Zpráva - A6-0513/2008Zpráva
A6-0513/2008
Evropský parlament

ZPRÁVA o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj

18. 12. 2008 - (2008/2170(INI))

Výbor pro rozvoj
Zpravodaj: Jürgen Schröder

Postup : 2008/2170(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0513/2008
Předložené texty :
A6-0513/2008
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadu dohod o hospodářském partnerství na rozvoj (EPA)

(2008/2170(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou)[1],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí[2],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství[3] nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)

– s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy týkající se dohod o hospodářském partnerství z 10.–11. dubna 2006, a pomoci v oblasti obchodu ze dne 16. října 2006 a s ohledem na závěry Evropské rady z 15.–16. června 2006,

– s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 15. května 2007 týkající se dohod o hospodářském partnerství,

– s ohledem na závěry přijaté na 2870. setkání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 26. a 27. května 2008 týkající se dohod o hospodářském partnerství,

– s ohledem na usnesení Rady ministrů AKT-EU přijaté dne 13. června 2008 v Addis Abebě,

– s ohledem na sdělení Komise Radě ze dne 28. listopadu 2006: Sdělení o změně směrnic pro vyjednávání dohod o hospodářském partnerství se státy a regiony AKT (KOM(2006)0673),

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. června 2007: Od Káhiry k Lisabonu – Strategické partnerství EU-Afrika (KOM(2007)0357),

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. října 2007: Dohody o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

– s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), zejména na článek XXIV této dohody,

– s ohledem na Prohlášení tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, které stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby kolektivně stanovená mezinárodním společenstvím,

– s ohledem na prohlášení z druhé konference afrických ministrů pro integraci přijaté ve dnech 26.–27. července v Kigali (Rwanda),

s ohledem na zprávu, kterou předložila poslankyně francouzského národního shromáždění paní Christiane Taubira dne 16. června 2008: „Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT. Co kdyby se politika začala konečně plést do světového dění?“ (Les Accords de Partenariat Economique entre l´Union européenne et les pays ACP. Et si la Politique se mêlait enfin des affaires du monde ?),

– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o dohodách o hospodářském partnerství: problémy a výhledy ze dne 19. února 2004,[4]

– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 23. listopadu 2006 o zhodnocení jednání o dohodách o hospodářském partnerství,[5]

– s ohledem na Deklaraci z Kigali o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) zaměřených na rozvoj, kterou přijalo Společné parlamentní shromáždění AKT-EU dne 20. listopadu 2007,[6]

– s ohledem na prohlášení hlav států AKT o dohodách o hospodářském partnerství přijaté v Akře dne 3. října 2008,

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2002 o doporučení Komisi ohledně vyjednávání dohod o hospodářském partnerství se zeměmi a regiony AKT,[7]

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA)[9] na rozvoj,

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006: „Více a lépe spolupracovat: balíček na rok 2006 týkající se účinnosti pomoci EU“[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007: Na půli cesty k rozvojovým cílům tisíciletí[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2007 o podpoře afrického zemědělství – návrh rozvoje zemědělství a zajišťování potravin v Africe[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005[16],

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0000/2008),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 36 odst. 1 dohody z Cotonou obsahuje dohodu Evropské unie a zemí AKT o uzavření „obchodních úmluv slučitelných s pravidly Světové obchodní organizace s cílem postupně odstranit překážky, které brání vzájemnému obchodu, a prohloubit spolupráci ve všech oblastech, jež jsou pro obchod podstatné“,

B.   vzhledem k tomu, že Rada přijala dne 12. června 2002 směrnice pro jednání o dohodách o hospodářském partnerství se zeměmi AKT a v témže roce byla zahájena jednání se skupinami zemí AKT o otázkách obecného zájmu, po nichž následovala oddělená jednání se šesti regiony, s nimiž se uzavírají dohody o hospodářském partnerství (Karibik, západní Afrika, střední Afrika, východní a jižní Afrika, „SADC minus“, Tichomoří),

C.  vzhledem k tomu, že 15 členských států karibského fóra afrických, karibských a tichomořských států (CARIFORUM) parafovalo dne 16. prosince 2007 dohodu o hospodářském partnerství s EU a jejími členskými státy,

D.  vzhledem k článku 231 dohody o hospodářském partnerství uzavřené s Karibským fórem států AKT (CARIFORUM), kterým se zřizuje parlamentní výbor CARIFORUM-ES,

E.   vzhledem k tomu, že 18 afrických zemí, z nichž osm patří mezi nejméně rozvinuté, parafovalo v listopadu a prosinci 2007 tzv.„předstupně“ k dohodám o hospodářském partnerství, zatímco 29 dalších afrických zemí AKT, z nichž tři nepatří mezi nejméně rozvinuté, neparafovalo žádnou dohodu o hospodářském partnerství, a vzhledem k tomu, že se Jižní Afrika již připojila k dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci (TDCA), jejíž obchodní režim s EU je slučitelný s pravidly WTO,

F.   vzhledem k tomu, že Papua Nová Guinea a Fidži, dvě země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, parafovaly dne 23. listopadu 2007 prozatímní dohodu o hospodářském partnerství, zatímco zbývající tichomořské země AKT (z nichž šest patří mezi nejméně rozvinuté a sedm nikoli) neparafovaly žádnou dohodu o hospodářském partnerství,

G.  vzhledem k tomu, že žádná z dohod parafovaných v roce 2007 nebyla dosud podepsána, ale všechny by měly být podepsány do konce roku 2008,

H.  vzhledem k tomu, že EU v souladu s těmito dohodami[17] uplatňovala od 1. ledna 2008 ustanovení o dovozu na výrobky pocházející ze zemí AKT, které parafovaly dohody o hospodářském partnerství nebo tzv.„předstupně“ k těmto dohodám,

I.    vzhledem k tomu, že africké a tichomořské země i nadále jednají s Evropskou komisí s cílem uzavřít plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství,

J.    vzhledem k tomu, že všechny strany opakovaně potvrdily, a to zejména prostřednictvím usnesení Evropského parlamentu, ale také prostřednictvím dokumentů Rady a Komise, že dohody o hospodářském partnerství musí být nástroji rozvoje, které podpoří udržitelný rozvoj, regionální integraci a snižování chudoby v zemích AKT,

K.  vzhledem k tomu, že úprava nákladů vyplývající z dohod o hospodářském partnerství bude mít na rozvoj zemí AKT významný dopad, který, přestože je nesnadno předpověditelný, se bude pravděpodobně skládat z přímého dopadu, tj. zrušení celních poplatků, nákladů na regulativní reformu a prosazení souladu s širokou škálou předpisů stanovených v dohodě o hospodářském partnerství a z nepřímého dopadu v důsledku výdajů nezbytných na přizpůsobení nebo sociální podporu v oblastech zaměstnanosti, zvyšování kvalifikace, výroby, diverzifikace vývozu a reformy řízení veřejných financí,

L.   vzhledem k tomu, že 21 zemí AKT, z nichž některé dosud nepodepsaly dohodu o hospodářském partnerství, stanovilo ve svých národních orientačních programech pro 10. Evropský rozvojový fond konkrétní částky na doprovodná opatření k dohodám o hospodářském partnerství,

M.  vzhledem k tomu, že částky konkrétně stanovené ve všech národních orientačních programech na doprovodná opatření k dohodám o hospodářském partnerství představují pouze 0,9 % celkové částky v národních orientačních programech (rozpočtové prostředky A); vzhledem k tomu, že navíc existují významná nepřímá opatření k dohodám o hospodářském partnerství, jako je regionální integrace a infrastruktura a pomoc v oblasti obchodu,

N.  vzhledem k tomu, že dopad dohod o hospodářském partnerství na rozvoj bude vyplývat z toho, jaký budou mít vliv na

– snižování čistých příjmů z cel a dopad tohoto snižování na rozpočty zemí AKT,

– zlepšení dodávek z hospodářství zemí AKT a poskytování výrobků dovezených z EU zákazníkům,

– zvyšování vývozu ze zemí AKT do EU prostřednictvím lépe stanovených pravidel původu, což by vedlo k hospodářskému růstu, větší zaměstnanosti a ke zvýšení státních příjmů, které by mohly být využity k financování sociálních opatření,

– regionální integraci regionů AKT, která může pomoci zlepšit rámec pro hospodářský rozvoj a přispět tak k hospodářskému růstu,

– úspěšné využití finančních prostředků na pomoc v oblasti obchodu souvisejících s dohodami o hospodářském partnerství,

– provádění reformních opatření v zemích AKT, zejména pokud jde o řízení veřejných financí, vybírání cel a zavedení nového systému výběru daní,

O.   vzhledem k tomu, že je zcela zásadní prosazovat a podporovat obchod mezi regiony AKT a mezi zeměmi AKT a ostatními rozvojovými zeměmi (Jih–Jih), jakož i obchod v rámci těchto regionů a zemí, což bude mít vysoce pozitivní dopad na rozvoj zemí AKT a na pokles jejich závislosti,

P.    vzhledem k tomu, že výše uvedené závěry GAERC přijaté ve dnech 26.–27. května 2008 zdůraznily potřebu pružného přístupu při zajišťování přiměřeného pokroku a vyzvaly Komisi, aby využila veškerou pružnost a asymetrii, jež povoluje WTO, s cílem zohlednit různé potřeby a úrovně rozvoje zemí a regionů AKT,

Q.   vzhledem k tomu, že obyvatelé zemí AKT jsou nejvíce postiženi světovou finanční a potravinovou krizí, jež může zcela vyrušit již tak slabé výsledky dosažené v oblasti rozvojových cílů tisíciletí,

1.    naléhavě vyzývá Radu, Komisi a vlády členských států EU a zemí AKT, aby udělaly všechno pro znovunastolení atmosféry důvěry a konstruktivního dialogu, která byla během jednání narušena, a aby při procesu vyjednávání a provádění uznaly státy AKT za rovnocenné partnery;

2.    naléhavě vyzývá členské státy, aby i v období stávající globální finanční krize dodržely své závazky a zvýšily oficiální rozvojovou pomoc, což umožní zvýšit pomoc v oblasti obchodu a vytvořit doprovodná opatření k provádění dohod o hospodářském partnerství v podobě regionálních balíčků pomoci v oblasti obchodu, které přispějí k pozitivnímu účinku těchto dohod na rozvoj; zdůrazňuje, že uzavření dohody o hospodářském partnerství není podmínkou pro čerpání finančních prostředků pomoci v oblasti obchodu;

3.    trvá na tom, že dohody o hospodářském partnerství jsou rozvojovým nástrojem, který by měl odrážet jak vnitrostátní, tak regionální zájmy a potřeby zemí AKT s cílem snížit chudobu, splnit rozvojové cíle tisíciletí a dodržovat základní lidská práva, jako je právo na potraviny nebo právo na přístup k základním veřejným službám;

4.    připomíná Radě a Komisi, že ani uzavření ani vypovězení dohody o hospodářském partnerství by nemělo vést k tomu, aby se některá země AKT dostala do méně výhodné pozice, než jakou ji poskytovala obchodní ustanovení dohody z Cotonou;

5.    zdůrazňuje, že slučitelnost s pravidly WTO, jak ji vymezuje článek XXIV dohody GATT, se týká pouze obchodu se zbožím a požaduje liberalizaci „podstatné části obchodu“ „v přiměřené lhůtě“; naléhavě proto vyzývá Radu a Komisi, aby přijala všechny návrhy zemí AKT, které budou slučitelné s pravidly WTO pouze v oblasti obchodu se zbožím;

6.    naléhavě vyzývá Komisi a země AKT, aby co nejlépe využily finančních prostředků určených na pomoc v oblasti obchodu, a podpořily tak reformní proces v oblastech, které jsou pro hospodářský rozvoj klíčové; aby zlepšily infrastrukturu tam, kde je to nutné, neboť možnosti, které jim poskytují dohody o hospodářském partnerství, budou moci být plně využívány pouze tehdy, pokud budou zavedena výrazná doprovodná opatření na podporu zemí AKT; aby kompenzovaly čistou ztrátu příjmů z cel a podpořily daňovou reformu, aby nedošlo ke snížení veřejných investic do sociální oblasti; aby investovaly do výrobního řetězce s cílem diverzifikovat výrobu vyváženého zboží; aby na vývoz vyráběly více produktů s vyšší přidanou hodnotou a aby investovaly do odborné přípravy a podpory malých výrobců a vývozců s cílem umožnit jim splnit hygienická a rostlinolékařská kritéria EU;

7.    zdůrazňuje, že dohody o hospodářském partnerství, jež byly uzavřeny s jednotlivými zeměmi AKT nebo se skupinou zemí nezahrnující všechny země v určitém regionu, mohou ohrozit regionální integraci; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj přístup s ohledem na toto nebezpečí a aby zajistila, že uzavírání dohod o hospodářském partnerství neohrozí regionální integraci;

8.    zdůrazňuje, že navýšení oficiální rozvojové pomoci, které členské státy přislíbily, by mělo přednostně sloužit ke zdvojnásobení úsilí při plnění rozvojových cílů tisíciletí v těch zemích AKT, které byly nejvíce zasaženy dopady světové finanční a potravinové krize, jež ohrozila a stále ohrožuje výsledky dosažené při plnění těchto cílů;

9.    rovněž zdůrazňuje, že všechny dohody musí dodržovat asymetrii ve prospěch zemí AKT, a to jak pokud jde o škálu dotčených výrobků, tak i o přechodná období, a že dohody o hospodářském partnerství musí poskytovat konkrétní záruky na ochranu těch odvětví, která byla zeměmi AKT označena jako citlivá;

10.  zdůrazňuje, že podpůrná opatření související s dohodami o hospodářském partnerství musí zohlednit význam regionální integrace a hospodářských vztahů s ostatními rozvojovými zeměmi pro rozvoj zemí AKT;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjednavačům ze zemí AKT poskytla dostatek času na posouzení dohody a předložení připomínek předtím, než bude příslušná dohoda přijata, a aby přitom vzala v úvahu časové harmonogramy WTO;

12.  zdůrazňuje, že by dohody o hospodářském partnerství měly zahrnovat doložku o přezkumu po uplynutí pěti let od jejich uzavření, do přezkumu musí být formálně zapojeny vnitrostátní parlamenty, Evropský parlament a občanská společnost; dále zdůrazňuje, že tato lhůta umožní podrobné posouzení dopadů dohod o hospodářském partnerství na jednotlivá hospodářství a na regionální integraci zemí AKT a umožní provedení příslušných změn;

13.  domnívá se, že by každá obchodní dohoda mezi zeměmi AKT a EU, která ovlivňuje živobytí obyvatelstva, měla být výsledkem otevřené a veřejné diskuse s plnou účastí vnitrostátních parlamentů zemí AKT;

14.  naléhavě vyzývá vlády zemí AKT, aby uskutečnily nezbytné reformy, které povedou k řádné správě věcí veřejných, a to zejména v oblasti veřejné správy, jako je řízení veřejných financí, výběr cel, systém výběru daní, boj proti korupci a  nesprávnému hospodaření;

15.  zdůrazňuje, že je třeba, aby dohody o hospodářském partnerství obsahovaly přísnější ustanovení o sledování a hodnocení, protože tato ustanovení budou určující pro dopad dohody o hospodářském partnerství na rozvoj příslušné země a regionu a pro cíle v oblasti snižování chudoby – nejen pro míru slučitelnosti dohod o hospodářském partnerství;

16.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit transparentnost vyjednávání a jejich výsledků, aby byla umožněna veřejná kontrola ze strany politických činitelů, poslanců parlamentů a zástupců občanské společnosti;

17.  zdůrazňuje, že provádění dohod o hospodářském partnerství by mělo být monitorováno parlamentním orgánem, který musí být v dohodách o hospodářském partnerství ustanoven, a že by tento parlamentní orgán měl v každém případě vycházet ze Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a jeho orgánů a být s ním úzce spojen, nebo být jeho součástí;

18.  domnívá se, že regionální strategické dokumenty ERF a regionální orientační programy by měly obsahovat rozsáhlou, systematickou a dobře uváženou podporu provádění dohod o hospodářském partnerství s ohledem na reformní proces, který je nezbytný k tomu, aby tyto dohody byly úspěšné;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci se zeměmi AKT byla do dohod o hospodářském partnerství a do prozatímních dohod o hospodářském partnerství začleněna měřítka rozvoje s cílem měřit socioekonomický dopad těchto dohod na klíčová odvětví, přičemž tato měřítka a jejich časové intervaly by byly určeny podle priorit každého regionu;

20.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby nedošlo k ohrožení lesů, biologické rozmanitosti a původního obyvatelstva nebo lidí závislých na lesích; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by zemím AKT mělo být umožněno zavést pravidla na omezení vývozu dřeva a jiných nezpracovaných surovin a užívat těchto právních předpisů pro ochranu lesů, zvěře a domácích odvětví průmyslu;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a zemí AKT, Radě AKT–EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU.

  • [1]  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
  • [2]  Úř. věst. L 169, 30. 6. 2005, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.
  • [4]  Úř. věst. C 120, 30.4.2004, s. 16.
  • [5]  Úř. věst. C 330, 30. 12. 2006, s. 36.
  • [6]  Úř. věst C 58, 1.3. 2008, s. 44.
  • [7]  Úř. věst. C 273E, 14.11.2003, s. 305.
  • [8]  Úř. věst. C 280E, 18.11.2006, s. 475.
  • [9]  Úř. věst. C 291E, 1.12.2006, s. 121.
  • [10]  Úř. věst. C 306E, 15.12.2006, s. 373.
  • [11]  Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 301.
  • [12]  Úř. věst. C 175E, 24.4.2008, s. 291.
  • [13]  Úř. věst. C 146E, 12.6.2008, s. 232.
  • [14]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0577.
  • [15]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0614
  • [16]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0237
  • [17]  Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.)

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Historie

Dohody z Lomé mezi Evropským společenstvím a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) obsahovaly zvláštní ustanovení týkající se obchodních preferencí pro země AKT. Tyto obchodní preference byly výhodnější než ty, které EU poskytovala ostatním rozvojovým zemím v rámci obecného systému preferencí (GSP).

V devadesátých letech dvacátého století začaly preference z Lomé ostře kritizovat ostatní rozvojové země, ale díky výjimce WTO bylo možné je dočasně zachovat. Dohoda o partnerství z Cotonou tedy obsahovala obdobná obchodní ustanovení jako Lomé IV, ale její součástí byla také kapitola o nových obchodních režimech (článek 36 až 38) v části tři, hlavě II (hospodářská a obchodní spolupráce). Podle článku 36 se země AKT a ES dohodly na uzavření nové obchodní dohody slučitelné s pravidly WTO „odstraňující postupně překážky jejich vzájemnému obchodu a zlepšující spolupráci ve všech oblastech souvisejících s obchodem“. Článek 37 stanoví, že „dohody o hospodářském partnerství se sjednávají během přípravného období, které skončí nejpozději 31. prosince 2007“.

Po první fázi jednání mezi Komisí a skupinou AKT, která byla zahájena v roce 2002 a týkala se obecného zájmu všech zemí AKT, na něž se vztahovaly dohody, následovala oddělená jednání se šesti regiony AKT, které byly vytvořeny pro účely jednání o dohodách o hospodářském partnerství (Karibik, západní Afrika, střední Afrika, východní a jižní Afrika, „SADC minus“, Tichomoří).

V říjnu 2007 se ukázalo, že pouze karibské státy jsou připraveny parafovat plnohodnotnou dohodu o hospodářském partnerství. Komise nehledala přechodná řešení, např. rozšíření režimu GSP+ na všechny země AKT, ale naléhala na země AKT, aby podepsaly prozatímní dohody o hospodářském partnerství slučitelné s pravidly WTO. Dne 23. října 2007 vydala Komise sdělení, ve kterém navrhla uzavření prozatímních dohod slučitelných s pravidly WTO na regionální, subregionální nebo národní úrovni.

Aby bylo možné vytvořit dohody o volném obchodu slučitelné s pravidly WTO, musí dojít k liberalizaci „téměř veškerého obchodu“ (se zbožím) mezi zúčastněnými zeměmi a to „v přiměřeném časovém horizontu“. Výklad ustanovení článku XXIV dohody GATT vysvětluje značné rozdíly mezi parafovanými dohodami o hospodářském partnerství. Nicméně oficiálním výkladem pojmu „přiměřený časový horizont“ je, že pouze ve výjimečných případech[1] může proces liberalizace překročit období deseti let. V případě dohod o hospodářském partnerství byl ze strany EU i zemí AKT považován za přijatelný proces liberalizace trvající 15 let. Minimální požadavek pro splnění pojmu „téměř veškerý obchod“ jsou alespoň 80 % obchodní výměny mezi partnery. Tato „ujednání“ jsou samozřejmě předmětem výkladu[2].

Do konce roku 2007 parafovalo plnohodnotnou dohodu o hospodářském partnerství 15 zemí CARIFORUM, 18 afrických a dvě tichomořské země parafovaly prozatímní dohody o hospodářském partnerství a 42 zemí AKT tyto dohody vůbec neparafovalo[3]. Tyto země obchodují od 1. ledna 2008 s EU na základě GSP.

Z celkového počtu 30 zemí bez dohody o hospodářském partnerství patří 26 mezi nejméně rozvinuté země, které těží z programu „Vše kromě zbraní“ (EBA) poskytujícího téměř úplný bezcelní a bezkvótový (DFQF) přístup na trh EU. Pouze Gabun, Nigérie a Kongo mezi nejméně rozvinuté země nepatří a jejich vývozy do EU v současné době podléhají běžným clům GSP nebo doložce nejvyšších výhod v případech, kdy se na vyvážené položky zboží nevztahují standardní celní sazby GSP. V případě nejméně rozvinutých zemí nedojde ve srovnání s preferencemi dohody z Cotonou ke zvýšení celních sazeb. V případě Nigérie bude novým celním sazbám podléhat přibližně 1,2 % vývozu, v případě Konga 3,5 % a v případě Gabunu 6 %. Většina celních sazeb bude relativně nízká, nicméně některé tyto sazby mohou poškodit vývoz určitých druhů zboží, jako jsou krevety, garnáti a krabi v případě všech tří zemí, třtinový cukr a tabák v případě Konga, překližka v případě Gabunu a kakao, kozí produkty, bavlna a polyester v případě Nigérie. Čtvrtou zemí nepatřící mezi nejméně rozvinuté země, která neuzavřela dohodu o hospodářském partnerství, je Jižní Afrika, která již uplatňuje Dohodu o obchodu, rozvoji a spolupráci (DORS) slučitelnou s pravidly WTO.

V oblasti Tichomoří parafovaly prozatímní dohodu o hospodářském partnerství pouze Papua Nová Guinea a Fidži, přičemž ani jedna z těchto zemí nepatří mezi nejméně rozvinuté. Pro zbývající tichomořské země AKT jsou dopady minimální vzhledem k jejich omezeným obchodním vztahům s EU, ačkoli 7 z 13 zemí, které dohodu o hospodářském partnerství nepodepsaly, nepatří mezi nejméně rozvinuté země.

Prozatímní dohody budou podepsány a následně předloženy Evropskému parlamentu ke schválení do srpna 2008.

Souhrn[4]

Všechny dohody o hospodářském partnerství s africkými a tichomořskými zeměmi jsou prozatímní nebo představují tzv. „předstupeň“. Obsahují harmonogramy liberalizace dovozu zboží z EU, na jejichž základě bude splněn požadavek slučitelnosti s pravidly WTO (liberalizovat „téměř veškerý obchod“). Jinak se odlišují v rozsahu, obsahu a možných dopadech na rozvoj dotčených zemí.

Tabulka 1: Plnohodnotné a prozatímní dohody o hospodářském partnerství a jejich účastníci

Region (počet)

Plnohodnotné nebo prozatímní dohody

(9 nejméně rozvinutých zemí (tučně), 26 zemí, které nepatří mezi nejméně rozvinuté)

karibský (15)

Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago

střední Afrika (1)

Kamerun

východní / jižní Afrika (10)

EAC (Východoafrické společenství)

Burundi , Keňa, Rwanda, Tanzanie, Uganda

ESA (východní a jižní Afrika)

Komory, Madagaskar, Mauricius, Seychely, Zimbabwe

Tichomoří (2)

Papua Nová Guinea, Fidži

západní Afrika (2)

Pobřeží slonoviny, Ghana

SADC (5)

Botswana, Lesotho, Namibie, Mozambik, Svazijsko

Zdroj: Evropská komise

Všechny dohody obsahují poměrně důkladně propracovaná ustanovení týkající se obchodování se zbožím (doložka nejvyšších výhod, stabilizační ustanovení, pravidla původu, sankce). Většina prozatímních dohod o hospodářském partnerství také obsahuje ustanovení o rozvoji spolupráce, nezahrnuje však závazná ujednání. Komplexnější ustanovení o rozvoji budou začleněna až do plnohodnotných dohod o hospodářském partnerství. Institucionální ustanovení předpokládají vytvoření společných institucí v různém složení a vznik nařízení o řešení sporů a jejich předcházení. Žádná z těchto prozatímních dohod o hospodářském partnerství nestanoví zřízení parlamentního výboru, jak to činí plnohodnotná dohoda o hospodářském partnerství se zeměmi CARIFORUM. Předpokládá se však, že do právě projednávaných plnohodnotných dohod o hospodářském partnerství budou začleněna komplexní institucionální ustanovení. Otázky spojené s obchodem, jako jsou služby, investice, hospodářská soutěž, životní prostředí, sociální aspekty a řádná správa věcí veřejných, nejsou v prozatímních dohodách obsaženy (s výjimkou několika obecných prohlášení). Mělo by se jednat o začlenění těchto aspektů do plnohodnotných dohod o hospodářském partnerství.

Některé klíčové problémy prozatímních dohod o hospodářském partnerství

· Obchod se zbožím – ztráta příjmů z cel

Cílem prozatímních dohod o hospodářském partnerství je, aby byly slučitelné s pravidly WTO, a nahradily tak předchozí systém preferencí z Cotonou, který s pravidly WTO slučitelný nebyl. Harmonogramy liberalizace obchodu se zbožím jsou proto klíčovou součástí prozatímních dohod o hospodářském partnerství.

Aby bylo možné zjistit dopady liberalizace na rozvoj, musí být zohledněno zahájení a celková doba trvání liberalizačního procesu, dopad prvních fází liberalizace a výjimky.

Všechny oblasti, s nimiž budou uzavřeny dohody o hospodářském partnerství, dosáhnou 80% liberalizace během přechodného období 15 let. Některé oblasti dokončí další liberalizaci po tomto období, například země EAC do roku 2033. Začleněné zboží, seznamy výjimek a pořadí fází liberalizace se v jednotlivých dohodách o hospodářském partnerství velmi liší. Vzhledem k těmto rozdílům se budou dopady prvních fází liberalizace na hospodářství zemí AKT výrazně lišit.

Významným prvkem jsou v této souvislosti cla, která pro země AKT představují významný zdroj příjmů. Odhaduje se, že ve většině afrických zemí AKT dojde k významnému snížení příjmů z cel[5]. Studie ODI/ECDPM uvádí, že ztráta příjmů z cel přesáhne 30 %. Podle této studie se očekává, že africké země AKT přijdou již během první fáze liberalizace o 359 milionů USD ročně. V případě Pobřeží slonoviny se bude jednat o zhruba 83 milionů USD, tato částka odpovídá jeho současnému rozpočtu na zdravotní péči pro 500 000 obyvatel[6]. Po liberalizaci všech produktů jsou ztráty odhadovány na 139 milionů USD pro Pobřeží slonoviny, 143 milionů USD pro Seychely a 162 milionů USD pro Ghanu. Pro zbývající africké země AKT budou tyto částky nižší[7].

Tyto částky však není možné ověřit, protože dopad dohod o hospodářském partnerství na hospodářský rozvoj lze jen velmi hrubě odhadovat. Dohody o hospodářském partnerství by měly také podněcovat reformní procesy, které povedou k řádné správě věcí veřejných, včetně reformy řízení veřejných financí, systému výběru daní a cel a daňové reformy. Není možné stanovit přímou souvislost mezi hospodářským rozvojem určité země a „zátěží“ vyplývající z liberalizace požadované prozatímní dohodou o hospodářském partnerství.

· Regionální integrace

Jako argument ve prospěch dohod o hospodářském partnerství bývá často uváděna skutečnost, že tyto dohody by podpořily regionální integraci. Na návrh zemí AKT bylo vytvořeno šest vyjednávacích skupin AKT pro dohody hospodářském partnerství. Ty se však neshodují se stávajícími regionálními uskupeními. Zahrnují buďto nečlenské země do stávajících regionálních uskupení (karibské a tichomořské) nebo rozdělují či slučují již existující regionální organizace (EAC se zeměmi COMESA; rozdělení SADC; začlenění UEMOA do skupiny ECOWAS (+ Mauritánie)).

Několik afrických regionálních organizací se dohodlo na vytvoření celních unií. Ve všech těchto oblastech probíhá proces úpravy vnitrostátních celních sazeb na společný celní systém a žádná z dokončených celních unií se nebude shodovat s uskupením pro vyjednávání dohod o hospodářském partnerství, s jedinou výjimkou, kterou je EAC.

Žádná z afrických oblastí (ani PACPS) nebyla v pozici, kdy by mohla kolektivně vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. V roce 2007 se země EAC rozhodly opustit uskupení ESA a vyjednat společný program liberalizace. Většina afrických zemí AKT nebyla a stále není strukturálně připravena začlenit náročný program liberalizace s hlavním obchodním partnerem do své celní správy.

Regionální integrace tak zůstává pro africké země AKT velkým úkolem. Zejména změna přístupu Komise z regionálního na dvojí přístup, tj. na jednání na regionální i vnitrostátní úrovni, regionální integraci příliš nepodnítila. Vyjednavači Komise a zemí AKT by měli zohlednit stávající regionální organizace a jejich plány pro vnitřní liberalizaci a spolupráci, protože jejich rozvoj může mít významný hospodářský a obchodní přínos.

· Obchodní toky a hospodářský rozvoj

Motivy pro uzavření dohody o volném obchodu s EU jsou pro nejméně rozvinuté země slabé, jelikož mohou těžit z programu EU Vše kromě zbraní (EBA), aniž by musely otevřít své trhy. Podle nařízení GSP mohou nejméně rozvinuté země do EU bezcelně a bezkvótově vyvážet všechny výrobky kromě zbraní a zbrojních výrobků. Přechodná ustanovení pro rýži a banány budou plně dokončena v roce 2009. Uzavření dohod o hospodářském partnerství má pro nejméně rozvinuté země, které mohou využít lépe stanovená pravidla původu, význam v důležitých odvětvích, jako je textilní průmysl a zemědělství, jelikož podporuje rozvoj těchto odvětví.

Země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země a neuzavřou dohodu o hospodářském partnerství, se budou muset vrátit k běžnému systému GSP (nebo nejpozději do 31. října 2008 požádat o systém GSP+, pokud budou chtít systém GSP+ využívat od ledna 2009). To by znamenalo určité snížení jejich preferenčního přístupu k některým vývozům do EU.

Zatímco pro většinu zemí AKT a prakticky pro všechny africké země AKT je EU nejdůležitějším obchodním partnerem, pro hospodářství EU je obchodní výměna s těmito zeměmi spíše bezvýznamná. Do zemí AKT směřují méně než 3 % vývozu EU. Očekává se však, že někteří evropští vývozci budou těžit z reciprocity. U některých produktů může zrušení cel vývoz z EU významně navýšit, dá se například očekávat nárůst vývozu masa (což může být v současné situaci vítané)[8].

Na druhé straně země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté a jež parafovaly dohodu o hospodářském partnerství, budou těžit z bezcelního a bezkvótového přístupu pro veškerý svůj vývoz do EU, tj. pro rok 2008 se jedná o vývoz v hodnotě 1,4 miliardy EUR ze zemí AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté. Nejvíce se tato skutečnost týká Mauricia (objem vývozu v řádu 270 milionů EUR), Kamerunu (175 milionů EUR) a Pobřeží slonoviny (146 milionů EUR). Bezcelní a bezkvótový vývoz se týká zejména zemědělských produktů, nejvyšší zisky jsou očekávány v produktových skupinách rýže, hroznové víno, hovězí maso a citrusové plody.

· Přizpůsobovací náklady

Odstranění obchodních překážek pro dovoz z EU bude jistě vytvářet řadu příležitostí pro hospodářství zemí AKT (tj. pokles cen produktů nezbytných pro hospodářství a spotřebitele v zemích AKT, otevřenější obchodní vztahy), vystaví však tato hospodářství větší regionální a mezinárodní konkurenci. To v některých odvětvích povede k hospodářské restrukturalizaci a ztrátě pracovních míst. Nahrazení cel jiným státním příjmem bude vyžadovat významné institucionální snahy. Celková výše nákladů na přizpůsobení je odhadována na 8,9 miliard EUR pro všechny regiony AKT rozdělené mezi fiskální korekci (2,9 miliard EUR), diverzifikaci vývozu (2,3 miliard EUR), přizpůsobení zaměstnanosti (1,4 miliard EUR) a zlepšení kvalifikace a produktivity (2,2 miliard EUR)[9].

· Pomoc v oblasti obchodu

Všechny strany uznávají, že k tomu, aby země AKT mohly využít potenciální přínos pro rozvoj, který mohou mít dohody o hospodářském partnerství, a aby alespoň částečně pokryly náklady na přizpůsobení, jsou nezbytná doprovodná opatření a podpora rozvoje. Země AKT trvaly na tom, aby součástí dohod o hospodářském partnerství byly přísné právní záruky pro rozvojové zdroje doplňující Evropský rozvojový fond (ERF). Komise a členské státy odmítly jednat o rozvojových zdrojích v rámci dohod o hospodářském partnerství. Nakonec byly do dohod začleněny kapitoly a přílohy týkající se rozvoje, na jejichž základě je možné poskytovat finanční prostředky v rámci dohod o hospodářském partnerství, jsou však doprovázeny pouze neurčitými zárukami ohledně navýšení rozvojových zdrojů pro oblasti obchodu.

EU potvrdila, že potřeby vyplývající z dohod o hospodářském partnerství budou řešeny v rámci celkové strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu stanovené v roce 2007. Součástí této strategie je závazek EU poskytnout do roku 2010 ročně 2 miliardy EUR (1 miliardu EUR od členských států, 1 miliardu EUR od Komise) jako pomoc v oblasti obchodu (podpora obchodní politiky, nařízení týkajících se obchodu a rozvoj obchodu). Tato strategie také zavazuje EU k účasti na širší pomoci v oblasti obchodu v souvislosti s celkovým navýšením oficiální rozvojové pomoci, ale bez stanovení konkrétního kvantitativního cíle. EU se zavázala, že přibližně 50 % z navýšení pomoci v oblasti obchodu bude směřovat do regionů AKT, což představuje roční navýšení tohoto druhu pomoci o 400 milionů EUR.

Po uzavření dohod o hospodářském partnerství nebudou na úrovni EU (ERF a rozpočet EU) poskytovány žádné dodatečné prostředky, protože 10. ERF byl již v souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství významně navýšen (zejména pokud jde o regionální příděly). Lze vyvodit, že podpora obchodu dává na jedné straně stávajícím akcím novou podobu, zatímco na straně druhé odebírá finanční zdroje stávajícím programům ve prospěch nových programů na podporu obchodu[10]. V případě pomoci ve výši jedné miliardy EUR poskytované členskými státy není známo, zda se bude jednat o dodatečné financování, nebo zda členské státy přesměrují nebo nově označí stávající finanční prostředky. Pokud členské státy dodrží svůj závazek, že navýší oficiální rozvojovou pomoc s cílem dosáhnout 0,7 % HND, mohly by dohodnuté částky snadno představovat dodatek ke stávajícím programům.

Tato pomoc v oblasti obchodu nebude pokrývat žádné ztráty ze zrušení cel nebo dodatečnou podporu na ekonomické přizpůsobení – prostředky k těmto účelům by měly pocházet z jiných zdrojů.

Úkoly do budoucna

Evropská komise jednoznačně zamítla myšlenku znovu jednat o prozatímních dohodách, jak často navrhovaly nevládní organizace a akademické kruhy kritizující výsledek jednání na konci roku 2007. Rada a Komise se naproti tomu dohodly, že kontroverzní ustanovení by mohla být revidována v rámci plnohodnotných dohod o hospodářském partnerství.

EU musí být při přechodu z prozatímních dohod na plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství flexibilní, jelikož náklady spojené s otevřením trhu budou pro země AKT vysoké. Evropská komise a vyjednavači zemí AKT plánují, že dokončí plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství se všemi regiony AKT do konce roku 2008 nebo do poloviny roku 2009. Ačkoli jednání pokračují se všemi regiony, není jasné, zda bude časový harmonogram dodržen. Rok 2008 bude klíčový pro vyjednání konečné podoby dohod o hospodářském partnerství pravděpodobně s mnoha africkými a tichomořskými zeměmi AKT.

Komise musí být flexibilní, aby v plnohodnotných dohodách o hospodářském partnerství vyjednala liberalizační schémata slučitelná s pravidly WTO, včetně schémat pro zboží vyjmuté z liberalizace. Rozdílná schémata jednotlivých zemí ve stejných regionech musí být co nejvíce sladěna a musí být pro partnery ze zemí AKT přijatelná. Například v rámci západní Afriky pouze Ghana a Pobřeží slonoviny parafovaly prozatímní dohody o hospodářském partnerství, které je zapotřebí revidovat, aby tak bylo dosaženo společné podoby dohody o hospodářském partnerství pro daný region.

· Obchod v oblasti služeb

Řada zemí AKT se dohodla, že o integraci oblasti služeb budou jednat v rámci plnohodnotných dohod o hospodářském partnerství.

Příklad dohody o hospodářském partnerství zemí CARIFORUM je problematický. Dohoda o hospodářském partnerství karibských zemí otevřela až 75 % oblastí služeb evropským poskytovatelům služeb. Jedná se dokonce i o takové služby, jako jsou telekomunikace, bankovnictví, maloobchod a kurýrní služby. Ke společnostem z EU musí být obecně přistupováno jako k tuzemským poskytovatelům služeb. Omezení a úpravy pro potřeby rozvoje jsou možné v pouze velmi omezené míře, což by na jednu stranu mohlo ohrozit rozvoj. Na druhou stranu by otevření trhů posílilo hospodářskou soutěž, zlevnilo služby a učinilo je lépe dostupnými. Více hospodářské soutěže v odvětvích, jako je bankovnictví a telekomunikace, by mohlo mít významný přínos pro rozvoj.

EU otevřela svůj sektor služeb pro občany zemí CARIFORUM, avšak dojednané podmínky poskytování služeb značně omezují. Přínosy z hlediska zaměstnanosti a obchodních příležitostí mohou být pro země CARIFORUM méně příznivé, než se očekávalo.

Africké a tichomořské státy AKT musí být při začleňování svého sektoru služeb do dohod o hospodářském partnerství velmi obezřetné, jelikož přínos tohoto kroku pro rozvoj může být omezený.

· Přímé zahraniční investice

Aby země AKT přilákaly přímé zahraniční investice, musí být potenciálním investorům nabídnuta bezpečná transparentní a stabilní pravidla. V tomto ohledu zahrnují dohody o hospodářském partnerství zemí CARIFORUM kapitolu týkající se investic. Země otevírají své trhy investicím do různých oblastí, včetně důlního průmyslu, distribuce elektřiny a plynu, zemědělství, lesnictví a výroby. Zatímco regionální a evropští investoři jsou povinni dodržovat normy pro životní prostředí a pracovní právo, karibské země se obecně vzdaly svých práv na zavedení opatření na ochranu investic, které by omezovaly nebo ovlivňovaly regionální a evropské investory v případě, kdy by jejich činnost mohla poškodit tuzemské trhy nebo životní podmínky.

· Zadávání veřejných zakázek

Transparentní pravidla pro zadávání veřejných zakázek mohou napomoci ke zlepšení efektivity při využívání veřejných financí zvýšením hospodářské soutěže a snížením výdajů. Mohou být rovněž důležitým nástrojem při potírání korupce. Dohoda o hospodářském partnerství zemí CARIFORUM nicméně obsahuje doložku o poskytování stejných podmínek dodavatelům z EU jako tuzemským dodavatelům až v pozdějším období. Toto ustanovení může do budoucna poškodit poskytování podpory tuzemským dodavatelům a zastavit rozvoj v odvětvích těžících ze zadávání veřejných zakázek. Na druhou stranu nelze zapomínat, že větší hospodářská soutěž a levnější návrhy na veřejné projekty by mohly pomoci ušetřit veřejné prostředky, jež by mohly být použity na skutečné rozvojové projekty.

· Pomoc v oblasti obchodu

V dohodách o hospodářském partnerství musí být posílen prvek rozvoje a do plnohodnotných dohod musí být začleněna závazná ujednání o pomoci v oblasti obchodu.

Rok 2008 bude klíčový pro podobu budoucích opatření pomoci v oblasti obchodu. I kdyby pomoc EU v oblasti obchodu poskytovala dodatečné financování jen částečně, mohly by být tyto finanční prostředky využity účelným způsobem na omezení negativních dopadů dohod o hospodářském partnerství a na uplatnění těchto dohod k posunu hospodářského a správního rozvoje zemí AKT směrem kupředu. Je důležité začlenit pomoc v oblasti obchodu do dobře navržených vnitrostátních a regionálních strategií rozvoje, za něž jsou odpovědné země AKT.

Většina národních orientačních programů 10. ERF je již vyjednána a většinou neobsahuje žádné zvláštní programy pomoci v oblasti obchodu, ale poskytuje určitou flexibilitu pro začlenění budoucích potřeb. Regionální orientační programy ještě nebyly dokončeny. Komise a země AKT by měly zajistit, aby tyto programy v závislosti na konkrétní situaci a obchodních možnostech dané země zahrnovaly důležité části týkající se pomoci v oblasti obchodu, zejména pokud jde o vyrovnání ušlých zisků, budování správních kapacit za účelem řádné správy věcí veřejných a podpůrná opatření pro zlepšení hospodářské soutěže v klíčových hospodářských oblastech.

Závěrečné poznámky

Dohody o hospodářském partnerství byly vytvořeny tak, aby podpořily rozvoj a lepší správu věcí veřejných prostřednictvím obchodní a regionální integrace v zemích AKT. Avšak během jednání získala řada afrických, ale také evropských zúčastněných stran dojem, že mnoho zemí AKT by prostřednictvím těchto dohod více ztratila, než získala.

Evropská komise opakovaně zdůrazňovala, že tyto dohody budou pro země AKT podnětem k uskutečnění reforem vedoucích k řádné správě věcí veřejných, zejména v oblasti řízení veřejných financí, které povedou k rozvoji vlastních hospodářství a následně ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti. Existuje však riziko, že správy zemí AKT, které dojednaly dohody o hospodářském partnerství, a zejména správy afrických zemí jsou jednoduše přetížené a nebudou schopny zvládat dodatečnou zátěž, pokud od EU neobdrží rozsáhlou podporu při budování kapacit.

Nicméně je zapotřebí mít na paměti, že dohody o hospodářském partnerství mají potenciál pro zlepšení a posílení řádné správy věcí veřejných v zemích AKT, zejména pak v afrických zemích. Pozitivního dopadu na řádnou správu věcí veřejných může být dosaženo jak na národní, tak regionální úrovni. Ztráty příjmů z daní a cel, ke kterým dojde vlivem liberalizace obchodu, by měly tyto země podnítit, aby posílily svou správu, a diverzifikovaly a zefektivnily tak výběr daní. Větší regionální integrace a s ní spojená spolupráce by podpořily vzájemný dialog a zlepšily transparentnost. Bylo by třeba sblížit národní specifika, jako je fungování daňového systému, mezi regionálními partnery. Větší transparentnost by také posílila vnitrostátní parlamenty, které by tak mohly snadněji dohlížet na činnost vlády, a mohla by vést k lepšímu vynakládání veřejných financí, čímž by se ušetřily omezené finanční zdroje.

Dohody o hospodářském partnerství mají potenciál posílit řádnou správu věcí veřejných a vést k transparentnějšímu a účinnějšímu fungování státní správy. Země AKT by měly využít této příležitosti k reformám.

  • [1]  Understanding on the interpretation of Article XXIV of the General Agreement on Tariffs and Trade 1994 (http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/10-24_e.htm).
  • [2]  Viz například Meyn, Economic Partnership Agreements: A 'historic step' towards a 'partnership of equals'? (ODI Pracovní dokument 288), březen 2008, s. 10, FN 14; Robert Scollay, "Substantially all trade": Which definitions are fulfilled in practice? Empirický průzkum. Zpráva pro Commonwealth Secretariat, University of Auckland, Nový Zéland, 2005, s. 2f; Axel Borrmann, Harald Großmann, Georg Koopmann, Die WTO-Kompatibilität der Wirtschaftspartnerschaftsabkommen zwischen der EU und den AKP-Staaten, Eschborn 2005, s. 36f.
  • [3]  Z celkového počtu 79 členů skupiny zemí AKT se jednání účastní Jižní Afrika; jejíž obchodní výměna s EU se však řídí bilaterální Dohodou o obchodu, rozvoji a spolupráci (DORS); Kuba není signatářem dohody z Cotonou.
  • [4]  Ukazatele a odhady v tomto pracovním dokumentu se z velké části opírají o tři publikace:
    Stevens, Meyn, Kennan (ODI), Bilal, Braun-Munzinger, Jerosch, Makhan, Rampa (ECDPM), The new EPAs: comparative analysis of their content and the challenges for 2008. Závěrečná zpráva, 31. březen 2008
    Meyn, Economic Partnership Agreements: A 'historic step' towards a 'partnership of equals'? (ODI Pracovní dokument 288), březen 2008
    Partnership or Power Play?, Oxfam Briefing Paper, duben 2008
    Další informace zejména v Trade Negotiations Insights jsou publikovány každý měsíc ICTSD a ECDPM. Viz také internetové stránky „tralac“ (Trade Law Centre for Southern Africa).
  • [5]  Stevens, Meyn, Kennan (ODI), Bilal, Braun-Munzinger, Jerosch, Makhan, Rampa (ECDPM), The new EPAs: comparative analysis of their content and the challenges for 2008. Závěrečná zpráva, 31. březen 2008, s. 107ff; Chris Milner, Oliver Morrissey, Evious Zgovu, Adjusting to Bilateral Trade Liberalisation under an EPA: Evidence for Mauritius, Centre for Economic Development and International Trade, University of Nottingham.
  • [6]  Partnership or Power Play?, Oxfam Briefing Paper, duben 2008, s. 19.
  • [7]  Stevens, Meyn, Kennan (ODI), Bilal, Braun-Munzinger, Jerosch, Makhan, Rampa (ECDPM), The new EPAs: comparative analysis of their content and the challenges for 2008. Závěrečná zpráva, 31. březen 2008, s. 107.
  • [8]  Viz Antoine Bouët, David Laborde, Simon Mevel, Searching for an Alternative to Economic Partnership Agreements, International Food Policy Research Institute, Research Brief No. 10, Washington D.C. 2007.
  • [9]  Viz Chris Milner, An assessment of the overall implementation and adjustment costs fort he ACP countries of Economic Partnership Agreements with the EU, v: Grynberg, A. Clarke (ed.), The European Development Fund and Economic Partnership Agreements, Londýn 2006; viz Chris Milner et al., Some Simple Analytics of the Trade and Welfare Effects of the Economic Partnership Agreements, Journal of African Economics, 14(3), s. 327-358. Tato studie nemohla zohlednit konkrétní situaci v každém regionu, případné dynamické účinky podpořené dohodami o hospodářském partnerství a dopad souvisejících politik (pomoc v oblasti obchodu apod.), a proto může přeceňovat negativní dopady.
  • [10]  Mělo by být nicméně uvedeno, že finanční objem 10. ERF byl navýšen na 22,7 miliard EUR na šestileté období 2008–2013 ve srovnání se 13,5 miliardami EUR na osmileté období 2000–2007 (do kterého však musí být na druhou stranu připočteny rezervy z předchozích ERF ve výši 9,9 miliard EUR a stejně tak je zapotřebí zohlednit ztrátu způsobenou inflací).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

15

13

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Alessandro Battilocchio, Josep Borrell Fontelles, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Nirj Deva, Fernando Fernández Martín, Juan Fraile Cantón, Alain Hutchinson, Glenys Kinnock, Maria Martens, Gay Mitchell, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Johan Van Hecke

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Csaba Őry, Renate Weber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Zita Gurmai, Emilio Menéndez del Valle, Ramona Nicole Mănescu, Jan Olbrycht, Justas Vincas Paleckis, Leopold Józef Rutowicz, Bogusław Sonik
Právní upozornění - Ochrana soukromí