ZPRÁVA o rozpočtové kontrole vynakládání finančních prostředků Evropské unie v Afghánistánu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (6. 11. 2008)

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (10. 11. 2008)

STANOVISKO Rozpočtového výboru (11. 11. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

9. 12. 2008 - (2008/2152(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Véronique Mathieu
Navrhovatelé (*):
Mladenov Nickolay: Výbor pro zahraniční věci
Öry Csaba: Výbor pro rozvoj
(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

Postup : 2008/2152(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0488/2008

Předložené texty :

A6-0488/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/01/2009 - 6.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0023

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
STANOVISKO Rozpočtového výboru
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o rozpočtové kontrole vynakládání finančních prostředků Evropské unie v Afghánistánu

(2008/2152(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na svá dřívější usnesení o Afghánistánu a zejména na své usnesení ze dne 8. července 2008[1],

- s ohledem na konference v Bonnu v roce 2001, Tokiu v roce 2002 a v Berlíně v roce 2004, během kterých se Spojené národy, Evropská unie a mezinárodní společenství zavázaly k mezinárodní pomoci v celkové výši více než 8 000 000 000 EUR pro Afghánistán; s ohledem na konferenci v Londýně v roce 2006, během které byl podepsán „Pakt pro Afghánistán“,

- s ohledem na vnitrostátní strategii rozvoje, kterou na začátku roku 2008 potvrdila afghánská vláda a která je také strategií pro omezení chudoby v zemi,

- s ohledem na konferenci v Paříži konanou dne 12. června 2008, během které dárcovské země slíbily Afhgánistánu pomoc ve výši více než 21 000 000 000 USD,

- s ohledem na závazky, které přijala Evropská unie na výše uvedené konferenci v Paříži, týkající se účinnosti pomoci v Afghánistánu, a také na kodex chování Evropské unie přijatý v roce 2007,

- s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2006, oddíl III – Komise[2], a zejména jeho odstavce 181 až 200 (vnější akce, humanitární pomoc a rozvoj)

- s ohledem na strategický dokument na období 2003–2006 přijatý Komisí v souladu s Evropským parlamentem, který zdůrazňuje stabilitu a omezení chudoby,

- s ohledem na strategický dokument na období 2007–2013 a na víceletý orientační program na období 2007–2010 přijaté Komisí v souladu s Evropským parlamentem, přičemž podle víceletého orientačního programu má být Islámskému státu Afghánistán v rozpočtovém období 2007 až 2010 poskytnuto 610 000 000 EUR,

- s ohledem na návštěvu delegace, vyslané do Afghánistánu od 26. dubna do 1. května 2008, s cílem přezkoumat podmínky provádění pomoci Společenství a mezinárodní pomoci a na příslušnou zprávu mise,

- s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č.1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[3], a zejména s ohledem na jeho článek 53 a jeho prováděcí pravidla,

- s ohledem na články 285 až 287 Smlouvy o fungování Evropské unie[4] týkající se Účetního dvora a také články 310 až 325 této Smlouvy týkající se finančních opatření, které vstoupí v platnost po ukončení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy, pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství[5],

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 týkající se vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[6],

- s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí a na cíle stanovené Deklarací tisíciletí, kterou dne 8. září 2000 přijala OSN a podepsalo ji 189 zemí,

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)[7],

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A6-0000/2008),

A. vzhledem k tomu, že Afghánistán je již několik desetiletí téměř stále ve stavu konfliktu nebo války a že kromě obchodu s drogami a rozšířené korupce vyskytující se na všech úrovních správy se ústřední vláda odjakživa potýká s chatrnými strukturami a také s chybějící kapacitou a odbornými znalostmi a chronickým nedostatkem prostředků, kdy příjmy státního rozpočtu pokrývají sotva 30 % z jeho celkových výdajů,

B. vzhledem k tomu, že vážná situace v Afghánistánu vyžaduje rychlé zlepšení správy věcí veřejných, které je možné dosáhnout v rámci silnějšího státu, jenž bude schopen zajistit obyvatelstvu bezpečnost a dodržování zákonů a bude schopen vytvořit podmínky nezbytné pro udržitelný rozvoj země,

C. vzhledem k tomu, že v současné situaci globálního zpomalení hospodářství je zejména důležité zajistit účinnou kontrolu finančních prostředků, které EU poskytuje na rozvojovou spolupráci,

D. vzhledem k tomu, že čl. 25 odst. 1 písm. b) nástroje pro rozvojovou spolupráci stanoví podmínky pro poskytování rozpočtové podpory partnerským zemím,

E. vzhledem k tomu, že odpovědnost, transparentnost a řízení zaměřené na výsledek patří podle několika mezinárodních úmluv, včetně Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, k hlavním zásadám rozvojové spolupráce,

F. vzhledem k tomu, že v Afghánistánu pochází 90 % veřejných prostředků z mezinárodní pomoci, což ukazuje na to, že tato země má významné potřeby a zároveň je velmi závislá na vnější pomoci,

Rozdělení pomoci EU

1. zdůrazňuje, že EU je jedním z hlavních dárců rozvojové a a humanitární pomoci ; připomíná, že Komise, která má od roku 2002 delegaci v Kábulu, rozhodla v období 2002 až 2007 poskytnout pomoc v celkové výši 1 400 000 000 EUR, z čehož 174 000 000 EUR je pomoc humanitární a přibližně 1 150 000 000 EUR už bylo vyplaceno, což představuje velmi vysokou míru vyplacených prostředků zhruba ve výši 81,5%;

2. bere na vědomí, že pomoc Unie se skládá z přímých a nepřímých podpor a pro období 2002 až 2007 přímá podpora Společenství, které představovala 70 % (970 000 000 EUR) z celkového množství podpor Společenství, byla poskytnuta přímo odděleními Komise ve formě úmluv o financování s afghánským státem, smluv s dodavateli služeb, dodávek nebo prací a úmluv o finančních podporách s mezinárodními organizacemi a s evropskými nebo místními nevládními organizacemi, a že nepřímá podpora je spravována hlavně Spojenými národy (13 % finančních prostředků) a Světovou bankou (17% finančních prostředků);

Prioritní oblasti pomoci

3. připomíná, že pro období 2003–2006 strategický dokument Komise pro Afghánistán usiluje o zavedení podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj a omezení chudoby, a zaměřil se na následující priority: reforma veřejné správy (212 000 000 EUR), boj proti obchodu s drogami (95 000 000 EUR), zajištění potravin (203 000 000 EUR), infrastruktura (90 000 000 EUR), zdravotnictví (50 000 000 EUR), uprchlíci (38 000 000 EUR), odminování (47 200 000 EUR); na období 2007–2013 navrhuje strategický dokument Komise pro Afghánistán dva dlouhodobé prioritní cíle, a to udržitelný rozvoj a boj proti chudobě;

4. konstatuje, že pro uskutečnění těchto dvou dlouhodobých prioritních cílů stanovených na období 2007–2013 jsou prioritními oblastmi pro přidělení podpor správa věcí veřejných, rozvoj venkova a zdravotnictví, a jako další neprioritní oblasti jsou stanoveny sociální ochrana, regionální spolupráce a projekty na odminování;

5. připomíná, že genderová rovnost a práva žen se považují za otázky klíčového významu, v rámci národní strategie rozvoje vypracované afghánskou vládou i národního strategického dokumentu na období 2007–2013, kterým se stanovuje, že genderová dimenze bude neoddělitelnou součástí plánování ve všech třech výše uvedených prioritních oblastech;

6. za účelem zvýšení prostředků vyčleněných na dva dlouhodobé prioritní cíle EU v Afghánistánu, tj. udržitelný rozvoj a boj proti chudobě, vyzývá Komisi, aby v průběhu přípravy víceletého orientačního programu (VOP) na období 2010–2013 zásadně změnila rozdělení prostředků Společenství mezi tři prioritní a tři neprioritní oblasti a směřovala je také na rozvoj infrastruktury a alternativní zdroje obživy, a přispěla tak ke snížení chudoby a usnadnila přechod hospodářství založeného na produkci opia na alternativní hospodářský a sociální systém; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvýšila prostředky vyčleněné na zdravotnictví, vzdělávání a infrastrukturu; připomíná závazek Evropské unie týkající se plnění rozvojových cílů tisíciletí;

Bilance použití finančních prostředků Evropské unie

7. připomíná, že setkání, ke kterým došlo v rámci mise jeho delegace vyslané do Afghánistánu, poukázala na dva hlavní problémy při distribuci mezinárodní pomoci: slabá absorpční schopnost Afghánistánu z ekonomického a správního hlediska a nedostatečná koordinace mezi dárci a afghánskými orgány;

8. domnívá se, že nedostatečná koordinace je důsledkem chatrných vládních struktur a absence opravdové vládní strategie; domnívá se, že nelze popřít odpovědnost afghánských orgánů a politických představitelů při řízení všeobecných záležitostí země, a to ani v případě absence vládních strategií ani v případě správy velkých částek finančních prostředků, které jsou jim přiděleny; dodává, že mnohočetnost dárců a jejich snaha se zviditelnit, vedou velmi často k izolovaným vnitrostátním strategiím, v některých případech dokonce k duplicitě mezi různými vnitrostátními ministerstvy; domnívá se, že tato nedostatečná koordinace navíc podporuje korupci a neprospívá obnově země;

9. připomíná, že dohoda s Afghánistánem uzavřená mezi Islámským státem Afghánistán a mezinárodním společenstvím u příležitosti konference v Londýně v roce 2006 je vzájemně závazný rámec pro obnovu a budování státu v Afghánistánu;

10. vyjadřuje své znepokojení nad špatnou správou finanční podpory afghánskými ústředními správními orgány a nad nedostatkem transparentnosti při řízení této pomoci; považuje za mimořádně důležité, aby VOP na období 2010–2013 patřičně zohlednil konkrétní výsledky boje s korupcí a aby tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobil pomoc EU.

11. je přesvědčen, že k prioritám afghánské vlády musí patřit právní stát a boj proti korupci a obchodování s drogami; domnívá se, že bez řádné správy věcí veřejných nemůže v Afghánistánu dojít k trvalému pokroku;

12. konstatuje však, že přes tyto strukturální slabiny odhodlání mezinárodního společenství a afghánské vlády umožnily zvýšit životní úroveň obyvatel;

13. připomíná že výsledkem návštěvy delegace Parlamentu bylo kladné hodnocení možností, které poskytuje pomoc Unie prostřednictvím akcí Komise;

14. domnívá se zejména, že od pádu talibanského režimu došlo ke slibnému vývoji v oblasti zdravotnictví, školství a infrastruktury (hlasně silniční), dětská úmrtnost značně poklesla (z 22 % v roce 2001 na 12,9 % v roce 2006), vyšší počet Afghánců má přímý přístup k základní zdravotní péči (65 % v roce 2006 v porovnání s 9 % v roce 2001), projevují se první znaky pozitivního vývoje v oblasti školství a iniciativy ve prospěch rovnosti mužů a žen;

15. připomíná zejména velmi závažnou diskriminaci, které čelily ženy v Afghánistánu během talibanského režimu a odsuzuje veškeré právní, kulturní a náboženské zvyklosti, které diskriminují ženy, vylučují je z veřejného a politického života a izolují je v jejich každodenním životě; naléhavě vyzývá Komisi, aby s těmito zvyklostmi bojovala ve všech svých rozvojových akcích v této zemi;

16. zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti všem formám dětské práce, proti obchodování s dětmi a násilí namířenému proti nim a zlepšit sociální ochranu nezletilých v Afghánistánu; vyzývá ke zřízení programů, které podpoří děti ve školní docházce a jež budou zahrnovat opatření zaměřená na platbu školních poplatků a programy na poskytování stravy ve školách;

17. bere na vědomí úsilí Komise co nejlépe zhodnotit svou činnost s afghánskými partnery; lituje však téměř úplné absence podpory Komise ze strany členských států v jejím záměru stanovování projektů;

18. domnívá se na základě soudních opatření týkajících se kontroly přímých a nepřímých podpor Společenství obsažených v dohodách podepsaných Evropskou unií o správě podpor Společenství vyplácených prostřednictvím svěřeneckých fondů sdružujících více dárců, že Komise má k dispozici dostatek právních zdrojů, aby mohla obhajovat finanční zájmy Unie v Afghánistánu; a očekává od ní, že vyhotoví základní seznam pozorovaných nesrovnalostí zjištěných na místě;

19. bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr může při použití stejných ustanovení provádět kontroly příslušných mezinárodních organizací;

20. připomíná, že agentury Spojených národů i Světová banka mají vypracovaný systém správy věcí veřejných, srovnatelný se systémem fungujícím v Komisi, se specializovanými orgány pro finanční správu, interní audit, kontroly, externí audit, sledování trhů a boj proti podvodům a nesrovnalostem;

21. vítá nedávná zlepšení spolupráce mezi OSN – vedle ostatních mezinárodních organizací – a orgány Evropské unie, pokud jde o monitorování finančních prostředků poskytovaných na rozvojovou spolupráci; vyzývá k tomu, aby byl proces zlepšování spolupráce v blízké budoucnosti ještě prohlouben;

22. zdůrazňuje, že je třeba důkladněji monitorovat provádění rozvojové pomoci EU; vyzývá OSN a další mezinárodní organizace, které spravují finanční prostředky EU, aby plně spolupracovaly s Evropským účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a se Společnou inspekční jednotkou OSN;

23. podporuje úsilí Komise pomoci Afghánistánu a vítá její dlouhodobý závazek vůči této zemi; trvá na tom, že Komise by měla těsněji spolupracovat s OSN a se Světovou bankou včetně prostřednictvím spolupráce mezi Komisí, Účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a příslušnými agenturami OSN s cílem zajistit, aby byl příspěvek Komise do svěřeneckých fondů spravován transparentně; naléhavě žádá Komisi, aby Parlament odpovídajícím způsobem informovala;

24. zdůrazňuje potřebu zlepšit koordinaci dárců v Afghánistánu pod vedením UNAMA (Asistenční mise OSN v Afghánistánu) a domnívá se, že Komise by měla posílit koordinaci pomoci mezi členskými státy EU s cílem zlepšit účinnost a zvýšit viditelnost podpory Evropské unie;

Doporučení

Koordinace a viditelnost mezinárodní pomoci

25. domnívá se, že je nutno vyvinou ještě větší úsilí v oblasti mezinárodní pomoci s cílem podporovat zavedení vnitrostátní afghánské strategie pro rozvoj a postupně zavést lepší koordinaci a účelnější metody při zavádění priorit rozvoje stanovených samotnými Afghánci; trvá na tom, aby orgány v Kábulu hrály důležitější roli v provádění rozvojových projektů, v boji proti korupci, zejména tím, že zlepší správu veřejných financí a vzdělání auditorů, zejména na ministerské a místní úrovni;

26. trvá na tom, aby se Komise zabývala znepokojivými nedostatky v koordinaci finanční pomoci EU Afghánistánu, které se vyskytují nejen mezi členskými státy a Komisí, ale také mezi členskými státy samotnými; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, která by zapojila dárce a afghánské orgány a byla by zaměřena na zlepšení koordinace a komunikace mezi nimi;

27. zdůrazňuje velký význam koordinace dárcovské pomoci v Afghánistánu a zejména harmonizace postupů na základě vnitrostátních systémů; zdůrazňuje, že je třeba v Afghánistánu plně provádět tato opatření na zvýšení účinnosti pomoci, jakož i ostatní opatření stanovená v Pařížské deklaraci;

28. připomíná, že účinnost pomoci je hlavním principem rozvojové politiky EU; v tomto ohledu zdůrazňuje význam programu Komise zaměřeného na účinnost pomoci a bere na vědomí závěry Rady EU ve složení pro všeobecné záležitosti a zahraniční věci ze dne 26. května 2008 týkající se účinnosti pomoci EU Afghánistánu;

29. bere na vědomí záměr převést na afghánské ministerstvo zdravotnictví finanční prostředky Komise určené na základní zdravotní péči; zdůrazňuje, že každé navýšení finančních prostředků spravovaných prostřednictvím afghánské vlády musí být doplněno budováním kapacit a jasnými kritérii pro očekávané výsledky včetně zvláštní podpory správě věcí veřejných na nižší než celostátní úrovni;

30. má pochybnosti o převádění finančních prostředků přes hlavní rozpočet afghánské vlády („rozpočtová podpora“), jak to dělají svěřenecké fondy sdružující více dárců s příspěvky z rozpočtu Společenství, pokud se Afghánistán dosud nepovažuje za stát, který splnil požadavky EU, aby se mohl přímo účastnit programu rozpočtové podpory; domnívá se, že až tyto požadavky budou splněny, měla by být rozpočtová podpora poskytována na odvětvovém základě;

31. upozorňuje na čl. 25 odst. 1 písm. b) finančního nástroje, který požaduje, aby programy rozpočtové podpory byly doplněny podporou úsilí partnerských zemí o vytvoření parlamentní kontroly a auditorských kapacit a o zlepšení transparentnosti a veřejného přístupu k informacím; připomíná, že činnost v této oblasti by se měla vykonávat i v případech, kdy je rozpočtová podpora poskytována jinými dárci nebo svěřeneckými fondy sdružujícími více dárců, a zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při monitorování této rozpočtové podpory mohou hrát organizace občanské společnosti;

32. zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit spolupráci Společenství v Afghánistánu, jak to vyžaduje článek 33 finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, a že tato hodnocení musí stát na pevných základech, týkat se koordinace dárcovské pomoci a zahrnovat aspekty, jako jsou vstupní činnosti a řetězec výsledků (vstup, účinek, dopad); vyzývá k tomu, aby výsledky hodnocení byly využity při formulování následných činností spolupráce;

33. považuje za zásadní, vzhledem k důležitosti pomoci Společenství v poměru k celkové mezinárodní pomoci, aby se viditelnost akcí Evropské unie, jak v místě, tak vzhledem k evropským občanům zlepšila; domnívá se, že Evropská unie musí hrát klíčovou roli v oblastech dialogu, orientace a pomoci v rozhodování ve vztazích s afghánskou vládou, vnitrostátní a regionální správou a mezinárodním společenstvím dárců; očekává, že Komise zahájí všeobecnou reflexi ohledně budoucí správy přímých podpor afghánskými orgány;

34. vyzývá afghánskou vládu, aby zajistila, aby národní akční plán pro genderovou rovnost, který byl nedávno přijat, získal dostatečné finanční prostředky a byl prováděn ve spolupráci s občanskou společností a ženskými organizacemi; zároveň vyzývá Komisi, aby zajistila, aby její opatření na podporu genderové rovnosti byla transparentní a v souladu s dalšími podobnými opatřeními, která provádí ostatní dárci v Afghánistánu; v tomto smyslu vyzývá Komisi k předložení zprávy, v jejímž rámci se přezkoumá, do jaké míry byla v současnosti zohledňována genderová rovnost při plánování celkové finanční pomoci poskytované Unií;

Prioritní oblasti pomoci

35. vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posílila oblasti, do kterých zasahuje s cílem vyřešit prioritní problémy dotýkající se každodenního života, zdraví, bezpečnosti, přístupu k veřejným službám a základnímu vzdělávání;

36. domnívá se, že priority vyčíslené ve strategickém dokumentu země na období 2007–2013 jsou v souladu s potřebami afghánské společnosti; zdůrazňuje potřebu zaměřit pozornost na reformu systému trestního soudnictví včetně policie, vězeňských praktik a soudnictví, zajistit dodržování lidských práv, zejména práv žen a dětí, a boj proti chudobě včetně rozvoje venkova a řešení základního problému spočívající v produkci opia; vítá záměr Komise zaměřit se na správu věcí veřejných a požaduje nové podněty pro opatření pro vyrovnání se s minulostí v souladu s akčním plánem afghánské vlády pro mír, spravedlnost a usmíření;

37. zdůrazňuje nutnost navýšit rozvojovou pomoc pro Afghánistán a také zvýšit její účinnost; znovu potvrzuje, že pomoc by měla nazvýšit vlastní kapacity a že musí být spravedlivě rozdělena v celé zemi na základě posouzených sociálně-ekonomických potřeb; bere na vědomí doporučení učiněná v tomto smyslu na konferenci v Paříži a uvedená ve zprávě Agentury pro koordinaci afghánské obnovy; naléhavě žádá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zahrnul hodnocení toho, do jaké míry byla správně a účinně použita finanční podpora policejní mise EU v Afghánistánu;

38. upozorňuje na dva konkrétní problémy, kterými je naléhavě nutno se zabývat, a to rozvoj zemědělství s cílem odvrátit případnou humanitární krizi, která by mohla zhoršit již tak nestálou bezpečnostní situaci, a rozvoj politik a programů zabývajících se hlavními sociálními a zdravotními problémy způsobenými drogovou závislostí a zaměřených zejména na ženy a jejich rodiny;

Kontrola vynakládání finančních prostředků EU

39. očekává od Komise, že posílí své kontroly účinnosti správy finanční pomoci Evropské unie a zejména jejího vlastního příspěvku do svěřeneckých fondů;

40. žádá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu výroční zprávu obsahující hodnocení účinnosti a dopadu pomoci, odůvodněné prohlášení o zajištění rozepsané podle typu pomoci, o legalitě a řádnosti financovaných a spolufinancovaných operací a také informace o podílu kontrolovaných výdajů podle typu podpory, o typech zjištěných nesrovnalostí a o přijatých opatřeních;

41. připomíná nařízení (ES) č. 1073/1999 a trvá na tom, aby veškeré informace o podvodech nebo závažných nesrovnalostech majících dopad na vynakládání evropských finančních prostředků byly neodkladně posílány úřadu OLAF;

42. naléhavě žádá, aby Komise a úřad OLAF přijaly iniciativy pro posílení operativních styků s Integrity Departement Světové banky, zejména v rámci financování prostřednictvím svěřeneckého fondu, a žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost provádění společných vyšetřování, případně v koordinaci s agenturami Spojených národů;

43. vyjadřuje mimořádnou obavu ohledně rizik, kterým jsou vystaveni pracovníci v oblasti rozvojové spolupráce v Afghánistánu – tato rizika byla ještě zdůrazněna úmrtím čtyř z těchto pracovníků v srpnu 2008; domnívá se, že bezpečnost civilních humanitárních pracovníků je ohrožena tím, že neexistuje jasný rozdíl mezi vojenskými a civilními pracovníky, protože vojenské provinční rekonstrukční týmy jsou využívány k vykonávání rozvojových činností v provinciích; vyzývá tedy, aby se znovu začalo jasně rozlišovat mezi vojenskými a civilními pracovníky;

44. domnívá se, že zhoršení bezpečnosti bude představovat vážné problémy pro zaměstnance Komise v Kábulu a zvýší správní náklady na provádění projektů podporovaných Komisí; vyzývá Komisi, aby posílila počet zaměstnanců této delegace a zaměstnala více a lépe kvalifikované pracovníky, kteří jsou schopni provádět všechna ověření a audity a nezbytné kontroly, vzhledem k situaci v Afghánistánu;

45. požaduje, aby byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky pro krytí bezpečnostních nákladů v rámci projektů Komise, aby byla zajištěna ochrana humanitárních pracovníků a rovněž aby v rámci legitimního řízení bezpečnosti nebyly peníze použity na účely, které nesouvisejí s cíli projektů a jejich realizací;

46. vyjadřuje zvláštní uznání znamenité práci vykonané pracovníky delegace Komise v Kábulu a žádá značné posílení současných bezpečnostních opatření a také zlepšení pracovních podmínek;

Podpora rozvoje kapacity afghánské správy

47. vítá snahy afghánských orgánů o zlepšení správních a finančních mechanismů, které by vedly k jejich převzetí odpovědnosti v těchto oblastech, domnívá se však, že proto, aby se tento proces stal udržitelným, je třeba, aby tyto snahy byly více sladěny; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby afghánské úřady pokračovaly v boji proti korupci a aby uplatňovaly účinné politiky ke zlepšení sociální situace a životních podmínek, vzdělání a zdraví obyvatelstva a aby se pozornost zaměřila zvláště na způsoby zapojení okrajových skupin obyvatelstva a žen do rozhodování;

48. považuje za podstatné více posílit akce a programy, které mají za cíl zlepšit řádnou správu věcí veřejných a účinnost afghánské správy, a také boj proti všem formám korupce; bere na vědomí úsilí, které Evropská unie vynaložila, aby potlačila korupci afghánských úředníků tím, že věnovala část rozpočtu na jejich školení a odměny, a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve školicích akcích pro pracovníky správy a policie;

49. žádá, aby byla v Afghánistánu organizována školení podobná školením organizovaným úřady OLAF a EuropAid pro úředníky v afrických zemích na téma „ochrana a optimalizace veřejných finančních prostředků – spolupráce mezi vnitrostátními a mezinárodními orgány“;

50. žádá, aby afghánská vláda poskytla mezinárodnímu společenství vetší transparentnost v přidělování daňových prostředků provinciím, okresům a místním orgánům a zajistila větší účast těchto orgánů v zavádění politik pro vnitrostátní rozvoj, a aby afghánská vláda přiměřeným způsobem informovala afghánský parlament o využívání mezinárodní pomoci;

51. naléhavě žádá Komisi, členské státy a afghánskou vládu, aby zajistily, aby jejich programy a činnosti, především na úrovni provincií, byly plně koordinovány s afghánskou vnitrostátní rozvojovou strategií a odpovídaly závazkům, které všechny strany přijaly u příležitosti konference v Paříži;

52. uznává význam provinčních rekonstrukčních týmů a činnosti afghánských bezpečnostních sil; uvědomuje si nicméně, jaké překážky brání v účinnosti pomoci, pokud jde o prosazování rozvoje v Afghánistánu prostřednictvím občansko-vojenských institucí, a vyzývá k maximální účasti afghánských nevládních organizací a organizací občanské společnosti, afghánské vlády a mezinárodních agentur;

53. lituje, že vztahy mezi nestátními subjekty a afghánskou vládou nejsou vždy bez problémů, a žádá, aby bylo ke zlepšení těchto vztahů vynaloženo maximální úsilí; upozorňuje také, že je třeba po konzultaci s nestátními subjekty stanovit na vnitrostátní úrovni úzce vymezenou definici neziskových nestátních subjektů;

54. podporuje veškerou iniciativu, která má za cíl sblížit meziparlamentní delegace a obě komory afghánského Parlamentu (Wolesi Jirga a Meshrano Jirga), s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných na úrovni parlamentu;

55. připomíná iniciativu podporovat v rámci rozpočtu na rok 2008 budování demokracie s parlamenty ve třetích zemích a je odhodlán příslušné zdroje využít ke zlepšení schopnosti afghánského parlamentu přijímat právní předpisy a sledovat výkonnou složku státní správy a plně zastupovat afghánský lid;

56. zdůrazňuje nutnost upřednostnit podporu rozvoje politických stran, skupin zaměřených na řešení otázek v rámci Národního shromáždění, občanské společnosti a médií; domnívá se, že mezinárodní společenství má povinnost úplně či částečně financovat rozpočet na volby a poskytnout pomoc při provádění všech ustanovení afghánského volebního zákona včetně ustanovení týkajících se prověřování kandidátů;

57. vyzývá Komisi a afghánskou vládu, aby se zřetelem na nadcházející prezidentské a parlamentní volby, které se mají konat v roce 2009 a 2010, nadále podporovaly a poskytovaly přiměřené finanční prostředky na opatření na prosazování politické emancipace žen, zejména v regionech, s ohledem na to, že během posledních voleb do provinčních rad se ukázalo, že nebyl k dispozici dostatečný počet kandidátek na obsazení 124 křesel určených v provinčních radách pro ženy;

58. domnívá se, že by Komise měla zvýšit prostředky připravené pro boj proti obchodování s drogami, a doporučuje, aby společenství dárců vyvinulo veškeré nezbytné úsilí k zajištěné toho, aby zavedení náhradních plodin poskytovalo producentům dostatečné příjmy, aby úplně přestali pěstovat mák;

59. připomíná doporučení Parlamentu Radě ze dne 25. října 2007 k výrobě opia pro léčebné účely v Afghánistánu[8] a zároveň se v rámci integrovaných programů rozvoje staví proti využívání fumigace jako způsobu likvidace máku v Afghánistánu a nabízí svou pomoc při projednávání možností a proveditelnosti vědeckého pilotního projektu „Mák pro lékařství“.

o o

60. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky.

[1] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0337.
[2] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0133.
[3] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
[4] Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 47.
[5] Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 1.
[6] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
[7] Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
[8] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2007)0485.

Afghánistán je na 174. místě ze 178 zemí v tabulce ukazatelů lidského rozvoje, kterou vypracoval ve své poslední zprávě za rok 2007 úřad Rozvojového programu OSN (UNDP), a je již několik desetiletí téměř stále ve stavu konfliktu nebo války kvůli po sobě následujícím kmenovým konfliktům, nebo mezinárodním konfliktům. Různé typy nezákonného obchodování, zejména obchodování s drogami spojené s pěstováním máku, postihují celé oblasti země, ve které je rozšířena korupce, a to na všech úrovních státní správy.

Pomoc z Evropské unie a její rozdělení.

Tato pomoc se skládá z přímých a nepřímých podpor. Pro období 2002 až 2007 přímá podpora Společenství představovala 70 % (970 milionů EUR) z celkového množství podpor Společenství, a nepřímá podpora Společenství, spravovaná mezinárodními organizacemi, představovala 30 % podpor Společenství (422 milionu EUR).

Nepřímá podpora byla poskytnuta prostřednictvím svěřeneckým fondům sdružujících více dárců spravovaných buď Spojenými národy (13 % finančních prostředků) nebo Světovou bankou (17 % finančních prostředků); hlavně se jednalo o:

- ARTF (Afghanistan Reconstruction Trust Fund – Afghánský svěřenecký fond pro rekonstrukci), podpora ve výši 187 milionů EUR spravovaná Světovou bankou, Evropská unie věnovala 13 % z celkové částky,

- LOTFA (Law and Order Trust Fund – Svěřenecký fond pro právo a pořádek pro Afghánistán), podpora ve výši 180,5 milionů EUR spravovaná Rozvojovým programem OSN (UNDP), Evropská unie je největším dárcem – věnovala 38 % z celkové částky.

Současná pomoc Společenství je řízena strategickým dokumentem týkajícím se období 2007–2013 a doporučeným víceletým programem, který stanovuje hlavní směry a body, na které je třeba orientovat zásahy Společenství pro období 2007–2010.

Provizorní bilance podpor Společenství

Od podpisu Paktu pro Afghánistán na začátku roku 2006 bylo dosaženo významných pokroků v oblasti přidělování pomoci z dárcovských zemí, což umožnilo snížit dvojí výdaje a korupci. Nová strategie uplatňovaná mezinárodními organizacemi, zejména Světovou bankou, se zdá být slibnou orientací v přímém poskytování finančních prostředků afghánské vládě a vyžaduje přímou odpovědnost ministerstev.

Mezi nejdůležitějšími dosaženými pokroky můžeme uvést oblast zdravotní péče, školství a infrastruktury (hlavně silniční), kde se od pádu Tálibánu dosáhlo slibných výsledků. Došlo ke značnému snížení dětské úmrtnosti (z 22 % v roce 2001 na 12,9 % v roce 2006), vyšší počet Afghánců má nyní přímý přístup k základní zdravotní péči (65 % v roce 2006 v porovnání s 9 % v roce 2001). Objevují se také první znaky pozitivního vývoje v oblasti výchovy; do škol se vrátil vzrůstající počet dětí, a zejména dívek, studentů a profesorů a školní docházka dětí se zvýšila z 5 % v roce 2001 na více než 60 % v roce 2007). Probíhá také obnova základních škol a vzdělávání učitelů. Je také na místě zdůraznit úsilí afghánských orgánů rozvíjet iniciativy ve prospěch rovnosti žen a mužů.

Je třeba připustit nedostatek koordinace mezi dárcovskými zeměmi v mezinárodním měřítku a totéž se stává také mezi různými státy Evropské unie a Evropskou komisí, která by mohla mít řídicí roli. V konečném důsledku je poměr náklady/účinnost mnohem nižší, než jaký by mohl být, a výsledkem je přesvědčení, že afghánská populace mohla mít daleko větší přímý užitek z mezinárodních finančních prostředků a prostředků Společenství, které byly zemi poskytnuty.

Popis systému kontrol přímých a nepřímých podpor Společenství

Vzhledem k chatrným strukturám afghánské administrativy jsou všechny důležité fáze výběru, sjednávání smluv, schvalování smluv a plateb, které se vztahují k projektům financovaným z prostředků Společenství, obecně podřízeny dohodě a předběžnému podpisu oddělením Komise (delegací anebo centrálními odděleními podle potřeby) a než dojde ke konečnému vyplacení, podléhají všechny projekty a programy nejméně jednomu auditu. Podle informací poskytnutých příslušnými odděleními Komise jsou v případě přímé centrální správy projektů dodavateli a smluvními poskytovateli služeb nebo jinými poskytovateli služeb (článek 53a finančního nařízení a 36 prováděcích opatření) smlouvy a platby stanoveny, potvrzeny, podepsány a kontrolovány přímo odděleními Komise.

Podle stejných zdrojů jsou v případě neodůvodněných nebo nezpůsobilých výdajů odpovídající částky ihned zpětně získány Komisí, a to buď cestou vymáhání, nebo cestou odvolání bankovních záruk, které doprovázejí smlouvy, nebo cestou kompenzací jiných plateb dlužených příslušným smluvním stranám v rámci jiných smluv. V případě přímé centrální správy smluv o podporách s nevládními organizacemi jsou postupy a systémy uplatňovány stejně (článek 53a finančního nařízení a 36 prováděcích opatření). V případech odvolání k mezinárodním organizacím pro současné vypracování a provedení společného projektu financovaného výhradně z příspěvků Společenství podepíší oddělení Komise přímou smlouvu, která stanoví úkoly a povinnosti svěřené příslušným mezinárodním organizacím. Pomoc Společenství je vyplácena prostřednictvím svěřeneckých fondů sdružujících více dárců. Pokud Komise vyplácí pomoc Společenství prostřednictvím svěřeneckého fondu sdružujících více dárců spravovaného mezinárodní organizací, způsob vyplácení příspěvku Společenství podléhá společné správě. Finanční příspěvky Společenství jsou sdruženy s příspěvky jiných dárců, aby bylo možné financovat programy a projekty, o kterých bylo rozhodnuto v rámci správních orgánů daného svěřeneckého fondu. Tudíž je složité spojit daný projekt s příspěvkem Společenství, protože finanční prostředky různých dárců jsou využívány společně a financují zároveň stejné operace.

Kromě toho se Komise pravidelně účastní výborů dárců, kteří dohlížejí na jednotlivé svěřenecké fondy, a dalších pracovních skupin, které určují odvětvové priority, podle kterých se řídí definování projektů. Současně, podle ustanovení rámcových dohod a podle získaných informací, Komise provede namátkové finanční kontroly, vztahující se na účetnictví a průkazní doklady plateb Společenství a odpovídajících výdajů v administrativních a finančních centrech mezinárodních organizací, které soustředí odpovídající dokumenty.

V rámci uplatňování článku 53d finančního nařízení Komise dříve, než poskytne finanční příspěvek mezinárodní organizaci, musí ověřit, že odpovídá mezinárodním standardům v oblasti účetnictví, auditu, interní kontroly a zadávání zakázek.

Boj proti korupci a obchodování s drogami.

Zpravodaj připomíná, že Afghánistán je jedním z hlavních výrobců máku na světě a považuje za naléhavé aktivně bojovat proti obchodování s drogami a rozvíjet programy, které mají za cíl zavedení náhradních kultur, což se osvědčilo jako velmi účinné ve zlatém trojúhelníku v Thajsku. Je tedy důležité, aby společenství dárců vyvinulo nezbytné úsilí a ujistilo se, že náhradní plodiny, hlavně zemědělské produkty, mohou afghánské populaci umožnit získávat dostatečně vysoké příjmy, aby definitivně upustila od pěstování máku.

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k rozpočtové kontrole finančních prostředků EU v Afghánistánu
(2008/2152(INI))

Navrhovatel (*): Nickolay Mladenov

(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. podporuje úsilí Komise pomoci Afghánistánu a vítá její dlouhodobý závazek vůči této zemi; trvá na tom, že Komise by měla těsněji spolupracovat s OSN a se Světovou bankou včetně prostřednictvím spolupráce mezi Komisí, Účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a příslušnými agenturami OSN s cílem zajistit, aby byl příspěvek Komise do svěřeneckých fondů spravován transparentně; naléhavě žádá Komisi, aby Parlament odpovídajícím způsobem informovala;

2. zdůrazňuje potřebu zlepšit koordinaci dárců v Afghánistánu pod vedením UNAMA (Asistenční mise OSN v Afghánistánu) a domnívá se, že Komise by měla posílit koordinaci pomoci mezi členskými státy EU s cílem zlepšit účinnost a zvýšit viditelnost podpory Evropské unie;

3. připomíná, že dohoda s Afghánistánem uzavřená mezi Islámským státem Afghánistán a mezinárodním společenstvím u příležitosti konference v Londýně v roce 2006 je vzájemně závazný rámec pro obnovu a budování státu v Afghánistánu;

4. domnívá se, že priority vyčíslené ve strategickém dokumentu země na období 2007–2013 sestaveném Komisí jsou v souladu s potřebami afghánské společnosti; zdůrazňuje potřebu zaměřit pozornost na reformu systému trestního soudnictví včetně policie, vězeňských praktik a soudnictví, zajistit dodržování lidských práv, zejména práv žen a dětí, a boj proti chudobě včetně rozvoje venkova a řešení základního problému spočívající v produkci opia; vítá záměr Komise zaměřit se na správu věcí veřejných a požaduje nové podněty pro opatření pro vyrovnání se s minulostí v souladu s akčním plánem afghánské vlády pro mír, spravedlnost a usmíření;

5. zdůrazňuje nutnost zvýšit rozvojovou pomoc pro Afghánistán a také ji učinit efektivnější; znovu potvrzuje, že pomoc by měla zvýšit vlastní kapacity a že musí být spravedlivě rozdělena v celé zemi na základě posouzených sociálně-ekonomických potřeb; bere na vědomí doporučení učiněná v tomto smyslu na konferenci v Paříži a uvedená ve zprávě Agentury pro koordinaci afghánské obnovy (ACBAR); naléhavě žádá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zahrnul hodnocení toho, do jaké míry byla správně a účinně použita finanční podpora mise EUPOL v Afghánistánu;

6. upozorňuje na dva konkrétní problémy, na které je potřeba se zaměřit: rozvoj zemědělství s cílem odvrátit možnou humanitární krizi, která by mohla ještě více zhoršit již tak nestabilní bezpečnostní situaci; a rozvoj politik a programů, které by řešily hlavní sociální a zdravotní problémy způsobené drogovou závislostí a zaměřily by se zejména na ženy a jejich rodiny;

7. naléhavě žádá Komisi, členské státy a afghánskou vládu, aby zajistily, aby jejich programy a činnosti, především na úrovni provincií, byly plně koordinovány s afghánskou národní rozvojovou strategií a odpovídaly závazkům, které byly všemi stranami přijaty u příležitosti konference v Paříži;

8. zdůrazňuje nutnost upřednostnit podporu rozvoje politických stran, skupin zaměřených na řešení otázek v rámci Národního shromáždění, občanské společnosti a médií; domnívá se, že mezinárodní společenství má povinnost úplně či částečně financovat rozpočet pro volby a poskytnout pomoc při provádění všech ustanovení afghánského volebního zákona včetně ustanovení týkajících se prověřování kandidátů;

9. vítá snahy afghánských orgánů o zlepšení správních a finančních mechanismů, které by vedly k jejich převzetí odpovědnosti v těchto oblastech, domnívá se však, že proto, aby se tento proces stal udržitelným, je třeba, aby tyto snahy byly více sladěny; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby afghánské úřady pokračovaly v boji proti korupci a aby uplatňovaly účinné politiky ke zlepšení sociální situace a životních podmínek, vzdělání a zdraví obyvatelstva a aby se pozornost zaměřila zvláště na způsoby zapojení okrajových skupin obyvatelstva a žen do rozhodovacích struktur;

10. bere na vědomí záměr převést na afghánské ministerstvo zdravotnictví finanční prostředky Komise určené na základní zdravotní péči; zdůrazňuje, že každé navýšení finančních prostředků spravovaných prostřednictvím afghánské vlády musí být doplněno budováním kapacit a jasnými kritérii pro očekávání výsledků včetně zvláštní podpory správě věcí veřejných na nižší než celostátní úrovni;

11. uznává význam provinčních rekonstrukčních týmů a činnosti afghánských bezpečnostních sil; uvědomuje si nicméně, jaké překážky brání v účinnosti pomoci, pokud jde o prosazování rozvoje v Afghánistánu prostřednictvím občansko-vojenských institucí, a vyzývá k maximální účasti afghánských nevládních organizací a organizací občanské společnosti, afghánské vlády a mezinárodních agentur;

12. připomíná iniciativu Parlamentu v rámci rozpočtu na rok 2008 podporovat budování demokracie s parlamenty ve třetích zemích a je odhlodán příslušné zdroje využít ke zlepšení schopnosti afghánského parlamentu přijímat právní předpisy a sledovat výkonnou složku státní správy a plně zastupovat afghánský lid;

13. požaduje, aby byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky pro krytí bezpečnostních nákladů v rámci projektů Komise s cílem zajistit ochranu humanitárních pracovníků a rovněž aby v rámci legitimního řízení bezpečnosti peníze nebyly použity na účely, které nesouvisejí s cíli projektů a jejich realizací;

14. připomíná doporučení Parlamentu Radě ze dne 25. října 2007 k výrobě opia pro léčebné účely v Afghánistánu[1] a zároveň se v rámci integrovaných programů rozvoje staví proti využívání fumigace jako způsobu likvidace máku v Afghánistánu a nabízí svou pomoc při projednávání možností a proveditelnosti vědeckého pilotního projektu „Mák pro lékařství“.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 651

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o rozpočtové kontrole finančních prostředků, které EU poskytuje Afghánistánu
(2008/2152(INI))

Navrhovatel(*): Csaba Őry

(*) Přidružené výbory – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)[1],

- s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí vyhlášené Organizací spojených národů a cíle stanovené v Deklaraci tisíciletí, kterou v září 2000 podepsalo 189 zemí,

A. vzhledem k tomu, že v současné situaci globálního zpomalení hospodářského růstu je zejména důležité zajistit účinnou kontrolu finančních prostředků, které EU poskytuje na rozvojovou spolupráci,

B. vzhledem k tomu, že čl. 25 odst. 1 písm. b nástroje pro rozvojovou spolupráci stanoví podmínky pro poskytování rozpočtové podpory partnerským zemím,

C. vzhledem k tomu, že odpovědnost, transparentnost a řízení zaměřené na výsledek jsou podle několika mezinárodních úmluv, včetně Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, jedny z hlavních zásad rozvojové spolupráce,

D. vzhledem k tomu, že v Afghánistánu pochází 90 % veřejných prostředků z mezinárodní pomoci, což ukazuje na to, že tato země má významné potřeby a zároveň je velmi závislá na vnější pomoci,

1. vítá nedávná zlepšení spolupráce mezi OSN – vedle ostatních mezinárodních organizací – a orgány Evropské unie, pokud jde o monitorování finančních prostředků poskytovaných na rozvojovou spolupráci; vyzývá k tomu, aby byl proces zlepšování spolupráce v blízké budoucnosti ještě prohlouben;

2. zdůrazňuje, že je třeba důkladněji monitorovat provádění rozvojové pomoci EU; vyzývá OSN a další mezinárodní organizace, které spravují finanční prostředky EU, aby plně spolupracovaly s Evropským účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a se Společnou inspekční jednotkou OSN;

3. má pochybnosti o převádění finančních prostředků přes hlavní rozpočet afghánské vlády („rozpočtová podpora“), jak to dělají svěřenecké fondy sdružující více dárců s příspěvky z rozpočtu Společenství, pokud není Afghánistán dosud považována za stát, který splnil požadavky ES, aby se mohl přímo účastnit programu rozpočtové podpory; domnívá se, že až tyto požadavky budou splněny, měla by být rozpočtová podpora poskytována na odvětvovém základě;

4. upozorňuje na skutečnost, že požadavek finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci[2], aby programy rozpočtové podpory byly doplněny podporou úsilí partnerských zemí o vytvoření parlamentní kontroly a auditorských kapacit a o zlepšení transparentnosti a veřejného přístupu k informacím; připomíná, že činnost v této oblasti by se měla vykonávat i v případech, kdy je rozpočtová podpora poskytována jinými dárci nebo svěřeneckými fondy sdružujícími více dárců, a zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při monitorování této rozpočtové podpory mohou hrát organizace občanské společnosti;

5. zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit komunitní spolupráci v Afghánistánu, jak to vyžaduje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[3], a že tato hodnocení musí stát na pevných základech, týkat se koordinace dárcovské pomoci a zahrnovat aspekty, jako jsou vstupní činnosti a řetězec výsledků (vstup, účinek, dopad); vyzývá k tomu, aby výsledky hodnocení byly využity při formulování následných činností spolupráce;

6. vyjadřuje mimořádnou obavu ohledně rizik, kterým jsou vystaveni pracovníci v oblasti rozvojové spolupráce v Afghánistánu – tato rizika byla ještě zdůrazněna úmrtím čtyř těchto pracovníků v srpnu 2008; domnívá se, že bezpečnost civilních humanitárních pracovníků je ohrožena tím, že neexistuje jasný rozdíl mezi vojenskými a civilními pracovníky, protože vojenské provinční rekonstrukční týmy jsou využívány k vykonávání rozvojových činností v provinciích; vyzývá tedy, aby se znovu začalo jasně rozlišovat mezi vojenskými a civilními pracovníky;

7. lituje, že vztahy mezi nestátními subjekty a afghánskou vládou nejsou vždy bez problémů, a žádá, aby bylo ke zlepšení těchto vztahů vynaloženo maximální úsilí; upozorňuje také, že je třeba na vnitrostátní úrovni stanovit úzce vymezenou definici neziskových nestátních subjektů, po konzultaci s těmito subjekty;

8. připomíná velmi závažnou diskriminaci, které čelily ženy v Afghánistánu během talibanského režimu a které čelí i po jeho svržení; odsuzuje veškeré právní, kulturní a náboženské zvyklosti, které diskriminují ženy, vylučují je z veřejného a politického života a izolují je v jejich každodenním životě; naléhavě vyzývá Komisi, aby s těmito zvyklostmi bojovala ve všech svých rozvojových akcích v této zemi;

9. zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti všem formám dětské práce, proti obchodování s dětmi a násilí namířenému proti nim a zlepšit sociální ochranu nezletilých v Afghánistánu; vyzývá ke zřízení programů, které podpoří děti ve školní docházce a jež budou zahrnovat opatření zaměřená na platbu školních poplatků a programy na poskytování stravy ve školách;

10. zdůrazňuje velký význam koordinace dárcovské pomoci v Afghánistánu a zejména harmonizace postupů na základě vnitrostátních systémů; zdůrazňuje, že je třeba v Afghánistánu plně provádět tato opatření na zvýšení účinnosti pomoci, jakož i ostatní opatření stanovená v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. L 378. 27.12.2006, p. 41.
[2] Čl. 25 odst. 1 písm. b) DCI.
[3] Článek 33 DCI.

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k rozpočtové kontrole vynakládání finančních prostředků Evropské unie v Afghánistánu
(2008/2152(INI))

Navrhovatelka: Laima Liucija Andrikienė

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. trvá na tom, aby se Komise zabývala znepokojivými nedostatky v koordinaci finanční pomoci EU Afghánistánu, které se vyskytují nejen mezi členskými státy a Komisí, ale také mezi členskými státy samotnými; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, která by zahrnula dárce a afghánské orgány a byla by zaměřena na zlepšení koordinace a komunikace mezi nimi;

2. připomíná, že účinnost pomoci je hlavním principem rozvojové politiky EU; v tomto ohledu zdůrazňuje význam programu Komise zaměřeného na účinnost pomoci a bere na vědomí závěry Rady EU ze dne 26. května 2008 týkající se účinnosti pomoci EU Afghánistánu;

3. za účelem zvýšení prostředků vyčleněných na dlouhodobé prioritní cíle EU v Afghánistánu, tj. udržitelný rozvoj a boj proti chudobě, vyzývá Komisi, aby v průběhu přípravy víceletého orientačního programu (VOP) na období 2010–2013 zásadně změnila rozdělení prostředků Společenství mezi tři ústřední a tři vedlejší oblasti a směřovala je také na rozvoj infrastruktury a alternativní zdroje obživy, a přispěla tak ke snížení chudoby a usnadnila přechod hospodářství založeného na produkci opia na alternativní hospodářský a sociální systém; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvýšila prostředky vyčleněné na zdravotnictví, vzdělávání a infrastrukturu; připomíná závazek Evropské unie týkající se plnění rozvojových cílů tisíciletí;

4. vyjadřuje své znepokojení nad špatnou správou finanční podpory afghánskými ústředními správními orgány a nad nedostatkem transparentnosti při řízení této pomoci; považuje za mimořádně důležité, aby další VOP na období 2010–2013 patřičně zohlednil konkrétní výsledky boje s korupcí a aby tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobil pomoc EU.

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vittorio Agnoletto, Roberta Alma Anastase, André Brie, Philip Claeys, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Michael Gahler, Georgios Georgiou, Ana Maria Gomes, Jana Hybášková, Jelko Kacin, Metin Kazak, Maria Eleni Koppa, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Janusz Onyszkiewicz, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, João de Deus Pinheiro, Hubert Pirker, Samuli Pohjamo, Bernd Posselt, Libor Rouček, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Jacek Saryusz-Wolski, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Marcello Vernola, Kristian Vigenin, Andrzej Wielowieyski, Jan Marinus Wiersma, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Árpád Duka-Zólyomi, Kinga Gál, Milan Horáček, Marie Anne Isler Béguin, Tunne Kelam, Miloš Koterec, Nickolay Mladenov, Inger Segelström

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Wolfgang Bulfon, Rosa Miguélez Ramos

Právní upozornění - Ochrana soukromí