ZPRÁVA o duševním zdraví

28. 1. 2009 - (2008/2209(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Evangelia Tzampazi

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o duševním zdraví

(2008/2209(INI))

Evropský parlament,

-    s ohledem na konferenci EU na vysoké úrovni nazvanou „Společně za duševní zdraví a pohodu“, jež se uskutečnila ve dnech 12.–13. června 2008 v Bruselu a na níž byl uzavřen „Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu“,

-    s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“, (KOM(2005)0484),

-    s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii[1],

-    s ohledem na prohlášení Evropské ministerské konference Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 15. ledna 2005 o úkolech Evropy v oblasti duševního zdraví a hledání řešení těchto úkolů,

-    s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 19.–20. června 2008, ve kterých byl zdůrazněn význam odstranění rozdílů v oblasti zdraví a průměrné délky života mezi jednotlivými členskými státy i v členských státech samotných a význam preventivních opatření v oblasti závažnějších chronických nepřenosných chorob,

-    s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012[2],

-    s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

-    s ohledem na články 2, 13 a 152 Smlouvy o ES,

-    s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

-    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,     

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0034/2009),

A.  vzhledem k tomu, že duševní zdraví a pohoda jsou podstatnými prvky kvality života jednotlivců i společnosti a klíčovými faktory cílů Lisabonské strategie EU a obnovené strategie pro udržitelný rozvoj, a vzhledem k tomu, že prevence duševních poruch, jejich včasné rozpoznání a léčba přispívají k značnému omezení osobních, ekonomických a sociálních důsledků těchto poruch,

B.  vzhledem k tomu, že různé strategické dokumenty EU zdůrazňují význam duševního zdraví pro uskutečňování těchto cílů a potřebu praktických opatření pro jeho dosažení,

C.  vzhledem k tomu, že hlavní přínos strategie Společenství pro duševní zdraví spočívá především v oblasti prevence a podpory lidských a občanských práv osob s duševními poruchami,

D.  vzhledem k tomu, že problémy spojené s duševním zdravím postihují v Evropě každého čtvrtého člověka nejméně jednou za život, přičemž mnoho dalších osob je jimi zasaženo nepřímo, a vzhledem k tomu, že se úroveň péče o duševní zdraví v různých členských státech podstatně liší, přičemž rozdíly existují zejména mezi starými a některými novými členskými státy,

E.  vzhledem k tomu, že při projednávání otázek spojených s duševním zdravím by měla být brána v potaz genderová hlediska, a vzhledem k tomu, že duševními poruchami trpí více ženy, zatímco sebevraždu páchají častěji muži,

F.  vzhledem k tomu, že sebevražda, kterou v EU každý rok spáchá více než 50 000 osob, zůstává v Evropě nadále podstatnou příčinou předčasných úmrtí, přičemž v devíti z desíti případů jí předchází vývoj duševní poruchy, často deprese, a vzhledem k tomu, že výskyt případů sebevraždy či pokusů o ni je navíc u osob umístěných v nápravných zařízeních či vazbě vyšší než u běžné populace,

G.  vzhledem k tomu, že stanovení politik zaměřených na prevenci deprese a sebevražd úzce souvisí s ochranou lidské důstojnosti,

H.  vzhledem k tomu, že i když deprese představuje jednu z nejčastějších a nejzávažnějších poruch, opatření pro boj proti ní jsou i nadále často nedostatečná, a vzhledem k tomu, že programy prevence provádí jen několik členských států,

I.   vzhledem k tomu, že propagace duševního zdraví a prevence chorob stále nenachází dostatek porozumění a investic a stále není poskytována dostatečná podpora lékařskému výzkumu a lidem trpícím problémy spojenými s duševním zdravím,

J.   vzhledem k tomu, že výše finančních nákladů, jež společnosti vznikají v souvislosti s léčbou duševních onemocnění, se odhaduje na 3–4 % HDP členských států, přičemž v roce 2006 představovaly náklady EU v této oblasti 436 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že většina těchto nákladů vzniká mimo zdravotnictví, zejména v důsledku systematické absence v práci, pracovní neschopnosti a předčasného odchodu do důchodu, a vzhledem k tomu, že odhadované náklady v mnoha případech neodrážejí dodatečné finanční zatížení související s komorbiditou, vůči které jsou osoby mající problémy s duševním zdravím zranitelnější,

K.  vzhledem k tomu, že problémy spojené s duševním zdravím mohou zhoršit sociální a ekonomické nerovnosti, a vzhledem k tomu, že počet výskytů duševních chorob je vyšší u zranitelných a opomíjených skupin, jako jsou nezaměstnaní, přistěhovalci, (bývalí) vězni, osoby užívající psychotropní látky, osoby s postižením a dlouhodobě nemocné osoby, a vzhledem k tomu, že k integraci a sociálnímu začlenění těchto lidí jsou nezbytná konkrétní opatření a vhodné politiky,

L.  vzhledem k tomu, že v oblasti duševního zdraví existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy i v členských státech samotných, a to i pokud jde o oblast léčby a sociální integrace,

M.  vzhledem k tomu, že osoby, které mají problémy s duševním zdravím, jsou ve srovnání s ostatní populací náchylnější k tělesným nemocem a že existuje menší pravděpodobnost, že se jim dostane léčby těchto tělesných nemocí,

N.  vzhledem k tomu, že tělesné a duševní zdraví jsou stejně důležité a vzájemně na sebe působí, a přesto duševní zdraví často není diagnostikováno nebo bývá podceňováno a péče o něj není řádná,

O.  vzhledem k tomu, že většina členských států upouští od dlouhodobé ústavní péče a přechází na systém podporovaného bydlení v komunitě, a vzhledem k tomu, že se však tento proces uskutečňuje bez řádného plánování a zajištění, bez kontrolních mechanismů a často se sníženým rozpočtem a že v důsledku toho tisícům občanů s duševními chorobami hrozí opětovné umístění do ústavní péče,

P.  vzhledem k tomu, že byla v roce 2008 založena platforma v oblasti duševního a tělesného zdraví, která sdružuje zástupce na vysoké úrovni z klíčových organizací,

Q.  vzhledem k tomu, že základy celoživotního duševního zdraví jsou utvářeny během několika prvních let života, a vzhledem k tomu, že duševní onemocnění je běžné mezi mladými lidmi, u nichž je včasná diagnóza a léčba nesmírně důležitá,

R.  vzhledem k tomu, že v důsledku stárnoucí populace EU dochází k častějšímu výskytu neurogenerativních poruch,

S.  vzhledem k tomu, že diskriminace a sociální vyloučení, se kterými se setkávají lidé s duševními problémy a jejich rodiny, nejsou jen důsledky duševní poruchy, ale také stigmatu, odmítání a společenské marginalizace, na něž narážejí, a jsou také rizikovými faktory, které jim brání ve vyhledání pomoci a léčby,

T.  vzhledem k tomu, že Evropská unie stanovila rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,

U.  vzhledem k tomu, že díky výzkumu jsou k dispozici nové údaje o zdravotních a sociálních rozměrech duševního zdraví, a vzhledem k tomu, že v této oblasti však stále ještě existují výrazné nedostatky a že je proto nutné, aby úsilí, které je vynakládáno v oblasti veřejného nebo soukromého lékařského výzkumu, nebylo mařeno kladením řady často náročných administrativních překážek ani přílišným omezováním, pokud jde o používání příslušných modelů pro vývoj bezpečných a účinných léků,

V.  vzhledem k tomu, že poruchy učení (duševní postižení) mají mnoho stejných charakteristik a potřeb jako duševní poruchy,

W.      vzhledem k tomu, že je velmi důležité dosáhnout dalšího zlepšení v oblasti odborné přípravy zdravotníků, kteří se setkávají s pacienty s duševními chorobami, a to včetně praktických lékařů a členů justice,

X.  vzhledem k tomu, že poruchy duševního zdraví figurují na prvním místě, pokud jde o lidskou úmrtnost,

1.  vítá Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu a uznání duševního zdraví a pohody za základní prioritu podnikaných opatření;

2.  vyjadřuje jednoznačnou podporu výzvám ke spolupráci a k posilování opatření podnikaných v rámci orgánů EU, členských států, regionálních a místních orgánů a sociálních partnerů, pokud jde o pět prioritních oblastí pro podporu duševního zdraví a pohody obyvatelstva, a to včetně občanů všech věkových skupin, obou pohlaví, rozdílného etnického původu a rozdílných sociálně-ekonomických skupin, přičemž součástí této spolupráce by měl být boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení, posílení preventivních opatření a svépomoci a poskytování podpory a náležité péče lidem s duševními problémy a jejich rodinám a pečovatelům; zdůrazňuje, že takováto spolupráce musí probíhat zcela v souladu se zásadou subsidiarity;

3.  vyzývá členské státy k vytvoření povědomí o významu dobrého duševního zdraví, zejména mezi zdravotníky a cílovými skupinami, jako jsou rodiče, učitelé, poskytovatelé sociálních a právních služeb, zaměstnavatelé, pečovatelé a zejména široká veřejnost;

4.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a Eurostatem zlepšovaly znalosti o duševním zdraví a o vztahu mezi duševním zdravím a zdravou délkou života, a to tím, že vytvoří mechanismy pro výměnu a šíření informací jasným, snadno dostupným a srozumitelným způsobem;

5.  vyzývá Komisi, aby navrhla společné ukazatele, a zlepšila tak srovnatelnost údajů a usnadnila výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi členskými státy v zájmu podpory duševního zdraví;

6.  domnívá se, že důraz je třeba klást na prevenci duševních onemocnění prostřednictvím sociálních zásahů, přičemž pozornost by měla být zaměřena především na nejzranitelnější skupiny; zdůrazňuje, že v případech nedostatečné prevence by měl být podporován a usnadňován nediskriminační přístup k terapeutické léčbě a že osoby, které mají problémy s duševním zdravím, by měly mít plnohodnotný přístup k informacím o inovačních způsobech léčby;

7.  vyzývá EU, aby využila finančních možností, jež skýtá sedmý rámcový program, a více podporovala výzkum v oblasti duševního zdraví a pohody a vzájemného působení mezi duševními a tělesnými zdravotními problémy; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly nástroje financování iniciativ v oblasti duševního zdraví v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj;

8.  vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly prostředky poskytované Společenstvím i jednotlivými státy k propagaci informací o duševním zdraví a k pořádání informačních a školících programů pro všechny pracovníky zastávající klíčové pozice, jejichž cílem bude podpora včasné diagnózy, okamžitého zásahu a náležitého úsilí o zvládnutí problémů spojených s duševním zdravím;

9. vyzývá Komisi, aby provedla průzkum o službách v oblasti duševního zdraví a opatřeních na podporu duševního zdraví v celé EU a zveřejnila jeho výsledky;

10. vyzývá členské státy k přijetí rezoluce OSN č. 46/119 o ochraně osob s duševním postižením a zlepšení péče o duševní zdraví vypracované Komisí OSN pro lidská práva a přijaté Valným shromážděním OSN v roce 1991;

11. vyzývá členské státy, aby lidem s duševními problémy poskytly právo na spravedlivý, úplný a řádný přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání v souladu se zásadami celoživotního učení a zajistily těmto lidem řádnou podporu, pokud jde o jejich potřeby;

12. zdůrazňuje, že mají-li se v komunitách a ústavních zařízeních poskytovat kvalitní, účinné, dostupné a univerzální služby v oblasti duševního zdraví, je nezbytné srozumitelné a dlouhodobé plánování a přijetí kritérií pro kontrolu prováděnou nezávislými orgány; vyzývá k lepší spolupráci a komunikaci mezi odbornými pracovníky primární zdravotní péče a odborníky specializujícími se na duševní zdraví, aby bylo možné účinně se zabývat problémy spojenými s duševním a tělesným zdravím, a zároveň podporuje holistický přístup, který bere v úvahu celkový profil jednotlivců – z hlediska jejich tělesného i duševního zdraví;

13. vyzývá členské státy, aby v rámci všeobecných zdravotních služeb zavedly vyšetření duševních problémů a v rámci služeb v oblasti duševního zdraví vyšetření tělesných problémů; dále vyzývá členské státy, aby vytvořily komplexní model péče;

14. žádá Komisi, aby prostřednictvím pokynů agentury EMEA vyhledávala a zaznamenávala zkušenosti pacientů týkající se vedlejších účinků užívání léků;

15. žádá Komisi, aby mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí rozšířila na oblast duševního zdraví;

16. vyzývá Komisi, aby šířila výsledky tematických konferencí pořádaných s cílem uskutečňovat cíle Evropského paktu a aby navrhla „evropský akční plán pro duševní zdraví a pohodu občanů a lékařský výzkum“;

17. podporuje vytvoření platformy EU pro duševní zdraví a pohodu, jejímž cílem by bylo uplatňování Evropského paktu a jež by se skládala ze zástupců Komise, předsednictví Evropské rady, Parlamentu, Světové zdravotnické organizace a uživatelů služeb, osob s duševními problémy, rodin, pečovatelů, nevládních organizací, farmaceutického průmyslu, akademických pracovníků a dalších příslušných zainteresovaných stran, zároveň vyjadřuje politování, že na evropské úrovni nedošlo k přijetí směrnice, jak bylo prosazováno v usnesení Evropského parlamentu o zelené knize Komise o duševním zdraví;

18. vyzývá Komisi, aby ponechala návrh evropské strategie pro duševní zdraví a pohodu jako svůj dlouhodobý cíl;

19. vyzývá členské státy, aby vypracovaly aktualizovaný návrh právních předpisů v oblasti duševního zdraví, který bude odpovídat mezinárodním závazkům, pokud jde o lidská práva – rovnost a odstranění diskriminace, nedotknutelnost soukromého života, autonomie, tělesná nedotknutelnost, právo na informace a spoluúčast – a bude kodifikovat a stanoví základní zásady, hodnoty a cíle politiky v oblasti duševního zdraví;

20. požaduje přijetí společných evropských zásad pro definování zdravotního postižení v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Předcházení depresi a sebevraždám

21. vyzývá členské státy, aby ve všech odvětvích prováděly průřezové programy zaměřené na prevenci sebevražd, zejména u mladých a dospívajících lidí, které by propagovaly zdravý životní styl, snižovaly rizikové faktory, jako je snadný přístup k lékům, drogám a škodlivým chemickým látkám a nadměrná konzumace alkoholu; pokládá za nutné zajistit zejména léčbu osobám, které se pokusily o sebevraždu, a psychoterapeutickou léčbu rodinám, jejichž příslušník sebevraždu spáchal;

22. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místními organizacemi a veřejností zřídily regionální informační sítě mezi zdravotníky, uživateli služeb a osobami s duševními problémy, jejich rodinami, školními zařízeními a pracovišti s cílem omezit deprese a sebevražedné chování;

23. požaduje zvýšení informovanosti týkající se společného evropského čísla tísňového volání 112 pro případy, jako je pokus o sebevraždu nebo duševní krize, aby byl zajištěn včasný zásah a poskytnuta rychlá lékařská pomoc;

24. vyzývá členské státy, aby zahájily zvláštní školení pro praktické lékaře a provozovatele psychiatrických služeb, včetně lékařů, psychologů a zdravotních sester, na téma prevence a léčby depresivních poruch a rozpoznání rizika sebevraždy a způsoby jeho zvládání;

Duševní zdraví mládeže a vzdělávání

25. vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu pracovníkům škol při vytváření zdravého prostředí a budování vztahů mezi školami, rodiči, poskytovateli zdravotnických služeb a komunitou, a posílily tak sociální integraci mladých lidí;

26. vyzývá členské státy k vytváření podpůrných programů pro rodiče, zejména pro znevýhodněné rodiny, a k podpoře zřizování míst poradců na všech středních školách, což napomůže k řešení sociálně-emočních potřeb mladých lidí, přičemž se zvláštní pozornost bude věnovat programům prevence, jako je např. zvyšování sebevědomí a řešení krizí;

27. zdůrazňuje, že je zapotřebí koncepce zdravotnictví, jež by zohledňovala potřebu odborných služeb v oblasti duševního zdraví se zaměřením na děti a mládež a zohledňovala posun od dlouhodobé ústavní péče k podporovanému bydlení v komunitě;

28. klade důraz na nezbytnost včasného zjištění a léčby duševního onemocnění u zranitelných skupin, zejména u nezletilých;

29. navrhuje, aby duševní zdraví bylo zahrnuto do studijních programů všech zdravotníků a aby se zajistilo, že v tomto odvětví bude probíhat další vzdělávání a školení;

30. vyzývá členské státy a Evropskou unii, aby spolupracovaly na zvyšování povědomí o zhoršujícím se duševním stavu dětí, jejichž rodiče jsou vystěhovalci, a aby zaváděly školní programy zaměřené na pomoc těmto mladým lidem při překonávání jejich psychologických problémů spojených s nepřítomností rodičů;

Duševní zdraví na pracovišti

31. prohlašuje, že pracoviště sehrává ústředí roli v sociální integraci lidí s duševními problémy, a vyzývá k podpoře náboru těchto lidí do zaměstnání, udržení tohoto zaměstnání, pracovní rehabilitace a návratu do zaměstnání, přičemž důraz klade na začlenění nejzranitelnějších skupin, včetně komunit etnických menšin;

32. vyzývá členské státy, aby podporovaly zkoumání pracovních podmínek, které mohou přispívat ke vzniku psychických poruch, zejména u žen;

33. vyzývá členské státy, aby podporovaly a realizovaly kurzy odborného vzdělávání pro osoby s duševním postižením s přihlédnutím k jejich schopnostem a možnostem, a usnadnily tak jejich následné začlenění na trh práce a rozvíjely reintegrační programy na pracovišti; zdůrazňuje rovněž potřebu řádné odborné přípravy zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců k řešení specifických potřeb osob s duševními problémy;

34. vyzývá zaměstnavatele, aby podporovali zdravé pracovní prostředí a věnovali pozornost pracovnímu stresu a základním příčinám vzniku duševních poruch na pracovišti a aby se snažili tyto příčiny odstranit;

35. vyzývá Komisi, aby po podnicích a veřejných orgánech požadovala zveřejňování výročních zpráv o jejich politikách a činnostech zaměřených na duševní zdraví jejich zaměstnanců, a to na stejném základě, na jakém podávají zprávy o bezpečnosti a ochraně tělesného zdraví při práci;

36. vybízí zaměstnavatele, aby v rámci svých strategií pro zdraví a bezpečnost na pracovišti přijali programy na podporu emočního a duševního zdraví svých pracovníků, podporovali důvěrná a nestigmatizující řešení a zaváděli opatření proti šikaně; vyzývá Komisi, aby kladné příklady šířila zveřejňováním takovýchto programů na internetu;

37. vyzývá členské státy k zajištění toho, aby lidé, kteří jsou v důsledku svých problémů s duševním zdravím oprávněni pobírat nemocenské dávky či dávky určené k zabezpečení při pracovní nezpůsobilosti, měli přístup k zaměstnání a aby jim tyto dávky nebyly odebrány, jakmile si najdou novou práci;

38. požaduje, aby členské státy důsledně a účinně dodržovaly směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000 o vytvoření jednotného rámce pro rovné zacházení v zaměstnání a při práci[3];

Duševní zdraví u starších lidí

39. vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, jež zlepší a zachovají kvalitu života starších osob, podpoří zdravé a aktivní stárnutí zapojením do života komunity, včetně rozvoje systémů flexibilního odchodu do důchodu;  

40. zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, který by se zaměřil na prevenci a péči s ohledem na neurodegenerativní poruchy a další duševní choroby spojené s konkrétním věkem; zdůrazňuje, že je nezbytné při jakýchkoli příštích opatřeních a návrzích Komise odlišovat Alzheimerovu chorobu a příbuzné neurodegenerativní poruchy od ostatních duševních chorob;

41. vyzývá k vytvoření rozhraní mezi výzkumem a politikou v oblasti duševního zdraví a pohody;

42. je si vědom, že je třeba vyhodnotit komorbiditu starších osob a potřebu školení zdravotnických pracovníků k doplnění znalostí o potřebách starších osob, které trpí duševními problémy;

43. vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s otevřenou metodou koordinace v oblasti sociální ochrany a integrace přijaly opatření pro podporu pečovatelů a vypracovaly pokyny pro ošetřování a dlouhodobou péči, které by pomohly předcházet špatnému zacházení se staršími osobami a umožnily by jim důstojně žít v odpovídajícím prostředí;

Boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení

44. vyzývá k pořádání informačních kampaní prostřednictvím médií, internetu, ve školách a na pracovištích, jejichž cílem bude propagovat psychické zdraví, zlepšovat informovanost o nejběžnějších příznacích deprese a sebevražedných sklonů, bojovat proti stigmatizaci duševních poruch, povzbuzovat lidi k vyhledání nejlepší a nejúčinnější pomoci a podporovat aktivní začlenění osob s duševními problémy;

45. zdůrazňuje zásadní úlohu médií při změně vnímání duševních chorob a vyzývá k vypracování evropských pokynů pro zodpovědné informování o duševním zdraví v médiích;

46. vyzývá členské státy, aby podpořily organizace zastupující osoby s duševními problémy a pečovatele a zajistily těmto organizacím větší vliv, a umožnily tak jejich účast na tvorbě a provádění politiky a ve všech fázích výzkumu v oblasti duševního zdraví;

47. domnívá se, že součástí boje proti stigmatizaci duševních chorob musí být upouštění od invazních a nehumánních léčebných postupů i postupů založených na izolování;

48. považuje za nutné prosazovat a podporovat činnosti zaměřené na psychologickou a sociální rehabilitaci, jež jsou realizovány prostřednictvím malých veřejných, soukromých nebo smíšených ubytovacích zařízení, které poskytují péči přes den nebo nepřetržitě, svou velikostí a charakterem odpovídají rodinnému prostředí a které byly začleněny do kontextu města s cílem podpořit začlenění residentů během všech fází léčebného a rehabilitačního procesu;

49. vítá návrh nové směrnice Komise na zaměřené proti diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace také mimo pracovní odvětví a požaduje okamžité přijetí této směrnice, aby osoby trpící duševními problémy mohly být účinně chráněny proti diskriminaci;

50. vyzývá všechny členské státy, aby neprodleně ratifikovaly Haagskou úmluvu o ochraně dospělých osob (2000);

51. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a regionální kanceláři pro Evropu Světové zdravotnické organizace.

• [1]  Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 148.
• [2]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0009.
• [3]  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Duševní zdraví ovlivňuje náš každodenní život a je jedním z faktorů, které přispívají k pohodě, solidaritě a sociální spravedlnosti. Duševní nemoci však na druhou stranu ubírají na kvalitě života pacientům a jejich rodinám a znamenají náklady zatěžující zdravotnictví i sociální, hospodářské, vzdělávací, pojišťovací, trestní a právní systémy.

V současné době si začínáme stále více uvědomovat, že zdraví nelze oddělovat od duševního zdraví. Je třeba mít na zřeteli, že:

Ø jednoho člověka ze čtyř nejméně jednou za život postihne nějaká forma duševního onemocnění,

Ø deprese je jednou z nejběžnějších poruch (postihuje každou šestou ženu v Evropě) a podle odhadů se do roku 2020 stane nejběžnější nemocí ve vyspělých zemích a druhou nejčastější příčinou pracovní nezpůsobilosti,

Ø  v EU každý rok spáchá sebevraždu 59 000 osob, přičemž 90 % těchto případů je připisováno duševním poruchám,

Ø u zranitelných a opomíjených skupin, jako jsou nezaměstnaní, migranti, osoby s postižením, zneužívané osoby a osoby užívající psychoaktivních látek existuje větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,

Ø neurogenerativní poruchy se ve stárnoucí Evropě stávají stále běžnějšími.

Je proto třeba přijmout společný přístup k řešení problémů souvisejících s duševním zdravím, neboť tato záležitost se týká nás všech. Je však pravda, že duševní poruchy se nesetkávají se stejnou vážností jako tělesné zdraví.

Ačkoli mezi jednotlivými členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o úkoly, struktury a politiky, jež přijaly, většina z nich nyní již klade důraz na péči o osoby trpící duševními poruchami a jejich léčbu, a nikoli na jejich izolování a ochranu. V mnoha případech však bylo této změny dosaženo, aniž by to bylo naplánováno, bez patřičných zdrojů a kontrolních mechanismů a často se sníženým rozpočtem.

Lidé s duševními problémy a jejich rodiny se navíc navzdory zlepšeným možnostem léčby a pokroku v psychiatrické péči i nadále setkávají se sociálním vyloučením a diskriminací.

Je zřejmé, že podporovat dobré dušení zdraví je nezbytné, má-li být v dlouhodobém horizontu dosaženo udržitelných cílů sociální soudržnosti a hospodářského růstu. Na úrovni EU byla tato skutečnost zohledněna v akčních programech nejen v oblasti veřejného zdraví, ale také v oblasti výzkumu, nediskriminačního zacházení, zaměstnávání a vzdělávání.

Rok 2005 se pro oblast duševního zdraví stal milníkem. Tehdy Komise po skončení ministerské konference Světové zdravotnické organizace věnované duševnímu zdraví zveřejnila zelenou knihu „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“, která zahájila diskusi o prostředcích, kterými lze zlepšit přístup k duševním chorobám a podporovat duševní pohodu.

Ve svém usnesení z roku 2006 o zlepšení duševního zdraví obyvatelstva Parlament podpořil tento přístup, jehož cílem je poukázat na duševní zdraví jako na prioritní oblast a vytvořit příležitosti ke společnému řešení problémů s ní spojených.

Evropská konference nazvaná Společně za duševní zdraví a pohodu, jež se uskutečnila ve dnech 12.–13. června 2008 v Bruselu a na níž byl uzavřen „Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu“, svědčila o pevném předsevzetí členských států přijmout rozhodnutí o opatřeních na zlepšení duševního zdraví obyvatelstva v rámci průřezové strategie, která přesáhne odvětví zdravotnictví a bude zaměřena obecněji na zajištění vysoké úrovně sociální ochrany i duševního zdraví a pohody v oblasti vzdělávání a zaměstnání.

V paktu se zejména navrhuje shromažďování poznatků a osvědčených postupů, které umožní vydávání společných přijatelných doporučení k přijetí opatření v klíčových oblastech společenského a hospodářského života. V zájmu zvýšení účinnosti paktu byla naplánována řada konferencí a bylo vytvořeno pět dokumentů, které vznikly ve spolupráci s ministerstvy jednotlivých států, vědci a výzkumnými pracovníky.

Zpráva Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Stávající návrh by mohl představovat užitečný nástroj, který přinese všechny změny, jichž je v odvětví duševního zdraví zapotřebí.

Zpráva obsahuje řadu obecných doporučení, jejichž cílem je podpora duševního zdraví a pohody obyvatelstva, boj proti stigmatizaci, diskriminaci a sociálnímu vyloučení, posílení preventivních opatření a svépomoci a poskytování podpory a náležité péče lidem s duševními problémy, jejich rodinám a pečovatelům. Zahrnuje také konkrétní doporučení pro pět prioritních oblastí stanovených Evropským paktem.

Těmito oblastmi jsou:

Ø předcházení sebevraždám a depresi,

Ø duševní zdraví mládeže a vzdělávání,

Ø duševní zdraví na pracovišti,

Ø duševní zdraví u starších lidí,

Ø boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení.

Předcházení sebevraždám a depresi

Zpravodajka se domnívá, že předcházení depresi a sebevraždám vyžaduje realizaci programů zaměřených na propagaci zdravého životního stylu, odstraňování rizikových faktorů, jako jsou snadný přístup k lékům a drogám a alkoholismus, a na poskytování podpory osobám, které se pokusily o sebevraždu, a rodinám, jejichž příslušník sebevraždu spáchal. Tyto programy by měly také objasňovat, že deprese je porucha, kterou lze léčit, a že sebevraždě je možno předcházet. Zpravodajka je v tomto ohledu přesvědčena o významu vytváření sítí na místní úrovni, které by poskytovaly informace a podporovaly svépomoc.

Duševní zdraví mládeže a vzdělávání

Cíle spočívajícího v účasti mládeže na udržitelném rozvoji lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže mladí lidé budou tělesně i duševně zdraví a díky vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy budou řádně vybaveni znalostmi a dovednostmi.

Zpravodajka zastává názor, že je nezbytné přijmout opatření, na jejichž základě vzniknou koordinované a integrované služby, které se zaměří na mladé lidi, jejich rodiny a sociální partnery, a vzdělávací a zdravotnické subjekty pokrývající všechny věkové skupiny. Vyzývá proto členské státy k vytváření podpůrných programů pro rodiče a poskytování podpory zaměstnancům škol při vytváření zdravého školního prostředí. Zpravodajka také zdůrazňuje, že je třeba zajistit služby v oblasti duševního zdraví pro děti a mládež, a navrhuje, aby duševní zdraví bylo zahrnuto do studijních programů všech zdravotníků.

Duševní zdraví na pracovišti

Pracovní podmínky sehrávají v oblasti duševního zdraví obyvatelstva významnou úlohu. Podmínky jako negativní metody řízení, nedostatek komunikace, obtěžování, hluk, pracovní zátěž a nedostatečně zajištěná bezpečnost práce mohou způsobovat větší stres, přispívat ke vzniku duševní poruchy a nutit pracovníky k předčasnému odchodu do důchodu či odcházet do důchodu invalidního.

Nezaměstnanost a nedostatečně zajištěný příjem však také zvyšují riziko vzniku duševní poruchy a snižují šanci na přístup k základním lékařským zákrokům v oblasti duševního zdraví.

V zájmu podpory duševního zdraví na pracovišti a zlepšení hospodářských výkonů EU zpravodajka vyzývá zaměstnavatele, aby si osvojili postupy, které podporují dobré duševní zdraví na pracovišti, a nabízeli tak „lepší“ pracovní místa. Zpravodajka dále vyzývá k prohlubování a rozšiřování iniciativ, jejichž cílem je začlenit osoby s duševními problémy na pracoviště prostřednictvím jejich náboru do zaměstnání, udržení tohoto zaměstnání, pracovní rehabilitace a reintegrace na trh práce za rovnocenných podmínek. Dále je důležité, aby Komise nabízela možnost zveřejnění a aktualizování opatření přijatých zaměstnavateli za účelem zajištění emoční a duševní pohody svých zaměstnanců.

Duševní zdraví u starších lidí

Riziko vzniku určitých duševních poruch s přibývajícím věkem stoupá. Kromě Alzheimerovy choroby jsou běžné také další problémy jako deprese, stres a psychotické poruchy. Z tohoto hlediska je nutné brát starší osoby za základní cílovou skupinu, pokud jde o podporování duševní pohody. Tím, že starším osobám věnujeme péči, chráníme jejich právo na důstojné a aktivní stárnutí a zajišťujeme sociální soudržnost. Zpravodajka podporuje opatření usilující o zlepšení kvality života starších občanů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat výzkumu mechanismů a příčin vzniku neurodegenerativních poruch a dalších duševních onemocnění, jejich prevenci a léčbě. Je třeba rovněž posuzovat případy komorbidity a vyškolit v této oblasti zdravotnické pracovníky, protože bude velmi přínosné, budeme-li ke složitým případům spojeným s duševními chorobami přistupovat na základě poznatků získaných z více vědních oborů.

Boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení

Zpravodajka je přesvědčena, že evropská strategie pro podporu duševního zdraví by se měla vytvářet z hlediska společnosti založené na znalostech. To mimo jiné znamená, že evropská společnost by měla velmi dobře rozumět pojmům z oblasti duševního zdraví, vytvořit si jasnou představu o aktuální závažnosti tohoto problému, o jeho zákonité dynamičnosti a o významu, který má zapojení společnost při vytváření podmínek pro hledání integrovaných možností řešení.

Zpravodajka vychází z přesvědčení, že informace by měly být poskytovány již na školách a dále pak rozšiřovány do všech oblastí, a navrhuje, aby se pořádaly kampaně, jejichž cílem bude pomáhat odstraňovat stigmatizaci, zlepšovat léčbu duševních poruch pomocí včasné diagnózy, odborných zákroků a úsilí o účinné zvládnutí těchto problémů, a odstraňovat rozdíly mezi tělesným a duševním zdravím. Zpravodajka zároveň upozorňuje, že uživatelé služeb a jejich rodiny by se měli podílet na vytváření a provádění politik, a zajistit tak, aby tyto služby lépe odpovídaly jejich potřebám a byly snadněji využitelné.

Prioritní oblasti pro přijímání opatření na evropské a vnitrostátní úrovni

V zájmu podpory duševního zdraví a pohody obyvatelstva zpravodajka:

Ø vyzývá ke spolupráci mezi orgány EU, členskými státy, místními a regionálními orgány a sociálními partnery v pěti prioritních oblastech stanovených v Evropském paktu,

Ø navrhuje přijetí konzultační platformy, která bude sloužit k sledování a koordinaci opatření k provedení Paktu, a vyzývá Komisi, aby předložila závěry konferencí, jež se budou konat v souvislosti s prováděním Paktu,

Ø upozorňuje na potřebu evropského akčního plánu pro duševní zdraví a pohodu občanů a na potřebu vypracovat vhodné ukazatele duševního zdraví, jejichž prostřednictvím by bylo možné zlepšit vyhodnocování potřeb na vnitrostátní a evropské úrovni,

Ø vyzývá k optimálnímu využívání prostředků poskytovaných Společenstvím i jednotlivými státy na podporu duševního zdraví prostřednictvím výzkumu v oblasti prevence, nových forem důstojné péče a účinné léčby duševních chorob a prostřednictvím programů zaměřených na začleňování na trh práce,

Ø poukazuje na potřebu poskytování kvalitních, přístupných, účinných a univerzálních služeb v oblasti duševního zdraví,

Ø vyzývá k zaměření pozornosti na školící programy pro všechny pracovníky zastávající klíčové pozice v oblasti duševního zdraví,

Ø vyzývá ke zpřístupnění vhodného vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání osobám s duševními problémy a k vytváření podpůrného a příznivého prostředí ve všech oblastech života, přičemž důraz klade zejména na nejzranitelnější skupiny.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	22.1.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	56 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Liam Aylward, Maria Berger, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, Martin Callanan, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jill Evans, Anne Ferreira, Elisabetta Gardini, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jens Holm, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Christa Klaß, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Marios Matsakis, Linda McAvan, Riitta Myller, Vladko Todorov Panayotov, Dimitrios Papadimoulis, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Daciana Octavia Sârbu, Amalia Sartori, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Kathy Sinnott, María Sornosa Martínez, Evangelia Tzampazi, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Glenis Willmott
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Christofer Fjellner, Milan Gaľa, Jutta Haug, Erna Hennicot-Schoepges, Johannes Lebech, Bart Staes, Robert Sturdy, Andres Tarand
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Daniel Cohn-Bendit, Constanze Angela Krehl, Bernhard Rapkay