ZPRÁVA o mezinárodním obchodu a internetu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (5. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (8. 12. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

27. 1. 2009 - (2008/2204(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Georgios Papastamkos

Postup : 2008/2204(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0020/2009

Předložené texty :

A6-0020/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/02/2009 - 5.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0049

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o mezinárodnímu obchodu a internetu

(2008/2204(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na bod 18 o obchodu s produkty informačních technologií (tzv. dohodu o informačních technologiích) singapurské deklarace ministrů, přijaté na první konferenci ministrů Světové obchodní organizace (WTO) dne 13. prosince 1996,

– s ohledem na ženevskou deklaraci ministrů o světovém elektronickém obchodu, přijatou na druhé konferenci ministrů WTO dne 20. května 1998,

– s ohledem na podání Evropských společenství Světové obchodní organizaci ze dne 9. května 2003 o otázkách klasifikace a pracovním programu pro elektronický obchod,

– s ohledem na bod 46 o elektronickém obchodu hongkongské deklarace ministrů k pracovnímu programu z Dohá, přijaté na šesté konferenci ministrů WTO dne 18. prosince 2005,

- s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2002/38/ES, pokud jde o dobu uplatňování úpravy daně z přidané hodnoty uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby, a s ohledem na zprávu Komise Radě o směrnici Rady 2002/38/ES ze dne 7. května 2002, kterou se mění a dočasně upravuje směrnice 77/388/EHS, pokud jde o úpravu daně z přidané hodnoty uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby (KOM(2006)0210),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnici o elektronickém obchodu)[1],

- s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 792/2002 ze dne 7. května 2002, kterým se dočasně upravuje nařízení (EHS) č. 218/92 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH), pokud jde o dodatečná opatření týkající se elektronického obchodu[2],

- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod ze dne 15. ledna 2008[3],

– s ohledem na své stanovisko ze dne 24. září 2008 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací[4], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací[5] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)[6],

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 1998 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropské iniciativě v elektronickém obchodu[7],

- s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitální prostředí[8],

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0020/2009),

A. vzhledem k tomu, že více než polovina občanů EU a téměř 1,5 miliardy lidí na celém světě má přístup k internetu; vzhledem k tomu, že každý třetí občan EU provádí online nákupy, ale přes hranice v EU nakupuje jen 30 milionů osob,

B. vzhledem k tomu, že podle WTO je elektronický obchod definován jako „výroba, propagace, prodej a distribuce produktů prostřednictvím telekomunikačních sítí“,

C. vzhledem k tomu, že lze činit rozdíl mezi dodáváním obsahu na hmotných nosičích dat a elektronickým přenosem digitálně zakódovaného obsahu po internetu, který je tudíž nezávislý na hmotných nosičích dat, po pevných a bezdrátových sítích,

D. vzhledem k tomu, že elektronický obchod lze uskutečňovat buď jako transakce mezi dvěma firmami, mezi firmou a spotřebitelem, nebo mezi dvěma spotřebiteli; vzhledem k tomu, že obchodování na internetových platformách zásadně změnilo způsob, jakým lidé obchodují se zbožím a službami, čímž vznikly nové příležitosti k oslovení nových zákazníků za hranicemi, zejména pro malé a střední podniky,

E. vzhledem k tomu, že podmínkou neustálého růstu internetu i širší ekonomiky a světového obchodu, které jsou na internetových technologiích čím dál více závislé, je zachování otevřenosti internetu,

F. vzhledem k tomu, že pro malé a střední podniky může být elektronický obchod zvláštním přínosem, pokud jde o přístup k vnějším trhům, vzhledem k tomu, že však možnosti plného rozvoje těchto nových metod elektronického obchodu dosud narážejí při praktickém uplatňování těchto metod na mnohé překážky,

G. vzhledem k tomu, že elektronický obchod závisí na volném toku informací a světové hospodářství 21. století je budováno na základech, které jsou tvořeny otevřenou a bezpečnou sítí umožňující šíření informací a přístup k nim po internetu,

H. vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) jsou dnes v ekonomice všudypřítomné a že jsou vyvíjeny a rozšiřovány nové platformy a sítě; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí otevřené normy, které jsou důležité pro inovace, hospodářskou soutěž a efektivní volbu spotřebitele;

I. vzhledem k tomu, že další rozvoj nového digitalizovaného obchodního prostředí poskytuje a i nadále bude poskytovat nové příležitosti pro tradiční a moderní obchodní transakce, posílí postavení spotřebitele v obchodním řetězci a povede k úplně novým obchodním modelům ve vztazích mezi spotřebiteli a výrobci,

J. vzhledem k tomu, že internet nabízí spotřebitelům možnost činit lepší obchodní rozhodnutí z hlediska kvality a výběru ve srovnání s tradičními způsoby nákupu, a vzhledem k tomu, že inzerování online se stalo významným prostředkem umožňujícím podnikům všech velikostí, zejména však malým a středním podnikům, přeshraniční obchodování za účelem oslovování nových zákazníků,

K. vzhledem k tomu, že stále častější používání internetu v obchodě s sebou přináší velké možnosti, ale také jisté problémy,

L. vzhledem k tomu, že je třeba podněcovat firmy poskytující služby obsahu, aby používaly nové a inovativní obchodní modely využívající možnosti, které nabízí internet a elektronický obchod,

M. vzhledem k tomu, že technika a ekonomika budou určovat právní řešení, zvážíme-li, že současná nesourodá směsice právních předpisů je zjevně nedostačující,

N. vzhledem k tomu, že elektronický obchod obecně závisí na ochraně duševního vlastnictví, a vzhledem k tomu, že bezpečné a předvídatelné právní prostředí v oblasti ochrany duševního vlastnictví je spolu s výjimkami a omezeními zapotřebí k prosazování technologických inovací a přenosu a šíření technologie,

O. vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že podle vnitrostátních právních předpisů významných obchodních partnerů EU je k poskytování služeb elektronického obchodování nejprve třeba získat telekomunikační licenci, což zejména s ohledem na složitost postupů pro udělování těchto licencí představuje zbytečnou povinnost,

P. vzhledem k tomu, že úloha elektronického obchodu mezi členy WTO rychle roste v takových oblastech, jako je bankovnictví, telekomunikace, počítačový průmysl, reklama, distribuce a expresní poštovní služby; vzhledem k tomu, že počet zemí, které v těchto oblastech neomezují přeshraniční přístup, je již značně velký; vzhledem k tomu, že od zahájení pracovního programu WTO v oblasti elektronického obchodu uplynulo již deset let,

Q. vzhledem k tomu, že zásady WTO týkající se transparentnosti, progresivní liberalizace a zákazu diskriminace je nutno uplatňovat způsobem, který zohledňuje rychlost a interaktivní povahu internetu, metody elektronických plateb, vynechání zprostředkovatelů, zvýšenou integraci podnikatelských funkcí do online systému, větší pružnost obchodních organizací i větší roztříštěnost firem,

1. zdůrazňuje přínosný vliv internetu na různé faktory a stadia při přeshraničním a mezinárodním obchodování se zbožím a službami během posledních dvou desetiletí; zdůrazňuje, že neodmyslitelný mezinárodní charakter elektronického obchodu vyžaduje univerzální přístup a spolupráci;

2. uznává, že inovace a kreativita v oblasti online obchodování podporují rozvoj nových typů obchodování, jako je např. obchod mezi spotřebiteli; upozorňuje na to, že online trhy fungují jako noví zprostředkovatelé s cílem zjednodušit výměnu, zlepšit přístup k informacím za velmi nízké náklady a všeobecně rozšířit rozsah vztahů mezi firmami;

3. domnívá se, že malé a střední podniky a mladí podnikatelé, kteří se částečně nebo plně účastní online obchodování, skutečně nalézají platformu s poměrně nízkými správními a obchodními náklady, z níž mohou pomocí cílené reklamy online propagovat a prodávat své zboží a služby celosvětově se rozšiřující klientele, a tím mohou obejít některé obchodní překážky, které jsou částečně zastaralé, a proniknout na dříve vzdálené a uzavřené trhy;

4. uznává, že problémy s ohledem na záruku jakosti a bezpečnosti výrobků vznikající v důsledku toho, že se neuplatňují obvyklé kontrolní postupy ve fázi online distribuce, musí být řešeny novými způsoby, například spotřebitelským hodnocením prodávajících a vzájemným hodnocením spotřebitelů;

5. volá po podrobné analýze vlivu obchodu online na tradiční obchodní vzorce a činnosti, aby bylo možné poznat a následně odvrátit případné nepříznivé dopady na ně;

6. je znepokojen skutečností, že spotřebitelé a prodejci využívající informační a komunikační technologie jsou často vystaveni diskriminačnímu zacházení vůči spotřebitelům a prodejcům, kteří uzavírají obchody tradičním způsobem;

7. vítá skutečnost, že spotřebitelé mají prospěch z přístupu k virtuálně neomezené škále zboží a služeb díky tomu, že nejsou omezeni zeměpisně, vzdáleností a prostorem, i díky možnosti získat transparentní a nezaujaté informace, srovnání cen, cílenou reklamu online a výhody plynoucí z toho, že kdokoli připojený k internetu z domu, v zaměstnání nebo kdekoli jinde může hledat a nakupovat online dvacet čtyři hodin denně;

8. bere na vědomí, že vznikající digitální trh s nehmotným zbožím a službami je již větší než tradiční obchodování a poskytování služeb a vytvořil kromě toho novou oblast koncepcí obchodování a ekonomických hodnot, jako je např. digitální nemovitost (název domény) a přístup k informacím (vyhledávače);

9. navrhuje, aby nezákonné chování, jako je padělání, pirátství, podvody, porušování utajení transakcí a porušování soukromí občanů, nebylo považováno za vlastnost tohoto média, ale je nutno je pokládat za aspekty nezákonných obchodních činností, které existovaly již dříve v hmotném světě, jsou bohatými dostupnými technologickými možnostmi tohoto média usnadňovány a prohlubovány a dochází k nim zejména tehdy, pokud médium nefunguje v souladu s platnými pravidly s cílem využít systém omezené odpovědnosti; zdůrazňuje, že je nutno vytvořit mechanismy pro přijetí a posílení nezbytných a přiměřených donucovacích opatření a účinnější a intenzivní koordinaci, které umožní bojovat proti nezákonnému jednání v rámci elektronického obchodování, a skoncovat s tímto jednáním, aniž by tato opatření narušila rozvoj mezinárodního elektronického obchodu, přičemž zvláštní důraz je kladen na případy, v nichž může nastat vážné ohrožení veřejného zdraví, např. v případě prodeje padělaných léčiv;

10. podporuje bezpodmínečné dodržování veřejné morálky a etiky jednotlivých států a národů, vyslovuje však politování nad rostoucím zneužíváním censury, pokud jde o online služby a produkty, která funguje jako skrytá překážka obchodu;

11. uznává potřebu otevřených standardů a jejich význam pro inovace, konkurenci a účinné rozhodování spotřebitelů; navrhuje, aby obchodní dohody podepisované EU podporovaly široké a otevřené použití internetu pro elektronický obchod pod podmínkou, že spotřebitelé budou mít přístup ke službám a digitálním produktům dle vlastního výběru, s výhradou vnitrostátních zákazů;

12. domnívá se, že výše nárůstu přeshraničních transakcí, obtíže při identifikaci povahy, původu a místa určení transakcí a nedostatek kontrolních záznamů a záchytných bodů zpochybňují teritoriální charakter daňových režimů; konstatuje, že existují možnosti, jak se zaměřit na správu daní, nahradit výměny papírové evidence elektronickými údaji a také možnosti pro elektronické podávání daňových přiznání i automatizaci postupu výběru daní;

13. zdůrazňuje nutnost vzdělávání spotřebitelů a podniků a dále potřebu vést informační kampaně týkající se perspektiv rozvoje, práv a povinností všech stran, které se budou podílet na mezinárodním obchodu prostřednictvím internetu;

14. vyslovuje politování nad narůstajícím množstvím případů online podvodů a krádeží osobních údajů i peněz; domnívá se, že nedostatek důvěry v bezpečnost transakcí a plateb představuje i nadále nejvýznamnější nebezpečí pro budoucnost elektronického obchodu; žádá Komisi, aby prošetřila příčiny a znásobila své úsilí o zavedení nástrojů k posílení důvěry v mezinárodní elektronické platby mezi firmami a jednotlivci a své úsilí o vytvoření vhodných nástrojů k řešení sporů vzniklých v souvislosti s nepovolenými obchodními postupy;

15. zdůrazňuje, že bezpečnost a důvěryhodnost transakcí ve vztahu ke kulturnímu zboží nebo službám je klíčová;

16. konstatuje, že důvěra závisí nejen na jednoduchých, spolehlivých a bezpečných způsobech používání internetu, ale mj. i na kvalitě zboží a služeb a na dostupnosti vhodných opravných prostředků;

17. zdůrazňuje, že má-li mezinárodní elektronický obchod plně rozvinout svůj potenciál, je nutná mezinárodní spolupráce v oblasti regulace; domnívá se, že k problematickým oblastem elektronického obchodu je nezbytný nový, moderní přístup, aby spotřebitelé mohli využívat ochranu svého soukromí a nižší náklady a nové možnosti obchodu, které vyplývají z internetu;

18. domnívá se, že diskuse o současných a budoucích otázkách celosvětového internetového obchodu by měla probíhat v rámci vzájemné pomoci a strukturované spolupráce, která je založena na systémech institucionalizovaných pravidel mezi vzájemně provázanými účastníky, čímž se umožní moderní a začleňující proces správy za účasti řady zainteresovaných aktérů, jehož příkladem je fórum pro správu internetu; konstatuje, že pro současné režimy internetové správy je charakteristická nesourodost a chybí v nich funkční a regulační hierarchické nástroje řízení;

19. vyjadřuje politování nad tím, že při jednáních WTO o důležité otázce klasifikace tzv. „digitalizovaných produktů“ nedošlo k žádnému pokroku, a nad skutečností, že rozvojová agenda z Dohá neuděluje mandát ke specifickým jednáním o elektronickém obchodu a že nedošlo k pokroku v otázce zřízení trvalého celního moratoria WTO pro elektronické přenosy; konstatuje, že stále existuje nejistota, pokud jde o správné celní oceňování digitálních produktů, a neexistuje dohoda ohledně toho, jaké předpisy a povinnosti (Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT, Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) nebo Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví) by měly platit pro digitálně dodávané produkty;

20. vítá návrh Komise, který předložila Světové obchodní organizaci, v zájmu aktualizace a rozšíření výše uvedené ministerské deklarace o obchodu s produkty informačních technologií (ITA), která stanovuje krátkodobý rámec s cílem poskytnout obchodu s těmito produkty dodatečný impuls, přitáhnout více účastníků, zabývat se necelními překážkami a rostoucími problémy technologického rozvoje a konvergence; vyjadřuje ovšem politování nad různým výkladem Dohody ITA jejími smluvními stranami a vyzývá Komisi, aby plně provedla literu a ducha současné Dohody ITA a aby podporovala moderní a realistický přístup k jakékoli budoucí dohodě v souladu s poptávkou po větším počtu výrobků informačních technologií osvobozených od cla;

21. vítá pokrok, kterého již bylo dosaženo v rámci dohody GATS, smluv Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), vzorových zákonů Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), rozsáhlé práce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a rozsáhlého rámce politiky přijatého na nedávné schůzce ministrů zemí OECD v Soulu v roce 2008 a světového summitu o informační společnosti;

22. zdůrazňuje význam Úmluvy Mezinárodní organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto úmluvu rychle uplatňovaly ve vnitřních i vnějších politikách Evropské unie;

23. zdůrazňuje skutečnost, že dvoustranné a regionální dohody o volném obchodu nemohu poskytnout uspokojivé řešení rozsáhlého přístupu na trh; vyzývá však EU, aby do svých dvoustranných a regionálních obchodních dohod systematicky zařazovala ustanovení, která se výslovně vztahují na široké a otevřené použití internetu pro obchod se zbožím a službami a neomezenými informačními toky, například aby se zdržela uvalování nebo udržování zbytečných překážek toku informací přes hranice a aby internetové transakce regulovala na základě zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti a minimálního omezení obchodu; podporuje úsilí EU o zahájení dialogu o spolupráci v oblasti regulace v rámci dvoustranných dohod s obchodními partnery ze třetích zemí; vyzývá příslušné instituce EU a členské státy, aby na základě uzavření těchto dohod byly připraveny podílet se na tomto dialogu o spolupráci;

24. vyzývá Komisi, aby přezkoumala použitelnost obchodních nástrojů k harmonizaci a otevření vlnového spektra, aby se podpořil mobilní přístup k internetovým službám a podnítily inovace, růst a hospodářskou soutěž;

25. zdůrazňuje, že je třeba zaměřit pozornost na to, aby poskytování služeb online, včetně elektronického obchodu, nepodléhalo nadbytečným povolovacím postupům na národní úrovni – ani v EU, ani v zemích našich obchodních partnerů –, neboť by to de facto ztěžovalo poskytování těchto služeb;

26. domnívá se, že v souvislosti s mezinárodními veřejnými zakázkami, kde nové technologie umožňují přeshraniční elektronické obchodování, umožní nové formy např. kombinatorických aukcí pro sdružení malých a středních podniků a zveřejňování výběrových řízení on-line a reklama na ně výrazný nárůst obchodování v oblasti veřejných zakázek, a to nejen v EU, ale i celosvětově, což podpoří přeshraniční elektronické obchodování;

27. připomíná, že uzavření obchodní dohody proti padělání musí zajistit rovnováhu mezi účinným vynucováním práv duševního vlastnictví a ochranou základních práv spotřebitelů a musí přispět k dalším inovacím, k inovačnímu toku a užívání legitimních služeb v obchodním online prostředí;

28. vyzývá Komisi, aby pořádala informační a vzdělávací kampaně za použití tradičních i internetových nástrojů s cílem zlepšit informovanost spotřebitelů o jejich právech, a zvýšit tak jejich důvěru v obchodování přes internet;

29. vyslovuje politování nad roztříštěností online trhu EU, která je výsledkem regulačních ustanovení umožňujících nebo vyžadujících zeměpisné rozdělení trhu, regulačních ustanovení bránících nebo ztěžujících poskytování zboží nebo služeb online, smluvních omezení distributorů, právní nejistoty, nedostatečné důvěry spotřebitelů v bezpečnost platebních systémů, vysokých poplatků za přístup k internetu a omezení dostupnosti různých způsobů dodávek;

30. vyzývá Komisi, aby na svých webových stránkách zveřejnila informace o právech spotřebitelů v oblasti mezinárodního obchodování přes internet se zvláštním zaměřením na smluvní záležitosti, ochranu spotřebitelů proti nekalým obchodním praktikám, ochranu osobních údajů a autorské právo;

31. domnívá se, že nedostatky v oblasti regulace online trhu EU brání rozvoji stabilního a silného evropského průmyslového a obchodního online prostředí, což má za následek neuspokojivou úroveň účasti evropských spotřebitelů na evropských a mezinárodních obchodních transakcích a brání to kreativitě a inovacím v obchodní činnosti; vyslovuje politování nad tím, že počet společností se sídlem v EU poskytujících výhradně služby online je extrémně malý;

32. bere na vědomí návrh na vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)0614), která, jak se všeobecně věří, přinese větší právní jistotu, transparentnost a ochranu zvyšujícímu se počtu spotřebitelů nakupujících na internetu, zvláště s ohledem na dodání zboží, přenos rizika, soulad se smluvními a obchodními zárukami;

33. připomíná, že důvěra, zejména spotřebitelů a malých a středních podniků má pro plné využívání možností, které internetový obchod nabízí, zásadní význam, jak je zdůrazněno v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 21. června 2007;

34. vyzývá Komisi a členské státy, aby využily každou příležitost k tomu, aby svou činností na příslušných mezinárodních fórech, jako je např. WTO, přispěly k posílení důvěry a usilovaly o dosažení globálních standardů a norem zohledňujících evropské osvědčené postupy;

35. vyzývá Komisi, aby zlepšila právní interoperabilitu internetových služeb tím, že vyvine vzorové licence a jiná právní řešení slučitelná s jurisdikcemi, ve kterých nedošlo k soukromoprávní harmonizaci, zejména u dobrovolného patentového odškodnění za mezinárodní standardy online, a aby rozšiřovala stávající evropské nástroje pro právní interoperabilitu jako prostředek snížení transakčních nákladů a právní nejistoty poskytovatelů online;

36. žádá Komisi, aby pokud možno ve spolupráci s OECD vypracovala podrobnou studii, která bude obsahovat statistiku mezinárodního elektronického obchodu;

37. vyzývá Komisi, aby vypracovala souhrnnou strategii, která umožní odstranit překážky, na něž malé a střední podniky při používání elektronického obchodu dosud narážejí (přístup k IKT, náklady na rozvoj a udržování systémů hospodářských činností online, nedostatek důvěry, nedostatek informací a právní nejistota v případě nadnárodních sporů atd.), a politická doporučení, jež poskytnou pobídky malým a středním podnikům ke zvýšení účasti v online obchodování s produkty a službami; v této souvislosti podporuje zřízení databáze, která by novým a nezkušeným účastníkům obchodu online poskytovala informační podporu a poradenství v oblasti řízení, a vypracování srovnávací ekonomické analýzy přínosů elektronického obchodu a reklamy online pro malé a střední podniky a případových studií úspěšných malých a středních podniků v EU obchodujících online;

38. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky ve využívání zřizování internetu a v pořádání platforem pro sdílení informací a osvědčených postupů, a doporučuje, aby Komise a členské státy propagovaly zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou a aby přitom věnovaly velkou pozornost zajištění dostupnosti elektronických technologií;

39. vítá iniciativu Komise zahájit otevřený veřejný dialog prostřednictvím jejího dokumentu nazvaného „Možnosti v oblasti zboží a služeb online“ a vytvořením skupiny poradců, kteří budou spolupracovat na sestavení zprávy o příslušných otázkách;

40. zdůrazňuje, že internet s sebou přinesl nový přístup k výrobě, spotřebě a šíření kulturního zboží a služeb, což může přispět k porozumění mezi kulturami na základě volného a spravedlivého přístupu k novým informačním a komunikačním technologiím a respektování kulturní a jazykové rozmanitosti;

41. zdůrazňuje, že kulturní a umělecké produkty a služby mají hospodářský i kulturní význam a že je důležité, aby toto chápání zůstalo zachováno i nadále v rámci mezinárodních obchodních jednání a dohod a také pomocí globálních sítí tak, že úmluva UNESCO bude uplatňována právně závazným způsobem;

42. naléhavě žádá Komisi a Radu o zajištění toho, aby evropský kulturní průmysl plně využíval nové příležitosti, které s sebou nese obchodování přes internet, a to zejména v audiovizuálním, hudebním a nakladatelském odvětví, a aby současně poskytly účinnou ochranu před nezákonným obchodováním a plagiáty; tím však nesmí být ovlivněna politika Společenství, jasně stanovená v mandátu k vyjednávání, podle níž nelze navrhovat liberalizaci nebo přijmout požadavky o liberalizaci v audiovizuálním a kulturním odvětví;

43. domnívá se, že internet se stává nejúčinnějším prostředkem pro překlenutí obchodní propasti mezi severem a jihem; domnívá se, že internet otevírá nové obchodní cesty spojující nejméně rozvinuté a další rozvojové země s rozvinutými a centrálními obchodními systémy, zvyšuje jejich exportní toky a vyhýbá se nevýhodám tradičních obchodních postupů;

44. domnívá se, že účast nejméně rozvinutých zemí a dalších rozvojových zemí na mezinárodním obchodu prostřednictvím internetu je nutno podporovat zvýšenými investicemi především do základní infrastruktury, jako jsou telekomunikační sítě a přístupová zařízení; zdůrazňuje potřebu poskytovat internetové služby za nízké ceny a v lepší kvalitě; uznává, že liberalizace telekomunikací vedla ke zvýšení investic do infrastruktury, zlepšení služeb a inovacím;

45. připouští, že v mnoha zemích se uživatelé připojují na internet prostřednictvím mobilních zařízení;

46. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cílem této zprávy je zaměřit se na ty oblasti mezinárodního obchodu, v nichž internet fungoval jako katalyzátor tím, že vytvořil nové podmínky pro rozvoj obchodu na celém světě.

Zpráva se zaměřuje především na tyto oblasti: způsob, jímž internet zjednodušil tradiční metody uzavírání obchodních transakcí, nové příležitosti a nové trhy („trhy bez hranic“) vytvářené na základě samotné podstaty internetu a jeho technologického rozvoje, problémy a nebezpečí, jímž mezinárodní obchod čelí, institucionální a regulační rámec uzavírání obchodů online, fungování elektronického obchodu v EU a na globální úrovni a na problémy, s nimiž se setkávají rozvojové země.

Mezinárodní obchod a internet se do značné míry ovlivňují. Internet se vyvíjí v nejúčinnější a stále oblíbenější prostředek uzavírání obchodu a obchodní transakce tvoří významný podíl celkového využití internetu. Vzhledem k tomu, že internet je svou povahou mezinárodním prostředkem komunikace, mezinárodní obchod a internet jsou jako postupy neoddělitelně propojeny a vzájemně se podporují. Otázky jako bezpečnost, dostupnost, zákonnost, zdanění a spolehlivost elektronických obchodních transakcí však vyžadují mezinárodní jednání a shodu, protože internet nezná žádné konvenční zeměpisné hranice.

Tento prostředek vytvořil nové trhy a nabízí přístup k trhům, které byly dříve uzavřené, urychlil obchod více než kterýkoli jiný prostředek v minulosti a skutečně zautomatizoval dodávku některého zboží a služeb. Došlo také k pozoruhodným změnám ve všech fázích obchodních transakcí, avšak zejména při převodu nebo doručení zboží či služeb, neboť nyní může být tentýž obsah doručen buď na konvenčních nosičích (např. počítačový software nebo CD) nebo pomocí stažení z internetu v digitální podobě.

I když má internet rozhodující vliv na obchod se zbožím a službami, úroveň změn z hlediska kvantity a kvality se v různých oblastech liší. Pokud jde o zboží, umožnil internet vznik světových trhů bez ohledu na původ a specializaci. Pokud jde o služby, dramatický nárůst rychlosti přenosu dat prostřednictvím telekomunikačních sítí působil jako katalyzátor formy a obsahu mj. v oblasti finančních transakcí, svobodných povolání a kulturního průmyslu.

Internet zkracuje vzdálenosti, snižuje náklady na reklamu a informace, zintenzivňuje globální hospodářskou soutěž, činí konečnou cenu produktů nebo služeb atraktivnější a odstraňuje fyzické překážky omezeného skladovacího prostoru tradičních distribučních sítí a zeměpisných hranic. Tradiční obchodní zájmy nejsou schopny kontrolovat trhy prostřednictvím výhradních distributorů a systémů zeměpisného rozdělení trhů. Používáním internetových platforem mohou nyní spotřebitelé prodávat zboží a služby jiným spotřebitelům.

Podmínky pro malé a střední podniky jsou zvláště výhodné, protože mají mnohem více příležitostí proniknout do zavedených obchodních systémů, než měly před deseti lety. Kromě toho náklady na vstup do obchodního řetězce klesají a jsou překonány právní, technické a institucionální překážky při přesunu zboží a služeb. Podniky mohou snadno, rychle a s nízkými náklady zavést internetový prodej, a tím dosáhnout vyššího stupně konkurenceschopnosti a maximálně proniknout na tradiční trhy.

Hlavními výhodami pro spotřebitele jak na vnitrostátní, tak i na evropské a celosvětové úrovni je to, že mohou profitovat z velmi širokého výběru zboží a služeb, konkurenčních cen, nižších životních nákladů a lepší životní úrovně. Mohou nyní lépe srovnávat produkty a služby, neboť mají přístup v více informacím. Tento přístup mají nepřetržitě, z domova nebo ze svého pracoviště.

Internetové nákupy představují novou výzvu pro ochranu soukromí občanů a spotřebitelů. Preference a nákupy spotřebitelů na internetu kontrolují „neviditelné“ internetové oči. Uživatelé, kteří nic netuší, jsou často klamáni a stávají se obětí podvodů. Elektronické krádeže peněz a pinu ke kreditní kartě a podvodný přístup k bankovním účtům patří k nejčastějším internetovým trestným činům. Všechny tyto jevy oslabily důvěru uživatelů v elektronický obchod.

Nezákonný obchod si nalezl nové způsoby, jak se může neomezeně šířit. Zpravodaj spatřuje v padělání obchodních značek, krádeži duševního vlastnictví a pirátství v oblasti hudebních, filmových a audiovizuálních děl jev, který také ovlivňuje internetový obchod, avšak existoval již dříve v hmotném světě.

S poukazem na ohrožení svých vysokých morálních zásad uplatňují státy přímou nebo nepřímou cenzuru, což však je skrytá forma obchodní překážky.

Pro současnou strukturu internetové správy jsou typické nepřiměřené funkční a regulační hierarchické nástroje řízení. Kvůli své nestejnorodé povaze by se měly současné a budoucí problémy celosvětového internetového obchodu řešit v rámci vzájemné pomoci a strukturované spolupráce, který je založen na systémech institucionalizovaných pravidel mezi nezávislými účastníky.

Jednání o elektronickém obchodu ve WTO, která se soustřeďují kolem sporů o digitálně poskytovaném obsahu produktů, zejména kolem jejich klasifikace a uplatňování GATT nebo GATS, nepřinesla výsledky. Otázka daňové jurisdikce rovněž dosud není vyřešena, protože neexistuje mezinárodní mechanismus nebo dohoda o zdanění elektronického obchodu.

Mnohostranné, meziregionální a dvoustranné dohody musí obsahovat doložky umožňující elektronický obchod (praxe, kterou již používají obchodní konkurenti EU). Reakce na ACTA (obchodní dohoda proti padělání) byly smíšené.

Více než 50 % občanů EU ve větší nebo menší míře využilo výhod, které poskytuje internetový přístup k malým, středním nebo velkým obchodním trhům. EU má k dispozici regulační rámec vztahující se na elektronický obchod, v současné době se zde diskutuje o revizi telekomunikačního rámce a udržuje si silnou pozici v jednáních WTO o ustanovení a klasifikaci elektronického obchodu v souladu s individuálními dohodami WTO. EU hledá na celém světě partnery, aby bylo možno zajistit, že internetová dimenze mezinárodního obchodu bude podléhat pravidlům a předpisům, jejichž obecným cílem je liberalizace a rozvoj zdravé hospodářské soutěže a bezpečnost světového obchodu.

V EU však existují vnitřní problémy, které ovlivňují obchodování online, např. zeměpisné rozdělení trhu, uplatňování smluvních omezení na distribuční sítě, neexistence společného daňového režimu a existence regulačních rámců, které zachovávají a upřednostňují tradiční distribuční praxi. Kvůli neadekvátní koordinaci fungování evropského elektronického obchodu, není EU schopna zaujmout celosvětově postavení, které by odpovídalo její skutečné obchodní síle. Stačí jen uvést, že pouze malý počet internetových společností má sídlo v EU.

Internet by mohl být prostředkem pro překlenutí obchodní propasti mezi severem a jihem, mohl by otevřít nové cesty spojující rozvojové země s rozvinutými obchodními systémy, zvýšit jejich exportní toky a překonat nevýhody tradičních obchodní postupů. Rozvojové země, které nemají přístup k tradičním obchodním strukturám, mohou mít z využívání internetu mimořádný prospěch. Je zapotřebí zvýšit investice do materiální a technické infrastruktury (počítače, software a telekomunikační sítě) a opatření, která pomohou překonat tradiční slabiny (např. telekomunikační monopoly, jejichž výsledkem jsou služby nízké kvality, avšak za vysokou cenu, digitální negramotnost a nedostatečný přístup ke kanálům mezinárodního elektronického obchodu), s cílem umožnit harmonické začlenění rozvojových zemí do světového obchodního systému.

[1] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
[2] Úř. věst. L 128, 15.5.2002, s. 1.
[3] Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.
[4] Přijaté texty, P6_TA(2008)0449.
[5] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
[6] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
[7] Úř. věst. C 167, 1.6.1998, s. 203.
[8] Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k mezinárodnímu obchodu a internetu
(2008/2204(INI))

Navrhovatelka: Silvia-Adriana Ţicău

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá pokrok, jehož již bylo dosaženo v rámci GATS, smluv WIPO týkajících se internetu, vzorových zákonů komise UNCITRAL, rozsáhlé práce organizace OECD a rozsáhlého rámce politiky přijatého na nedávné schůzce ministrů zemí OECD v Soulu v roce 2008 a Světového summitu o informační společnosti;

2. připomíná, že informační a komunikační technologie (IKT) mohou usnadnit obchodování se zbožím a službami a přispět k rozvoji nových elektronických služeb;

3. připomíná, že internet vytvořil obrovské množství nových příležitostí jak pro spotřebitele (v podobě širšího výběru a nižších cen), tak pro podniky (v podobě nových kanálů pro přístup na globální trh);

4. zdůrazňuje skutečnost, že internet nabízí obrovské možnosti prodeje on-line pro malé a velké i městské a venkovské podniky; zdůrazňuje také, že stávající služby lze stále více poskytovat on-line a že zejména díky příchodu cenově dostupných a kvalitních hlasových a obrazových komunikací mohou lidé snadno komunikovat bez ohledu na to, kde se ve světě nacházejí, včetně možnosti přijímat platby za služby poskytnuté pouze „dálkovým“ způsobem;

5. zdůrazňuje, že internet umožňuje inovační způsob distribuce nehmotných statků;

6. znovu zdůrazňuje, že IKT jsou dnes v ekonomice všudypřítomné a že jsou vyvíjeny a rozšiřovány nové platformy a sítě; uznává potřebu otevřených norem a jejich význam pro inovace, hospodářskou soutěž a skutečné možnosti výběru pro spotřebitele;

7. připomíná, že obrovský úspěch internetu je založen na koncepci „svobodné“ sítě, ve které jsou klíčovými prvky volný pohyb informací a ochrana soukromí; internet by měl zůstat kreativním prostorem, jenž umožňuje rozkvět nových způsobů obchodování;

8. zdůrazňuje, že zachování otevřenosti a neutrality internetu v Evropě a mimo ni je podmínkou pro jeho trvalý hospodářský růst, stejně jako pro hospodářský růst v širším měřítku a pro růst celosvětového obchodu, který je stále více založen na internetových technologiích;

9. zdůrazňuje, že zasvěcení spotřebitelé a obchodní partneři mají pro další rozvoj elektronického obchodu zásadní význam a že bezpečnost sítí, boj proti podvodům a ochrana soukromí, osobních údajů a práv duševního vlastnictví jsou rozhodujícími faktory při budování důvěry;

10. je znepokojen skutečností, že spotřebitelé a prodejci využívající informační a komunikační technologie jsou narozdíl od spotřebitelů a prodejců, kteří uzavírají obchody tradičním způsobem, často vystaveni diskriminačnímu zacházení;

11. domnívá se, že možnosti, které malým a středním podnikům nabízí elektronický obchod, ještě nejsou plně využity, a že stále ještě zbývá vykonat mnoho práce pro vytvoření jednotného evropského elektronického trhu výrobků a služeb, na kterém by malé a střední podniky mohly hrát vůdčí úlohu v rámci další integrace evropských trhů; zdůrazňuje, že zejména malými a středními podniky dosud nebyl plně využit potenciál elektronického obchodování, elektronických komunikací a informační společnosti jako takové a že tento vývoj nabízí velké možnosti pro znevýhodněná společenství, neboť překonává tradiční hranice a vzdálenosti;

12. domnívá se, že v souvislosti s mezinárodními veřejnými zakázkami, kde nové technologie umožňují přeshraniční elektronické obchodování, umožní nové formy např. kombinatorických aukcí pro sdružení malých a středních podniků a on-line zveřejňování a propagace výběrových řízení výrazný nárůst obchodování v oblasti veřejných zakázek, a to nejen v Evropské unii, ale i celosvětově, což podpoří přeshraniční elektronické obchodování;

13. domnívá se, že budoucnost obchodování a budoucí vývozní trhy Evropské unie budou z velké části tvořit sociální služby, jako jsou některé druhy zdravotní péče a vzdělávání, jež je stále více možné nabízet přes internet a které jsou závislé na pevných a jasných rámcích mezinárodního obchodu a dohod;

14. vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodní úrovni i nadále usilovaly o koordinovaný přístup k tvorbě politiky a právního rámce, který řeší problém zastaralé omezující regulace, jenž brání internetu v rozvoji jeho plného potenciálu, podporuje digitální transakce a řídí se mezinárodně platnými zásadami a současně věnuje zvláštní pozornost právnímu rámci elektronických plateb a elektronického obchodu;

15. vyzývá podniky zabývající se vytvářením obsahu, aby plně využívaly možností, jež jim nabízí internet, a aby se všude, kde to bude možné, zapojily do inovačních modelů obchodování;

16. vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby nové překážky digitálního obchodu (fyzická infrastruktura, lidské zdroje a právní způsobilost, mimocelní překážky, jako je cenzura nebo omezení svobodného přístupu k informacím) byly zohledňovány a řešeny ve stávajících a nových závazcích; v této souvislosti je třeba se zabývat interoperabilitou, propojitelností a otázkami týkajícími se řízení a správy internetu; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby v zájmu spotřebitelů a konkurenceschopnosti evropského průmyslu zajistily co nejrychlejší zahájení snah o omezení skrytých překážek obchodování, a to dokončením jednotného trhu elektronických komunikací a digitálního obsahu a posílením elektronického obchodování v oblasti audiovizuálních služeb;

17. doporučuje, aby byly bezpečnostní potřeby vyváženy respektováním základních svobod a podporou kreativity a šíření znalostí;

18. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky ve využívání internetu a v pořádání platforem pro sdílení informací a osvědčených postupů, a doporučuje, aby Komise a členské státy propagovaly zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou a aby přitom věnovaly velkou pozornost zajištění přístupnosti elektronických technologií;

19. vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající mnohostranné a dvoustranné obchodní dohody, jež jsou ve fázi přípravy, vyjednávání nebo jež jsou již v platnosti, s cílem stanovit jasný soubor priorit týkajících se opatření, která je potřeba podporovat a kterých je potřeba se vyvarovat v budoucích jednáních o obchodních dohodách a vývoji. Tento proces by měl být transparentní a otevřený a umožňovat co největší zapojení účastníků.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k mezinárodnímu obchodu a internetu
(2008/2204(INI))

Navrhovatel: Marian Zlotea

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že by se měla podporovat možnost evropských občanů obchodovat se zbožím a službami na mezinárodní úrovni s použitím internetu, protože se tak zlepšuje výběr pro spotřebitele a posiluje hospodářská soutěž, což vede k lepší kvalitě zboží a služeb a zajišťují se nové tržní příležitosti;

2. bere na vědomí návrh Komise na vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů ze dne 8. října 2008 (KOM(2008)0614), která, jak se všeobecně věří, přinese větší právní jistotu, transparentnost a ochranu zvyšujícímu se počtu spotřebitelů nakupujících na internetu, zvláště s ohledem na dodání zboží, přenos rizika, soulad se smluvními a obchodními zárukami;

3. připomíná, že důvěra, zejména spotřebitelů a malých a středních podniků (MSP), má pro plné využívání možností, které internetový obchod nabízí, zásadní význam, jak je zdůrazněno v usnesení EP ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí[1];

4. upozorňuje na skutečnost, že objem nekvalitního zboží z třetích zemí, včetně padělků zboží chráněného duševním vlastnictvím a padělaných léků, prodávaných přes internet, se zvyšuje a že v zájmu řešení této otázky musí být přijata účinná opatření, mj. i ve spolupráci s třetími zeměmi;

5. konstatuje, že největší překážky existují v přeshraničním obchodování přes internet, zvláště ve vztahu ke smluvní a právní jistotě v přeshraničních obchodech a ochraně autorského práva a licencí;

6. konstatuje, že internet poskytuje malým a středním podnikům rozšířené možnosti rozvoje jejich obchodních aktivit, a to prostřednictvím jejich účasti na mezinárodních trzích s velmi nízkými náklady potřebnými pro tento účel, ve srovnání s tradičními prostředky; z tohoto důvodu by Komise a členské státy měly vytvořit takový regulační rámec, aby byly odstraněny veškeré překážky a omezení a zároveň byla zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele;

7. upozorňuje na skutečnost, že přestože v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)[2] má Komise pravomoc vyjednat uzavření dohod o posílené spolupráci při ochraně spotřebitele se třetími zeměmi, tak s žádnou zemí není taková dohoda zatím uzavřena; vyzývá proto Komisi, aby začala vyjednávat a co nejdříve uzavřela takovéto dohody zejména se zeměmi OECD a hlavními obchodními partnery EU, což by poskytlo lepší vymahatelnost spotřebitelských práv;

8. konstatuje, že důvěra závisí nejen na jednoduchých, spolehlivých a bezpečných způsobech používání internetu, ale mj. i na kvalitě zboží a služeb a na dostupnosti vhodných opravných prostředků;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby využily každou příležitost k tomu, aby svou činností na příslušných mezinárodních fórech, jako je např. Světová obchodní organizace, přispěly k posílení důvěry a usilovaly o dosažení globálních standardů a norem zohledňujících evropské osvědčené postupy;

10. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby v rámci mezinárodního nakupování přes internet byla respektována práva duševního vlastnictví a aby byly správně uplatňovány celní a daňové předpisy;

11. zdůrazňuje, že rozpory existující mezi vnitrostátními pravidly pro elektronický obchod, pokud jde o provádění a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)[3], na jedné straně ovlivňují plný rozvoj vnitřního trhu a na straně druhé oslabují možnosti EU na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby sledovala potenciální překážky fungování vnitřního trhu, jež by mohly vyplývat z vnitrostátních požadavků, které v těchto členských státech odrazují poskytovatele z třetích zemí od nabízení zboží a služeb přes internet;

12. vyzývá Komisi, aby pracovala na dosažení co největší ochrany spotřebitelů v oblasti mezinárodního obchodování přes internet, a zároveň si je vědom, že členské státy mají rozdílnou úroveň ochrany spotřebitelů a že vysoká úroveň ochrany spotřebitele by neměla být považována za překážku fungování vnitřního trhu;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly znalost pravidel Společenství pro volný pohyb zboží, včetně pravidel týkajících se použitelných norem a značky CE;

14. vyzývá členské státy, aby při vypracovávání a provádění programů zaměřených na mezinárodní spolupráci orgánů dohledu nad trhem spolupracovaly s Komisí;

15. vyzývá Komisi, aby pořádala informační a vzdělávací kampaně za použití tradičních i internetových nástrojů s cílem zlepšit informovanost spotřebitelů o jejich právech a zvýšit tak jejich důvěru v obchodování přes internet;

16. vyzývá Komisi, aby na svých webových stránkách zveřejnila informace o právech spotřebitelů při mezinárodním obchodování přes internet se zvláštním zaměřením na smluvní záležitosti, ochranu spotřebitelů proti nekalým obchodním praktikám, ochranu osobních údajů a autorské právo.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s.370
[2] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
[3] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k mezinárodnímu obchodu a internetu
(2008/2204(INI))

Navrhovatelka: Maria Badia i Cutchet

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. uznává, že internet se může stát nástrojem podpory kultur a jazyků rozvíjením kulturních a tvůrčích odvětví, zejména v rozvojových zemích, a to za předpokladu, že kulturní rozmanitost bude chráněna právním základem, který byl dohodnut na mezinárodní úrovni a je určen pro toto odvětví, s ohledem na její obsah; trvá proto na tom, že je důležité podporovat rovný přístup k informačním a komunikačním technologiím, aby bylo možno vybudovat všem přístupnou informační společnost a odstranit různé stávající překážky, které jsou mimo jiné způsobeny nedostatečnou infrastrukturou či nedostatečnou nabídkou vzdělávání, aby bylo umožněno potenciální obchodování a aby byla zaručena možnost využívat plně občanských práv;

2. zdůrazňuje, že internet s sebou přinesl nový přístup k výrobě, spotřebě a šíření kulturního zboží a služeb, což může přispět k porozumění mezi kulturami na základě volného a spravedlivého přístupu k novým informačním a komunikačním technologiím a respektování kulturní a jazykové rozmanitosti;

3. zdůrazňuje, že bezpečnost a důvěryhodnost transakcí ve vztahu ke kulturnímu zboží nebo službám je klíčová;

4. zdůrazňuje význam Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto úmluvu rychle uplatňovaly ve vnitřních i vnějších politikách Evropské unie;

5. zdůrazňuje, že kulturní a umělecké produkty a služby jsou hospodářské i kulturní povahy a že je důležité, aby toto chápání zůstalo zachováno i nadále v rámci mezinárodních obchodních jednání a dohod a také pomocí globálních sítí tak, že úmluva UNESCO bude uplatňována právně závazným způsobem;

6. domnívá se, že internet a nové informační a komunikační technologie mají důležitou úlohu v evropské strategii v oblasti on-line učení a učení prostřednictvím internetu v rámci evropského programu celoživotního učení, což je obzvláště důležité z hlediska obecného rozšiřování přístupu ke vzdělání, aby mohly být dosaženy lisabonské cíle;

7. naléhavě žádá Komisi a Radu o zajištění toho, aby evropský kulturní průmysl plně využil nové příležitosti, které s sebou nese obchodování přes internet, a to zejména v audiovizuálním, hudebním a nakladatelském odvětví, a aby současně poskytly účinnou ochranu před nezákonným obchodováním a plagiáty; tím však nesmí být ovlivněna politika Evropského společenství, jasně stanovená v mandátu k vyjednávání, podle níž nelze navrhovat liberalizaci nebo přijmout požadavky o liberalizaci v audiovizuálním a kulturním odvětví;

8. zdůrazňuje nutnost vzdělávat spotřebitele a podniky a dále potřebu pořádat mediální informační kampaně o perspektivách rozvoje, právech a povinnostech všech stran, které jsou zapojeny do mezinárodního obchodování přes internet;

9. jakákoli současná či případná budoucí liberalizace komunikačních služeb nesmí ovlivnit postoj Komise k pravidlům týkajícím se obsahu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, David Hammerstein, Erna Hennicot-Schoepges, Mary Honeyball, Ján Hudacký, Werner Langen, Anne Laperrouze, Pia Elda Locatelli, Eluned Morgan, Antonio Mussa, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Alexander Alvaro, Pierre Pribetich, John Purvis, Silvia-Adriana Ţicău, Vladimir Urutchev

Právní upozornění - Ochrana soukromí