Postup : 2008/2246(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0023/2009

Předložené texty :

A6-0023/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 5.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0061

ZPRÁVA     
PDF 179kWORD 127k
27. 1. 2009
PE 415.166v02-00 A6-0023/2009

o uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství

(2008/2246(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Jean Louis Cottigny

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářskéhoměnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství

(2008/2246(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na články 136 až 145 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na prohlášení představitelů států a vlád ze dne 9. prosince 1989 o Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků, a zejména na její články 17 a 18,

–   s ohledem na Evropskou sociální chartu Rady Evropy revidovanou v roce 1996, a zejména na její článek 21,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která byla přijata v Nice dne 7. prosince 2000 a slavnostně podepsána představiteli států a vlád 27 členských států v prosinci 2007 v Evropském parlamentu, a zejména s ohledem na její článek 27,

–   s ohledem na úmluvu č. 135 Mezinárodní organizace práce (MOP) o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty, přijatou dne 23. června 1971, a zejména na její článek 5,

–   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(1),

–   s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění(2),

–   s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů(3),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)(4),

–   s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(5),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(6) a na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců(7),

–   s ohledem na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o posílení evropských právních předpisů v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci(9),

–   s ohledem na návrh Komise, jímž se přepracovává znění směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (KOM(2008)0419), a jeho přílohu (SEK(2008)2166),

–   s ohledem na sdělení Komise o přezkumu uplatňování směrnice 2002/14/ES v EU (KOM(2008)0146) a její pracovní dokument (SEK(2008)0334),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A6-0023/2009),

A. vzhledem k tomu, že provádění směrnice 2002/14/ES členskými státy se zpozdilo a že některé členské státy v určitých aspektech pouze převzaly minimální požadavky,

B.  vzhledem k tomu, že současná finanční krize bude mít dopady na hospodářství EU, pokud jde o restrukturalizace, fúze a přemisťování podniků na evropské úrovni,

C. vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2002/14/ES je vytvořit obecný rámec pro informování zaměstnanců o budoucnosti podniků, v nichž pracují, pro projednání této budoucnosti a pro to, aby bylo možné účinně a s předstihem projednat se zaměstnanci hospodářský rozvoj podniku,

D. vzhledem k tomu, že zásada informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci je klíčovým prvkem sociálně tržního hospodářství a že by neměla být považována za překážku v hospodářském rozvoji podniků,

E.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii existuje 23 000 000 podniků s méně než 250 zaměstnanci (což představuje 99 % podniků a více než 100 000 000 zaměstnanců) a že povinností orgánů EU je zaručovat a zlepšovat právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání,

Konsolidace postupu informování zaměstnancůprojednávání se zaměstnancirámci EU

1.   uznává, že provádění směrnice 2002/14/ES se v některých členských státech výrazně zpozdilo, a že si proto její hodnocení vyžádá delší čas; zdůrazňuje však, že tato směrnice má viditelný dopad v členských státech, kde dosud neexistoval všeobecně platný systém pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci;

2.   žádá členské státy, které dosud řádně neprovedly směrnici 2002/14/ES, aby tak co nejdříve učinily;

3.  domnívá se, že iniciativy Komise v tomto směru, a to v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušných členských států a se sociálními partnery, by měly osvětlit a vyřešit problematické body, které se objevily v souvislosti s výkladem směrnice 2002/14/ES nebo se souladem prováděcích předpisů;

4.  konstatuje, že některé členské státy nezohlednily ve svých prováděcích opatřeních ke směrnici 2002/14/ES určité mladé pracovníky, ženy zaměstnané na částečný úvazek nebo pracovníky zaměstnané na krátkou dobu na základě smlouvy na dobu určitou; za těchto okolností vyzývá členské státy, aby přizpůsobily pravidla pro stanovení počtu zaměstnanců v podnicích duchu a liteře směrnice, aby byly tudíž prahy počtu zaměstnanců stanovovány vždy na základě skutečného počtu zaměstnanců bez dalších podmínek;

5.  považuje za vhodné, aby členské státy v souladu s vnitrostátními postupy přesně stanovily podmínky a omezení uplatňování článku 6 směrnice 2002/14/ES o důvěrných informacích a věnovaly pozornost:

a)      trvání této povinnosti po skončení mandátu uvedených zástupců zaměstnanců;

b)     kritériím a skutečnostem rozhodným pro zjištění, zda se jedná o oprávněný zájem podniku zachovat důvěrnou povahu těchto informací nebo zda by odhalení této informace mohlo podnik poškodit;

6.   žádá členské státy, aby ve svých prováděcích opatřeních:

a)   přesně definovaly pojem „informování“ tak, aby se vyloučily jeho různé výklady, a přitom důsledně respektovaly smysl směrnice 2002/14/ES tím, že umožní zástupcům zaměstnanců, aby přezkoumali poskytnuté údaje a nemuseli zjišťovat, zda rozhodnutí podniků mají přímé důsledky pro zaměstnance, až po ukončení postupu;

b)   v souladu s obsahem, o němž se informuje, uváděly odkazy na čl. 4 odst. 2 písm. a), b) a c) směrnice 2002/14/ES;

c)   vyžadovaly, aby informace byly poskytovány s dostatečným předstihem před projednáváním;

d)   zaručily důsledné plnění požadavků uvedených v čl. 4 směrnice 2002/14/ES, pokud jde o právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání, aby bylo možné dospět k dohodě podle čl. 4 odst. 4 písm. e);

e)   neopomíjely účast odborů, které v podniku působí, s cílem prohloubit sociální dialog;

7.   vyzývá členské státy, které v případě nedodržení pravidel pro výkon práva zaměstnanců na informace a na účast při projednávání nemají k dispozici účinné, přiměřené a odrazující sankce stanovené v čl. 6 odst. 3, aby tyto sankce zavedly;

8.   vyzývá všechny členské státy, které nemají systém ochrany zástupců zaměstnanců, aby jej zavedly;

9.  navrhuje těm členským státům, v nichž je ochrana zástupců zaměstnanců tradičně zajištěna formou dohody sjednané mezi odborovými organizacemi a sdruženími zaměstnavatelů, aby těmto zástupcům zaměstnanců zajistily silnou podpůrnou ochranu pro případ, že by vyjednávání skončilo neúspěchem;

Uplatňovánízdokonalování prováděcích opatření ke směrnici 2002/14/ES

10. považuje za nezbytné vypracovat a poskytnout členským státům přehled možných sankcí, které by mohly uplatnit vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání stanovené ve směrnici 2002/14/ES;

11. zdůrazňuje, že subsidiarita nemůže sloužit jako argument zdůvodňující skutečnost, že členské státy neplní svou povinnost stanovit dostatečně přísné sankce, které by zaměstnavatele odrazovaly od porušování směrnice 2002/14/ES;

12. upozorňuje na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 8. června 1994(10), podle něhož členské státy, jejichž procesní a institucionální systém je v tomto směru nedostatečný, mají povinnost zavést vhodné právní předpisy a stanovit vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují povinnost informovat zaměstnance a jednat s nimi, odpovídající správní a soudní opravné prostředky a vhodné, účinné a přiměřené sankce;

13. vyzývá členské státy, aby do doby, než bude proveden přezkum směrnice 2002/14/ES, vycházely při stanovování správních nebo soudních opravných prostředků a sankcí vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují povinnost informovat zaměstnance a jednat s nimi, z judikatury Soudního dvora;

14. považuje za nezbytné, aby v souladu se správným výkladem směrnice 2002/14/ES prováděcí opatření přijímaná členskými státy zaručovala právo zástupců zaměstnanců na informace a na účast při projednávání;

15. domnívá se, že je nutné stanovit způsob výkonu mandátu zástupce zaměstnanců tak, aby tuto funkci mohl vykonávat v pracovní době a aby byla odměňována stejně jako pracovní činnost;

16. považuje za nezbytné zaručit zástupcům zaměstnanců ve veřejné správě a ve společnostech veřejného a finančního sektoru stejná práva, pokud jde o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, jakých požívají ostatní zaměstnanci;

17. domnívá se, že je třeba přehodnotit možnost přímého projednávání, pokud existuje zvolený zastupitelský nebo odborový orgán, a zabránit tak tomu, aby zaměstnavatel zasahoval prostřednictvím přímého projednávání do oblastí, jichž se týká kolektivní vyjednávání odborových organizací, jako jsou např. platy;

18. žádá, aby se přezkoumala nutnost upravit prahy počtu zaměstnanců v podniku nebo závodě, z nichž vychází uplatňování směrnice 2002/14/ES, s cílem vyloučit z její působnosti pouze nejmenší závody;

19. upozorňuje členské státy, že ačkoli nadále přetrvávají pochyby ohledně přesné definice pojmu „podnik“ ve směrnici 2002/14/ES, judikatura Soudního dvora na toto téma je velmi rozsáhlá, a vyzývá členské státy, aby na ni ve svých prováděcích opatřeních odkazovaly, čímž předejdou žalobám pro nesplnění povinnosti, jež by proti těmto opatřením mohly být podány;

20. naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji přijala opatření umožňující řádné provedení směrnice 2002/14/ES členskými státy a aby ověřila všechny body, v nichž se objevují nedostatky, nebo projevují obtíže, stejně jako vnitrostátní ustanovení a postupy, které se používají při stanovení počtu zaměstnanců podniků, využívání zvláštních ustanovení podle čl. 3 odst. 2 a 3 a záruky, které by měly být uplatňovány, pokud jde o ustanovení o důvěrnosti v souladu s článkem 6; žádá Komisi, aby zahájila řízení o porušení vůči členským státům, které směrnici neprovedly vůbec, nebo ji neprovedly řádně;

21. žádá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu o výsledcích dosažených při uplatňování směrnice 2002/14/ES, pokud jde o posilování sociálního dialogu a schopnost předvídat vývoj na trhu práce, předcházet problémům a řešit problémy zaměstnatelnosti na tomto trhu a také pokud jde o schopnost malých a středních podniků vyhnout se administrativním, právním a finančním potížím, a aby v případě potřeby připojila vhodné návrhy;

22. vítá návrh Komise o statutu evropské soukromé společnosti, který zohledňuje zvláštní potřeby malých podniků;

23. vyzývá Komisi, která je odpovědná za sledování fúzí a převzetí, k zajištění toho, aby při rozhodování o fúzích a převzetích byla dodržována vnitrostátní pravidla a právní předpisy Společenství v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci;

24. je toho názoru, že informace, které by v případě zveřejnění mohly z hospodářského hlediska podnik významně poškodit, by měly být naprosto důvěrné, a to až do konečného rozhodnutí o podstatných ekonomických otázkách týkajících se podniku (např. ve formě prohlášení o záměru);

25. vyzývá Komisi, aby soustavně podporovala zlepšování práva zaměstnanců na informace a na účast při projednávání a aby toto téma zařadila na pořad jednání v rámci evropského sociálního dialogu, a to jak na mezioborové úrovni, tak na úrovni jednotlivých odvětví;

26. vyzývá Komisi, aby sociální partnery povzbuzovala k proaktivnímu a pozitivnímu ovlivňování provedení na vnitrostátní úrovni, mj. šířením osvědčených postupů;

27. žádá Komisi, aby co nejdříve zahájila iniciativy, které by v rámci Evropské unie posílily ovzduší skutečné spolupráce mezi sociálními partnery v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, a aby přitom vzala v úvahu taková hlediska, jakými jsou charakteristika a velikost podniků;

28. s uspokojením konstatuje, že v dohodě mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) k úmluvě o práci na moři z roku 2006 se v souvislosti s určitými otázkami, jako jsou rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy, poukazuje na projednávání se zaměstnanci;

29. vítá iniciativu Komise, která se ve svém sdělení o opětovném posouzení rámce právních předpisů v sociální oblasti pro zvýšení počtu a kvality pracovních míst v odvětví námořní dopravy v EU (KOM(2007)0591) zabývá směrnicí 2002/14/ES, a vyzývá ji, aby při této příležitosti přezkoumala možnost odložit uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou poskytuje její čl. 3 odst. 3;

30. žádá Komisi, aby přezkoumala podmínky souladu směrnic 94/45/ES, 98/59/ES, 2001/23/ES, 2001/86/ES, 2002/14/ES, 2003/72/ES a nařízení (ES) č. 2157/2001, s cílem zvážit nutnost provedení případných úprav, kterými by se odstranilo překrývání a rozpory; domnívá se, že případné úpravy by se měly provést zároveň;

o

o        o

31. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.

(2)

Úř. věst. L 225,12.8.1998, s. 16.

(3)

Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.

(4)

Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.

(6)

Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.

(7)

Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 34.

(8)

Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25.

(9)

Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 138.

(10)

Rozsudek ze dne 8. června 1994, Komise/Spojené království (C-382/92, Recueil 1994, s. I-2435); rozsudek ze dne 8. června 1994, Komise/Spojené království (C-383/92, Recueil 1994, s. I-2479).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Směrnice 2002/14/ES je první směrnicí Unie, která obecně stanoví povinnost informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích, přičemž tato povinnost vytváří hlavní osu zastupování zaměstnanců v Evropě. Byla přijata v reakci na očividné porušování vnitrostátního práva v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v některých podnicích. Toto porušování vnitrostátního práva ještě usnadňovalo právní vakuum, které v této oblasti existovalo na úrovni Společenství.

V některých členských státech je tato směrnice jediným právním základem, který zajišťuje právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání, a jak uvádí Komise ve svém sdělení, tím výraznější bude její dopad v těchto zemích.

Zpravodaj uznává, že v členských státech s tradicí dobrovolné činnosti představuje vytvoření stálé struktury pro zastupování zaměstnanců významnou změnu ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání je však zakotveno v několika aktech Společenství, a uvedené členské státy proto musí tuto směrnici transponovat řádně a v souladu s jejím duchem.

V současné situaci, již narušila finanční krize vyplývající částečně z chování vedoucích pracovníků některých finančních společností, je podle zpravodaje třeba posílit demokratické zapojení zaměstnanců do přijímání rozhodnutí týkajících se jejich podniku, a to vzhledem k očekávaným restrukturalizacím, fúzím, přemísťování a podobným činnostem.

Zlepšit opatření pro transpozici směrnice 2002/14/ES

Zpravodaj spolu s Komisí uznává, že v některých členských státech se transpozice směrnice 2002/14/ES provádí minimálně, záměrně nejasným způsobem, nebo se neprovádí vůbec. Některé podstatné prvky ochrany práva zaměstnanců na informace a na účast při projednávání proto byly vynechány a nedošlo k jejich provedení, ačkoli jasně odpovídaly duchu směrnice. Patří k nim zejména:

– oblast působnosti směrnice: nezahrnutí „atypických“ zaměstnanců do celkového počtu zaměstnanců nebo zohlednění délky trvání pracovního poměru zaměstnance pro jeho zahrnutí do počtu zaměstnanců,

– obsah povinností, jež směrnice ukládá: neurčitá definice pojmu „informování“, která v některých případech závisí na uvážení zaměstnavatele, někdy nezahrnuje odkazy na zaměstnanost a v jiných případech není předběžnou podmínkou pro projednávání, ačkoli toto informování má být relevantní a má umožnit zástupcům zaměstnanců reagovat odpovídajícím způsobem na návrhy rozhodnutí zaměstnavatele,

– sankce vůči zaměstnavatelům, kteří tyto povinnosti nedodržují: jsou málokdy odrazující a někdy zcela chybějí.

Zpravodaj se obává, že tato minimalistická provedení zbaví akt jeho účinnosti, a vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy využívají této strategie k obcházení závazků Společenství.

Některé podstatné prvky zastupování zaměstnanců, které nejsou ve směrnici obsaženy, na něž však nezbytně odkazuje, jsou ostatně obsaženy v mezinárodních úmluvách o práci a měly by být uplatňovány v členských státech. Jedná se zejména o ochranu zástupců zaměstnanců. Zpravodaj se domnívá, že bez této ochrany se směrnice 2002/14/ES stane „prázdným obalem“, který zástupcům zaměstnanců neumožní, aby byli řádně informováni a aby s nimi věci byly projednávány, a vystaví je značnému riziku ztráty zaměstnání, pokud zpochybní informování a projednávání uplatňované jejich zaměstnavatelem. Členské státy, jejichž procesní a institucionální systém je v tomto směru nedostatečný, mají povinnost vytvořit vhodné právní prostředky. Tato zásada vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropských společenství a podle zpravodaje procesní a institucionální systém, v němž není zajištěna ochrana zástupců zaměstnanců, je z hlediska provedení směrnice nedostatečný.

Zlepšit právo Společenství týkající se informování zaměstnancůprojednávání se zaměstnanci

S ohledem na irské referendum o ratifikaci Lisabonské smlouvy, v němž většina hlasů proti pocházela od dělníků, se zpravodaj domnívá, že je nezbytné evropským pracujícím, například posádkám lodí na volném moři, dát najevo, že existují iniciativy Společenství podporující jejich právo na informace a na účast při projednávání, pokud jde o rozhodnutí ovlivňující budoucnost jejich podniků. Evropská unie se proto musí pravidelně a intenzivně zasazovat o ochranu tohoto práva, které ještě zdaleka není všeobecně zavedeno.

Ačkoli dopad provedení této směrnice nemohl být zcela zhodnocen, je v této situaci zjevné, že její důsledky v životě zaměstnanců je třeba prohloubit a posílit prostřednictvím pravidelné aktualizace ze strany orgánů Společenství, což by dokazovalo, jaký význam přikládají světovému hospodářskému vývoji. Zpravodaj proto lituje, že Komise nehodlá tuto směrnici pozměnit.

Podle jeho názoru by ke změně mělo dojít v několika oblastech:

– Je třeba především posílit sankce vůči zaměstnavatelům porušujícím povinnosti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, které v současnosti nejsou dostatečně odrazující.

– Posílení automatického uplatňování tohoto práva by zabránilo tomu, aby zaměstnavatel jednostranně rozhodoval o obsahu informací, které zaměstnancům poskytuje.

– V Evropské unii je 23 milionů podniků s méně než 250 zaměstnanci, které představují 99 % podniků a zaměstnávají více než 100 milionů lidí. Podle zpravodaje je za těchto podmínek třeba snížit prahové hodnoty počtu zaměstnanců, od kterých se směrnice uplatňuje, i když dnes již činí méně než 250 zaměstnanců, aby žádný z malých a středních podniků v Evropě, ani ten nejmenší, a to včetně podniků zaměstnávajících posádky lodí na volném moři, nebyl vůči ostatním znevýhodněný. Všechny tyto podniky musí mít co největší prospěch z účinného nástroje řízení podniku, který představuje informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci.

Ze stejných důvodů by ostatně měly být revidovány a posíleny také ostatní specifické směrnice týkající se informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, jako např. směrnice 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení Evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství.

Z toho důvodu zpravodaj velmi lituje, že Komise popírá úlohu Evropského parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů podle čl. 80a jednacího řádu pro nový přezkum tohoto textu, který má zásadní význam pro budoucnost sociálních vztahů v Evropě. Tato směrnice by měla být zásadně posílena prostřednictvím skutečné revize během příštího volebního období, pokud nechceme prohlubovat pocit nedůvěry evropských pracujících vůči Unii.

Postupně harmonizovat informování zaměstnancůprojednávání se zaměstnancirámci EU

Globální charakter současné finanční krize postihne hospodářství všech členských států bez rozdílu, a zpravodaj se tudíž domnívá, že je třeba novým způsobem uvažovat o právu zaměstnanců na informace a na účast při projednávání. Toto právo není, jak je obecně prezentováno, postupem, který by omezoval schopnost podniků přizpůsobovat se hospodářské situaci. Zúčastněné strany (zaměstnavatelé, zaměstnanci a veřejné orgány) jej musí chápat jako postup, který jim umožní co nejlépe předjímat hospodářské a sociální důsledky změn prostředí podniků.

Z toho důvodu musí tento základní postup evropského sociálního modelu znát a uznávat všichni zaměstnavatelé a zaměstnanci v Evropě. Jakýkoli podnik na evropské půdě, má-li čelit takové změně svého ekonomického prostředí, musí mít stejné nástroje pro předvídání a přípravu jako jeho konkurenti v Unii, což ostatně podpoří zdravou konkurenci mezi podniky v souladu s pravidly vnitřního trhu.

Zlepšit koordinaci iniciativ Společenství týkajících se informování zaměstnancůprojednávání se zaměstnanci

Evropská konfederace odborových svazů ve své odpovědi na konzultaci ze strany Komise, jež je obsažena v příloze 2 pracovního dokumentu Komise, uvádí, že vzhledem k četným směrnicím zavádějícím právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání hrozí nebezpečí „zdvojených postupů“, v nichž by různé zúčastněné strany řešily stejný problém. Zpravodaj je téhož názoru.


STANOVISKO Hospodářskéhoměnového výboru (4. 12. 2008)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství

(2008/2246(INI))

Navrhovatel: Harald Ettl

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že zaměstnanci mohou rozhodování ovlivňovat a pozitivním způsobem se tak podílet na dosahování cílů týkajících se prosperity podniku jen v případě, že jsou včas informováni a konzultováni, a proto musí být mj. v případě restrukturalizace, fúzí, koupí a prodejů podniků i v případě převzetí finančními investory, např. zajišťovacími fondy, fondy soukromého kapitálu a svrchovanými majetkovými fondy před přijetím příslušných rozhodnutí včas informováni a zevrubně konzultováni; zastává proto názor, že při přepracování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(1), je třeba jasně stanovit právo zaměstnanců na informace a konzultaci;

2.   poukazuje na to, že právo na informace a konzultaci je základním právem všech zaměstnanců, a vzhledem k tomu, že obchodní činnosti jsou stále rozmanitější a nové finanční nástroje jsou rozvinuté, je toho názoru, že toto právo musí být upraveno tak, aby byly zohledněny okolnosti, a zaručeno v případě převzetí zajišťovacími fondy, fondy soukromého kapitálu a svrchovanými majetkovými fondy; vyzývá proto Komisi, aby předložila odpovídající návrh změny směrnice 2002/14/ES;

3.   je toho názoru, že informace, které by v případě zveřejnění mohly z hospodářského hlediska představovat velké ohrožení podniku, musí být naprosto důvěrné, a to až do konečného rozhodnutí o podstatných ekonomických otázkách týkajících se podniku (např. ve formě prohlášení o záměru);

4.   konstatuje, že některé právní předpisy Společenství obsahují omezení působnosti práv účasti zaměstnanců, jako například u výpočtu mezních hodnot; upozorňuje na to, že některé členské státy při výpočtu mezních hodnot volí rozdílnou definici pojmu zaměstnanec; je toho názoru, že do takovéhoto výpočtu je vždy nutno zahrnout počet hlášených zaměstnanců, a to nezávisle na jejich věku či druhu pracovní smlouvy; vyzývá Komisi, aby tato existující omezení prověřila;

5.   vyzývá Komisi, která je odpovědná za sledování fúzí a převzetí, k zajištění toho, aby při rozhodování o fúzích a převzetích byla dodržována vnitrostátní pravidla a právní předpisy Společenství v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci;

6.   vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se s posádkami plavidel plavících se na volném moři zacházelo stejně jako s jinými zaměstnanci, a aby do svého návrhu změny směrnice 2002/14/ES zahrnula i to, aby posádky plavidel plavících se na volném moři spadaly do působnosti této směrnice.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.12.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Paolo Bartolozzi, Zsolt László Becsey, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, David Casa, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Louis Grech, Othmar Karas, Wolf Klinz, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Sirpa Pietikäinen, John Purvis, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Harald Ettl

(1)

Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (20. 1. 2009)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství

(2008/2246(INI))

Navrhovatelka: Gabriele Stauner

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci jsou základními prvky sociálního tržního hospodářství a neměly by být považovány za překážku hospodářského rozvoje podniků,

B.  vzhledem k tomu, že lhůta pro provádění směrnice 2002/14/ES podle článku 11 této směrnice už uplynula a skončila již také přechodná období, která byla některým členským státům poskytnuta pro omezení jejího uplatňování v případě některých podniků podle článku 10 uvedené směrnice,

1.  vyzývá Komisi, aby okamžitě přijala nezbytná opatření, s cílem zajistit kompletní a správné provádění směrnice ze strany členských států, jakož i vůči členským státům, které přechodná období uplatňovaly, aby mohly dané možnosti tyto členské státy využít a směrnici plně uplatňovat;

2.  poukazuje zejména na to, že rozhodující význam má, aby členské státy zavedly správní nebo soudní řízení uvedená v čl. 6 odst. 3 směrnice, aby byla na jedné straně zajištěna ochrana zákonných zájmů zaměstnavatele a aby se na druhé straně zabránilo tomu, aby bylo neodůvodněným využíváním ustanovení o důvěrnosti omezeno účinné vykonávání práva zaměstnanců na informování a projednávání; vyzývá proto Komisi, aby učinila nezbytná opatření k tomu, aby i v tomto směru zajistila správné provádění také ze strany členských států;

3.  je toho názoru, že práva na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci by se s ohledem na jejich zásadní význam pro sociální tržní hospodářství neměla v podstatě omezovat pouze na velké podniky,

4.  vyzývá proto Komisi, aby snížila prahové hodnoty v článku 3 směrnice, aby také zaměstnanci v malých a středních podnicích měli právo být skutečně informováni a aby s nimi byly záležitosti projednávány, přičemž by z tohoto ustanovení byli vyjmuti pouze zaměstnanci v nejmenších podnicích.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Eva-Riitta Siitonen, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Eva Lichtenberger, Jacques Toubon


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

44

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Andersson, Edit Bauer, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Jan Cremers, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Joel Hasse Ferreira, Roger Helmer, Stephen Hughes, Ona Juknevičienė, Jean Lambert, Raymond Langendries, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Maria Matsouka, Elisabeth Morin, Juan Andrés Naranjo Escobar, Csaba Őry, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, Elisabeth Schroedter, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Ewa Tomaszewska, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Françoise Castex, Richard Howitt, Magda Kósáné Kovács, Csaba Sógor, Anja Weisgerber

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Adrian Manole

Právní upozornění - Ochrana soukromí