návrhy nebudou přijaty, neměl by se tento pozměňovací návrh brát v potaz.

Pozměňovací návrh   7

Návrh legislativního usnesení

Čl. 68 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 5 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů.

vypouští se

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacími návrhy týkajícími se čl. 68 odst. 1.

Pozměňovací návrh   8

Návrh legislativního usnesení

Článek 132 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 132a

 

Studie nákladů spojených s dodržováním předpisů

 

Komise vypracuje studii, v níž zhodnotí skutečné náklady, které zemědělcům vzniknou v důsledku dodržování těch právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, jež stanoví normy nad rámec norem použitelných pro dovážené výrobky. Tyto právní předpisy zahrnují mimo jiné nařízení a směrnice uvedené v příloze II, které tvoří základ systému podmíněnosti, a normy definované v příloze III jako „dobrý zemědělský a ekologický stav“, jež rovněž patří mezi požadavky týkající se podmíněnosti.

 

Studie zhodnotí výše popsané náklady na plnění požadavků ve všech členských státech; náklady se mohou v jednotlivých členských státech a dokonce i jejich regionech lišit v závislosti na klimatických, geologických, hospodářských, sociálních a výrobních podmínkách.

Odůvodnění

Evropský parlament opakovaně vyjadřuje svůj postoj (T6-0598/2007 a T6-0093/2008) v tom smyslu, že by v oblasti přímých plateb po roce 2013 měla být provedena další racionalizace prostřednictvím navázání výše těchto plateb na skutečné náklady spojené s dodržováním právních předpisů EU nad rámec norem, jimž podléhají dovážené produkty. Výsledky pilotní studie mohou sloužit jako základ pro praktické uplatňování racionalizace zemědělských plateb po roce 2013. Výsledky navíc pomohou EU zdůvodnit zemědělské platby v rámci WTO i před vlastními občany.

Pozměňovací návrh   9

Návrh legislativního usnesení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Aby se dosáhlo cílů společné zemědělské politiky, je třeba společné režimy podpor přizpůsobit okolnostem, a to případně v krátkých lhůtách. Oprávněné osoby tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a měly by se připravit na to, že režimy budou přezkoumány zejména na základě vývoje rozpočtové situace.

vypouští se

Pozměňovací návrh   10

Návrh legislativního usnesení

Bod odůvodnění 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

29a) Systém podmíněnosti a společná zemědělská politika (SZP) budou v budoucnosti pravděpodobně vyžadovat další úpravy, neboť se zdá, že stávající výše plateb ne vždy odpovídá úsilí dotčených zemědělců o dodržování předpisů, protože platby do značné míry stále závisejí na dřívějších výdajích. Je zřejmé, že největší zátěží pro chovatele hospodářských zvířat jsou především právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat, což není zohledněno ve výši jejich plateb. Pokud by ale stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat splňovaly i dovážené produkty, nebylo by nutné zemědělcům dodržování právních předpisů Společenství v této oblasti kompenzovat. Komise by tudíž měla při jednáních v rámci Světové obchodní organizace usilovat o uznání neobchodních zájmů za dovozní kritéria.

Odůvodnění

Opětovně se předkládá pozměňovací návrh, který Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2007 jako součást zprávy T6-0598/2007 s názvem SZP: společná pravidla pro režimy přímých podpor a některé režimy podpor pro zemědělce a podpora pro rozvoj venkova.

POSTUP

Název

Režimy podpor pro zemědělce v rámci SZP

Referenční údaje

KOM(2008)0306 – C6-0240/2008 – 2008/0103(CNS)

Příslušný výbor

AGRI

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

19.6.2008

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Theodor Dumitru Stolojan

18.6.2008

 

 

Projednání ve výboru

10.9.2008

22.9.2008

6.10.2008

 

Datum přijetí

6.10.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

30

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Reimer Böge, Herbert Bösch, Costas Botopoulos, Paulo Casaca, Brigitte Douay, James Elles, Göran Färm, Vicente Miguel Garcés Ramón, Salvador Garriga Polledo, Ingeborg Gräßle, Louis Grech, Nathalie Griesbeck, Catherine Guy-Quint, Jutta Haug, Ville Itälä, Anne E. Jensen, Sergej Kozlík, Wiesław Stefan Kuc, Janusz Lewandowski, Vladimír Maňka, Mario Mauro, Jan Mulder, Gianni Pittella, Theodor Dumitru Stolojan, László Surján, Gary Titley, Kyösti Virrankoski, Ralf Walter

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Paul Rübig, Gianluca Susta

(1)

Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (16. 9. 2008)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(KOM(2008)0306 – C6‑0240/2008 – 2008/0103(CNS))

Navrhovatelka: Kathalijne Maria Buitenweg

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropské zemědělství v současnosti čelí velkým výzvám, jako jsou změna klimatu a nedostatek vody, a bude se s nimi potýkat i v budoucnosti. Je velmi důležité, aby se společná zemědělská politika těmto výzvám přizpůsobila. V rámci evropského zemědělství se dosud používá velké množství vody, pesticidů, hnojiv a energie a bez přijetí nezbytných opatření bude tento trend pokračovat.

Skutečnost, že Evropská unie poskytuje přímé platby velkým zemědělským podnikům s intenzivní produkcí na základě dřívějších výnosů nebo vlastnictví půdy, aniž by požadovala, aby zemědělci snižovali emise skleníkových plynů a spotřebu vody, pesticidů, hnojiv a energie, se dá veřejnosti vysvětlit jen obtížně.

Platby za veřejné služby

V listopadu minulého roku Komise předložila své sdělení o kontrole stavu společné zemědělské politiky. Evropská komise je toho názoru, že je třeba provést radikální reformu společné zemědělské politiky. Přímé platby měly být podstatně sníženy ve prospěch posílení přínosu pro životní prostředí a zaměstnanost. Komise ve svých legislativních návrzích předložených v květnu tohoto roku bohužel snížila přímé platby pouze okrajově.

Zemědělci by neměli být placeni na základě dřívějších výnosů nebo vlastnictví půdy, nýbrž na základě veřejných služeb, které poskytují, jako např. podporu biologické rozmanitosti a vodní hospodářství, a na základě výsledků dosažených v oblasti ochrany prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, které přesahují jejich právní povinnosti. Navrhovatelka tudíž doporučuje, aby do roku 2020 došlo k postupnému zrušení všech přímých plateb. Rozpočtovou zásadou společné zemědělské politiky by mělo být „použití veřejných financí k zaplacení veřejných služeb”.

Kritéria podmíněnosti

Všechny formy veřejného financování zemědělství musejí být podmíněny dodržováním právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a dobrých životních podmínek zvířat. To je upraveno kritérii podmíněnosti. Navrhovatelka doporučuje tato kritéria posílit a začlenit do nich doplňující ustanovení týkající se využívání vod a produkování emisí skleníkových plynů.

Zkušenosti ukázaly nutnost posílení kontrol a zvýšení sankcí za porušování kritérií podmíněnosti. Aby bylo zajištěno posílení kontrol, navrhovatelka doporučuje stanovit minimální množství kontrol. Příslušné úřady v členských státech by měly ročně prověřit alespoň 5 % veškerých zemědělských podniků.

Zrušení povinného vynětí půdy z produkce

Komise navrhuje zrušení povinného vynětí půdy z produkce. To bude mít za následek další snížení biologické rozmanitosti, zvláště v případě ptactva, a dalších významných přínosů pro životní prostředí. Cílem Evropské unie je do roku 2010 zastavit snižování biologické rozmanitosti, což je nemožné, pokud v tomto procesu nebude zemědělství hrát svou roli.

Vědecké důkazy svědčí o tom, že vynětí půdy z produkce znamenalo významný přínos pro životní prostředí. Mimo jiné v tom, že poskytlo stanoviště volně žijícím zvířatům a zmírnilo dopady na půdu a vodu v intenzivně obhospodařovaných oblastech. Zrušení vynětí půdy z produkce povede ke ztrátě těchto přínosů. Tato ztráta by měla být vykompenzována cílenými opatřeními v rámci podmíněnosti a politiky rozvoje venkova.

Dále budou na okrajích polí vytvořena ochranná pásma s přirozenou a kvetoucí vegetací a s extensivně pěstovanými plodinami, kde se nebudou používat pesticidy ani hnojiva. Toto opatření je dobré nejen pro zvýšení biologické rozmanitosti, ale vede i ke zlepšení čistoty půdy a zvláště čistoty podzemní a povrchové vody.

Změna klimatu

Zemědělství je velkým producentem skleníkových plynů. Měla by být zvláště podporována opatření zaměřená na snížení spotřeby energie v potravinovém řetězci a opatření zaměřená na prevenci vzniku odpadů v zemědělském odvětví a na jejich opětovné použití.

Zvláštní pozornost by měla být věnována intenzivnímu chovu hospodářských zvířat, který produkuje zhruba 18 % světových emisí CO2. Finanční prostředky ze společné zemědělské politiky by v žádném případě neměly být používány na podporu spotřeby masa, jak tomu v současnosti stále ještě je. Co jíme a kolik toho jíme je věcí svobodné volby jednotlivce, ale veřejné finance by neměly být používány k podpoře spotřeby výrobků, které mají negativní dopad na změnu klimatu, na nedostatek vody a hlad ve světě.

Komise by měla v roce 2009 v rámci snah o snižování emisí skleníkových plynů v celém odvětví zemědělství vypracovat návrhy závazných právních předpisů s cílem snížit emise skleníkových plynů v zemědělství do roku 2020 alespoň o 30 % a do roku 2050 alespoň o 80 %.

Dobré životní podmínky zvířat

Životní podmínky zvířat by se měly v zemědělství podstatně zlepšit. Komise by měla v roce 2009 vypracovat návrhy závazných právních předpisů s cílem zlepšit životní podmínky zvířat v Evropské unii. Tyto návrhy budou zahrnovat postupné rušení velkochovů.

V roce 2007 většina Parlamentu hlasovala pro zrušení všech dotací poskytovaných chovatelům býků určených na býčí zápasy. Komise a Rada naneštěstí tuto jasnou výzvu Parlamentu nevzaly na vědomí. Býčí zápasy jsou krutý sport, který by Evropská unie neměla podporovat. Navrhovatelka tudíž opakuje výzvu Parlamentu a požaduje zrušení plateb poskytovaných chovatelům býků určených na býčí zápasy.

Vývozní subvence

Vývozní subvence dosud představují překážku pro spravedlivé obchodování v rámci zemědělství. Tyto subvence často poškozují místní trhy rozvojových zemí. Komise by tudíž měla do roku 2009 všechny vývozní subvence zrušit.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Zkušenosti získané z provádění nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 ukazují, že určité prvky mechanismu podpor je třeba upravit. Zejména by mělo být rozšířeno oddělení přímé podpory a zjednodušeno fungování režimu jednotné platby. Rovněž je třeba poznamenat, že nařízení (ES) č. 1782/2003 bylo od svého vstupu v platnost podstatně pozměněno. Na základě tohoto vývoje a v zájmu přehlednosti by mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

 

(1) Zkušenosti získané z provádění nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 ukazují, že určité prvky mechanismu podpor je třeba upravit. Zejména by mělo být

výrazně rozšířeno oddělení přímé podpory za účelem jeho úplného oddělení a zjednodušeno fungování režimu jednotné platby. Rovněž je třeba poznamenat, že nařízení (ES) č. 1782/2003 bylo od svého vstupu v platnost podstatně pozměněno. Na základě tohoto vývoje a v zájmu přehlednosti by mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

 

Odůvodnění

Aby byly splněny ambice v oblasti životního prostředí, včetně nových výzev, je třeba přesunout velkou finanční částku z prvního pilíře do druhého.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky

. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků.

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby způsobí další snížení biologické rozmanitosti, zvláště v případě ptactva, a jiných významných přínosů pro životní prostředí. Je proto nezbytné poskytnout odpovídající náhrady zaměřené na ochranu a posílení biologické rozmanitosti, včetně ochrany a obnovy konkrétních krajinných prvků. Toho by se mělo dosáhnout prostřednictvím posílení stávajících předpisů Společenství, ale také zavedením nových kompenzačních opatření.

Odůvodnění

Vědecké důkazy ukazují, že vynětí půdy z produkce znamenalo významný přínos pro životní prostředí. Mimo jiné i v tom, že poskytlo stanoviště volně žijícím zvířatům a zmírnilo dopady na půdu a vodu v intenzivně obhospodařovaných oblastech. Zrušení vynětí půdy z produkce povede ke ztrátě těchto přínosů. Takováto ztráta by měla být vykompenzována cílenými opatřeními v rámci podmíněnosti a politiky rozvoje venkova.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) V některých oblastech představuje ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větší problém. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody.

(4) Ve stále větší části Společenství se ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stává problémem. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody, včetně snižování nadměrné roční spotřeby vody prostřednictvím lepších systémů řízení agronomie a systémů vodního hospodářství.

Odůvodnění

Aby bylo možné řešit problém nedostatku vody a předcházet mu, musí se snížit nadměrná roční spotřeba vody v zemědělství.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Jelikož mají stálé pastviny kladný vliv na životní prostředí, je vhodné uplatňovat opatření podporující zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.

(5) Jelikož mají trvalé travní porosty kladný vliv na životní prostředí, je vhodné uplatňovat opatření podporující zachování stávajících trvalých travních porostů, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.

Odůvodnění

Ne všechny trvalé travní porosty slouží jako pastviny. Trvalé travní porosty jsou důležitými zásobárnami uhlíku a nejdůležitějšími stanovišti biologické rozmanitosti v Evropě. Z tohoto hlediska jsou sečené trvalé travní porosty stejně důležité jako pastviny.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden povinný systém postupného snižování přímých plateb („odlišení“). Tento systém by měl být zachován včetně osvobození od plateb do výše 5 000 EUR.

 

(6) Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden povinný systém postupného snižování přímých plateb („odlišení“). Tento systém by měl být zachován včetně osvobození od plateb do výše 5 000 EUR.

Procenta odlišení by se měla výrazně zvýšit s cílem postupného zrušení veškerých stávajících přímých plateb do roku 2020.

Odůvodnění

Zemědělci by měli být odměňováni na základě jimi poskytovaných veřejných služeb, jako jsou obohacování biologické rozmanitosti a zadržování vody, a neměli by získávat podporu automaticky.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.

 

 

(6) Prostředky získané díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství

na území Společenství a přijmout rázná opatření. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává spolu se stabilizací vodního hospodářství hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, přesto bude možno dosáhnout cíle týkajícího se snížení ztráty biologické rozmanitosti na území

Unie, který si Evropská unie stanovila pro rok 2010, pouze pod podmínkou vynaložení dalšího

úsilí v této oblasti. Toto úsilí by mělo rovněž zahrnovat hluboké strukturální změny organizace zemědělského modelu Společenství, díky nimž bude možno využít zkušeností států, v nichž je zemědělství založeno na málo rozšířeném tradičním modelu zemědělské struktury. Společenství v důsledku toho uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.

 

Odůvodnění

Zaburzenia gospodarki wodnej oraz dramatyczny spadek bioróżnorodności są obecnie głównymi problemami rolno-środowiskowymi na terenie Wspólnoty. Nieuwzględnienie lub marginalizowanie tych problemów, poprzez brak zasadniczych zmian w modelu funkcjonowania wspólnotowego rolnictwa, może doprowadzić do trudno odwracalnych zmian w strukturze rolno-środowiskowej obszarów wiejskich.

Dalszy rozwój wielkoprzemysłowego modelu rolnictwa na obszarze Wspólnoty oraz niedostateczne wsparcie dla małych gospodarstw rolnych, stają w sprzeczności z zasadami zrównoważonego rozwoju i praktycznie uniemożliwiają realizację założonych celów środowiskowych, z powstrzymaniem spadku bioróżnorodności na czele.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Mimořádná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů a rovněž jejich izolovanost, malá rozloha, hornatost a klima představují další zátěž pro jejich zemědělství. Aby se tato zátěž a omezení zmírnily, bylo by zřejmě třeba zrušit povinnost uplatňovat snižování plateb prostřednictvím odlišení na zemědělce v nejvzdálenějších regionech.

(9) Mimořádná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů a rovněž jejich izolovanost, malá rozloha, hornatost a klima představují další zátěž pro jejich zemědělství. Aby se tato zátěž a omezení zmírnily, bylo by zřejmě třeba zrušit povinnost uplatňovat snižování plateb prostřednictvím odlišení na zemědělce v nejvzdálenějších a znevýhodněných regionech, co se týče udržitelných zemědělských postupů.

Odůvodnění

Jiné než udržitelné zemědělské postupy by neměly být subvencovány.         

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a) Veškeré stávající přímé platby by měly být do roku 2013 postupně zrušeny. Do té doby by měli zemědělci dostávat podpory pouze na zajišťování veřejných služeb, jakými je posilování biologické rozmanitosti a vodní hospodářství, a na činnosti v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin.

 

Odůvodnění

Je zapotřebí podpořit to, aby zemědělci reagovali na vývoj trhu. Přímé dotace narušují trh a významně omezují finanční prostředky Společenství. Řízení v oblasti životního prostředí by mělo být zajišťováno v rámci druhého pilíře.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23b) První pilíř SZP by měl být v budoucnu zachován, aby zaručil, že zemědělci budou hrát klíčovou úlohu ve fungování hospodářství mnoha venkovských regionů, v ochraně krajiny a zajišťování vysokých norem bezpečnosti potravin, které vyžaduje Evropská unie.

 

Odůvodnění

Systematické snižování přímých podpor pro zemědělce by mohlo výrazně snížit ziskovost podniků a ohrozit provoz mnohých z nich. Evropská unie musí v budoucnu dbát na zajištění své soběstačnosti v oblasti produkce potravin.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měly aktivovány na hektary podle stejných podmínek

pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků.

 

(27) Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měly aktivovány na hektary podle stejných podmínek

pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků.

Pomocí plateb z druhého pilíře by měli být farmáři vedeni k aktivní podpoře biologické rozmanitosti prostřednictvím udržitelných zemědělských postupů. Tímto způsobem by se měly napravit škody na životním prostředí způsobené zrušením povinného vynětí orné půdy z produkce.

Odůvodnění

Vědecký výzkum prokázal, že zrušení povinného vynětí půdy z produkce bude mít velmi negativní dopad na biologickou rozmanitost. Je tudíž nezbytné tyto dopady vykompenzovat.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce si výrobci mohou pružněji vybírat a mohou při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě, chmelu a osiv, a do určité míry i odvětví hovězího masa. Částečně vázané platby v těchto odvětvích by proto měly být začleněny do režimu jednotné platby. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího masa postupně přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba postupně do režimu začlenit zvláštní prémii na skot samčího pohlaví a porážkovou prémii. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.

(30) Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce si výrobci mohou pružněji vybírat a mohou při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě, chmelu a osiv, a do určité míry i odvětví hovězího masa. Částečně vázané platby v těchto odvětvích by proto měly být začleněny do režimu jednotné platby. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího masa postupně přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba postupně do režimu začlenit zvláštní prémii na skot samčího pohlaví a porážkovou prémii. Měly by být zastaveny všechny platby poskytované chovatelům býků určených na býčí zápasy. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.

Odůvodnění

Neměli bychom podporovat býčí zápasy. Musíme vyvíjet tlak na chovatele býků, aby přestali prodávat býky pro tyto účely.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) Pokud však jde o odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa, zdá se, že bude nadále nezbytné zachovat minimální úroveň zemědělské produkce pro zemědělské ekonomiky v určitých regionech, a zejména tam, kde nemohou zemědělci využít jiné ekonomické alternativy. Na základě těchto skutečností by měly mít členské státy možnost zachovat si současnou úroveň vázané podpory nebo, pokud jde o krávy bez tržní produkce mléka, tuto úroveň snížit. V takovém případě je třeba vypracovat zvláštní ustanovení pro dodržování požadavků na identifikaci a evidenci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 a nařízení Rady (ES) č. 21/2004, zejména z hlediska zajištění vysledovatelnosti zvířat.

 

(31) Pokud však jde o odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa, zdá se, že bude nadále nezbytné zachovat minimální úroveň zemědělské produkce pro zemědělské ekonomiky v určitých regionech, a zejména tam, kde nemohou zemědělci využít jiné ekonomické alternativy. Na základě těchto skutečností by měly mít členské státy možnost zachovat si současnou úroveň vázané podpory nebo, pokud jde o krávy bez tržní produkce mléka, tuto úroveň snížit

, pokud se to týká udržitelných zemědělských postupů a postupů šetrných ke zvířatům. V takovém případě je třeba vypracovat zvláštní ustanovení pro dodržování požadavků na identifikaci a evidenci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 a nařízení Rady (ES) č. 21/2004, zejména z hlediska zajištění vysledovatelnosti zvířat.

Odůvodnění

Jiné než udržitelné zemědělské postupy by neměly být subvencovány.         

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Článek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3 a

 

V rámci úsilí o postupné zrušení všech vývozních subvencí do roku 2013 v souladu s dohodou dosaženou v Hongkongu budou veškeré vývozní subvence vztahující se na hospodářská zvířata zrušeny do roku 2009.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 5 - odst. 2 – písm. a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. V roce 2009 Komise představí Evropskému parlamentu a Radě návrhy legislativních opatření s cílem snížit emise skleníkových plynů v zemědělství do roku 2020 alespoň o 30 %. Tyto návrhy budou rovněž zahrnovat náročný dlouhodobý cíl, který bude splněn do roku 2050.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Komise v roce 2009 navrhne závazná legislativní opatření zaměřená na zlepšení životních podmínek zvířat v Evropské unii.

Odůvodnění

Je třeba zlepšit životní podmínky zvířat.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků.

1. Členské státy dbají o to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni na základě pokynů Komise minimální požadavky pro dobrý ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

(a) 2009: 7 %,

(a) 2009: 15 %

(b) 2010: 9 %,

(b) 2010: 22 %

(c) 2011: 11 %,

(c) 2011: 29 %

(d) 2012: 13 %.

(d) 2012: 36 %

Odůvodnění

Procenta odlišení by měla být zaměřena na postupné zrušení plateb do roku 2020, protože přímé platby nezaručují, že zemědělci dodávají výrobky určené pro veřejnost.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

 

1. Členské státy provádějí kontroly na místě

alespoň u 5 % všech zemědělských podniků, kterým jsou poskytovány přímé platby, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

Odůvodnění

Musí existovat minimální úroveň kontroly, aby zemědělci měli potřebu plnit kritéria podmíněnosti.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Článek 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Platební nárok, který nebude aktivován po dobu

2 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1.

Platební nárok, který nebude aktivován po dobu

1 roku, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. Tyto finanční prostředky by měly sloužit k vylepšení zemědělských postupů, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí.

Odůvodnění

Nevyužité finanční prostředky z rozpočtu režimu jednotné platby by měly být použity na to, aby se zemědělství stalo šetrnějším k životnímu prostředí.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 51 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

(b) pro hektary trvalých travních porostů ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

 

Odůvodnění

Ne všechny trvalé travní porosty slouží jako pastviny. Trvalé travní porosty jsou důležitými zásobárnami uhlíku a nejdůležitějšími stanovišti biologické rozmanitosti v Evropě. Z tohoto hlediska jsou sečené travní porosty stejně důležité jako pastviny

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

 

1. Členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení (ES)

č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Žádné platby by však neměly být poskytovány zemědělcům, kteří chovají býky určené na býčí zápasy.

Odůvodnění

Neměli bychom podporovat býčí zápasy. Musíme vyvíjet tlak na chovatele býků, aby přestali prodávat býky pro tyto účely.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 55 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V letech 2010 a 2011 mohou členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 1, odst. 2 písm. a) bodem ii) nebo odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá porážkové prémii na telata, porážkové prémii na skot jiný, než jsou telata, nebo zvláštní prémii na skot samčího pohlaví, vyplatit dodatečnou platbu zemědělci. Dodatečné platby se poskytnou při porážce telat, při porážce skotu jiného, než jsou telata, a na skot samčího pohlaví za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV. Dodatečná platba se poskytuje ve výši 50 % z částky použité podle článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 a v rámci omezení stanoveného v souladu s čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení.

 

2. V letech 2010 a 2011 mohou členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 1, odst. 2 písm. a) bodem ii) nebo odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá porážkové prémii na telata, porážkové prémii na skot jiný, než jsou telata, nebo zvláštní prémii na skot samčího pohlaví, vyplatit dodatečnou platbu zemědělci. Dodatečné platby se poskytnou při porážce telat, při porážce skotu jiného, než jsou telata, a na skot samčího pohlaví za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV. Dodatečná platba se poskytuje ve výši 50 % z částky použité podle článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 a v rámci omezení stanoveného v souladu s čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení.

Žádné platby by však neměly být poskytovány zemědělcům, kteří chovají býky určené na býčí zápasy.

 

Odůvodnění

Neměli bychom podporovat býčí zápasy. Musíme vyvíjet tlak na chovatele býků, aby přestali prodávat býky pro tyto účely.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 62 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) pro hektary stálých pastvin stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

(b) pro hektary trvalých travních porostů stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

 

Odůvodnění

Ne všechny trvalé travní porosty slouží jako pastviny. Trvalé travní porosty jsou důležitými zásobárnami uhlíku a nejdůležitějšími stanovišti biologické rozmanitosti v Evropě. Z tohoto hlediska jsou sečené travní porosty stejně důležité jako pastviny.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 68 – odst. 1 – písmena (a) až (e)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) pro:

(a) pro:

(i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí,

(i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí,

(ii) zlepšení jakosti zemědělských produktů nebo

(ii) zlepšení jakosti zemědělských produktů z hlediska životního prostředí a zdraví nebo

(iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh;

(iii) zlepšení uvádění zdravých a udržitelných zemědělských produktů na trh;

 

(b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech;

(b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a v odvětví rýže, které uplatňují udržitelné postupy, v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech;

(c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy a/nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech;

(c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy, jež je z environmentálního hlediska hodnotná, a/nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců hospodařících na půdě, jež je hodnotná z environmentálního hlediska, v těchto oblastech;

(d) ve formě příspěvků na pojistné za pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69;

 

(d) ve formě příspěvků na pojistné za pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69;

 

(e) vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.

(e) ve formě příspěvků do vzájemných fondů pro choroby zvířat a rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.

Odůvodnění

Jiné než udržitelné zemědělské postupy by neměly být podporovány. Je třeba chránit půdu, která je hodnotná z environmentálního hlediska.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Článek 69 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pojištění úrody

Zemědělské pojištění

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 69 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné pro pojištění úrody proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy.

1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné pro zemědělské pojištění proti finančním ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy nebo chorobami zvířat a rostlin, pokud tato rizika nelze pokrýt soukromým pojištěním.

Pro účely tohoto článku se „nepříznivými klimatickými jevy“ rozumí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho, a které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

Pro účely tohoto článku se:

 

„nepříznivými klimatickými jevy“ rozumí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho, a které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

 

„finančními ztrátami“ rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství a náklady vyplývající z použití zdravotních, veterinárních nebo fytosanitárních opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty.

 

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Příloha II – část A – bod 1 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2, 4 čl. 5 písm. a), b) a d)

Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. b) a d), čl. 4 odst. 1, 2, 4 a článek 5

Odůvodnění

Z důvodů ochrany přírody, zejména biologické rozmanitosti, by měla být všechna příslušná ustanovení směrnice Rady 79/409/EHS (směrnice o ochraně volně žijících ptáků) a směrnice Rady 92/43/EHS (směrnice o ochraně živočichů a rostlin) zahrnuta v požadavcích podle předpisů v oblasti řízení, stejně jako tomu je v současných předpisech v oblasti SZP. Všechna ustanovení, která budou zahrnuta v požadavcích podle předpisů v oblasti řízení, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, jsou už součástí předpisů společné zemědělské politiky.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Příloha II – část A – bod 5 – sloupec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6 a čl. 13 odst. 1 písm. a)

Články 6, 13 a 15

Odůvodnění

Z důvodů ochrany přírody, zejména biologické rozmanitosti, by měla být všechna příslušná ustanovení směrnice Rady 79/409/EHS (směrnice o ochraně volně žijících ptáků) a směrnice Rady 92/43/EHS (směrnice o ochraně živočichů a rostlin) zahrnuta v požadavcích podle předpisů v oblasti řízení, stejně jako tomu je v současných předpisech v oblasti společné zemědělské politiky. Všechna ustanovení, která budou zahrnuta v požadavcích podle předpisů v oblasti řízení, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, jsou už součástí předpisů společné zemědělské politiky.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Příloha III

Znění navržené Komisí

Dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6

Téma

Normy

Eroze půdy:

Ochránit půdu pomocí vhodných opatření

– Minimální krytí půdy

– Minimální správa půdy odrážející specifické místní podmínky

– Zadržovací terasy

Organické složky půdy:

Zachovat úrovně organických složek půdy pomocí vhodných praktik

– Případné normy pro střídání plodin

– Správa polí se strništěm

Struktura půdy:

Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření

– Používání vhodných strojů

Minimální míra údržby:

Zajistit minimální úroveň údržby a zabránit zhoršení stanovišť

– Minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy

– Ochrana stálé pastviny

– Zachování krajinných znaků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí,

– případně zákaz klučení olivovníků

– Zabránění průniku nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu

 

– Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách

Ochrana vody a hospodaření s ní:

chránit vodu před znečištěním a odtékáním a hospodárně vodu využívat

– Zřízení ochranných pásem podél vodních toků

– dodržování schvalovacích postupů pro využití vody na zavlažování

Pozměňovací návrh Parlamentu

Dobrý ekologický stav podle článku 6

Téma

Normy

Posílení biologické rozmanitosti

– Zavedení ochranných pásem s přirozenou a kvetoucí vegetací (minimálně 2 metry) nebo s extensivně (bez použití pesticidů a hnojiv) pěstovanými plodinami (minimálně 5 metrů) podél hranic polí

Eroze půdy:

Ochránit půdu pomocí vhodných opatření

– Minimální krytí půdy

– Minimální správa půdy odrážející specifické místní podmínky

– Zadržovací terasy

Organické složky půdy:

Zachovat úrovně organických složek půdy pomocí vhodných praktik

– Případné normy pro střídání plodin

– Správa polí se strništěm

Struktura půdy:

Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření

– Používání vhodných strojů

Minimální míra údržby:

Zajistit minimální úroveň údržby a zabránit zhoršení stanovišť

– Minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimy

– Ochrana trvalých travních porostů

– Zachování krajinných znaků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí,

– případně zákaz klučení olivovníků

– Zabránění průniku nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu

– Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách

– případně zákaz klučení starých olivových hájů s hojným výskytem různých druhů

Ochrana vody a hospodaření s ní:

chránit vodu před znečištěním a odtékáním a hospodárně vodu využívat

– Zřízení ochranných pásem podél vodních toků,

– dodržování schvalovacích postupů pro využití vody na zavlažování.

 

Ochrana půdy a podzemních vod

– Maximální množství pesticidů, těžkých kovů a hnojiv v půdě a podzemních vodách

Odůvodnění

Udržovat půdu v dobrém zemědělském stavu by nemělo být povinné, zvláště pokud už půda není využívána pro účely produkce. Pro posílení přínosu pro životní prostředí je často dobré snížit zemědělskou hodnotu půdy. Aby se vykompenzovaly ekologické nevýhody způsobené zrušením vynětí půdy z produkce, musí být přijata alternativní opatření k zajištění ochrany biologické rozmanitosti.

POSTUP

Název

Režimy podpor pro zemědělce v rámci SZP

Referenční údaje

KOM(2008)0306 – C6-0240/2008 – 2008/0103(CNS)

Příslušný výbor

AGRI

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

19.6.2008

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Kathalijne Maria Buitenweg

3.7.2008

 

 

Datum přijetí

9.9.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

35

5

12

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Martin Callanan, Chris Davies, Avril Doyle, Anne Ferreira, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Jens Holm, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Peter Liese, Jules Maaten, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Richard Seeber, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Evangelia Tzampazi, Donato Tommaso Veraldi, Anja Weisgerber, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Kathalijne Maria Buitenweg, Duarte Freitas, Jutta Haug, Erna Hennicot-Schoepges, Alojz Peterle, Robert Sturdy


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (12. 9. 2008)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(KOM(2008)0306 – C6‑0240/2008 – 2008/0103(CNS))

Navrhovatel: Markus Pieper

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem návrhu Komise je podpořit udržitelné a tržně zaměřené zemědělství, aniž by se muselo přikročit k zásadní reformě.

Zpravodaj vítá reformní řešení a domnívá se, že je třeba jít cestou otevření trhu a zjednodušení SZP do roku 2013. Mělo by být nicméně zaručeno, že reformy zahájené v roce 2003 budou před zásadní restrukturalizací SZP dokončeny.

Modulace a snižování: Zpravodaj je toho názoru, že evropští zemědělci potřebují spolehlivé plánování. V době rostoucích cen vstupních surovin není další modulace na místě. Zpravodaj proto z principu nesouhlasí se zavedením další progresivní modulace: návrh zavádí více byrokracie a mohl by vést pouze k rozpadu větších zemědělských podniků a k většímu zatížení drobných zemědělců.

Podmíněnost: Zpravodaj odmítá jakékoliv rozšíření oblasti, v níž platí podmíněnost. Domnívá se tedy, že splnění dalších kritérií by nemělo být povinné, jelikož to není v souladu s cílem omezit byrokracii a snížit zbytečnou zátěž.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků.

(3) Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků. Ačkoli je třeba přihlížet k nutnosti zajistit nejvyšší standardy kvality vody podle právních předpisů Společenství, neměla by být zavedena žádná další omezení, která by bránila žádoucímu rozvoji venkova.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Čl. 4 - odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6.

1. Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6, ledaže by dodržování těchto požadavků nebylo proveditelné a bylo neúměrné, například v případě velkých přírodních katastrof.

Odůvodnění

Toto ustanovení, které opět zavádí zbytečnou zátěž a byrokracii, je v rozporu se zásadou zjednodušování postupů na základě podmíněnosti. Většina požadovaných kritérií je již obsažena ve stávajících předpisech EU.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Čl. 4 - odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci seznam požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a ekologického stavu, který má být dodržován.

2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci seznam povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a ekologického stavu.

Odůvodnění

Viz odůvodnění k pozm. návrhu 2 (bývalému pozm. návrhu 1).

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 10 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

a) 2009: 7%,

b) 2010: 9%,

c) 2011: 11%,

d) 2012: 13%.

a) 2009: 6 %,

b) 2010: 7 %,

c) 2011: 8 %,

d) 2012: 9 %.

2. Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro:

 

a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 3 procentní body;

 

b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 6 procentní body;

 

c) částky 300 000 EUR a více o 9 procentních bodů.

 

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.

2. Odstavec 1 se nepoužije na přímé platby poskytované zemědělcům ve

francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.

Odůvodnění

Rostoucí ceny vstupních surovin nejsou důvodem k další modulaci. Od progresivní modulace by se mělo odstoupit, jelikož diskriminuje a penalizuje velké a efektivní zemědělce, kteří těží z ekonomických přínosů z rozsahu produkce a posilují rozvoj venkova. Současně by drobní zemědělci neměli být více zatěžováni.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Čl. 9 - odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Zbývající částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a částky vyplývající z použití čl. 7 odst. 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. Zbývající částka vyplývající z použití čl. 7 se postupem podle čl. 128 odst. 2 v plném rozsahu přidělí členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh začleněný s cílem zajistit text, jenž bude koherentní s pozm. návrhem 4 (bývalým pozm. návrhem 3).

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Čl. 10 odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh začleněný s cílem zajistit text, jenž bude koherentní s pozm. návrhem 4 (bývalým pozm. návrhem 3).

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.

2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál a/nebo strukturální znevýhodnění zanedbaných regionů.

Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, se mohou pokládat za jediný region.

Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, se mohou pokládat za jediný region. Komise zváží zřízení odvolacího mechanismu, který se použije v případě sporu.

Odůvodnění

Cílem je zajistit, aby se na regionální úrovni nevyskytovala v současnosti ani v budoucnu žádná diskriminace.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 60 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Nové členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

2. Nové členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Komise zváží zřízení odvolacího mechanismu, který se použije v případě sporu.

Odůvodnění

Cílem je zajistit, aby na regionální úrovni nebyl možný žádný nový druh diskriminace.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Příloha III - bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ochrana vody a hospodaření s ní:

chránit vodu před znečištěním a odtékáním a hospodárně vodu využívat

– Zřízení ochranných pásem podél vodních toků

– Dodržování schvalovacích postupů pro využití vody na zavlažování

vypouští se

Odůvodnění

Daný přístup by měl být zaměřen na zjednodušení kritérií pro podmíněnost. Tento návrh naopak oblast působnosti podmíněnosti rozšiřuje. Většina požadovaných kritérií je již obsažena ve stávajících předpisech EU, například v předpisech o ochraně rostlin a zúrodňování.

POSTUP

Název

Režimy podpor pro zemědělce v rámci SZP

Referenční údaje

KOM(2008)0306 – C6-0240/2008 – 2008/0103(CNS)

Příslušný výbor

AGRI

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

REGI

10.7.2008

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Markus Pieper

16.7.2008

 

 

Projednání ve výboru

17.7.2008

 

 

 

Datum přijetí

9.9.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

48

2

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Victor Boştinaru, Wolfgang Bulfon, Giorgio Carollo, Antonio De Blasio, Bairbre de Brún, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Florencio Luque Aguilar, Sérgio Marques, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Jan Olbrycht, Maria Grazia Pagano, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Giovanni Robusti, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Margie Sudre, Andrzej Jan Szejna, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Eleonora Lo Curto, Zita Pleštinská, Iuliu Winkler


POSTUP

Název

Režimy podpor pro zemědělce v rámci SZP