ZPRÁVA o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2007 předložené Evropskému parlamentu v souladu s oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006

26. 1. 2009 - (2008/2241(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Jacek Saryusz-Wolski
PR_INI art112-1

Postup : 2008/2241(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0019/2009
Předložené texty :
A6-0019/2009
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2007 předložené Evropskému parlamentu v souladu s oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006

(2008/2241(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 21 Smlouvy o EU,

–   s ohledem na výroční zprávu Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) předloženou Evropskému parlamentu v souladu s oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006[1],

–   s ohledem na Evropskou bezpečnostní strategii (EBS), kterou Evropská rada schválila dne 12. prosince 2003,

–   s ohledem na svá usnesení ze dnů 14. dubna 2005[2], 2. února 2006[3], 23. května 2007[4] a 5. června 2008[5] o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP,

–   s ohledem na čl. 112 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6–0019/2009),

A. vzhledem k tomu, že jasně vymezené zájmy Unie jsou zásadní pro dosažení cílů jejích vnějších činností a především těch v souvislosti s její společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP),

B.  vzhledem k tomu, že kdykoli vystupovala EU jednotně, požívala značnou autoritu, dosáhla hmatatelných výsledků a významně ovlivňovala průběh událostí v míře odpovídající její hospodářské síle,

C. vzhledem k tomu, že se SZBP v současné době opírá o celou škálu konsolidovaných operativních nástrojů a vstupuje do nové fáze, pro niž je charakteristický větší důraz na strategické myšlení a jasně prioritní opatření,

D. vzhledem k tomu, že pro zlepšení účinnosti a jednotnosti svých kroků na mezinárodní scéně, potřebuje EU především nástroje zahraniční politiky, které jsou stanoveny v Lisabonské smlouvě; vzhledem k tomu, že by však k posílení institucionální soudržnosti vnějších činností EU měly být využity všechny reálné možnosti nabízené současnými smlouvami spolu se silnou společnou politickou vůlí,

Zásady

1.  opětovně zdůrazňuje, že SZBP se musí zakládat na hodnotách, které ctí Evropská unie a její členské státy, zejména na demokracii, právním státu, úctě k lidské důstojnosti, lidským právům a základním svobodám, podpoře míru a účinného multilateralismu, a těmito hodnotami se řídit;

2.  zdůrazňuje, že EU musí využít SZBP k boji za společné zájmy svých občanů, včetně jejich práva na život v míru a bezpečnosti v čistém životním prostředí a na diverzifikaci přístupu ke klíčovým zdrojům, jako je energie;

3.  pevně věří, že Evropská unie může účinně jednat pouze v případě, že bude vystupovat jednotně, že bude vybavena odpovídajícími nástroji, že bude dále upevňovat spolupráci s OSN a že jí bude prostřednictvím informované kontroly Evropského parlamentu a parlamentů vnitrostátních, jednajících na příslušných úrovních a v souladu se svým mandátem, přiznána plná demokratická legitimita; v této souvislosti se domnívá, že členové výborů pro zahraniční věci a obranu vnitrostátních parlamentů by měli být Evropským parlamentem vyzváni k pravidelným setkáním s cílem společně přezkoumávat hlavní vývoj SZBP na základě analytických nástrojů a metod; zastává názor, že by mělo být vyvinuto další úsilí na zvýšení informovanosti evropských občanů o SZBP;

Rozpočtová hlediska

4.  s politováním konstatuje, že rozpočet SZBP bojuje s vážným nedostatkem finančních prostředků, a připomíná, že má-li být SZBP důvěryhodná a naplňovat očekávání občanů EU, musí jí být přiděleny finanční zdroje, které budou v souladu s jejími záměry a specifickými cíli;

5.  vítá pravidelná konzultační jednání o SZBP mezi Evropským parlamentem a předsednictvím Rady, která jsou stanovena Interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí[6]; zdůrazňuje však, že tato jednání by měla být chápána jako příležitost k pravidelné výměně názorů na nadcházející potřeby, plánované akce v oblasti SZBP a na střednědobé a dlouhodobé strategie EU ve třetích zemích;

6.  přivítal by více informací Rady o činnostech financovaných z jejího rozpočtu nebo prostřednictvím mechanismu ATHENA, a především o tom, jak tyto rozpočtové prostředky doplňují finanční prostředky vyčleněné na opatření SZBP v rozpočtu EU;

7.  požaduje, aby byl rozpočet SZBP pro rozpočtový orgán a orgán udělující absolutorium naprosto transparentní; znovu opakuje své znepokojení nad praxí převádění nevyčerpaných rozpočtových prostředků v rámci kapitoly SZBP a vyzývá Komisi, aby Parlament včas informovala o vnitřních převodech, zejména proto, že většina misí SZBP – nemluvě např. o pozorovatelské misi (EUMM) v Gruzii nebo o misi zaměřené na budování právního státu (EULEX) v Kosovu – jsou citlivé politické záležitosti a řeší značně medializované krize;

Výroční zpráva Rady o SZBP za rok 2007

8.  s uspokojením konstatuje, že zpráva Rady vůbec poprvé systematicky uvádí usnesení přijatá Evropským parlamentem; s politováním však konstatuje, že Rada nezahájila skutečný dialog o stanoviscích předložených Parlamentem a že tato usnesení neuvádí ani ve svých operativních dokumentech, jako jsou společné akce nebo postoje;

9.  domnívá se, že výroční zpráva Rady by se neměla omezit pouze na poskytnutí podrobného seznamu provedených činností, ale měla by spíše poskytovat příležitost k navázání dialogu s Evropským parlamentem s cílem rozvinout strategičtější přístup k SZBP, který by byl založen na stanovení hlavních úkolů a vytyčení priorit a cílů pro budoucí akce;

10. proto naléhavě žádá Radu, aby znovu zvážila obecné odůvodnění a konkrétní podobu zprávy s cílem zajistit, aby zpráva zahrnovala důkladné posouzení politiky Unie uplatňované vůči třetím zemím či regionálním blokům a její reakci na humanitární a bezpečnostní krize a konkrétní návrhy budoucích akcí;

Nový transatlantický program

11. věří, že nadcházející měsíce poskytnou EU jedinečnou příležitost k tomu, aby ve spolupráci s novou vládou USA vypracovala nový transatlantický program, který se bude zabývat strategickými otázkami společného zájmu, jako je nová, celistvější a účinnější globální správa věcí veřejných založená na silnějších mnohostranných organizacích, finanční krize, vytvoření nového souboru euroatlantických institucí a rozvinutého a rozsáhlého transatlantického trhu, opatření proti změně klimatu, zajištění dodávek energie, podpora trvalého míru na Blízkém východě, situace v Íránu, Iráku a Afghánistánu, boj s terorismem a organizovaným zločinem a rozvojové cíle tisíciletí;

Horizontální aspekty SZBP

12. věří, že SZBP by se měla dále zaměřovat na podporu lidských práv, prosazování míru a bezpečnosti v sousedství Evropy a na celosvětové úrovni, na podporu účinného multilaterálního přístupu a dodržování mezinárodního práva, boj s terorismem, nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení, změnu klimatu a zabezpečení dodávek energie, protože tyto otázky představují největší problémy naší planety, a tak přímo souvisí s obavami evropských občanů;

13. vyzývá Radu, aby postupovala důsledně podle doporučení Parlamentu týkajících se vypracování společné vnější energetické politiky EU a aby v této souvislosti zejména podpořila soudržnost EU při jednáních s dodavateli energie a tranzitními zeměmi a hájila její společné zájmy, vypracovala účinné diplomatické postupy pro otázky energetiky a účinnější mechanismy reakce na krizové situace a konečně aby zajistila diverzifikaci dodávek energie a její udržitelné využívání a podporu obnovitelných zdrojů energie;

14. vítá skutečnost, že stávající revize evropské bezpečnostní strategie (EBS) zohledňuje nová bezpečnostní rizika, jako např. problémy v souvislosti se zajištěním dodávek energie, změnou klimatu a bezpečností kybernetického prostoru, a že jejím cílem je zvýšení kvality samotného provádění strategie; připomíná v této souvislosti diskusi zahájenou Radou ministrů, Evropským parlamentem a parlamenty členských států o budoucnosti evropské bezpečnosti; zdůrazňuje, že tyto diskuse mezi EU, USA, Ruskem a členskými státy OBSE, jež nejsou členy EU, by si v žádném případě neměly klást za cíl vytvoření zcela nové koncepce a že by měly navazovat na úspěchy a hodnoty Evropské unie, jak uvádí článek 11 Smlouvy o Evropské unii, Helsinský závěrečný akt a Pařížská charta;

15. také se domnívá, že válka v Gruzii potvrzuje potřebu dále vypracovat v rámci revize EBS preventivní diplomatické postupy EU, které by měly doplnit vhodné nástroje zaměřené na předcházení krizím, zejména nástroj stability, pohotovostní plánování a spolehlivé dlouhodobé financování; a potřebu plně využívat schopností a zkušeností EU při řízení katastrof a krizí;

Hlavní obavy EU týkající se bezpečnosti

Oblast západního Balkánu

16. připomíná, že stabilizace Kosova po dohodě o konečném statusu je zásadní pro dosažení stability v zemích západního Balkánu; vítá proto konsenzus dosažený v Radě bezpečnosti OSN 26. listopadu 2008, který umožnil rozmístění jednotek EULEX v Kosovu, naléhavě žádá Radu, aby ve spolupráci s misí OSN v Kosovu zajistila jasné pracovní vztahy a hladké předání mandátu mezi těmito dvěma misemi v oblasti právního státu; vyzývá misi EULEX, aby rychle předložila výsledky v oblasti boje s organizovaným zločinem a stíhání osob obviněných z válečných zločinů; dále vyjadřuje podporu práci zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu a vybízí ho, aby pokračoval v plnění svého mandátu a podporoval duch pragmatické spolupráce mezi orgány v Prištině a Bělehradu ve prospěch srbských komunit žijících v Kosovu;

17. znovu zdůrazňuje, že cílem EU v Bosně a Hercegovině zůstává zajištění nezvratného směřování stabilní, mírumilovné a mnohonárodnostní země k členství v EU; podporuje politické představitele Bosny a Hercegoviny v provádění dohody uzavřené dne 8. listopadu 2008 s cílem rychle splnit zbývající cíle a podmínky stanovené Radou pro nastolení míru pro přechod mandátu z Úřadu vysokého představitele na úřad zvláštního zástupce EU do poloviny roku 2009; vyjadřuje obavy nad případným stažením mezinárodního společenství z Bosny a Hercegoviny; je skutečně přesvědčen o tom, že k ukončení mezinárodního zapojení může dojít pouze po úplné dohodě s bosenskými orgány a až v okamžiku, kdy se Bosna a Hercegovina stane stabilním státem s dobře fungujícími institucemi;

Východní partnerství

18. znovu zdůrazňuje své přesvědčení, že je nutné posílit pobídky pro partnerské země EPS k provedení reforem, a domnívá se, že nedávná krize v oblasti jižního Kavkazu jednoznačně prokázala potřebu silnějšího zastoupení EU ve východních sousedních zemích; z tohoto důvodu podporuje přístup, jenž zastává Komise ve svém sdělení o východním partnerství, jehož cílem je vytvořit rozsáhlou a rozvinutou zónu volného obchodu, postupně odstranit všechny překážky volného pohybu osob (případně včetně bezvízového cestování) a spolupráci ve všech oblastech bezpečnosti, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek energie; domnívá se, že by se toto východní partnerství a spolupráce EU v oblasti Černého moře měly navzájem posilovat s cílem vytvořit oblast míru, bezpečnosti, stability a respektování územní celistvosti; zastává názor, že by toto partnerství mělo být spojeno se zdvojnásobením finanční pomoci EU a silným politickým rozměrem, jehož nedílnou součástí by měl být EURONEST, smíšené parlamentní shromáždění skládající se z poslanců Evropského parlamentu a parlamentů sousedních států;

19. podporuje rozhodnutí Rady obnovit vztahy s běloruskými orgány a současně pokračovat v dialogu se všemi demokratickými silami v této zemi za předpokladu, že běloruské orgány budou na tento návrh reagovat vstřícně a dosáhnou hmatatelného pokroku v oblasti demokratických hodnot, právního státu, lidských práv a základních svobod; domnívá se, že na tomto základě by v režimu přísné podmíněnosti měla být utvářena postupná spolupráce, jejímž prostřednictvím se Bělorusko postupně začlení do východního partnerství; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby bezodkladně podnikly účinné kroky s cílem usnadnit udělování víz běloruským občanům a také snížit náklady na jejich vstup do schengenského prostoru;

Gruzie

20. chválí francouzské předsednictví Rady za zajištění toho, že Evropská unie hrála klíčovou úlohu při ukončení války v Gruzii; vyzývá Unii, a zejména její zvláštní zástupce, aby prosazovali zásadu územní celistvosti Gruzie a respektování menšin a současně usilovali o dosažení dohody, která poskytne účinné mechanismy pro bezpečný návrat vnitřně vysídlených osob a uprchlíků a účinné sledování bezpečnostní situace v regionu;

21. naléhavě žádá Radu, aby trvala na úplném provedení dohody o příměří a zajistila, že bude pozorovatelům EU udělen plný přístup do všech oblastí postižených konfliktem v souladu s mandátem EUMM; přikládá velký význam tomu, aby dostával pravidelné a úplné informace o zprávách vypracovaných EUMM;

22. domnívá se, že by EU měla pozorně sledovat další eventuální konflikty v této sousední oblasti EU a zavázat se k pomoci při jejich řešení, například i tím, že vytvoří kontakty a komunikační kanály se všemi zúčastněnými stranami v regionu; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by měla být navázána úzká spolupráce s Tureckem;

Rusko

23. domnívá se, že partnerství EU s Ruskem musí být založeno na ucelené strategii a jasném závazku obou stran, aby jednaly způsobem, který je plně v souladu s mezinárodním právem a s jejich bilaterálními a multilaterálními dohodami; v souladu se závěry předsednictví Evropské rady ze dnů 1. září a 15.–16. října 2008 zdůrazňuje, že Rusko musí plnit závazky, které přijalo v rámci dohod ze dnů 12. srpna a 8. září 2008; z tohoto důvodu je přesvědčen, že souhlas Ruska s umožněním mezinárodním pozorovatelům sledovat situaci v jižní Osetii a Abcházii a jeho plné dodržování podmínek plánu o šesti bodech jsou nezbytné pro normalizaci vztahů mezi EU a Ruskem; zastává také názor, že strategické partnerství není možné bez plného sdílení a respektování hodnot demokracie, dodržování lidských práv a právního státu; vyzývá Radu, aby těmto hodnotám přisoudila zásadní význam při probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství a spolupráci;

Blízký východ

24. vyjadřuje politování nad zhoršením situace na Blízkém východě a vysokým počtem civilních obětí, které si vyžádal ozbrojený konflikt v Pásmu Gazy, který je navíc komplikován nedostatečným pokrokem v mírovém procesu; varuje před uplynutím lhůty stanovené na konferenci v Annapolisu a je přesvědčen o přínosu, který může mít posílená transatlantická spolupráce pro annapolský proces; domnívá se, že Evropská unie by v této oblasti měla zastávat silnou a jasnou politickou úlohu odpovídající finančním zdrojům, které uvolnila zejména pro řešení dramatické humanitární krize v Pásmu Gazy; vyzývá Radu, aby pokračovala v úsilí o dosažení trvalého příměří v Pásmu Gazy v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti č. 1860 (2009), které by umožnilo zahájit mírová jednání mezi izraelským a palestinským lidem v koordinaci s ostatními zúčastněnými stranami v tomto regionu; naléhavě vyzývá Radu, aby zvážila použití všech prostředků na podporu trvalého míru v tomto regionu, včetně vyslání mise EBOP (Evropské bezpečnostní a obranné politiky);

25. vítá záměr Rady obnovit mandát policejní mise EU na palestinských územích a věří, že je stále třeba významněji podporovat vytváření právního státu a posílit policejní sbory; dále bere na vědomí rozhodnutí Rady prodloužit mandát pohraniční mise Evropské unie v Rafáhu a její odhodlání a ochotu tuto misi obnovit; domnívá se, že toto odhodlání by mělo vyústit v konkrétní iniciativy s cílem znovu zavést svobodu pohybu na palestinských územích;

Unie pro Středomoří

26. s uspokojením vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na summitu ministrů EUROMED v Marseille v souvislosti s upřesněním institucionálního rámce Unie pro Středomoří; je toho názoru, že otázky lidských práv, míru, bezpečnosti a rozvoje v oblasti Středomoří nelze projednávat samostatně; zdůrazňuje, že politický a kulturní dialog, hospodářské vztahy, řízení migračních toků, environmentální politiky a bezpečnost, včetně boje proti terorismu, musí tvořit podstatnou část evropsko-středomořského programu; vyzývá Komisi a Radu, aby v Unii pro Středomoří zajistily Turecku významnou a přiměřenou úlohu; domnívá se, je velmi důležité, aby Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění bylo začleněno do struktury Unie pro Středomoří, a získalo tak parlamentní rozměr;

Blízký a Střední východ

27. domnívá se, že by EU měla posílit svou účast v Iráku a ve spolupráci s iráckou vládou a OSN by měla podporovat proces rozvoje demokratických institucí, právního státu a dodržování lidských práv, a také proces usmiřování, a to nejen v Iráku samotném, ale také mezi Irákem a jeho sousedními státy; vítá rozšíření mise EUJUST LEX a pokrok dosažený při přípravě vůbec první dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Irákem;

28. vyzývá EU k vytvoření efektivnějšího a komplexnějšího vztahu s Íránem, který by měl vedle jaderné problematiky řešit také obchodní spolupráci a spolupráci v oblasti energetiky, regionální stabilitu a v neposlední řadě řádnou správu věcí veřejných a dodržování lidských práv;

29. domnívá se, že by EU měla prosazovat nový přístup vůči Afghánistánu a koordinovat ho s novou vládou USA s cílem otevřít dveře k jednání mezi afghánskou vládou a strukturami, které chtějí přijmout ústavu a vzdát se násilí; připomíná, že by se podpora měla více zaměřit na právní stát, řádnou správu věcí veřejných, poskytování základních služeb (se zvláštním zřetelem na zdraví) a rozvoj hospodářství a venkova, a to i prostřednictvím podpory reálných alternativ k výrobě opia;

30. je znepokojen zhoršováním bezpečnostní situace v Afghánistánu; trvá na tom, že je naléhavě nutné překonat institucionální překážky a zlepšit spolupráci mezi EU a NATO s cílem usnadnit operace policejní mise EU v Afghánistánu (EUPOL); domnívá se, že EU a USA by měly lépe koordinovat své iniciativy v oblasti policejní reformy; vítá závazek členských států EU zvýšit počet pracovníků EUPOL a vyzývá k jejich rychlému rozmístění; je přesvědčen, že úspěch operace má velký význam pro budoucnost transatlantické aliance, a proto by měly všechny členské státy více přispět k dosažení stability v Afghánistánu;

Afrika

31. vyzývá Radu, aby rozšířila program týkající se Afriky a zahrnula do něho větší rozsah politik než v současnosti a aby ho zařadila mezi priority vnější činnosti EU;

32. domnívá se, že k řešení konfliktu v Dárfúru na regionální úrovni je třeba, aby EU i nadále podporovala OSN ve východním Čadu; bere na vědomí, že mise EUFOR v Čadu ukončí svou činnost podle plánu a předá své operace misi OSN; vyzývá Radu, aby usnadnila hladké předání mandátu a koordinovaným způsobem zvážila, jak by EU mohla při rozmísťování mise OSN podpořit v současné době přetížený Odbor pro mírové operace;

33. je hluboce znepokojen kritickou humanitární situací v Somálsku; vyzývá EU, aby zvážila, jakým způsobem může v úzké koordinaci s Africkou unií podpořit OSN a urychleně řešit tuto bezpečnostní, politickou a humanitární výzvu; upozorňuje na rostoucí hrozbu pirátství u somálského pobřeží a vítá v této souvislosti rozhodnutí EU zahájit námořní operaci EBOP;

34. je znepokojen rostoucím násilím a konfliktem v Konžské demokratické republice (KDR), který by mohl vyústit v rozsáhlou humanitární krizi; vyzývá všechny strany, včetně vládních jednotek, aby ukončily bezhlavé násilí a porušování lidských práv civilního obyvatelstva, aby se opětovně zapojily do mírových jednání zahájených v Gomě a Nairobi a podpořily program schválený Národním shromážděním Konžské demokratické republiky; domnívá se, že zapojení EU v KDR musí jít nad rámec technické podpory poskytované EUSEC (mise EU pro reformu bezpečnostního sektoru) a EUPOL (policejní mise EU) Konžské demokratické republice a musí vést k zajištění hmatatelné podpory pro mírovou misi OSN, která dosud nebyla schopna zastavit násilí;

Asie

35. vítá výrazný pokles napětí v oblasti Tchaj-wanského průlivu a pokračující dialog mezi Pekingem a Tchaj-pejí o dvoustranných vztazích a smysluplné účasti v mezinárodních organizacích; výrazně podporuje prohlášení Rady ze dne 19. září 2008, které opakovaně zdůrazňuje její podporu účasti Tchaj-wanu na specializovaných mnohostranných fórech, včetně přiznání statusu pozorovatele, pokud členství Tchaj-wanu není možné;

Latinská Amerika

36. připomíná návrh uvedený ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou,[7]který zopakoval ve svých usneseních schválených ve dnech 27. dubna 2006[8] a 24. dubna 2008[9] s cílem vypracovat na summitech EU-Latinská Amerika a Karibik ve Vídni a v Limě Euro-latinskoamerickou chartu pro mír a bezpečnost, která by na základě Charty OSN umožnila společná politická a strategická a bezpečnostní opatření a iniciativy; vyzývá Radu a Komisi, aby podnikly aktivní kroky k dosažení tohoto ambiciózního cíle;

37. vítá snahy vedoucí k uzavření biregionálních dohod o přidružení s Latinskou Amerikou, prvních svého druhu, jež se Evropská unie chystá uzavřít;

o

o o

38. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, úřadujícímu předsedovi OBSE, předsedovi parlamentního shromáždění OBSE, předsedovi Výboru ministrů Rady Evropy a předsedovi parlamentního shromáždění Rady Evropy.

  • [1]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 573.
  • [3]  Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.
  • [4]  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 309.
  • [5]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0254.
  • [6]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [7]  Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 569.
  • [8]  Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 123.
  • [9]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0177.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (11. 12. 2008)

pro Výbor pro zahraniční věci

k výroční zprávě (2007) o hlavních směrech a aspektech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)
(2008/2241(INI))

Navrhovatel: Valdis Dombrovskis

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá pravidelná konzultační jednání Evropského parlamentu a předsednictví Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP), která jsou stanovena Interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, jež byla uzavřena dne 17. května 2006 Evropským parlamentem, Radou a Komisí[1] (dále jen IIA ze dne 17. května 2006); zdůrazňuje však, že tato jednání by neměla být určena pouze k pravidelnému informování Parlamentu o aktuálních misích SZBP, ale měla by být chápána i jako příležitost k výměně názorů na nastávající potřeby, plánované akce na poli SZBP a na střednědobé a dlouhodobé strategie EU ve třetích zemích; je toho názoru, že rozsáhlá síť aktivních kontaktů se třetími zeměmi, kterou vytvořil Evropský parlament, představuje cenný prostředek k hodnocení případných potřeb v oblasti SZBP;

2.   vyzývá proto Radu, aby při jednáních s Evropským parlamentem o bodu 43 IIA ze dne 17. května 2006 zaujala prozíravější, obecnější a komplexnější postoj;

3.   vyslovuje v tomto ohledu politování nad tím, že výroční zpráva o SZBP neobsahuje žádné prvky zaměřené výhledově, jak stanoví IIA ze dne 17. května 2006, a vyzývá Radu k přizpůsobení rámce příštích výročních zpráv tak, aby byly náležitým podnětem a obohacením pro interinstitucionální diskusi o SZBP;

4.   rád by byl Radou více informován o opatřeních financovaných z jejího rozpočtu a především o tom, jak se tyto prostředky doplňují s finančními potřebami opatření SZBP;

5.   požaduje, aby byl rozpočet SZBP pro rozpočtový orgán a orgán udělující absolutorium naprosto transparentní; znovu opakuje své výhrady k přenášení nevyužitých prostředků v rámci kapitoly SZBP, které Komise považuje za účelově vázané příjmy, a vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla všechny příslušné informace zejména o tomto finančním postupu; vyzývá Komisi, aby předložila zprávu, která objasní zásadu obecnosti a článek 18 finančního nařízení, jakož i stávající a předpokládané účelově vázané příjmy a přenosy; navrhuje, aby byla tato záležitost podrobena dalšímu zkoumání v rámci pravidelných konzultační jednání o SZBP;

6.  uvědomuje si, že na základě článku 23 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[2] (finanční nařízení), smí Komise převádět přidělené prostředky mezi jednotlivými články rozpočtové kapitoly SZBP a že je zapotřebí zajistit flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na krizové situace v třetích zemích; domnívá se však, že Komise by včasným informováním Parlamentu o vnitřních převodech mohla zlepšit transparentnost, a tudíž i demokratickou kontrolu ve vztahu k SZBP, zejména proto, že většina misí SZBP – nemluvě např. o pozorovatelské misi v Gruzii nebo o misi EULEX v Kosovu – jsou citlivé politické záležitosti a řeší značně medializované krize.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

15

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Richard James Ashworth, Reimer Böge, Simon Busuttil, Valdis Dombrovskis, Brigitte Douay, Vicente Miguel Garcés Ramón, Catherine Guy-Quint, Jutta Haug, Vladimír Maňka, Jan Mulder, Margaritis Schinas, László Surján, Kyösti Virrankoski, Ralf Walter

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Peter Šťastný

  • [1]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

61

6

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Monika Beňová, Colm Burke, Marco Cappato, Philip Claeys, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Michael Gahler, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Maria Eleni Koppa, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Willy Meyer Pleite, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Vural Öger, Janusz Onyszkiewicz, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Hubert Pirker, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Andrzej Wielowieyski, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Milan Horáček, Aurelio Juri, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Yiannakis Matsis, Erik Meijer, Nickolay Mladenov, Doris Pack, Athanasios Pafilis, Adrian Severin, Jean Spautz, Csaba Sándor Tabajdi, Karl von Wogau

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Călin Cătălin Chiriţă, Věra Flasarová, Pierre Pribetich