ZPRÁVA o posílení úlohy evropských malých a středních podniků v mezinárodním obchodě

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (15. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3. 12. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

16.1.2009 - (2008/22205(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodajka: Cristiana Muscardini

Postup : 2008/2205(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0001/2009

Předložené texty :

A6-0001/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/02/2009 - 5.3
CRE 05/02/2009 - 5.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0048

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o posílení úlohy evropských malých a středních podniků v mezinárodním obchodě

(2008/22205(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve Feiře ve dnech 19. až 20. června 2000,

– s ohledem na závěry předsednictví ohledně Lisabonské strategie, které byly přijaty Evropskou radou v Lisabonu dne 24. března 2000,

– s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2003 nazvanému „O větší pozornosti věnované malým podnikům v rozšiřující se Evropě“ (KOM(2003)0026),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané „Plnění lisabonského programu společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ KOM(2006)0567,

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti[2],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2007 nazvané „Malé a střední podniky – klíč k zajištění vyššího růstu a zaměstnanosti. Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období“ (KOM(2007)0592),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2007 nazvané „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

– s ohledem na veřejnou konzultaci ohledně strategie EU pro přístup na trh, kterou Komise (GŘ pro obchod) předložila dne 28. února 2007,

– s ohledem na „Konečnou zprávu odborné skupiny o podpoře internacionalizace malých a středních podniků“, kterou Komise (GŘ pro podniky a průmysl, útvar pro podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků) zveřejnila v prosinci 2007[3],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům.“ „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2006 nazvané „Globální Evropa: Nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství – Zelená kniha k veřejné konzultaci“ (KOM(2006)0763),

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o výroční zprávě Komise Evropskému Parlamentu o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (2004)[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2005 o textiliích a oděvech po roce 2005[10],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. listopadu 2006 – průvodní dokument ke sdělení Komise – Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006 (SEK(2006)1467),

– s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která zasedala v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie[12],

– s ohledem na prohlášení přijaté na základě konsensu dne 2. prosince 2006 u příležitosti výročního zasedání Parlamentní konference o WTO,

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o uvádění země původu[14],

– s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 12. února 2007 týkající se dohody o zadávání veřejných zakázek v rámci WTO a malých a středních podniků,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0001/2009),

A. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky v Evropské unii definované jako společnosti s méně než 250 zaměstnanci, jejichž obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, představují 23 milionů podniků (99 % všech podniků) a 75 milionů pracovních míst (70 %) v Unii,

B. vzhledem k tomu, že 96 % malých a středních podniků v Evropské unii má méně než 50 zaměstnanců a jejich roční obrat je nižší než 10 milionů EUR, což omezuje jejich schopnost vyvážet zboží a služby za hranice svých států,vzhledem k vysokým fixním nákladům spojeným s mezinárodním obchodem,

C. vzhledem k tomu, že jejich výkonnost na mezinárodních trzích je tedy ze strukturálního hlediska slabá, i když 8 % malých a středních podniků Unie o dvaceti sedmi členských státech vyváží zboží za hranice svého státu a pro téměř 3 % malých a středních podniků je vývoz zboží za hranice Unie prioritou; vzhledem k tomu, že naopak 96 % veškerého vývozu a všech přímých zahraničních investic EU realizuje deset největších evropských podniků,

D. vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský růst má být podle očekávání ve třetích zemích vyšší než na vnitřním trhu, což znamená pro vyvážející malé a střední podniky nové příležitosti,

E. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky budou uvnitř Evropské unie čelit silnější konkurenci ze strany konkurenčních firem ze třetích zemí,

F. vzhledem k tomu, že otevřené trhy a spravedlivá hospodářská soutěž nejlépe zaručí malým a středním podnikům více příležitostí v globalizované ekonomice,

G. vzhledem k tomu, že mezinárodně působící podniky prokázaly vyšší inovační kapacitu, vzhledem k tomu, že internacionalizace a inovace jsou hnacími silami konkurenceschopnosti a růstu, které mají zásadní význam pro dosažení cílů Lisabonské strategie v oblastech růstu a zaměstnanosti,

H. vzhledem k tomu, že internacionalizace vytváří konkurenceschopnost a růst a přispívá k rozšiřování podnikání, a tedy k zvyšování zaměstnanosti, a že malé a střední podniky vytváří 80 % nových pracovních míst v EU,

I. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky musí při zahájení procesu své internacionalizace čelit zvláštním problémům, např. nedostatku mezinárodních zkušeností, obtížnému přístupu k finančním prostředkům, nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů, příliš složitému mezinárodnímu právnímu rámci a tyto překážky jim brání v provádění takových nezbytných strukturálních změn díky kterým by mohly internacionalizaci využívat,

J. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zapojené do mezinárodního obchodu jsou předurčeny k tomu, aby obnovovaly evropské hospodářské prostředí a staly se příštími velkými společnostmi, které Evropská unie potřebuje, aby dostála plánu investovat 3 % HDP do oblasti výzkumu a vývoje,

K. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky v Unii mají klíčové zájmy na zeměpisně a kulturně nejbližších trzích, zejména v příhraničních oblastech Unie, jako jsou státy Středomoří a západního Balkánu,

L. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost závisí i na schopnosti zaručit malým a středním podnikům odpovídající ochranu proti nekalým obchodním praktikám, vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl představuje v Evropě důležité odvětví pro hospodářský růst a zaměstnanost,

Mnohostranný rámec a WTO

1. naléhá, že je nezbytné, aby systém WTO více zohledňoval úlohu malých a středních podniků a jejich zájmy; zdůrazňuje, že malé a střední podniky potřebují jasný a funkční mezinárodní právní rámec;

2. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s jednáním s WTO stanovila zjednodušená konkrétní pravidla pro malé a střední podniky v rámci oblastí volného obchodu a zvláštní doložky týkající se požadavků malých a středních podniků;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily své priority na mnohostranné úrovni a daly přednost odstranění celních i jiných než celních překážek a podpoře mezinárodního obchodu prostřednictvím vhodných opatření, která by zjednodušila a harmonizovala předpisy;

4. domnívá se, že by se měl systém mezinárodního obchodu pro malé a střední podniky zjednodušit, a zvláštní pozornost by měla být věnována vytvoření pohotového a finančně nenáročného systému mezinárodních arbitrážních soudů, který by malým a středním podnikům umožnil vyhnout se průtahům a obtížím, k nimž v některých třetích zemích vedou spory s celními či obchodními orgány;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně usilovaly o uzavření globální mnohostranné dohody týkající se „usnadnění obchodu“, která by evropským malým a středním podnikům mimo jiné umožnila plně využívat výhod globalizace a otevření trhů třetích zemí;

6. podporuje zejména důsledný postoj, jež by měl být zaujímán při jednáních o „postupech v rámci usnadnění obchodu“ s cílem snížit náklady celních postupů, které mohou dosáhnout až 15 % hodnoty obchodovaného zboží, a to prostřednictvím transparentnosti a zjednodušení postupů, harmonizace mezinárodních norem, efektivních záznamů o původu zboží a modernizace celních kontrol;

7. zdůrazňuje, jaký význam má pro malé a střední podniky uzavření jednání týkající se všech kapitol jednacího kola z Dohá;

Sdělení „Globální Evropa“

8. podporuje úsilí Komise poskytnout Evropské unii globální strategii, která by pokrývala všechny vnější aspekty evropské konkurenceschopnosti a přispěla by k úplné realizaci cílů Lisabonské strategie, ale s politováním poukazuje na neexistenci konkrétních iniciativ zaměřených na malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních příležitostí v EU; vyzývá Komisi a Radu, aby tento nedostatek bezodkladně napravily, a stanovily ambiciózní, ale zároveň realistické cíle, které by chránily zájmy malých a středních podniků, a poskytly prostředky a zdroje, jež jsou k dosažení těchto cílů nezbytné; bere na vědomí, jaký význam má v tomto směru doplňkový nástroj, jímž je účinné nařízení o překážkách obchodu;

9. domnívá se, že vzájemná obchodní liberalizace je pro malé a střední podniky nezbytná, a považuje proto za vhodné, aby Komise jasně reagovala na vývozní problémy malých a středních podniků EU a vysvětlila, jakými vnitrostátními nebo evropskými nástroji by Evropská unie mohla pomoci malým a středním podnikům zlepšit výkonnost na světových trzích;

Reforma nástrojů na ochranu obchodu

10. vítá rozhodnutí Komise stáhnout návrhy na reformu nástrojů na ochranu obchodu, které byly předloženy ve výše zmíněné Zelené knize k veřejné konzultaci;

11. je toho názoru, že reformy Komise by nejen neprospěly vnější konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale také by dále vážně poškodily průmyslová odvětví ve Společenství, která jsou ohrožena zahraničními výrobky, jimž se dostává nepovolených subvencí nebo neoprávněných dumpingových zvýhodnění; zdůrazňuje, že pokud má systém nástrojů na ochranu obchodu (TDI) zajistit předvídatelnost a právní jistotu, musí být i nadále téměř kvazi soudním řízením, založeným na objektivních a faktických vyhodnoceních;

12. zastává názor, že v situaci, kdy neexistují žádná mezinárodně uznávaná pravidla hospodářské soutěže, je evropský systém nástrojů na ochranu obchodu (TDI) nejlepším řešením, jak zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky a domnívá se, že společnosti v EU, a zejména malé a střední podniky, potřebují účinný mechanizmus pro boj proti nekalým praktikám;

13. klade důraz na to, že systém nástrojů na ochranu obchodu (TDI) slouží ochraně zájmů výrobců a zaměstnanců před poškozením, které jim mohou způsobit dumpingové a nepřípustné dotace; vzhledem k významu TDI vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost, předvídatelnost a umožnila přístup k vyšetřovacím postupům zejména pro malé a střední podniky a urychlila a zjednodušila postupy;

14. doporučuje Komisi a členským státům, aby zavedly opatření v oblasti informací a vzdělávání, která by umožnila malý a střední podnikům využívat nástroje na ochranu obchodu; domnívá se, že Komise, třebaže zastává neutrální postoj, by měla malým a středním podnikům poskytovat cílenou podporu v průběhu všech jednotlivých fází šetření nástrojů na ochranu obchodu; pokládá za nezbytné zlepšit služby nabízené útvarem na podporu malých a středních podniků uživatelskou podporou TDI;

15. vyslovuje politování nad skutečností, že pouze omezené množství šetření se týkalo průmyslových odvětví, v nichž je soustředěn velký počet malých a středních podniků;

vyzývá Komisi, aby začala bezodkladně uplatňovat veškerá vhodná opatření, která by napravila současnou situaci, zaručovala by účinnější ochranu práv malých a středních podniků a snazší přístup těchto podniků k nástrojům na ochranu obchodu;

16. v tomto ohledu se domnívá, že koncepce „poměru celkové produkce Společenství“ v nařízení o překážkách obchodu, která dává malým a středním podnikům možnosti, jak iniciovat stížnosti, ale také vyžaduje na Komisi, aby zajistila, že bude profesním sdružením, mezi jejichž členy mají malé a střední podniky významnější zastoupení, umožněno, aby mohly tyto podniky právoplatně zastupovat v jednáních s Komisí, aniž by se změnil stávající limit;

17. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem a rychle zasáhla proti třetím zemím, které svévolně používají nástroje obchodních ochranných opatření, zejména v případě, že se tato opatření týkají malých a středních podniků Společenství;

Práva duševního vlastnictví a označování původu

18. zdůrazňuje, že k tomu, aby se malé a střední podniky mohly zapojit do činností na mezinárodní úrovni, potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví jako nezbytný předpoklad rozvoje nových technologií; z tohoto důvodu poukazuje na to, že klíčovým nástrojem podpory internacionalizace malých a středních podniků je jednoduchý a účinný systém pro ochranu práv duševního vlastnictví;

19. upozorňuje, že porušování práv duševního vlastnictví, které se týká malých a středních podniků EU, se v posledních letech značně rozšířilo a že padělání se netýká pouze velkého průmyslu, ale i malých a středních podniků, kterým se podařilo vytvořit kvalitní a konkurenceschopné výrobky a které trpí závažnými důsledky padělání, které může v některých případech ohrozit jejich existenci;

20. žádá Komisi a členské státy, aby se opět a odhodlaně angažovaly v předcházení padělání a v boji proti němu, a to jak pomocí vhodných vnitřních politik, tak i mezinárodních mnohostranných iniciativ (například prostřednictvím Obchodní dohody o boji proti padělání) i iniciativ dvoustranných (nové dohody o hospodářské spolupráci se třetími zeměmi), které by braly náležitě v potaz dopad padělání na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je ochrana zeměpisného označování a patentových práv stejně důležitá jako ochrana obchodních značek a autorských práv, ne-li více; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že tato opatření nebudou porušovat vysoké standardy ochrany dat v Evropské unii;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů na ochranu vlastních znalostí, jako jsou patenty, a chránily se tak před jevy, jakými jsou kopírování nebo padělání;

22. žádá Komisi a členské státy, aby také sledovaly problematiku porušování práv duševního vlastnictví, aby v případě jejich porušení zakročily a své obchodní partnery vyzvaly k přísnějšímu dodržování dohody TRIPS i příslušných vnitrostátních předpisů na ochranu duševního vlastnictví;

23. žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily kontrolu dovozu zboží ze strany celních orgánů, a zajistily tak účinnější úroveň ochrany proti výrobkům, které porušují práva duševního vlastnictví, platná pro podniky v EU;

24. vyslovuje politování nad zpožděným zavedením systému Společenství pro označování původu u některých výrobků pocházejících z mimoevropských zemí (textilní výrobky a obuv)[15] a vyjadřuje obavy z tohoto jasného porušování práv evropských spotřebitelů; vyzývá členské státy a Komisi, aby neprodleně odstranily překážky, jež dosud bránily tomu, aby tento právní předpis vstoupil v platnost, a aby zhodnotily evropský původ těchto výrobků, v němž spotřebitelé často spatřují záruku kvality, bezpečnosti a dodržování přísných výrobních norem;

Strategie přístupu na trhy třetích zemí

25. připomíná, že usnadnění přístupu na mezinárodní trhy pro malé a střední podniky může přispět k vytváření nových pracovních míst, ochraně a přidané hodnotě místům stávajícím, zachovávání a vyměňování si know how a specifickým rysům EU, jakož i nabídnout členským státům základ stabilního a trvalého hospodářského růstu;

26. vítá úsilí, které Komise vynakládá v souvislosti s přístupem malých a středních podniků na trhy třetích zemí; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily úspěšné fungování týmů EU pro přístup na trh ve třetích zemích, zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách se zapojením příslušných profesních organizací;

27. vyzývá Komisi a členské státy, aby zdokonalily poskytování informací o trzích ve třetích zemích, a aby vytvořily mimo jiné útvary zaměřené na malé a střední podniky, a provedly racionalizaci databáze o přístupu na trh (Market Access Database), a umožnily tak snazší přístup k této databázi zejména pro provozovatele malých a středních podniků;

28. vyzývá Komisi, aby zjednodušila databázi o přístupu na trh, aby byla pro malé a střední podniky přístupnější; kromě toho vyzývá Komisi, aby přijala opatření na zpřístupnění těchto databází veřejnosti;

29. domnívá se, že je třeba posílit týmy pro přístup na trh, které vytvořila Komise jako součást svých delegací ve třetích zemí, a zřídit v rámci těchto týmů poradenskou službu, která by se konkrétně věnovala monitorování záležitostí souvisejících s problematikou malých a středních podniků a v níž by pracovali odborníci z oblasti podnikání;

30. podporuje vytvoření evropských obchodních středisek na významných trzích, jako je Indie a Čína, která budou spolupracovat s vnitrostátními obchodními komorami a zástupci podniků, aby umožnila malým a středním podnikům najít partnery s příslušnými dovednosti, kteří jim umožní vstup na tyto místní trhy;

31. domnívá se, že úspěch strategie přístupu na trh vyžaduje rovněž podporu v oblasti informací a zvýšené pravomoci a vliv vnitrostátních obchodních komor mimo Evropskou unii; podporuje dvoustranné programy umožňující konkrétní přístup malým a středním podnikům na třetí trhy, a to s ohledem na úspěch, jehož dosáhly Al Invest (Latinská Amerika), Medinvest (Středozemí) a Proinvest (Afrika);

32. zdůrazňuje, že normalizace může vést k inovacím a posílení konkurenceschopnosti tím, že zjednoduší přístup na trhy a umožní interoperabilitu; vybízí Komisi, aby evropské normy ve větší míře prosazovala na mezinárodní úrovni;

Evropský zákon o drobném podnikání („Small Business Act“ pro Evropu), konkurenceschopnost a mezinárodní obchod

33. s uspokojením sleduje iniciativu Komise nazvanou „Small Business Act pro Evropu“, která je významnou příležitostí, jak účinně přizpůsobit všechny politiky EU malým a středním podnikům; za tímto účelem považuje za nezbytné plné zapojení členských států a orgánů EU, aby byla uplatněna zásada „mysli nejdříve v malém“;

34. konstatuje, že v Evropě existují vysoce konkurenceschopné malé a střední podniky, které na úzce specializovaných trzích zaujímají ve světě vedoucí postavení, a jsou proto motorem pokroku Lisabonské strategie;

35. domnívá se, že internacionalizace malých a středních podniků je prvořadým cílem obchodní politiky a musí být základním kamenem evropského předpisu Small Business Act, který představuje stabilní, jednotný, závazný a globální rámec politik ES zaměřených na malé a střední podniky;

36. domnívá se, že pro podporu působení malých a středních podniků na trzích třetích zemí, by malé a střední podniky měly určit zaměstnance, kteří se specificky zabývají internacionalizací, k čemuž dochází zřídkakdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem překonat tuto překážku, podněcovaly vytváření konsorcií služeb určených na podporu malých a středních podniků v procesu internacionalizace;

37. podporuje posilování všech inovačních a tvůrčích politik malých a středních podniků; podporuje vytváření evropských středisek konkurenceschopnosti, které zahrnují malé a střední podniky, jež mohou dosáhnout dostatečných rozměrů k tomu, aby mohly existovat v mezinárodní konkurenci; podporuje rovněž prodloužení a aktualizaci programů umožňujících přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům pro rozvoj na mezinárodní úrovni, jakož i opatření určená ke snížení jejich fixních provozních nákladů; připomíná, že je třeba co nejrychleji přijmout jednotný evropský patent a statut evropského podniku, aby byl usnadněn přechod k obchodu mimo evropský trh;

38. považuje politickou a finanční podporu určenou na posílení inovací výrobků a procesů, zlepšování přístupu k financování a v daňových záležitostech, jakož i spolupráci při výzkumu a převodu technologií za nejvhodnější prostředek ke zvyšování produktivity malých a středních podniků, což je pro všechny úspěšné strategie internacionalizace malých a středních podniků zásadní;

39. domnívá se, že by se politiky v oblasti vnitřního trhu měly zaměřit na zlepšení situace evropských malých a středních podniků tím, že pro ně vytvoří příznivé podnikatelské prostředí a zajistí, aby mohly plně využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh; dále se domnívá, že by tyto politiky měly případně také posílit mezinárodní úlohu malých a středních podniků;

40. vyzývá Komisi, aby zvážila další možnosti vnitřního trhu, pokud jde o podporu mezinárodní konkurenceschopnosti podniků EU;

41. vítá skutečnost, že Komise podepsala smlouvu o přidělení zakázky na vypracování studie o internacionalizaci malých a středních podniků; domnívá se, že tato studie přinese podrobný přehled situace, pokud jde o internacionalizaci malých a středních podniků EU; vyzývá Komisi k přijetí účinných opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila jejich působení v globalizovaném světě;

42. poukazuje na to, že je důležité, aby výzvám ve sféře mezinárodního obchodu čelili kvalifikovaní a školení podnikatelé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikatelům poskytovaly více vzdělávacích programů zaměřených na podnikatelské prostředí v podmínkách globalizace (jako je např. projekt Enterprise Europe Network nebo iniciativa „Brána do Číny“); vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi malé a střední podniky a vysokými školami s cílem dosáhnout lepších výsledků ve výzkumu a inovacích; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního výměnného programu EU pro mladé podnikatele po vzoru programů Erasmus / Leonardo da Vinci;

43. vítá, že se v květnu 2009 uskuteční „Evropský týden malých a středních podniků“, a doporučuje, aby byly v rámci této akce poskytovány malým a středním podnikům informace o tom, jak mohou svou vývozní činnost rozvíjet za hranicemi EU;

Dohody o volném obchodu

44. vyzývá Komisi, aby pozorněji vyhodnocovala dopad, který mohou nové generace dohod o volném obchodu vyjednávané se třetími zeměmi mít na evropské malé a střední podniky, a aby tento dopad brala při vyjednávání v potaz;

45. je toho názoru, že Komise by měla usilovat o uzavírání takových dohod o volném obchodu nebo jiných obchodních dohod, které by byly ku prospěchu evropskému hospodářství celkově a obzvláště malým a středním podnikům nebo z nichž by vyplývaly obchodní výhody ekvivalentní úrovně, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o nejméně rozvinuté země;

46. zdůrazňuje význam podpory hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a třetími zeměmi, které jsou členy Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a žádá Komisi, aby ve svých obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům;

47. doporučuje Komisi, aby zajistila stálé monitorování těchto dohod a aby neprodleně zakročila v případě nedodržení závazků, které smluvní strany přijaly;

48. zdůrazňuje význam, jaký mají zeměpisně nejbližší trhy pro malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby v obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům; v této souvislosti vítá skutečnost, že v prohlášení z vrcholné schůzky u příležitosti vytvoření Unie pro Středomoří, jež se konala dne 13. července 2008 v Paříži, byla zmíněna rozvojová iniciativa pro rozvoj podnikání ve Středomoří;

49. konstatuje, že malé a střední podniky hrají důležitou úlohu v převodu technologií v oblasti změny klimatu a významný je i jejich podíl na rozvojové pomoci;

Veřejné zakázky

50. připomíná, že oblast veřejných zakázek patří k těm hospodářským oblastem, které jsou pro evropské hospodářství a obzvláště pro malé a střední podniky nejslibnější; vyjadřuje znepokojení nad omezeními, která stále přetrvávají v mnohých třetích zemích, jež odmítají zaručit podnikům EU obdobný přístup ke svým postupům při zadávání veřejných zakázek nebo jež uplatňují často nedostatečně průhledné a spravedlivé normy;

51. domnívá se, že by malé a střední podniky EU měly mít stejnou úroveň výhod a možností, pokud jde o zadávání veřejných zakázek v hlavních průmyslových zemích (jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada a Japonsko), jaké se těší uvnitř Evropské unie; žádá proto Komisi, aby pro malé a střední podniky EU zajistila lepší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a, bude-li to nutné, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v sektorech, kterých se veřejné zakázky týkají prostřednictvím uplatnění principu reciprocity;

52. domnívá se, že rovnost práv podniků EU, zejména malých a středních podniků, vyžaduje obezřetná a účinná opatření ze strany Evropské unie;

53. žádá Komisi, aby předložila realistické a konstruktivní návrhy na budoucí opětovné projednání a posílení Dohody WTO o veřejných zakázkách;

54. domnívá se, že veřejné zakázky by měly představovat klíčovou kapitolu všech dvoustranných a regionálních obchodních jednání vedených Evropskou unií, aby se dospělo k vyváženému otevření těchto trhů s veřejnými zakázkami;

55. s radostí vítá návrh Komise, který je součástí sdělení „Globální Evropa“ a jenž spočívá v uplatnění omezení při zadávání evropských zakázek pro země, které neumožňují přístup na své trhy veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby Parlamentu oznámila, jakých výsledků bylo dosud dosaženo a jaké iniciativy má v úmyslu realizovat za účelem zajištění lepšího přístupu evropských malých a středních podniků k veřejným zakázkám ve třetích zemích;

Zemědělské výrobky a zeměpisná označování

56. připomíná, jaký význam představuje přístup na zemědělské trhy pro evropské malé a střední podniky působící v zemědělství, a vyzývá Komisi, aby v rámci příštích mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání „zachovala“ zbývající možnosti celní ochrany, které tomuto odvětví byly poskytnuty, a aby spíše zajistila, že konkurenceschopné a známé evropské zemědělské výrobky nebudou neprávem poškozovány protikonkurenčními postupy, jež zavedly ostatní členské země WTO; má za to, že podstatný pokrok v záležitosti zeměpisných označování je nezbytný pro vyvážený výsledek jednání o zemědělství v Dohá;

57. podporuje iniciativy Komise, jejichž cílem je vytvořit mezinárodní referenční rámec pro jasnější a vyváženější zeměpisné označování; pokládá za nepřijatelné, aby označení původu a zeměpisná označení mnohých zemědělských výrobků byla používána takovým způsobem, který škodí především evropským malým a středním podnikům; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby rázně zakročily vůči zemím, jež tyto necelní překážky používají k nepatřičné ochraně svých trhů;

58. podporuje vytvoření mnohostranného mezinárodního registru zeměpisných označení, který by malým a středním podnikům umožnil jednoduchou a hospodárnou ochranu jejich vlastních zeměpisných označení; domnívá se, že je třeba, aby byl seznam chráněných zeměpisných označení doplněn o všechny výrobky EU, které vzhledem ke svému charakteru či místu nebo způsobu výroby evropským malým a středním podnikům zaručují výhody oproti podobným výrobkům pocházejícím z třetích zemí;

59. naléhavě vybízí ostatní členské země WTO, aby zaručily výrobkům EU plný přístup , jež jsou chráněny zeměpisným označením, a aby tedy v případě potřeby stáhly z trhu ty vlastní výrobky, které neprávem používají zmíněná označení, nebo alespoň aby poskytly plný přístup výrobkům se zeměpisným označením EU, jež se používalo dříve nebo z nějž se stalo označení obecné;

Podpora internacionalizace malých a středních podniků

60. domnívá se, že rozvojové programy zaměřené na internacionalizaci malých a středních podniků vnitrostátního či regionálního rozměru jsou velmi užitečným nástrojem a že přinášejí dobré výsledky; žádá, aby byly nadále spolufinancovány z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a aby bylo poskytováno více finančních prostředků na projekty nadnárodní spolupráce v rámci odvětvových partnerství, s cílem podpořit vývozní kapacitu a internacionalizaci malých a středních podniků a přitom společně otevírat nové trhy a rozvíjet společné tržní strategie se třetími zeměmi;

61. trvá na tom, že je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k financování, zejména k mikroúvěrům; je přesvědčen, že takové nástroje Společenství, jakými jsou Evropský investiční fond, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nebo iniciativa Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE), mohou přispět k vytvoření vhodnějšího rámce pro přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky, které se chystají internacionalizovat;

62. domnívá se, že je třeba podpořit zakládání společného podnikání a jiných dohod o partnerství mezi malými a středními podniky, jakožto strategii zaměřenou na pronikání na nové trhy, rozvíjení projektů přímých investic ve třetích zemích a účasti na nabídkových řízeních; žádá Komisi, aby mobilizovala finanční prostředky, zejména prostřednictvím cíle zaměřeného na evropskou územní spolupráci s cílem podpořit spolupráci mezi malými a středními podniky jednotlivých států v rámci Evropské unie;

Závěrečné úvahy

63. je toho názoru, že rozvoj a internacionalizace evropských malých a středních podniků vyžaduje zvláštní pozornost a podporu v rámci vymezení obchodní politiky EU;

64. vyzývá Komisi a členské státy, aby malé a střední podniky poskytovaly v současném období finanční krize plnou podporu tím, že jim zajistí neustálý přístup k úvěrům, které by přispěly k jejich rozvoji;

65. vyzývá Komisi a členské státy ke vzájemné spolupráci za účelem vymezení soudržné rozsáhlé politiky, která by evropským malým a středním podnikům umožnila harmonicky se rozvíjet a dosáhnout větší míry růstu, získat přístup na nové trhy a v obecnější rovině zvýšit svůj exportní potenciál a schopnost internacionalizovat se;

66. požaduje, aby Komise a členské státy – pomocí vhodné politické a finanční podpory – zaručily rozvoj evropských malých a středních podniků, a to ať už jde o jejich modernizaci či o vzdělávání jejich provozovatelů a ostatních zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání řídících pracovníků malých a středních podniků a vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj těchto činností; pokládá za naprosto nezbytné, aby Evropská unie plně převzala odpovědnost za ochranu tohoto bohatství spočívajícího ve znalostech, tradicích a v know-how, které malé a střední podniky dosud úspěšně budovaly a využívaly;

67. domnívá se, že je třeba zajistit účinnější koordinaci jednak uvnitř Společenství, tak i mezi Komisí, členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami; požaduje, aby byl včas informován o každé příští iniciativě, jež bude podniknuta v oblasti zahraniční konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a aby byl úzce zapojen do všech budoucích kroků, které Evropská unie bude mít v úmyslu učinit;

o o

68. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům členů WTO a WTO.

[1] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.
[2] Úř. věst. C 102 E, 24.04.2008, s. 128.
[3] http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/support_measures/internationalisation/report_internat.pdf
[4] Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.
[5] Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 276.
[6] Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155.
[7] Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.
[8] Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.
[9] Úř. věst. C 233 E, 28.09.2006, s. 103.
[10] Úř. věst. C 193 E, 17.08.2006, s. 110.
[11] Dokument Rady 7775/1/06.
[12] Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 321.
[13] Přijaté texty P6_TA(2008)0180.
[14] Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 881.
[15] Návrh nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (KOM(2005)0661).

Úvod

Malé a střední podniky představují bohatý zdroj, ale také velkou neznámou 21. století. Navzdory nesnadnému vývoji hospodářské situace a rostoucí konkurenci z mimoevropských zemí, jsou malé a střední podniky páteří evropské ekonomiky a zaměstnávají přibližně 70 % evropských pracovníků.

Ačkoliv je přítomnost malých a středních podniků na mezinárodních trzích lepší než v minulých letech, stále je nedostačující. Pouze 8 % malých a středních podniků působí na mezinárodní úrovni a většina jejich vývozů zůstává v rámci EU. Těch několik málo malých a středních podniků, které vyvážejí mimo státy EU, se navíc většinou soustřeďuje na rozvinuté a tradičně nasycené trhy, jako jsou Spojené státy americké, Kanada a Švýcarsko, zatímco na trzích rozvíjejících jsou malé a střední podniky zastoupeny řídce.

malé a střední podniky mají z důvodu vysokého počtu, omezených prostředků a jejich relativní roztříštěnosti navíc „menší“ váhu než velké podniky, které se již dlouho těší větší politické pozornosti, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak i na úrovni Společenství. Jestliže je pravda, že EU v poslední době usilovala o nápravu tohoto značně nevyváženého stavu zavedením politik zaměřených na malé a střední podniky, jako je ambiciózní projekt Small Business Act, pak také platí, že je třeba ještě hodně učinit proto, aby všechny evropské podniky mohly dosáhnout skutečně mezinárodní dimenze.

Je třeba připomenout, že problémy, které jsou pro velké podniky zrádnými překážkami, představují pro malé a střední podniky často nepřekonatelné bariéry, jež odrazují podnikatele, kteří se rozhodli své výrobky vyvážet.

Internacionalizace malých a středních podniků patří pravděpodobně k nejnáročnějším a nejcitlivějším úkolům v rámci Lisabonské strategie. Otevření trhů třetích zemí přináší evropským malým a středním podnikům vytváření nových pracovních míst a nutnost chránit místa stávající, uchovávat know how a specifické rysy evropského průmyslu, jakož i nabídnout zemím EU záruku stabilního a trvalého hospodářského růstu.

Mnohostranný rámec a WTO

Ačkoliv vyhlídky na vícestranné dohody širokého záběru nejsou příliš povzbudivé, je v tomto okamžiku důležité naléhavě vyžadovat takové přezkoumání systému WTO, aby více zohledňoval úlohu malých a středních podniků, jejich zájmy a potřeby.

WTO potřebuje podporu malých a středních podniků stejně tak, jako malé a střední podniky potřebují jasný a funkční mezinárodní právní rámec. K hlavním prioritám malých a středních podniků patří jistě odstranění netarifních překážek a podpora obchodu prostřednictvím vhodných opatření, která by zjednodušila a harmonizovala předpisy.

Sdělení „Globální Evropa“

Po mnohých letech si Komise uvědomila, že Lisabonská strategie by nemohla fungovat bez vážného zamyšlení nad vnějšími aspekty evropské konkurenceschopnosti. Sdělení „Globální Evropa“ bylo v tomto směru zcela jistě důležitým krokem kupředu, ale zjevně se ještě zaměřuje na takové směřování politiky, které je více nakloněno velkým evropským ekonomickým skupinám. Je proto třeba je přezkoumat.

Reforma nástrojů na ochranu obchodu

Zpravodajka vítá rozhodnutí Komise stáhnout návrh na jednostrannou reformu antidumpingových opatření, který byl předložen začátkem roku 2007. Od této iniciativy, která ve svých východiscích evidentně řešila jiné otázky než konkurenceschopnost evropského průmyslu, bylo logicky upuštěno.

Nicméně situace související s ochranou obchodu ze strany Společenství se v posledních letech mandátu současné Komise zhoršila a budoucnost tohoto zásadního nástroje obchodní politiky Společenství je znepokojivá. Systém je tudíž třeba zprůhlednit a zdokonalit tak, aby byl vstřícnější k oprávněným potřebám evropského průmyslu.

K opatřením, která by se měla učinit bez prodlení, patří posílení útvaru na podporu malých a středních podniků, který byl s velkou pompou zřízen před několika lety a poté téměř zapomenut. Důležité je, aby Komise nabídla malým a středním podnikům a jejich sdružením, jež si stěžují na nekalé obchodní praktiky uplatňované vůči nim, pomoc svých útvarů a své poradenské služby. Nezbytná je tedy kvalifikovaná pomoc při přípravě a přezkoumávání podnětů k šetření v případě porušení antidumpingových a antisubvenčních předpisů.

Další podstatný bod ochrany obchodu souvisí s přístupem k samotným šetřením. Ze statistik vyplývá, že většina případů porušení antidumpingových předpisů se týká velkých průmyslových skupin či odvětví, v nichž obvykle působí malý počet podniků.

Tato ochrana, kterou nabízí dohody WTO, se tím pádem nevztahuje na průmyslová odvětví, jež mají pro evropské hospodářství prvořadý význam. Taková situace se musí změnit. Především je zapotřebí změnit koncepci „poměru celkové produkce Společenství“ snížením limitu, který byl stanoven pro podněty k šetření (v současnosti je to 25 % produkce Společenství), a umožnit profesním sdružením, v nichž mají malé a střední podniky významnější zastoupení, aby mohly tyto podniky právoplatně zastupovat v jednáních s Komise.

Stejně tak je naprosto nezbytné, aby obrovské množství informací, které Komise vyžaduje při přípravě podnětu k šetření, bylo patřičně sníženo, a aby se na podnicích nevyžadovalo, aby nahrazovaly vyšetřující orgán při zjišťování důvěrných informací, jež se vzhledem k jejich charakteru velmi obtížně získávají.

Mimoto, pokud jde o stížnosti v oblasti ochrany obchodu, které na evropské malé a střední podniky podaly třetí země, zpravodajka je toho názoru, že Komise musí s větším úsilím reagovat na tyto postupy, k nimž platné mezinárodní dohody žádným způsobem neopravňují a jež vážně malé a střední podniky poškozují.

Duševní vlastnictví a označování původu

Porušování práv duševního vlastnictví poškozující evropské podniky v posledních letech velmi výrazně vzrostlo jak v rámci EU, tak i mimo ni. Padělání je jev, který se netýká pouze velkých značek, ale i mnohých malým a středním podnikům, a jenž omezuje jejich schopnost rozvíjet se a vyvážet do zahraničí. I když některé padělané výrobky pocházejí ze Společenství, většina těchto výrobků se vyrábí ve třetích zemích mimo EU.

Padělání způsobuje často nenapravitelné škody tomuto druhu společností, které nedisponují takovými prostředky jako nadnárodní společnosti, aby si mohly dovolit takový luxus, že by se patřičně bránily. Je tudíž nutné posílit ochranu práv duševního vlastnictví nejen v Evropě, ale také a obzvláště v takových zemích, jako je Čína, v nichž se padělání více zakořenilo. V této souvislosti by malým a středním podnikům měla být zaručena lepší politická a diplomatická podpora a, v některých případech, i právní a finanční pomoc, aby mohly nést značné náklady, které s sebou soudní spory ve třetích zemích nesou. Navíc je třeba, aby EU a její členské státy pohotově zakročily vůči místním podnikům a donutily je k přísnějšímu dodržování dohody TRIPS (dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví) a vnitrostátních právních předpisů na ochranu duševního vlastnictví.

Stejně tak by bylo žádoucí zavést systém označování původu u výrobků pocházejících z mimoevropských zemí, aby dotčená odvětví, v nichž převažují malé a střední podniky, mohla uplatnit výhody vyplývající z evropského původu svých výrobků, na který spotřebitelé často nahlížejí jako na záruku bezpečnosti a dodržování přísných výrobních norem.

Strategie přístupu na trhy třetích zemí

Tento aspekt sdělení Globální Evropa byl již rozebírán ve zprávě Výboru pro mezinárodní obchod z minulého roku, s jejímiž závěry lze plně souhlasit.

Pokud jde o malé a střední podniky, bylo by vhodné, aby se kromě zlepšení šíření informací o netarifních překážkách obchodu, které třetí země používají s cílem zabránit v dovozu zboží, přistoupilo k racionalizaci databáze o přístupu na trh (Market Access Database), která by zejména řídícím pracovníkům malých a středních podniků umožnila snazší způsob využití této databáze. Za účelem zaručení rovnoprávného přístupu všech evropských hospodářských subjektů je stejně tak nezbytné vytvořit určité sekce databáze, jež by byly věnovány malýma středním podnikům, a přeložit celou dotčenou internetovou stránku do všech úředních jazyků EU. Na místě by konečně také bylo, aby v týmech pro přístup na trh, které se Komise zavázala vytvořit jako součást svých hlavních delegací, pracovala osoba, jež by se věnovala vysloveně problémům malých a středních podniků.

Dohody o volném obchodu

Potíže, které v minulých letech vedly k opožděnému uzavření mezinárodních dohod, otevřely cestu nové generaci dvoustranných dohod o volném obchodu, jež se v současné době projednávají.

Komise by v této souvislosti měla stále pozorněji hodnotit vliv, jaký tyto dohody mohou mít na malé a střední podniky jak v EU, tak i na trzích třetích zemí.

Komise by proto neměla uzavírat dohody, které by nebyly ku prospěchu evropskému hospodářství celkově, a obzvláště malým a středním podnikům, nebo z nichž by vyplývaly jednostranné obchodní výhody náležitě nevyvážené analogickými nabídkami. Výjimku tvoří méně rozvinuté země, na které se vztahují kritéria, která nejsou čistě ekonomického charakteru. Navíc je nutné, aby Komise zaručila stálé monitorování těchto dohod a včas zakročila v případě nedodržení závazků, které smluvní strany přijaly.

Usnadnění obchodu

Iniciativy zaměřené na usnadňování obchodu by měly řešit všechny potíže, s nimiž se obchodní subjekty potýkají, pokud chtějí své výrobky vyvážet na určité trhy. Tyto potíže (požadování příliš velkého množství dokumentace, bezdůvodně náročné celní postupy a další byrokratické průtahy) představují pro evropský průmysl a obzvláště pro malé a střední podniky skutečný problém. Podle výpočtů představují dokonce až 15 % hodnoty zboží vyváženého z EU.

Jakkoliv jsou iniciativy Komise v této oblasti slibné, dosud nevedly ke skutečnému zlepšení situace malých a středních podniků. Bylo by tudíž vhodné, aby Komise neprodleně přistoupila k projednávání této otázky se svými obchodními partnery, a to jak na dvoustranné, tak i na mnohostranné úrovni, a aby přijala náležitá protiopatření, pokud by tímto způsobem dohodnutá zlepšení byla opakovaně a bezdůvodně zaváděna se zpožděním.

Veřejné zakázky

Oblast veřejných zakázek je pro evropské hospodářství jednou z nejslibnějších hospodářských oblastí. Evropský průmysl v sobě v tomto sektoru skrývá reálný potenciál růstu, ale s trvalými potížemi se potýká v četných třetích zemích, jež odmítají zaručit evropským podnikům analogický přístup k jejich postupům při zadávání veřejných zakázek, které jsou často nedostatečně průhledné a spravedlivé.

I když je tato otázka ošetřena příslušnou dohodou WTO, je zcela jasné, že bez iniciativ EU nebude v současném obchodním rámci možné zaručit evropským podnikům naprostou rovnoprávnost.

Návrh Komise uplatňovat omezení při zadávání evropských zakázek na země, které neumožňují přístup na své trhy veřejných zakázek, je z pohledu malých a středních podniků zajisté vítaný a přínosný. V tomto ohledu by Komise měla Evropský parlament informovat o tom, jakých výsledků bylo dosud dosaženo a jaké iniciativy má v úmyslu podniknout za účelem zlepšení přístupu evropských malých a středních podniků k veřejným zakázkám ve třetích zemích.

Označování původu a zemědělství

Vzhledem k vyhlídkám na postupnou liberalizaci je tudíž zapotřebí posílit konkurenceschopnost zemědělských a potravinářských výrobků a chránit strukturu evropské zemědělské výroby, které sestává téměř výhradně z malých a středních podniků. Zpravodajka se mimo jiné domnívá, že ke každému dalšímu odstranění některého ze zbývajících evropských nástrojů celní ochrany může dojít pouze současně s liberalizací zemědělských trhů hlavních partnerů EU, pochopitelně s výjimkou rozvojových zemí.

Je proto zapotřebí zaručit lepší ochranu evropských označení původu a zabránit tomu, aby takové výrobky jako parmská šunka nemohly být uváděny na trh v Kanadě či v Mexiku, jelikož jejich označení si již dříve registrovali místní výrobci.

S návrhy Komise vytvořit registr zeměpisných označení lze plně souhlasit. Komise a členské státy by měly jak na diplomatické úrovni, tak v rámci WTO aktivně usilovat o to, aby ke zneužívání těchto označení původu již nedocházelo, nebo by měly alespoň prosazovat volný přístup k evropským označením původu, z nichž se stala označení obecná, nebo jež byla používána dříve.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k posílení úlohy evropských malých a středních podniků v mezinárodním obchodě
(2008/2205(INI))

Navrhovatel: Daniel Caspary

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že v Evropě existují vysoce konkurenceschopné malé a střední podniky , které na úzce specializovaných trzích zaujímají ve světě vedoucí postavení, a jsou proto motorem pokroku Lisabonské strategie;

2. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své politiky a podpořily jimi mezinárodní rozvoj svých malých a středních podniků a aby přijaly nástroje, jež by napomohly zlepšit financování, způsobilost a informovanost v souvislosti s přístupem na trhy třetích zemí;

3. upozorňuje na to, že na přeshraničních činnostech se podílí pouze 8 % všech malých a středních podniků, což omezuje potenciál jejich růstu; je přesvědčen, že členské státy by měly spolupracovat na harmonizaci administrativních požadavků, které ovlivňují činnosti uvnitř Společenství;

4. poukazuje na to, že je důležité, aby výzvám ve sféře mezinárodního obchodu čelili kvalifikovaní a školení podnikatelé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikatelům poskytovaly více výcvikových programů zaměřených na podnikatelské prostředí v podmínkách globalizace (jako je např. projekt Enterprise Europe Network nebo iniciativa „Brána do Číny“); vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi malými a středními podniky a vysokými školami s cílem dosáhnout lepších výsledků ve výzkumu a inovacích; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního výměnného programu EU pro mladé podnikatele po vzoru programů Erasmus / Leonardo da Vinci;

5. zdůrazňuje, že je nutné, aby malé a střední podniky získaly přístup k finančním prostředkům určeným pro mezinárodní činnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby u Evropské investiční banky a jiných finančních institucí podporovaly zvláštní půjčky a další výrobky zaměřené na mezinárodní činnosti malých a středních podniků;

6. uznává, že stávající nástroje na ochranu obchodu, jako např. antisubvenční a antidumpingová opatření, je třeba lépe přizpůsobit malým a středním podnikům; domnívá se, že při mimořádných událostech by mělo být možné přijmout dočasná „ochranná“ opatření;

7. konstatuje, že je nutné zjistit, jakým způsobem by bylo možné zkrátit platební lhůty pro malé a střední podniky, aby se zajistila jejich solventnost a aby dostály kapitálovým požadavkům; vyzývá proto Komisi, aby v této oblasti vypracovala návrhy vhodných opatření;

8. zdůrazňuje, že normalizace může vést k inovacím a konkurenceschopnosti, pokud zjednoduší přístup na trhy a umožní provozuschopnost; vybízí Komisi, aby evropské normy ve větší míře prosazovala na mezinárodní úrovni;

9. konstatuje, že malé a střední podniky hrají důležitou úlohu v přenosu technologií v oblasti změny klimatu a významný je i jejich podíl na rozvojové pomoci;

10. zdůrazňuje, že k tomu, aby se malé a střední podniky mohly zapojit do činností na mezinárodní úrovni, potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví jako nezbytný předpoklad rozvoje nových technologií; z tohoto důvodu poukazuje na to, že klíčovým nástrojem podpory internacionalizace malých a středních podniků je jednoduchý a účinný systém pro ochranu práv duševního vlastnictví;

11. vítá návrh Komise vyjádřený v jejím sdělení ze dne 25. června 2008, které nese název „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act pro Evropu“, motivovat malé a střední podniky k tomu, aby využívaly výhod růstu trhů, a v tomto směru je podporovat; domnívá se, že vytvoření evropských podnikatelských středisek (European Business Centres) na vybraných trzích by představovalo užitečný nástroj za předpokladu, že by se zabránilo zdvojení stávajících struktur; podporuje zřízení týmů pro přístup na trh zaměřených na klíčové exportní trhy, jejichž činnost by se měla soustředit zejména na překážky, s nimiž se na trhu potýkají malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby tyto nástroje pravidelně aktualizovala tím, že v nich bude zohledňovat potřeby malých a středních podniků, a aby je v roce 2012 podrobila přezkumu;

12. vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí na podporu boje proti padělání s cílem chránit evropské podniky a aby se přitom zaměřila zejména na malé a střední podniky a na ochranu zájmů a zdraví občanů;

13. vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o tom, jak pokračuje internacionalizace evropských malých a středních podniků;

14. vítá, že se v květnu 2009 uskuteční „Evropský týden malých a středních podniků“, a doporučuje, aby byly v rámci této akce poskytovány malým a středním podnikům informace o tom, jak mohou svou vývozní činnost rozvíjet za hranicemi EU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k posílení úlohy evropských malých a středních podniků v mezinárodním obchodě
(2008/2205(INI))

Navrhovatelka: Małgorzata Handzlik

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují 99 % evropských podniků, ale pouze 8 % z nich vyváží zboží za hranice svého státu a 3 % za hranice Evropské unie,

B. vzhledem k tomu, že mezinárodně působící podniky prokázaly vyšší inovační kapacitu; vzhledem k tomu, že internacionalizace a inovace jsou hnacími silami konkurenceschopnosti a růstu, které mají zásadní význam pro dosažení cílů Lisabonské strategie v oblastech růstu a zaměstnanosti,

1. domnívá se, že by se politiky v oblasti jednotného trhu měly zaměřit na zlepšení situace evropských malých a středních podniků tím, že pro ně vytvoří příznivé podnikatelské prostředí a zajistí, aby mohly plně využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh; dále se domnívá, že by tyto politiky měly případně také posílit mezinárodní úlohu malých a středních podniků;

2. je toho názoru, že by měl být vytvořen jasný vztah mezi činnostmi prováděnými v rámci právního předpisu „Small Business Act“ (SBA) a iniciativami vedoucími k větší internacionalizaci malých a středních podniků;

3. vyzývá Komisi, aby zvážila další možnosti vnitřního trhu, pokud jde o podporu mezinárodní konkurenceschopnosti evropských podniků;

4. domnívá se, že by členské státy měly zvýšit počet programů vládní podpory zaměřených na internacionalizaci malých a středních podniků, jako je podpora příležitostí k vývozu a pomoc malým a středním podnikům při vyhledávání zahraničních obchodních partnerů;

5. vyzývá Komisi, aby zintenzivnila poskytování informací o příležitostech k vývozu v rámci EU a na trhy třetích zemí a poradenských službách, které mají evropské malé a střední podniky k dispozici na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, a zaměřila se na příležitosti k vývozu nových technologií a výrobků a služeb dodávaných na specializované a rozhodující trhy;

6. domnívá se, že by Komise měla dále posílit spolupráci a dialog o regulaci s orgány příslušných trhů třetích zemí s cílem dosáhnout konvergence regulačních zásad, jako jsou právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví a zadávání veřejných zakázek, s ohledem na dříve přijatá ustanovení právních předpisů Společenství a na specifické potřeby evropských malých a středních podniků;

7. vítá skutečnost, že Komise podepsala smlouvu o přidělení zakázky na vypracování studie o internacionalizaci malých a středních podniků; domnívá se, že tato studie přinese podrobný přehled situace, pokud jde o internacionalizaci evropských malých a středních podniků; vyzývá Komisi k přijetí účinných opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila jejich působení v globalizovaném světě;

8. vyzývá Komisi, aby uveřejnila zprávu o zapojení evropských malých a středních podniků do mezinárodního obchodu a případně předložila návrhy na vytvoření rámce pro globální politický přístup k malým a středním podnikům, a to v kontextu SBA a se zvláštním zaměřením na podíl evropských malých a středních podniků na mezinárodním obchodě;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby malé a střední podniky poskytovaly v současném období finanční krize plnou podporu tím, že jim zajistí neustálý přístup k úvěrům, které by přispěly k jejich rozvoji.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

John Attard-Montalto, Jan Březina, Jorgo Chatzimarkakis, Dragoş Florin David, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Erna Hennicot-Schoepges, Reino Paasilinna, Vladimír Remek, Teresa Riera Madurell, Britta Thomsen, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Etelka Barsi-Pataky, Ivo Belet, Manuel António dos Santos, Neena Gill, Edit Herczog, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Louis Grech, Aurelio Juri, Sepp Kusstatscher, Eva Lichtenberger, Rosa Miguélez Ramos, María Sornosa Martínez

Právní upozornění - Ochrana soukromí