ZPRÁVA o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (3. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (15. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (3. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (11. 12. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

27. 1. 2009 - (2008/2171(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodajka: Corien Wortmann-Kool

Postup : 2008/2171(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0021/2009

Předložené texty :

A6-0021/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/02/2009 - 5.8
CRE 05/02/2009 - 5.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0053

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou

(2008/2171(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na mechanismus hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni, jehož první jednání se konalo v Pekingu dne 25. dubna 2008,

– s ohledem na závěry desátého summitu Čína–EU konaného v Pekingu dne 28. listopadu 2007,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (KOM(2006)0631) a související pracovní dokument s názvem „Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: hospodářská soutěž a partnerství“ (KOM(2006)0632)[1],

– s ohledem na rozhodnutí přijaté na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) konané v katarském Dohá ve dnech 9. až 14. listopadu 2001 o přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci s účinností od 11. listopadu 2001 a čínské Tchaj-peje s účinností od 1. ledna 2002,

– s ohledem na svá nedávná usnesení týkající se Číny, zejména usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi Evropskou unií a Čínou[2]^aze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou[3],

– s ohledem na studii Komise ze dne 15. února 2007 nazvanou „Budoucí příležitosti a výzvy v obchodních a investičních vztazích mezi Evropskou unií a Čínou 2006–2010“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o situaci v Číně po zemětřesení a před konáním olympijských her[4],

– s ohledem na osmou výroční zprávu obchodní komory EU v Číně nazvanou „Stanovisko k evropskému obchodu v Číně 2008/2009“,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0021/2009),

A. vzhledem k tomu, že obchod mezi Evropskou unií a Čínou od roku 2000 nesmírně vzrostl, a vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Číny od roku 2006 a Čína druhým největším obchodním partnerem EU od roku 2007,

B. vzhledem k tomu, že rozvinutější hospodářství a členství ve WTO znamená pro Čínu větší odpovědnost hrát plnou a pozitivní roli v globálním hospodářském řádu i v Mezinárodním měnovém fondu a ve skupině Světové banky,

C. vzhledem k tomu, že navzdory nepřetržitému růstu zůstává bilaterální obchod mezi Čínou a Evropskou unií, jejíž obchodní deficit s Čínou dosáhl v roce 2007 více než 160 miliard EUR, nevyvážený,

D. vzhledem k tomu, že finanční a makroekonomická nerovnováha a pokles vnitřní poptávky a vývozu jsou příčinou současné celosvětové finanční a hospodářské krize, která postihuje i Čínu,

E. vzhledem k tomu, že přístup na čínský trh je komplikovaný kvůli průmyslové politice řízené státem, porušování patentů, nejednoznačným normám a režimu souladu, což má za následek technické a necelní bariéry obchodu pro společnosti z EU,

F. vzhledem k tomu, že výrobci zboží a poskytovatelé služeb z EU jsou na světových trzích vysoce konkurenceschopní, a vzhledem k tomu, že spravedlivý a rovnoprávný přístup na čínský trh by společnostem z EU umožnil zvýšit vývoz a posílit přítomnost na tomto trhu a také zvýšit kvalitu a rozšířit služby pro čínské spotřebitele,

G. vzhledem k tomu, že vývoz z EU do Číny se v roce 2007 zvýšil o 18,7 %, a dosáhl tedy hodnoty 231 miliard EUR,

H. vzhledem k tomu, že rozsah produkce padělků a pirátského zboží v Číně zůstává na znepokojivě vysoké úrovni a že 60 % padělků zabavených celními orgány EU je vyrobeno v Číně; vzhledem k tomu, že výroba tohoto druhu zboží často probíhá v zařízeních, která vyrábějí také zboží pro řádný trh, a je často v rozporu jak s pracovními právy, tak se zdravotními a bezpečnostními požadavky, a představují nebezpečí pro spotřebitele a v případě chemikálií i pro širší životní prostředí,

Obecné informace

1. zdůrazňuje, že evropské obchodní vztahy s Čínou by měly být založeny na zásadách reciprocity, udržitelného rozvoje, dodržování ekologických limitů, přispívání k celosvětovým cílům v oblasti prevence změny klimatu, spravedlivé hospodářské soutěže a spravedlivého obchodu, podle našich společných hodnot a v souladu s pravidly WTO;

2. domnívá se, že Čína jakožto jeden z motorů světového růstu by se měla plně účastnit snah o zajištění udržitelného a vyváženého rozvoje globálního hospodářského řádu;

3. vyzývá Komisi, aby pokračovala v politice, jejímž cílem je Čínu zapojit a vést s ní dialog; vítá technickou pomoc v oblasti obchodu, kterou Komise Číně poskytla; považuje takovou pomoc za zásadní pro podporu úspěšné integrace Číny do světové ekonomiky, a zejména pro plnění povinností a závazků ve WTO a zlepšování sociálních a environmentálních podmínek;

4. zdůrazňuje, že má-li se vyřešit současná finanční a hospodářská krize, je třeba, aby spolu EU a Čína spolupracovaly ve větším rozsahu, než kdykoli předtím; domnívá se, že tato situace dává Číně a EU velkou příležitost k tomu, aby společně prokázaly smysl pro odpovědnost a aby přispěly svým dílem k řešení této krize;

5. je toho názoru, že rozvoj obchodních vztahů s Čínou musí jít ruku v ruce s rozvojem skutečného, plodného a účinného politického dialogu, který zahrne široké spektrum témat; domnívá se, že lidská práva by měla být zásadní a nedílnou součástí vztahů mezi EU a Čínou; vyzývá Komisi, aby při jednáních s Čínou o obnovené dohodě o partnerství a spolupráci trvala na posílení doložky o lidských právech;

6. domnívá se, že budou-li obchodní politiky v souladu s rozvojovými cíli a promítne-li se hospodářský růst do snížení chudoby, mohl by dnešní otevřený obchodní systém podnítit hospodářskou výměnu mezi Čínou a rozvojovými zeměmi ve prospěch obou stran a mohl by být nebývalou příležitostí pro jejich hospodářský růst a začlenění do světové ekonomiky;

7. vybízí Komisi, aby v obchodu mezi EU a Čínou usilovala o otevřenost; domnívá se, že Evropská unie a členské státy by měly i nadále nabízet zboží dováženému z Číny otevřený a spravedlivý přístup a podněcovat hospodářskou soutěž; je toho názoru, že Čína by měla opětovat tyto snahy posílením svého závazku hospodářské otevřenosti a tržní reformy;

8. vyzývá Čínu, aby převzala aktivní roli ve WTO, odpovídající jejímu hospodářskému a obchodnímu významu, a tak podporovala zdravý rozvoj globálního obchodu v rámci silného a transparentního rámce pravidel;

9. vítá účast Číny na setkání G-20 ve Washingtonu dne 15. listopadu 2008, které by mělo vydláždit cestu k jejímu definitivnímu zapojení do celosvětového hospodářského a finančního procesu s následným převzetím větší odpovědnosti na celosvětové úrovni;

10. zdůrazňuje, že protekcionismus nemůže být evropskou odpovědí na růst obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou; domnívá se, že Evropská unie a členské státy by se měly naléhavěji snažit o dosažení většího pokroku v programu Lisabonské reformy, aby rozvinuly a sjednotily oblasti komparativních výhod v globální ekonomice a podporovaly inovace a odborné vzdělávání;

11. bere na vědomí, že byl představen velký čínský plán obnovy pro růst a zaměstnanost, který má být odpovědí na nynější hospodářskou krizi; zdůrazňuje, že podpůrná opatření musí být dočasná, musí splňovat pravidla WTO a nesmí narušit spravedlivou hospodářskou soutěž;

12. vítá skutečnost, že čínský fond státního majetku a státní podniky investují v EU, a přispívají tak k vytváření pracovních míst, růstu, vzájemnému prospěchu a rovnováze investičních toků; připomíná však, že čínské finanční trhy nejsou transparentní, a zdůrazňuje, že je důležité zavést alespoň kodex chování, který by zajistil transparentnost čínských investičních operací v rámci trhu EU; vyzývá EU a Čínu, aby zachovaly otevřenost svých trhů vůči investicím v oboustranně stejné míře, ale aby zavedly opatření týkající se transparentnosti;

Přístup na trh

13. vítá skutečnost, že od přistoupení Číny k WTO, roste v Číně počet průmyslových odvětví, která jsou otevřená pro zahraniční investice; je však znepokojen tím, že zároveň je do některých odvětví přístup zahraničních investic omezen nebo znemožněn a že byla zavedena diskriminační opatření vůči zahraničním firmám – zejména v oblasti přeshraničních fúzí a akvizic;

14. domnívá se, že čínské protekcionistické praktiky, rozsáhlá byrokracie, podhodnocování měny renminbi, dotace v různé podobě a nedostatek řádných a sjednaných opatření pro prosazování práv duševního vlastnictví brání mnoha společnostem z EU v plném přístupu na čínský trh;

15. vyzývá Čínu, aby více otevřela své trhy zboží a službám a pokračovala ve svých hospodářských reformách a aby vytvořila stabilní, předvídatelný a transparentní právní rámec pro společnosti EU, zvláště pro malé a střední podniky;

16. vyzývá Komisi, aby projednala s čínskou vládou návrh čínského poštovního zákona, neboť tento návrh obsahuje ustanovení, která omezují provoz zahraničních expresních služeb; věří, že pro další uplatňování čínské politiky podpory zahraničních investic a spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví expresních zásilkových služeb je třeba přijmout vyvážený regulační rámec pro poštovní a expresní služby;

17. oceňuje kroky podniknuté čínskými orgány ke snížení administrativní zátěže na vnitrostátní úrovni a pokrok v elektronické správě vedoucí k zpřístupnění legislativních aktů veřejnosti; připomíná však, že je třeba dalšího pokroku k zajištění volného a spravedlivého přístupu na čínský trh zahraničním společnostem;

18. zdůrazňuje, že další rozšiřování přístupu na čínský trh poskytne společnostem z EU příležitosti v mnoha oblastech, například v oblasti strojírenské výroby, chemikálií, automobilového odvětví, léčiv a informačních a komunikačních technologií (IKT), projektů mechanismu čistého rozvoje, zemědělství, stavebnictví, dále v oblasti finančních, pojistných a telekomunikačních služeb a v oblasti maloobchodního prodeje;

Překážky, normy

19. připomíná, že necelní překážky představují zásadní problém jak pro společnosti z EU v Číně, tak pro čínské společnosti a společnosti ze zemí mimo EU v Evropské unii, obzvláště pro malé a střední podniky;

20. vyzývá Čínu, aby s ohledem na podporu rozvoje svého obchodu s ostatními zeměmi přijala mezinárodní normy pro výrobky a služby; vítá skutečnost, že Čína zvyšuje svoji účast v mezinárodních normotvorných subjektech, a domnívá se, že tento přístup by měl být podporován a opětován účastí EU v čínských normotvorných subjektech; vyzdvihuje význam souladu zboží dováženého z Číny s evropskými normami pro potravinářské a nepotravinářské výrobky;

Suroviny

21. vyjadřuje politování nad tím, že čínská vláda stále používá vývozní omezení, jako jsou vývozní cla na suroviny, která narušují obchod; vyzývá Komisi, aby při všech dvoustranných jednáních s Čínou trvala na odstranění všech stávajících vývozních omezení; zdůrazňuje, že odstranění těchto vývozních omezení představuje zásadní prvek spravedlivého obchodu mezi EU a Čínou; zdůrazňuje, že v tomto smyslu bude posuzovat všechny budoucí obchodní dohody s Čínou;

Státní podpora

22. je zneklidněn tím, že neustálé státní zásahy do průmyslové politiky a zřejmá diskriminační omezení, jako je neomezené financování vývozu státem a omezení zahraničního vlastnictví v určitých odvětvích, narušují čínský trh v neprospěch společností z EU;

Zadávání veřejných zakázek

23. vyzývá Čínu, aby přistoupila na Dohodu o veřejných zakázkách (GPA), jak se zavázala v roce 2001, aby se konstruktivně zapojila do jednání o otevření svých trhů s veřejnými zakázkami a aby předtím, než bude dosaženo úspěšného završení těchto jednání, uplatňovala transparentní, předvídatelné a spravedlivé postupy při zadávání veřejných zakázek, které zahraničním společnostem poskytnou rovné příležitosti pro jejich získávání; vyzývá Čínu, aby umožnila okamžitý přístup společnostem EU sídlícím a působícím v Číně;

Měna

24. vítá určitý nárůst hodnoty renminbi, ke kterému došlo v tomto roce; vyzývá Čínu, aby i nadále hodnotu měny renminbi zvyšovala tak, aby na evropských finančních trzích, zejména ve vztahu k euru, věrněji odrážela hospodářské postavení Číny; vyzývá Číňany, aby zvýšili své devizové rezervy v euru;

Přítomnost/pomoc EU

25. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se založením střediska EU v Pekingu, které pomůže malým a středním podnikům; vítá rovněž skutečnost, že v zájmu zajištění budoucnosti tohoto střediska byla zřízena stálá rozpočtová položka pro jeho financování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby toto středisko mělo jasný mandát, čímž se zabrání vytváření dvojích struktur a podpoří součinnost se stávajícími veřejnými a soukromými institucemi z členských států EU; oceňuje práci asistenční služby pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která poskytuje informace a školení evropským malým a středním podnikům o ochraně a vymahatelnosti práv duševního vlastnictví v Číně;

26. zdůrazňuje význam pomoci poskytované zejména malým a středním podnikům při překonávání překážek v přístupu na trh; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úspěšné fungování týmů EU pro přístup na trh zřízených v Číně;

Energie, trvale udržitelná energie

27. vyzývá Evropskou unii a Čínu, aby podnikly kroky na podporu obchodu se zbožím a službami šetrnými k životnímu prostředí a růstu investic do trvale udržitelných projektů a infrastruktury a aby podporovaly rozvoj průmyslu, který přispívá ke snížení emisí CO2;

28. zdůrazňuje příležitosti, které skýtá rozvíjející se odvětví obnovitelné energie v Číně pro evropské podniky v odvětví udržitelné energie; vyzývá Čínu, aby zlepšila přístup na trh v této oblasti;

29. vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a Čínou s cílem podpořit převod nízkouhlíkových technologií, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že vzhledem k významu uhlí pro čínské hospodářství má vývoj a uplatnění systému zachycování CO2 v Číně rozhodující význam; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakými způsoby lze dále podporovat výměnu osvědčených postupů s Čínou v oblasti udržitelného rozvoje;

Finanční služby

30. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že možnosti investování společností z EU v Číně, zejména v bankovnictví a pojišťovnictví, jsou stále omezené vinou velkých a diskriminačních nákladů na získání licence a v důsledku pravidel, která požadují společné podnikání s čínskými firmami; vyzývá Čínu, aby se těmto záležitostem urychleně věnovala;

31. je přesvědčen, že stabilní, likvidní, otevřené, transparentní a řádně regulované finanční trhy mohou posílit hospodářský růst; domnívá se také, že čínský trh s cennými papíry a čínské bankovnictví a pojišťovnictví dosud nejsou dostatečně rozvinuty, a vybízí Čínu, aby se plně zapojila do globální diskuse o zlepšení rámce pro regulaci finančních trhů a dohled nad nimi;

32. zdůrazňuje, že je důležité, aby se Čína ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem podílela na vypracování globálního kodexu chování pro státní investiční fondy, který pravděpodobně povede k větší transparentnosti.

33. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zhodnotila dopad finanční a hospodářské krize na příslušná evropská průmyslová odvětví a odvětví služeb, která mají zásadní význam pro definování vývozního a dovozního vztahu mezi EU a Čínou; požaduje, aby bylo toho hodnocení předloženo Parlamentu, jakmile bude možné určit jasný trend;

Volný a spravedlivý obchod

Antidumping / status tržního hospodářství

34. domnívá se, že trvalý dialog mezi obchodními orgány může napomoci předcházení a řešení obchodních sporů; vzhledem k narůstajícímu množství stížností na dumpingové postupy čínských výrobců upozorňuje však na to, že účinné používání nástrojů na ochranu obchodu přispívá k zajištění spravedlivých podmínek obchodu mezi Čínou a EU;

35. domnívá se, že čínské hospodářství v mnoha oblastech stále nesplňuje všechna kritéria tržního hospodářství; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s čínskou vládou na překonávání překážek pro dosažení statusu tržního hospodářství a aby Číně udělila status tržního hospodářství teprve tehdy, až splní veškerá kritéria;

Práva duševního vlastnictví a padělatelství

36. se znepokojením konstatuje, že ačkoli Čína pokročila ve vytváření své legislativy týkající se duševního vlastnictví, účinné prosazování práv duševního vlastnictví zůstává vysoce problematické;

37. vyzývá Čínu, aby zvýšila své úsilí vyřešit nedostatečné uplatňování a vymáhání práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje důležitost harmonizace centrální a regionální obchodní politiky a regulace v Číně a její jednotné provádění v celé zemi;

38. je znepokojen rozsahem produkce padělků a pirátského zboží v Číně, jež zůstává na znepokojivě vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s čínskými orgány na celostátní i regionální úrovni pokračovala v boji proti padělání;

39. vyjadřuje velké znepokojení nad rostoucím počtem užitných a průmyslových vzorů v Číně, jež jsou často kopiemi nebo malými modifikacemi existujících evropských technologií a nepřispívají ke skutečné inovaci;

40. je přesvědčen o tom, že vzhledem k rozvoji inovací v Číně je ochrana práv duševního vlastnictví v jejím nejlepším zájmu; současně je však přesvědčen o tom, že předpisy požadující výhradní registraci inovací v Číně by výrazně omezily obchodní činnost, znemožnily by, aby měla Čína z inovací prospěch, a vedly by ke znehodnocení značky „Made in China“;

Clo

41. vítá podpis společného akčního plánu pro vymáhání cla v oblasti práv duševního vlastnictví, který má za cíl posílit celní spolupráci při zabavování padělaného zboží a zavést konkrétní opatření vedoucí ke snížení prodeje padělaného zboží; vyzývá Komisi, aby jednala s Čínou o jejích podmínkách pro připojení se k obchodní dohodě proti padělání (ACTA);

42. žádá Komisi, aby posílila spolupráci s čínskými orgány na dohodě o celní spolupráci, zaměřené na usnadnění obchodu;

43. žádá Komisi, aby v návaznosti na memorandum o porozumění z roku 2005 týkajícího se textilu i nadále jednala o rozvoji prostřednictvím dialogu o obchodu s textilem mezi Čínou a EU a mechanismu hospodářského a obchodního dialogu na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala dovoz textilu pocházejícího z Číny;

Sociální a environmentální dopady

44. vyjadřuje své vážné znepokojení nad vysokou mírou znečištění způsobenou čínským průmyslem a jeho vzrůstající spotřebou přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných; uvědomuje si spoluodpovědnost Evropy za tuto situaci vzhledem k tomu, že velkou část čínské průmyslové produkce vlastní nebo si ji objednávají evropské firmy a maloobchodníci pro spotřebu v Evropě;

45. zdůrazňuje, že poslední roky silného hospodářského růstu v Číně nepřinesly prospěch všem skupinám čínského obyvatelstva a že sociální propast mezi bohatými a chudými nebyla nikdy tak hluboká jako nyní; je přesvědčen, že má-li se umožnit společensky udržitelný rozvoj v Číně, je třeba bohatství přerozdělovat spravedlivěji;

46. vítá čínské aktivity v oblasti životního prostředí vyvíjené v souvislosti s přípravami olympijských her, které se konaly v roce 2008; vyzývá čínskou vládu, aby vybízením finančního sektoru k tomu, aby se připravil na zavedení mezinárodního systému obchodování s emisními povolenkami, aktivně přispěla k úspěšnému průběhu konference Organizace spojených národů o klimatu (COP 15), která se bude konat od 30. listopadu do 11. prosince 2009 v Kodani;

47. vyzývá Čínu, aby se zúčastnila konference OSN o klimatu (COP 15) a aby přijala svou odpovědnost přijetím svého globálního podílu při snižování skleníkových plynů a v boji proti změně klimatu;

48. vyzývá čínské orgány, aby podnikly konkrétní kroky k přijetí a podpoře používání technologií a postupů, které vedou ke snižování emisí skleníkových plynů; připomíná, že podpora zelených obchodních technologií bude mít zásadní význam, pokud chce čínská vláda udržet hospodářský růst a zároveň chránit své životní prostředí; uznává, že nelze očekávat, že Čína bude požadovat po svém obyvatelstvu, aby neslo břímě omezování emisí skleníkových plynů bez přispění západních zemí;

49. je znepokojen dětskou prací v Číně; žádá Komisi, aby řešila tento problém co nejdříve, a žádá čínskou vládu, aby maximalizovala své úsilí o odstranění základních příčin tohoto jevu s cílem ukončit jej;

50. naléhavě vyzývá Čínu, aby ratifikovala klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), obzvláště Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Čína podepsala, ale dosud neratifikovala;

51. vítá skutečnost, že Čína provedla mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) do svého právního řádu; vybízí Čínu, aby i nadále používala IFRS a aby zajistila jejich uplatňování v praxi; žádá Komisi, aby pozorně sledovala přijímání a uplatňování IFRS v Číně;

52. vyzývá evropské podniky působící v Číně, aby uplatňovaly nejpřísnější mezinárodní normy a osvědčené postupy v oblasti sociální odpovědnosti podniků vůči pracovníkům a životnímu prostředí a aby souhlasily s povinným monitorováním nezávislými agenturami;

53. vyjadřuje své znepokojení nad pracovními podmínkami a právy zaměstnanců v Číně; vyzývá Komisi, aby při svých formálních i neformálních stycích s Čínou soustavně upozorňovala na nutnost dodržovat hlavní normy Mezinárodní organizace práce;

54. vyzývá Evropskou Unii a Čínu ke spolupráci v oblasti norem vztahujících se na osobní automobily, nákladní vozidla, těžká vozidla a na leteckou a lodní dopravu s cílem snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout toho, aby se tyto normy staly šetrnějšími ke klimatu;

55. vyzývá ke spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti regulace, hodnocení a povolování chemických látek (REACH);

56. je vysoce znepokojen nedávnou vlnou případů nebezpečných čínských výrobků, především v oblasti dětských hraček, potravin a léčivých přípravků; vítá odhodlání čínské vlády tento problém řešit; vyzývá Komisi, aby v této oblasti zvýšila svoji podporu a spolupráci s čínskými orgány;

57. vítá úsilí, které Komise v této oblasti vynaložila díky zavedení systému čtvrtletních zpráv o kontrolní činnosti, kterou Čína provádí, aby určila původ nebezpečných výrobků, které jsou hlášeny v rámci systému Rapex-Čína, čímž se zvyšuje bezpečnost evropského spotřebitele;

58. zdůrazňuje význam třístranné komunikace mezi Komisí a vládami USA a Číny zaměřené na zlepšení celosvětového řízení bezpečnosti výrobků; je přesvědčen, že by bylo velmi užitečné, aby byl návrh Komise na vytvoření společné pracovní skupiny pro bezpečnost výrobků a dovozu v rámci Transatlantické hospodářské rady co nejdříve uveden do praxe;

Budoucí kroky

59. konstatuje, že čínská společnost se za posledních třicet let výrazně změnila a že trvalého pokroku lze dosáhnout jen pomalu; je přesvědčen, že demokracie vyžaduje fungující občanskou společnost, která je na oplátku posilována obchodními a hospodářskými vztahy s EU; domnívá se proto, že „změna prostřednictvím obchodu“ je možností, jak podpořit přeměnu Číny v otevřenou a demokratickou společnost prospěšnou pro všechny její části; vyjadřuje politování nad skutečností, že prohlubování hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Čínou nešlo ruku v ruce se zásadním pokrokem v oblasti dialogu o lidských právech; je však přesvědčen, že pro zajištění celkového a trvalého pokroku je třeba provést další reformy zejména v oblasti ochrany životního prostředí a v sociální oblasti;

60. vzhledem k nynější finanční a hospodářské krizi lituje, že Čína odložila summit EU-Čína, který se měl konat dne 1. prosince v Lyonu, a zdůrazňuje, že konstruktivní dialog o změně klimatu a vzájemné porozumění, pokud jde o hlavní témata v oblasti obchodu, jsou v této kritické době pro celosvětové hospodářství nanejvýš důležité; doufá, že tento summit se uskuteční co nejdříve;

61. vyzývá Čínu, aby i nadále plně podporovala snahy vedoucí k urychlení jednání o rozvojovém programu z Dohá;

62. zdůrazňuje, že nová dohoda o spolupráci a partnerství mezi Evropskou unií a Čínou by měla mít za cíl zavedení volného a spravedlivého obchodu založeného na uplatňování ustanovení týkajících se lidských práv, životního prostředí, udržitelného rozvoje a sociálních otázek;

63. vítá zavedení mechanismu hospodářského a obchodního dialogu na vysoké úrovni jako fóra pro další rozvíjení evropsko-čínských vztahů na strategické úrovni a domnívá se, že důležitou součástí tohoto procesu je, že výsledkem dialogu na vysoké úrovni je uspokojivé řešení sporných bodů v oblasti obchodu; vyzývá Komisi, aby měla v souvislosti s dialogem na vysoké úrovni vyšší ambice a jmenovala jednoho z místopředsedů v nově ustavené Evropské komisi v roce 2009 koordinujícím komisařem, který povede delegaci ES v dialogu na vysoké úrovni;

64. vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění všech stávajících dohod o výzkumu a vývoji uzavřených s Čínou za účelem podpory spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje; doporučuje zaměřit snahy EU a Číny v oblasti výzkumu a vývoje směrem, který bude strategičtější a relevantnější z hlediska technologického pokroku, potřeb společnosti, ekologických katastrof a budoucího ekonomického vývoje; vyzývá obě strany, aby usnadnily převod technologií a technického „know-how“ tím, že umožní výměnné programy výzkumných a akademických pracovníků;

65. vyzývá k užší spolupráci mezi evropskými a čínskými vysokými školami a ke zvýšení mobility vědců, výzkumných pracovníků a studentů mezi EU a Čínou;

66. podporuje pokračující rozvoj spolupráce EU a Číny v oblasti vesmírného výzkumu, aplikací a technologií; upozorňuje Radu a Komisi na skutečnost, že jak Čína, tak EU za pět let úzké spolupráce získaly cenné zkušenosti v oblasti družicové navigace tím, že se zaměřily na program Galileo; je však přesvědčen, že nastal čas přizpůsobit tuto formální spolupráci tak, aby byly zohledněny změny, které způsobilo zahájení zaváděcí fáze evropského globálního navigačního družicového systému a spuštění čínského systému COMPASS; domnívá se, že je v tomto ohledu zásadní rozvinout vztah, který by zohlednil koexistenci systému Compass a programu Galileo a který by především zajistil jejich kompatibilitu v zájmu uživatelů na celém světě;

67. naléhavě vyzývá Komisi a čínskou vládu, aby společně hledaly prostředky k rozvíjení parlamentní dimenze dialogu na vysoké úrovni, jenž má za úkol oslovit širší skupinu zainteresovaných stran a umožnit jim vyjádřit jejich názory a obavy;

68. podporuje snahy Komise o vytvoření příznivého obchodního prostředí pro malé a střední podniky prostřednictvím sdělení nazvaného „Zelenou malým a středním podnikům „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act pro Evropu“ (KOM(2008)0394) a v tomto ohledu vítá záměr představit plán „Brána do Číny“ se zvláštním zaměřením na zavedení programu vzdělávání vedoucích pracovníků v Číně, který má podpořit přístup evropských malých a středních podniků na čínský trh do roku 2010;

69. vyzývá Čínu, aby podporovala spolupráci mezi čínskými vysokými školami a malými a středními podniky z EU s cílem posílit inovaci malých a středních podniků v Číně, a přispět tak ke zvýšení počtu pracovních míst a rozvoji obchodu a hospodářské produkce; vyzývá rovněž Čínu, aby podporovala spolupráci mezi těmito dvěma stranami s cílem zlepšit a rozvíjet technologie šetrné vůči klimatu a snižovat emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti malých a středních podniků EU v Číně;

70. vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi podniky, zvýšila povědomí o internetových stránkách databáze o přístupu na trh a zdokonalila mechanismy pro urovnávání sporů;

71. vyjadřuje podporu programům, jejichž cílem je rozšířit obchodní styky mezi Čínou a EU, jako např. program vzdělávání vedoucích pracovníků; vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou pomoc Číně, a pomohla jí tak provádět zdravotní a bezpečnostní předpisy a zlepšit celní spolupráci.

72. domnívá se, že EU a Čína jsou vzájemně stále závislejší a že složitost a důležitost vztahů mezi EU a Čínou vyžaduje větší koordinaci mezi členskými státy navzájem a s Komisí; vítá proto poslední summit EU-Čína a výsledný hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni z dubna 2008; připomíná Číně, že musí plnit své závazky vyplývající z mezinárodních dohod, např. v oblasti autorského a pracovního práva; těší se na účinný a konstruktivní dialog s Čínou o globálních výzvách; lituje rozhodnutí čínských orgánů odložit 11. summit EU-Čína; zdůrazňuje, že dlouhodobé obchodní vztahy mezi EU a Čínou by měly být podporovány, a předpokládá, že vzhledem k významu těchto vztahů bude summit EU-Čína v dohledné době znovu naplánován; vyzývá Čínu, aby hrála konstruktivní roli v regionální spolupráci; podporuje strategické partnerství mezi EU a Čínou; v této souvislosti vítá pokračující jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, avšak domnívá se, že by výsledek jednání neměl být posuzován odděleně od situace v oblasti lidských práv v Číně; naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost vyjednávání dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Čínou;

73. je přesvědčen, že EXPO 2010, které se bude konat v Šanghaji (Čína), bude velkou příležitostí pro evropské podniky, pokud jde o jejich zviditelnění a kontakty, a že jim současně umožní představit se čínské veřejnosti a čínským podnikům; naléhá na Komisi, aby zajistila, aby měl podnikatelský sektor z EU na výstavě EXPO 2010 svůj výstavní stánek;

74. vyzývá Komisi, aby podpořila sestavení Obchodní rady Číny a Evropské unie, jako obdoby Obchodní rady USA a Evropské unie;

o o

75. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států, vládě Čínské lidové republiky a Všečínskému shromáždění lidových zástupců.

[1] Úř. věst. C 181, 3.8.2007, s. 17.
[2] Úř. věst. 305 E, 14.12.2006, s. 167
[3] Úř. věst. 233 E, 28.9.2006, s. 103.
[4] Přijaté texty, P6_TA-PROV(2008)0362.

Úvod

Čínská hospodářská expanze zažila během posledních let nesmírný rozvoj vzhledem k tomu, že Evropa je od roku 2006 největším obchodním partnerem Číny a Čína je od roku 2007 druhým největším obchodním partnerem Evropy. Rychlý rozvoj daný vývozem způsobil, že Čína se nyní podílí 6 % na světovém obchodu, a měl za následek, že se Evropská unie stala jejím nejvýznamnějším obchodním partnerem. Jen v roce 2007 vzrostl čínský vývoz do Evropské unie o 18,7 % na přibližnou hodnotu 231 miliard EUR. Obchodní deficit Evropské unie s Čínou činí v současnosti 160 miliard EUR a stále roste.

Nicméně tváří v tvář těmto číslům je důležité si uvědomit, že Čína se nyní stala druhým největším obchodním partnerem Evropy, a představuje tak významný a rostoucí vývozní trh.

V roce 2007 vývozy EU do Číny také vzrostly o úctyhodných 12 % a byly oceněny na 71,6 miliard EUR. K tomu došlo navzdory velkým překážkám, které leží v cestě evropským firmám, jež chtějí podnikat v Číně.

Současná obchodní nerovnováha je důvodem ke znepokojení, ale nemělo by se na ni nahlížet v první řadě v souvislosti s rostoucími čínskými vývozy do Evropy. Čína také nabízí evropským společnostem v Číně příležitosti. Měli bychom se soustředit na zajištění rovnocenných podmínek, aby byly příležitosti pro růst k dispozici oběma stranám. Odhaduje se, že čínské necelní překážky vůči Evropské unii mají ročně hodnotu více než 21 miliard EUR vzhledem k ztraceným obchodním příležitostem evropských firem.

Přístup na trh, plnění čínských závazků v rámci WTO a volný a spravedlivý obchod

Evropská unie se zavázala k volnému a spravedlivému obchodu a hladkému průběhu začlenění Číny do globálního hospodářského systému jako spolehlivého a odpovědného partnera. Avšak k tomu, aby evropští provozovatelé vnímali obchodní vztahy s Čínou pozitivně a považovali ji za spolehlivého obchodního partnera, je nezbytné prosadit spravedlivé a předvídatelné právní úpravy pro přístup na čínský trh.

Od 11. listopadu 2001 je Čína členem WTO a získala tím značné výhody. Ačkoli Čína učinila výrazné pokroky v dodržování svých závazků v rámci WTO a přístup na trh se v některých odvětvích zlepšil, v některých otázkách realizace závazků WTO stále zůstávají vážné důvody k znepokojení.

Překážky a normy

Ve svých regulačních požadavcích Čína zavedla různá omezení, která nebyla v Protokolu o přistoupení k WTO předvídána a která omezují přístup zahraničních firem k některým klíčovým, pro Evropu vysoce důležitým odvětvím, často prostřednictvím rozsáhlých regulačních požadavků či „norem“. Čínská povinná certifikace (CCC) a další specifikace jsou často využívány jako technické překážky obchodu. Například v odvětví mobilních telefonů a automobilů se mnoho norem podobá těm, které jsou v Evropě dobrovolně přijímány. Avšak existují zde malé, přesto však povinné (a nákladné), rozdíly, které slouží ke kontrole přístupu na trh. Takové postupy jsou v protikladu se závazky Číny jako signatáře dokumentu WTO Technické překážky obchodu (TBT). Navíc ustanovení čínských zákonů jsou často dvojznačná, jak je tomu u nových antimonopolních právních předpisů, které navzdory četným podobnostem s politikou hospodářské soutěže EU obsahují některá ustanovení umožňující ochranu státních podniků a vnitrostátní (hospodářské) bezpečnosti. Nicméně hlavním problémem je nedostatek transparentnosti jak v legislativním procesu, tak v používání zákonů.

Zadávání veřejných zakázek

Jakou součást svého přistoupení k WTO se Čína zaručila, že se připojí k Dohodě o veřejných zakázkách „co možná nejdříve“. V únoru 2002 se Čína stala pozorovatelem GPA a v lednu 2003 přijala nový zákon o veřejných zakázkách, avšak prvotní nabídku k přístupu na trh s veřejnými zakázkami předložila teprve v prosinci 2007, což je výrazně pod hranicí očekávání.

V souvislosti s jednáními o aktualizaci Dohody o obchodních a hospodářských vztazích mezi Evropskou unií a Čínou z roku 1985 se Evropská unie a Čína dohodly, že budou pokračovat v diskusi o otázce veřejných zakázek. Nicméně je třeba mít na paměti, že trh s veřejnými zakázkami v Evropě, jenž v současnosti dosahuje hodnoty přibližně 1900 miliard EUR, je již čínským společnostem plně zpřístupněn. Je tedy řada na Číně, aby v tomto ohledu vyvinula nezbytné snahy a zajistila zaprvé, aby existující právní předpisy byly spravedlivě a transparentně uplatňovány a prosazovány, a zadruhé, aby byla tato jednání dokončena způsobem, který zaručí rovnocenné podmínky pro obě strany.

Přítomnost EU a pomoc EU, zejména malým a středním podnikům

Malé a střední podniky představují hnací sílu inovací a hospodářského rozvoje a fyzická přítomnost EU na trhu s cílem poskytovat pomoc a podněcovat spolupráci je proto vysoce důležitá. Malé a střední podniky čelí stejným problémům v podnikání v Číně jako velké společnosti, ale vzhledem ke své velikosti jsou pro boj s nimi hůře vybaveny. V roce 2008 Komise založila v Číně asistenční službu na podporu malých a středních podniků v otázkách duševního vlastnictví, která má za úkol pomáhat evropským podnikům bránit a prosazovat jejich práva v této oblasti. Pokračování v této pomoci, její rozvoj a posílení má zásadní význam, pokud evropské malé a střední podniky chtějí rozšířit své aktivity do Číny. Byly spuštěny různé evropské programy technické asistence na podporu širšího začlenění Číny do světové ekonomiky, na pomoc čínské vládě při plnění jejích závazků a povinností v rámci WTO a na podporu schopností Číny uskutečňovat širší hospodářské, regulační, právní a správní reformy, které jsou pro další liberalizaci obchodu nezbytné.

Volný a spravedlivý obchod

Antidumping / status tržního hospodářství

Zpravodajka je znepokojena počtem antidumpingových případů vedených proti čínským výrobcům. Opatření na ochranu obchodu jsou nástrojem, jak zajistit spravedlivé podmínky pro obchod mezi Čínou a Evropskou unií, ale Komise by se měla snažit hledat řešení obchodních sporů pomocí dialogu.

Čína zažádala o status tržního hospodářství v roce 2003. V červnu 2004 bylo připraveno první předběžné hodnocení a poté bylo Číně uděleno druhé z pěti kritérií (1. státní vliv na obchodní rozhodnutí, 2. „přechod“ ze starého systému na nový, privatizace, 3. účetní/podnikové řízení, 4. konkurz/majetková práva, 5. finanční odvětví). Zpravodajka se domnívá, že čínské hospodářství v mnoha ohledech stále nesplňuje kritéria, podle nichž by mohlo být považováno za tržní hospodářství, a proto je toho názoru, že Komise by měla souhlasit s udělením statutu tržního hospodářství pouze v případě, že Čína splní všechna požadovaná kritéria.

Práva duševního vlastnictví a padělání

Během posledních let Čína učinila značný pokrok v revizi svých právních předpisů týkajících se práv duševního vlastnictví. Avšak znepokojivá míra padělání a pirátství jak na jejím území, tak ve vývozech ukazuje, že je potřeba vynaložit více úsilí, aby byl zajištěn úplný soulad s dohodou WTO o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. To je zásadní pro důvěryhodnost Číny jako klíčového obchodního partnera. Podle průzkumu týkajícího se důvěry podnikatelské sféry, který provedla obchodní komora Evropská unie v Číně v roce 2007, se totiž ochrana práv duševního vlastnictví řadí na druhé místo na seznamu hlavních překážek pro podnikání v Číně. Pouhých 12 % respondentů uvedlo, že práva duševního vlastnictví pro ně neznamenají problém.

Prosazování práv se jeví jako nepřiměřené z několika důvodů, včetně komplikovaných správních struktur a postupů, nedostatku kvalifikovaného personálu, nízkého účinku sankcí a místního protekcionismu. Nicméně čínská vláda stále více reaguje na výzvy k reformě, zejména v souvislosti s trestním vymáháním v oblasti padělání, snižováním hranice trestní odpovědnosti. Také čínská celní nařízení byla podrobena revizi, aby se posílila kontrola dodržování právních předpisů na hranicích a usnadnilo se předání případů soudům. Nicméně závažnost a rozsah problému stále roste.

Oblast ochrany práv duševního vlastnictví obklopuje mnoho přidružených otázek. Evropské společnosti jsou aktivně podporovány, aby do Číny přivážely nové technologie, ale vývoz jakýchkoli budoucích výsledků vývoje je přísně omezován. Dodržování těchto nařízení je časově náročné, složité a nákladné. Výrobní zařízení pro padělané a pirátské zboží jsou často v rozporu jak s pracovními právy, tak zdravotními a bezpečnostními požadavky, a představují nebezpečí pro zákazníky a v případě chemikálií i pro širší životní prostředí. Otázky práv duševního vlastnictví byly základním tématem diskusí o mechanismu na vysoké úrovni dne 25. dubna 2008, kdy se generální ředitelství pro obchod a čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM) shodla na tom, že je třeba vést přinejmenším jednou ročně „dialog o duševním vlastnictví“ zahrnující všechny otázky spjaté s právy duševního vlastnictví. To je bezesporu vážná záležitost ovlivňující konkurenceschopnost EU. Jedná se ale také o problém Číny, která jej musí vyřešit, pokud i nadále chce mít prospěch z přenosu technologií z Evropy.

Textil a obuv

V roce 2005 uzavřela Evropská unie s Čínou memorandum o porozumění, které do 31. prosince 2007 omezilo její textilní vývozy do Evropské unie. Ostatní země uzavřely obdobné dohody nebo přijaly v tomto ohledu různá bezpečnostní opatření. Nicméně v roce 2007 se objem dovozu z Číny do EU zvýšil v porovnání s rokem 2006 o 25 % u textilu a o 13 % u oděvů. Podobný trend byl zaznamenán i v odvětví obuvi.

V září 2007 se Evropská unie a Čína rozhodly zavést dvojitý systém dozoru nad nejdůležitějšími textilními kategoriemi, aby tak zajistily společnou odpovědnost za monitorování obchodu a usnadnily přechod na liberalizovaný systém, jenž následoval po období omezení. Tento způsob se jeví jako velmi dobře fungující a mechanismus dvojité kontroly jako výhodnější než kvóty, nicméně nesmí vést k trvalým překážkám ve volném obchodu.

Sociální a environmentální dopad

Od 70. let 20. století se Čína zcela proměnila, ale přesto zůstává celkem složeným z více zemí. Z nové prosperity těžily miliony lidí, přesto nepoměr v příjmech stále roste a mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, stále žije v extrémní chudobě. Tak rychlý vývoj samozřejmě zanechal stopy i na životním prostředí. Čína nyní musí investovat do procesů účinného využívání energie a udržitelných čistých technologií, v čemž Číně může značně pomoci přenos zahraničního know-how.

Další oblastí, jež vzbuzuje znepokojení, jsou zprávy o porušování práv pracovníků v Číně a četná obvinění týkající se nucené práce, dětské práce, diskriminace žen a venkovských pracovníků a stížnosti týkající se nesvobody v oblasti sdružování se v odborech. Zpravodajka by ráda vyzvala Čínu, aby ratifikovala klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce týkající se svobody sdružování a práva odborově se organizovat a aby aktivně bojovala proti všem formám zneužívání v práci, zejména s ohledem na ženy a děti.

Konečně, Čína musí vyvinout větší úsilí k zajištění bezpečnosti výrobků. Nedávné, dobře doložené případy nebezpečných výrobků, především dětských hraček, vzbudily v Evropě značné obavy. Odhodlání Číny řešit tento problém pomocí „zvláštního boje“ proti nekvalitním výrobkům a prostřednictvím dohledu je velmi vítané. Nicméně dokud nebude bezpečnost plně zajištěna, Komise a členské státy musí být zvláště obezřetné, aby zabránily nebezpečným položkám ve vstupu na evropský trh.

Budoucí kroky

Dohoda o partnerství a spolupráci

Evropská unie souhlasila se zahájením jednání o nové Dohodě o partnerství a spolupráci s Čínou v prosinci 2005, ačkoli vlastní jednání začala teprve v říjnu 2007. Třetí kolo jednání proběhlo v září 2008. Zpravodajka EP se domnívá, že brzké uzavření rozsáhlé a zevrubné dohody mezi oběma stranami je pro budoucí rozvoj vztahů mezi Evropskou unií a Čínou zásadní.

Prevence problémů pomocí kanálů pro bilaterální dialog

Kromě společného výboru konaného každoročně na ministerské úrovni bylo v obchodní oblasti zahájeno několik důležitých dialogů. Nejvýznamnějším z nich je nový mechanismus hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni, zmiňovaný výše, který vzešel z vrcholného setkání Evropské unie a Číny v Pekingu v říjnu 2007. Mechanismus na nejvyšší úrovni byl formálně zahájen v dubnu 2008 a bude posilovat dialog mezi Evropskou komisí a státní radou Číny. Tento mechanismus spojuje dohromady vysoké úředníky s rozhodovací pravomocí z čínského vedení a jejich protějšky z Evropské komise, a tak poskytuje nový nástroj k řešení společných složitých otázek, zejména v oblasti investic, přístupu na trh, ochrany práv duševního vlastnictví a dalších strategických otázek obchodu.

Tyto pokroky jsou obzvláště vítány, protože nabízejí prostředek k řešení problémů prostřednictvím strukturovaného dialogu. V této souvislosti by zpravodajka chtěla vyzvat Komisi, aby spolu s čínskými orgány prozkoumala možnosti, jak dát mechanismu na nejvyšší úrovni parlamentní dimenzi obdobnou té, již poskytla skupina poradců, která zajišťuje vstup Evropského parlamentu a Kongresu do Transatlantické hospodářské rady. Evropská komise by měla podpořit sestavení Obchodní rady Číny a Evropské unie, jako obdoby Obchodní rady USA a Evropské unie.

Závěry

Evropské obchodní vztahy s Čínou by měly být založeny na závazku a strategickém partnerství, které zachovává zásady reciprocity, spravedlivé hospodářské soutěže a obchodu, podle našich společných hodnot a s vědomím pravidel WTO.

Čína si na své straně musí uvědomit, že v Evropě panuje skutečné znepokojení nad nedostatkem reciprocity v přístupu na trh a nad ostatními otázkami, jako jsou například práva duševního vlastnictví, které podporují požadavky na omezení čínského dovozu. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s těmito tlaky, je věnovat patřičnou pozornost vzájemným obavám, aby byly zajištěny rovnocenné podmínky pro volný a spravedlivý obchod a spolupráci k našemu oboustrannému prospěchu.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k obchodním a hospodářským vztahům s Čínou
(2008/2171(INI))

Navrhovatel: Jorgo Chatzimarkakis

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. domnívá se, že Čína jakožto jeden z motorů světového růstu by se měla plně účastnit snah o zajištění udržitelného a vyváženého rozvoje globálního hospodářského řádu;

2. konstatuje, že čínské hospodářství by mělo podporovat spravedlivější rozdělení příjmů a soukromou spotřebu s cílem vyrovnat platební bilanci; zdůrazňuje, že je třeba reálně posílit čínskou měnu, což by mohlo být cestou, jak snížit inflační tlak a omezit nerovnováhu v zahraničním obchodu;

3. vítá čínské aktivity v oblasti životního prostředí vyvíjené v souvislosti s přípravami olympijských her, které se konaly v roce 2008; vyzývá čínskou vládu, aby pobízením finančního sektoru k tomu, aby se připravil na zavedení mezinárodního systému obchodování s emisními povolenkami, aktivně přispěla k úspěšnému průběhu konference v Kodani o dohodách navazujících na Kjótský protokol;

4. konstatuje, že v období let 1995 až 2007 bylo na Čínu uvaleno 53 antidumpingových sankcí, což odpovídá 20 % všech cel zavedených EU jako sankce za nekalou hospodářskou soutěž způsobenou zejména státem vlastněnými podniky, které získávaly dotace;

5. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Čína nepřijala žádná rozhodná opatření k boji proti porušování práv duševního vlastnictví, a domnívá se, že se jedná o potenciální překážku dalšímu rozvoji obchodu mezi Evropskou unií a Čínou;

6. vyjadřuje své znepokojení nad pracovními podmínkami a právy zaměstnanců v Číně; vyzývá Komisi, aby při svých formálních i neformálních stycích s Čínou soustavně upozorňovala na nutnost dodržovat hlavní normy Mezinárodní organizace práce;

7. je přesvědčen, že dalekosáhlé, likvidní, otevřené, transparentní a řádně regulované finanční trhy mohou posílit hospodářský růst, domnívá se také, že čínský trh s cennými papíry, bankovnictví a pojišťovnictví dosud nejsou dostatečně rozvinuty, a vybízí Čínu, aby se plně zapojila do globální diskuse o zlepšení rámce pro regulaci finančních trhů a dohled nad nimi;

8. vyzdvihuje význam spolupráce orgánů regulace a dohledu EU a Číny a jejich sbližování v souladu s globálně uznávanými standardy;

9. vyzývá ke zlepšení přístupu zahraničních poskytovatelů finančních služeb na čínský trh a žádá, aby byla zrušena omezení majetkové účasti, která jsou uplatňována na kapitálové investice do finančních institucí financovaných z čínských prostředků, a to v souladu se závazky, které Čína přijala v rámci WTO, zejména v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví;

10. vítá skutečnost, že Čína provedla mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) do svého právního řádu; vybízí Čínu, aby i nadále používala IFRS a aby zajistila jejich uplatňování v praxi; žádá Komisi, aby pozorně sledovala přijímání a uplatňování IFRS v Číně;

11. zdůrazňuje, že je důležité, aby se Čína ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem podílela na vypracování globálního kodexu chování pro státní investiční fondy, který pravděpodobně povede k větší transparentnosti.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k obchodním a hospodářským vztahům s Čínou
(2008/2171(INI))

Navrhovatel: Christopher Heaton-Harris

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

WTO

1. vyzývá k dalšímu dialogu s cílem umožnit Číně, aby řešila otázky, které jsou z hlediska průmyslu EU stále problematické, jako např. prosazování práv duševního vlastnictví, transparentnost a normy v oblasti životního prostředí a zdraví a sociální normy;

2. vyzývá Čínu, aby se připojila k dohodě WTO o veřejných zakázkách a aby rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury otevřela investicím a obchodu;

3. vybízí Čínu, aby usnadňovala cestu evropským výrobkům, které jsou vyváženy na čínský trh, a dále aby usilovala o vyrovnanější obchodní deficit a současně posilovala transparentní obchodní prostředí, jež je prospěšné jak pro čínské, tak i evropské podniky;

4. naléhavě vyzývá Čínu, aby podnikla další kroky k vytvoření konkurenceschopnějšího trhu, uznává, že v této oblasti došlo v Číně ke zlepšení, a vyzývá Komisi, aby Čínu podporovala při zavádění mechanismů nutných k rozvoji konkurenceschopného trhu;

Práva duševního vlastnictví

5. je přesvědčen o tom, že vzhledem k rozvoji inovací v Číně je ochrana práv duševního vlastnictví v jejím nejlepším zájmu; současně je však přesvědčen o tom, že předpisy požadující v Číně registraci výhradních práv k inovacím by výrazně omezily obchodní činnost, znemožnily by, aby měla Čína z inovací prospěch, a vedly by ke znehodnocení značky „Made in China“;

Bezpečnost výrobků

6. vítá, že Čína vynaložila značné úsilí na to, aby zvýšila bezpečnost svých výrobků, včetně bezpečnosti hraček, a vyzývá Komisi a členské státy k užší spolupráci s čínským úřadem „General Administration of Quality Supervision, Inspection and Quarantine (AQSIQ)“ s cílem zajistit bezpečnost v širším měřítku, se zvláštním zaměřením na méně rozvinuté oblasti Číny; vyzývá členské státy, orgány Evropské unie a evropské podniky, aby na úrovni EU poskytovaly čínským podnikům a orgánům větší technickou podporu v zájmu vyšších investic do bezpečnosti, kvality a příslušné kontroly kvality, zejména v případě výrobků drobných výrobců, u nichž mají orgány s kontrolou bezpečnosti a kvality zřejmě největší problémy;

7. vítá úsilí, které Komise v této oblasti vynaložila díky zavedení systému čtvrtletních zpráv o kontrolní činnosti, kterou Čína provádí, aby určila původ nebezpečných výrobků, které jsou hlášeny v rámci systému Rapex-Čína, čímž se pro evropského spotřebitele zvyšuje bezpečnost;

8. zdůrazňuje význam třístranné komunikace mezi Komisí a vládami USA a Číny zaměřené na zlepšení celosvětového řízení bezpečnosti výrobků; v této oblasti by bylo velmi užitečné, aby návrh Komise na vytvoření společné pracovní skupiny pro bezpečnost výrobků a dovozu v rámci Transatlantické hospodářské rady získal co nejdříve konkrétní podobu;

9. vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi podniky, zvýšila povědomí o internetových stránkách databáze o přístupu na trh a zdokonalila mechanismy pro řešení sporů;

10. vyjadřuje podporu programům, jako je program vzdělávání vedoucích pracovníků, jejichž cílem je rozšířit obchodní styky mezi Čínou a EU; vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou pomoc Číně a pomohla jí tak provádět zdravotní a bezpečnostní předpisy a zlepšit celní spolupráci.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k obchodním a hospodářským vztahům s Čínou
(2008/2171(INI))

Navrhovatelka: Romana Jordan Cizelj

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že zvyšující se spotřeba energie a nárůst emisí skleníkových plynů v Číně představují velký problém pro rozvoj a plnění cílů v oblasti životního prostředí a zabezpečení dodávek energie na celém světě; zdůrazňuje, že schéma obchodování s emisemi musí být uplatňován v celosvětovém měřítku;

2. zdůrazňuje globální odpovědnost Číny zajistit, aby byl její ekonomický růst udržitelný z hlediska životního prostředí; zdůrazňuje, že pozitivní přístup Číny bude mít zásadní význam pro úspěch jednání o dohodě o změně klimatu pro období po roce 2012; konstatuje, že nebudou-li učiněna řádná opatření, existuje nebezpečí přesouvání zdrojů emisí CO_{2 a}to zejména pro průmyslová odvětví v Evropské unii, která již dodržují právně závazné cíle; předkládá požadavek spolupráce s Čínou (a s dalšími hlavními obchodními partnery) při vypracování obchodních opatření ke kompenzaci konkurenčních výhod v souladu s WTO, která spravedlivým a udržitelným způsobem zohlední stávající rozdíly za účelem jejich zrušení v přijatelném časovém rámci;

3. vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a Čínou s cílem podpořit předávání nízkouhlíkových technologií, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že vzhledem k důležitosti uhlí pro čínské hospodářství má vývoj a uplatnění systémů zachycování a ukládání CO₂ rozhodující význam; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti podpory další výměny osvědčených postupů s Čínou ve věci udržitelného rozvoje;

4. vyzývá ke zvýšené spolupráci mezi čínskými a evropskými regiony a městy v oblasti technologií šetrných vůči klimatu;

5. vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění všech stávajících dohod o výzkumu a vývoji uzavřených s Čínou za účelem podpory spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje; doporučuje zaměřit snahy EU a Číny v oblasti výzkumu a vývoje směrem, který bude strategičtější a relevantnější z hlediska technologického pokroku, potřeb společnosti, naléhavých environmentálních potřeb a budoucího ekonomického vývoje; vyzývá obě strany, aby zprostředkovaly přenos technologií a technického know-how tím, že umožní výměnné programy výzkumných a akademických pracovníků;

6. vyzývá k větší spolupráci mezi evropskými a čínskými vysokými školami a ke zvýšení mobility vědců, výzkumných pracovníků a studentů mezi EU a Čínou;

7. podporuje pokračující rozvoj spolupráce EU a Číny v oblasti vesmírného výzkumu, aplikací a technologií; upozorňuje Radu a Komisi na skutečnost, že Čína i EU za pět let úzké spolupráce získaly cenné zkušenosti v oblasti družicové navigace tím, že se zaměřily na program Galileo; je ovšem přesvědčen, že nastal čas přizpůsobit tuto formální spolupráci tak, aby byly zohledněny změny, které způsobilo zahájení zaváděcí fáze evropského globálního navigačního družicového systému a spuštění čínského systému COMPASS; domnívá se, že je v tomto ohledu nezbytné rozvinout vztah, který by zohlednil koexistenci systému Compass a programu Galileo a který by především zajistil jejich slučitelnost v zájmu uživatelů na celém světě;

8. vítá oficiální zahájení hospodářského a obchodního mechanismu na nejvyšší úrovni v dubnu 2008; doufá, že tento přispěje k lepšímu fungování rozvíjejících se obchodních vztahů EU a Číny, stejně jako k zavedení otevřeného, transparentního a nediskriminačního regulačního rámce pro podnikání;

9. požaduje, aby Komise vyvinula další a užší spolupráci s organizacemi, které se zabývají evropskou normou a správou norem a které úspěšně působí v Číně, aby byly zajištěny jednotné postupy a hodnocení používání norem a jejich shody;

10. požaduje, aby Komise s ohledem na bezpečnost spotřebitele zajistila splnění všech evropských norem, jakmile je výrobek nebo služba určena pro vývoz do EU; požaduje, aby Komise vypracovala přehled stávajících nedostatků (týkajících se právních předpisů nebo norem); požaduje, aby Rada Komise zajistily zahrnutí veškerých opatření WTO a Dohody o uplatňování hygienických a rostlinolékařských opatření EU do příslušných kapitol Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Čínou, a přeje si být informován o jakémkoliv odchýlení od takovéhoto ujednání;

11. požaduje, aby Rada a Komise zhodnotily stávající vývozní omezení platná pro obchod mezi EU a Čínou z důvodu omezení vývozu dvojího užití v souvislosti s výrobky špičkové technologie a službami; požaduje, aby Komise porovnala tato specifická omezení platná pro EU a Čínu s omezeními platnými pro Čínou a její další hlavní obchodní partnery;

12. vyzývá Čínu a EU, aby odstranily překážky, které brání evropským společnostem investovat v Číně a přenášet technologie, které budou nejšetrnější k životnímu prostředí; konstatuje, že pro evropské společnosti je ochrana práv k duševnímu vlastnictví zásadní otázkou a že jsou tyto společnosti od prosazování svého duševního vlastnictví v Číně odrazovány omezeními vztahujícími se k jeho převodu do zahraničí; konstatuje, že veřejné zakázky v oblasti energetických projektů v Číně často neumožňují účast zahraničních podniků, které by chtěly investovat, nebo je od účasti odrazují;

13. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zhodnotila dopad finanční a ekonomické krize na příslušná evropská průmyslová odvětví a oblasti služeb, které mají zásadní význam pro definování vývozního a dovozního vztahu mezi EU a Čínou; požaduje, aby bylo toho hodnocení zasláno Parlamentu, jakmile bude možné určit jasný trend;

14. požaduje, aby Komise vypracovala pro každé odvětví kompletní přehled změn, kterými prochází evropská průmyslová odvětví a oblasti služeb v důsledku toho, že se Čína stala členem WTO; požaduje, aby tento přehled zahrnoval hodnocení příslušných změn v distribučním řetězci dodavatelů v rámci Asie po vstupu Číny do WTO, které mají vliv na EU;

15. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem poskytovat větší podporu a pobídky společnostem v EU, které investují v Číně, zejména pak malým a středním podnikům; vítá vytvoření Evropského střediska pro malé a střední podniky v Číně, které se zaměří na usnadnění přístupu evropských společností na čínský trh a na zajištění jejich větší konkurenceschopnosti; vyzývá Komisi, členské státy a evropské společnosti, aby při podnikání v Číně zajistily plnění mezinárodních pracovních norem a zdravotních a bezpečnostních požadavků;

16. vyzývá Čínu, aby podporovala spolupráci mezi čínskými vysokými školami a malými a středními podniky z EU s cílem posílit inovaci malých a středních podniků v Číně, a přispět tak ke zvýšení počtu pracovních míst a rozvoji obchodu a hospodářské produkce; vyzývá rovněž Čínu, aby podporovala spolupráci mezi těmito dvěma stranami s cílem zlepšit a rozvíjet technologie šetrné vůči klimatu, které by podpořily snižování emisí skleníkových plynů produkovaných malými a středními evropskými podniky v Číně;

17. vyzývá rovněž Čínu, aby přijala a uplatňovala mezinárodní normy; konstatuje, že tak bude zajištěno, aby měly výrobky vyvážené z Číny do EU přijatelnou kvalitu a splňovaly bezpečnostní normy, a rovněž aby měly společnosti v EU, které v Číně investují, možnost rovného přístupu na trh s minimálními byrokratickými překážkami a aby měly k dispozici transparentnější regulační rámec;

18. vyzývá Evropskou Unii a Čínu ke spolupráci v oblasti norem vztahujících se na osobní automobily, nákladní vozidla, těžká vozidla a na leteckou a lodní dopravu, aby docházelo ke snižování emisí skleníkových plynů a aby se tyto druhy dopravy staly šetrnějšími ke klimatu;

19. vyzývá Čínu, aby upřednostňovala rozvoj, který bude více udržitelný z ekonomického hlediska, šetrnější k životnímu prostředí a sociálně spravedlivý; je přesvědčen, že všechny stávající dialogy mezi EU a Čínou představují skvělou příležitost se na takovéto výzvy zaměřit;

20. vyzývá Čínu, aby uplatňovala právo na svobodné vytváření odborových organizací, které čínská ústava zajišťuje;

21. vyzývá k lepšímu dodržování nařízení WTO v otázkách antidumpingových a antisubvenčních opatření; je znepokojen počtem antidumpingových sankcí, které musela Evropská unie Číně udělit;

22. vyzývá ke spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti regulace, hodnocení a povolování chemických látek (REACH).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k obchodním a hospodářským vztahům s Čínou
(2008/2171(INI))

Navrhovatel: Vural Öger

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí vzestup Číny, který z ní učinil světového aktéra; podporuje kladnou roli, kterou Čína sehrává v několika mezinárodních mírových jednáních a v šestistranných rozhovorech s KLDR; domnívá se, že vyšší celosvětový vliv jde ruku v ruce s vyšší odpovědností; žádá, aby Čína přehodnotila svoji ničím nepodmíněnou podporu pochybných režimů, a to i v oblasti dodávek zbraní; je přesvědčen, že některé z nejsložitějších světových problémů, jako je změna klimatu, chudoba, zásobování potravinami, bezpečnost potravin, zmírňování následků katastrof, boj proti terorismu a šíření jaderných zbraní, nelze vyřešit bez Číny, a proto vyzývá Čínu, aby důkladně zvážila zavedení opatření pro boj proti změně klimatu, chudobě a šíření jaderných zbraní;

2. všímá si toho, že se čínská společnost za posledních třicet let výrazně změnila a že trvalého pokroku lze dosáhnout jen pomalu; domnívá se, že demokracie vyžaduje fungující občanskou společnost, která je na oplátku posilována obchodními a hospodářskými vztahy s EU; je proto přesvědčen, že „změna prostřednictvím obchodu“ je možností, jak podpořit přeměnu Číny na otevřenou a demokratickou společnost prospěšnou pro všechny její části; i když lituje, že prohlubování hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Čínou nešlo ruku v ruce se zásadním pokrokem v oblasti dialogu o lidských právech, je přesvědčen, že pro zajištění celkového a trvalého pokroku je třeba provést další reformy zvláště v oblasti ochrany životního prostředí a v sociální oblasti;

3. naléhá na Čínu, aby splnila své závazky vůči Světové obchodní organizaci, zejména aby řešila nejzávažnější problémy, jako jsou ochrana práv duševního vlastnictví, diskriminace zahraničních podniků a překážky v přístupu na trh v mnoha odvětvích;

4. je znepokojen nedostatečným dodržováním zásad právního státu a základních lidských práv, jako je svoboda sdružování, shromažďování, tisku a náboženského vyznání; je hluboce znepokojen užíváním systematického mučení a nedostatečnou nezávislostí soudů; vyzývá Čínu, aby dodržovala práva menšin, např. práva Tibeťanů a Ujgurů; vyzývá Čínu, aby respektovala práva žen a dětí a ukončila nucené potraty a nucenou sterilizaci; vyzývá Čínu, aby zrušila trestný čin „ohrožování veřejné bezpečnosti“; žádá Čínu, aby povolila neomezený přístup na internet a aby odstranila systém „golden shield“, jehož cílem je internetová cenzura; vítá rostoucí povědomí o lidských právech mezi čínskými občany; vyzývá k zavedení moratoria na trest smrti, jak to žádá Valné shromáždění OSN, a lituje skutečnosti, že nedávné popravy byly čínským Nejvyšším soudem posouzeny a schváleny; je přesvědčen, že celkově se otázka lidských práv v Číně nijak nevyvíjí a že je ještě třeba přijmout zásadní opatření pro vytvoření otevřené a demokratické společnosti a pro dodržování lidských práv;

5. naléhá na Čínu, aby dodržela svůj závazek k ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

6. je znepokojen tím, že kvůli udělení Sacharovovy ceny za rok 2008 Chu Ťiaovi zrušily čínské orgány návštěvu podvýboru Parlamentu pro lidská práva v Číně;

7. vyslovuje politování nad tím, že v jednáních mezi Čínskou lidovou republikou a vyslanci dalajlamy nebylo dosaženo pokroku a že v současné době byla tato jednání přerušena; znovu vyzývá k zastavení všech forem útisku tibetského lidu a k tomu, aby Tibeťanům byla zaručena taková úroveň autonomie, která jim umožní plně uplatňovat jejich politická, kulturní a náboženská práva, zejména tím, že se upustí od budování osad etnických Číňanů v Tibetu a přehodnotí „vlastenecká vzdělávací“ politika;

8. vítá sbližování Číny a Tchaj-wanu a naléhá na Čínu, aby pokračovala v angažovaném a konstruktivním dialogu s Tchaj-wanem a aby zajistila jeho aktivní účast ve Světové zdravotnické organizaci a skupině„ASEAN plus tři“; vybízí Čínu, aby v Hongkongu umožnila konání všeobecných voleb;

9. je znepokojen zvyšujícím se vojenským rozpočtem Číny; podporuje další pokračování zbrojního embarga uvaleného na Čínu; všímá si zvýšené aktivity Číny v oblasti bezpečnosti dodávek energie a přírodních zdrojů, např. v Africe, a v tomto ohledu vítá sdělení Komise nazvané EU, Afrika a Čína: Na cestě k třístrannému dialogu a spolupráci; domnívá se, že EU potřebuje konstruktivní společnou zahraniční politiku v oblasti energetiky a účinný dialog s Čínou na toto téma; vítá návrh Komise na vytvoření třístranného dialogu a spolupráce mezi Evropskou unií, Čínou a Afrikou, jehož cílem je prosazování míru a bezpečnosti a splnění rozvojových cílů tisíciletí v Africe;

10. domnívá se, že EU a Čína jsou vzájemně stále závislejší a že složitost a důležitost vztahů mezi EU a Čínou vyžaduje větší koordinaci mezi členskými státy navzájem a s Komisí; vítá proto poslední summit EU-Čína a výsledný dialog na vysoké úrovni o mechanismu obchodování z dubna 2008; připomíná Číně, že musí plnit své závazky z mezinárodních dohod, např. v oblasti autorského a pracovního práva; vyjadřuje naději na účinný a konstruktivní dialog s Čínou o globálních výzvách; lituje rozhodnutí čínských orgánů odložit 11. summit EU-Čína; zdůrazňuje, že dlouhodobé obchodní vztahy mezi EU a Čínou by měly být podporovány, a předpokládá, že vzhledem k významu těchto vztahů bude summit EU-Čína v dohledné době znovu naplánován; vyzývá Čínu, aby hrála konstruktivní roli v regionální spolupráci; podporuje strategické partnerství mezi EU a Čínou; v této souvislosti vítá pokračující jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, avšak domnívá se, že by výsledek jednání neměl být posuzován odděleně od situace v oblasti lidských práv v Číně; naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost vyjednávání dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Čínou.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou
(2008/2171(INI))

Navrhovatel: Johan Van Hecke

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá úspěchy Číny, která povznesla 350 milionů svých občanů z mimořádné chudoby pomocí dalekosáhlých hospodářských reforem, z nichž má užitek především městské obyvatelstvo; je znepokojen situací početného, v chudobě žijícího venkovského obyvatelstva, které nemá z konjunktury zatím žádný užitek, a Čínu vyzývá, aby i nadále usilovala o dosažení rozvojových cílů tisíciletí ve prospěch nejchudších vrstev svého obyvatelstva; zdůrazňuje, že Čína je jakožto členský stát OSN vázána rozvojovými cíli tisíciletí a měla by tedy přispívat k jejich plnění v rozvojových zemích;

2. domnívá se, že dnešní otevřený obchodní systém by mohl podnítit hospodářskou výměnu mezi Čínou a rozvojovými zeměmi ve prospěch obou stran a mohl by být nebývalou příležitostí pro hospodářský růst a jejich začlenění do světové ekonomiky, pokud budou obchodní politiky v souladu s rozvojovými cíli a pokud se hospodářský růst projeví snížením chudoby;

3. má obavy, že hospodářský rozmach v Číně může mít jen krátké trvání, nebude-li zajištěn dlouhodobě; vybízí proto Čínu, aby posílila svůj finanční předpisový rámec v souladu s vyvíjející se mezinárodní praxí;

4. připomíná, že Čína jakožto člen Světové obchodní organizace potvrdila svůj závazek v oblasti dodržování základních práv pracovníků; vyzývá v této souvislosti EU, aby Čínu vybízela ke zlepšování práv pracovníků, včetně svobody sdružování, a k ukončení dětské práce a nucené práce;

5. vyzývá čínské orgány, aby dostály svým slibům ohledně lidských práv a práv menšin, demokracie a právního státu, které učinily před olympijskými hrami v roce 2008; i nadále je hluboce znepokojen tím, že neustaly represe Tibeťanů a dalších menšin v Číně, i tím, že v čínských masových sdělovacích prostředcích a politice je stále omezena svoboda projevu; vyzývá Komisi, aby při vyjednáváních s Čínou o dohodě o obnoveném partnerství a spolupráci trvala na zpřísnění ustanovení o lidských právech; vyzývá Radu a Komisi, aby tyto otázky řešily v dialogu s Čínou;

6. žádá o větší soudržnost lidských práv na jedné straně a obchodních vztahů a bezpečnosti na straně druhé a naléhavě žádá Evropskou unii, aby zlepšování svých obchodních vztahů s Čínou podmiňovala reformami v oblasti lidských práv;

7. trvá na významu posílení zásady sociální odpovědnosti podniků, dodržování základních práv vyhlášených Mezinárodní organizací práce (MOP) a udržitelného rozvoje z hospodářského, sociálního i environmentálního hlediska v rámci hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Čínou; žádá Komisi, aby dbala na uplatňování těchto zásad a aby věnovala zvláštní pozornost dohodám MOP v oblasti nezávislosti odborů a dětské práce;

8. přesto, že si je plně vědom potřeby, aby Čína pokračovala v cestě rozvoje, hluboce lituje, že na regionální, místní úrovni není v této zemi dostatečně uplatňováno ekologické a environmentální plánování, což má za následek obrovské problémy se znečištěním ovzduší, vody a půdy, jež představují jednu z hlavních hrozeb pro trvalou udržitelnost průmyslové a zemědělské činnosti, stejně jako pro zdraví obyvatel; vyzývá čínskou vládu, aby přijala konkrétní opatření zaměřená na účinné uplatňování předpisů v oblasti životního prostředí v Číně i v rozvojových zemích; připomíná společné prohlášení Číny a EU o změně klimatu z roku 2005, kterým bylo zřízeno partnerství pro změnu klimatu, i nezbytnost uspíšit jeho uplatňování; zdůrazňuje, že environmentální normy čínských projektů v rozvojových zemích mohou způsobit vážné škody v oblastech, jež jsou nejnáchylnější k dopadům změny klimatu, a mohou také vést k narušení životních podmínek; proto vyzývá Komisi, aby se v třístranném dialogu s Afrikou a Čínou zabývala dopadem čínské přítomnosti v Africe na životní prostředí;

9. vítá sdělení Komise nazvané „EU, Afrika a Čína: na cestě k třístrannému dialogu a spolupráci“; zdůrazňuje, že se Parlament domnívá, že by se prioritní projekty měly také zaměřit na zdraví a vzdělávání;

10. vítá čínské investice v Africe a Latinské Americe, avšak vyjadřuje velmi hluboké znepokojení nad tím, že nejsou jakkoli zmiňovány stávající normy pro zahraniční investice v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a lidských práv, které v posledních několika desetiletích vypracovaly mezinárodní úvěrové instituce, agentury OSN a vlády dárcovských států; vyzývá Komisi, aby tento vývoj podrobně sledovala s cílem zajistit, aby tato činnost, ani činnost Evropanů, nešla po finanční, environmentální či sociální stránce na úkor místního obyvatelstva rozvojových zemí, neboť se ukazuje, že dovozy čínského spotřebního zboží podkopávají místní výrobu a připravují Afričany o práci; zdůrazňuje význam transparentního hospodaření s přírodními zdroji, neboť jsou klíčové pro rozvoj, a proto žádá EU, aby Čínu a čínské podniky aktivně zapojila do podpory iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI) vzhledem k tomu, některé čínské smlouvy o těžbě přírodních zdrojů nejsou dostatečně transparentní; vyzývá proto Komisi, aby v této souvislosti urychleně zahájila dialog, a to prostřednictvím třístranných rozhovorů mezi EU, Čínou a Afrikou, a aby vytvořila rovné partnerství usilující o posílení odpovědnosti afrických států a o řešení společných problémů;

11. zdůrazňuje, že Čína má jakožto člen Rady bezpečnosti OSN odpovědnost za prosazování míru a bezpečnosti a lidských práv; domnívá se, že by Čína mohla udělat více pro prosazování míru a bezpečnosti a lidských práv, a to využitím svého vlivu, kterým disponuje v několika zemích jakožto významný obchodní a investiční partner;

12. zdůrazňuje odpovědnost globální hospodářské mocnosti a stálého člena Rady bezpečnosti OSN; vítá proto úlohu, kterou Čína hraje v několika mezinárodních mírových misích na africkém kontinentě, avšak nadále vyjadřuje znepokojení nad čínskými dodávkami zbraní do rozvojových zemí, jež jsou určeny pro nezákonné nebo destabilizující použití;

13. vyzývá Komisi, aby přezkoumala status Číny jako typického příjemce zahraniční rozvojové pomoci a aby své programy spolupráce odpovídajícím způsobem upravila;

14. vyzývá čínskou vládu, aby vzhledem k svému HDP postupně navýšila svou oficiální rozvojovou pomoc (ODA) africkým státům, zejména pokud jde o oblast infrastruktury, zemědělství a zdravotnictví; domnívá se, že by případná koordinace mezi pomocí EU a Číny africkým státům zabránila překrývání projektů a vedla k efektivnějšímu využití zdrojů; doporučuje, aby Čína postupovala při odpouštění dluhů a poskytování úvěrů africkým státům transparentnějším způsobem.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriela Creţu, Mia De Vits, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Martí Grau i Segú, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Edit Herczog, Eija-Riitta Korhola, Lasse Lehtinen, Toine Manders, Catiuscia Marini, Arlene McCarthy, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Eva-Britt Svensson, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Brigitte Fouré, Joel Hasse Ferreira, Anja Weisgerber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Maddalena Calia

Právní upozornění - Ochrana soukromí