ZPRÁVA o Barcelonském procesu: Unii pro Středomoří

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (6. 11. 2008)

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (21. 10. 2008)

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (2. 12. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

12. 12. 2008 - (2008/2231(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajka: Pasqualina Napoletano

Postup : 2008/2231(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0502/2008

Předložené texty :

A6-0502/2008

Rozpravy :

PV 18/02/2009 - 20
CRE 18/02/2009 - 20

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 9.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0077

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o Barcelonském procesu: Unie pro Středomoří

(2008/2231(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na barcelonské prohlášení, přijaté na evropsko-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995, kterým bylo zřízeno evropsko-středomořské partnerství,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě a názvem „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ (KOM(2008)0319),

– s ohledem na schválení Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 13. a 14. března 2008,

– s ohledem na vrcholnou schůzku Paříž pro Středomoří, která se konala v Paříži dne 13. července 2008,

– s ohledem na závěrečné prohlášení vzešlé ze schůze ministrů zahraničních věcí Unie pro Středomoří, která se konala dne 3. a 4. listopadu 2008 v Marseille,

– s ohledem na závěry konference evropsko-středomořských ministrů zahraničních věcí v Lisabonu ve dnech 5. a 6. listopadu 2007,

– s ohledem na závěry evropsko-středomořské vrcholné schůzky, která se konala v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 2005 při příležitosti desátého výročí evropsko-středomořského partnerství,

– s ohledem na prohlášení předsednictva Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (EMPA) ze dne 12. července 2008, prohlášení EMPA o mírovém procesu na Středním východě ze dne 13. října 2008 a doporučení EMPA na první schůzce ministrů zahraničních věcí barcelonského procesu: Unie pro Středomoří dne 13. října 2008,

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2008,

– s ohledem na prohlášení vrcholné evropsko-středomořské schůzky Hospodářských a sociálních rad, která se konala dne 16. října 2008 v Rabatu,

– s ohledem na závěrečné prohlášení předsednictví EMPA a na doporučení EMPA přijatá na jeho čtvrtém plenárním zasedání v Aténách ve dnech 27. a 28. března 2008,

– s ohledem na první setkání mladých občanů a občanek partnerských států a zemí Evropské unie EuroMedScola, které se konalo ve dnech 16. až 17. listopadu 2008 ve Štrasburku,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o středomořské politice Evropské unie, a zejména na usnesení ze dne 5. června 2008[1],

– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Dát ve spolupráci s evropskými partnery nový impuls akcím EU v oblasti ochrany lidských práv a demokratizace – hlavní směry“ (KOM(2003)0294),

– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „O posílení evropské politiky sousedství“ (KOM(2006)0726),

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství[2],

– s ohledem na priority evropského parlamentního předsednictví v Evropsko-středomořském parlamentním shromáždění (EMPA) (březen 2008 – březen 2009),

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0502/2008),

A. vzhledem k centrální úloze středomořské oblasti a rostoucím společným zájmům Evropské unie a partnerských zemí, jež čelí výzvám globalizace a mírového soužití, a v důsledku toho nutnosti zaručit lepší regionální soudržnost a rozvoj společné politické strategie v této oblasti,

B. vzhledem k tomu, že Unie je a nadále by měla být odhodlána plnit rozvojové cíle tisíciletí OSN a dále by měla v tomto závazku pokračovat,

C. vzhledem ke stále většímu ekonomickému, politickému a kulturnímu vzdálení obou břehů, severního a jižního, Středomoří a nutnosti odstranit toto rozdělení, aby bylo možné včas vytvořit sdílený prostor míru, bezpečnosti a prosperity,

D. vzhledem k nutnosti zásadně přetvořit a prohloubit vztahy, s důrazem na výsledek, mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi Středomoří, vycházející ze zásady rovnosti všech partnerů a budou zhodnoceny dosažené úspěchy, ale zároveň se přihlédne k mezím a nedostatkům politik, které byly až dosud uskutečněny, a zejména k neuspokojivé bilanci barcelonského procesu,

E. vzhledem k mezím politiky sousedství se středomořskými zeměmi, která upřednostňuje bilaterální vztahy a prokazuje svoji nevyváženost a neschopnost přispět ke společnému procesu důležitých reforem v tomto regionu,

F. vzhledem k nutnosti vytvořit vztahy mezi Evropskou unií a středomořskými zeměmi v celé středomořské oblasti založené na zásadě úzkého partnerství spočívajícího v dodržování lidských práv a právního státu,

G. vzhledem k tomu, že od zahájení barcelonského procesu nedošlo v některých partnerských zemích k žádnému podstatnému pokroku, pokud jde o přihlášení se k některým ze společných hodnot a zásad zdůrazněných v barcelonském prohlášení z roku 1995 a v dodržování těchto hodnot a zásad, k nimž se státy zavázaly, zejména co se týče demokracie, lidských práv a právního státu,

H. vzhledem k naléhavé potřebě podpořit územní a hospodářskou integraci zemí středomořské oblasti, vzhledem k tomu, že skutečné regionální a hospodářské integrace může být dosaženo, pouze pokud dojde ke konkrétnímu pokroku v řešení stávajících konfliktů a v oblasti demokracie a lidských práv,

I. vzhledem k tomu, že díky užším vztahům mezi EU a středomořskými zeměmi se podstatně zvýšil provoz mezi těmito zeměmi, aniž by byl doprovázen potřebným zlepšením a modernizací příslušných infrastruktur,

J. vzhledem k tomu, že hlavy států a vlád uznaly v prohlášení na pařížském summitu pro Středomoří, že evropsko-středomořské parlamentní shromáždění bude legitimním parlamentním vyjádřením barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, přičemž současně vyhlásily, že důrazně podporují posílení úlohy EMPA v jeho vztazích se středomořskými partnery,

K. zdůrazňuje, že mezivládní rozměr nemůže plně zahrnout složitost politických vztahů mezi zeměmi evropsko-středomořské oblasti,

L. zdůrazňuje důležitost úlohy EMPA, které je jediným parlamentním shromážděním umožňujícím dialog a spolupráci v evropsko-středomořské oblasti, neboť zahrnuje 27 členských států Unie a všechny strany spojené s mírovým procesem na Blízkém východě,

M. vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účast místních a regionálních samospráv v projektech a iniciativách stanovených Barcelonským procesem: Unií pro středomoří a vzít v úvahu nedávné návrhy těchto subjektů,

N. vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účast sociálních partnerů a občanské společnosti na novém rozvoji evropsko-středomořských vztahů,

O. připomínaje, že je třeba, aby se nezmnožovaly a nepřekrývaly již existující nástroje, politiky a institucionální úrovně, a že je třeba zaručit koherentnost celého systému vztahů v evropsko-středomořské oblasti,

P. zdůrazňuje potřebu rychlého a mírového řešení všech konfliktů, do nichž jsou zapojeny středomořské země a chápaje důležitost udržování mezikulturního dialogu pro dosažení tohoto cíle,

Q. vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu na Středním východě a značnému politickému napětí v této oblasti (např. v Západní Sahaře), což může ohrozit dosažení některých cílů stanovených novým orgánem,

1. má za to, že návrh s názvem „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“, který schválily hlavy států a vlád na vrcholné schůzce pro Středomoří, která se konala v Paříži dne 13. července 2008, přispěje k míru a prosperitě a bude představovat krok směrem k hospodářské a územní integraci středomořských zemí, jakož i ke spolupráci v otázkách týkajících se životního prostředí a klimatu mezi středomořskými zeměmi, je-li schopen dostát svým slibům a přinést konkrétní a viditelné výsledky; poukazuje na to, že otevření se zemím nezapojeným do partnerství zvyšuje pravděpodobnost zavedení rovnoprávných vztahů mezi Evropskou unií a partnerskými středomořskými zeměmi a řešení problémů v této oblasti komplexním způsobem;

2. bere na vědomí, že ze schůzky ministrů zahraničních věcí konané ve dnech 3. a 4. listopadu v Marseille vzešel návrh nazvat „Barcelonský proces: Unii pro Středomoří“ „Unií pro Středomoří“; domnívá se, že tento název umožní zhodnotit společnou povahu partnerství s cílem uskutečnit projekty hospodářské a územní integrace; považuje nicméně za nezbytné, aby se strategická hodnota evropsko-středomořských vztahů a acquis barcelonského procesu, a zejména zapojení občanské společnosti opětovně potvrdily v politikách, které Evropská unie již rozvíjí se svými středomořskými partnery, prostřednictvím regionálních a subregionálních programů a společnými obecnými zásadami, kterými se inspiruje bilaterální spolupráce.

3. v tomto ohledu žádá, aby Rada a Komise zajistily soudržnost činnosti Unie, zejména pokud jde o možný institucionální rozvoj (zejména úlohu vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku coby místo-předsedy Komise) a používání rozpočtu Společenství;

4. vítá, že došlo k podpoře Unie pro Středomoří v rámci orgánů Evropské unie;

5. schvaluje rozhodnutí upřednostnit mnohostranný rámec a stanovit několik velkých projektů jež mají být uskutečněny prostřednictvím nových nástrojů Barcelonského procesu: Unie pro středomoří; poukazuje nicméně na to,že chybí strategie hospodářské a územní integrace ve Středomoří, jež by tyto projekty podpořila;

6. má za to, že pro uskutečnění těchto projektů je třeba přijmout formu „programových paktů“, které se budou inspirovat zásadou subsidiarity a jasně stanoví finanční odpovědnost i odpovědnost za řízení a kontrolu na různých institucionálních úrovních: na úrovni Evropské unie, členských států, regionů, podniků a sociálních partnerů;

7. zdůrazňuje, že k financování projektů v rámci Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří by měly být využity finanční prostředky Společenství, partnerských států a rovněž soukromé finanční zdroje; za tímto účelem vyzývá Radu a Komisi, aby upřesnily a posílily úlohu a iniciativy Nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), který prostřednictvím investičního programu usnadňuje ekonomické otevírání se a modernizaci středomořských zemí; znovu vyjadřuje podporu vytvoření evropsko-středomořské investiční banky a koordinaci s mezinárodními investory; zdůrazňuje význam přesunu úspor přistěhovalců z jižních zemí Středomoří do jejich zemí původu a má za to, že jde o vynikající rozvojový nástroj, který byl dosud nedostatečně využíván;

8. domnívá se, že do uskutečnění revize finančního výhledu je třeba zajistit podíl Evropské unie na financování středomořských projektů, aniž by byly dotčeny již probíhající nebo plánované středomořské regionální programy, a jejichž posílení Evropský parlament již vícekrát požadoval; v této souvislosti zdůrazňuje pravomoc Evropského parlamentu v rámci rozpočtového procesu Evropské unie; vyjadřuje přání, aby byl Parlament pravidelně informován o pokroku projektů;

9. domnívá se, že sekretariát bude moci výrazně přispět k obnově evropsko-středomořských vztahů díky své operativní schopnosti a politické hodnotě svého složení; vítá skutečnost, že bylo dosaženo jednomyslné dohody ohledně sídla sekretariátu; připomíná, že Barcelona je městem, ve kterém bylo evropsko-středomořské partnerství zahájeno;

10. uznává, že z pohledu EU a před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost musí být spolupředsednictví slučitelné s vnějším zastoupením Evropské unie, v souladu s platnými ustanoveními smlouvy;

11. vítá rozhodnutí ministerské konference ze dne 3. listopadu 2008, které řádně vzalo v úvahu doporučení EMPA přijaté v Jordánsku dne 13. října 2008; podporuje rozhodnutí poskytnout Unii pro Středomoří silný parlamentní rozměr a posílit tak její demokratickou legitimitu, přičemž se bude opírat o Evropsko- středomořské parlamentní shromáždění, které by mělo být ještě více posílené a jehož činnost by měla být lépe koordinována s činností dalších orgánů tohoto partnerství a měla by se zvážit možnost poskytnout mu právní subjektivitu, právo navrhovat a hodnotit strategie hospodářské a územní integrace a projekty a také možnost předkládat doporučení na schůzích ministrů zahraničních věcí; očekává, že toto institucionální uznání Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění také umožní jeho účast coby pozorovatele na všech schůzích výkonných orgánů, setkání hlav států a vlád, ministerských setkáních a také přípravných setkáních vysokých úředníků;

12. vítá rozhodnutí ministrů zahraničních věcí Unie pro Středomoří umožnit Lize arabských států účastnit se všech setkání na všech úrovních vzhledem k jejímu pozitivnímu přispění záměrům míru, prosperity a stability v oblasti Středomoří;

13. zdůrazňuje potřebu zahrnout regionální a místní orgány do nového institucionálního rámce; vítá stanovisko Výboru regionů a návrh vytvořit Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst;

14. domnívá se, že současně s posílením parlamentního rozměru je nezbytné zavést podobný proces s cílem zajistit zapojení občanské společnosti v rámci přiměřené institucionální struktury Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, zejména prostřednictvím mechanismů, které zaručí, že budou konzultovány v souvislosti s výběrem, realizací a kontrolou projektů; vyzývá v této souvislosti Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění (EMPA), aby do své činnosti více zapojovalo občanskou společnost zemí severní a jižní středomořské oblasti; žádá, aby se zhodnotila úloha sociálních partnerů v souvislosti s vytvořením evropsko-středomořského hospodářského a sociálního výboru;

15. poznamenává, že některé země účastnící se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří se neúčastní evropsko-středomořského partnerství; v této souvislosti vyzývá Radu, Komisi a všechny státy účastnící se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, aby zajistily koherentní rámec vztahů zaměřených na hospodářskou a územní integraci mezi Evropskou unií a všemi zeměmi středomořské oblasti; žádá Radu a Komisi, aby zaručily všem členským státům Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří možnost přístupu k regionálním programům ustanoveným v rámci evropsko-středomořského partnerství;

16. vzhledem k tomu, že účast v Unii pro Středomoří není alternativou rozšíření Evropské unie a nemá vliv na vyhlídky na přistoupení jakéhokoli současného nebo budoucího kandidátského státu; domnívá se, že Unie pro Středomoří nenaruší ostatní iniciativy regionální spolupráce;

17. zdůrazňuje nutnost hlubokého přezkumu celé evropsko-středomořské politiky, a to posílením jejího politického rozměru a společného rozvoje, a připomíná, že iniciativa Barcelonský proces: Unie pro Středomoří v žádném případě neoslabuje širší dosah této politiky;

18. je toho názoru, že Barcelonský proces : Unie pro Středomoří by měl posilovat stávající formy spolupráce v rámci Euromed s cílem poskytnout všem partnerským zemím možnost zapojit se do regionálních programů a do příslušných politik Unie na základě priorit a cílů stanovených po společné dohodě; připomíná, že je důležité prohlubovat a posilovat rozšíření programů Společenství na partnerské země, zejména v oblastech vzdělávání, výzkumu, odborné přípravy (studentské výměny apod.);

19. má za to, že otázky míru a bezpečnosti, lidských práv a demokracie i kulturní spolupráce je třeba nahlížet v rámci evropsko-středomořské dimenze; zdůrazňuje, že Unie pro Středomoří má poslání čelit uzemním problémům, problémům infrastruktury a životního prostředí prostřednictvím strategických plánů a konkrétních projektů; vyjadřuje přání, aby tato konkrétní dimenze přispěla k znovuobnovení evropsko-středomořském partnerství;

20. připomíná první návrhy iniciativ předložené na vrcholné schůzce o Středomoří, která se konala v Paříži dne 13. července 2008: snížení znečištění v oblasti Středomoří, vybudování námořních a pozemních dálnic, civilní ochrana, středomořský solární program, vysokoškolské vzdělávání a výzkum, středomořská iniciativa pro rozvoj podniků;

21. připomíná, že pro dosažení ambiciózních cílů barcelonského procesu je třeba urychleně rozšířit oblasti spolupráce také na vodní hospodářství, zemědělství, bezpečnost zásobování potravinami, energetiku, odbornou přípravu, kulturu, zdravotnictví, cestovní ruch atd.;

22. důrazně podporuje environmentální rozměr barcelonského procesu : Unie pro Středomoří a souvisejících iniciativ a projektů, jako například nové evropsko-středomořské iniciativy na zmírnění znečištění Středomoří a středomořského projektu na podporu využití sluneční energie;

23. zastává názor, že zapojení všech středomořských zemí do barcelonského procesu: Unie pro Středomoří poskytuje příležitost k řešení problémů této oblasti ucelenějším způsobem a k účinnějšímu propojení a koordinaci barcelonského procesu s již existujícími programy, jako je například akční plán pro Středomoří v rámci UNEP;

24. vítá návrh na vytvoření Evropsko-středomořského energetického společenství podporovaný EMPA a obsažený v závěrečném prohlášení předsednictva na čtvrtém plenárním zasedání; uznává, že je důležité posilovat spolupráci mezi evropsko-středomořskými partnery v oblasti energetiky a že je třeba rozvíjet regionální trh s energií s cílem uplatňovat v širokém měřítku projekty obnovitelné energie a projekty energetické infrastruktury v evropsko-středomořské oblasti;

25. doufá, že posílení evropsko-středomořských vztahů podpoří rozvoj oblasti míru a prosperity; zdůrazňuje, že mír a politická stabilita ve středomořské oblasti jsou rozhodujícím předpokladem kolektivní a individuální bezpečnosti přesahující hranice této oblasti; zdůrazňuje, že tento cíl se bude moci uskutečnit pouze na základě intenzivnějších jednání, která by vedla k trvalému a úplnému vyřešení konfliktů v této oblasti; domnívá se, že EU musí v rámci řešení těchto konfliktů zaujmout vedoucí postavení, k čemuž si ovšem musí získat důvěru všech zúčastněných stran; trvá na tom, že je nezbytné udržovat formální spolupráci v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami, organizovanému zločinu a obchodování s lidmi; vítá výzvu Deklarace z Marseille, aby zúčastněné strany usilovaly o dosažení procesu postupné demilitarizace a odzbrojování této oblasti, jejichž cílem by mělo být zejména vytvoření zóny bez jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení;

26. soudí, že ke zmírnění napětí okolo Středomoří je třeba zlepšit sociální a kulturní porozumění mezi národy a že je třeba proto podpořit iniciativy, jako je spojenectví kultur, a to jako prostor, v němž bude moci přednostně probíhat privilegovaný dialog přispívající ke stabilizaci tohoto regionu; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby navrhly strategie, které by rozvíjely takový dialog; podporovaly dialog mezi civilizacemi a povzbudily ke zlepšení vztahů mezi EMPA a nadací Anny Lindhové, včetně pořádání společných setkání hlavních sítí nadace Anny Lindhové a kulturního výboru EMPA;

27. zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů evropsko-středomořské politiky je prosazování právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a politické plurality, a konstatuje, že stále ještě dochází k jejich velmi závažnému porušování; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat lidská práva a právní stát; přeje si, aby se vyhodnotily dosažené výsledky a přiměřenost zavedených nástrojů v oblasti partnerství; naléhavě žádá Komisi, aby určila přesná kritéria oprávněnosti pro tyto nástroje i v souvislosti s ostatními mezinárodními organizacemi jako například s Radou Evropy a aby zavedla účinný systém kontroly jejich provádění; v této souvislosti vyzývá všechny zúčastněné strany této iniciativy, aby prohloubily a podpořily dodržování náboženské svobody pro všechny, zejména pro jejich příslušné náboženské menšiny; doporučuje vypracování společného politicko-institucionálního rámce, který by umožnil zhodnocení rozměru reciprocity, pokud jde o vymezení problémů, a také hledání společných řešení;

28. žádá proto Radu a Komisi, aby zakotvily prosazování lidských práv a demokracie v podobě jednoznačně definované formulace do cílů této nové iniciativy a aby dále posílily uplatňování stávajících mechanismů, např. doložky o lidských právech v rámci dohod o přidružení a vytvoření podvýboru pro lidská práva, a aby vytvořily mechanismus pro uplatňování této doložky v dohodách nové generace a v dvoustranných akčních plánech v rámci Evropské politiky sousedství (EPS); zdůrazňuje, že nástroje na ochranu lidských práv dostupné v rámci Evropské politiky sousedství se musí využívat co nejlépe, aby se zaručila lepší politická soudržnost mezi evropskými institucemi;

29. vyzývá všechny země podílející se na partnerství, Komisi a budoucí orgány Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, aby daly nový impuls řízení společných migračních politik s cílem zhodnotit lidské zdroje či výměny mezi obyvatelstvem Středomoří a vyhnout se jakýmkoli pojetím úzce zaměřeným pouze na bezpečnost; soudí, že otázky přistěhovalectví se musí soustřeďovat na možnosti legální mobility, na boj proti nelegálním migračním tokům a na lepší integraci přistěhovaleckých skupin obyvatelstva a vykonávání práva na azyl; zdůrazňuje význam, který připisuje úzké spolupráci a duchu společné odpovědnosti mezi členskými státy Evropské unie a zeměmi jižního Středomoří; vítá skutečnost, že v listopadu 2007 byla uspořádána evropsko-středomořská ministerská konference Euromed o migraci, a domnívá se, že je nezbytné aby se Barcelonský proces: Unie pro Středomoří přednostně zaměřil na řádnou správu migračních toků;

30. bere na vědomí prohlášení hlav států a vlád o tom, že Barcelonský proces: Unie pro Středomoří svědčí o odhodlání podporovat rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí, a to s bojem proti chudobě, a za tímto účelem tedy očekává nové iniciativy, programy a finanční ustanovení;

31. domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout vzájemně výhodné evropsko-středomořské zóny volného obchodu, musí hospodářské a obchodní iniciativy Unie pro Středomoří podporovat hospodářský růst regionu, jeho lepší začlenění do světového hospodářství a vyrovnávání rozdílů v rozvoji mezi severní a jižní částí Středomoří a zároveň musí posilovat sociální soudržnost;

32. zdůrazňuje, že je třeba vyhodnocovat a soustavně zohledňovat sociální dopad procesů liberalizace, zejména v oblasti zabezpečení potravin; zdůrazňuje rovněž, že tento dopad se v jednotlivých odvětvích a státech může velmi lišit;

33. zdůrazňuje význam stínových odvětví a neformální ekonomiky v zemích jižního a východního Středomoří; domnívá se, že pro rozvoj regionu je třeba podporovat postupné začleňování těchto činností do oficiální ekonomiky;

34. poukazuje na skutečnost, že po přistoupení nových států v roce 2004 a v roce 2007 obchodní výměna mezi novými členskými státy EU a jejími středomořskými partnery neustále roste; žádá, aby tento trend byl v rámci partnerství zohledněn a podporován;

35. zdůrazňuje, že je třeba povzbuzovat mladé lidi, aby vytvářeli malé podniky, a usnadnit jim přístup k úvěrům a mikroúvěrům; dále se domnívá, že je třeba posílit podporu nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP);

36. bere na vědomí, že dohody mezi Evropskou unií a členskými státy na jedné straně a středomořskými státy na straně druhé počítají s opatřeními spolupráce v oblasti přistěhovalectví a azylové politiky, včetně financování středisek pro přistěhovalce, a naléhavě žádá Unii a členské státy, aby ověřily, zda jsou v těchto střediscích plně respektována lidská práva a základní svobody;

37. považuje za zásadní dosáhnout konkrétních a hmatatelných cílů v sociální oblasti; připomíná v této souvislosti, že cíl v oblasti volného obchodu nemůže být hodnocen pouze ve vztahu k hospodářskému růstu, ale především s ohledem na vytváření pracovních míst; připomíná, že nezaměstnanost žen a mladých lidí je základním sociálním problémem ve Středomoří;

38. vyzývá partnerské země jihu, aby rozvíjely obchod mezi zeměmi jihu navzájem, v souladu s hospodářskou dohodou z Agadíru, kterou podepsaly Egypt, Jordánsko, Maroko a Tunisko, a zdůrazňuje, že orgány Evropské unie musí příznivě odpovědět na žádosti o technickou podporu s cílem podpořit hospodářskou integraci mezi zeměmi jihu;

39. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech partnerských zemí.

[1] Přijaté texty, P6_TA(2008)0257.
[2] Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 443.

pro Výbor pro zahraniční věci

o Barcelonském procesu: Unie pro Středomoří
(2008/2231(INI))
(2008/2231(INI))

Navrhovatel: Kader Arif

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá znovunalezenou vůli oživit mnohostranné vztahy Evropské unie a jejích středomořských partnerů v oblasti politické i praktické;

2. připomíná, že „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ má vycházet z acquis evropsko-středomořského partnerství, oživit tento proces a povznést jej na novou úroveň;

3. naléhavě žádá, aby fungování Unie pro Středomoří odpovídalo zásadám rovnoprávnosti, rovného zacházení, spolurozhodování a zásadám sdílené odpovědnosti a správy;

4. zdůrazňuje, že zapojení obyvatelstva bude zárukou silného partnerství a úspěchu této iniciativy; domnívá se proto, že politické cíle je třeba převést do konkrétních projektů, které by byly občanům srozumitelnější a bližší; domnívá se rovněž, že postupy Unie pro Středomoří musí obsahovat mechanismy pro konzultace a aktivní zapojení občanské společnosti (sdružení, sociálních partnerů atd.), místních a regionálních orgánů a soukromého sektoru;

5. přeje si, aby projekty Unie pro Středomoří byly konkrétní, umožňovaly sdružování a aby odpovídaly potřebám občanů v tomto regionu; požaduje, aby projekty přispívaly k rovnoměrnému a trvalému rozvoji regionu a aby umožňovaly propojení na úrovni regionů a subregionů za účelem integrace a větší soudržnosti;

6. připomíná první návrhy iniciativ předložené na vrcholné schůzce o Středomoří, která se konala v Paříži dne 13. července 2008: snížení znečištění v oblasti Středomoří, vybudování námořních a pozemních dálnic, civilní ochrana, středomořský solární program, vysokoškolské vzdělávání a výzkum, středomořská iniciativa pro rozvoj podniků;

7. konstatuje, že v současné době se pouze jeden ze šesti navrhovaných projektů zaměřuje na otázky hospodářství a obchodu; vyjadřuje politování nad skutečností, že prohlášení přijaté v Paříži obsahuje pouze několik odkazů na hospodářské a obchodní aspekty partnerství, jako jsou například přímé zahraniční investice, zaměstnanost, stínová ekonomika nebo zmírnění chudoby;

8. připomíná, že pro dosažení ambiciózních cílů barcelonského procesu je třeba urychleně rozšířit oblasti spolupráce také na vodní hospodářství, zemědělství, bezpečnost zásobování potravinami, energetiku, odbornou přípravu, kulturu, zdravotnictví, cestovní ruch atd.;

9. připomíná, že kromě zdrojů, které Komise vyčlenila pro financování projektů v rámci Unie pro Středomoří, potvrdil Parlament opakovaně, že je třeba založit evropsko-středomořskou investiční a rozvojovou banku;

10. domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout oboustranně výhodné evropsko-středomořské zóny volného obchodu, musí hospodářské a obchodní iniciativy Unie pro Středomoří podporovat hospodářský růst regionu, jeho lepší začlenění do světového hospodářství a vyrovnávání rozdílů v rozvoji mezi severní a jižní částí Středomoří a zároveň musí posilovat sociální soudržnost;

11. připomíná, že ve druhé části pětiletého programu z roku 2005 nazvané „Trvale udržitelný rozvoj a společensko-hospodářské reformy“ evropsko-středomořští partneři stanovili konkrétní priority: na jedné straně nutnost zlepšovat obchodní klima, usnadnit přístup k úvěrům, upevnit makroekonomickou stabilitu a zlepšit správu veřejných prostředků, na druhé straně potřebu řešit sociální otázky, mezi něž patří sociální zabezpečení, zmírnění chudoby a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi a pro ženy;

12. zdůrazňuje, že je třeba vyhodnocovat a soustavně zohledňovat sociální dopad liberalizace, zejména v oblasti zabezpečení potravin; zdůrazňuje rovněž, že tento dopad se v jednotlivých odvětvích a státech může velmi lišit;

13. připomíná, že vytvoření zóny volného obchodu a liberalizace obchodu nejsou samoúčelné a že je musí doprovázet omezování chudoby a nezaměstnanosti, podpora hospodářských a sociálních práv a ochrana životního prostředí;

14. zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je třeba uskutečňovat regionální hospodářskou integraci na všech úrovních (sever-jih a jih-jih); zejména podporuje vytváření koordinovaných regionálních programů mezi zeměmi na jižním pobřeží Středomoří, což by představovalo pokrok směrem k hospodářské ale i politické integraci těchto států;

15. zdůrazňuje, že EU musí více podporovat partnerské středomořské programy, jejichž cílem je nastolení příznivého klimatu, které by umožňovalo zvýšit investice a posílit hospodářskou spolupráci a obchod, a to pomocí mechanismů technické a finanční pomoci pro usnadnění výměn;

16. žádá, aby se zvážila možnost zřídit v partnerských zemích zvláštní agentury EU, které by těmto zemím konkrétně pomáhaly v takových oblastech, jako je podpora investic;

17. zdůrazňuje význam stínových odvětví a neformální ekonomiky v zemích jižního a východního Středomoří; domnívá se, že pro rozvoj regionu je třeba podporovat postupné začleňování těchto činností do oficiální ekonomiky;

18. poukazuje na skutečnost, že po přistoupení nových států v roce 2004 a v roce 2007 obchodní výměna mezi novými členskými státy EU a jejími středomořskými partnery neustále roste; žádá, aby tento trend byl v rámci partnerství zohledněn a podporován;

19. zdůrazňuje, že je třeba povzbuzovat mladé lidi, aby vytvářeli malé podniky, a usnadnit jim přístup k úvěrům a mikroúvěrům; domnívá se rovněž, že je třeba více podporovat nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP);

20. domnívá se, že přístup k otázkám migrace musí být sladěný a vyvážený, musí brát v úvahu souvislost těchto otázek s rozvojem a musí zahrnovat kulturní a lidský rozměr; vyjadřuje svou podporu usnadnění legálního pohybu osob a lepší integraci přistěhovalců, přičemž je třeba zabránit odlivu mozků a bojovat proti nedovolenému obchodování, které je spojeno s nelegálním přistěhovalectvím;

21. zdůrazňuje, že evropsko-středomořské partnerství se nesmí soustřeďovat pouze na otázky ekonomiky a obchodu; připomíná, že všechny tři pilíře Barcelonského procesu spolu úzce souvisí; vyjadřuje politování nad tím, že v rámci prvního pilíře, který měl přispívat k podpoře míru a stability, ani v rámci třetího pilíře, jehož obsahem je lidský a sociální rozvoj, nebylo dosaženo prakticky žádného pokroku;

22. žádá Radu a Komisi, aby prosazování lidských práv a demokracie jasně uváděly jako jeden z cílů nové iniciativy, aby častěji používaly stávající mechanismy, jako je např. doložka o lidských právech v dohodách o přidružení, a aby vytvořily mechanismus podporující uplatňování této doložky v případě dohod nové generace, dvoustranných akčních plánů evropské politiky sousedství a v rámci podvýborů pro lidská práva;

23. vyjadřuje přání, aby byl Parlament řádně konzultován při vytváření stálých orgánů Unie pro Středomoří a aby byl pravidelně informován o dalším postupu projektů;

24. zdůrazňuje rovněž nutnost zajistit, aby Unie pro Středomoří měla skutečně parlamentní rozměr tím, že se bude opírat o Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění (EMPA), které je třeba považovat za její legitimní parlamentní orgán a které, jakožto poradní orgán, by mělo mít právo předkládat návrhy a hodnocení.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zahraniční věci

o Barcelonském procesu: Unie pro Středomoří
(2008/2231(INI))

Navrhovatel: Íñigo Méndez de Vigo

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. trvá na tom, aby zkušenost získaná v rámci Barcelonského procesu posloužila k obnově a opětovnému oživení vztahů mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery;

2. zdůrazňuje, že je důležité zachovat provázanost orgánů a zabránit jakémukoli zdvojování struktur a že Barcelonský proces – Unie pro Středomoří by měl být začleněn do institucionálního rámce Unie; domnívá se, že vytvoření samostatné institucionální struktury by jen snížilo účinnost procesu;

3. podporuje zásadu společného předsednictví na základě rovnoprávnosti, rovnosti a sdílené správy a za předpokladu, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, se domnívá, že toto společné předsednictví by mělo být v souladu s institucionálním rámcem, který ze Smlouvy vyplyne s ohledem na vnější zastoupení Evropské unie a že vrcholné schůzky pořádané jednou za dva roky, stálý smíšený výbor a zasedání vyšších úředníků jsou užitečnými nástroji pro dosažení větší účinnosti a transparentnosti v procesu;

4. trvá na nezbytnosti posílit úlohu Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění v procesu a podporuje předsednictvo Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění, které ve svém prohlášení ze dne 12. července 2008 žádalo, aby se vzhledem ke svému legitimnímu parlamentnímu rozměru stalo nedílnou součástí institucionálního rámce „Barcelonského procesu – Unie pro Středomoří“;

5. podporuje žádosti předsedy Evropského parlamentu, který ve svém projevu na vrcholné schůzce v Paříži dne 13. července 2008 žádal, aby Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění bylo uděleno právo předkládat návrhy, vykonávat demokratickou kontrolu a pravidelně dohlížet na průběh projektů a hodnotit dosažený pokrok;

6. trvá na tom, aby Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění bylo úzce zapojeno do příprav vrcholných schůzek představitelů států pořádaných jednou za dva roky a také každoročních schůzek ministrů zahraničních věcí členských států Unie pro Středomoří v rámci barcelonského procesu;

7. domnívá se, že je nutné stanovit Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění jako parlamentní součást Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří vytvořením odpovídajícího právního základu a zastává stanovisko, že:

– Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění by se mělo scházet nejméně jednou ročně;

– všichni členové Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění by měli mít možnost sdružovat se do skupin podle příslušnosti k politickým skupinám (kromě současného rozdělení: parlamenty středomořských partnerských zemí – Evropský parlament – parlamenty členských států), což umožní lepší integraci a zvýšení efektivity;

– Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění musí mít k dispozici přesnější pravidla fungování a posílený stálý sekretariát;

– by mělo být povinné získat poradní stanovisko Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění ohledně hlavních bodů a projektů týkajících se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří;

– Rada a Komise musí být plně zapojeny do práce Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění jak během příprav, tak během oficiálních schůzí a zasedání;

– zástupci parlamentů zemí, které nejsou zapojeny do Barcelonského procesu, by měli být přizváni k účasti;

8. domnívá se, že sekretariát Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří by měli tvořit úředníci přidělení ze zemí, které se účastní procesu, a že musí být začleněn do útvarů Evropské komise; že jeho sídlo musí být vybráno s ohledem na operační kritéria účinnosti a také s ohledem na respektování demokratických hodnot a finanční kapacitu hostitelské země; stejně jako na politickou, finanční a sociální podporu poskytnutou příslušnými vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

9. domnívá se, že sekretariátu Barcelonského procesu – Unie pro Středomoří musí být svěřeno vypracování a vedení projektů a také koordinace celého procesu; sekretariát se bude zodpovídat evropsko-středomořskému výboru a Evropsko-středomořskému parlamentní shromáždění;

10. zdůrazňuje, že k financování projektů v rámci Barcelonského procesu – Unie pro Středomoří by měly být využity hlavně finanční prostředky Společenství, partnerských států a rovněž soukromé finanční zdroje;

11. zdůrazňuje potřebu zřídit Evropsko-středomořskou investiční a rozvojovou banku, která by byla schopná získávat přímé zahraniční investice na realizaci projektů, jež reagují na potřeby občanů v této oblasti;

12. požaduje, aby vypracování institucionálního rámce Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří bylo předmětem obsáhlé konzultace a prohloubeného dialogu, do nichž se zapojí všechny zúčastněné strany, aby tento rámec byl založen na široké shodě a aby zohledňoval všechny citlivé oblasti;

13. domnívá se, že souběžně s posílením parlamentního rozměru by mělo dojít k obdobnému vývoji s cílem zapojit občanskou společnost v rámci odpovídající institucionální struktury „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“;

14. domnívá se, že usnadnění spolupráce tohoto typu by mohlo také mít pozitivní dopad na vytváření a rozvoj ostatních podobných regionálních unií.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zahraniční věci

o Barcelonském procesu: Unie pro Středomoří
(2008/2231(INI))

Navrhovatelka: Ilda Figueiredo

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vyzývá členské státy a všechny středomořské partnery, kteří se účastní barcelonského procesu, aby věnovali větší pozornost situaci žen a rovnosti příležitostí pro muže a ženy, a zdůrazňuje, že je důležité začlenit aspekt rovnosti pohlaví do všech konkrétních politik a opatření, které prosazují rovné postavení žen a mužů;

2. žádá všechny státy účastnící se Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří, aby ratifikovaly nejen Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), ale i všechny další nástroje OSN a Mezinárodní organizace práce v oblasti lidských práv;

3. vyjadřuje politování nad tím, že ve sdělení Komise s názvem „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ nebyla věnována zvláštní pozornost situaci žen, a trvá na tom, že je důležité, aby se na úrovni projektů prosazovala zeměpisná, hospodářská a sociální soudržnost a aby se vždy zohledňovala otázka rovnosti příležitostí pro ženy a muže a aspekt rovnosti pohlaví;

4. vyjadřuje znepokojení nad chudobou a sociálním vyloučením, které postihuje především ženy a děti, a varuje před následky politik, které řádně nezohledňují potřebnou propagaci rovnosti práv a příležitostí mužů a žen, při zohlednění důstojného postavení žen;

5. zdůrazňuje, že zásadní podmínkou účinné ochrany práv žen, které do členských států EU migrují z třetích zemí – zejména ze států ležících na jižním pobřeží Středozemního moře –, je uznání jejich občanských práv;

6. vyzývá všechny účastníky barcelonského procesu, aby věnovali zvláštní pozornost přípravě a veřejnému financování projektů, jejichž cílem je zlepšení životních podmínek žen, zejména v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, vzdělávání, vytváření kvalitních a řádných pracovních míst určených ženám a budování zařízení pro péči o děti a seniory, která usnadní začlenění žen do společnosti;

7. zdůrazňuje, že je důležité podporovat přístup žen ke všem úrovním vzdělávacího systému, neboť náležitě kvalifikovaná pracovní síla představuje rozhodující faktor nejen pro snížení nerovnosti mužů a žen, ale i pro posílení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti celé ekonomiky;

8. vyzývá členské státy a partnery zapojené do barcelonského procesu, aby podporovali pozitivní opatření s cílem podporovat rovnost příležitostí a bojovat proti diskriminaci žen ve všech oblastech se zvláštním důrazem na práci, rodinu a vzdělávání, zabraňovat násilí páchanému na ženách a obchodu s lidmi, zajistit respektování ženy ve společnosti a zhodnotit její úlohu zejména díky usnadnění jejího přístupu k vedoucím funkcím a pracovním pozicím s rozhodovacími pravomocemi;

9. připomíná, že pro vyšší začlenění žen na trh práce ve středomořské oblasti je nutno rozvíjet infrastruktury a služby, které jsou nezbytné k tomu, aby ženy měly nejen přístup na trh práce, ale aby si na něm mohly také zachovat své postavení;

10. poukazuje na to, že je nezbytné upevňovat vztahy mezi sdruženími žen ve středomořských zemích s cílem podpořit rozvoj občanské společnosti a aktivní účast žen.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Iuliu Winkler, Corien Wortmann-Kool

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Bastiaan Belder, Ole Christensen, Albert Deß, Eugenijus Maldeikis, Javier Moreno Sánchez, Zbigniew Zaleski

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Sepp Kusstatscher, Roselyne Lefrançois, Michel Teychenné

Právní upozornění - Ochrana soukromí