ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracované znění)
16. 10. 2008 - (KOM(2008)0119 – C6‑0231/2007 – 2007/0143(COD)) - ***I
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Peter Skinner
(Přepracování – článek 80a jednacího řádu)
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracované znění)
(KOM(2008)0119 – C6‑0231/2007 – 2007/0143(COD))
(Postup spolurozhodování: přepracované znění)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0361) a pozměněný návrh (KOM(2008)0119),
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0231/2007),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],
– s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0413/2008),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,
1. schvaluje návrh Komise pozměněný podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise (včetně technických úprav schválených Výborem pro právní záležitosti) a obsahující níže uvedené úpravy;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Právní východisko 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a článek 55 této smlouvy, |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy, |
Odůvodnění | |
Tato změna zajistí, že Komise bude moci na základě této rámcové směrnice vypracovat návrh prováděcí směrnice na úrovni 2 nebo prováděcího nařízení na úrovni 2. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6a) Odkazy této směrnice na pojišťovny a zajišťovny by měly zahrnovat i kaptivní pojišťovny a zajišťovny s výjimkou případů, kdy pro tyto pojišťovny a zajišťovny platí zvláštní ustanovení. |
Odůvodnění | |
Cílem je zohlednit odvětví kaptivního pojištění. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(10) Ochrana pojistníků přepokládá, že na pojišťovny a zajišťovny se vztahují účinné solventnostní požadavky. Vzhledem k tržnímu vývoji již není stávající systém přiměřený. Je proto nezbytné zavést nový regulační rámec. |
(10) Ochrana pojistníků přepokládá, že na pojišťovny a zajišťovny se vztahují účinné solventnostní požadavky. Vzhledem k tržnímu vývoji již není stávající systém přiměřený. Je proto nezbytné zavést nový regulační rámec, který optimalizuje účinnost kapitálu v Evropské unii a přitom řádně chrání pojistníky. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(12) Nový solventnostní režim by neměl pro malé a střední pojišťovny představovat příliš velkou zátěž. |
(12) Nový solventnostní režim by neměl pro malé a střední pojišťovny představovat příliš velkou zátěž. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je řádné uplatňování zásady proporcionality. Tato zásada by se měla vztahovat jak na požadavky pojišťovny a zajišťovny, tak i na výkon pravomocí dozoru. |
Odůvodnění | |
Přiměřený výkon pravomocí orgánem dozoru je klíčovým prvkem proporcionality. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12a) Režim Solventnost II by měl zejména zohledňovat specifickou povahu kaptivních pojišťoven a zajišťoven. Protože tyto pojišťovny a zajišťovny kryjí pouze rizika spojená s průmyslovou nebo obchodní skupinou, k níž patří, měly by se zajistit vhodné přístupy, které jsou v souladu se zásadou proporcionality a které zohledňují charakter, rozsah a složitost jejich činnosti. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k rozsahu a typu činnosti kaptivních pojišťoven a zajišťoven a zvláštnímu charakteru rizik, která pojišťují nebo zajišťují, chybí často kaptivním společnostem dostatečné údaje a informace náležité kvality, které by jim umožnily získat reprezentativní zkušenost se ztrátami minulých období a uplatňovat spolehlivou pojistně-matematickou metodu. Je zřejmé, že kaptivní společnosti potřebují zjednodušení. Zjednodušení navržená pro „běžné“ pojišťovny a zajišťovny však nemusí zohledňovat specifické rysy činnosti kaptivních společností. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13a) Režim Solventnost II by měl zajistit ještě lepší ochranu všech zúčastněných a bude vyžadovat, aby členské státy poskytly orgánům finančního dozoru dostatečné zdroje. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14a) Založení dozoru na zásadách kvalitativního i kvantitativního řízení rizik si pravděpodobně vyžádá navýšení zdrojů pro výkon dozoru. |
Odůvodnění | |
Požadavky na dozor stanovené v pilířích 2 a 3, jako např. schvalování interních modelů, jejich sledování a pravidelná revize, a z toho vyplývající užší spolupráce s jinými orgány dozoru a společnostmi a jejich zapojení, pravděpodobně způsobí, že vnitrostátní orgány dozoru budou k tomu, aby mohly řádně vykonávat své rozsáhlejší povinnosti, potřebovat navýšené zdroje. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14b) Dozor nad zajišťovací činností by měl zohledňovat specifika zajišťovnictví, zejména jeho globální charakter a skutečnost, že pojistníci jsou sami pojišťovnami nebo zajišťovnami. |
Odůvodnění | |
Se zavedením směrnice Solventnost II zaniká účel směrnice o kapitálových požadavcích, kterým je stanovit pro zajišťovnictví zvláštní režim. Je nezbytné znovu zdůraznit specifika zajišťovnictví ve směrnici Solventnost II. Měl by se doplnit odkaz na pravidla dozoru nad zajišťovnictvím Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS). Tento nový bod odůvodnění vysvětluje, že zásada proporcionality vyžaduje zohlednění specifik zajišťovací činnosti. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(23) Je třeba podporovat sbližování dozoru nejen z hlediska nástrojů dozoru, ale též z hlediska postupů pro dozor. V tomto ohledu by měl sehrávat významnou úlohu Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, zřízený rozhodnutím Komise 2004/6/ES, jenž by měl pravidelně informovat o dosaženém pokroku. |
(23) Je třeba podporovat sbližování dozoru nejen z hlediska nástrojů dozoru, ale též z hlediska postupů pro dozor. V tomto ohledu by měl sehrávat významnou úlohu Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS), zřízený rozhodnutím Komise 2004/6/ES, jenž by měl Evropský parlament a Komisi pravidelně informovat o dosaženém pokroku. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby byl Parlament, jakožto spolutvůrce právních předpisů, plně informován o tom, zda a jak účinně je tato směrnice uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(29a) Ve Společenství je běžné, že pojišťovny prodávají produkty životního pojištění, v souvislosti s nimiž pojistníci a oprávněné osoby výměnou za výnos z příspěvků či jejich části přispívají do rizikového kapitálu společnosti. Tyto kumulované zisky tvoří přebytek, který je majetkem právnického subjektu, v němž byl vytvořen. V systému skupinové podpory není přebytek převoditelný na jiný právnický subjekt této skupiny. |
Odůvodnění | |
Pro účely této směrnice se zavádí definice přebytku, která zohledňuje obchodní model specifický pro daný produkt známý v celé Evropě. Bod odůvodnění navíc vysvětluje, že přebytek nelze vzhledem k jeho právní povaze použít jako skupinovou podporu. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(35) Režimu dozoru by měl stanovit požadavek citlivý na rizika, který je založen na prospektivním výpočtu pro zajištění přesné a včasné intervence orgánů dozoru (solventnostní kapitálový požadavek), jakož i minimální úroveň zabezpečení, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje (minimální kapitálový požadavek). V zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků by se měly kapitálové požadavky harmonizovat v celém Společenství. |
(35) Režimu dozoru by měl stanovit požadavek citlivý na rizika, který je založen na prospektivním výpočtu pro zajištění přesné a včasné intervence orgánů dozoru (solventnostní kapitálový požadavek), jakož i minimální úroveň zabezpečení, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje (minimální kapitálový požadavek). Minimální kapitálový požadavek by se měl odvíjet od solventnostního kapitálového požadavku. V zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků by se měly kapitálové požadavky harmonizovat v celém Společenství. V zájmu bezproblémového fungování režimu Solventnost II by měla mezi minimálním kapitálovým požadavkem a solventnostním kapitálovým požadavkem existovat vhodná škála případných zásahů. |
Odůvodnění | |
Solventnostní kapitálový požadavek má vlastně fungovat jako včasný varovný signál pro orgány dozoru i společnosti, přičemž v případě jeho nedodržení bude dozor posílen. Minimální kapitálový požadavek slouží jako poslední stupeň zásahu, na nějž snad díky upozornění prostřednictvím solventnostního kapitálového požadavku vůbec nedojde. Solventnostní kapitálový požadavek by měl být citlivý na rizika, aby byl schopen náležitě odrážet skutečnou míru rizika společnosti, a tedy i míru rizika, jemuž jsou vystaveni pojistníci. Nejlepší metodu výpočtu rizika umožňuje právě solventnostní kapitálový požadavek. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(35a) S cílem předejít procyklickému efektu, zejména na akciových trzích v období finančních problémů, musí být orgánům dozoru umožněna větší flexibilita při přijímání a uplatňování kontrolních opatření. Větší flexibilita by však měla být pouze výjimečná a jejím účelem by měla být stabilizace spíše než zesílení negativních dopadů finanční krize. |
Odůvodnění | |
Finanční krize si mohou vyžádat flexibilní postupy dozoru přizpůsobené konkrétní situaci, čímž se mohou odchýlit od celkového přístupu směrnice. K zásahům by se nicméně mělo přikročit pouze v období finanční krize a měly by být považovány za dočasné. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 43 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(43) Je nezbytné, aby minimální kapitálový požadavek byl vypočten podle jednoduchého vzorce a vycházel z údajů, které lze revidovat. |
(43) Je nezbytné, aby minimální kapitálový požadavek byl vypočten podle jednoduchého vzorce, který je plně v souladu s přístupem solventnostního kapitálového požadavku vycházejícím z rizik a který vychází z údajů, které lze revidovat. Minimální kapitálový požadavek stanoví minimální úroveň, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje. Minimální kapitálový požadavek a solventnostní kapitálový požadavek by se měly v zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků harmonizovat v celém Společenství. |
Odůvodnění | |
Musíme zajistit soulad výpočtu minimálního kapitálového požadavku s celkovým ekonomickým přístupem této směrnice, zohlednění rizikového profilu pojišťovny či zajišťovny v rámci minimálního kapitálového požadavku a soulad mezi minimálním kapitálovým požadavkem a (samostatným) solventnostním kapitálovým požadavkem v různých pojišťovnách a zajišťovnách. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 65 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(65a) Konsolidovaný solventnostní kapitálový požadavek za skupinu by měl zohledňovat souhrnné rozložení rizik ve všech pojišťovacích subjektech skupiny, aby náležitě odrážel rizika skupiny. |
Odůvodnění | |
Podle Komise[2] dovoluje směrnice, aby byly při výpočtu konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku vzaty v potaz účinky diverzifikace v celé skupině, a nejen v rámci EU. Tento bod odůvodnění zdůrazňuje, že by z přínosů rozložení rizik neměly být svévolně vyloučeny pojišťovací aktivity provozované mimo EU. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 69 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(69a) Hlavní orgány dozoru by měly postupovat tak, aby na úrovni Společenství nikoho nediskriminovaly. Zejména při vyrovnávání závazků a likvidacích, pro něž byla přijata opatření na podporu ze strany skupiny, by měla být aktiva rozdělena spravedlivým způsobem mezi všechny dotčené pojistníky bez ohledu na jejich státní příslušnost či bydliště. |
Odůvodnění | |
Je důležité zajistit, aby v případě, že se některá pojišťovna dostane do platební neschopnosti, měli pojistníci ve všech členských státech spravedlivá a stejná práva. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 70 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(70) Je třeba zajistit, aby vlastní zdroje byly náležitým způsobem rozděleny v rámci skupiny a případně byly k dispozici na ochranu pojistníků a oprávněných osob. Pro tyto účely by měly pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny disponovat dostatečnými vlastními zdroji na krytí svého solventnostního kapitálového požadavku, pokud nelze dosáhnout účinné ochrany pojistníků jiným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám v rámci skupiny by proto mělo být za přesně vymezených okolností povoleno krýt svůj solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím podpory ze strany skupiny, kterou jim přislíbil jejich mateřský podnik. Aby se posoudila nutnost případné budoucí revize režimu podpory ze strany skupiny a její následná příprava, Komise by měla podat zprávu o pravidlech členských států a postupech orgánů dozoru v dané oblasti. |
(70) Je třeba zajistit, aby vlastní zdroje byly náležitým způsobem rozděleny v rámci skupiny a případně byly k dispozici na ochranu pojistníků a oprávněných osob. Pro tyto účely by měly pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny disponovat dostatečnými vlastními zdroji na krytí svého solventnostního kapitálového požadavku, pokud nelze dosáhnout účinné ochrany pojistníků jiným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám v rámci skupiny by proto mělo být za přesně vymezených okolností povoleno krýt svůj solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím podpory ze strany skupiny, kterou jim přislíbil jejich mateřský podnik. Aby se posoudila nutnost případné budoucí revize režimu podpory ze strany skupiny a její následná příprava, Komise by měla podat Evropskému parlamentu zprávu o pravidlech členských států a postupech orgánů dozoru v dané oblasti. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby byl Parlament, jakožto spolutvůrce právních předpisů, plně informován o tom, zda a jak účinně je tato směrnice uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 70 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(70a) Pokud orgán dozoru plní funkci orgánu dozoru nad skupinou, zajistí členské státy, aby byl v této funkci nediskriminačním způsobem uznán. Proto nebude důvod se domnívat, že právní kroky přijaté ve funkci orgánu dozoru nad skupinou, jako např. převody kapitálu a jiné, jsou na základě vnitrostátního mandátu tohoto orgánu dozoru v rozporu se zájmy členského státu nebo pojistníků v tomto členském státě. |
Odůvodnění | |
Cílem je zohlednit odvětví kaptivního pojištění. | |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 70 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(70b) Všechny orgány dozoru, které jsou zapojeny do dohledu nad skupinou, by měly být schopny porozumět přijatým rozhodnutím, zejména pokud tato rozhodnutí přijímá orgán dozoru nad skupinou. Je proto nutné, aby v okamžiku, kdy získá jeden z orgánů dozoru relevantní informace, byly všechny tyto informace okamžitě předány ostatním orgánům dozoru, a všechny orgány dozoru tak mohly zaujmout stanovisko na základě stejných relevantních informací. Pokud se příslušným orgánům dozoru nepodaří dosáhnout dohody, měl by být za účelem vyřešení situace požádán o stanovisko výbor CEIOPS. |
Odůvodnění | |
Mechanismus skupinové podpory je založen na vzájemné důvěře. Mělo by se však posílit zapojení příslušných orgánů dozoru, které nejsou orgánem dozoru nad skupinou. Všechny zúčastněné orgány dozoru by měly mít možnost zhodnotit situaci na základě stejného rozsahu relevantních informací. Pokud příslušné orgány dozoru nemohou dosáhnout dohody, je užitečné získat odborné stanovisko třetí strany, která na danou záležitost poskytne nezávislý pohled. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 70 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(70c) Výbor CEIOPS má v otázkách schvalování interních modelů a fungování režimu skupinové podpory podle této směrnice poradní úlohu. V této souvislosti by měl orgán dozoru, který má pravomoc přijímat konečné rozhodnutí, vyjádření výboru CEIOPS plně zohlednit, aby byl uplatněn mechanismus „dodržet nebo vysvětlit“. |
Odůvodnění | |
Mechanismus „dodržet nebo vysvětlit“ by měl být řídící zásadou pro fungování režimu „skupinové podpory“. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 74 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(74) Ze zúčastněných orgánů dozoru by měl být jmenován pro všechny pojišťovací a zajišťovací skupiny orgán dozoru nad skupinou. Práva a povinnosti orgánu dozoru nad skupinou by měly zahrnovat příslušné koordinační a rozhodovací pravomoci. Orgány, které se účastní dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami příslušícími k téže skupině, by měly stanovit koordinační ujednání. |
(74) Ze zúčastněných orgánů dozoru by měl být jmenován pro všechny pojišťovací a zajišťovací skupiny orgán dozoru nad skupinou. Práva a povinnosti orgánu dozoru nad skupinou by měly zahrnovat příslušné koordinační a rozhodovací pravomoci. Orgány, které se účastní dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami příslušícími k téže skupině by měly zřídit sbor orgánů dozoru, který bude jejich koordinačním mechanismem. |
Odůvodnění | |
Za účelem užšího zapojení všech orgánů dozoru do dozoru nad přeshraničními pojišťovacími skupinami je třeba vytvářet sbory orgánů dozoru. Tyto sbory poskytují stálou, ale flexibilní strukturu spolupráce a koordinace. Setkávají se pravidelně a jejich cílem je usnadnit výměnu informací, umožnit orgánům dozoru, aby dospěly ke shodě ohledně rizikového profilu skupin, dosáhnout koordinace a koordinovat rozhodnutí jednotlivých orgánů. | |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 75 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(75) Orgány dozoru by měly mít přístup ke všem informacím důležitým pro výkon dozoru nad skupinou. Měla by se navázat spolupráce mezi orgány dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i mezi těmito orgány a orgány příslušnými pro dozor nad podniky působícími v jiných finančních odvětvích. |
(75) Dozoru nad skupinou by se měly účastnit orgány dozoru ze všech členských států, v nichž je podnik usazen, a to jako sbor orgánů dozoru. Všechny by měly mít běžný přístup k dokumentaci a aktivně se podílet na rozhodování. Měla by se navázat spolupráce mezi orgány dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i mezi těmito orgány a orgány příslušnými pro dozor nad podniky působícími v jiných finančních odvětvích. |
Odůvodnění | |
Orgány dozoru by vytvořily sbor. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 75 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(75a) Vyjádření výboru CEIOPS není při rozhodování orgánu dozoru nad skupinou závazné. Orgán dozoru nad skupinou by měl při rozhodování toto vyjádření náležitě zohlednit a vysvětlit veškeré podstatné odchylky od něj. Orgány dozoru by ho neměly opomíjet. |
Odůvodnění | |
Finanční krize si mohou vyžádat flexibilní postupy dozoru přizpůsobené konkrétní situaci, čímž se mohou odchýlit od celkového přístupu směrnice. K zásahům by se nicméně mělo přikročit pouze v období finanční krize a měly by být považovány za dočasné. | |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 93 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(93a) Čl. 17 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi1 odkazuje na stávající ustanovení o míře solventnosti. Tyto odkazy by měly být uchovány s cílem zachovat současný stav. Komise by měla co nejdříve provést revizi směrnice 2003/41/ES podle jejího čl. 21 odst. 4. Komise by měla za podpory výboru CEIOPS vytvořit řádný systém pravidel pro solventnost důchodových dávek, přičemž by měla plně zohlednit zásadní odlišnosti pojišťoven a zajišťoven. |
|
_______________ 1 Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby právní rámec institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění zůstal beze změn vzhledem k tomu, že Komise brzy provede revizi této směrnice. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 95 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(95a) Vzhledem ke stále výraznějšímu přeshraničnímu charakteru odvětví pojišťovnictví by se mělo na systémech záruk v pojištění v Evropské unii i nadále pracovat a měly by být co nejvíce stírány rozdíly mezi systémy členských států s ohledem na struktury orgánů dozoru. Ačkoli provádění této další práce nebude spadat do oblasti působnosti této směrnice, je třeba přistoupit ke kroku, který přesahuje návrhy obsažené ve studiích provedených Komisí, a co nejdříve navrhnout mechanismus záruk v pojištění na úrovni Evropské unie, zejména u životního pojištění. Účelem tohoto mechanismu by mělo být zajištění vysoké úrovně harmonizované ochrany všech pojistníků. |
Odůvodnění | |
Systémy záruk v pojištění mají zásadní význam pro ochranu pojistníků v případě zrušení pojišťovny. V současné době neexistuje v této oblasti dostatečná harmonizace a je třeba udělat více pro dosažení totožné úrovně ochrany pojistníků ve všech členských státech. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Článek 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Aniž jsou dotčeny články 5 až 10, tato směrnice se nevztahuje na pojišťovny, jejichž roční příjem z pojistného nepřesahuje 5 milionů EUR. |
1. Aniž jsou dotčeny články 3 a 5 až 10, tato směrnice se nevztahuje na pojišťovny, jejichž: |
|
a) roční příjem z pojistného nepřesahuje 5 milionů EUR; |
|
b) celková hodnota technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a zvláštních účelových nástrojů podle článku 75 nepřekročí 25 milionů EUR; |
|
c) celková hodnota technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a zvláštních účelových nástrojů nepřekročí 25 milionů EUR; |
|
d) činnost nezahrnuje pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v oblasti odpovědností, úvěrů a záruk (kaucí), pokud nepředstavují doplňková rizika ve smyslu čl. 16 odst. 1; |
|
e) zajistné závazky nepřekročí 0,5 milionu EUR nebo více než 10 % jejich hrubého příjmu z předepsaného pojistného nebo 10 % jejich celkových technických rezerv. |
2. Pokud je částka uvedená v odstavci 1 překročena ve třech po sobě následujících letech, tato směrnice se použije od čtvrtého roku. |
2. Pokud jsou částky uvedené v odstavci 1 překročeny ve třech po sobě následujících letech, tato směrnice se použije od čtvrtého roku. |
|
2a. V případě, že roční příjem pojišťovny z pojistného soustavně klesá ve třech po sobě následujících letech a dosáhne úrovně nižší, než je částka stanovená v odstavci 1a), přestane pojišťovna spadat do oblasti působnosti této směrnice. |
|
2b. Články 1 a 2 nebrání žádné pojišťovně, aby v souladu s touto směrnicí požádala o povolení nebo aby bylo její povolení nadále platné. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 13 – bod 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) „kaptivní pojišťovnou“ se rozumí pojišťovna vlastněná jiným finančním podnikem než pojišťovnou nebo zajišťovnou či skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na kterou se vztahuje hlava III této směrnice, nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně pojistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků skupiny, jejímž je kaptivní pojišťovna členem; |
Odůvodnění | |
Je důležité stanovit definici kaptivních pojišťoven, která výslovně uvádí, že tyto pojišťovny spadají do oblasti působnosti této směrnice. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 13 – bod 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4a) „zajišťovnou pro konkrétní účel nebo subjekt“ se rozumí pojistitel, |
|
a) jehož činnost se omezuje na zajištění cedenta (syndikátu nebo podniku, který převádí riziko na vyhrazenou pojišťovnu) a jeho dceřiných podniků za podmínek, které cedující společnosti umožňují kdykoliv zrušit zajišťovací dohody a při jakémkoli takovém zrušení okamžitě převést aktiva a závazky zajistitele na cedující společnost; nebo |
|
b) který přímo nebo nepřímo: |
|
i) je zcela ve vlastnictví cedenta nebo jeho členů, nebo |
|
ii) zcela vlastní cedenta. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 13 – bod 10 – úvodní část | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(10) „Členským státem, ve kterém se nachází riziko,“ se rozumí kterýkoli členský stát ke dni uzavření smlouvy týkající se životního pojištění: |
(10) „Členským státem, ve kterém se nachází riziko,“ se rozumí kterýkoli členský stát: |
Odůvodnění | |
Cílem pozměňovacího návrhu je předejít neúmyslným daňovým důsledkům. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 13 – bod 11 – úvodní část | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) „členským státem závazku“ se rozumí členský stát, ve kterém se ke dni uzavření smlouvy týkající se životního pojištění nachází: |
(11) „členským státem závazku“ se rozumí členský stát, ve kterém se nachází: |
Odůvodnění | |
Cílem pozměňovacího návrhu je předejít neúmyslným daňovým důsledkům. | |
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 13 – bod 15 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15a) „transakcí uvnitř skupiny“ se rozumí jakákoliv transakce, při níž pojišťovna nebo zajišťovna závisí přímo či nepřímo na jiných podnicích ve stejné skupině nebo na jakékoli fyzické či právnické osobě úzce spojené s podniky v této skupině, pokud jde o splnění smluvního či mimosmluvního závazku, ať už za úplatu či nikoli. Tyto transakce se týkají zejména: |
|
a) půjček, |
|
b) záruk a podrozvahových transakcí, |
|
c) položek, které přicházejí v úvahu pro splnění míry solventnosti, |
|
d) investic, |
|
e) zajišťovacích operací a |
|
f) dohod o sdílení nákladů. |
Odůvodnění | |
Disciplína transakcí uvnitř skupiny je důležitou oblastí dozoru z důvodu typického obráceného výrobního cyklu pojišťovací činnosti, který může vést ke střetu zájmů ve vztahu subjektu, nad kterým je vykonáván dozor, s přidruženými stranami. Jelikož návrh Komise není v tomto ohledu úplný, měla by se definovat transakce uvnitř skupiny. | |
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Článek 4 nebrání žádné pojišťovně nebo zajišťovně, aby v souladu s touto směrnicí požádala o povolení nebo aby si je ponechala. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Článek 27 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Hlavní cíl dozoru |
Hlavní cíl dozoru podle této směrnice |
Členské státy zajistí, aby byly orgánům dozoru poskytnuty všechny prostředky nezbytné k dosažení hlavního cíle dozoru, a to ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění. |
Členské státy zajistí, aby byly orgánům dozoru poskytnuty všechny nezbytné prostředky, a aby měly příslušné odborné znalosti, kapacitu a mandát k dosažení hlavního cíle dozoru, a to ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění v souladu s právními předpisy Společenství i vnitrostátními právními předpisy. |
Odůvodnění | |
Požadavky na dozor stanovené v pilířích 2 a 3, jako např. schvalování interních modelů, jejich sledování a pravidelná revize, a z toho vyplývající užší spolupráce s jinými orgány dozoru a společnostmi a jejich zapojení, pravděpodobně způsobí, že vnitrostátní orgány dozoru budou k tomu, aby mohly řádně vykonávat své rozsáhlejší povinnosti, potřebovat navýšené zdroje. | |
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, komplexnosti a rozsahu rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. |
3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, komplexnosti a rozsahu rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a s cílem zachovat finanční stabilitu v celém Společenství, zejména v období finančních problémů. |
Odůvodnění | |
Právní úpravě by měly podléhat všechny podniky bez ohledu na velikost, jelikož důsledky pochybení někdy neodpovídají velikosti podniku, ale odvíjejí se od toho, jaký typ pojištění společnost uzavřela, a od zeměpisného vymezení její činnosti. | |
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Komise přijme prováděcí opatření vztahující se k odstavci 3, která budou specifikovat proporcionální uplatňování této směrnice, zejména pokud jde o velmi malé pojišťovny. Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 304 odst. 3. |
Odůvodnění | |
Zásadu proporcionality je třeba více objasnit prostřednictvím prováděcích opatření. | |
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 29 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Finanční dozor podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti pojišťovny nebo zajišťovny , její míry solventnosti, tvorby technických rezerv a použitelných vlastních zdrojů v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Společenství. |
Finanční dozor podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, její míry solventnosti, tvorby technických rezerv, jejích aktiv a použitelných vlastních zdrojů v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Společenství. |
Odůvodnění | |
Supervision of investments is an essential piece of solvency assessment. There is no rationale to omit a reference to the supervision of assets, since they are an essential part of insurance activity. Since this article corresponds to recasting and the reference to assets is in the current directives, such a reference should be maintained due its importance Supervision of assets is fully compatible with the freedom of investments and the prudent person principle stated in he proposal of Solvency 2 directive. Furthermore such supervision becomes more crucial when Solvency 2 come into force, having in mind the maximum degree of freedom provided to insurers regarding this point. | |
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 30 – odst. 2 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(ea) jakékoli kvantitativní nástroje vytvořené v rámci procesu kontroly orgány dozoru. |
Odůvodnění | |
Článek 34 umožňuje orgánům dozoru vytvořit „kvantitativní nástroje v rámci procesu kontroly orgánem dozoru k posouzení schopnosti pojišťoven a zajišťoven zvládat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na jejich celkovou finanční situaci“, neuvádí však konkrétně, v čem by takové nástroje mohly spočívat. Tato skutečnost by mohla vést k nedostatečnému sjednocení postupů dozoru a k nejednotnosti uplatňovaných kapitálových požadavků či úrovně a míry zásahů. | |
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 34 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly právo vypracovat, kromě výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, případně kvantitativní nástroje v rámci procesu kontroly orgánem dozoru k posouzení schopnosti pojišťoven a zajišťoven zvládat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na jejich celkovou finanční situaci. Orgány dozoru požadují, aby toto ověřování prováděly pojišťovny a zajišťovny. |
4. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly ve výjimečných případech, a je-li to nutné, právo vypracovat, kromě výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, kvantitativní nástroje v rámci procesu kontroly orgánem dozoru k posouzení schopnosti pojišťoven a zajišťoven zvládat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na jejich celkovou finanční situaci. Orgány dozoru požadují, aby toto ověřování prováděly pojišťovny a zajišťovny. |
Odůvodnění | |
Orgány dozoru by neměly mít samy o sobě právo uložit pojišťovnám vedle výpočtu solventnostního kapitálového požadavku ještě další kvantitativní opatření. Tato opatření by se měla použít jen ve výjimečných případech, pokud se to považuje za nutné. | |
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 34 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Pravomoci dozoru se uplatňují včas a přiměřeně. |
6. Pravomoci dozoru se uplatňují včas a přiměřeně. Orgány dozoru berou v potaz kroky, které by mohly být v době napětí na celém trhu procyklické, a vždy plně zohledňují zájmy pojistníků. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 36 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Orgány dozoru mohou zohlednit účinky dobrovolných kodexů chování a transparentnosti, jimiž se řídí příslušné instituce zabývající se obchodem s neregulovanými nebo alternativními investičními nástroji, na řízení rizik a aktiv. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 38 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Členský stát, v němž se nachází poskytovatel služeb, povolí orgánům dozoru pojišťovny nebo zajišťovny, aby samy nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenují, provádět inspekce na místě v prostorách poskytovatele služeb poté, co nejdříve informoval své příslušné orgány. V případě subjektu, který není pod dozorem, je orgánem dozoru příslušný orgán. |
2. Členský stát, v němž se nachází poskytovatel služeb, povolí orgánům dozoru pojišťovny nebo zajišťovny, aby samy nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenují, provádět inspekce na místě v prostorách poskytovatele služeb poté, co nejdříve informoval pojišťovnu nebo zajišťovnu a své příslušné orgány. V případě subjektu, který není pod dozorem, je orgánem dozoru příslušný orgán. |
Odůvodnění | |
Účelem doplněného výrazu je zaručit právo společnosti na informace v procesu kontroly a prosazovat transparentnost dozoru. | |
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 38 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Externí zajišťování služeb poskytovateli ze třetích zemí je povoleno v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 a 2. |
Odůvodnění | |
Tento nový odstavec má zásadní význam a jeho účelem je vyjasnit, že poskytování služeb poskytovateli ze třetích zemí nebude v žádném případě omezováno, a to ani v případě přísného výkladu předcházejících odstavců 1 a 2. | |
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 41 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Funkce je vnitřní schopnost vykonávat konkrétní úkoly. Způsob, jakým pojišťovny a zajišťovny provádějí funkce řízení a správy stanovené v článcích 43, 45, 46 a 47, je ponechán na jejich uvážení. |
Odůvodnění | |
Text neobsahuje žádné objasnění toho, že uvedené funkce představují pouze oblasti odpovědnosti, nikoli organizační jednotky. Pokud by šlo o organizační jednotky, znamenalo by to hluboké zasahování do organizační struktury, která se společnost od společnosti liší, jejíž dodržení by vyžadovalo obrovské úsilí zejména na straně malých pojišťoven. Pro malé a střední podniky je doplnění definice funkce zásadní. V opačném případě by náklady na nová oddělení musely být hrazeny pojistníky prostřednictvím vyššího pojistného. | |
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 42 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) mají adekvátní odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožňují obezřetné a zdravé řízení (jsou vhodní); |
a) mají adekvátní odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožňují obezřetné a zdravé řízení (jsou vhodní); pro účely posouzení požadované úrovně způsobilosti lze jako dodatečné faktory vzít v úvahu odbornou kvalifikaci a zkušenosti pracovníků v řídících funkcích; |
Odůvodnění | |
Účelem vložené věty je posílit a upřesnit odborné požadavky, které jsou k řízení pojišťovny potřebné. | |
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 43 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pojišťovny a zajišťovny mají účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy oznamování nezbytné pro neustálé sledování, řízení a oznamování rizik, na jednotlivé a souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí. |
1. Pojišťovny a zajišťovny mají účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy oznamování nezbytné pro průběžné zjišťování, měření, sledování, řízení a oznamování rizik, na jednotlivé a souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí. |
Odůvodnění | |
Měřit riziko je možné teprve poté, co je zjištěno. Kombinaci těchto pěti kroků – zjistit, změřit, řídit, sledovat a oznamovat – uvádí Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) ve svém prvním souboru doporučení. | |
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 43 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Uvedený systém řízení rizik je dobře začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny. Obsahuje plány pro případ nouze. |
Uvedený systém řízení rizik je účinný a dobře začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a je náležitě zvážen řídícími pracovníky. Obsahuje plány pro případ nouze. |
Odůvodnění | |
Řízení rizik musí být propojené a účinné a vyžaduje, aby mu řídící pracovníci řádně porozuměli a měli jej na zřeteli. | |
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 44 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) neustálé dodržování kapitálových požadavků, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílech 4 a 5, a požadavků týkajících se technických rezerv, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 2; |
b) průběžné dodržování kapitálových požadavků, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílech 4 a 5, a požadavků týkajících se technických rezerv, jak jsou stanoveny v kapitole VI oddílu 2; |
Odůvodnění | |
Souvisí s pozměňovacím návrhem k článku 43. | |
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 44 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(c) míru, v níž se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak je stanoven v čl. 101 odst. 3, vypočítanému standardním vzorcem v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 3. |
(c) rozměr, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, jak je stanoven v čl. 101 odst. 3, vypočítanému standardním vzorcem v souladu s kapitolou VI oddílem 4 pododdílem 3. |
Odůvodnění | |
Důležitou činností, jejímž účelem je zajištění ochrany pojistníků, je analýza možných odchylek od standardního vzorce. Slovo „míra“ v písmenu c) v sobě zahrnuje další kvantitativní požadavky, což neodpovídá zaměření vlastního posouzení rizik a solventnosti na kvalitu. | |
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 44 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pro účely odst. 1 písm. a) dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zavede procesy, které jí umožňují náležitě zjišťovat a měřit rizika, jimž čelí, v krátkodobém a dlouhodobém výhledu a rovněž zjišťovat možné události nebo budoucí změny v hospodářských podmínkách, které by mohly mít nepříznivé účinky na její celkovou finanční situaci. Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže metody použité k určení svých celkových potřeb solventnosti. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Solventnostní kapitálový požadavek se z kvantitativního hlediska počítá podle standardního vzorce nebo interního modelu. Vlastní posouzení rizik a solventnosti nesmí sloužit k znehodnocování těchto výsledků ani vytvářet další kapitálové požadavky. Ve skutečnosti se má zaměřovat na proaktivní zvládání potenciálních rizik a odůvodněné upravování odchylek rizik. | |
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 44 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. V souladu s touto směrnicí a aniž jsou dotčena výše uvedená ustanovení, jsou jedinými úrovněmi solventnosti, které musí pojišťovna nebo zajišťovna dodržet, úrovně určené podle standardního vzorce, případně podle použitého interního modelu, aniž by tím byly dotčeny kapitálové přebytky. |
Odůvodnění | |
Como se menciona en la presente Directiva (artículos 74 a 129), el requerimiento de capital de solvencia (SCR) y el requerimiento mínimo de capital (MCR) según fórmula estándar, deben ser considerados como los únicos requerimientos de capital necesarios y/o exigidos por las autoridades de supervisión. En ningún caso, los supervisores pueden acogerse a su poder para exigir una valoración individualizada u ORSA (Own Risk Solvency Assesment), conforme a lo dispuesto en este artículo, que obligue alas empresaes a desarrollar un modelo interno de capital económico que desvirtúe la necesaria separación entre el Pilar I y el Pilar II de esta Directiva. | |
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 47 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pojistně-matematickou funkci vykonávají osoby s dostatečnými znalostmi pojistné a finanční matematiky a schopné případně prokázat své příslušné zkušenosti a odborné znalosti na příslušné odborné a jiné úrovni. |
2. Pojistně-matematickou funkci vykonávají osoby se znalostmi pojistné a finanční matematiky, jejichž schopnosti jsou přiměřené složitosti a struktuře rizik dotyčného podniku, a které jsou schopny prokázat své příslušné zkušenosti. |
Odůvodnění | |
Cílem je zajistit náležité zdroje a znalosti. | |
Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 49 – bod 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1) prvky systémů uvedených v článcích 41, 43, 45 a 46, a zejména oblasti, na které se má vztahovat řízení aktiv a závazků a investiční koncepce, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 2, pojišťoven a zajišťoven; |
1) prvky systémů uvedených v článcích 41, 43, 44, 45 a 46, a zejména oblasti, na které se má vztahovat řízení aktiv a závazků a investiční koncepce, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 2, pojišťoven a zajišťoven; |
Odůvodnění | |
La Directiva debe garantizar una armonización máxima en las prácticas y procedimientos de los distintos supervisores europeos, con el fin de evitar tratamientos desiguales, al mismo operador, en los diferentes Estados Miembros. En este sentido se propone que sea en la Comisión Europea mediante medidas de desarrollo (Nivel 2 Lamfalussy) donde se establezcan los principios generales armonizados que deben tener en cuenta los supervisores nacionales. En consecuencia y dado que el ORSA tal y como viene definido por el artículo 44, es un elemento clave en el Pilar II, se hace imprescindible contar con una definición armonizada a escala europea del alcance y la metodología a utilizar. | |
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 49 – bod 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a) rozsah a metody vlastního posouzení rizika a solventnosti podle článku 44. |
Odůvodnění | |
Level 2 implementing measures are needed in this field since it could comprise a major part of the changes that companies need to develop in order to get ready for Solvency II. A harmonised definition of the scope and methodology used for the assessments on a European level will create consistency and avoid the use of different supervisory practices. Implementing measures should, among other things, clarify that ORSA (Own Risk and Solvency Assessment) must not be used to undermine the principle that the SCR and the MCR, as calculated under Article. 101, are the only relevant solvency levels. | |
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 51 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním poskytuje Komisi informace uvedené v odstavci 2 spolu se zprávou nastiňující stupeň sbližování dozoru v různých členských státech, pokud jde o použití navýšení kapitálu. |
3. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním poskytuje Evropskému parlamentu, Radě a Komisi informace uvedené v odstavci 2 spolu se zprávou nastiňující stupeň sbližování dozoru v různých členských státech, pokud jde o použití navýšení kapitálu. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby byly Evropský parlament a Rada, jakožto spolutvůrci právních předpisů, plně informovány o tom, zda a jak účinně je tato směrnice uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Článek 51 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 51a |
|
Rozhodování výboru CEIOPS |
|
Veškerá rozhodnutí, která CEIOPS učiní pro účely této směrnice, se přijímají kvalifikovanou většinou. |
Odůvodnění | |
Hlasování kvalifikovanou většinou zajistí rychlé a maximálně konstruktivní rozhodování. | |
Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 52 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) pokud by sdělením těchto informací konkurenti pojišťovny nebo zajišťovny získali významnou neoprávněnou výhodu; |
a) pokud by sdělením těchto informací podnik utrpěl neoprávněnou obchodní újmu; |
Odůvodnění | |
Rozhodující by zde mělo být slovo „újma“ podniku. K té může dojít nekalou soutěží či jiným způsobem. | |
Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
In the cases referred to in point (a) V případech uvedených v druhém pododstavci písm. a) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nedodržování a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno nedodržování minimálního kapitálového požadavku do dvou měsíců od jeho zjištění, sdělí se to na konci uvedeného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. |
V případech uvedených v druhém pododstavci písm. a) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nedodržování a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno nedodržování minimálního kapitálového požadavku do tří měsíců od jeho zjištění, sdělí se to na konci uvedeného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých dalších nápravných opatření. |
Odůvodnění | |
Za účelem sladění s časovým harmonogramem stanoveným v článku 136. | |
Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nesplnění a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno neplnění solventnostního kapitálového požadavku, sdělí se to na konci daného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. |
V případech uvedených v druhém pododstavci písm. b) orgány dozoru požadují, aby dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna okamžitě sdělila částku nesplnění a rovněž podala vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých přijatých nápravných opatření. Pokud navzdory ozdravnému plánu, který byl původně považován za realizovatelný, nebylo vyřešeno neplnění solventnostního kapitálového požadavku do šesti měsíců po jeho zjištění, sdělí se to na konci daného období a rovněž podá vysvětlení jeho vzniku a následků, včetně veškerých dalších nápravných opatření. |
Odůvodnění | |
Za účelem sladění s časovým harmonogramem stanoveným v článku 135. | |
Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Článek 70 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 2004/6/ES. |
Členské státy zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 2004/6/ES a aby vnitrostátní mandáty, jimiž byly pověřeny, těmto orgánům nebránily ve výkonu povinností, které mají jako členové tohoto výboru nebo na základě této směrnice. |
Odůvodnění | |
Poradenství, které poskytuje CEIOPS, musí být čestné a upřímné a nesmí být politicky kompromitováno. Vnitrostátní orgány dozoru proto musí být schopny spolu komunikovat a plnohodnotně spolupracovat. V souladu s doporučeními výboru pro vyšetřování ve věci společnosti Equitable Life. | |
Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 70 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
V případě potřeby poskytuje výbor CEIOPS společný výklad ustanovení této směrnice a jejích prováděcích opatření za účelem účinnějšího sbližování postupů dozoru. Výbor CEIOPS pravidelně předkládá informace o pokroku dosaženém v oblasti sbližování dozoru v rámci Společenství. |
Odůvodnění | |
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je upřesnění definice vnitrostátního mandátu orgánů dozoru a role svěřené výboru CEIOPS. | |
Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 75 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Výpočet technických rezerv se zakládá na jejich stávající výstupní hodnotě. |
2. Technické rezervy se vypočítávají způsobem, který je objektivní, spolehlivý a odpovídá podmínkám na trhu. |
Odůvodnění | |
Pojem „výstupní hodnota", který není ve směrnici definován, by mohl vést k nedorozumění a nesprávnému provádění. | |
Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Čl. 75 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Při výpočtu technických rezerv se důsledně použijí informace poskytované finančními trhy, jakož i obecně dostupné údaje o technických rizikách pojištění a zajištění (soulad s trhem). |
3. Při výpočtu technických rezerv se důsledně použijí informace poskytované finančními trhy, jakož i obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích (soulad s trhem). |
Odůvodnění | |
Technické upřesnění za účelem jednoznačnějšího znění. | |
Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Čl. 75 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Výpočet technických rezerv se provede obezřetně, spolehlivě a objektivně. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Nejlepší odhad se rovná pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr. |
2. Nejlepší odhad je v souladu s pravděpodobnostmi váženým průměrem budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr, aby diskontní sazba byla v souladu s tržními cenami u zjistitelných peněžních toků, jež mají podobné vlastnosti jako závazky, pokud jde o trvání, měnu, likviditu atd. |
Odůvodnění | |
La expresión propuesta coincide con la recogida en el párrafo 63 del DP Fase II IFRS4 del IASB y por tanto, proporciona la necesaria convergencia con los principios contables internacionales. Además daría una mayor cabida al inciso ii) de la letra b) del apartado 1 del artículo de la Directiva 2002/83/CE, sobre el seguro de vida, que se desarrolló en algunos Estados miembros. En aquellos países en los que se ha hecho uso de la opción prevista en la anteriormente mencionada Directiva, la utilización de un tipo de descuento más acorde con la realidad económica ha permitido dotar al seguro de vida de un alto grado de avance, especialización y competitividad a nivel internacional. | |
Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na stávajících a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených pojistně-matematických metod a statistických technik. |
Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na stávajících a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených, použitelných a náležitých pojistně-matematických metod a statistických technik. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že v článku 83 se hovoří o „použitelnosti a náležitosti“, výraz „přiměřený“ není dostatečný. | |
Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Výše rizikové přirážky musí být taková, aby se zajistilo, že hodnota technických rezerv bude odpovídat očekávané částce, kterou potřebují pojišťovny a zajišťovny na vyrovnání pojistných a zajistných závazků. |
3. Výše rizikové přirážky musí být taková, aby se zajistilo, že hodnota technických rezerv bude odpovídat očekávané částce, kterou potřebují pojišťovny a zajišťovny na vyrovnání pojistných a zajistných závazků, přičemž se náležitě zohlední účinky diverzifikace. |
Odůvodnění | |
Zohlednění účinků diverzifikace při výpočtu rizikové přirážky by mělo být umožněno. U těchto rizik je pravděpodobné, že budou převedeny na podniky, které jsou patřičně diverzifikované či by přijetím těchto závazků získaly užitek z diverzifikace. | |
Pozměňovací návrh 66 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 4 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pokud však lze budoucí peněžní toky v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky replikovat prostřednictvím finančních nástrojů, u nichž je možné přímo sledovat tržní hodnotu, hodnota technických rezerv se určí na základě tržní hodnoty uvedených finančních nástrojů. V tomto případě se nevyžadují oddělené výpočty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky. |
Pokud však lze budoucí peněžní toky v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky spolehlivě odhadnout prostřednictvím finančních nástrojů, u nichž je možné přímo sledovat tržní hodnotu, hodnota technických rezerv se určí na základě tržní hodnoty uvedených finančních nástrojů, a to i pokud není možná přesná replikace. V tomto případě se nevyžadují oddělené výpočty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky. Pro účely tohoto hodnocení je rovněž možno využít přiměřené interpolace a extrapolace z přímo sledovatelných tržních hodnot. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby vodítkem byly co nejspolehlivější ekonomické ukazatele (co nejbližší ekonomické tržní hodnotě). | |
Pozměňovací návrh 67 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 5 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Sazba, která se použije pro určení nákladů na obstarání použitelných vlastních zdrojů (sazba nákladů na kapitál), musí být pro všechny pojišťovny a zajišťovny totožná. |
Sazba, která se použije pro určení nákladů na obstarání použitelných vlastních zdrojů (sazba nákladů na kapitál), musí být pro všechny pojišťovny a zajišťovny totožná a je pravidelně revidována, aby odrážela podmínky trhu. |
Odůvodnění | |
Toto opatření by se mělo vztahovat na náklady na kapitál představující nezajistitelná rizika, nikoliv na celkové náklady podniku na kapitál. Pozměňovací návrh je zaměřen na povinnosti, které mají být zabezpečeny. | |
Pozměňovací návrh 68 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 5 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Použitá sazba nákladů na kapitál se musí rovnat dodatečné sazbě přesahující příslušnou bezrizikovou úrokovou míru, již by pojišťovna nebo zajišťovna, která drží použitelné vlastní zdroje podle oddílu 3, rovnající se kapitálovému solventnostnímu požadavku, zaplatila v zájmu držení těchto zdrojů. |
Použitá sazba nákladů na kapitál se musí rovnat dodatečné sazbě přesahující příslušnou bezrizikovou úrokovou míru, již by zaplatila pojišťovna nebo zajišťovna, která drží použitelné vlastní zdroje podle oddílu 3, rovnající se kapitálovému solventnostnímu požadavku nezbytnému pro zabezpečení pojišťovací a zajišťovací povinnosti po dobu jejího trvání. |
Odůvodnění | |
Toto opatření by se mělo vztahovat na náklady na kapitál představující nezajistitelná rizika, nikoliv na celkové náklady podniku na kapitál. Pozměňovací návrh je zaměřen na povinnosti, které mají být zabezpečeny. | |
Pozměňovací návrh 69 Návrh směrnice Čl. 80 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při výpočtu technických rezerv podniku zajištěného zajišťovnou pro konkrétní účel nebo subjekt se k aktivům a závazkům zajišťovny přistupuje jako k aktivům a závazkům zajištěného podniku, přičemž se neprovádějí žádné úpravy s ohledem na časové rozdíly mezi náhradami a přímými platbami či očekávané ztráty způsobené selháním protistrany, pokud jde o smluvní závazky zajišťovny pro konkrétní účel nebo subjekt vůči zajištěné společnosti. |
Pozměňovací návrh 70 Návrh směrnice Čl. 85 – odst. 1 – písm. h | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
h) případně zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv, aby se zajistilo, že pojistně-matematické metody a statistické techniky uvedené v písmenu a) jsou úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která podstupují pojišťovny a zajišťovny. |
h) případně zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv, aby se zajistilo, že pojistně-matematické metody a statistické techniky uvedené v písmenu a) jsou úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která podstupují pojišťovny a zajišťovny, a to včetně kaptivních pojišťoven a zajišťoven. |
Odůvodnění | |
Je zapotřebí, aby byla zvláštní zjednodušení uplatňována při výpočtu technických rezerv i v případě kaptivních pojišťoven a zajišťoven. To je v souladu s obecným přístupem k ostatním malým a středním pojišťovnám a zajišťovnám. Dopady těchto zjednodušených výpočtů určí studie QIS 4. Navrhovaný pozměňovací návrh vytvoří ve směrnici platformu, na jejímž základě budou tato zvláštní zjednodušení v relevantních případech uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Článek 90 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Přebytek se považuje za kumulované zisky, které jsou přiděleny pojistníkům a oprávněným osobám formou budoucích dobrovolných bonusů. |
Pokud to umožňuje vnitrostátní právo, realizované zisky ve formě přebytku v ročních účetních závěrkách se nepovažují za pojistné a zajistné závazky, lze-li uvedený přebytek použít na krytí případných ztrát a nebyl-li určen k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám. |
2. Pokud to umožňuje vnitrostátní právo a v případě, že nebyl rozdělen jednotlivým pojistníkům a oprávněným osobám a nebyl určen k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, není přebytek považován za pojistný a zajistný závazek v rozsahu, v jakém splňuje kritéria uvedená v čl. 94 odst. 1. Přebytky jsou předmětem omezení uvedených v čl. 237 odst. 1. |
Odůvodnění | |
Zavádí se definice přebytku jak pro účely této směrnice, tak pro účely jeho použití na pokrytí případných ztrát. | |
Pozměňovací návrh 72 Návrh směrnice Čl. 96 – bod 1 (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(-1) do třídy 2 se zařazuje přinejmenším polovina jakýchkoli budoucích nároků, které během daného účetního období mohou vzájemné pojišťovny nebo pojišťovny na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům; |
Odůvodnění | |
V některých zemích jsou skupiny pojišťoven strukturovány tak, že skupinu pojišťoven či zajišťoven propojenou na základě dlouhodobých finančních vztahů spravuje právní subjekt. Cílem pozměňovacího návrhu je objasnit, že polovina jejich vlastních zdrojů bude zařazena do třídy 2. | |
Pozměňovací návrh 73 Návrh směrnice Čl. 96 – bod 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1) do třídy 1 se zařazuje přebytek, na který se vztahuje článek 90; |
1) do třídy 1 se zařazuje přebytek, na který se vztahuje čl. 90 odst. 2; |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že přebytek nezajišťuje plné krytí jakýchkoliv ztrát za všech okolností, zdá se, že je nezbytné pro účely dozoru omezit jeho uznávání. | |
Pozměňovací návrh 74 Návrh směrnice Čl. 96 – bod 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3) do třídy 2 se zařazují jakékoli budoucí nároky, které během daného účetního období mohou sdružení pro ochranu a náhradu škody vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům. |
3) do třídy 2 se zařazují jakékoli budoucí nároky, které mohou vzájemné pojišťovny nebo pojišťovny na bázi vzájemnosti s variabilními příspěvky vznést vůči svým členům prostřednictvím výzvy k dodatečným příspěvkům a které budou splatné během následujících 12 měsíců. |
Odůvodnění | |
Mělo by být objasněno, že nároky, které takovýto podnik může vznést vůči svým členům, mohou být také splatné v následujícím roce, zejména pokud je datum posouzení blízké konci stávajícího účetního období. | |
Pozměňovací návrh 75 Návrh směrnice Článek 97 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví: |
1. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví: |
a) rozdělení tříd na podtřídy, je-li to nezbytné, pro zajištění celkové kvality vlastních zdrojů a provázanosti mezi odvětvími; |
|
b) kritéria použitá pro zařazení položek vlastních zdrojů do podtříd podle písmena a) na základě charakteristik stanovených v článku 93; |
|
c) seznam položek vlastních zdrojů, o nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v článku 94 a v písmenu b) tohoto odstavce, jenž u každé položky vlastních zdrojů obsahuje přesný popis rysů, kterými se určilo její zařazení; |
a) seznam položek vlastních zdrojů, a to včetně položek uvedených v článku 96, o nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v článku 94, jenž u každé položky vlastních zdrojů obsahuje přesný popis rysů, kterými se určilo její zařazení; |
d) metody, které použijí orgány dozoru při schvalování posouzení a zařazení položek vlastních zdrojů, na které se nevztahuje seznam uvedený v písmenu c). |
b) metody, které použijí orgány dozoru při schvalování posouzení a zařazení položek vlastních zdrojů, na které se nevztahuje seznam uvedený v písmenu a). |
Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 304 odst. 3. |
Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 304 odst. 3. |
2. Komise seznam uvedený v odst. 1 písm. c) pravidelně přezkoumá a případně jej na základě tržního vývoje aktualizuje . |
2. Komise seznam uvedený v odst. 1 písm. a) pravidelně přezkoumá a případně jej na základě tržního vývoje aktualizuje. |
Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Článek 98 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pokud jde o solventnostní kapitálový požadavek, na hodnoty položek třídy 2 a třídy 3 se vztahují tyto limity: |
vypouští se |
a) aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 1 v rámci použitelných vlastních zdrojů vyšší než jedna třetina celkových použitelných vlastních zdrojů, použitelná výše třídy 2 společně s použitelnou výší třídy 3 se omezí na dvojnásobek celkové hodnoty položek třídy 1; |
|
b) aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 3 v rámci použitelných vlastních zdrojů nižší než jedna třetina celkových použitelných vlastních zdrojů, použitelná výše třídy 3 se omezí na polovinu celkové výše třídy 1 a použitelnou hodnotu položek třídy 2. |
|
2. Pokud jde o minimální kapitálový požadavek, omezuje se hodnota položek základních vlastních zdrojů zařazených do třídy 2 a použitelných na krytí minimálního kapitálového požadavku na celkovou hodnotu položek třídy 1, aby se zajistilo, že je podíl položek třídy 1 na použitelných základních vlastních zdrojích vyšší než polovina celkových použitelných základních vlastních zdrojů. |
|
3. Pokud byly podle čl. 97 odst. 1 písm. a) zavedeny podtřídy, na hodnotu položek vlastních zdrojů zařazených do uvedených podtříd se uplatní zvláštní limity. |
|
4. Použitelná výše vlastních zdrojů na krytí solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v článku 100 se rovná součtu výše třídy 1, použitelné výše třídy 2 a použitelné výše třídy 3. |
|
5. Použitelná výše základních vlastních zdrojů na krytí minimálního kapitálového požadavku stanoveného v článku 126 se rovná součtu výše třídy 1 a použitelné hodnoty položek základních vlastních zdrojů zařazených do třídy 2. |
|
Odůvodnění | |
Určitá forma rozřazení do tříd a omezení je žádoucí, aby se společnostem zabránilo v tom, že budou nevhodně kapitalizovány kapitálem s relativně nízkou kvalitou. Limity pro použitelnost, jak je navrhuje článek 98, jsou však nepřiměřené, svévolné a nezakládají se na ekonomickém principu. Přebytek může být podle čl. 90 odst. 2 použit pouze na krytí ztrát v případě porušení solventnostního kapitálového požadavku ze strany pojišťovny či zajišťovny, nikoliv v případě porušení minimálního kapitálového požadavku. Zařazení do konkrétní třídy přitom nehraje roli. | |
Pozměňovací návrh 77 Návrh směrnice Čl. 99 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pokud byly zavedeny podtřídy, Komise přijme prováděcí opatření, kterými se stanoví zvláštní limity použitelné na podtřídy. |
Komise může přijmout prováděcí opatření, jež omezují kapitál třídy 2 a třídy 3 na částku prokazatelně nezbytnou pro zajištění náležité úrovně ochrany pojistníků. |
Odůvodnění | |
Jak je již podrobněji vysvětleno v pozměňovacím návrhu k článku 98, jakékoli další omezení vlastních zdrojů, které lze použít na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku, lze provést prováděcími opatřeními na úrovni 2. Mají-li být stanoveny limity pro kapitál třídy 2, měly by tyto limity respektovat celkový cíl uvedený v článku 98. Podtřídy nejsou zapotřebí. | |
Pozměňovací návrh 78 Návrh směrnice Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Při konstrukci každého rizikového modulu se přihlédne k případným účinkům diverzifikace. |
Při konstrukci každého rizikového modulu se přihlédne k případným účinkům diverzifikace či specializace. |
Odůvodnění | |
Vedle účinků diverzifikace se budou objevovat i účinky specializace, které budou rovněž zasluhovat pozornost. | |
Pozměňovací návrh 79 Návrh směrnice Čl. 105 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. K aktivům a závazkům zajišťovny pro konkrétní účel nebo subjekt se přistupuje jako k aktivům a závazkům společnosti, které tato zajišťovna poskytuje zajištění, proto se při výpočtu solventnosti zajištěné společnosti neprovádí úprava s ohledem na riziko selhání protistrany či koncentrace tržních rizik ve vztahu ke smluvním závazkům zajišťovny pro konkrétní účel nebo subjekt vůči zajištěné společnosti. Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pro zajištěnou společnost se však berou v úvahu rizika podle čl. 101 odst. 4, která mají na zajišťovnu pro konkrétní účel nebo subjekt vliv. |
Pozměňovací návrh 80 Návrh směrnice Čl. 107 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Úprava zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty uvedená v čl. 103 odst. 1 písm. c) odráží případnou náhradu za neočekávané ztráty prostřednictvím současného snížení technických rezerv a odložené daňové povinnosti. |
Úprava zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty uvedená v čl. 103 odst. 1 písm. c) odráží případnou náhradu za neočekávané ztráty prostřednictvím snížení technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti, nebo kombinací obou, pokud nebyly považovány v souladu s čl. 90 odst. 2 za přebytek. |
Odůvodnění | |
Uvedení změn do souladu s článkem 90. | |
Pozměňovací návrh 81 Návrh směrnice Čl. 108 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pojišťovny a zajišťovny mohou pro určitý podmodul nebo rizikový modul použít zjednodušený výpočet, pokud to odůvodňuje povaha, rozsah a komplexnost rizik, kterým jsou tyto pojišťovny nebo zajišťovny vystaveny, a pokud by bylo neúměrné požadovat po všech pojišťovnách a zajišťovnách provedení standardizovaného výpočtu. |
Pojišťovny a zajišťovny mohou pro určitý podmodul nebo rizikový modul použít zjednodušený výpočet, pokud to odůvodňuje povaha, rozsah, komplexnost či specializace rizik, kterým jsou tyto pojišťovny nebo zajišťovny vystaveny, a pokud by bylo neúměrné požadovat po všech pojišťovnách a zajišťovnách provedení standardizovaného výpočtu. |
Odůvodnění | |
Pozornost budou zasluhovat i účinky specializace, které nastanou. | |
Pozměňovací návrh 82 Návrh směrnice Čl. 109 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) korelační parametry; |
c) korelační parametry a postupy pro aktualizaci těchto parametrů; |
Odůvodnění | |
Nedávná finanční krize ukázala, že korelační parametry může být zapotřebí pohotově aktualizovat. | |
Pozměňovací návrh 83 Návrh směrnice Čl. 109 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. j a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ja) zjednodušené výpočty stanovené pro určité podmoduly a rizikové moduly, jakož i kritéria, jejichž splnění se od kaptivních pojišťoven a zajišťoven vyžaduje, aby byly oprávněny využívat veškeré uvedené zjednodušené výpočty, jak je uvedeno v článku 108. |
Odůvodnění | |
Je rovněž zapotřebí, aby byla zvláštní zjednodušení uplatňována při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku i v případě kaptivních pojišťoven a zajišťoven. To je v souladu s obecným přístupem k ostatním malým a středním pojišťovnám a zajišťovnám. Dopady těchto zjednodušených výpočtů určí studie QIS 4. Navrhovaný pozměňovací návrh vytvoří ve směrnici platformu, na jejímž základě budou tato zvláštní zjednodušení v relevantních případech uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 84 Návrh směrnice Čl. 110 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Orgány dozoru žádost schválí, pouze pokud jsou přesvědčeny, že systémy dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny pro sledování a řízení rizik jsou přiměřené, a zejména, že interní model je v souladu s požadavky podle odstavce 3. |
5. Orgány dozoru žádost schválí, pouze pokud jsou přesvědčeny, že systémy dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny pro zjišťování, měření, sledování, řízení a oznamování rizik jsou přiměřené, a zejména, že interní model je v souladu s požadavky podle odstavce 3. |
Odůvodnění | |
Aby bylo možné sledovat, řídit či oznamovat rizika, je nezbytné je nejprve zjistit a změřit. | |
Pozměňovací návrh 85 Návrh směrnice Čl. 110 – odst. 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
7. Po dobu dvou let po obdržení schválení budou pojišťovny a zajišťovny poskytovat orgánům dozoru odhad solventnostního kapitálového požadavku určeného podle standardního vzorce uvedeného v pododdílu 2. |
7. Po dobu až dvou let po obdržení schválení může být požadováno, aby pojišťovny a zajišťovny poskytly orgánům dozoru odhad solventnostního kapitálového požadavku určeného podle standardního vzorce uvedeného v pododdílu 2. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh má zamezit nejasně vymezenému souběžnému výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce i prostřednictvím interního modelu. Orgány dozoru by měly mít pravomoc, avšak nikoli povinnost, výše uvedené požadovat. Realističtějším přístupem by bylo stanovit, že by orgány dozoru souběžné vykazování mohly požadovat. | |
Pozměňovací návrh 86 Návrh směrnice Čl. 111 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Při posuzování žádosti o používání částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé obchodní útvary pojišťovny nebo zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i útvarů, orgány dozoru mohou požadovat, aby dotyčné pojišťovny a zajišťovny předložily reálný přechodný plán na rozšíření působnosti modelu. |
vypouští se |
V přechodném plánu musí být stanoveno, jakým způsobem pojišťovny a zajišťovny zamýšlí rozšířit působnost modelu na jiné podmoduly nebo obchodní útvary, aby se zajistilo, že se model v souvislosti s daným rizikovým modulem vztahuje na hlavní část jejich pojistných operací. |
|
Odůvodnění | |
V případě řady společností může být využívání částečného modelu v kombinaci se standardním přístupem nákladově efektivnějším řešením než úplný interní model, protože se tak zdroje soustředí na nejvýznamnější rizika. Tato možnost je obzvláště důležitá pro přiměřený přístup k malým a středním pojišťovnám. | |
Pozměňovací návrh 87 Návrh směrnice Článek 117 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pokud není vhodné vypočítat solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 z toho důvodu, že se rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od podkladových předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, mohou orgány dozoru prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí na dotyčných pojišťovnách nebo zajišťovnách požadovat, aby k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použily interní model nebo jeho příslušné rizikové moduly. |
Pokud není vhodné vypočítat solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 z toho důvodu, že se rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od podkladových předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku, mohou za výjimečných okolností orgány dozoru prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí na dotyčných pojišťovnách nebo zajišťovnách požadovat, aby k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použily interní model nebo jeho příslušné rizikové moduly. |
Odůvodnění | |
Pravomoc orgánu dozoru požadovat, aby společnost vytvořila interní model, pokud se její rizikový profil „podstatně odchyluje od podkladových předpokladů ke standardnímu přístupu“, by měla být uplatňována pouze v mimořádných případech, které stanoví článek 37. | |
Pozměňovací návrh 88 Návrh směrnice Čl. 119 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených pojistně-matematických a statistických technikách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv. |
2. Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených, použitelných a náležitých pojistně-matematických a statistických technikách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že v článku 83 se hovoří o „použitelnosti a náležitosti“, výraz „přiměřený“ není dostatečný. | |
Pozměňovací návrh 89 Návrh směrnice Čl. 119 – odst. 3 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Údaje používané pro interní model musí být přesné, úplné a vhodné. |
3. Údaje používané pro interní model musí být náležitě a dostatečně přesné a komplexní, aby odůvodňovaly důvěru, jež je do nich vkládána. |
Odůvodnění | |
Požadavek na to, aby byly údaje „úplné“, by mohl být zbytečnou překážkou pro vytváření interních modelů; namísto toho by měl upřesnit normy, které musí splňovat údaje, jež jsou podkladem interního modelu. | |
Pozměňovací návrh 90 Návrh směrnice Článek 127 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Minimální kapitálový požadavek se vypočítá v souladu s těmito zásadami: |
1. minimální kapitálový požadavek se vypočítá v souladu s těmito zásadami: |
a) vypočítá se jasným a jednoduchým způsobem, který umožní revizi výpočtu; |
a) vypočítá se jasným a jednoduchým způsobem, který umožní revizi výpočtu; |
b) minimální kapitálový požadavek musí odpovídat výši použitelných základních vlastních zdrojů, pod niž jsou pojistníci a oprávněné osoby vystaveny nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovnám a zajišťovnám bylo povoleno pokračovat v jejich operacích; |
b) Minimální kapitálový požadavek odpovídá výši použitelných základních vlastních zdrojů, pod niž by pojistníci a oprávněné osoby byly vystaveny nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovnám a zajišťovnám bylo povoleno pokračovat v jejich operacích; |
|
ba) vypočítá se jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny těchto proměnných: technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny, předepsané pojistné nebo zajistné, kapitál v riziku, odložená daňová povinnost a administrativní náklady. Proměnné se ocení bez zohlednění zajištění. |
c) úroveň minimálního kapitálového požadavku se kalibruje na hodnotu v riziku základních vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti v rozmezí 80 % až 90 % v časovém horizontu jednoho roku; |
c) minimální kapitálový požadavek je omezen dolní a horní mezní hodnotou, která se vypočítá jako procentní podíl solventnostního kapitálového požadavku kalibrovaného na hodnotu v riziku základních vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti v rozmezí 80 % až 90 % v časovém horizontu jednoho roku; |
d) absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku činí 1 000 000 EUR pro neživotní pojišťovny a zajišťovny a 2 000 000 EUR pro životní pojišťovny. |
(d) absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku činí: |
|
i) 2 200 000 EUR pro neživotní pojišťovny, včetně kaptivních pojišťoven, kromě případů, že jsou kryta všechna nebo některá rizika zařazená do tříd 10 až 15, jež jsou uvedeny v bodu A přílohy I, kdy absolutní dolní mez činí 3 200 000 EUR; |
|
ii) 3 200 000 EUR pro životní pojišťovny, včetně kaptivních; |
|
3 000 000 EUR pro zajišťovny kromě kaptivních zajišťoven, pro něž činí minimální kapitálový požadavek nejméně 1 200 000 EUR; |
|
iv) součet částek uvedených v bodech i) a ii) pro pojišťovny podle čl. 72 odst. 2 a 5; |
|
da) je plně v souladu s přístupem solventnostního kapitálového požadavku vycházejícím z rizik, aby bylo dosaženo zvyšující se úrovně zásahů orgánů dozoru; |
|
1a. Aniž je dotčen odst. 1 písm. d), minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny vypočteného podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílů 2 nebo 3, a to včetně veškerého navýšení kapitálu uloženého podle článku 37. |
2. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají minimální kapitálový požadavek alespoň jednou za čtvrt roku a oznámí výsledek výpočtu orgánům dozoru. |
2. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají minimální kapitálový požadavek alespoň jednou za čtvrt roku a oznámí výsledek výpočtu orgánům dozoru. |
|
2a. Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku 310 odst. 1 Komise poskytne Evropskému parlamentu a Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zprávu o předpisech členských států a postupech orgánů dozoru přijatých podle odstavců 1, 1 písm. a) a 2. Zpráva se bude zejména zabývat použitím a dolní a horní mezní hodnotou v odstavci 1 písm. a) a problémy, s kterými se potýkají orgány dozoru a podniky při uplatňování tohoto článku. |
Odůvodnění | |
Směrnice o zajišťovací činnosti v současné době uznává specifickou strukturu rizik v kaptivním podnikání a stanoví, že s cílem zohlednit zvláštnosti kaptivních zajišťoven by měla být přijata opatření, která domovskému členskému státu umožní stanovit minimální garanční fond, jenž je pro zajišťovny povinný, v nižší hodnotě 1 mil. EUR. Důvody, které před několika lety vedly členské státy k tomu, že prostřednictvím směrnice o zajišťovací činnosti přijaly pro zajišťovny zvláštní režim, jsou stále platné. | |
Pozměňovací návrh 91 Návrh směrnice Čl. 130 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pokud jde o celkové portfolio aktiv, pojišťovny a zajišťovny investují pouze do aktiv a nástrojů, jejichž rizika může dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna řádně sledovat, řídit a kontrolovat. |
2. Pokud jde o celkové portfolio aktiv, pojišťovny a zajišťovny investují pouze do aktiv a nástrojů, jejichž rizika může dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna řádně zjišťovat, měřit, sledovat, řídit, kontrolovat a oznamovat. |
Odůvodnění | |
Aby bylo možné sledovat, řídit či oznamovat rizika, je nezbytné je nejprve zjistit a změřit. | |
Pozměňovací návrh 92 Návrh směrnice Čl. 130 – odst. 2 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Aktiva držená na krytí technických rezerv jsou rovněž investována způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání pojistných a zajistných závazků. Uvedená aktiva jsou investována v nejlepším zájmu pojistníků a oprávněných osob. |
Aktiva držená na krytí technických rezerv jsou rovněž investována způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání pojistných a zajistných závazků. Uvedená aktiva jsou investována v obecném zájmu pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn případný politický cíl, jenž je zveřejněn v plném rozsahu, jako je např. etická či ekologická investice. |
Odůvodnění | |
Riziko nelze kontrolovat. Lze jej řídit a řízením zmírňovat jeho účinky. Nejlepší zájem je obtížně definovatelný. Jde o to, že by měl být sledován obecný prospěch pojistníků a oprávněných osob, kteří by ale zároveň měli mít možnost dát souhlas k mimořádným investicím. | |
Pozměňovací návrh 93 Návrh směrnice Čl. 131 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Prvním pododstavcem nejsou dotčeny požadavky, které mohou stanovit orgány dozoru členského státu závazku s ohledem na drobné investory, pokud jde o aktiva nebo referenční hodnoty, na něž se mohou v případě, že investiční riziko nesou pojistníci, vázat výhody vyplývající z pojistné smlouvy. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh má zvýšit ochranu spotřebitele. Podle konsolidovaného znění směrnice o životním pojištění mohou v současnosti orgány dozoru stanovovat pravidla ohledně toho, jaká aktiva se mohou vázat na pojistné smlouvy spojené s investičními podíly (např. produkty typu SKIPCP). Je důležité, aby tato vazba zůstala zachována, a zamezilo se tak důsledkům napříč odvětvími, jestliže např. někde existují přísnější pravidla pro investování v rámci SKIPCP než pro investování jiného typu, pokud jde o to, s čím mohou být tyto podíly spojeny. | |
Pozměňovací návrh 94 Návrh směrnice Čl. 132 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pokud jde o pojistná rizika nacházející se ve Společenství, členské státy zajistí, aby aktiva držená na krytí technických rezerv k uvedeným rizikům byla umístěna v rámci Společenství. Členské státy nesmí od pojišťoven požadovat, aby uvedená aktiva umisťovaly v určitém členském státě. |
1. Pokud jde o pojistná rizika nacházející se ve Společenství, členské státy nebudou požadovat, aby aktiva držená na krytí technických rezerv k uvedeným rizikům byla umístěna v rámci Společenství nebo v určitém členském státě. |
Pokud jde však o částky ze zajistných smluv vymahatelné vůči pojišťovnám nebo zajišťovnám povoleným podle této směrnice nebo pojišťovnám nebo zajišťovnám, jejichž sídlo se nachází ve třetí zemi, u nichž se má za to, že jejich solventnostní režim odpovídá článku 170, členské státy nesmí požadovat, aby byla aktiva představující uvedené vymahatelné částky umístěna v rámci Společenství. |
Pokud jde o částky ze zajistných smluv vymahatelné vůči pojišťovnám nebo zajišťovnám povoleným podle této směrnice nebo pojišťovnám nebo zajišťovnám, jejichž sídlo se nachází ve třetí zemi, u nichž se má za to, že jejich solventnostní režim odpovídá článku 170, členské státy také nesmí požadovat, aby byla aktiva představující uvedené vymahatelné částky umístěna v rámci Společenství. |
Požadavek na umístění aktiv podle prvního odstavce se nechápe jako požadavek, že movitá aktiva musí být uložena nebo že nemovitá aktiva podléhají omezujícím opatřením, jako je například registrace hypoték. U aktiv představovaných nároky vůči dlužníkům se předpokládá, že se nacházejí v členském státě, kde jsou realizovatelná. |
|
Odůvodnění | |
Požadavek na umístění aktiv v EU odporuje zásadě obezřetného investování a může v mnoha tíživých situacích dokonce poškozovat zájmy pojistníků. Pokud jde o zvýšené vystavení se rizikům, tato otázka je řešena v rámci solventnostního kapitálového požadavku. | |
Pozměňovací návrh 95 Návrh směrnice Článek 136 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pojišťovny a zajišťovny informují orgán dozoru, jakmile zjistí, že se již nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících. |
1. Pojišťovny a zajišťovny informují neprodleně orgán dozoru, jakmile zjistí, že se již nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících. |
2. Poté, co dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že se již nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, předloží do dvou měsíců orgánu dozoru ke schválení reálný ozdravný plán. |
2. Poté, co dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že se již závažným způsobem nedodržuje solventnostní kapitálový požadavek, předloží do dvou měsíců orgánu dozoru ke schválení reálný ozdravný plán. |
3. Orgán dozoru požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala do šesti měsíců od doby, kdy zjistila nedodržování solventnostního kapitálového požadavku, nezbytná opatření k opětovnému stanovení úrovně použitelných vlastních zdrojů kryjících solventnostní kapitálový požadavek nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku. |
3. Orgán dozoru požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala do šesti měsíců od doby, kdy zjistila závažný případ nedodržování solventnostního kapitálového požadavku, nezbytná opatření k opětovnému stanovení úrovně použitelných vlastních zdrojů kryjících solventnostní kapitálový požadavek nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby se zajistilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku. |
Uvedenou lhůtu může orgán dozoru případně prodloužit o tři měsíce. |
Uvedenou lhůtu může orgán dozoru případně prodloužit o tři měsíce. |
|
3a. S cílem zamezit procyklickým efektům a zabránit destabilizaci finančních trhů vyžadováním toho, aby podniky dodržovaly solventnostní kapitálový požadavek do devíti měsíců od doby, kdy bylo zjištěno jeho nedodržování orgány dozoru mohou prodloužit lhůtu stanovenou v druhém pododstavci třikrát o další tři měsíce. |
4. Za výjimečných okolností, pokud se orgán dozoru domnívá, že se finanční situace dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny bude dále zhoršovat, může také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy uvedené pojišťovny nebo zajišťovny. Tento orgán dozoru informuje orgány dozoru hostitelských členských států o veškerých podniknutých opatřeních. Uvedené orgány na žádost orgánu dozoru domovského členského státu přijmou stejná opatření. Orgán dozoru domovského členského státu označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat. |
4. Prodloužení lhůt stanovených v odstavci 3 je předmětem minimálně následujících požadavků: |
|
a) aby zpráva o pokroku byla předložena orgánu dozoru každé tři měsíce; a |
|
b) aby se výrazně zlepšilo dodržování solventnostního kapitálového požadavku během tří měsíců před navrhovaným prodloužením lhůty. |
Odůvodnění | |
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je umožnit přijetí prováděcích opatření, která zajistí, aby v zájmu ochrany pojistníků a oprávněných osob pojištěných dotyčnými pojišťovnami byly pravomoci orgánů dozoru a kroky, které tyto orgány provedou, úměrné expozici riziku. | |
Pozměňovací návrh 96 Návrh směrnice Čl. 139 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tato opatření zohlední úroveň zhoršení solventnosti dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny a dobu jeho trvání. |
Tato opatření zohlední úroveň zhoršení solventnosti dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny a dobu jeho trvání a jsou úměrná riziku, které toto zhoršení solventnosti představuje pro ochranu pojistníků a oprávněných osob. |
Odůvodnění | |
Tento odstavec dává orgánům dozoru pravomoc „přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojistníků“. Takto neomezená pravomoc je zjevně příliš neurčitá a široká. Pravomoci při výkonu dozoru by měly vycházet z určitých zásad, měly by být přiměřené a postupně nabývat na síle úměrně k závažnosti porušení kapitálových požadavků. Měly by zohledňovat možnost, že se kapitálová pozice společnosti v budoucnu zhorší, a veškeré kroky, které společnost učinila nebo v blízké budoucnosti hodlá učinit, aby nepříznivý vývoj zmírnila. | |
Pozměňovací návrh 97 Návrh směrnice Čl. 141 – pododstavec 1 (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise přijme prováděcí opatření, v nichž vymezí podmínky, za kterých je možno zasáhnout podle čl. 136 odst. 3 a 4, a upřesní uplatňování zásad uvedených v článku 139. |
Odůvodnění | |
Je nezbytné, aby směrnice v co největší míře sloužila ke sjednocení postupů a činnosti jednotlivých evropských orgánů dozoru, aby nedocházelo k tomu, že se budou podnikatelské subjekty setkávat v jednotlivých členských státech s rozdílným přístupem. Proto je předkládán návrh, aby Komise v rámci prováděcích opatření (Lamfalussyho postupu na úrovni 2) vymezila jednotné obecné zásady, které musí vnitrostátní orgány dozoru zohledňovat. | |
Pozměňovací návrh 98 Návrh směrnice Čl. 164 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Pro tyto účely se má za to, že vymahatelné částky ze zajistných smluv jsou umístěny v členském státě, kde je prováděna činnost, pokud se jedná o částky ze zajistných smluv vymahatelných od: |
|
a) podniků, kterým bylo uděleno povolení v souladu s touto směrnicí; |
|
b) zajišťoven pro konkrétní účel nebo subjekt nebo |
|
c) podniků se sídlem ve třetí zemi, jejíž solventnostní režim se považuje za rovnocenný podle článku 170. |
Pozměňovací návrh 99 Návrh směrnice Čl. 170 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise přijme rozhodnutí v souladu s poradním postupem podle čl. 304 odst. 2, zda je solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajistné činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví tato směrnice. |
1. Komise může přijmout rozhodnutí o tom, zda je solventnostní režim třetí země uplatňovaný na zajistné činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I, kapitola VI. |
Tato rozhodnutí jsou pravidelně přezkoumávána. |
Tato rozhodnutí, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 304 odst. 3. Jsou pravidelně přezkoumávána, aby byly zohledněny veškeré změny solventnostního režimu stanoveného v hlavě I kapitole VI a veškeré změny solventnostního režimu uplatňovaného třetí zemí. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí týkající se rovnocennosti norem ve třetích zemích je politická otázka, v níž by mělo být ke spolutvůrcům právních předpisů přistupováno rovnocenně. Poradní postup podle čl. 304 odst. 2 přestane být aktuálním. | |
Pozměňovací návrh 100 Návrh směrnice Čl. 170 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Rozhodnutí podle odstavce 1 mohou vstoupit v platnost teprve poté, co dotyčná třetí země uzná solventnostní režim vymezený touto směrnicí za rovnocenný svému vlastnímu solventnostnímu režimu (vzájemné uznávání). |
Odůvodnění | |
Tento odstavec je doplněním článků 263 a 170, které upravují posuzování rovnocennosti. Zejména pokud jde o uznání systémů sledování zajišťovací činnosti, trvají jednání s různými jurisdikcemi o stanovení norem již mnoho let. Pokud země uvažují o zavedení souběžných systémů, neměla by je EU uznávat bez dalších požadavků. | |
Pozměňovací návrh 101 Návrh směrnice Čl. 183 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Dále jsou sděleny konkrétní informace, které pojistníkovi umožní správně pochopit rizika spojená se smlouvou, jež pojistník přebírá. |
Odůvodnění | |
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je společně s pozměňovacími návrhy k článkům 180 a 181 posílit v návrhu Komise ochranu a informovanost pojistníka. | |
Pozměňovací návrh 102 Návrh směrnice Článek 183 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 183a |
|
Informace pro pojistníky přebytek |
|
Kromě údajů uvedených v článku 183 je pojistníkovi před uzavřením smlouvy o životním pojištění sděleno, že se přebytek podle čl. 90 odst. 2 použije pro účely solventnostního požadavku. |
Odůvodnění | |
Součástí informací, které jsou pojistníkovi sdělovány ještě před podepsáním smlouvy, by měla být i informace o použití plošně rozdělených realizovaných zisků při jakémkoliv porušení standardního kapitálového požadavku. Význam tohoto postupu se ukázal i v případě vyšetřování ve věci společnosti Equitable Life. | |
Pozměňovací návrh 103 Návrh směrnice Čl. 208 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny, které uzavírají smlouvy o finitním zajištění nebo vykonávají činnosti finitního zajištění, byly schopné odpovídajícím způsobem sledovat, řídit, kontrolovat a oznamovat rizika, která z těchto smluv resp. činností vyplývají. |
1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny, které uzavírají smlouvy o finitním zajištění nebo vykonávají činnosti finitního zajištění, byly schopné odpovídajícím způsobem zjišťovat, měřit, sledovat, řídit, kontrolovat a oznamovat rizika, která z těchto smluv resp. činností vyplývají. |
Odůvodnění | |
Měřit riziko je možné teprve poté, co je zjištěno. Kombinaci těchto pěti kroků – zjistit, změřit, řídit, sledovat a oznamovat – uvádí Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) ve svém prvním souboru doporučení. | |
Pozměňovací návrh 104 Návrh směrnice Čl. 210 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) „skupinou“ skupina podniků, která sestává z podniku držícího účast, jeho dceřiných podniků a subjektů, ve kterých tento podnik nebo jeho dceřiné podniky drží účast, nebo z podniků, mezi nimiž existují vzájemné vztahy ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS; |
c) „skupinou“ se rozumí skupina podniků: |
|
i) která sestává z podniku držícího účast, jeho dceřiných podniků a subjektů, ve kterých tento podnik nebo jeho dceřiné podniky drží účast, nebo z podniků, mezi nimiž existují vzájemné vztahy ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS; nebo |
|
ii) která je založena na smluvním nebo jiném věcném uznání dlouhodobých pevných a udržitelných finančních vazeb mezi těmito podniky, a která může zahrnovat vzájemné uznávání nebo sdružení na bázi vzájemného uznávání za předpokladu, že: |
|
– centralizovaná koordinace má de fakto dominantní vliv na rozhodování, včetně finančních, všech podniků, které jsou součástí skupiny;. a |
|
– založení a zrušení těchto vztahů pro účely této hlavy podléhají předchozímu souhlasu orgánu dozoru nad skupinou. |
|
Podnik provádějící centralizovanou koordinaci bude považován za podnik držící účast nebo, v případě potřeby, za mateřský podnik, a všechny ostatní podniky budou považovány za přidružené podniky nebo v případě potřeby za dceřiné podniky; |
Odůvodnění | |
Práva a povinnosti dozoru nad skupinou jsou v textu navrhovaném Komisí omezeny na skupiny mateřských / dceřiných seskupení. Existují však skupiny pojišťoven a/nebo (holdingových) pojišťoven se smíšenou činností založených na smluvních vztazích, kde je podobná situace. Dozor nad skupinou by měl být přínosem také pro tyto skupiny. | |
Pozměňovací návrh 105 Návrh směrnice Čl. 210 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) „sborem orgánů dozoru“ se rozumí stálá, ale flexibilní struktura pro spolupráci a koordinaci mezi orgány dozoru v příslušných členských státech; |
Odůvodnění | |
Za účelem zajištění toho, aby byly zaváděny sbory orgánů dozoru jako právního požadavku pro dozor nad přeshraničními pojišťovacími skupinami, je třeba do rámcové směrnice zahrnout jeho definici. | |
Pozměňovací návrh 106 Návrh směrnice Čl. 212 – odst. 2 – pododstavec 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pokud orgán dozoru nad skupinou některou pojišťovnu nebo zajišťovnu nezahrne do dozoru nad skupinou s odvoláním na jeden z důvodů uvedených v písm. b) a c) prvního pododstavce, mohou orgány dozoru členského státu, ve kterém se tento podnik nachází požadovat, aby podnik vedoucí skupinu poskytnul veškeré informace, které mohou usnadnit dozor nad dotyčnou pojišťovnou nebo zajišťovnou. |
Pokud je orgán dozoru nad skupinou toho názoru, že by některá pojišťovna či zajišťovna neměla být zahrnuta do dozoru nad skupinou s odvoláním na jeden z důvodů uvedených v písm. b) a c) prvního pododstavce, přijme rozhodnutí až po konzultaci s orgány dozoru členského státu, ve kterém se tento podnik nachází. Orgány dozoru členského státu, ve kterém se tento podnik nachází, mohou požadovat, aby podnik vedoucí skupinu poskytnul veškeré informace, které mohou usnadnit dozor nad dotyčnou pojišťovnou nebo zajišťovnou. |
Odůvodnění | |
Mechanismus skupinové podpory je založen na vzájemné důvěře. Mělo by se však posílit zapojení příslušných orgánů dozoru, které nejsou orgánem dozoru nad skupinou. Všechny zúčastněné orgány dozoru by měly být schopny zhodnotit situaci na základě stejného rozsahu informací. Pokud příslušné orgány dozoru nemohou dosáhnout dohody, je užitečné získat odborné stanovisko třetí strany, která na danou záležitost poskytne nezávislý pohled. Problém agentury / správy, jenž nastal v původním návrhu, je tímto vyřešen. | |
Pozměňovací návrh 107 Návrh směrnice Čl. 220 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Aniž je dotčen odstavec 1, následující položky mohou být zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku dotyčného přidruženého podniku: |
2. Aniž je dotčen odstavec 1, jakýkoliv upsaný, ale nesplacený kapitál příslušné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává, může být zahrnut do výpočtu pouze tehdy, pokud je použitelný pro krytí solventnostního kapitálového požadavku dotyčného přidruženého podniku. |
a) rezervy tvořené ze zisku a budoucí zisky vytvořené v životní pojišťovně nebo zajišťovně přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává; |
|
b) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává. |
|
c) jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, který představuje potenciální závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast. |
|
Odůvodnění | |
Rezervy tvořené ze zisku a budoucí zisky jsou účetní zásady, které nejsou v souladu s reálnými zásadami oceňování, jimž podle této směrnice pojišťovny podléhají. Proto je nutno to vyloučit. | |
Pozměňovací návrh 108 Návrh směrnice Čl. 220 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Jestliže jsou orgány dozoru toho názoru, že vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek jiné přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, než je uvedeno v odstavci 2, nemohou být dány účinně k dispozici za účelem krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává, lze tyto použitelné vlastní zdroje zahrnout do výpočtu pouze do té míry, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku přidruženého podniku. |
3. V případě, že vlastní zdroje použitelné pro solventnostní kapitálový požadavek jiné přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, než je uvedeno v odstavci 2, nemohou být dány účinně k dispozici za účelem krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, u níž se skupinová solventnost vypočítává, lze tyto použitelné vlastní zdroje zahrnout do výpočtu pouze do té míry, v jaké jsou použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku přidruženého podniku. |
Pozměňovací návrh 109 Návrh směrnice Čl. 225 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Při výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, je výhradně pro účely tohoto výpočtu tato pojišťovna nebo zajišťovna z třetí země posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. |
1. Při výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, v souladu s článkem 231 je výhradně pro účely tohoto výpočtu tato pojišťovna nebo zajišťovna z třetí země posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. |
Odůvodnění | |
According to the Commission1, the Directive allows diversification effects to be taken into account across a whole group, and not just within the EU, when calculating the SCR on a consolidated basis. On the other hand, the deduction and aggregation method of calculating the SCR requires a third country to be equivalent before diversification benefits can be taken into account. This amendment distinguishes between the two calculation methods, clarifying that arbitrary limits cannot be placed on diversification benefits when using the consolidated method. | |
1 Letter from Jorgen Holmquist, Director-General, DG Markt, to Thomas Steffen, CEIOPS Chairman, dated 23 January 2008 | |
Pozměňovací návrh 110 Návrh směrnice Čl. 225 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Orgán dozoru nad skupinou rozhodne o rovnocennosti režimů teprve po konzultaci s ostatními dotyčnými orgány dozoru a s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním. |
Přitom orgán dozoru nad skupinou konzultuje s ostatními dotyčnými orgány dozoru a s výborem CEIOPS. |
Odůvodnění | |
V odstavci 2 se uvádí, že orgán dozoru nad skupinou rozhodne o rovnocennosti, zatímco v odstavci 3 je tato pravomoc udělena Komisi. Pro upřesnění skutečnosti, že tato pravomoc náleží Komisi, je nutno odstavec 2 upravit. | |
Pozměňovací návrh 111 Návrh směrnice Čl. 225 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a v souladu s postupem stanoveným v čl. 304 odst. 2 rozhodne, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI . |
3. Komise může rozhodnout, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI, v souladu se zásadou vzájemného uznávání. |
Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu, aby byly zohledněny veškeré změny solventnostního režimu stanoveného v hlavě I kapitole VI a solventnostního režimu uplatňovaného třetí zemí. |
Tato rozhodnutí, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 304 odst. 3. Podléhají pravidelnému přezkumu, aby byly zohledněny veškeré změny solventnostního režimu stanoveného v hlavě I kapitole VI a solventnostního režimu uplatňovaného třetí zemí. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí týkající se rovnocennosti norem ve třetích zemích je politická otázka, v níž by mělo být ke spolutvůrcům právních předpisů přistupováno rovnocenně. Poradní postup podle čl. 304 odst. 2 tedy přestane být aktuální. | |
Pozměňovací návrh 112 Návrh směrnice Čl. 225 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
V případě, že Komise nepřijme rozhodnutí v souladu s odstavcem 3, se předpokládá, že režim třetí země není rovnocenný režimu stanovenému touto směrnicí a jejími prováděcími opatřeními. Takovýto předpoklad musí být vyvratitelný. |
Odůvodnění | |
Z tohoto pozměňovacího návrhu vyplývá, že existuje vyvratitelný předpoklad nerovnocennosti režimu třetí země. | |
Pozměňovací návrh 113 Návrh směrnice Čl. 225 – odst. 4 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Pokud Komise v souladu s odstavcem 3 rozhodne, že solventnostní režim v třetí zemi je rovnocenný, nepoužije se odstavec 2. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu předloženému panem Sánchezem Presedem k čl. 225 odst. 2 druhému pododstavci. | |
Pozměňovací návrh 114 Návrh směrnice Čl. 228 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) poměrného podílu minimálního kapitálového požadavku připadajícího na přidruženou pojišťovnu nebo zajišťovnu. |
b) poměrný podíl minimálního kapitálového požadavku připadajícího na přidruženou pojišťovnu a zajišťovnu. |
Odůvodnění | |
Technická úprava, aby se zohlednilo, že jak u pojišťoven, tak i zajišťoven je nutno přidat poměrné podíly, a že v tomto případě není na výběr, což by ze slova „nebo“ mohlo vyplývat. | |
Pozměňovací návrh 115 Návrh směrnice Čl. 229 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Byl-li Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním požádán o vyjádření, příslušné orgány dozoru náležitě zohlední toto vyjádření, než přijmou společné rozhodnutí. |
4. Nepřijmou-li příslušné orgány dozoru společné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost se všemi náležitostmi, požádá orgán dozoru nad skupinou výbor CEIOPS, aby během dalších deseti týdnů předložil nezávazné vyjádření přijaté kvalifikovanou většinou svých členů všem příslušným orgánům dozoru. |
Orgán dozoru nad skupinou předá žadateli písemně řádně odůvodněné společné rozhodnutí uvedené v odstavci 2, s objasněním všech podstatných odchylek od stanoviska Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním. |
Orgán dozoru nad skupinou rozhodne do tří týdnů od předložení uvedeného vyjádření, přičemž toto vyjádření plně zohlední. Rozhodnutí orgánu dozoru nad skupinou je vydáno písemně s řádným odůvodněním a zohledňuje stanoviska ostatních příslušných orgánů dozoru. |
Toto společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgánem dozoru nadále uplatňováno. |
Orgán dozoru nad skupinou předá rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru. Příslušné orgány dozoru budou toto rozhodnutí dodržovat. |
Odůvodnění | |
Mělo by se posílit zapojení příslušných orgánů dozoru, které nejsou orgánem dozoru nad skupinou. Všechny zúčastněné orgány dozoru by měly mít možnost hodnotit situaci na základě stejných relevantních informací. Pokud příslušné orgány dozoru nemohou dosáhnout dohody, je užitečné získat odborné stanovisko třetí strany, která na danou záležitost poskytne nezávislý pohled. | |
Stanovisko výboru CEIOPS by mělo být přijato kvalifikovanou většinou na základě hlasování, neboť jak orgán dozoru domovského státu, tak orgán dozoru hostitelského státu jsou členy tohoto výboru. | |
Pozměňovací návrh 116 Návrh směrnice Hlava III – kapitola II – oddíl 1– pododdíl 6 – název | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
PODODDÍL 6 – SKUPINOVÁ PODPORA |
ODDÍL 1a – SKUPINOVÁ PODPORA |
Odůvodnění | |
Skupinová podpora je pojem, který je možno použít nezávisle na uplatnění metod, které mají zabránit tomu, aby skupina využívala dvojí převádění kapitálu (tzv. double gearing). | |
Pozměňovací návrh 117 Návrh směrnice Článek 234 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy zajistí, aby pravidla stanovená v článcích 236 až 241 se na žádost pojišťovny nebo zajišťovny vztahovala na jakoukoli pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je jejím dceřiným podnikem, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: |
Členské státy zajistí, aby se pravidla stanovená v článcích 236 až 241 vztahovala na jakoukoli pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je jejím dceřiným podnikem, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: |
a) dceřiný podnik podléhá dozoru nad skupinou prováděnému orgánem dozoru nad skupinou na úrovni mateřského podniku v souladu s touto hlavou a orgán dozoru nad skupinou o ní nerozhodl ve smyslu čl. 212 odst. 2; |
a) dceřiný podnik podléhá dozoru nad skupinou prováděnému orgánem dozoru nad skupinou na úrovni mateřského podniku v souladu s touto hlavou a orgán dozoru nad skupinou ho nevyloučil z oblasti působnosti čl. 212 odst. 2; |
b) postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly mateřského podniku se vztahují i na dceřiný podnik a mateřský podnik splňuje požadavky příslušných orgánů dozoru na obezřetné řízení dceřiného podniku; |
b) postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly mateřského podniku se vztahují i na dceřiný podnik a mateřský podnik splňuje požadavky příslušných orgánů dozoru na obezřetné řízení dceřiného podniku; |
c) mateřský podnik se písemně a formou právně závazného dokumentu přijatého orgánem dozoru nad skupinou v souladu s článkem 237 zaváže, že použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 budou v případě potřeby převedeny do výše limitu vyplývajícího z uplatnění článku 237; |
c) mateřský podnik se písemně a formou právně závazného dokumentu přijatého orgánem dozoru nad skupinou a druhým příslušným orgánem dozoru v souladu s článkem 237 zaváže, že příslušné základní vlastní zdroje budou bezpodmínečně a neprodleně převedeny, jakmile o to bude požádáno, ve formě odpovídajících aktiv na žádost buď orgánu dozoru nad skupinou, nebo druhého příslušného orgánu dozoru, a to do výše limitu vyplývajícího z uplatnění článku 237; |
|
ca) mateřský podnik splní podmínky příslušného orgánu, pokud jde o obezřetné řízení dceřiného podniku, a prohlásí se souhlasem orgánu dozoru, že se zaručuje za závazky přijaté dceřiným podnikem; |
|
cb) primárním zdrojem skupinové podpory jsou vlastní finanční zdroje převedené z mateřského podniku na dceřiný podnik a existují právně vymahatelné smlouvy, které umožní převod použitelných vlastních zdrojů v případě, že je skupinová podpora poskytována ze zdrojů dostupných v dceřiné společnosti; nebo |
d) žádost o povolení, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovaly články 236 až 241, podal mateřský podnik a tato žádost byla kladně vyřízena v souladu s postupem stanoveným v článku 235. |
d) žádost o povolení, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovaly články 236 až 241, podaly společně mateřský podnik a daný dceřiný podnik a tato žádost byla kladně vyřízena v souladu s postupem stanoveným v článku 235. |
Odůvodnění | |
Vypuštěná slova jsou vzhledem k odstavci d) tohoto článku zavádějící, neboť není jasné, kdo o skupinovou podporu žádá. | |
Pozměňovací návrh 118 Návrh směrnice Čl. 235 – odst. 2 a 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti. |
2. Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do tří měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti. |
Orgán dozoru nad skupinou předá neprodleně tuto žádost obsahující všechny náležitosti ostatním příslušným orgánům dozoru. |
Orgán dozoru nad skupinou předá neprodleně tuto žádost obsahující všechny náležitosti ostatním příslušným orgánům dozoru. |
Společné rozhodnutí se vydá písemně s řádným odůvodněním a bude orgánem dozoru nad skupinou předáno žadateli. Uvedené společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgány dozoru nadále uplatňováno v příslušných členských státech. |
Společné rozhodnutí se vydá písemně s řádným odůvodněním a bude orgánem dozoru nad skupinou předáno žadateli. Uvedené společné rozhodnutí bude dodržováno orgány dozoru v příslušných členských státech. |
3. Nepřijmou-li příslušné orgány dozoru společné rozhodnutí do šesti měsíců, orgán dozoru nad skupinou rozhodne o této žádosti samostatně. Rozhodnutí bude vydáno písemně s řádným odůvodněním a zohlední veškeré názory a výhrady ostatních příslušných orgánů dozoru vyjádřené během šestiměsíční lhůty. Rozhodnutí bude předáno žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru. Toto rozhodnutí se považuje za směrodatné a bude orgány dozoru nadále uplatňováno. |
3. Nepřijmou-li příslušné orgány dozoru společné rozhodnutí do tří měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost se všemi náležitostmi, požádá orgán dozoru nad skupinou výbor CEIOPS, aby během dalších dvou měsíců předložil všem příslušným orgánům dozoru své vyjádření přijaté kvalifikovanou většinou svých členů. |
|
Orgán dozoru nad skupinou rozhodne do jednoho týdne od předložení vyjádření výboru CEIOPS, přičemž plně zohlední jak toto vyjádření, tak stanoviska ostatních příslušných orgánů dozoru. |
|
Rozhodnutí orgánu dozoru nad skupinou bude vydáno písemně s řádným odůvodněním a s vysvětlením všech podstatných odchylek od stanovisek ostatních příslušných orgánů dozoru nebo vyjádření výboru CEIOPS. |
|
Orgán dozoru nad skupinou předá své rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru, které mohou tyto informace dále poskytnout ostatním podnikům ve skupině, nad nimiž vykonávají dozor. Všechny příslušné orgány dozoru budou toto rozhodnutí dodržovat. |
Odůvodnění | |
Mechanismus skupinové podpory je založen na vzájemné důvěře. Mělo by se však posílit zapojení příslušných orgánů dozoru, které nejsou orgánem dozoru nad skupinou. Všechny zúčastněné orgány dozoru by měly mít možnost hodnotit situaci na základě stejného rozsahu informací. Pokud příslušné orgány dozoru nemohou dosáhnout dohody, je užitečné získat odborné stanovisko třetí strany, která na danou záležitost poskytne nezávislý pohled. Problém agentury/správy, jenž nastal v původním návrhu, je tímto vyřešen. | |
Pozměňovací návrh 119 Návrh směrnice Čl. 236 – odst. 2 až 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě interního modelu schváleného na úrovni skupiny v souladu s článkem 229 a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, usoudí, že jeho rizikový profil se podstatně odchyluje od tohoto interního modelu, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku stanoveného na základě takového modelu, nebo ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálu nebylo odpovídající, může orgán dozoru požadovat, aby tento podnik vypočítal svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Orgán dozoru sdělí důvody k takovému návrhu jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou. |
2. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě interního modelu schváleného na úrovni skupiny v souladu s článkem 229 a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, usoudí, že jeho rizikový profil se podstatně odchyluje od tohoto interního modelu, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku stanoveného na základě takového modelu, nebo ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálu nebylo odpovídající, může navrhnout, aby orgán dozoru požadoval, aby tento podnik vypočítal svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, sdělí důvody takových návrhů jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou. Pokud orgán dozoru nad skupinou souhlasí, navrhující orgán dozoru společně s orgánem dozoru nad skupinou buď stanoví navýšení kapitálu pro splnění solventnostního kapitálového požadavku tohoto dceřiného podniku v souladu s čl. 37 odst. 2 až 5, nebo – ve výjimečných případech – uloží tomuto podniku, aby vypočítal svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. |
3. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě standardního vzorce a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik usoudí, že rizikový profil podstatně odchyluje od předpokladů pro standardní vzorec, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku. |
3. Je-li solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku vypočítán na základě standardního vzorce a orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik usoudí, že rizikový profil podstatně odchyluje od předpokladů pro standardní vzorec, a pokud tento podnik dostatečně nezohlední připomínky orgánu dozoru, může tento orgán dozoru v případech uvedených v článku 37 navrhnout orgánu dozoru nad skupinou, aby uložil navýšení kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku tohoto dceřiného podniku. |
4. Orgán dozoru sdělí důvody k takovému návrhu jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou. |
Orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, sdělí důvody takového návrhu jak dceřinému podniku, tak orgánu dozoru nad skupinou. Pokud orgán dozoru nad skupinou souhlasí, stanoví navrhující orgán dozoru společně s orgánem dozoru nad skupinou navýšení kapitálu pro splnění solventnostního kapitálového požadavku tohoto dceřiného podniku v souladu s čl. 37 odst. 2 až 5. |
Nedojde-li ke shodě mezi orgánem dozoru a orgánem dozoru nad skupinou, nebo nepřijme-li orgán dozoru nad skupinou rozhodnutí do jednoho měsíce od podání návrhu orgánem dozoru, záležitost bude postoupena k posouzení Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, který v dvouměsíční lhůtě vyjádří své stanovisko. |
4. Nepřijmou-li příslušné orgány dozoru společné rozhodnutí do tří měsíců, požádá orgán dozoru nad skupinou výbor CEIOPS, aby během dalších dvou měsíců předložil všem příslušným orgánům dozoru své vyjádření přijaté kvalifikovanou většinou svých členů. |
Orgán dozoru nad skupinou náležitě zohlední toto stanovisko, než přijme konečné rozhodnutí. Orgán dozoru oznámí rozhodnutí dceřinému podniku a orgánům dozoru. |
Orgán dozoru nad skupinou rozhodne do jednoho týdne od předložení vyjádření výboru CEIOPS, přičemž plně zohlední jak toto vyjádření, tak stanoviska ostatních příslušných orgánů dozoru. |
Nepřijme-li orgán dozoru nad skupinou konečné rozhodnutí do jednoho měsíce od vyjádření Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, návrh orgánu dozoru bude považován za schválený. |
Rozhodnutí orgánu dozoru nad skupinou bude vydáno písemně s řádným odůvodněním a s vysvětlením všech podstatných odchylek od stanovisek ostatních příslušných orgánů dozoru nebo vyjádření výboru CEIOPS. |
|
Orgán dozoru nad skupinou předá své rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru, které mohou tyto informace dále poskytnout ostatním podnikům ve skupině, nad nimiž provádějí dozor. Všechny příslušné orgány dozoru budou toto rozhodnutí dodržovat. |
Odůvodnění | |
Z právního hlediska nemá orgán dozoru v členském státě, v němž má dceřiný podnik sídlo, žádné pravomoci. Proto je v zájmu zajištění právní jistoty vhodné, aby kapitálové navýšení pro dceřiný podnik stanovoval jeho orgán dozoru, popřípadě aby tento orgán dozoru dceřinému podniku uložil provedení výpočtu za využití standardního vzorce. V obou případech je nezbytnou podmínkou souhlas orgánu dozoru nad skupinou. | |
Pozměňovací návrh 120 Návrh směrnice Článek 237 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Odchylně od čl. 98 odst. 4 bude jakýkoli rozdíl mezi solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem dceřiného podniku kryt buď použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4, nebo skupinovou podporou, resp. jakoukoli kombinací obou výše uvedených položek. |
1. Odchylně od čl. 98 odst. 4 bude jakýkoli rozdíl mezi solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem dceřiného podniku kryt buď použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4, nebo skupinovou podporou, resp. jakoukoli kombinací obou výše uvedených položek. |
Pro účely klasifikace vlastní zdrojů do tříd v souladu s články 93 až 96 bude skupinová podpora posuzována jako doplňkové vlastní zdroje. |
Pro účely klasifikace vlastních zdrojů do tříd v souladu s články 93 až 96 bude skupinová podpora posuzována jako kapitál třídy 2. |
|
Přebytek podle článku 90 není v rámci režimu skupinové podpory převoditelný. |
2. Skupinová podpora má formu právně závazného písemného prohlášení před orgánem dozoru nad skupinou, kterým se prohlašující zaváže k převodu použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 5. |
2. Skupinová podpora má formu právně závazného písemného prohlášení učiněného mateřským podnikem ve prospěch dceřiného podniku a schváleného orgánem dozoru nad skupinou a příslušným orgánem dozoru, kterým se prohlašující zaváže, aniž by tím byla dotčena ustanovení platných právních předpisů pro obchodní společnosti, k převodu použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 5 až do stanovené maximální výše dotyčné dceřiné společnosti. |
|
2a. Skupinová podpora je poskytována z použitelných vlastních zdrojů, které jsou k dispozici v mateřském podniku či v jiném dceřiném podniku, existují-li jasné důkazy o tom, že pro převod vlastních zdrojů z tohoto dceřiného podniku nevznikne žádná právní překážka, a to ani v mimořádných situacích. |
3. Orgán dozoru nad skupinou přijme prohlášení uvedené v odstavci 2 teprve po prověření, zda: |
3. Orgán dozoru nad skupinou a orgán dozoru, který dceřiný podnik povolil, přijmou prohlášení uvedené v odstavci 2 teprve poté, co ve vzájemné součinnosti prověří, zda: |
a) skupina disponuje dostatečnými vlastními zdroji použitelnými ke krytí svého skupinového konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku; |
a) skupina disponuje dostatečnými vlastními zdroji použitelnými ke krytí svého skupinového konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku; |
|
aa) skupina má odpovídající systém řízení likvidity, aby bylo možné zajistit potenciální potřeby k převodu finančních prostředků; |
b) neexistují žádné současné nebo předvídatelné praktické, organizační nebo právní překážky, které by bránily urychlenému převodu použitelných vlastních zdrojů uvedených v odstavci 2; |
b) neexistují žádné současné nebo předvídatelné praktické, organizační nebo právní překážky, které by bránily urychlenému převodu použitelných vlastních zdrojů uvedených v odstavci 2; |
c) písemné prohlášení o skupinové podpoře splňuje všechny požadavky právních předpisů, kterým podléhá mateřský podnik, k tomu, aby mohlo být uznáno jako právní závazek, a že žádný právní prostředek podaný právnímu nebo správnímu orgánu nebude mít odkladný účinek. |
c) písemné prohlášení o skupinové podpoře a veškeré nezbytné doprovodné nástroje splňují všechny požadavky právních předpisů, které jsou závazné v členském státě podniku, jenž poskytuje skupinovou podporu, a že žádný právní prostředek podaný právnímu nebo správnímu orgánu nebude mít odkladný účinek, což se týká i poskytování skupinové podpory až do výše uvedené v posledním prohlášení, nebo případně podle čl. 244 odst. 1, a zavedení pořadí, které odpovídá pohledávkám pojistníků, a to i v případě reorganizace, vyrovnání, postoupení, převzetí nebo jiného správního řízení. |
|
3a. Nedají-li příslušné orgány dozoru společně souhlas do tří měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost se všemi náležitostmi, požádá orgán dozoru nad skupinou výbor CEIOPS, aby během dalších dvou měsíců předložil všem příslušným orgánům dozoru své vyjádření přijaté kvalifikovanou většinou svých členů. |
|
Orgán dozoru nad skupinou rozhodne do jednoho týdne od předložení vyjádření výboru CEIOPS a plně zohlední jak toto vyjádření, tak stanoviska ostatních příslušných orgánů dozoru. |
|
Rozhodnutí orgánu dozoru nad skupinou bude vydáno písemně s řádným odůvodněním a s vysvětlením všech podstatných odchylek od stanovisek ostatních příslušných orgánů dozoru nebo vyjádření výboru CEIOPS. |
|
Orgán dozoru nad skupinou předá své rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dozoru, které mohou tyto informace dále poskytnout ostatním podnikům ve skupině, nad nimiž provádějí dozor. Všechny příslušné orgány dozoru budou toto rozhodnutí dodržovat. |
Odůvodnění | |
Doplňkové vlastní zdroje mohou být zařazeny jak ve třídě 2, tak ve třídě 3, čímž jsou méně určitelné než kapitál třídy 2. | |
Pozměňovací návrh 121 Návrh směrnice Článek 238 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Odchylně od článku 136 nemá orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, povinnost vymáhat dodržování solventnostního kapitálového požadavku formou opatření vůči dceřinému podniku. |
1. Odchylně od čl. 136 odst. 2 a 3 se v případě nedodržování solventnostního kapitálového požadavku použijí postupy stanovené v odstavcích 2 až 4a. |
Tento orgán dozoru bude však nadále kontrolovat solventnostní kapitálový požadavek tohoto dceřiného podniku v souladu s odstavcem 2 a 3. |
|
2. Pokud solventnostní kapitálový požadavek přestane být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 237, avšak použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 jsou dostatečné ke krytí minimálního kapitálového požadavku, může orgán dozoru vyzvat mateřský podnik, aby předložil nové prohlášení, ve kterém navýší částku skupinové podpory tak, aby byl solventnostní kapitálový požadavek opět plně kryt. |
2. Do dvou měsíců poté, co bylo zjištěno, že solventnostní kapitálový požadavek přestal být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 237, předloží dceřiný podnik orgánu dozoru ke schválení do tří měsíců od zjištění porušení předpisů plán na obnovení krytí solventnostního kapitálového požadavku, a to buď navýšením použitelných vlastních zdrojů, nebo získáním nového prohlášení o skupinové podpoře, nebo snížením míry rizika (menším riskováním). |
|
Orgán dozoru o tomto plánu neprodleně informuje orgán dozoru nad skupinou, jemuž jej také předá. |
3. Pokud solventnostní kapitálový požadavek přestane být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 237 a použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 nejsou dostatečné ke krytí minimálního kapitálového požadavku, může orgán dozoru vyzvat mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 v míře nezbytné k zajištění opětného pokrytí minimálního kapitálového požadavku a aby předložil nové prohlášení, ve kterém navýší částku skupinové podpory tak, aby byl solventnostní kapitálový požadavek opět plně kryt. |
3. Před schválením tohoto plánu orgán dozoru zajistí, aby byla výše skupinové podpory, která bude v plánu případně stanovena, uvedena v prohlášení podle článku 237. |
4. Orgán dozoru nad skupinou přijme nové prohlášení uvedené v odstavci 2 nebo 3 teprve poté, co prověří, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v článku 237. Nepředloží-li mateřský podnik požadované nové prohlášení, nebo nebude-li toto nové prohlášení přijato, přestávají platit odchylky uvedené v článku 236 a 237 a odstavce 1. |
4. Pokud není plán schválen a opětovně pokryt solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku ve lhůtě stanovené v odstavci 2, přestávají platit odchylky uvedené v článcích 236 a 237 a v odstavci 1 tohoto článku a mateřský podnik do jednoho měsíce převede vlastní zdroje ve výši uvedené v posledním přijatém prohlášení v podobě prvků podle čl. 98 odst. 4. |
Orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, získá opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku dceřiného podniku a přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek bude odpovídajícím způsobem kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení. |
Orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek bude odpovídajícím způsobem kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení. |
|
4a. Pokud solventnostní kapitálový požadavek přestane být plně kryt kombinací použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 4 a částkou uvedenou v prohlášení o skupinové podpoře podle článku 237 a použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 nejsou dostatečné ke krytí minimálního kapitálového požadavku, může orgán dozoru kromě uplatnění pravomocí podle článku 137 vyzvat mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje podle čl. 98 odst. 5 v míře nezbytné k zajištění opětovného pokrytí minimálního kapitálového požadavku, a to až do maximální výše skupinové podpory, která vyplývá z posledního přijatého prohlášení. |
Odůvodnění | |
Tento odstavec je v rozporu s povinnostmi stanovenými v čl. 262 odst. 1, kde se uvádí, že orgán dozoru nad skupinou není odpovědný za vymáhání toho, aby pojišťovny a zajišťovny dodržovaly příslušné požadavky. Oddělení kontroly a uplatňování dozoru nezlepšuje jeho účinnost. Vypuštěním tohoto odstavce bude dostatečně jasné, že kontrola a dodržování požadavků ze strany dceřiných podniků pojišťoven a zajišťoven je úkolem a odpovědností místního orgánu dozoru. Tato skutečnost zároveň opravňuje místní orgán dozoru k uznání své odpovědnosti vůči národním parlamentům v případě úpadku. | |
Pozměňovací návrh 122 Návrh směrnice Článek 239 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Pokud je dceřiný podnik v likvidaci a je nesolventní, orgán dozoru, který dceřiný podnik povolil, vyzve - z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoliv jiného orgánu příslušného pro likvidační řízení podle hlavy IV - mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, pokud jsou tyto nezbytné ke splnění závazků vůči pojistníkům, a to do výše částky skupinové podpory uvedené v posledním přijatém prohlášení. |
Pokud je dceřiný podnik shledán nesolventním a je v likvidaci, orgán dozoru, který dceřiný podnik povolil, vyzve - z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoliv jiného orgánu příslušného pro likvidační řízení podle hlavy IV - mateřský podnik, aby převedl použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, pokud jsou tyto nezbytné ke splnění všech závazků, a to do výše částky skupinové podpory uvedené v posledním přijatém prohlášení. |
Odůvodnění | |
Žádné podstatné změny: objasnění. | |
Pozměňovací návrh 123 Návrh směrnice Čl. 240 – odst. 1 a 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. V případech uvedených v článku 238 a 239 orgán dozoru předloží žádost mateřskému podniku a okamžitě informuje orgán dozoru nad skupinou. |
1. V případech uvedených v článku 238 a 239 orgán dozoru předloží žádost mateřskému podniku a okamžitě informuje orgán dozoru nad skupinou. |
Pokud mateřský podnik nepřevede urychleně své použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, orgán dozoru nad skupinou použije veškeré jemu svěřené pravomoci, včetně pravomocí uvedených v článku 142, k tomu, aby zajistil, že skupina provede požadovaný převod, jak nejdříve je to možné. |
Pokud mateřský podnik nepřevede urychleně, v každém případě nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy k tomu byl poprvé vyzván, své použitelné vlastní zdroje na dceřiný podnik, orgán dozoru nad skupinou použije veškeré jemu svěřené pravomoci, včetně pravomocí uvedených v článku 142, k tomu, aby zajistil, že mateřský podnik provede požadovaný převod, jak nejdříve je to možné, avšak nejpozději do dvou měsíců od data, kdy k tomu byl poprvé vyzván. |
2. Skupinová podpora může být poskytnuta z použitelných vlastních zdrojů, kterými disponuje mateřský podnik nebo kterýkoliv dceřiný podnik tohoto dceřiného podniku, pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu, jejíž použitelné vlastní zdroje převyšují minimální kapitálový požadavek. Orgán dozoru, který povolil tento dceřiný podnik, nebude bránit převodu takovýchto přebytečných použitelných vlastních zdrojů. |
2. Skupinová podpora je primárně poskytnuta z použitelných vlastních zdrojů, kterými disponuje mateřský podnik. Může být poskytnuta z použitelných vlastních zdrojů, kterými disponuje kterýkoliv dceřiný podnik v rámci režimu skupinové podpory, pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu, jejíž použitelné vlastní zdroje převyšují minimální kapitálový požadavek. Orgán dozoru, který povolil tento dceřiný podnik, nebude bránit převodu takovýchto přebytečných použitelných vlastních zdrojů. |
Pokud by však takový převod snížil solventnostní kapitálový požadavek tohoto dceřiného podniku natolik, že by neodpovídal stanoveným podmínkám, může být tento převod proveden pouze tehdy, pokud mateřský podnik předloží prohlášení o nezbytné částce skupinové podpory, které bude přijato orgánem dozoru nad skupinou. |
Pokud by však takový převod vedl k tomu, že by tento dceřiný podnik již nesplňoval solventnostní kapitálový požadavek, mohou být vlastní zdroje převedeny pouze tehdy, pokud mateřský podnik předloží prohlášení o nezbytné částce skupinové podpory a pokud bude toto prohlášení přijato orgánem dozoru nad skupinou a orgánem dozoru, který příslušný dceřiný podnik povolil, v souladu s článkem 237. |
Odůvodnění | |
Pro převod skupinové podpory by ve směrnici měly být stanoveny jednoznačné lhůty. Tato právní jistota je rovněž důležitá pro ochranu spotřebitelů a pro právo obrátit se na soud. | |
Pozměňovací návrh 124 Návrh směrnice Článek 241 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Prohlášení o skupinové podpoře i jakékoli použití této podpory je uveřejňováno jak mateřským podnikem, tak dotyčným dceřiným podnikem. |
Existence prohlášení o skupinové podpoře a jeho hlavní zásady i jakékoli použití této podpory, včetně její výše, jsou uveřejňovány jak mateřským podnikem, tak dotyčným dceřiným podnikem. |
Odůvodnění | |
Je nezbytné, aby byla pro zákazníky zajištěna transparentnost a přístupnost ustanovení směrnice. | |
Pozměňovací návrh 125 Návrh směrnice Čl. 242 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pokud přestanou platit odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238, orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, získá opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku dceřiného podniku a přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek je přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 237, 238 a 240. |
2. Pokud přestanou platit odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238, orgán dozoru, který povolil dceřiný podnik, přijme odpovídající opatření, aby zajistil, že tento solventnostní kapitálový požadavek dceřiného podniku je přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 237, 238 a 240. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh je v souladu s upřesněním uvedeným v článku 238, které se týká úlohy a povinností orgánu dozoru nad skupinou a orgánu dozoru, který povolil dceřiný podnik. | |
Pozměňovací návrh 126 Návrh směrnice Čl. 243 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Přestanou-li platit odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238, orgány dozoru, které povolily kterýkoliv z dceřiných podniků podléhajících pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241, získají opět plnou odpovědnost za stanovení solventnostního kapitálového požadavku těchto dceřiných podniků a přijmou odpovídající opatření, aby zajistily, že tento solventnostní kapitálový požadavek bude přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 237, 238 a 240. |
3. Přestanou-li platit odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238, orgány dozoru, které povolily kterýkoliv z dceřiných podniků podléhajících pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241, přijmou odpovídající opatření, aby zajistily, že solventnostní kapitálový požadavek těchto dceřiných podniků bude přiměřeně kryt použitelnými vlastními zdroji podle čl. 98 odst. 4. Mateřský podnik však není zbaven závazků vyplývajících z posledního přijatého prohlášení v souladu s článkem 237, 238 a 240. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh je v souladu s upřesněním uvedeným v článku 238, které se týká úlohy a povinností orgánu dozoru nad skupinou a orgánu dozoru, který povolil dceřiný podnik. | |
Pozměňovací návrh 127 Návrh směrnice Článek 244 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Je-li mateřskému podniku a orgánu dozoru nad skupinou předloženo více žádostí o převod použitelných vlastních zdrojů v souladu s článkem 238 nebo 239 a skupina nemá dostatečné použitelné vlastní zdroje k uspokojení všech žádostí, mohou být částky uvedené v posledních přijatých prohlášeních v případě potřeby sníženy. |
1. Je-li mateřskému podniku a orgánu dozoru nad skupinou předloženo více žádostí o převod použitelných vlastních zdrojů v souladu s článkem 238 nebo 239 a skupina nemá dostatečné použitelné vlastní zdroje k uspokojení všech žádostí, použijí se následující pravidla: |
|
a) všechny dceřiné podniky mateřského podniku nesou odpovědnost spolu s mateřským podnikem, a to až do výše částek uvedených v posledních prohlášeních přijatých pro každý dceřiný podnik, na který se vztahují pravidla stanovená v článcích 236 až 241; |
Snížení bude vypočítáno pro každý dceřiný podnik tak, aby bylo zajištěno, že každý dceřiný podnik podléhá stejnému poměru mezi součtem použitelných aktiv a jakéhokoli převodu od skupiny na jedné straně a součtem jeho technických rezerv a minimálního kapitálového požadavku na druhé straně. |
b) částky uvedené v bodě a) mohou být v případě potřeby sníženy s tím, že přímé pojištění má přednost před zajištěním. Snížení bude vypočítáno pro každý dceřiný podnik tak, aby bylo zajištěno, že každý dceřiný a mateřský podnik podléhá stejnému poměru mezi součtem použitelných aktiv a jakéhokoli převodu od skupiny nebo na ni na jedné straně a součtem jeho technických rezerv a minimálního kapitálového požadavku na druhé straně. |
|
Mateřský podnik však není zbaven závazku převést celkové částky vyplývající z posledních přijatých prohlášení, pokud se skupina jako celek nedostala do platební neschopnosti. |
2. Členské státy zajistí, aby závazky vyplývající z pojistných smluv uzavřených mateřským podnikem nebyly upřednostňovány před závazky vyplývajícími z pojistných smluv uzavřených jakýmkoli dceřiným podnikem, který podléhá pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241. |
2. Aniž by tím byl dotčen článek 277, členské státy zajistí, aby závazky vyplývající z pojistných smluv uzavřených mateřským podnikem nebyly upřednostňovány před závazky vyplývajícími z pojistných smluv uzavřených jakýmkoli dceřiným podnikem, který podléhá pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241, ani nebyly vůči těmto závazkům znevýhodňovány. Komise přijme prováděcí opatření, v nichž stanoví postupy, podle nichž má být časem dosaženo řádného a spravedlivého rozdělení skupinové podpory v případě platební neschopnosti na úrovni skupiny, a to s ohledem na prioritu pohledávek z pojištění stanovených v článku 277, aby bylo zajištěno jednotné provádění v celém Společenství. Uvedená opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 304 odst. 3. |
Odůvodnění | |
Tuto změnu je třeba provést, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení s pojistníky a aby v případě likvidace nebyl odložen převod prostředků (článek 277). Přebytek představuje solventnostní kapitál příslušného podniku, který není zaměnitelný, a proto musí být před jakýmkoliv přerozdělením zohledněn. Jiné zákonné garanční fondy financované ze soukromých nebo veřejných prostředků se nepovažují za kapitál a před rozdělením finančních prostředků by neměly být čerpány. V případě platební neschopnosti na úrovni skupiny je nezbytné distribuci aktiv určitým způsobem koordinovat. | |
Pozměňovací návrh 128 Návrh směrnice Čl. 245 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) prostředky, které se použijí při zveřejňování informací uvedených v článku 241; |
c) zásady a prostředky, které se použijí při zveřejňování informací uvedených v článku 241; |
Odůvodnění | |
Odchylka týkající se konečného rozhodnutí o navýšení kapitálu by měla být omezena a dále definována v prováděcích opatřeních úrovně 2. | |
Pozměňovací návrh 129 Návrh směrnice Článek 246 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v čl. 310 odst. 1 Komise poskytne Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zprávu o předpisech členských států a postupech orgánů dozoru přijatých v souladu s tímto pododdílem. |
Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku 310 odst. 1 Komise poskytne Evropskému parlamentu a Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zprávu o předpisech členských států a postupech orgánů dozoru přijatých v souladu s tímto pododdílem. |
Tato zpráva bude obsahovat zejména informaci o přiměřené míře vlastních zdrojů, kterými je povinen disponovat dceřiný podnik, který patří do skupiny splňující podmínky tohoto pododdílu, o požadované formě skupinové podpory, povolené částce skupinové podpory a míře vlastních zdrojů, při jejichž dosažení, přestanou být použitelné odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238. |
Tato zpráva bude obsahovat zejména informaci o kvalitě použitelných vlastních zdrojů, kterými je skupina povinna disponovat, aby mohla uplatňovat pravidla stanovená v článcích 236 až 241, o přiměřené míře vlastních zdrojů, kterými je povinen disponovat dceřiný podnik, který patří do skupiny splňující podmínky tohoto pododdílu, o požadované formě skupinové podpory, povolené částce skupinové podpory a míře vlastních zdrojů, při jejichž dosažení, přestanou být použitelné odchylky uvedené v článku 236, 237 a 238. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby byl Parlament, jakožto spolutvůrce právních předpisů, plně informován o tom, zda a jak účinně je tato směrnice uplatňována. | |
Pozměňovací návrh 130 Návrh směrnice Čl. 251 – odst. 3 až 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Ve zvláštních případech se mohou příslušné orgány dozoru odchýlit od kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by bylo jejich uplatnění nevhodné vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven v jednotlivých zemích, a určit za orgán dozoru nad skupinou jiný orgán dozoru. |
3. Ve zvláštních případech se mohou příslušné orgány dozoru na žádost jakéhokoli orgánu společným rozhodnutím odchýlit od kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by bylo jejich uplatnění nevhodné vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven v jednotlivých zemích, a určit za orgán dozoru nad skupinou jiný orgán dozoru. |
Za tímto účelem může kterýkoliv z příslušných orgánů dozoru požadovat, aby bylo projednáno, zda kritéria uvedená v odstavci 2 jsou odpovídající. Takovéto projednání však neproběhne častěji než jednou ročně. |
|
Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí ohledně volby orgánu dozoru nad skupinou, a to do tří měsíců ode dne, kdy byla podána žádost o projednání. Příslušné orgány dozoru umožní skupině vyjádřit své stanovisko, než přijmou rozhodnutí. |
Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí ohledně volby orgánu dozoru nad skupinou, a to do tří měsíců. |
|
3a. Během období uvedeného v odstavci 3 může jakýkoli příslušný orgán dozoru požadovat konzultaci s výborem CEIOPS. Je-li výbor CEIOPS požádán o vyjádření, prodlouží se období uvedené v odstavci 3 o dva měsíce. |
|
3b. Je-li výbor CEIOPS požádán o vyjádření, příslušné orgány dozoru před přijetím společného rozhodnutí jeho vyjádření náležitě zohlední. Společné rozhodnutí musí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od stanovisek přijatých výborem CEIOPS. |
4. Nebude-li společné rozhodnutí přijato ve lhůtě tří měsíců, funkce orgánu dozoru nad skupinou bude svěřena orgánu dozoru členského státu, ve kterém má skupina nejvýznamnější pojišťovací a zajišťovací činnost. |
4. Nebude-li přijato společné rozhodnutí, které je odchylné od kritérií stanovených v odstavci 2, funkce orgánu dozoru nad skupinou bude svěřena orgánu dozoru, jenž bude určen v souladu s uvedeným odstavcem. |
Pokud však toto řešení odmítne většina ostatních příslušných orgánů dozoru, jmenování orgánu dozoru nad skupinou bude postoupeno do jednoho měsíce od jmenování stanoveného pro případ nepřijetí společného rozhodnutí ke konečnému rozhodnutí Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, který do jednoho měsíce od tohoto postoupení přijme rozhodnutí. |
|
5. Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním informuje nejméně jednou ročně Komisi o hlavních potížích při uplatňování odstavce 2, 3 a 4. |
5. Výbor CEIOPS informuje nejméně jednou ročně Evropský parlament, Radu a Komisi o závažných potížích při uplatňování kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3. |
|
Pokud k závažným potížím dojde, může Komise přijmout prováděcí opatření, v nichž tato kritéria upřesní. |
|
Uvedená opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 304 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 131 Návrh směrnice Čl. 252 – odst. 1 – písm. e a f | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) plánování a koordinaci dozorčích činností při běžných a mimořádných situacích ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru, a to formou pravidelných jednání nebo jinými přiměřenými prostředky; |
e) plánování a koordinaci dozorčích činností při běžných a mimořádných situacích ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru, a to formou pravidelných jednání konaných alespoň jednou ročně nebo jinými přiměřenými prostředky; |
f) jiné úkoly, opatření a rozhodnutí, které orgánu dozoru nad skupinou ukládá tato směrnice, nebo které vyplývají z jejího uplatňování, zejména řízení postupu schvalování interního modelu na úrovni skupiny, jak stanoveno v článku 229 a 231, a postupu schvalování skupinové podpory stanoveného v článku 235. |
f) jiné úkoly, opatření a rozhodnutí, které orgánu dozoru nad skupinou ukládá tato směrnice, nebo které vyplývají z jejího uplatňování, zejména řízení: i) postupu schvalování interního modelu na úrovni skupiny, jak je stanoveno v článku 229 a 231, ii) postupu schvalování skupinové podpory stanoveného v článku 235 a iii) postupu určování solventnostního kapitálového požadavku, pokud jde o možnost uložit navýšení kapitálu podle článku 236. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh 132 Návrh směrnice Čl. 252 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. V rámci usnadnění dozoru nad skupinou, uzavřou orgány dozoru nad skupinou a ostatní příslušné orgány dozoru vzájemné dohody o koordinaci. |
2. V rámci usnadnění dozoru nad skupinou se stanoví sbor orgánů dozoru, jemuž bude předsedat orgán dozoru nad skupinou, za účelem usnadnění výkonu úkolů uvedených v článku 253, 254 a 255. |
|
Sbor orgánů dozoru zajistí, aby spolupráce, výměna informací a postupy konzultace mezi orgány dozoru, které jsou součástí sboru, byly účinně uplatňovány v souladu s hlavou III této směrnice. V těchto koordinačních opatřeních budou stanoveny, aniž by tím byla dotčena jakákoli opatření přijatá na základě této směrnice, postupy rozhodování mezi příslušnými orgány dozoru podle článku 236 a postupy spolupráce s ostatními orgány dozoru. |
|
Orgány dozoru usilují v rámci sboru o sbližování svých příslušných rozhodnutí a úzce spolupracují za účelem výkonu své dozorčí činnosti napříč skupinou podle jednotných kritérií. |
|
Členy sboru jsou orgány dozoru všech členských států, ve kterých sídlí pobočky podniků. |
|
Aniž je tím dotčeno jakékoli opatření přijaté na základě této směrnice, ustavování a práce sborů se zakládá na dohodě uzavřené všemi členy sboru, která zohledňuje postupy nutné k dosažení jeho cílů, včetně postupů schvalování interního modelu skupiny a fungování režimu skupinové podpory. |
|
V případě, že je řádně zaručena spolupráce, konvergence a výměna informací, postupy sboru jsou flexibilní a umožňují činit dohody mezi orgány dozoru v případech, kdy se tím dosáhne účinnějšího dozoru nad skupinou a není oslabena dozorčí činnost členů sboru, co se týče jejich individuálních povinností. |
Tyto dohody o koordinaci mohou svěřit další úkoly orgánu dozoru nad skupinou a – aniž jsou tím dotčena jakákoliv opatření přijatá podle této směrnice – určit postupy rozhodovacího procesu příslušných orgánů dozoru, jak uvedeno v čl. 211 odst. 3, čl. 212 odst. 2, čl. 213 odst. 2, článku 214, 215, 217, čl. 218 odst. 2, čl. 219 odst. 2, čl. 225 odst. 2, článku 236, 248, 249, čl. 251 odst. 3 a 4, článku 254, 263 a 264, a postupy pro spolupráci s ostatními orgány dozoru. |
Před uzavřením jakékoli dohody mezi členy sboru orgánů dozoru je se sborem konzultováno, zejména tehdy, když příslušné dohody o koordinaci ukládají dodatečné úkoly orgánu dozoru nad skupinou či jiným příslušným orgánům dozoru, nebo když se vztahují k praktickému uplatňování čl. 211 odst.3, čl. 212 odst.2 a čl. 213 odst. 2, článků 214, 215 a 217, čl. 218 odst.2, čl. 219 odst.2 a čl. 225 odst. 2, článků 248 a 249, čl. 251 odst. 3 a 4 a článků 254, 263 a 264. |
|
Jednou ročně předloží orgán dozoru nad skupinou výboru CEIOPS zprávu o fungování sboru orgánů dozoru, o nových postupech a o potížích, které nastaly. |
Odůvodnění | |
Pokud jde o původní návrh čl. 252 odst. 2 druhého pododstavce, není žádný důvod umožnit delegování úkolů pouze na orgán dozoru nad skupinou. Mělo by se počítat i s delegováním úkolů z orgánu dozoru nad skupinou na orgány dozoru nad dceřinými podniky, neboť to může přispět k větší účinnosti a prohloubení vzájemné důvěry. Vzhledem k praktickým zkušenostem v odvětví bankovnictví by mělo být umožněno delegovat úkoly v obou směrech. | |
Pozměňovací návrh 133 Návrh směrnice Čl. 253 - odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Orgány odpovědné za dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině budou úzce spolupracovat s orgánem dozoru nad skupinou, včetně případů, kdy pojišťovna nebo zajišťovna čelí finančním potížím. |
1. Orgány odpovědné za dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině budou úzce spolupracovat s orgánem dozoru nad skupinou, zejména v případech, kdy pojišťovna nebo zajišťovna čelí finančním potížím. |
|
Orgány odpovědné za dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině a orgán dozoru nad skupinou se pravidelně setkávají. Tyto orgány dozoru se dohodnou, jak často se budou setkávat, na základě povahy, složitosti a míry rizik spojených s činností podniků, které patří do skupiny. |
Aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti jednotlivých orgánů a bez ohledu na to, zda mají tyto orgány sídlo ve stejném členském státě, tyto orgány si budou předávat veškeré zásadní resp. relevantní informace, které mohou usnadnit výkon dozorčí činnosti ostatních orgánů podle této směrnice. Příslušné orgány dozoru a orgán dozoru nad skupinou proto na požádání sdělují veškeré relevantní informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré zásadní informace. |
Aby bylo zajištěno, že mají tyto orgány dozoru, včetně orgánu dozoru nad skupinou, k dispozici informace stejného rozsahu, aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti, a bez ohledu na to, zda mají tyto orgány sídlo ve stejném členském státě, si budou předávat informace, aby umožnily a usnadnily výkon dozorčí činnosti ostatních orgánů podle této směrnice. Příslušné orgány dozoru a orgán dozoru nad skupinou si proto ihned sdělují veškeré informace, které jsou k dispozici. Informace podle tohoto pododstavce zahrnují, kromě jiných, údaje o činnosti skupiny a orgánů dozoru a informace poskytnuté skupinou. |
Za zásadní informace uvedené v druhém pododstavci jsou považovány takové informace, které mohou podstatně ovlivnit posouzení finančního zdraví pojišťovny nebo zajišťovny. |
|
|
1a. Orgány odpovědné za dozor nad jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině a orgán dozoru nad skupinou okamžitě svolají schůzi všech orgánů dozoru zapojených do dozoru nad skupinou alespoň v těchto případech: |
|
a) dozví-li se o porušení solventnostního kapitálového požadavku či minimálního kapitálového požadavku konkrétní pojišťovnou nebo zajišťovnou; nebo |
|
b) dozví-li se o porušení solventnostního kapitálového požadavku na úrovni skupiny vypočítaného na základě konsolidovaných údajů nebo souhrnného skupinového solventnostního kapitálového požadavku, v souladu s nímž je uplatňována metoda uvedená v hlavě III kapitole II oddílu 1 pododdílu 4; |
|
c) jestliže se vyskytnou se nebo se již vyskytly jiné výjimečné okolnosti. |
Odůvodnění | |
Mechanismus skupinové podpory je založen na vzájemné důvěře. Mělo by se však posílit zapojení příslušných orgánů dozoru, které nejsou orgánem dozoru nad skupinou. Všechny zúčastněné orgány dozoru by měly mít možnost hodnotit situaci na základě stejného rozsahu zásadních či relevantních informací. Pokud příslušné orgány dozoru nemohou dosáhnout dohody, je užitečné získat odborné stanovisko třetí strany, která na danou záležitost poskytne nezávislý pohled. | |
Pozměňovací návrh 134 Návrh směrnice Čl. 254 – odst. 1 – pododstavec 1 – úvodní část | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Je-li třeba rozhodnout v otázce, která je důležitá pro dozorčí činnost jiných orgánů dozoru, příslušné orgány dozoru se před přijetím rozhodnutí vzájemně informují o: |
1. Je-li třeba rozhodnout v otázce, která je důležitá pro dozorčí činnost jiných orgánů dozoru, příslušné orgány dozoru se před přijetím rozhodnutí vzájemně informují v rámci sboru orgánů dozoru o: |
Odůvodnění | |
Za účelem užšího zapojení všech orgánů dozoru do dozoru nad přeshraničními pojišťovacími skupinami je třeba vytvářet sbory orgánů dozoru. Tyto sbory poskytují stálou, avšak flexibilní strukturu spolupráce a koordinace. Pravidelně se setkávají s cílem usnadnit výměnu informací, umožnit orgánům dozoru, aby dospěly ke shodě ohledně rizikového profilu skupin, dosáhnout koordinace a koordinovat rozhodnutí jednotlivých orgánů. | |
Pozměňovací návrh 135 Návrh směrnice Článek 262 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 262a |
|
Zprávy výboru CEIOPS |
|
Výbor CEIOPS každoročně předloží Evropskému parlamentu zprávu o poznatcích z dozorčí činnosti v rámci hlavy III, zejména o: |
|
a) využití skupinové podpory, včetně frekvence a částek, jež jsou předmětem prohlášení, a frekvence a částek, jež jsou předmětem žádostí o převod prostředků; |
|
b) spolupráci orgánů dozoru, práci sborů orgánů dozoru, postupu při určení hlavního orgánu dozoru, počtu hlavních orgánů dozoru a geografickém rozložení; |
|
c) zapojení a závazcích orgánů dozoru, nejsou-li v pozici hlavního orgánu dozoru; nebo |
|
d) rozdělení aktiv ve skupinách, jež využívají skupinové podpory. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že skupinová podpora je novou koncepcí, je důležité informovat tvůrce právních předpisů o bezprostředních zkušenostech. | |
Pozměňovací návrh 136 Návrh směrnice Čl. 263 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Ověření provede orgán dozoru, který by byl orgánem dozoru nad skupinou, pokud by byla – na žádost mateřského podniku nebo kterékoliv z pojišťoven a zajišťoven povolených ve Společenství nebo z vlastního podnětu – použita kritéria stanovená v čl. 251 odst. 2. Tento orgán dozoru přijme rozhodnutí pouze po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním. |
Ověření provede orgán dozoru, který by byl orgánem dozoru nad skupinou, pokud by byla – na žádost mateřského podniku nebo kterékoliv z pojišťoven a zajišťoven povolených ve Společenství nebo z vlastního podnětu – použita kritéria stanovená v čl. 251 odst. 2. Přitom tento orgán dozoru nad skupinou konzultuje s ostatními příslušnými orgány dozoru a s výborem CEIOPS. |
Odůvodnění | |
V odstavci 2 se uvádí, že orgán dozoru nad skupinou rozhodne o rovnocennosti, zatímco v odstavci 3 je tato pravomoc udělena Komisi. Pro upřesnění skutečnosti, že tato pravomoc náleží Komisi, je nutno odstavec 2 upravit. | |
Pozměňovací návrh 137 Návrh směrnice Čl. 263 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise může po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a v souladu s postupem stanoveným v čl. 304 odst. 2 rozhodnout, zda obezřetnostní režim třetí země pro dozor nad skupinami je rovnocenný dozoru nad skupinami stanovenému v této hlavě. Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré změny v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami uvedeném v této hlavě a v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami v této třetí zemi. |
2. Komise může rozhodnout, zda obezřetnostní režim třetí země pro dozor nad skupinami je rovnocenný dozoru nad skupinami stanovenému v této hlavě. Tato rozhodnutí, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 304 odst. 3. Podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré změny v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami uvedeném v této hlavě a v obezřetnostním režimu pro dozor nad skupinami v této třetí zemi i jakékoli jiné změny právních předpisů, které by mohly ovlivnit rozhodnutí o rovnocennosti. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí týkající se rovnocennosti norem ve třetích zemích je politická otázka, v níž by mělo být ke spolutvůrcům právních předpisů přistupováno rovnocenně. Poradní postup podle čl. 304 odst. 2 tedy přestane být aktuální. | |
Pozměňovací návrh 138 Návrh směrnice Čl. 263 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Rozhodnutí podle odstavce 2 mohou být přijata pouze v případě, že dotyčná třetí země zajistí za všech okolností volný převod zdrojů do Společenství. |
Odůvodnění | |
Group supervision and in particular group support may work within the Community because of the whole legislative framework, including the Treaty, which has been built up during the last 50 years, some of the provisions which may not have any connection with a supervisory regime. Nonetheless, some of these provisions are vital in order for the whole system to work properly. This is particularly the case with the possibility to transfer funds, the liberalisation of which is laid down in the Treaty and became effectively enforceable in 1986. Such a provision may not be part of the verification by supervisors and therefore needs specific mentioning. | |
Pozměňovací návrh 139 Návrh směrnice Čl. 263 – odst. 2 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2b. Rozhodnutí podle odstavce 2 mohou vstoupit v platnost teprve poté, co dotyčná třetí země uzná obezřetnostní režim Společenství za rovnocenný svému vlastnímu obezřetnostnímu režimu v souladu se zásadou vzájemného uznávání. |
Odůvodnění | |
Je správné zajistit vzájemné uznávání, které je rovněž základem režimu dozoru v rámci EU, jež by prakticky bylo definicí rovnocennosti. | |
Pozměňovací návrh 140 Návrh směrnice Článek 263 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 263a |
|
Mateřské podniky se sídlem mimo Společenství: rovnocennost |
|
1. V případě rovnocennosti dozoru podle článku 263 použijí členské státy vůči pojišťovnám a zajišťovnám obdobně články 216 až 262. |
|
2. Obecné zásady a postupy stanovené v článcích 216 až 262 se použijí na holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu z třetí země nebo na zajišťovnu z třetí země. |
|
3. Výhradně pro účely výpočtu solventnosti skupiny je mateřský podnik posuzován jako pojišťovna nebo zajišťovna, která podléhá stejným podmínkám, jako jsou podmínky stanovené v hlavě I kapitole VI oddíle 3 pododdílech 1, 2 a 3, pokud jde o vlastní zdroje použitelné pro splnění solventnostního kapitálového požadavku a jednoho z těchto požadavků: |
|
a) solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v souladu se zásadami uvedenými v článku 224, jedná-li se o holdingovou pojišťovnu; nebo |
|
b) solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v souladu se zásadami uvedenými v článku 225, jedná-li se o pojišťovnu z třetí země nebo o zajišťovnu z třetí země. |
Odůvodnění | |
Směrnice nic neříká o situaci, kdy je rovnocennost již stanovena. Tento nový článek objasňuje situaci, zejména s ohledem na využití skupinové podpory, která by měla být umožněna, pokud účinný převod zdrojů z třetí země do Společenství nemůže být zaručen za všech okolností. | |
Pozměňovací návrh 141 Návrh směrnice Čl. 284 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. S pohledávkami všech věřitelů uvedených v odstavci 1 se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy, pokud by je přihlásili věřitelé, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v domovském členském státě. |
2. S pohledávkami všech věřitelů uvedených v odstavci 1 se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy, pokud by je přihlásili věřitelé, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v domovském členském státě. Hlavní orgány dozoru musí proto postupovat tak, aby na úrovni Společenství nikoho nediskriminovaly. Zejména při vyrovnávání závazků a likvidacích, pro něž byla přijata opatření skupinové podpory, by měla být aktiva rozdělena spravedlivým způsobem mezi všechny dotčené pojistníky bez ohledu na státní příslušnost či bydliště. |
Odůvodnění | |
Je důležité zajistit, aby v případě, že se některá pojišťovna dostane do platební neschopnosti, měli pojistníci ve všech členských státech spravedlivá a stejná práva. | |
Pozměňovací návrh 142 Návrh směrnice Článek 303 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pokud jde o životní pojištění, Komise každé dva roky ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, předloží Evropskému parlamentu a Radě přezkum částek vyjádřených v této směrnici v eurech , přičemž bere v úvahu vývoj hospodářské a měnové situace Společenství a případně jej doplní odpovídajícími návrhy . |
Od 1. ledna 2012 budou částky uvedené v této směrnici v eurech každoročně upravovány tak, aby odrážely změny v obecných harmonizovaných indexech spotřebitelských cen všech členských států, které zveřejňuje Eurostat. Tyto částky se upravují automaticky, a to zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu uvedeného indexu v období od 1. ledna 2012 do data revize, přičemž se zaokrouhlují směrem nahoru na násobek částky 100 000 eur. Úprava se neprovádí, je-li procentní změna od poslední úpravy menší než 5 %. Komise každoročně informuje o úpravách a nové výši částek Evropský parlament a Radu. |
2. Pokud jde o neživotní pojištění, každých pět let ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě přezkum částek uvedených v této směrnici v eurech, přičemž bere v úvahu vývoj hospodářské a měnové situace ve Společenství a případně je doplní odpovídajícími návrhy . |
|
Odůvodnění | |
Automatická úprava částek již v současné směrnici existuje a uspokojivě funguje. Zabraňuje tomu, aby se pojišťovny náhle staly předmětem vyšších minimálních částek, jelikož ze zkušeností vyplývá, že Komise povinnou revizi ne vždy provádí. Automatický mechanismus tomuto problému zabraňuje. | |
Pozměňovací návrh 143 Návrh směrnice Čl. 304 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí týkající se rovnocennosti norem ve třetích zemích je politická otázka, v níž by mělo být ke spolutvůrcům právních předpisů přistupováno rovnocenně. Poradní postup podle čl. 304 odst. 2 tedy přestane být aktuální. | |
Pozměňovací návrh 144 Návrh směrnice Čl. 311 - odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Odchylně od odstavce 1 zůstávají články 27 a 28 směrnice 2002/83/ES v platnosti pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s článkem 17 směrnice 2003/41/ES. |
Odůvodnění | |
Nový odstavec upřesňuje záměr Komise neuplatňovat v této fázi Solventnost II na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Základní informace týkající se návrhu
Tímto novým solventnostním rámcem předloženým v návrhu směrnice („předloha směrnice“) o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (KOM(2008)0119 konečné znění), označovaným též jako Solventnost II, má Komise v úmyslu zavést přístup předvídající rizika u pobídek v oblasti řízení rizik. Tento přístup povede k lepšímu (optimálnímu) přidělování kapitálu, přičemž bude brát v potaz pravidla pro oceňování aktiv a závazků, které jsou v souladu s trhem. Uvádí rovněž do souladu nová pravidla pro solventnost s realistickým hodnocením podle hodnocení současného trhu aktiv a závazků společnosti.
Byla přepracována a kodifikována právní forma, přičemž 80 % předchozího textu je předmětem přepracování do „nového“ jazyka (revize Výboru pro právní záležitosti). Zbytek tvoří nový text, který zavádí nová pravidla pro Solventnost II. Nový systém se zakládá na zásadách Lamfalussyho přístupu a dodržuje jej, přičemž je základem přijetí prováděcích opatření na úrovni 2 a obsahuje pokyny pro kontrolní činnost na úrovni 3 Lamfalussyho legislativního procesu.
Jeho struktura má 3 pilíře. Hlavním cílem požadavků pilíře I je zajistit, aby pojišťovny a zajišťovny byly schopny dostát svým závazkům s pravděpodobností úpadku na 0,5 % v časovém horizontu jednoho roku. Rámec Solventnosti II proto stojí na holistickém „přístupu celkové rozvahy“, který vyrovnává veškerá pasiva a aktiva, jimiž musí obchodní společnost disponovat, a nehodnotí rozvahové položky odděleně.
Obchodní společnosti tak musejí disponovat pasivy dostačujícími ke splnění následujících podmínek: solventnostního kapitálového požadavku (SCR), minimálního kapitálového požadavku (MCR) a technických rezerv (co nejlepší odhad budoucích nároků, rizikové přirážky a rovněž zajištěných rizik (zajistitelná rizika).
Pilíř I
Minimální kapitálový požadavek
V současné době existují pro výpočet minimálního kapitálového požadavku tři různé přístupy: modulový, kompaktní a lineární.
· Modulový přístup vypočítává minimální kapitálový požadavek sčítáním různých rizikových modulů (tržní a pojistné riziko), z čehož vyplyne celková částka. Jedná se v podstatě o značně zjednodušenou verzi solventnostního kapitálového požadavku, ale jde o nezávislý výpočet požadavků.
· Kompaktní přístup uvádí minimální kapitálový požadavek jako procentní podíl solventnostního kapitálového požadavku, což je snadné, ale nedostačující pro splnění kritérií nezávislého výpočtu minimálního kapitálového požadavku, ačkoli nebylo dokázáno, že ke splnění kritérií vymezených v současné předloze směrnice je takováto nezávislost nutná.
· Lineární přístup vypočítává minimální kapitálový požadavek jako pevnou procentní sazbu z technických rezerv pojistitele. Nachází se někde na pomyslném pomezí mezi dvěma výše popsanými přístupy. Tento přístup nepředvídá rizika, a je tudíž v rozporu s celkovým záměrem směrnice. Bude přesto vyzkoušen jako součást čtvrté studie o kvantitativních dopadech (QIS4), která bude Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) realizována v průběhu roku 2008.
Solventnostní kapitálový požadavek
Skupinovou solventnost (definovanou jako rozdíl mezi použitelnými vlastními zdroji a solventnostním kapitálovým požadavkem) lze vypočítat třemi způsoby:
1. Metoda založená na účetní konsolidaci (metoda 1), v niž jsou použitelné vlastní zdroje a konsolidovaný solventnostní kapitálový požadavek založeny na konsolidovaném účetnictví;
2. Deduktivní a agregační metoda (metoda 2), v niž je solventnostní kapitálový požadavek součtem solventnostních kapitálových požadavků všech skupin podniků;
3. Kombinace metod 1 a 2 v případě, že by použití samotné metody 1 nebylo vhodné.
Jestliže orgány dozoru nerozhodnou jinak, uplatní se metoda 1. Metoda 2 skupinám neposkytuje prospěch z diverzifikace. Samotné metody jsou založeny na stávajících právních předpisech (Solventnost I).
Konsolidovaný solventnostní kapitálový požadavek (metoda 1) a solventnostní kapitálové požadavky skupin podniků (metoda 2) mohou být vypočítávány buď podle standardního vzorce, nebo podle schváleného (částečně) interního modelu. K navýšení kapitálu může dojít za předpokladu, že ve standardním vzorci nebo v (částečném) interním modelu není dostatečně zohledněn rizikový profil skupiny.
V případě, že chce skupina použít k výpočtu svého konsolidovaného solventnostního kapitálového požadavku (částečný) interní model, dohodnou se příslušné orgány dozoru mezi sebou, zda jí to povolí. Společné rozhodnutí by mělo být učiněno do šesti měsíců. V případě, že v tomto období nebude přijato společné rozhodnutí, učiní orgán dozoru nad skupinou rozhodnutí vlastní. Na žádost skupiny nebo kteréhokoliv jiného příslušného orgánu dozoru je možno se obrátit na Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, který prodlouží období o 2 měsíce.
Pilíř II
Pilíř II definuje rámec kontroly orgánů dozoru se zaměřením na vnitřní procesy a aspekty operačního rizika, včetně účinného systému vnitřní kontroly, systémů řízení rizik, pojistně-matematické funkce, vnitřního auditu a pravidel externího zajištění. Návrh přidává pravomoci nařízením pro činnosti orgánů dozoru, včetně definice pravomocí dozoru, předpisů pro spolupráci mezi orgány dozoru a sbližování dozoru. Vzhledem k množství práce musí být podle úrovně orgánů dozoru (úroveň 3), zajištěna odpovědnost orgánů dozoru a transparentnost jejich způsobu práce na úrovni 1. Je důležité, aby byly tyto předpisy v souladu s nařízeními v sociálním odvětví a bankovnictví, a bylo tak dosaženo provázanosti mezi odvětvími a sbližování.
Pilíř III
Hlavním úkolem třetího pilíře je poskytování informací a v důsledku toho posilování tržní disciplíny, podávání zpráv orgánům dozoru a požadavky transparentnosti. Na straně dozoru tento pilíř podporuje spolupráci orgánů dozoru a jejich sbližování, posiluje úlohu Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS), zavádí mechanismus včasného varování a předkládá rámec účinnějšího dozoru nad skupinou. Má-li být dosaženo srovnatelné formy a obsahu, což má zejména význam pro dozor nad skupinou a podávání zpráv CEIOPS prostřednictvím vnitrostátních orgánů, je třeba sblížit pravidla pro podávání zpráv orgánům dozoru. Návrh se této otázce podrobně nevěnuje a je třeba vyčkat, zda je pro zajištění takovéhoto sblížení dostatečným nástrojem samotné řízení na úrovni 3 a zda by mohl dokonce vést k vytvoření společné databáze zpráv podávaných orgánům dozoru.
Dozor nad skupinou a skupinová podpora
Dozor nad skupinou a skupinová podpora jsou nejdůležitějšími prvky rámce navrhované směrnice. Místní orgán dozoru bude hrát zásadní roli při každodenním dozoru nad jinými než domácími společnostmi a dceřinými podniky. Orgán dozoru nad skupinou bude „domácím regulátorem“ skupiny, který dohlíží na to, aby skupina vlastnila kapitálu a aby poskytovala skupinovou podporu. To umožní daleko účinnější a ekonomičtější přístup k používání kapitálu, což je důležité zejména proto, že se poskytuje prostor pro využívání diverzifikace aktiv. Mateřský podnik bude muset uvolnit požadovaný kapitál, na němž se místní orgán dozoru shodl s orgánem dozoru nad skupinou, přičemž jistota v této záležitosti má zásadní význam. Dále návrh předpokládá možnost podpory dceřiné skupiny ze zdrojů, jimiž disponuje jiný dceřiný podnik. Z aspektů práva společností může vyplývat, že převody nelze lehce ovlivnit a že nemusí proběhnout tak rychle, jak je požadováno. Orgány dozoru nad pojištěním nejsou kvalifikované k hodnocení toho, zda je zákonné převádět zdroje mezi společnostmi, které mohly být založeny v rámci různých právních řádů.
Stanovisko zpravodaje
Zpravodaj vítá návrh Komise jako pozitivní krok, který směřuje k vyjasnění situace a právní jistotě mezi regulátory a daným odvětvím. Návrh díky svým zásadám a ekonomickému přístupu, který řadí řízení rizik mezi nejvýznamnější nástroje společností při obchodním styku, poskytne mnohem účinnější ochranu proti výskytu selhání. Z tohoto důvodu vyjadřuje zpravodaj podporu návrhu Komise.
Zpravodaj si nicméně přeje upozornit na několik bodů, které je dle jeho názoru třeba ve stávajícím návrhu více objasnit:
· Spotřebitele není možné v právních předpisech pro oblast financí vynechat jenom z důvodu složité povahy tohoto procesu. Zpravodaj nicméně uznává, že ani ochrana spotřebitele případ od případu není přínosná. Z tohoto důvodu by bylo nejlepší, aby Komise předložila návrh na posílení stávajících práv spotřebitelů na horizontální úrovni. Za pomoci patřičných konzultací a vytvoření správných postupů je možné u spotřebitelů výrazně posílit znalosti, povědomí a rozhodování.
· Poté, co se ukázaly výsledky modálního přístupu výpočtu minimálního kapitálového požadavku v testu QIS 3 jako nedostatečné, bylo navrženo, aby se u testu QIS 4 použil tzv. lineární přístup. Podle názoru zpravodaje je nejdůležitějším cílem minimálního kapitálového požadavku zajistit, aby byly zavedeny hodnoty minimálního kapitálového požadavku, které jsou přiměřené a které poskytují patřičnou záchytnou síť a náležitý vztah k solventnostnímu kapitálovému požadavku. Zpravodaj je proto přesvědčen, že kompaktní přístup je pro dosažení tohoto cíle tou nejlepší metodou. Kompaktní přístup je tak jedinou doposud doloženou metodou, která plně reaguje na rizika. Splňuje také požadavek Komise na to, aby byl minimální kapitálový požadavek silný, jednoduše spočitatelný a kontrolovatelný. Kompaktní přístup může být s úspěchem používán v širokém měřítku a mohou si jej přizpůsobit všechny subjekty činné v pojišťovnictví.
· Použitelné vlastní zdroje musí být soudržné z důvodu konkurenceschopnosti a absorbování ztrát. Mají-li související články zohledňovat tento postup v případech, kdy v textu Komise chybí, musí být změněny. Zejména je třeba definice přebytku, který se užívá jen v málo členských státech EU.
· Výpočet reálné hodnoty i nadále v definici konzistentní tržní hodnoty chybí, zpravodaj se však domnívá, že ustanovení, které zajistí, že bude odpovídat požadavkům přístupu vycházejímu z rizik, bude brzy vytvořeno.
· Koncept samostatného orgánu dohledu, kterému možná bude třeba věnovat další pozornost.
· Návrh zavede pravidla pro rovnocennost režimů solventnosti třetích zemí, což bude mít důsledky pro skupiny s dceřinými společnostmi uvnitř či mimo EU. Rovnocennost může být dohodnuta pouze se suverenními národními státy, nikoliv s částmi takovýchto států. V případě, že je samostatný solventnostní režim třetí země přinejmenším rovnocenný režimu EU, zohlední výpočet skupinové solventnosti, pokud jde o dceřiné podniky pojišťoven či zajišťoven, solventnostní kapitálový požadavek a použitelné vlastní zdroje stanovené touto třetí zemí. Orgán dozoru nad skupinou provede kontrolu rovnocennosti a přijme rozhodnutí až po konzultaci s ostatními dotčenými orgány dozoru a CEIOPS. Komise rozhodne o tom, zda je solventnostní režim třetí země rovnocenný. Lze to však učinit pouze prostřednictvím regulativního postupu s kontrolou za účasti Evropského parlamentu.
Zpravodaj navrhuje, aby byly v souladu s výše zmíněnými poznámkami tyto otázky objasněny v pozměněném textu.
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (2. 7. 2008)
pro Hospodářský a měnový výbor
k pozměněnému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracované znění)
(KOM(2008)0119 – C6‑0231/2007 – 2007/0143(COD))
Navrhovatelka: Sharon Bowles
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Solventnost II je směrnice, která aktualizuje 14 stávajících směrnic týkajících se pojišťovací a zajišťovací činnosti. Jelikož se jedná o přepracované znění, mohou být pozměňovány pouze nové pasáže.
Hlavním účelem této směrnice je docílit, aby se kapitál nebo požadavky solventnosti odvíjely od rizika analyzovaného v kontextu veškeré činnosti podniku. To má kvalitativní i kvantitativní aspekty. Zejména je třeba podotknout, že pojišťovny jsou vystaveny riziku nejen prostřednictvím svých pasiv, ale rovněž v souvislosti s aktivy, která jim slouží k finančnímu krytí těchto pasiv. Ke krachu pojišťoven došlo v minulosti dokonce častěji v důsledku obtíží týkajících se aktiv než pasiv.
Analýza rizik se provádí na základě modelů. Lze použít standardní modely, i když u velkých podniků rovněž bude možné, aby si vypracovaly vlastní interní modely, které schválí orgán dozoru, nebo se toto vypracování od nich dokonce bude očekávat. Skupiny také mohou zažádat, aby byly v rámci dohledu vnímány jako celek a mohly tak využít výhod, které do výpočtů rizik vnáší větší míra diverzifikace, díky níž bude výsledný kapitálový požadavek nižší nežli v případě, že by se jednotlivé subjekty sčítaly.
Kapitál se dělí předně na minimální kapitálový požadavek (MCR) odpovídající výši, která je u každého podniku trvale nezbytná k tomu, aby mohl nadále požívat plného oprávnění k činnosti. Solventnostní kapitálový požadavek (SCR) značí již vyšší úroveň běžně vyžadovaného kapitálu a v případě nedodržení je prvním varovným signálem k zásahu orgánu dozoru. Dodatečnými aktivy v rámci SCR, která přesahují MCR, je možno disponovat na úrovni skupiny (mateřské nebo holdingové společnosti). Pokud dceřiná společnost klesne pod úroveň MCR (a většinou ještě před tím, než k tomu dojde), požádají orgány dozoru o převod kapitálu na tuto dceřinou společnost.
Základním předpokladem fungování skupinových procesů dozoru je spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru v hostitelských zemích, v nichž se dceřiné společnosti nacházejí, a domovským státem mateřské společnosti. Orgán dozoru domovské země mateřské společnosti má rozšířenou úlohu jakožto „orgán dozoru nad skupinou“. Při řešení sporů mezi orgány dozoru a v oblasti sbližování právních předpisů má svou funkci i Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS).
V tomto rámci existuje několik oblastí, na které je třeba Evropský parlament obzvláště upozornit:
Dozor nad skupinou
Je nezbytné vyjasnit skutečnost, že dozoru nad skupinou se účastní všechny orgány dozoru, že všechny by měly mít běžný přístup k dokumentaci a dynamicky se podílet na rozhodování.
Převod finančních prostředků v rámci skupinové podpory
V prvé řadě je třeba zajistit, aby bylo možné převádět finanční prostředky mezi podniky. Jestliže má mateřská nebo holdingová společnost k dispozici rezervní prostředky, je jednodušší, když existují právní struktury, které takový převod umožňují, což se jeví jako nejlepší řešení alespoň v této počáteční fázi. Jsou však rovněž známy případy, kdy skupiny převádějí finanční prostředky mezi dceřinými společnostmi, a proto se do budoucna zároveň počítá s právně závazným mechanismem pro tuto praxi. To by, jak se zdá, vyžadovalo smluvní vztah mezi každými dvěma dceřinými společnostmi.
Vnitrostátní zdroje pro dozor a odpovědnost v oblasti dozoru
Nový režim dozoru vyžaduje důkladnou znalost rizik v oblasti aktiv a pasiv. Rozhodnutí mají kvantitativní i kvalitatní rozměr. Je nezbytné, aby orgány dozoru měly dostatečné prostředky k důslednému provádění této činnosti napříč všemi podniky, nikoli pouze u těch, které jsou s ohledem na tržní stabilitu chápany jako zásadní.
Rovněž je třeba vyjasnit skutečnost, že když vnitrostátní orgány dozoru jednají jako orgány dozoru nad skupinou, jejich pověření přesahuje čistě vnitrostátní kompetence a jejich povinností je chránit zájmy všech pojistníků. Opatření, která byla řádně učiněna z pověření orgánu dozoru nad skupinou, by neměla vyústit v soudní řízení jenom proto, že došlo k ohrožení odpovědnosti členských států.
Právní subjektivita pro CEIOPS
V současnosti není CEIOPS právním subjektem, nýbrž poradním výborem Komise. Vzhledem k odbornému charakteru části jeho poradenství v zásadě vydává rozhodnutí bez ohledu na to, jak jsou formulována. Kdyby měl CEOPS právní subjektivitu, nesl by za své poradenství větší odpovědnost. K této změně by mohlo dojít prostřednictvím nařízení, které by vstoupilo v platnost nejpozději v okamžiku, kdy začne být prováděna tato směrnice, pokud to již nebylo zajištěno jiným způsobem, např. v rámci přezkumu Lamfalussyho procesu. Rozhodnutí ESD ve věci C-217/04 ze dne 2. května 2006, z něhož vyplývá, že na základě článku 95 lze zřídit subjekt, by se mohlo analogicky použít i na článek 47, o nějž se tato směrnice rovněž opírá.
Dosažení jednotného přístupu EU k odpovědnosti orgánů dozoru
V EU existuje obecně tolerantní postoj k odpovědnosti regulačních orgánů a požadovat náhradu lze většinou pouze z důvodu hrubé nedbalosti nebo jednání ve zlém úmyslu, i když mezi jednotlivými zeměmi v tomto ohledu existují rozdíly. Podle vyjádření ESD není tento přístup v rozporu s právem EU. Konkrétně ve věci Peter Paul pak ECD rozhodl, že členský stát může přijmout právní předpisy (jako to udělalo Německo), podle nichž jednají orgány dozoru pouze ve veřejném zájmu, čímž se zamezí tomu, aby jednotlivci požadovali náhrady z důvodu chybně prováděného dozoru.
Jedná se o politickou otázku, která spočívá v tom, zda jsme ochotni uznat určité právo na odškodnění uplatňované vůči orgánům dozoru. Parlament se o to nepochybně snažil při hlasování, které se týkalo vyšetřování ve věci společnosti Equitable Life, a v kontextu výkonu dozoru nad skupinou, který překračuje hranice států, se rozsáhlejší harmonizace rozhodně jeví jako rozumné řešení (tato souvislost možná dokonce vytváří právní základ).
Systémy záruk
Vzhledem ke stále výraznějšímu přeshraničnímu charakteru odvětví pojišťovnictví a s ohledem na přeshraničně vykonávaný dozor je vhodné, aby vznikly přeshraniční systémy záruk, které jsou přinejmenším rovnocenné a zohledňují struktury dozoru. V tomto směru je nutné vyvinout další úsilí, avšak možnost, že by se tyto systémy mohly stát součástí této směrnice, není reálná.
Metoda přepracování
V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na základě bodu 9 této dohody, se dne 13. března 2008 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby prozkoumala návrh předložený Komisí.
V rámci tohoto zkoumání dospěla poradní skupina společnou dohodou k závěru, že návrh neobsahuje žádné věcné změny než ty, které byly jako takové označeny. Pracovní skupina také dospěla k závěru, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějšího aktu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Právní východisko 1 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a článek 55 této smlouvy, |
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2, článek 55 a článek 95 této smlouvy, |
Odůvodnění | |
Tato změna zajistí, aby na základě této rámcové směrnice byla Komise schopna vypracovat návrh prováděcí směrnice na úrovni 2 nebo prováděcího nařízení na úrovni 2. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Bod odůvodnění A (nový) | |
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, |
Pozměňovací návrh 3 Návrh legislativního usnesení Bod 1 | |
Návrh legislativního usnesení |
Změna |
1. schvaluje pozměněný návrh Komise tak, jak byl pozměněn na základě doporučení poradní skupinou složenou z právních služeb Parlamentu, Rady a Komise; |
1. schvaluje návrh Komise upravený podle doporučení poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise v podobě zahrnující níže uvedené změny; |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
(13a) Nový solventnostní režim zajistí ještě lepší ochranu všech zúčastněných. Proto je třeba, aby členské státy poskytly orgánům finančního dozoru dostatečné zdroje. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
(14a) Pokud se má dozor zakládat na zásadách kvalitativního i kvantitativního řízení rizik, bude to pravděpodobně vyžadovat navýšení zdrojů pro dozor. |
Odůvodnění | |
Požadavky na dozor stanovené v pilíři 2 a 3, jako např. schvalování interních modelů, jejich sledování a pravidelná revize a z toho vyplývající bližší spolupráce s jinými orgány dozoru a společnostmi a jejich zapojení, pravděpodobně způsobí, že vnitrostátní orgány dozoru budou potřebovat více zdrojů, aby mohly řádně vykonávat své rozsáhlejší povinnosti. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
(23) Je třeba podporovat sbližování dozoru nejen z hlediska nástrojů dozoru, ale též z hlediska postupů pro dozor. V tomto ohledu by měl sehrávat významnou úlohu Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, zřízený rozhodnutím Komise 2004/6/ES, jenž by měl pravidelně informovat o dosaženém pokroku. |
(23) Je třeba podporovat sbližování dozoru nejen z hlediska nástrojů dozoru, ale též z hlediska postupů pro dozor. V tomto ohledu by měl sehrávat významnou úlohu Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním, zřízený rozhodnutím Komise 2004/6/ES, jenž by měl pravidelně informovat o dosaženém pokroku. Tento výbor by měl získat právní základ a subjektivitu podle nového nařízení, které by vstoupilo v platnost současně s touto směrnicí. |
Odůvodnění | |
CEIOPS získává rozhodovací pravomoci např. při řešení sporů v rámci skupinové podpory. Pro případ, že by některé z těchto rozhodnutí bylo právně napadeno, by bylo vhodné a odpovědnější, aby CEIOPS nebyl zastoupen pouze prostřednictvím právní subjektivity Komise, ale byl stranou ve všech řízeních. ESD ve věci C-217/04 ze dne 2. května 2006 rozhodl, že na základě článku 95 lze zřídit subjekt. Podobný závěr lze analogicky vyvodit i v případě článku 47. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
(35) Režimu dozoru by měl stanovit požadavek citlivý na rizika, který je založen na prospektivním výpočtu pro zajištění přesné a včasné intervence orgánů dozoru (solventnostní kapitálový požadavek), jakož i minimální úroveň zabezpečení, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje (minimální kapitálový požadavek). V zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků by se měly kapitálové požadavky harmonizovat v celém Společenství. |
(35) Režimu dozoru by měl stanovit požadavek citlivý na rizika, který je založen na prospektivním výpočtu pro zajištění přesné a včasné intervence orgánů dozoru (solventnostní kapitálový požadavek), jakož i minimální úroveň zabezpečení, pod níž by neměly klesnout finanční zdroje (minimální kapitálový požadavek). Výpočet minimálního kapitálového požadavku by měl být prováděn jasným a jednoduchým způsobem, který umožní revizi výpočtu. Minimální kapitálový požadavek by měl odpovídat výši použitelných základních vlastních zdrojů, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovnám a zajišťovnám bylo povoleno pokračovat v jejich operacích. V případě minimálního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku by hladina spolehlivosti měla odpovídat rozmezí 80 % až 90 % v časovém horizontu jednoho roku. V zájmu dosažení jednotné úrovně ochrany pojistníků by se měly kapitálové požadavky harmonizovat v celém Společenství. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 70 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
(70) Je třeba zajistit, aby vlastní zdroje byly náležitým způsobem rozděleny v rámci skupiny a případně byly k dispozici na ochranu pojistníků a oprávněných osob. Pro tyto účely by měly pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny disponovat dostatečnými vlastními zdroji na krytí svého solventnostního kapitálového požadavku, pokud nelze dosáhnout účinné ochrany pojistníků jiným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám v rámci skupiny by proto mělo být za přesně vymezených okolností povoleno krýt svůj solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím podpory ze strany skupiny, kterou jim přislíbil jejich mateřský podnik. Aby se posoudila nutnost případné budoucí revize režimu podpory ze strany skupiny a její následná příprava, Komise by měla podat zprávu o pravidlech členských států a postupech orgánů dozoru v dané oblasti. |
(70) Je třeba zajistit, aby vlastní zdroje byly náležitým způsobem rozděleny v rámci skupiny a případně byly k dispozici na ochranu pojistníků a oprávněných osob. Pro tyto účely by měly pojišťovny a zajišťovny v rámci skupiny disponovat dostatečnými vlastními zdroji na krytí svého solventnostního kapitálového požadavku, pokud nelze dosáhnout účinné ochrany pojistníků jiným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám v rámci skupiny by proto mělo být za přesně vymezených okolností povoleno krýt svůj solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím podpory ze strany skupiny, kterou jim přislíbil jejich mateřský podnik. Mají-li všichni pojistníci požívat stejné ochrany, měly by členské státy zajistit volný pohyb aktiv a pasiv, aby mohlo být se solventnostním kapitálem a použitelnými vlastními zdroji v rámci skupiny nakládáno za účelem skupinové podpory, aniž by tím vzniklo riziko řízení s odkladným účinkem. V případě členských států, ve kterých tento pohyb ještě není zaručen, by v přechodném období měly být součástí skupinové podpory navíc nástroje nebo jiné mechanismy, které zajistí, že finanční prostředky budou převedeny včas. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby pohledávky vyplývající ze závazků skupinové podpory byly chápány jako rovnocenné pohledávkám z pojištění. Aby se posoudila nutnost případné budoucí revize režimu podpory ze strany skupiny a její následná příprava, Komise by měla podat zprávu o pravidlech členských států a postupech orgánů dozoru v dané oblasti. |
Odůvodnění | |
Režimy dozoru nad skupinou a skupinové podpory by měly fungovat na všeobecném ekonomickém základě, který by umožňoval převody v rámci skupiny. Skupinová podpora, jejímž cílem je obnovení minimálního kapitálového požadavku, může mít jinou formu, než je převod finančních prostředků, např. snížení objemu pasiv, je však zapotřebí mít možnost uzpůsobit solventnostní kapitál podle okolností. V některých členských státech mohou v současnosti existovat právní překážky, které převodům brání, nebo kolem nich může panovat nejistota. V takových případech by prozatímně mohla být zavedena dodatečná ochranná opatření. Tento způsob činnosti by ovšem neměl být dlouhodobý. Pro případ likvidace nebo jiných správních postupů je nutné stanovit pořadí pro skupinovou podporu, které je rovnocenné pohledávkám pojistníků. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 75 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
(75) Orgány dozoru by měly mít přístup ke všem informacím důležitým pro výkon dozoru nad skupinou. Měla by se navázat spolupráce mezi orgány dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i mezi těmito orgány a orgány příslušnými pro dozor nad podniky působícími v jiných finančních odvětvích. |
(75) Dozoru nad skupinou by se měly účastnit orgány dozoru ze všech členských států, v nichž je podnik usazen. Všechny by měly mít běžný přístup k dokumentaci a dynamicky se podílet na rozhodování. Měla by se navázat spolupráce mezi orgány dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami, jakož i mezi těmito orgány a orgány příslušnými pro dozor nad podniky působícími v jiných finančních odvětvích. |
Odůvodnění | |
Orgány dozoru by v zásadě měly fungovat jako sbor. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 95 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
(95a) Vzhledem ke stále výraznějšímu přeshraničnímu charakteru odvětví pojišťovnictví je nezbytné usilovat o to, aby v celé Evropě fungovaly záruky pojištění, které zohlední struktury dozoru. Práce, která v tomto směru probíhá, bude prováděna mimo oblast působnosti této směrnice, neboť nové solventnostní požadavky budou pojistníkům samy o sobě poskytovat vysokou úroveň harmonizované ochrany. |
Odůvodnění | |
Jedná se o vyjasnění. V této fázi jsou užitečné již rozpracované systémy záruk pojištění pro celou Evropu. Tyto systémy jsou doplněním směrnice Solventnost II, která pojistníkům sama o sobě poskytuje vysokou úroveň harmonizované ochrany. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Článek 4 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
1. Aniž jsou dotčeny články 5 až 10, tato směrnice se nevztahuje na pojišťovny, jejichž roční příjem z pojistného nepřesahuje 5 milionů EUR. |
1. V prvních třech letech od data uvedeného v čl. 310 odst. 1, a aniž jsou dotčeny články 5 až 10, se tato směrnice nevztahuje na pojišťovny, jejichž roční příjem z pojistného nepřesahuje 5 milionů EUR |
2. Pokud je částka uvedená v odstavci 1 překročena ve třech po sobě následujících letech, tato směrnice se použije od čtvrtého roku. |
|
Odůvodnění | |
Vyjmout nejprve malé podniky má zásadní smysl. Úlevy ve vztahu k zásadě proporcionality je však teprve nutné stanovit a zavést. Proto je zpočátku vhodné daný práh po dobu tří let zachovat. V této době se pravidla týkající se proporcionality ustálí a podniky budou mít dostatek času, aby se novým pravidlům přizpůsobily. V dlouhodobé perspektivě mají o kvalitativní úroveň zajištěnou Solventností II zájem i menší pojistitelé. | |
Změna 12 Návrh směrnice Článek 27 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
Členské státy zajistí, aby byly orgánům dozoru poskytnuty všechny prostředky nezbytné k dosažení hlavního cíle dozoru, a to ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění. |
Členské státy zajistí, aby byly orgánům dozoru poskytnuty všechny prostředky nezbytné k dosažení hlavního cíle dozoru, a to ochrany pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění, a aby měly příslušné odborné znalosti a kapacitu. |
Odůvodnění | |
Požadavky na dozor stanovené v pilíři 2 a 3, jako např. schvalování interních modelů, jejich sledování a pravidelná revize a z toho vyplývající bližší spolupráce s jinými orgány dozoru a společnostmi a jejich zapojení, pravděpodobně způsobí, že vnitrostátní orgány dozoru budou potřebovat více zdrojů, aby mohly řádně vykonávat své rozsáhlejší povinnosti. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, komplexnosti a rozsahu rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. |
3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, komplexnosti a rozsahu rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a to i v případě, že dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nemá pro celkovou finanční stabilitu trhu zásadní význam. |
Odůvodnění | |
Právní úpravě by měly podléhat všechny podniky, a to bez ohledu na velikost, jelikož důsledky pochybení někdy neodpovídají velikosti podniku, ale odvíjejí se od toho, jaký typ pojištění společnost uzavřela, a od zeměpisného vymezení její činnosti. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 47 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
2. Pojistně-matematickou funkci vykonávají osoby s dostatečnými znalostmi pojistné a finanční matematiky a schopné případně prokázat své příslušné zkušenosti a odborné znalosti na příslušné odborné a jiné úrovni. |
2. Pojistně-matematickou funkci vykonávají osoby s dostatečnými znalostmi pojistné a finanční matematiky, jejichž kapacita je přiměřená komplexnosti a struktuře rizik dotyčného podniku, a schopné případně prokázat své příslušné zkušenosti a odborné znalosti na příslušné odborné a jiné úrovni. |
Odůvodnění | |
Cílem je zajistit řádné zdroje a znalosti. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 52 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
a) pokud by sdělením těchto informací konkurenti pojišťovny nebo zajišťovny získali významnou neoprávněnou výhodu;
|
a) pokud by sdělením těchto informací podnik utrpěl neoprávněnou obchodní újmu; |
Odůvodnění | |
Rozhodující by zde mělo být slovo „újma“ podniku. K té může dojít nekalou soutěží či jiným způsobem. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Článek 70 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
Členské státy zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 2004/6/ES. |
Členské státy zajistí, aby se orgány dozoru účastnily na činnostech Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 2004/6/ES a aby vnitrostátní mandáty, jimiž byly pověřeny, těmto orgánům nebránily ve výkonu povinností, které mají jako členové tohoto výboru nebo na základě této směrnice. |
Odůvodnění | |
Poradenství, které poskytuje CEIOPS, musí být čestné a upřímné a nesmí být politicky kompromitováno. Vnitrostátní orgány dozoru proto musí být schopny spolu komunikovat a plnohodnotně spolupracovat. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 76 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na stávajících a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených pojistně-matematických metod a statistických technik. |
Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na stávajících a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených, použitelných a náležitých pojistně-matematických metod a statistických technik. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že v článku 83 se hovoří o „použitelnosti a náležitosti“, výraz „přiměřený“ není dostatečný. | |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 109 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
c) korelační parametry; |
c) korelační parametry a postupy pro aktualizaci těchto parametrů; |
Odůvodnění | |
Nedávná finanční krize ukázala, že korelační parametry je zřejmě zapotřebí neprodleně aktualizovat. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 119 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
2. Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených pojistně-matematických a statistických technikách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv. |
2. Metody používané k výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na přiměřených, použitelných a náležitých pojistně-matematických a statistických technikách a být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že v článku 83 se hovoří o „použitelnosti a náležitosti“, výraz „přiměřený“ není dostatečný. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 130 – odst. 4 –pododstavec 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
Orgány dozoru mohou zohlednit, jaké účinky na řízení aktiv mají dobrovolné kodexy chování a transparentnosti, jimiž se řídí příslušné instituce zabývající se obchodem s neregulovanými nebo alternativními investičními nástroji. |
Odůvodnění | |
Jedná se o vyjasnění. Orgány dozoru nebudou zohledňovat, zda instituce kodexy používají, či nikoli, ale zohlední používané kodexy, pokud existují, a jejich účinek na řízení aktiv prováděné pojišťovnami. | |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 142 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
1. Orgán dozoru domovského členského státu odejme povolení vydané pojišťovně nebo zajišťovně v těchto případech : |
1. Orgán dozoru domovského členského státu odejme povolení vydané pojišťovně nebo zajišťovně, přičemž dál vykonává nezbytný dozor, v těchto případech: |
Odůvodnění | |
Při vědomí, že v případě nedodržení minimálního kapitálového požadavku je zapotřebí důrazného zásahu ze strany orgánu dozoru (text „může být odňato“ byl proto v rámci přepracování změněn na „odejme“), je důležité vyjasnit, že úplné odnětí povolení se vztahuje na nově zřízené podniky, a že pokud jde o podniky jiné, orgány dozoru by měly být schopny přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojistníků a povinností vyplývajících ze zajistných smluv např. při likvidačním řízení apod. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 142 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
c) pojišťovna nebo zajišťovna nedodržuje minimální kapitálový požadavek a orgán dozoru má za to, že předložený plán financování je zjevně neodpovídající, nebo dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nesplní schválený plán financování do tří měsíců od zjištění, že není dodržován minimální kapitálový požadavek. |
c) pojišťovna nebo zajišťovna nedodržuje minimální kapitálový požadavek a orgán dozoru má za to, že předložený plán financování je zjevně neodpovídající, nebo dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna nesplní schválený plán financování do tří měsíců od zjištění, že není dodržován minimální kapitálový požadavek; odnětí povolení za těchto okolností nepovede k ukončení dozoru s ohledem na ochranu zájmů pojistníků a dohled nad likvidačním řízením, převzetím nebo podobným řízením. |
Odůvodnění | |
Při vědomí, že v případě nedodržení minimálního kapitálového požadavku je zapotřebí důrazného zásahu ze strany orgánu dozoru (text „může být odňato“ byl proto v rámci přepracování změněn na „odejme“), je důležité vyjasnit, že úplné odnětí povolení se vztahuje na nově zřízené podniky, a že pokud jde o podniky jiné, orgány dozoru by měly být schopny přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu zájmů pojistníků a povinností vyplývajících ze zajistných smluv např. při likvidačním řízení apod. | |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 234 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
ca) primárním zdrojem pro skupinovou podporu jsou vlastní finanční prostředky převedené z mateřského podniku na podnik dceřiný; jestliže lze poskytnout skupinovou podporu ze zdrojů dostupných v dceřiné společnosti, musí existovat právně závazné smlouvy či jiné mechanismy, které převod použitelných vlastních zdrojů zajistí; |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 237 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
2. Skupinová podpora má formu právně závazného písemného prohlášení před orgánem dozoru nad skupinou, kterým se prohlašující zaváže k převodu použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 5. |
2. Skupinová podpora má formu prohlášení před sborem orgánů dozoru prostřednictvím orgánu dozoru nad skupinou, které v případě nutnosti obsahuje i doklady o právně závazných nástrojích, kterými se prohlašující zaváže k převodu použitelných vlastních zdrojů podle čl. 98 odst. 5. |
Odůvodnění | |
Sdělení o skupinové podpoře se týkají celé skupiny, a proto by měla být předávána sboru. Další možností skupinové podpory je snížení objemu pasiv. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 237 – odst. 3 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
c) písemné prohlášení o skupinové podpoře splňuje všechny požadavky právních předpisů, kterým podléhá mateřský podnik, k tomu, aby mohlo být uznáno jako právní závazek, a že žádný právní prostředek podaný právnímu nebo správnímu orgánu nebude mít odkladný účinek. |
c) písemné prohlášení o skupinové podpoře a veškeré nezbytné doprovodné nástroje splňují všechny požadavky právních předpisů, které jsou závazné v členském státě podniku, který poskytuje skupinovou podporu, a že žádný právní prostředek podaný právnímu nebo správnímu orgánu nebude mít odkladný účinek, což se týká i poskytování skupinové podpory až do výše uvedené v posledním prohlášení, nebo případně podle čl. 244 odst. 1, či zavedení pořadí, které odpovídá pohledávkám pojistníků, a to i v případě reorganizace, vyrovnání, postoupení, převzetí nebo jakýchkoli jiných správních postupů. |
Odůvodnění | |
Právní závaznost skupinové podpory, jež zahrnuje dodatečná dočasná ustanovení pro případ právní nejistoty (viz bod odůvodnění 70) a zavedení pořadí pro skupinovou podporu. | |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Článek 244 | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: snížení skupinové podpory |
Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: rovné zacházení |
1. Je-li mateřskému podniku a orgánu dozoru nad skupinou předloženo více žádostí o převod použitelných vlastních zdrojů v souladu s článkem 238 nebo 239 a skupina nemá dostatečné použitelné vlastní zdroje k uspokojení všech žádostí, mohou být částky uvedené v posledních přijatých prohlášeních v případě potřeby sníženy. |
1. Je-li mateřskému podniku a orgánu dozoru nad skupinou předloženo více žádostí o převod použitelných vlastních zdrojů v souladu s článkem 238 nebo 239 a skupina nemá dostatečné použitelné vlastní zdroje k uspokojení všech žádostí, použijí se následující pravidla: |
|
a) všechny pojišťovny a zajišťovny, které jsou dceřinými podniky mateřských podniků, ponesou společnou odpovědnost společně s mateřským podnikem, a to až do výše částek uvedených v posledních prohlášeních přijatých za každý dceřiný podnik, na který se vztahují pravidla stanovená v článcích 236 až 241; |
Snížení bude vypočítáno pro každý dceřiný podnik tak, aby bylo zajištěno, že každý dceřiný podnik podléhá stejnému poměru mezi součtem použitelných aktiv a jakéhokoli převodu od skupiny na jedné straně a součtem jeho technických rezerv a minimálního kapitálového požadavku na druhé straně. |
b) částky uvedené v písmenu a) mohou být v případě potřeby sníženy. Snížení bude vypočítáno pro každý dceřiný podnik tak, aby bylo zajištěno, že každý dceřiný podnik podléhá stejnému poměru mezi součtem použitelných aktiv a jakéhokoli převodu od skupiny na jedné straně a součtem jeho technických rezerv a minimálního kapitálového požadavku na druhé straně. |
2. Členské státy zajistí, aby závazky vyplývající z pojistných smluv uzavřených mateřským podnikem nebyly upřednostňovány před závazky vyplývajícími z pojistných smluv uzavřených jakýmkoli dceřiným podnikem, který podléhá pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241. |
2. Bez ohledu na článek 277 členské státy zajistí, aby závazky vyplývající z pojistných smluv uzavřených mateřským podnikem nebyly upřednostňovány před závazky vyplývajícími z pojistných smluv uzavřených jakýmkoli dceřiným podnikem, který podléhá pravidlům stanoveným v článcích 236 až 241. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 251 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
6a. Pokud orgán dozoru jedná jako orgán dozoru nad skupinou, zajistí členské státy, aby byl v této funkci nediskriminačním způsobem uznán; v důsledku nebude důvodu se domnívat, že právní kroky přijaté ve funkci orgánu dozoru nad skupinou, jako např. převody kapitálu a jiné, jsou na základě vnitrostátního mandátu tohoto orgánu dozoru v rozporu se zájmy členského státu nebo pojistníků v tomto členském státě. |
Odůvodnění | |
Vnitrostátní orgán dozoru domovského členského státu ve funkci orgánu dozoru nad skupinou je povinen jednat v zájmu skupiny. Vnitrostátní orgány by se neměly obávat, že je budou na základě rozhodnutí učiněných v této funkci žalovat pojistníci z domovského členského státu, kteří se domnívají, že tyto kroky byly v jejich neprospěch. | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 262 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
2a. V případě, že holdingová společnost nebo mateřská společnost nedodrží požadavky skupinové podpory, orgán dozoru nad skupinou může rozhodnout o ukončení dozoru na skupinovém základě. |
Odůvodnění | |
Pro případ nedodržení povinností vyplývajících ze skupinové podpory se zavádí sankce, která spočívá ve ztrátě veškerých kapitálových výhod setrvání ve skupině. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 304 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Změna |
|
3a. Bez ohledu na odstavec 1 a s ohledem na postup rozhodování stanovený v čl. 251 odst. 4 a na úkoly stanovené v bodu odůvodnění 23 získá Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním právní subjektivitu, a to v nařízení, které vstoupí v platnost současně s touto směrnicí. |
Odůvodnění | |
CEIOPS získává rozhodovací pravomoci např. při řešení sporů v rámci skupinové podpory. Pro případ, že by některé z těchto rozhodnutí bylo právně napadeno, by bylo vhodné a odpovědnější, aby CEIOPS nebyl zastoupen pouze prostřednictvím právní subjektivity Komise, ale byl stranou ve všech řízeních. ESD ve věci C-217/04 ze dne 2. května 2006 rozhodl, že na základě článku 95 lze zřídit subjekt. Podobný závěr lze analogicky vyvodit i v případě článku 47. |
POSTUP
Název |
Pojištění a zajištění – Solventnost II |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – KOM(2007)0361 – 2007/0143(COD) |
|||||||
Příslušný výbor
|
ECON
|
|||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
JURI 24.9.2007 |
|
|
|
||||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Sharon Bowles 19.11.2007 |
|
|
|||||
Projednání ve výboru |
19.12.2007 |
|
8.4.2008 |
|
||||
Datum přijetí |
25.6.2008 |
|
|
|
||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
21 0 0 |
||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Carlo Casini, Titus Corlăţean, Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Sharon Bowles, Georgios Papastamkos, Michel Rocard, Gabriele Stauner, József Szájer |
|||||||
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ ZE ZÁSTUPCŮ PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
|
||
V Bruselu dne 10. dubna 2008
STANOVISKO
PRO EVROPSKÝ PARLAMENT
RADU
KOMISI
Pozměněný návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II)
KOM(2005)119 v konečném znění ze dne 26. 2. 2008 – 2007/0143 (COD)
S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 13. března 2008 sešla poradní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby posoudila výše uvedený návrh předložený Komisí.
Na tomto jednání[1] byl posouzen návrh směrnice Rady, kterou se přepracovává první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství, směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany, druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES.
Na základě posouzení dospěla poradní pracovní skupina společnou dohodou k závěru, že návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které jsou jako takové označeny. Poradní pracovní skupina rovněž dospěla k závěru, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějšího aktu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.
C. PENNERA J.-C. PIRIS M. PETITE
vedoucí právní služby Právní poradce Generální ředitel
- [1] Poradní pracovní skupina měla k dispozici anglické, francouzské a německé znění návrhu a pracovala na základě anglického znění, které je původním zněním projednávaného textu.
POSTUP
Název |
Pojištění a zajištění – Solventnost II (přepracované znění) |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – KOM(2007)0361 – 2007/0143(COD) |
|||||||
Datum konzultace s Parlamentem |
26.2.2008 |
|||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 24.9.2007 |
|||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
JURI 24.9.2007 |
|
|
|
||||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Peter Skinner 4.7.2006 |
|
|
|||||
Projednání ve výboru |
11.4.2007 |
2.10.2007 |
18.12.2007 |
26.2.2008 |
||||
|
1.4.2008 |
15.7.2008 |
22.9.2008 |
|
||||
Datum přijetí |
7.10.2008 |
|
|
|
||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
22 7 4 |
||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Mariela Velichkova Baeva, Paolo Bartolozzi, Pervenche Berès, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Othmar Karas, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Andrea Losco, Astrid Lulling, Gay Mitchell, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Salvador Domingo Sanz Palacio, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Ieke van den Burg, Cornelis Visser |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Piia-Noora Kauppi, Werner Langen, Thomas Mann, Bilyana Ilieva Raeva, Karl von Wogau |
|||||||