Postup : 2008/2118(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0492/2008

Předložené texty :

A6-0492/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 03/02/2009 - 6.8
CRE 03/02/2009 - 6.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0039

ZPRÁVA     
PDF 199kWORD 145k
9. 12. 2008
PE 414.150v02-00 A6-0492/2008

o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě

(2008/2118(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Anna Záborská

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě

(2008/2118(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zprávu o lidském rozvoji z roku 1995 vydanou Rozvojovým programem OSN (UNDP) a věnovanou „Revoluci v rovnosti pohlaví“(1),

–   s ohledem na usnesení Rady a ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku zasedajících dne 29. června 2000 o vyrovnaném zapojení žen a mužů do rodinného a pracovního života,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2000 o sdělení Komise „Evropa pro všechny věkové skupiny – více prosperity a mezigenerační solidarity“(2),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2002 nazvané „Odpověď Evropy na stárnutí světové populace – podpora hospodářského a sociálního pokroku ve stárnoucím světě – příspěvek Evropské komise k 2. světovému shromáždění o stárnutí“ (KOM(2002)0143),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sladění pracovního, rodinného a soukromého života(3),

–    s ohledem na Evropský pakt mládeže, který přijala Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

–    s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 16. března 2005 nazvanou „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (KOM(2005)0094),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a mezigenerační solidaritě(4),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o právním rámci opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii(5),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (KOM(2007)0244),

–    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise nazvanému „Podporovat solidaritu mezi generacemi“(6),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2007(7),

–    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Demografická budoucnost Evropy: fakta a čísla“ (SEK(2007)0638),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(8),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů – 2008(9),

 s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6–0492/2008),

Obecné poznatky z každodenního života

A.  vzhledem k tomu, že cílem Lisabonské strategie je zapojit do pracovního trhu 60 % práceschopných žen; vzhledem k tomu, že řešení problematiky demografického vývoje směřuje k podpoře vyšší porodnosti, která by umožnila vyrovnat se s požadavky v budoucnosti; vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen a rovnováha mezi profesním a soukromým životem je i nadále ústředním bodem debaty týkající se demografických změn, která uznává rozmanitost vzorců rodinného života ve 21. století, vzhledem k tomu, že se tyto dvě veřejné politiky zaměřují na stejnou část ženské populace, tj. ženy ve věku od 18 do 49 let, které jsou chápány jako pracovnice a opatrovnice a zároveň jako matky, nositelky života, které přivádí na svět děti a většinou je vychovávají společně s otcem dětí, jež však jsou zároveň i dcerami, které se případně musí starat o starší, závislé nebo postižené osoby; vzhledem k tomu, že napříště bude vhodné vymezovat jednotlivé politiky nejen s ohledem na profesní výkon pracovníků, ale také s ohledem na jejich společenskou roli a na postavení v rodině,

B.   vzhledem k tomu, že kvantitativní a kvalitativní cíle Lisabonské strategie a nové integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost, zejména pokud jde o zaměstnanost žen a dospělých, jsou určovány povědomím o neudržitelném plýtvání těmito lidskými zdroji a jejich potenciálem i hrozbě pro budoucnost důchodových systémů a systémů sociálního zabezpečení,

C.  vzhledem k tomu, že dosud přetrvávají značné rozdíly mezi ženami a muži ve všech ostatních ohledech souvisejících s kvalitou pracovního prostředí, například pokud jde o soulad mezi pracovním a soukromým životem, a vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen s malými dětmi je pouze 62,4 % oproti 91,4 % zaměstnaných mužů; vzhledem k tomu, že 76,5 % osob pracujících na částečný úvazek jsou ženy,

D.  vzhledem k tomu, že ženy a muži jsou si rovni, pokud jde o lidskou důstojnost, a že mají stejná práva a povinnosti,

E.   vzhledem k údajům obsaženým ve výše uvedeném sdělení Komise ze dne 12. října 2006, podle kterých je v zemích a v oblastech s vysokou mírou zaměstnanosti žen, v nichž byly zavedeny systémy sociální ochrany, vyšší porodnost,

F.   vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení s ženami a muži přepokládá odstranění všech druhů přímé i nepřímé diskriminace na základě pohlaví, zejména v souvislosti s mateřstvím, plněním rodinných povinností a rodinným stavem,

G.  vzhledem k tomu, že péče, jíž se po staletí ženy věnují, se dosud příliš často nepovažuje za práci a nemá obecně uznávanou kvalifikaci, ani definici,

H.  vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení je hlavní zásadou právního řádu a jako taková musí být zohledňována a dodržována při výkladu i uplatňování právních předpisů,

I.    vzhledem k tomu, že tři hlavní problémy Unie – demografické změny, globalizace a změna klimatu – vyžadují mezigenerační solidaritu založenou na široké dohodě mezi generacemi, mezi muži a ženami a mezi národy, s obnovenou důvěrou v budoucnost,

J.    vzhledem k tomu, že tato dohoda je ve své podstatě dohodou kolektivní na nejvyšší úrovni a je založena na svobodném rozhodnutí osob, zejména žen, kterým musí být přiznáno právo mít tolik dětí, kolik si přejí, a zároveň vyvíjet v různých obdobích života činnosti podle svého přání, s možností změnit volbu, aniž by byly diskriminovány, což je nedílnou součástí občanských práv,

K.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby základem dohody mezi muži a ženami, generacemi a národy byla možnost jednotlivce uspořádat si vlastní pracovní i soukromý život, sladit ekonomické a tvůrčí potřeby pracovní činnosti s možností zvolit si určité období a své zaměstnání v rámci práv a povinností stanovených právními a smluvními předpisy,

L.   vzhledem k tomu, že vzájemná mezigenerační odpovědnost vyžaduje aktivní přístup orgánů veřejné moci a zapojení všech sociálních partnerů pro zajištění kvalitních služeb obecného zájmu a odpovídajících a dostatečných systémů prevence a sociálního zabezpečení,

M.  vzhledem k tomu, že zapojování žen na trh práce je spojeno s kulturními změnami a reformami zaměřenými na provádění politik sladění pracovního, rodinného a soukromého života a politik týkajících se změny rolí; vzhledem k tomu, že se tyto politiky týkají různých, avšak úzce propojených aspektů, které sahají od dočasného zkrácení pracovní doby po vytváření sítí osobních služeb, přes změnu pracovní smlouvy na plný úvazek na pracovní smlouvu na částečný úvazek a využití dovolených (mateřské, otcovské, rodičovské, rodinné),

N. vzhledem k tomu, že osobní služby, ať už jsou určené dětem nebo závislým a nemocným osobám, mohou být buď kolektivní (veřejné, soukromé, smíšené) nebo individuální (pomocnice v domácnosti, hlídání dětí, pečovatelé atd.),

O.  vzhledem k tomu, že demografické změny mají značný dopad na soukromý a pracovní život; že chybějící služby, nedostatečné odměňování, pomalé začleňování na trh práce, dlouhodobá série smluv na dobu určitou, nedostatečná podpora pro mladé páry jsou mimo jiné důvody, které vedou mladé lidi k tomu, že odkládají založení rodiny a narození dětí; že strnulá organizace práce a obtížné opětovné začleňování na trh práce po období péče o domácnost ztěžují svobodnou volbu, pokud jde o sladění činností, např. střídání profesní činnosti a práce v domácnosti,

P.   vzhledem k různým formám rodinné solidarity, u nichž se těžko odhaduje výše nákladů a jež se týkají rodinných povinností, a k překážkám různého druhu, se kterými se v této oblasti setkáváme, jako je povinnost zvolit si mezi dvěma možnostmi, které nejsou v hospodářském smyslu uznávány jako rovnocenné, není možné zavést skutečnou politiku, která by propojovala odbornou asistenci, dobrovolnickou činností a rodiny,

Q.  připomínaje, že nediskriminace na základě pohlaví se zpravidla týká nejen žen-matek, ale také mužů-otců; konstatuje, že všechny politické kroky v této oblasti by se již neměly zaměřovat pouze na ženy a že evropské i vnitrostátní politiky by měly od nynějška v této oblasti zohledňovat i potřeby a schopnosti mužů-otců,

R.   vzhledem k tomu, že pokud jde o práci v domácnosti, je nezbytné začít uvažovat o pojmu diskriminace, která je spojena s mateřskou, otcovskou, rodičovskou a rodinnou dovolenou, aby se zjistilo, zda se jedná o určitou formu diskriminace spojenou s pohlavím; vzhledem k tomu, že je nezbytné na evropské úrovni definovat pojem „několikanásobné diskriminace“,

S.   připomínaje, že pojem mezigenerační solidarita se neomezuje pouze na péči o děti, ale týká se také odpovědnosti vůči starším a závislým osobám a přispívá k rozvíjení lidských kvalit občanů i k respektování lidské důstojnosti a její podpoře budoucími generacemi,

T.   konstatuje, že generace žen ve středním věku v evropské populaci se často vyznačuje tím, že ženy plní úlohy matky a dcery, jelikož mají na starosti starší a závislé osoby, a zároveň jsou zaměstnány a začleněny do trhu práce,

U.  vzhledem ke studiím ekonomů a demografů, které prostřednictvím ekonomických a matematických modelů objasňují ekonomickou hodnotu produkce služeb pro domácnost, kterou vytváří převážně ženy, zejména co se týče práce v domácnosti, výchovy dětí, péče o závislé osoby bez ohledu na jejich věk nebo stupeň závislosti nebo organizování sítí solidarity mezi generacemi,

V.  vzhledem k tomu, že na základě starších výzkumů ekonomů a demografů by přínos žen pro HDP byl ještě vyšší, kdyby byla započtena jejich neodměňovaná práce,

W. vzhledem k tomu, že ekonomie v současné době přičítá rostoucí význam vytváření národního bohatství prostřednictvím domácí ekonomické aktivity,

X.  domnívá se, že osoby poskytující domácí péči jsou i nadále diskriminovány vzhledem k tomu, že se jim odpracovaná doba nezapočítávají k důchodům a jiným nárokům,

Y.  vzhledem k tomu, že značná chudoba nesmí být diskriminačním faktorem v oblasti mezigenerační solidarity a že i nejchudší rodiny udržují vztahy a aktivity v rámci mezigenerační solidarity,

Z.   připomínaje, že několikanásobná diskriminace žen-matek a mužů-otců při oficiálním uznávání jejich neformální práce souvisí s řadou právních, sociálních a ekonomických faktorů nad rámec principu „za stejnou práci stejná odměna“ a spočívá zejména ve skutečnosti, že ženy-matky a muži-otcové jsou nuceni se rozhodnout pro formalizované zaměstnání z prostého důvodu, že domácí práce není uznávána, ačkoliv v případě formalizovaného zaměstnání existují rozdíly v odměňování mužů a žen a ačkoliv toto zaměstnání narušuje rovnováhu mezi rodinným životem a profesními ambicemi,

AA. vzhledem k tomu, že v zájmu překonání všech negativních stereotypů je nutné zobrazovat starší osoby realisticky,

AB. vzhledem k tomu, že ženy představují převážnou většinu stárnoucího obyvatelstva a že platové rozdíly vyplývající z jejich nerovného postavení v průběhu produktivního života se nepříznivě odrážejí i ve výši jejich starobních důchodů,

Uznání práce vykonané mimo trh formalizovaného zaměstnávání

AC. vzhledem k tomu, že ten, kdo věnuje svůj čas a schopnosti výchově dětí a péči o ně nebo o starší osoby, by měl být společností uznáván a že tohoto cíle je možno dosáhnout, pokud budou takovéto osobě přiznána konkrétní práva, zejména v oblasti sociálního zabezpečení a důchodu,

AD. vzhledem k tomu, že výchovná role rodičů vůči dětem a úloha dětí vůči starším a závislým osobám, stejně jako úloha žen a mužů, kteří pečují o starší a závislé osoby, jsou zásadní pro zvyšování obecného blahobytu a musí být jako takové uznávány průřezovými politikami, a to i v případě žen a mužů, kteří se svobodně rozhodnou věnovat se jim na plný nebo částečný úvazek,

Zvláštní role „mladých důchodců“

AE vzhledem k tomu, že osoby starší padesáti let trpí nedostatkem uznání svých profesních schopností, což se projevuje zejména vyšší mírou nezaměstnanosti u této části populace,

AF. vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech se uplatňují politiky předčasného odchodu do důchodu, jež přispěly k vytvoření kategorie „mladých důchodců“, kteří již nejsou součástí formalizovaného trhu práce, avšak mají velmi často značné zkušenosti, schopnosti a znalosti, které společnost potřebuje ke svému rozvoji, a je proto vhodné je opětovně do trhu práce začlenit prostřednictvím zvláštních politik zaměřených na tuto cílovou skupinu,

AG. vzhledem k tomu, že mezigenerační solidarita se musí stát především sociálním spojením pro dobro všech, neboť všechny generace mají něco, co může být pro ostatní přínosem,

AH. vzhledem k tomu, že mateřství a s ním spojená dovolená pracujících dosud představují častý a pravidelný zdroj nepřijatelné diskriminace,

AI. vzhledem k tomu, že od října 2003 probíhá konzultace Komise se sociálními partnery na téma sladění pracovního, rodinného a soukromého života, která dospěla do druhé etapy a opodstatňuje ji to, jaký význam má vytváření politik a nástrojů, které umožní spojit kvalitní práci s úkoly, které plní ženy a muži v domácnosti,

AJ. vzhledem k tomu, že téměř vždy jsou politiky a nástroje sladění pracovního, rodinného a soukromého života – od práce na částečný úvazek po dovolené a služby – vnímány jako politiky a nástroje určené výhradně ženám, nikoli zaměřené na vyvážené rozdělení odpovědnosti,

AK.    vzhledem k návrhům Komise na zlepšení mateřské dovolené a ochrany mateřství při samostatné výdělečné činnosti,

AL. mimo jiné vzhledem k tomu, při přihlédnutí k prodlužující se délce života a proto, aby bylo u mladších důchodců, kteří si to přejí, možno zachovat sociální začlenění a finanční nezávislost na rodině a vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly podporovat politiky umožňující seniorům zachovat si zaměstnání nebo vrátit se na trh práce, zejména prostřednictvím opatření umožňujících sloučit zaměstnání a důchod,

Zvláštní odpovědnost vůči mužům-otcům

AM. vzhledem k důležité roli mužů při uskutečňování opravdové rovnosti,

AN.    vzhledem k tomu, že je důležité zdůraznit úlohu otce při šíření pozitivního obrazu ženy-matky,

AO.    ztotožňuje se se závěry první evropské konference otců pořádané ve Vídni rakouským předsednictvím v Radě ve dnech 15. a 16. září 2004,

Vytvoření příznivých podmínek pro svobodnou volbu, která povederovnováze mezi rodinným plánovánímprofesními ambicemi

AP. vzhledem k zásadám flexikurity určeným pro ženy tak, jak jsou vymezeny v usnesení Evropského parlamentu z listopadu 2007, a vzhledem k tomu, že ve většině evropských regionů úprava pracovní doby osobám s dětmi zjevně příliš nepomáhá a že zaměstnanci s dětmi mají menší naději být zaměstnáni na pozici, která umožňuje flexibilní úpravu pracovní doby, než ti, kteří děti nemají(10),

AQ.   vzhledem k tomu, že souladu mezi rodinným plánováním, soukromým životem a profesními ambicemi lze dosáhnout pouze za předpokladu, že dotyčné osoby mají v ekonomické a sociální oblasti skutečně svobodnou volbu a mohou se opřít se o politická a ekonomická rozhodnutí na evropské i vnitrostátní úrovni, aniž by z jejich rozhodnutí vyplývaly nějaké nevýhody, a že je k dispozici nezbytná infrastruktura,

AR. vzhledem k tomu, že existuje riziko „nuceného“ zaměstnání na částečný úvazek, zejména u žen-matek, které často musí volit toto řešení z důvodu nedostupnosti zařízení pro péči o děti, stejně jako existuje riziko odmítnutí změny pracovní smlouvy na plný úvazek na pracovní smlouvu na částečný úvazek, které nakonec ztíží nebo úplně znemožní sladění pracovního, rodinného a soukromého života,

Zviditelnění skryté tvorby národního bohatství

1.   vyzývá statistické úřady členských států, aby posoudily možnost začlenit do systémů národních účtů hodnotu skryté práce v oblasti mezigenerační solidarity, rozčleněnou podle mužů a žen, a její příspěvek k národnímu HDP;

2.   hodnotí kladně výše zmíněné sdělení Komise ze dne 12. října 2006 a jeho závěry zaměřené na zlepšení kvality života pro všechny, v podmínkách příznivějších pro svobodné rodinné plánování, zdůrazňující rovnost mezi muži a ženami v rámci cílů Lisabonské strategie;

3.   považuje přínos rodin pro společnost za zásadní, a proto se domnívá, že je třeba rodinu podporovat a zamezit tomu, aby tíhu současných úkolů a změn nesla pouze ona, čímž by se stala hlavní obětí nezaměstnanosti, nemoci, zdravotního postižení i dějištěm násilí;

4.   zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt odpovídající střednědobá a dlouhodobá řešení, aby nedocházelo k tomu, že mladí lidé a ženy budou pobírat nedostatečné důchody a v důsledku toho čelit většímu riziku chudoby;

5.   konstatuje, že v různých zemích Evropské unie postupně roste počet domácností, zatímco jejich velikost se zmenšuje (rodiny s rodiči samoživiteli), že stále větší počet dětí žije v nově vytvořených rodinách, že se zvyšuje počet adopcí mimoevropských dětí a že přistěhovalectví přináší nové a odlišné rodinné kultury;

6.  žádá, aby se věnovala pozornost průzkumům, které doporučují přejít od pracovní smlouvy k dohodě o pracovní činnosti tak, aby byla zohledněna mobilita, změny, životní cykly, přerušování pracovní činnosti samostatně výdělečně činné a zaměstnanecké, vzdělávání, práce v domácnosti;

7.  žádá, aby výzkumné struktury a organizace více a lépe investovaly do různých aspektů ekologického zkvalitnění produktů určených pro děti a závislé osoby, a celkově pro užití v domácnosti;

8.  žádá, aby byly nalezeny prostředky, které zabrání negativním účinkům na zaměstnanost žen na trhu práce, prostřednictvím akcí na podporu, valorizaci a hodnocení práce v domácnosti, se zvláštním zřetelem na situaci v zemích, v nichž jichž existuje vysoká míra neformální práce, stínového hospodářství a nehlášené práce; proto požaduje zhodnocení dopadu opatření zaměřených na uznání práce v domácnosti na společnost a na zaměstnanost žen, zejména v podobě vyčíslení důchodu;

9.  vybízí Eurostat, aby posoudil možnost přípravy opatření, jež by objasnila hodnotu skryté práce v oblasti mezigenerační solidarity a její příspěvek k HDP Unie, a aby za tímto účelem úzce spolupracoval se Světovou bankou, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodním úřadem práce;

10. vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní iniciativy, které by zúročily dovednosti získané při vykonávání úkolů spojených s výchovou, službami závislým osobám a řízením domácnosti tak, aby mohly být tyto zkušenosti zohledněny při opětovném začleňování na trh práce; připomíná, že hodnocení dovedností z více oblastí je podle nejlepších tradic vnitrostátních zkušeností týkajících se vztahů mezi pracovní nabídkou a poptávkou nedílnou součástí takzvané „bilance dovedností“;

11. vyzývá Komisi, aby uspořádala informační kampaň a zasadila se o zahájení pilotních projektů zaměřených na usnadnění vyváženého zapojení žen a mužů do profesního a rodinného života;

12.  vyzývá členské státy, aby zvážily možnost zavedení pružné pracovní doby pro rodiče (na základě svobodného rozhodnutí) a pro instituce poskytující péči o děti, což by ženám a mužům pomohlo lépe sladit pracovní a rodinný život;

13. vyzývá členské státy, aby učinily opatření za účelem uznání skryté a neformální práce v oblasti mezigenerační solidarity, kterou vykonávají ženy-matky, muži-otcové a pečovatelé, z hlediska právního, sociálního a ekonomického (zejména co se týče sociálního zabezpečení, profesního postavení, příjmů a rovných příležitostí mezi ženami a muži);

14. vyzývá odborníky v oblasti společenských věd, ekonomie a práva, ale i filozofie, antropologie, neurovědy, vědy o vývoji dítěte a geriatrie/gerontologie, aby vypracovali jasnější definici jednotlivých pojmenování, a tím usnadnili jejich pochopení a omezili jejich možné zneužívání; doporučuje, aby byl zahájen průřezový výzkumný program na evropské úrovni, který by studoval formy, intenzitu a vnitřní důvody účasti na neformální netržní práci, která ještě není oficiálně uznávána, na koordinaci mezigeneračních sítí a žádá o poskytování finančních prostředků pro tento účel; vyzývá Komisi a členské státy, aby získané výsledky využily k vytvoření vhodnějších politik v této oblasti;

15. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím výměny osvědčených postupů podporovala v členských státech model „šeků CESU” určených ke zjednodušení služeb osobní pomoci, což je v současnosti jeden z nejlepších osvědčených postupů, které by měly být rozšiřovány a podporovány ve všech členských státech;

16. žádá Komisi, aby zaznamenávala osvědčené postupy zaváděné členskými státy v souvislosti s pečovateli a sdělovala tyto osvědčené postupy všem členským státům a ukázala tak, že pečovatelé hrají v oblasti mezigenerační solidarity ústřední roli, a povzbuzovala členské státy k uplatňování strategie na podporu pečovatelů;

17. žádá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu velký potenciál, který představují mladí důchodci, jak z hlediska sociálního, tak hospodářského, a podporovaly veškeré politiky týkající se mezigenerační solidarity založené na dobrovolnictví, a to prostřednictvím začleňování seniorů do sdružení či nevládních organizací,

Podpora rovnováhy mezi rodinnými plányprofesními ambicemi

18. vyzývá členské státy, aby podpořily a propagovaly operační programy zahájené Komisí v rámci evropské aliance pro rodiny; žádá Komisi, aby zintenzivnila vývoj nástrojů, které by systematizovaly výměnu osvědčených postupů a výzkum v této oblasti;

19. vyzývá veřejné orgány, aby přijaly nezbytná opatření pro to, aby pracující matky a pracující otcové mohli využít podpory politik sladění pracovního, rodinného a soukromého života a měli přístup k příslušným nástrojům;

20. žádá členské státy, aby vytvářely politiky podporující mezigenerační aktivity, jako jsou střediska typu „mezigenerační most“, v nichž se starší občané starají o děti a pobírají za to mzdu;

21. vyzývá členské státy, aby za prioritní považovaly režimy dovolených (rodičovské dovolené, dovolené při adopci dítěte, dovolené za účelem péče o závislou osobu), jichž využívají osoby, které chtějí přerušit profesní činnost a starat se o závislou osobu;

22.  nabádá členské státy, aby ve svých vnitrostátních politikách zavedly instituci roční mateřské dovolené umožňující matkám, které si to přejí, upřednostnit zásadní vztah k dítěti;

23. domnívá se, že je třeba zasáhnout a zlepšit úpravu nejen mateřské dovolené, ale i otcovské dovolené a rodičovských dovolených, zejména těch, kterých využívající pracující otcové, neboť ve všech členských státech využívá dovolených, jež jsou jim určeny, jen malé procento mužů;

24.     trvá na tom, že každá osoba, která si přeje přerušit nebo omezit svou formální profesní činnost, aby se mohla zapojit do mezigenerační solidarity, by měla mít možnost využít flexibilní pracovní doby; vyzývá proto malé a střední podniky k ochotnější spolupráci a veřejné orgány k větší finanční flexibilitě při rozpočtovém plánování státní podpory;

25. žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery zahájila revizi politiky týkající se sladění rodinného a pracovního života:

– zajištěním toho, aby náklady na mateřskou dovolenou nebyly hrazeny podnikem, ale správním celkem, čímž by se zamezilo diskriminačnímu chování v podniku a podpořil by se demografický vývoj,

– zlepšením dostupnosti služeb hlídání a asistence nesoběstačným osobám (děti, zdravotně postižené a starší osoby) a flexibility těchto služeb určením minimálního počtu zařízení otevřených také v noci, které by umožňovaly reagovat jak na pracovní požadavky, tak chránit soukromý život;

26. s potěšením vítá návrh věnovat zvláštní článek sladění pracovního, rodinného a soukromého života ve směrnici o organizaci pracovní doby a upozorňuje, že je nezbytné vzít jej v úvahu při stanovení počtu pracovních hodin a práce pečovatelů;

27. žádá členské státy, aby dbaly na to, že každá osoba, která dočasně přerušila svou profesní činnost kvůli péči o děti nebo o starší či závislé osoby, se bude moci (opět) začlenit na trh práce a bude mít právo na návrat na původní pracovní místo a na profesní postup;

28. poukazuje na to, že příjem žen hraje klíčovou roli v jejich hospodářské samostatnosti a že je také důležitý pro větší rovnost mužů a žen ve společnosti jako celku;

29. vzhledem k tomu, že solidarita vůči starším osobám by se měla posílit, ale měla by také nalézt reciprocitu ve vztahu k dětem a mládeži, vzhledem k tomu, že zatímco stáří předává moudrost, dovednost a zkušenost, mladá generace disponuje energií, dynamismem, radostí ze života a nadějí,

30. domnívá se, že mezigenerační solidarita musí být podpořena ohleduplnými daňovými politikami (ve formě převodů, srážek a odpočtů) pro aktivní věk, povolovacími politikami, integrovanými sítěmi služeb pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a závislé osoby, a musí být vyhodnocen jejich dopad, ať už pozitivní nebo negativní, na určitá rozhodnutí, pokud jde o sladění pracovního, rodinného a soukromého života;

31. připomíná Komisi a členským státům, že je nezbytné přijmout opatření ve prospěch žen a mužů, zejména za účelem usnadnění jejich návratu do zaměstnání po určité době, kterou věnovali rodině (výchova dětí a/nebo péče o nemocného nebo zdravotně postiženého příbuzného) a podporovat politiky zpětného začlenění na trh práce, aby mohli být opět finančně nezávislí;

32.  poukazuje na to, že důchodové systémy v členských státech ponechávají mnoha ženám stále pouze druhotná práva, založená na profesní činnosti manžela, v důsledku čehož většinu starších osob žijících v chudobě tvoří ženy;

33. vyzývá členské státy, aby se zabývaly strukturálními faktory, které přispívají k nerovnosti v důchodových systémech, včetně organizace péče a způsobů sladění profesního a soukromého života, nerovností na trhu práce, rozdílů v příjmech mužů a žen a přímé diskriminace v oblasti druhého a třetího pilíře důchodového zabezpečení;

34. vyzývá členské státy, aby prosazovaly daňovou politiku, která zohledňuje finanční závazky domácností, zejména náklady na hlídání dětí a na péči o starší a závislé osoby, prostřednictvím daňového režimu nebo systému daňových úlev;

35. vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své daňové systémy a stanovily daňové sazby založené na individuálních právech a v důsledku toho žádá o individualizaci důchodových práv a nároků systému sociálního zabezpečení;

36. žádá orgány a členské státy, aby za účelem uplatnění rovnosti žen a mužů přijaly ve prospěch žen zvláštní opatření k odstranění situací, kdy dochází ke zjevnému znevýhodnění žen oproti mužům; takováto opatření, použitelná v uvedených situacích, musí být rozumná a v každém případě přiměřená ke sledovaným cílům;

37.  žádá vnitrostátní a místní orgány, aby vytvářely programy zaměřené na mládež, které budou mít mezigenerační rozměr, aby mladší generace pochopila, že současné úrovně prosperity a blahobytu bylo dosaženo díky úsilí a námaze předchozích generací;

38. žádá evropské orgány a všechny orgány veřejné správy, aby řádně zohlednily zásadu rovnosti žen a mužů v procesu přijímání a uplatňování právních předpisů, definice veřejných politik a ve veškerých svých činnostech;

39. žádá sdělovací prostředky, aby věnovaly pozitivní a soustavnou pozornost mezigeneračním vztahům a zařazování mezigeneračních zajímavých otázek, diskusí mezi rozdílnými věkovými skupinami a obecněji řečeno prostřednictvím příznivé reflexe společenského přínosu starších generací;

40. trvá na tom, že je důležité začlenit zásadu rovného přístupu a rovných příležitostí do všech hospodářských a sociálních politik a do politik zaměstnanosti, a to jak s cílem zamezit segregaci v pracovním procesu a odstranit rozdíly v odměňování, tak i s cílem zvýšit podnikání žen a hodnotu ženské práce, a to včetně práce v domácnosti;

41. domnívá se, že v důsledku změn modelu rodiny a postupného pronikání žen na trh práce je nezbytné, aby došlo ke změně tradičního způsobu péče o závislé osoby; doporučuje členským státům, aby rozšířily a doplnily činnost na ochranu sítě sociálních služeb, s cílem zaručit rovnost při uplatňování práva na podporu osobní nezávislosti a poskytování účinné péče závislým osobám;

0

0   0

42. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Hospodářskému a sociálnímu výboru, parlamentům a národním statistickým úřadům členských států, Mezinárodnímu úřadu práce, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Rozvojovému programu OSN.

(1)

http://hdr.undp.org/en/reports/global/hdr1995/chapters; zejména 4. kapitola.

(2)

Úř. věst. C 232, 17.8.2001, s. 381.

(3)

Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 492.

(4)

Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 131.

(5)

Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 112.

(6)

Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 66.

(7)

Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 324.

(8)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0066.

(9)

Přijaté texty, P6_TA-PROV(2008)0399.

(10)

Eurostat, Život mužů a žen v Evropě, 2008, s. 89.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

(1) Pojem „práce“ nenírámci Lisabonské strategie dostatečně definovánvztahuje se výhradně na formální výdělečnou činnost.toho důvodu se podstatné části společenskýchekonomických hodnot vytvářenýchčlenských státech EU nedostává uznání.

Různé chápání pojmu „práce“ by se mělo přizpůsobit novým požadavkům evropské politiky zaměstnanosti. To, zda lze činnost považovat za „formální výdělečnou činnost“, záleží na společenských podmínkách, za jakých je činnost prováděna.

Zpráva z vlastního podnětu, kterou předkládá Evropský parlament, se věnuje spravedlivému společenskému a ekonomickému uznání činností, které vykonávají jak ženy, tak muži, a které nejsou považovány za „formální výdělečnou činnost“.

Zpravodajka prosazuje to, aby kromě tradiční formální výdělečné činnosti byly uznány také různé formy nevýdělečné činnosti, které vykonávají ženy a muži zejména v rámci dobrovolné činnosti, práce v domácnosti a v rodině, a aby tyto činnosti byly zahrnuty do národních účtů členských států.

(2) Uznání nevýdělečné činnosti je otázkou spravedlnosti

„Kdo chová vepře, je produktivním členem společnosti, kdo vychovává lidi, je ve společnosti prvkem neproduktivním“, upozornil před 150 lety německý ekonom Fridrich List. Práce, kterou při výchově dětí, při domácí péči o starší osoby, v rámci mezigeneračních sítí a dobrovolné činnosti vykonávají ženy a muži jako nevýdělečnou činnost, není ani dnes, na začátku 21. století, považována za hospodářskou činnost.

Pokud se žena nebo muž rozhodne, že se bude věnovat vytváření lidských hodnot budoucích generací, péči o závislé osoby (nezávisle na jejich věku a míře potřebnosti péče) nebo působí v sítích mezigenerační solidarity (1), dochází k diskriminaci. Tato angažovanost, přestože ji nelze přehlédnout, není uvedena v žádném národním účtu. Pro ty, kteří statistiky sestavují a faktor práce definují, zůstává tato angažovanost bez povšimnutí. Pokud však nebude tato práce uvedena ve statistikách, nebude uznávána, ačkoliv se všichni pozorovatelé shodují na tom, že neformální práce žen v každodenním životě skutečně existuje.

V úvodu zprávy o lidském rozvoji z roku 1995 Rozvojového programu OSN věnované tématu „Revoluce v rovnosti pohlaví“ stojí(2): „Způsob vyjádření práce, kterou ženy realizují a na trhu se neobjeví, a její ocenění v peněžní hodnotě, je více než otázkou spravedlnosti. (...) Kdybychom se dívali na lidskou činnost spíše jako na obchodní transakce, které jsou finančně ohodnoceny podle platných mezd, došli bychom k obrovským hodnotám(3).“

(3) Hospodářsko-vědecké pojetí nositele Nobelovy ceny Garyho Beckera

Produkce služeb pro domácnost je významnou součástí hospodářské výkonnosti všech zemí. Do kalkulace zboží a služeb, které vytvářejí HDP, však nejsou domácí práce zahrnuty. To vede k podceňování žen, neboť právě ony se výraznou měrou na produkci pro domácnost podílejí. Rodiny a ostatní domácnosti jsou v podstatě malými firmami, které i v rozvinutých zemích vytvářejí vysoce hodnotné zboží a služby; vychovávají děti, připravují stravu a vytvářejí zázemí. Pečují o nemocné osoby, starají se o starší osoby a vykonávají mnoho jiných prospěšných činností. Ženy těmto činnostem obětují více než 70 % svého času, a to i v rovnostářských zemích, jako např. ve Švédsku. ... Některé feministky jsou přesvědčeny, že zohlednění práce vykonávané v domácnosti v HDP by sebevědomí žen zejména v méně rozvinutých zemích posílilo. ... Jiné však nechtějí, aby byla produkce služeb, které ženy vykonávají v domácnosti, přesně vyjádřena, neboť by to odporovalo jejich cíli, kterým je dostat ženy z domácností na pracoviště. ... Je čas přiznat, že práce v domácnosti tvoří část zboží a služeb, které se podílejí na HDP. Z dlouhého pracovního dne, který práce v domácnosti vyžadují, lze vyvodit, že domácí práce se v procentuálním vyjádření podílejí značnou měrou na celkové produkci dané země. Tato práce je při stanovení HDP vyjádřena pouze tehdy, pokud rodina zaměstná někoho, kdo se stará o děti, uklízí dům a vaří. Pokud tuto práci vykonává někdo z z členů domácnosti, v HDP se tato skutečnost neprojeví. Existuje několik způsobů, jak práci v domácnosti kvantifikovat a měřit. ... Hodnotu práce v domácnosti lze měřit také prostřednictvím nákladů, které by vznikly, pokud by se práce, již vykonávají členové rodiny, koupila jako služby nabízené na trhu. ... Zohlednění práce v domácnosti při stanovení HDP by zvýšilo samostatnost žen a mužů, kteří zůstávají doma, aby se starali o děti a starší osoby a vykonávali domácí práce. Vznikl by tak i přesnější obraz o HDP a hospodářském růstu, a to by mohlo vést k diferencovanější interpretaci státní politiky, která ovlivňuje rozdělení mezi prací v domácnosti a výdělečnou činností(4).

(4) Modernizovat statistikypřizpůsobit systém národních účtů: formulovat pojem práce tak, aby byl použitelnýbudoucnosti,uznávat nevýdělečnou činnost ženmužů vykonávanourámci solidarity mezi generacemi

V souvislosti s národními účty je třeba revidovat definici práce, aby zahrnovala také nevýdělečnou činnost. Vypovídací schopnost statistik lze zvýšit lepším pochopením činnosti žen a jejich působení na trhu práce. Co možná nejpřesnější srovnání na základě politicky neutrálních otázek týkajících se postoje žen a mužů k zaměstnání by ukázalo silné a slabé stránky statistik, poskytlo údaje o prvcích, které je třeba zlepšit, a ukázalo způsob, jak toho dosáhnout.

Tento počin by byl vhodný i z jiných důvodů. Jednak by ti, kteří pracují se statistikami a analyzují trh, i osoby odpovědné za provádění politik měli k dispozici mnohem kompletnější údaje, což není nepodstatné, neboť muži pracují často na místech, která jsou velmi odlišná od těch, na kterých pracují ženy, a proto se jich změny na trhu práce nedotýkají stejným způsobem. Jednak by uživatelé měli možnost porozumět zvláštnímu postavení pracujících žen a jejich potížím souvisejícím s tímto postavením, a mohli by také tuto situaci analyzovat. To by umožnilo uvést výstižnější argumenty ve prospěch rovnosti mužů a žen na trhu práce. Přínos žen se systematicky podceňuje a zpochybňuje, což podává deformovaný obraz o hospodářství země a lidských zdrojích a nahrává začarovanému kruhu nerovného zacházení s muži a ženami, jejichž situace se při uplatňování nevhodných politik a programů ještě zhoršuje. Je tedy důležité stanovit, jaké údaje musí statistiky práce obsahovat, aby byly objasněny všechny podobné i odlišné prvky v situaci mužů a žen na trhu práce, aby byla ženám skutečně nabídnuta možnost volby, a to bez diskriminace a podle jejich věku a životního cyklu, s cílem umožnit jim co nejlepší vlastní rozvoj, což bude na všech úrovních obecně prospěšné pro celou společnost.

(5) Podporovat spravedlivé hodnocení výkonůsvobodnou volbu

Několikanásobná diskriminace při nevýdělečné činnosti vzniká z důvodu rozporu mezi logikou trhu a logikou lidské podstaty. Podle hospodářské logiky trhu musí být každý občan v produktivním věku začleněn do trhu práce. Logika lidské podstaty nás však učí, že novorozenec jednoduše potřebuje svou matku a svého otce, aby podpořili rozvoj jeho lidských schopností(5). Evropské politiky nejsou těmto praktickým lidským požadavkům zcela přizpůsobeny. Stále není zaručena slučitelnost profesního a rodinného života a obě sféry a životní etapy nejsou chápány globálně a ve vzájemném propojení. Ženám a mužům byla dána možnost vykonávat formalizované povolání, aniž by tomu bylo patřičně přizpůsobeno fungování podniků.

Různé alternativy, které souvisí s volbou mezi formálním zaměstnáním a nevýdělečnou činností, však nemají ve svých důsledcích stejné dopady. Pokud si ženy chtějí vybrat mezi formálním zaměstnáním, obecně nazývaným „profesionální kariérou“, a nevýdělečnou činností, která je obecně nazývána „zvyšováním lidských schopnostímezigenerační solidarity“, promítá se vícečetná, i když latentní diskriminace do povinnosti vybrat si mezi dvěma alternativami, které z hospodářského hlediska nejsou považovány za rovnocenné(6).

Společnost by tedy měla zajistit, aby si ženy i muži mohli vybrat mezi dvěma alternativami, přičemž každá z nich má nejen z pohledu trhu své opodstatnění. Je nutné čelit pohodlné hospodářské logice liberalizovaného trhu a podporovat všeobecné blaho a budoucnost společnosti zaměřené na rozvoj lidské osobnosti. Národní účty a HDP členských států neobsahují žádný index vyjadřující štěstí a blaho občanů, pokud se týká jejich různých sociálních vztahů. Zvýšení národního důchodu nezbytně nemusí vést ke zvýšení kolektivního blahobytu. Proto není náhodou, že se vědci v oblasti sociálních a ekonomických věd v nedávné době začali zabývat vypracováním indexu, který určí úroveň blahobytu v jednotlivých zemích(7).

(1)

ARN, Christoph, Hausarbeitsethik: Strukturelle Probleme und Handlungsmöglichkeiten rund um die Haus- und Familienarbeit in sozialethischer Perspektive, nakladatelství Ruegger, Chur/Zürich, 2000; KREBS, Angelika, Arbeit und Liebe. Die philosophischen Grundlagen sozialer Gerechtigkeit, Frankfurt/Main: Suhrkamp, 2002;

(2)

http://hdr.undp.org/en/reports/global/hdr1995/chapters/french/; zejména kapitola 4.

(3)

http://hdr.undp.org/en/media/hdr_1995_fr_ensemble.pdf , s. 6

(4)

Becker, Gary : Hausarbeit - Das fehlende Stück am ökonomischen Kuchen (zveřejněno 16. 10. 1995), v : Die Ökonomik des Alltags. Tübingen: Mohr Siebeck, 1998. (Originál: The economics of life. From baseball to affirmative action to immigration law, how real-world issues affect our everyday life, New York: McGraw-Hill, 1997; Einheitssacht. : The economics of life)

(5)

 Viz Donald W. Winnicott. DAVIS, Madeleine a WALLBRIDGE, David: Boundary and Space. An introduction to the work of D.W. Winnicott, Brunner/Mazel (New York) a H. Karnac (Londýn), 1981; překlad do francouzštiny: Winnicott, Introduction à son oeuvre, Paříž: PUF, 1992; současné úvahy: LIMINSKI, Jürgen und LIMINSKI Martine, Abenteuer Familie: Erfolgreich erziehen: Liebe und was sonst noch nötig ist, Augsburg: Sankt Ulrich, 2002; LIMINSKI, Jürgen, Die verratene Familie. Politik ohne Zukunft, Augsburg: Sankt Ulrich, 2007;

(6)

 NUSSBAUM, Martha, Women and Human development, The capabilities approach, Cambridge University Press, 2000, překlad do francouzštiny: Femmes et développement humain: L'approche des capabilités, Paříž: Des femmes - Antoinette Fouque, 2008.

(7)

 Viz nejnovější statistické publikace Mezinárodní organizace práce a Světové banky. Tyto statistické zásady jsou jednoduše a srozumitelně vysvětleny na internetové stránce:   http://swz.salary.com/momsalarywizard/htmls/mswl_momcenter.html


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

14

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Claire Gibault, Lissy Gröner, Urszula Krupa, Pia Elda Locatelli, Astrid Lulling, Siiri Oviir, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Teresa Riera Madurell, Raül Romeva i Rueda, Anne Van Lancker, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská

Náhradník přítomný při závěrečném hlasování

Donata Gottardi

Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování

Juan Andrés Naranjo Escobar

Právní upozornění - Ochrana soukromí