ZPRÁVA o zprávě o nepoctivých katalogových firmách (petice 0045/2006, 1476/2006, 0079/2003, 0819/2003, 1010/2005, 0052/2007, 0306/2007, 0444/2007, 0562/2007 a další)
13. 11. 2008 - (2008/2126(INI))
Petiční výbor
Zpravodaj: Simon Busuttil
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o zprávě o nepoctivých katalogových firmách (petice 0045/2006, 1476/2006, 0079/2003, 0819/2003, 1010/2005, 0052/2007, 0306/2007, 0444/2007, 0562/2007 a další)
Evropský parlament,
– s ohledem na petice 0045/2006, 1476/2006, 0079/2003, 0819/2003, 1010/2005, 0052/2007, 0306/2007, 0444/2007, 0562/2007 a další,
– s ohledem na dřívější jednání Petičního výboru o petici 45/2006 a dalších,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění)[1], která nahradila směrnici 84/450/EHS[2] ve znění směrnice 97/55/ES[3],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu („směrnice o nekalých obchodních praktikách“)[4],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)[5],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů[6],
– s ohledem na studii nazvanou „Nekalé praktiky „katalogových firem“ v kontextu stávajících a budoucích právních předpisů upravujících vnitřní trh, které jsou zaměřeny na ochranu spotřebitelů a malých a středních podniků“ (IP/A/IMCO/FWC/2006-058/LOT4/C1/SC6), vypracovanou na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů;
– s ohledem na čl. 192 odst. 1 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Petičního výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0446/2008),
A. vzhledem k tomu, že Parlament obdržel více než 400 petic od malých podniků (což odráží pouze zlomek jejich množství), které tvrdí, že se staly obětí klamavé reklamy firem vydávajících katalogy hospodářských subjektů („katalogových firem“), a v důsledku toho utrpěly psychickou újmu, finanční škodu a trpí pocity viny, rozpaky a frustrací,
B. vzhledem k tomu, že tyto stížnosti odrážejí rozšířený a smluvený způsob nepoctivých podnikatelských praktik, které používají některé tzv. „katalogové firmy“ a které se dotkly tisíců podniků, jež jsou organizovány přeshraničně, a svou činnost tedy provozují ve dvou nebo více členských státech v Evropské unii i ve třetích zemích, a měly na ně výrazný finanční dopad, a vzhledem k tomu, že není k dispozici správní mechanismus ani právní nástroj, který by vnitrostátním orgánům pro prosazování práva umožnil přeshraniční spolupráci,
C. vzhledem k tomu, že nekalá povaha těchto praktik je ještě očividnější, uskutečňují-li se elektronickou cestou a šíří-li se pomocí internetu (viz petice č. 0079/2003),
D. vzhledem k tomu, že podnikatelské praktiky, jež jsou předmětem stížností, obvykle spočívají v tom, že firma vydávající katalog hospodářských subjektů osloví podniky, zpravidla poštou, a vyzve je, aby vyplnily nebo aktualizovaly svůj obchodní název a své kontaktní údaje, přičemž v nich vzbudí mylný dojem, že budou v tomto katalogu uvedeny bezplatně; vzhledem k tomu, že tyto podniky posléze zjistí, že ve skutečnosti – aniž by tak chtěly učinit – podepsaly smlouvu, která je obvykle zavazuje k tomu, že budou nejméně tři roky zapsány v katalogu hospodářských subjektů za roční poplatek ve výši přibližně 1 000 EUR,
E. vzhledem k tomu, že formuláře používané při této činnosti jsou obvykle nejednoznačné a obtížně srozumitelné a navozují mylný dojem, že bude podnik zapsán do katalogu bezplatně, avšak ve skutečnosti je vmanévrován do nechtěné smlouvy na reklamu v katalogu hospodářských subjektů,
F. vzhledem k tomu, že ve členských státech nejsou na vnitrostátní úrovni ani na úrovni EU k dispozici právní předpisy týkající se katalogových firem a jejich vztahů s jinými firmami, a vzhledem k tomu, že je na uvážení členských států, zda zavedou komplexnější a dalekosáhlejší právní předpisy,
G. vzhledem k tomu, že směrnice 2006/114/ES se vztahuje i na transakce mezi podniky a stanoví, že „klamavou reklamou“ se rozumí „každá reklama, která jakýmkoli způsobem, včetně předvedení, klame nebo pravděpodobně může klamat osoby, kterým je určena nebo které zasáhne, a která pro svůj klamavý charakter pravděpodobně ovlivní jejich ekonomické chování, nebo která z těchto důvodů poškodí nebo může poškodit jiného soutěžitele“; vzhledem k tomu, že se však zdá, že různý výklad termínu „klamavý“ představuje vážnou praktickou překážku v boji proti těmto praktikám katalogových firem ve vztazích s jinými podniky,
H. vzhledem k tomu, že směrnice 2005/29/ES zakazuje „přiložení faktury nebo podobných dokladů pro provedení platby k marketingovým materiálům, čímž se ve spotřebiteli vyvolá dojem, že si inzerovaný produkt již objednal, ačkoli tomu tak není“; vzhledem k tomu, že se ovšem tato směrnice nevztahuje na klamavé praktiky uplatňované mezi firmami, a proto se na ni v její stávající podobě nemohou předkladatelé petic odvolávat; vzhledem k tomu, že však tato směrnice nebrání zavedení systému vnitrostátních předpisů o nekalých obchodních praktikách, který by se za všech okolností a ve stejné míře vztahoval na spotřebitele i podniky,
I. vzhledem k tomu, že směrnice 2005/29/ES nebrání členským státům rozšířit prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů její působnost i na podniky; vzhledem k tomu, že tento postup ovšem vede k rozdílným úrovním ochrany podniků, které se staly oběťmi klamavých praktik katalogových firem v jednotlivých členských státech,
J. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 2006/2004 definuje „protiprávní jednání uvnitř Společenství“ jako „každé jednání nebo opomenutí, které je v rozporu se zákony na ochranu zájmů spotřebitele … a které poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v členském státě nebo členských státech jiných, než je členský stát, ve kterém má uvedené jednání nebo opomenutí původ nebo ve kterém k němu došlo; nebo ve kterém je usazen odpovědný prodejce nebo dodavatel; nebo ve kterém se nacházejí důkazy nebo aktiva týkající se tohoto jednání nebo opomenutí“; vzhledem k tomu, že se však tato směrnice nevztahuje na klamavé praktiky uplatňované mezi podniky, a proto se na ni v její stávající podobě nemohou odvolávat ani předkladatelé petic,
K. vzhledem k tomu, že většina předkladatelů petic si stěžuje na firmu vydávající katalog hospodářských subjektů s názvem European City Guide (jejíž činnosti jsou předmětem soudní žaloby a správního řízení), ale uváděny jsou i další firmy, jež katalogy hospodářských subjektů vydávají, jako např. Construct Data Verlag, Deutscher Adressdienst GmbH a NovaChannel; vzhledem k tomu, že další ovšem firmy tuto podnikatelskou činnost provozují zákonným způsobem,
L. vzhledem k tomu, že ačkoli jsou tyto klamavé obchodní praktiky zacíleny především na malé podniky, oslovovány jsou také profesní a dokonce i neziskové subjekty, například nevládní organizace, dobročinné organizace, školy a knihovny a místní společenská, např. zájmová sdružení,
M. vzhledem k tomu, že katalogové firmy jsou nezřídka usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází sídlo oběti, a ta se proto jen obtížně dovolává ochrany u příslušných vnitrostátních orgánů, neboť jednotlivé členské státy různě interpretují význam termínu „klamavý“; vzhledem k tomu, že oběti se také často nedomohou nápravy u vnitrostátních právních rámců a orgánů na ochranu spotřebitele, které jim sdělí, že příslušný právní předpis je koncipován tak, aby chránil spotřebitele, nikoli podniky; vzhledem k tomu, že jako malé podniky většina obětí často nedisponuje dostatečnými zdroji, aby mohly usilovat o účinnou nápravu tím, že se obrátí na soud, a samoregulační mechanismy pro katalogové firmy jsou neúčinné, neboť ti, kteří provozují klamavou reklamu, je nerespektují,
N. vzhledem k tomu, že oběti těchto praktik jsou nekompromisně nuceny k úhradě, a to buď samotnými katalogovými firmami, nebo dokonce i najatými vymahatelskými společnostmi; vzhledem k tomu, že si oběti stěžují na to, že tento postup pociťují jako nátlak a vyhrožování, a mnohé z nich často nakonec proti své vůli zaplatí, aby se vyhnuly dalšímu obtěžování,
O. vzhledem k tomu, že – až na pár výjimek – nebyla na oběti, které odmítly zaplatit, podána soudní žaloba,
P. vzhledem k tomu, že řada členských států podnikla kroky, zejména osvětové povahy, zaměřené na společnosti, které by se mohly stát oběťmi těchto praktik, a vzhledem k tomu, že mezi tyto kroky patří sdílení informací, poradenství, oznamování podezřelých skutečností státním orgánům pro prosazování práva a v některých případech vedení rejstříku stížností, aby mohl být tento problém vyřešen,
Q. vzhledem k tomu, že Rakousko v roce 2000 změnilo svůj zákon o nekalých obchodních praktikách, v jehož § 28a se nyní stanoví: „je zakázáno inzerovat v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářské soutěže registraci v katalozích, jako jsou například „zlaté stránky“, telefonní a podobné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo podobným způsobem či nabízet takovou registraci přímo, aniž by bylo jednoznačně a také zřetelnými a grafickými prostředky uvedeno, že daná reklama je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy“,
R. vzhledem k tomu, že tyto praktiky jsou používány již několik let – za tuto dobu jim padlo za oběť mnoho podniků a výrazně poškozují a narušují vnitřní trh,
1. vyjadřuje znepokojení nad tímto problémem, na který upozorňují předkladatelé petic, jenž je zjevně rozšířen a je přeshraniční povahy a má výrazný finanční dopad, zejména na malé podniky;
2. domnívá se, že z přeshraniční povahy tohoto problému vyplývá pro orgány Společenství povinnost zajistit přiměřenou nápravu, aby oběti například mohly účinně napadnout platnost smluv uzavřených na základě klamavé reklamy, aby tyto smlouvy mohly být zrušeny a aby bylo možné získat zpět částku, kterou již oběti uhradily;
3. naléhavě vyzývá oběti, aby hlásily nekalé jednání podnikatelských subjektů příslušným vnitrostátním orgánům, a vyzývá členské státy, aby malým a středním podnikům poskytly know-how potřebné k podávání stížností vládním i nevládním orgánům, a to tak, že zajistí otevřenost komunikačních kanálů a informovanost obětí o tom, že mají k dispozici poradenství, takže si předtím, než uhradí poplatky požadované nepoctivou katalogovou firmou, mohou opatřit potřebné pokyny, jak si počínat; naléhavě vyzývá členské státy, aby založily a vedly centralizovaný rejstřík těchto žádostí;
4. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory rozšířenému používání těchto praktik se zdá, že právní předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy neodpovídají potřebám, pokud jde o to, aby byly k dispozici spolehlivé nástroje ochrany a účinná náprava, nebo nejsou na vnitrostátní úrovni náležitě prosazovány; s politováním rovněž konstatuje, že nápravu nejsou zjevně schopny zjednat ani příslušné vnitrostátní orgány;
5. vítá úsilí, jež vyvíjejí evropské a vnitrostátní podnikatelské organizace s cílem zvýšit povědomí svých členů o tomto problému, a vyzývá je, aby ve spolupráci s místními organizacemi toto úsilí ještě zintenzivnily, a v prvé řadě tak snížily počet budoucích obětí klamavých praktik katalogových firem; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že některé z těchto organizací byly následně soudně stíhány nepoctivými katalogovými firmami, o nichž se výslovně zmínily ve svých osvětových kampaních, pro údajnou pomluvu a čelily podobným obviněním;
6. vítá kroky, které učinily některé členské státy jako např. Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie a Spojené království, ale zejména Rakousko, ve snaze zabránit katalogovým firmám v klamavých praktikách; zastává však názor, že toto úsilí není dostatečné a že je stále zapotřebí koordinovat kontrolu na mezinárodní úrovni;
7. vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními a evropskými organizacemi zastupujícími podnikatelské subjekty zintenzivnily úsilí o zvýšení informovanosti o tomto problému, a bylo s ním tak obeznámeno více lidí, kteří by díky tomu byli schopni se klamavé reklamy, jež je může vlákat do nechtěných inzertních smluv, vyvarovat;
8. vyzývá Komisi, aby se zabývala problémem nepoctivého jednání v podnikání v rámci iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, jak navrhla ve svém sdělení s názvem „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“, a aby se zapojila do sítí „Enterprise Europe Network“ a „SOLVIT“ a portálů příslušných GŘ, což jsou další způsoby poskytování informací o těchto problémech a pomoci s nimi;
9. lituje toho, že směrnice 2006/114/ES, která se vztahuje na transakce mezi podniky – a o takovou transakci v tomto případě jde – zjevně buď nezajišťuje dostatečně účinnou nápravu, nebo není členskými státy náležitě prosazována; žádá Komisi, aby do prosince 2009 předložila zprávu o proveditelnosti a možných dopadech změny směrnice 2006/114/ES připojením seznamu „černých“ nebo „šedých“ praktik, které se považují za klamavé;
10. připomíná, že ačkoli Komise není oprávněna přímo vymáhat, aby fyzické nebo právnické osoby dodržovaly ustanovení směrnice 2006/114/ES, ve své roli strážkyně Smlouvy je povinna zajistit, aby byla tato směrnice členskými státy náležitě a účinně uplatňována; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby členské státy zcela a účinně provedly ve vnitrostátním právu směrnici 2005/29/ES s cílem zaručit ochranu ve všech členských státech, a aby ovlivnila podobu dostupných právních a procesních nástrojů, jako v případě směrnice 84/450/ES, která poskytla nástroje Rakousku, Španělsku a Nizozemsku, a tím splnila svoji povinnost strážkyně Smlouvy, pokud jde o ochranu podniků, a přitom zajistila, aby právo usazování a volný pohyb služeb nebyly ohroženy;
11. vyzývá Komisi, aby zintenzivnila sledování uplatňování směrnice 2006/114/ES, především v těch členských státech, v nichž mají podle dostupných informací nepoctivé katalogové firmy sídlo, zejména ve Španělsku, kde se nachází sídlo katalogové firmy, na niž si předkladatelé petic stěžují nejčastěji, a v České republice a na Slovensku, kde bylo vydáno soudní rozhodnutí v neprospěch obětí způsobem, který zpochybňuje uplatňování směrnice 2006/114/ES v těchto zemích; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o svých zjištěních;
12. lituje toho, že se směrnice 2005/29/ES nevztahuje na transakce mezi podniky a že se členské státy, jak se zdá, zdráhají oblast její působnosti rozšířit; poznamenává však, že členské státy mohou jednostranně rozšířit oblast působnosti svých vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele i na transakce mezi podniky, a aktivně jim doporučuje, aby tak učinily a rovněž aby zajistily spolupráci mezi orgány členských států, jak stanoví nařízení (ES) č. 2006/2004, s cílem umožnit sledování tohoto druhu přeshraničních činností, které provozují katalogové firmy usazené v EU nebo ve třetí zemi; dále žádá Komisi, aby do prosince 2009 předložila zprávu o proveditelnosti a možných dopadech rozšíření oblasti působnosti směrnice 2005/29/ES na smlouvy mezi podniky se zvláštním zřetelem k bodu 21 přílohy I uvedené směrnice;
13. vítá kroky Rakouska, které šlo příkladem, když do svých vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na nepoctivé katalogové firmy doplnilo zvláštní zákaz takových praktik, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na přeshraniční povahu tohoto problému navrhla právní předpis, který rozšíří oblast působnosti směrnice 2005/29/ES na základě rakouského modelu tak, aby byla výslovně zakázána inzerce v katalozích hospodářských subjektů, pokud potenciální klient neobdrží jednoznačnou a graficky zřetelnou informaci, že taková inzerce je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy za úhradu;
14. konstatuje, že vnitrostátní právní předpisy často nepostačují k tomu, aby bylo možné uplatnit právní prostředky proti katalogovým firmám se sídlem v jiném členském státě, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zprostředkovala aktivnější přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a umožnila jim tak zajišťovat pro oběti účinnější nápravu;
15. lituje toho, že nařízení (ES) 2006/2004 se nevztahuje na transakce mezi podniky, a proto jej nelze použít k boji proti nepoctivým katalogovým firmám; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis, který odpovídajícím způsobem rozšíří oblast působnosti uvedeného nařízení;
16. vítá příklad Belgie, kde všichni, kteří se stali obětí klamavých praktik, mohou podat žalobu v zemi svého bydliště;
17. konstatuje, že rakouská zkušenost ukazuje, že právo obětí na kolektivní žalobu proti katalogovým firmám, kterou podávají obchodní sdružení či podobné subjekty, se jeví být účinným prostředkem, který by bylo možné znovu použít v iniciativách, o nichž v současnosti uvažuje GŘ Komise pro hospodářskou soutěž v souvislosti se žalobami o náhradu škod za porušování předpisů ES v oblasti hospodářské soutěže a GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele v souvislosti s možností spotřebitelů společně se domáhat svých práv na úrovni EU;
18. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, aby podnikům, které se staly obětí klamavé reklamy, byl k dispozici jasně určený vnitrostátní orgán, u něhož mohou podat stížnost a domáhat se nápravy, a to i v případech, jako jsou tyto, kdy jsou klamavou reklamou postiženy podniky;
19. vyzývá Komisi, aby pro příslušné vnitrostátní orgány vypracovala pokyny obsahující osvědčené postupy, které tyto orgány budou moci použít v případech, kdy budou upozorněny na klamavou reklamu;
20. vyzývá Komisi, aby spolupracovala se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi a zabránila tomu, aby nepoctivé katalogové firmy ze třetích zemí poškozovaly podniky se sídlem v Evropské unii;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.
- [2] Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, Úř. věst. L 250, 19.9.1984, s. 17.
- [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu, Úř. věst. L 290, 23.10.1997, s. 18.
- [4] Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
- [5] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
- [6] Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 51.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Úvod
Mnoho firem, a často se jedná o malé podniky, se stává obětí nepoctivého jednání v podobě klamavé reklamy. Běžně jde o to, že se oběti nechtěně upíší k inzerci v katalogu hospodářských subjektů poté, co v nich byl vyvolán dojem, že tato inzerce bude zdarma.
Oběti zpravidla obdrží formulář od nepoctivé katalogové firmy a jsou vyzvány, aby vyplnily, opravily nebo aktualizovaly své obchodní údaje. Často jsou informovány o tom, že aktualizace údajů je bezplatná. Na základě této informace údaje aktualizují a formulář odešlou. Neuvědomí si však, že podpisem formuláře zároveň podepisují smlouvu, která je zavazuje k umístění inzerátu do katalogu hospodářských subjektů na dobu nejméně tří let za roční poplatek ve výši přibližně 1 000 EUR. To, že se jedná o podvod, oběti zjistí teprve tehdy, když obdrží dopis od stejné firmy, ve kterém je jim sděleno, že zadaly umístění inzerátu do katalogu, a fakturu s výzvou k úhradě. Ti, kdo nezaplatí, jsou často obtěžováni a katalogová firma, popř. jí najatá vymahatelská společnost, jim dokonce vyhrožuje podáním žaloby. Mnohé z obětí se vzdají a uhradí požadovanou částku, aby se dalšímu obtěžování vyhnuly.
Mezi postiženými jsou tisíce podniků z celé Evropské unie. Vzhledem k tomu, že smlouva stojí okolo 1 000 EUR ročně a uzavírá se na nejméně tři roky, lze finanční dopad na území EU považovat za významný.
Ačkoli je zřejmé, že uvedené případy obsahují prvek nekalých podnikatelských praktik, které jsou obvykle nezákonné, není zcela jasné, zda právní předpisy EU zajišťují nápravu, a pokud ano, zda je v jednotlivých členských státech o tuto nápravu v dostatečné míře usilováno. Nepoctivé katalogové firmy tedy ke svým podvodům často využívají šedé zóny právních předpisů nebo jejich nedostatečné vymahatelnosti na vnitrostátní úrovni. Společným znakem je to, že tyto firmy mají obvykle sídlo v jiném státě, než ve kterém se nachází sídlo oběti. Pro oběti je tak obtížné uplatnit vnitrostátní právní předpisy a přimět příslušné vnitrostátní orgány, aby je hájily v jiném členském státě. Podnikatelské subjekty navíc často zjistí, že vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele mají tendenci jejich stížnosti odbývat s tím, že právní předpisy na ochranu spotřebitele se vztahují na spotřebitele, a nikoli na podniky. V důsledku toho nemají oběti k dispozici účinný prostředek nápravy a nekalé podnikání této povahy může vzkvétat.
Klamavou reklamu však nepoužívají všechny katalogové firmy“; velký počet firem, jež katalogy hospodářských subjektů vydávají, podniká v plném souladu se zákonem. Dokonce dodržují etický kodex, z něhož jednoznačně vyplývá, že na objednávce musí být zřetelně vyznačeno, že se jedná o objednávku, a že bezplatnou inzerci nelze směšovat s inzercí placenou. Některé katalogové firmy se nicméně uchylují k nekalým podnikatelským praktikám. Většina stížností, které obdržel Evropský parlament, se týkala katalogu hospodářských subjektů s názvem European City Guide ze španělské Valencie, ale uváděny byly i další firmy, např. Construct Data Verlag, Deutscher Adressdienst GmbH a NovaChannel. Některé katalogy hospodářských subjektů vydávané nepoctivými firmami jsou rovněž publikovány na internetu. Podle informací svých zástupců rozešle jen European City Guide každoročně okolo 6,5 mil. formulářů.
Cíle této zprávy
Petiční výbor Evropského parlamentu obdržel více než 400 petic od postižených malých podniků z celé Evropské unie (a dokonce i z některých třetích zemí). Někteří poslanci Evropského parlamentu navíc o těchto stížnostech písemně informovali Evropskou komisi a dále byla ze strany poslanců Parlamentu položena řada otázek k písemnému a ústnímu zodpovězení. Evropský parlament svolil k vypracování této zprávy, která se problémem zabývá důkladněji a obsahuje návrhy následných opatření. Zpravodaj tedy prostřednictvím této zprávy usiluje:
o o zvýšení povědomí o tomto problému, aby se snížil počet budoucích obětí nekalých podnikatelských praktik,
o o to, aby státy EU zpřísnily vnitrostátní právní předpisy a zajistily náležité prosazování právních předpisů EU o klamavé reklamě a nekalých obchodních praktikách,
o o to, aby Komise zintenzivnila sledování dodržování právních předpisů EU a zlepšila stávající předpisy EU, které stanoví, že není přiměřené zamezit provádění těchto praktik jednou provždy, a
o o poskytnutí podpory a informací dosavadním obětem.
Právní předpisy EU
Na úrovni Společenství existují tři právní předpisy EU, které danou oblast významně upravují. Jedná se o tyto předpisy:
o směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě, která nahradila směrnici 84/450/EHS[1]ve znění směrnice 97/55/ES[2],
o směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES[3] o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (směrnice o nekalých obchodních praktikách),
o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2006/2004[4] o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
Konzultace před vypracováním zprávy
Před vypracováním této zprávy se zpravodaj zúčastnil různých konzultačních schůzek, mj. schůzky s evropskou komisařkou pro ochranu spotřebitelů Meglenou Kunevovou a setkání s několika poslanci EP, kteří se o tuto problematiku zajímají, neboť obdrželi stížnosti od svých voličů. Zpravodaj rovněž konzultoval s obchodními organizacemi zastupujícími podniky, zejména malé podniky v Evropě, např. se sdruženími Eurochambres, UEAPME, Evropskou asociací vydavatelů katalogů hospodářských subjektů a samozřejmě se samotnými oběťmi.
Petiční výbor uspořádal ve čtvrtek 11. září 2008 v prostorách Parlamentu veřejný workshop s názvem „Zastavme nekalé podnikatelské praktiky: boj proti nepoctivým katalogovým firmám“. V rámci této akce si měli poslanci EP možnost vyslechnout předkladatele petic a představitele zastupujících organizací, Komise i zástupce firmy European City Guide, na kterou si předkladatelé petic stěžují zdaleka nejčastěji.
Závěry zprávy
Zpravodaj je toho názoru, že předkladatelé petic upozorňují na skutečně závažný problém, jenž je zjevně rozšířen, je přeshraniční povahy a má významný finanční dopad, zejména na malé podniky. Zpravodaj se dále domnívá, že vzhledem k přeshraniční povaze tohoto problému je zřejmé, že by orgány Společenství měly obětem zajistit přiměřenou nápravu. Tato náprava by měla obětem dát možnost napadnout platnost smluv uzavřených na základě klamavé reklamy a rovněž by jim měla umožnit získat zpět částku, kterou jako oběti klamavých praktik uhradily.
Ve zprávě je vyjádřeno politování nad tím, že stávající vnitrostátní orgány zřejmě nejsou schopny obětem přiměřenou nápravu zajistit, a je v ní také vysloven názor, že navzdory značnému rozšíření těchto nepoctivých obchodních praktik se zdá, že právní předpisy EU ani jednotlivých členských států nejsou dostatečné k tomu, aby účinnou nápravu zajistily, nebo nejsou řádně prosazovány.
Informovanost obětí
Zpráva naléhavě vyzývá oběti, aby hlásily nekalé jednání podnikatelských subjektů příslušným vnitrostátním orgánům a aby si předtím, než uhradí poplatky požadované nepoctivou katalogovou firmou, opatřily potřebné informace. Oběti by dále měly na své případy upozornit obchodní sdružení a sdružení spotřebitelů i jejich zástupce v Evropském parlamentu, aby bylo možné posílit kroky podniknuté v boji proti nepoctivým katalogovým firmám na evropské úrovni.
Zvyšování povědomí
V této zprávě je oceněno úsilí, jež vyvíjejí evropské a vnitrostátní podnikatelské organizace s cílem zvýšit povědomí svých členů o této věci, a tyto organizace jsou vyzvány, aby toto úsilí ještě zintenzivnily, a v prvé řadě tak snížily počet budoucích obětí nepoctivých katalogových firem. Vítá také kroky, které učinily některé členské státy jako např. Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Spojené království, ale zejména Rakousko, ve snaze zabránit katalogovým firmám v nepoctivé činnosti. Konstatuje však, že toto úsilí není dostatečné.
Pokud jde o zvyšování povědomí, vyzývá zpráva Evropskou komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními a evropskými organizacemi zastupujícími podnikatelské subjekty zintenzivnily úsilí o zvýšení povědomí o tomto problému, a bylo o něm tak informováno více lidí, kteří by tak byli schopni se klamavé reklamy, jež je může vlákat do nechtěných smluv, vyvarovat.
Zpráva rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby se touto stížností zabývala v rámci iniciativy „Small Business Act“.
Směrnice 2006/114/ES[5] o klamavé a srovnávací reklamě
Zpráva poukazuje na to, že směrnice 2006/114/ES[6] o klamavé a srovnávací reklamě se vztahuje na transakce mezi podniky, což znamená, že se vztahuje i na problém, s nímž se potýkají oběti nepoctivých katalogových firem. Tato směrnice byla provedena ve vnitrostátním právu všech členských států a její ustanovení umožňují nařídit zastavení činnosti a zahájit jiné soudní řízení s cílem zakázat další využívání klamavé reklamy. Zjevně však nezajišťuje dostatečně účinnou nápravu, nebo není členskými státy náležitě prosazována.
Ve zprávě je proto obsažena výzva Evropské komisi, aby sledování uplatňování směrnice 2006/114/ES[7] věnovala zvýšenou pozornost. To je zapotřebí nejvíce v těch členských státech, v nichž mají podle dostupných informací nepoctivé katalogové firmy sídlo, ale zejména ve Španělsku, kde se nachází sídlo katalogové firmy, na niž si předkladatelé petic stěžují nejčastěji. Zvláštní pozornost je třeba věnovat i České republice, kde bylo nedávno vydáno soudní rozhodnutí v neprospěch obětí způsobem, který zjevně zpochybňuje účinnost uplatňování uvedené směrnice v této zemi.
Zpráva vyzývá Komisi, aby informovala Evropský parlament o svých zjištěních.
Směrnice 2005/29/ES[8] o nekalých praktikách
Ve zprávě je vyjádřeno politování nad tím, že se směrnice 2005/29/ES[9] o nekalých praktikách nevztahuje na transakce mezi podniky a že se členské státy, zdá se, zdráhají oblast její působnosti rozšířit. Na druhé straně členské státy smějí jednostranně rozšířit působnost svých vnitrostátních právních předpisů na ochranu spotřebitele na obchodní transakce, a proto státy, které chtějí poskytovat ochranu prostřednictvím vnitrostátní legislativy, tak mohou svobodně učinit, aniž by musely čekat na to, až bude předpis EU změněn legislativní iniciativou Komise.
Nejlepším příkladem boje proti nepoctivým katalogovým firmám je zřejmě Rakousko, které své vnitrostátní právní předpisy týkající se nekalých obchodních praktik změnilo již v roce 2000. § 28a tohoto zákona nyní stanoví, že „je zakázáno inzerovat v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářské soutěže registraci v katalozích, jako jsou například „zlaté stránky“, telefonní a podobné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo podobným způsobem či nabízet takovou registraci přímo, aniž by bylo jednoznačně a zřetelnými grafickými prostředky uvedeno, že daná reklama je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy“.
Zpravodaj se domnívá, že rakouský model je dobrým příkladem hodným následování. Zpráva proto vyzývá Evropskou komisi, aby s ohledem na přeshraniční povahu tohoto problému zvážila zahájení nové legislativní iniciativy, která by vycházela z rakouského modelu, jenž výslovně zakazuje inzerci v katalozích hospodářských subjektů, pokud potenciální klient neobdrží jednoznačnou a z grafického hlediska zřetelnou informaci, že taková inzerce je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy za úhradu.
Nařízení (ES) 2006/2004[10] o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele
Ve zprávě se dále konstatuje, že vnitrostátní právní předpisy často nepostačují k tomu, aby bylo možné uplatnit právní prostředky proti katalogovým firmám se sídlem v jiném členském státě, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zprostředkovala aktivnější přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a umožnila jim tak zajišťovat pro oběti účinnější nápravu.
Např. v Belgii všichni, kdo se stali oběťmi nekalých praktik, mohou podat v zemi svého bydliště žalobu a nedávno skutečně došlo k tomu, že oběti jedné z nepoctivých katalogových firem vyhrály soudní řízení vedené proti ní (firma dostala pokutu), i když v době, kdy byla tato zpráva vypracována, rozsudek kvůli možnosti odvolání zřejmě stále nenabyl právní moci.
V Rakousku jsou známy případy, kdy byly oběti v soudních řízeních proti katalogovým firmám úspěšné.
Na druhé straně v České republice oběti v soudním řízení, které proti nim zahájila katalogová firma, zjevně neuspěly a tento konkrétní případ vyvolává vážné pochybnosti, zda Česká republika náležitě uplatňuje ustanovení směrnice 2006/114/ES[11].
Když měla jedna z nejzmiňovanějších katalogových firem s názvem European City Guide své sídlo v Barceloně, udělila jí katalánská vláda třikrát pokutu a rovněž jí nařídila dočasně na období jednoho roku zastavit činnost. Firma nakonec přesídlila do Valencie, kde nadále provozuje svou činnost za poněkud přísnějších podmínek. Potenciální oběti nyní například obdrží informaci, že mají právo svou objednávku do sedmi dnů zrušit. O tom, k čemu se skutečně zavázaly, se však většinou dozvědí až po uplynutí této lhůty. Firma rovněž zřídila funkci jakéhosi ochránce klientů (defensor del cliente), který přijímá jejich stížnosti. Zdá se však, že tato funkce není na samotné katalogové firmě“ nezávislá, a nebudí tudíž dostatečnou důvěru. Zpravodaj se proto domnívá, že tato katalogová firma neučinila dost pro to, aby její potenciální klienti nepodepsali za přispění klamavých prostředků inzertní smlouvu, o niž nikdy nestáli.
Navíc neexistují žádné zprávy o tom, že by na základě nařízení (ES) 2006/2004[12] o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele vnitrostátní orgány jiných členských států žádaly o nápravu přímo u soudů ve Valencii.
Je známo, že ve Spojeném království použil ustanovení nařízení (ES) 2006/2004[13] o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele Úřad pro spravedlivé obchodování (Office of Fair Trading). Tento úřad, který rovněž odpovídá za ochranu spotřebitele, toto nařízení podle dostupných údajů úspěšně použil v žádosti o soudní příkaz proti belgickým a nizozemským firmám, které podle jeho zjištění zasílaly britským občanům nevyžádané a klamavé nabídky. Přestože se jedná o pozitivní krok správným směrem, případ se netýkal nepoctivých katalogových firem.
O jiných případech, v nichž by vnitrostátní orgány v dostatečné míře uplatnily nařízení 2006/2004[14] za účelem zajištění nápravy (např. vydání soudního příkazu) u stížností, které mají původ v jiném členském státě, je toho známo málo. Jako důvody se jeví náklady spojené s podáním žaloby, složitost a zdlouhavost řízení a omezená působnost soudního příkazu.
Nutnost posílit vnitrostátní orgány
Zpráva naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, aby firmám, které se staly obětí klamavé reklamy, byl k dispozici jasně určený vnitrostátní orgán, u něhož mohou podat stížnost a domáhat se nápravy. V současnosti tomu tak často není, neboť vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele se mnohdy stížnostmi, které podaly podniky, nezabývají a omezují se na stížnosti spotřebitelů. Zpráva rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby pro příslušné vnitrostátní orgány vypracovala pokyny obsahující osvědčené postupy, které tyto orgány budou moci použít v případech, kdy budou upozorněny na klamavou reklamu.
Nepoctivé katalogové firmy se sídlem ve třetích zemích
Na závěr zpráva vyzývá Komisi, aby spolupracovala se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi a zabránila tomu, aby nepoctivé katalogové firmy ze třetích zemí poškozovaly podniky se sídlem v Evropské unii.
- [1] Úř. věst. L 250, 19.9.1984, s. 17–20.
- [2] Úř. věst. L 290, 23.10.1997, s. 18–23.
- [3] Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22–39.
- [4] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11.
- [5] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21–27.
- [6] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21–27.
- [7] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21–27.
- [8] Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22–39.
- [9] Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22–39.
- [10] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11.
- [11] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21–27.
- [12] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11.
- [13] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11.
- [14] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1–11.
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (7. 10. 2008)
pro Petiční výbor
ke zprávě o podvodných katalogových firmách (petice č. 45/2006)
(2008/2126(INI))
Navrhovatelka: Diana Wallis
NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Petiční výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
- s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na její ustanovení o vytváření vnitřního trhu a zaručování svobody podnikům poskytovat služby v jiných členských státech,
- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 o vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, které uvádějí, že neslučitelnost nebo složitost právních a správních systémů v členských státech by neměla jednotlivcům a podnikům bránit v uplatňování jejich práv ani je od uplatňování těchto práv odrazovat,
- s ohledem na 393 petic o podvodných „katalogových firmách“, které obdržel Petiční výbor z 24 členských států a 19 třetích zemí,
A. vzhledem k tomu, že pochybné aktivity společnosti European City Guide (ECG) a podobných společností trvají již několik desetiletí, přičemž tyto společnosti postupem doby přesouvají svá sídla, aby mohly pokračovat ve své činnosti a vyhnuly se sankcím, a vzhledem k tomu, že byly postiženy mnohé podniky,
B. vzhledem k tomu, že činnost společnosti ECG byla předmětem soudních a správních řízení, jako například řízení, která zahájily Vrchní soud a regionální vláda Katalánska (Španělsko), jež vedla k dočasnému pozastavení činnosti společnosti a k uložení pokuty,
C. vzhledem k tomu, že pokud takovýto podvod přesahuje hranice, a zahrnuje tak aktivity ve dvou nebo více členských státech, neexistuje žádný mechanismus přeshraniční spolupráce vnitrostátních donucovacích orgánů – ani žádný rozpočet, dokonce ani telefonní seznam, jehož pomocí by se dalo zjistit spojení na policii na druhé straně hranice nebo v jiných, vzdálených členských státech, – a v důsledku toho vnitrostátní orgány pochopitelně ztrácejí zájem o stíhání podvodníků, protože ti mají velmi dobrou přeshraniční organizaci, kdežto pravomoci vnitrostátních orgánů sahají jen po hranice daného státu;
1. s politováním konstatuje, že ačkoli přináší vnitřní trh nové možnosti pro obchodní operace prováděné v dobré víře, může poskytnout nežádoucí příležitost těm, kdo kořistí na malých a středních podnicích; vyzývá k přijetí opatření na úrovni EU, která by ve spolupráci s členskými státy takovému počínání zabránila a omezila je;
2 navrhuje, aby s cílem ukončit praktiky podvodných „katalogových firem“ Komise a Rada zajistily plné provedení a prosazení směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě[1] (směrnice o klamavé reklamě), spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu[2] (směrnice o nekalých obchodních praktikách), a aby věnovaly zvláštní pozornost záměrnému používání nejednoznačných formulací;
3. jako jeden z nejlepších postupů vyzdvihuje článek 28a rakouského zákona proti nekalé soutěži z roku 1984 (Gesetz gegen unlauteren Wettbewerb), který zakazuje praktiky podvodných „katalogových firem“; naléhavě žádá členské státy, aby při provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách zavedly podobná ustanovení s cílem zabránit poškozování spotřebitelů a malých podniků a zajistit, že převládne hospodářská soutěž tak, jak by měla, aniž by byly poškozeny hospodářské zájmy oprávněných účastníků hospodářské soutěže;
4. při zohlednění studie o klamavých praktikách „katalogových firem“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a která uvádí jako případné legislativní možnosti řešení problému klamavých „katalogových firem“ změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě[3] tak, aby obsahovala „černou listinu“ praktik, jež je třeba považovat za klamavé, a rozšíření působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách tak, aby se týkala i smluv mezi podniky (B2B) se zvláštním ohledem na bod 21 přílohy I této směrnice, žádá Komisi, aby do prosince 2009 podala zprávu o proveditelnosti a možných důsledcích takové změny nebo rozšíření;
5. naléhavě žádá Komisi, aby při definování „spotřebitele“ ve svém přezkumu spotřebitelského acquis vzala v úvahu specifické postavení malých a středních podniků; žádá, aby to bylo zahrnuto také do práce na společném referenčním rámci v oblasti smluvního práva, aby malé a střední podniky mohly využívat silnější režim ochrany v rámci právních předpisů Společenství o smluvních otázkách;
6. vítá výzvu obsaženou v zákoně o malých podnicích určenou členským státům, aby posílily síť SOLVIT a poskytovaly malým a středním podnikům poradenské služby a podporu při obraně proti nekalým obchodním praktikám; vyzývá Komisi k aktivní spolupráci a poskytnutí pomoci obětem provozovatelů podvodných „katalogových firem“; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na kampaních zvyšování povědomí o těchto podvodných praktikách a široce přitom využívaly nástroje, které nabízí internet, a zapojení sdružení malých a středních podniků a organizací spotřebitelů, včetně Enterprise Europe Network a evropských spotřebitelských center; těší se na portál e-justice, který navrhla Komise, jako na další prostředek předávání informací a pomoci v těchto otázkách;
7. s politováním konstatuje, že ačkoli řízení o evropském platebním rozkazu patřičně zlepšuje přeshraniční přístup k soudní spravedlnosti, bezohledné subjekty zabývající se vymáháním pohledávek by jej mohly použít k obtěžování malých a středních podniků a fyzických osob; doporučuje, aby byla zvážena možnost vypracování kodexu chování subjektů zabývajících se vymáháním pohledávek, jednotného v rámci celé EU;
8. vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly na ukončení praktik podvodných „katalogových firem“ a veškerých podobných aktivit;
9. konstatuje, že v případech, kdy členské státy nechtějí nebo nedokáží jednat, by měly být navrženy mechanismy, které by umožnily jednotlivým obětem společně žádat náhradu u soudů na přeshraničním základě; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby uvážily uvedení v platnost uceleného systému kolektivního se domáhání práv při řešení přeshraničních stížností, založeného na rozsáhlém přezkoumání zkušeností z celého světa a na důkladném posouzení stávajících problémů a zamýšlených výhod pro spotřebitele, a aby se jasně zabývaly otázkou vhodného právního základu pro takový nástroj na úrovni EU;
10. vyslovuje politování nad tím, že těžkosti spojené se stíháním tohoto druhu aktivit narušují vnitřní trh a ovlivňují fungování hospodářské soutěže;
11. naléhavě žádá členské státy, aby přijaly opatření proti všem podvodným činnostem ECG a podobných společností, které mohou sahat v krajním případě až k pozastavení jejich činnosti, aby se předešlo poškození spotřebitelů a podniků;
12. vyzývá orgány dozoru členských států, aby v souladu se svým mandátem a pravomocemi jim poskytnutými vnitrostátní legislativou a evropskými předpisy, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)[4], společně zamezily dalšímu rozšiřování podvodných praktik „katalogových firem“ a provedly taková účinná opatření, která povedou k zániku „katalogových firem“ a k potrestání jejich provozovatelů;
13. domnívá se, že popsané praktiky „katalogových firem“ odporují nejen dobrým mravům a standardům korektní hospodářské činnosti, ale ve své většině naplňují i znaky podvodu a jiných trestných činů a přestupků, a tudíž vyzývá příslušné orgány dozoru, policii a státní zastupitelství členských států, jakož i Europol a Eurojust, aby provedly detailní prošetření těchto praktik organizátorů, které by případně vedlo k podání žalob na konkrétní viníky pocházející z EU; pokud pocházejí ze třetích zemí, vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí k uzavření mezinárodních smluv s dotčenými státy podle článku 18 nařízení (ES) č. 2006/2004;
14. vyzývá Komisi, aby s cílem zamezení podvodných praktik „katalogových firem“ pečlivě zvážila následující opatření:
- standardizaci tzv. povinné části objednávky tak, aby obsahovala taková ujednání, která jsou v souladu s dobrými mravy a transparentně definují základní právní vztahy, včetně jednoznačného cenového vyjádření; obsah této části by mohl být přezkoumatelný dotčenými vnitrostátními orgány (např. obchodní inspekcí nebo úřady pro ochranu osobních údajů);
- podřazení tzv. formulářových smluv nebo objednávek, při kterých slabší smluvní strana nemá možnost smlouvu nebo objednávku měnit, jen s ní souhlasit či nesouhlasit, pod podobný režim jako platí pro nekalé obchodní praktiky, i když slabší smluvní stranou není spotřebitel;
- podřazení tzv. formulářových smluv nebo objednávek pod obdobný test tzv. průměrného spotřebitele jako platí pro nekalé obchodní praktiky, i když slabší smluvní stranou není spotřebitel;
- zavedení principu, že v případě značného počtu subjektů „uvedených v omyl“ textem formulářové smlouvy nebo objednávky by se obracelo důkazní břemeno a „katalogová firma“ by musela prokázat, že text formulářové smlouvy nebo objednávky neuvádí „dobrého hospodáře“ v omyl;
15. upozorňuje Komisi, že podobným podvodným praktikám „katalogových firem“ čelí nejen podnikatelé, ale i nepodnikající fyzické osoby (včetně politických představitelů), které dostávají nabídky na domnělé uvedení v publikacích biografického typu (např. „Kdo je kdo“, osobnost roku v určitém odvětví apod.) založené na stejném nekalém principu, a proto budoucí opatření musí zamezit i podobným podvodným praktikám.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
7.10.2008 |
|
|
|
||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
35 0 0 |
||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Cristian Silviu Buşoi, Charlotte Cederschiöld, Gabriela Creţu, Mia De Vits, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Iliana Malinova Iotova, Pierre Jonckheer, Kurt Lechner, Toine Manders, Catiuscia Marini, Arlene McCarthy, Nickolay Mladenov, Catherine Neris, Zita Pleštinská, Karin Riis-Jørgensen, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Barbara Weiler, Marian Zlotea |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Emmanouil Angelakas, Wolfgang Bulfon, Colm Burke, Giovanna Corda, José Ribeiro e Castro, Olle Schmidt, Diana Wallis |
|||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
6.11.2008 |
|
|
|
||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
19 0 0 |
||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Sir Robert Atkins, Inés Ayala Sender, Simon Busuttil, Michael Cashman, Alexandra Dobolyi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, David Hammerstein, Marian Harkin, Marcin Libicki, Manolis Mavrommatis, Kathy Sinnott |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Marie-Hélène Descamps, Roger Helmer, Yiannakis Matsis, Juan Andrés Naranjo Escobar, Tatjana Ždanoka |
|||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Richard Corbett, Luis de Grandes Pascual, Salvador Garriga Polledo |
|||||