ZPRÁVA o řešení ropné krize

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (20. 1. 2009)

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (12. 12. 2008)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (16. 12. 2008)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

28. 1. 2009 - (2008/2212(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Herbert Reul

Postup : 2008/2212(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0035/2009

Předložené texty :

A6-0035/2009

Rozpravy :

PV 09/03/2009 - 26
CRE 09/03/2009 - 26

Hlasování :

PV 11/03/2009 - 5.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0118

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o řešení ropné krize

(2008/2212(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. června 2008 nazvané „Řešení problému vyšších cen ropy“ (KOM(2008)0384),

– s ohledem na směrnici Rady 73/238/EHS ze dne 24. července 1973 o opatřeních ke zmírnění následků potíží v zásobování ropou a ropnými produkty[1],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 77/706/EHS ze dne 7. listopadu 1977, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby primární energie při potížích v zásobování ropou a ropnými produkty[2],

– s ohledem na směrnici Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných. produktů[3],

– s ohledem na návrh nové směrnice Komise ze dne 5. listopadu 2008, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 o druhém strategickém přezkumu energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití (KOM(2008)0776),

– s ohledem na zelenou knihu ze dne 12. listopadu 2008 nazvanou „Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o závislosti na ropě[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o krizi v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot[6],

– s ohledem na závěry předsednictví ohledně zabezpečení dodávek energie, které během svého zasedání ve dnech 15. a 16. října 2008 vydala Evropská rada,

– s ohledem na závěry předsednictví ohledně vlivu vysokých cen potravin a ropy na politiku v různých oblastech, které během svého zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 vydala Evropská rada,

– s ohledem na „World Energy Outlook 2008“ Mezinárodní energetické agentury (IEA) ze dne 12. listopadu 2008,

– s ohledem na průzkumné stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru TEN/368 na téma řešení ropné krize,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6‑0035/2009),

A. vzhledem k tomu, že v zájmu zabezpečení dodávek energie v nadcházejících desetiletích, bude na evropské úrovni stále větší pozornost věnována diverzifikaci tras dodávek energie a jejích zdrojů, úsporám energie a energetické účinnosti,

B. vzhledem k tomu, že je stále naléhavější vytvořit koherentní a komplexní energetickou politiku Společenství s cílem zajistit bezpečnost dodávek v době, kdy je Evropská unie stále závislejší na dovozu,

C. vzhledem k tomu, že ropa patří mezi omezené zdroje,

D. vzhledem k tomu, že těžba ropy v Evropské unii a v Norsku v roce 2007 přispívala k pokrytí domácí poptávky více než 30 %,

E. vzhledem k tomu, že v současné době mnohé, i snadno těžitelné zdroje ropy nejsou v mnoha zemích světa plně zpřístupněny kvůli ekologickým opatřením nebo v rámci řízení zdrojů, a že na základě všeobecně vysokých nákladů na suroviny a materiály se náklady na získávání ropy od roku 2005 zdvojnásobily,

F. vzhledem k tomu, že podle propočtů Úřadu pro energetické informace v USA bude v roce 2030 celosvětová poptávka po ropě o více než jednu třetinu vyšší než byla v roce 2006, poptávka v Evropské unii v letech 2005 až 2030 poroste zejména kvůli rostoucí poptávce v odvětví dopravy ročně v průměru o 0,25 % a v důsledku toho bude v roce 2030 podíl ropy na poptávce po primárních energiích činit v Evropské unii 35 %,

G. vzhledem k tomu, že závislost Evropské unie na dovozu ropy do roku 2030 stoupne na 95 % a že konvenční zásoby ropy budou současně ve zvýšené míře soustředěny v zemích „strategické elipsy“ a rostoucí konkurence v poptávce může vést k nejistotě v oblasti dodávek,

H. vzhledem k tomu, že lze očekávat dlouhodobý růst cen ropy,

I. vzhledem k tomu, že vyšší inflace související se zvyšováním cen ropy a základních komodit způsobila oslabení kupní síly,

J. vzhledem k tomu, že kolísání cen v roce 2008 nelze přičítat pouze nabídce a poptávce v danou dobu a vzhledem k tomu, že toto kolísání má negativní vliv na hospodářství,

K. vzhledem k tomu, že vznik nových investičních nástrojů na trhu s ropou a dalšími základními komoditami ještě znásobilo kolísání cen těchto komodit, a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit větší transparentnost na energetických trzích,

1. upozorňuje na to, že v druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky je opět věnována zvláštní pozornost otázce zabezpečení dodávek; vyslovuje však politování nad tím, že se Komise nepoučila z hospodářské krize, která ukázala, že pouze rozsáhlá změna energetické politiky EU povede k řešení, pokud jde o zabezpečení dodávek, solidaritu mezi členskými státy, zaměstnanost a sociální, environmentální a hospodářské otázky; vyslovuje rovněž politování nad tím, že se politika EU doposud jednoznačně nezasadila za další rozvoj energetické politiky a energetické struktury;

2. trvá na tom, aby kromě krátkodobých opatření na zabezpečení dodávek byl zohledněn i dlouhodobý horizont;

3. vyzývá Komisi, aby se při přípravě návrhů právních předpisů více zaměřila na analýzu přímých i nepřímých dopadů navrhovaných opatření na bezpečnost dodávek a na náklady;

Zpřístupnění existujících zdrojů

4. konstatuje, že podle různých odhadů lze i v budoucnu těžit dostatečné množství ropy na pokrytí poptávky; může se však stát, že spotřebitelé budou muset platit vyšší ceny; je také nutné zlepšit investiční podmínky; v této souvislosti dále zdůrazňuje, že přetrvávající vysoká poptávka po ropě způsobuje, že nabídka se stále více ocitá na hranici kapacit;

5. poukazuje na to, že není jisté, kdy a v jaké míře dojde k nepoměru mezi rostoucí poptávkou a klesající nabídkou; je zneklidněn skutečností, že tato nejistota bude ve stále větší míře zvyšovat nebezpečí kolísání cen ropy; je proto přesvědčen, že by se měla přísně sledovat všechna opatření, která jsou vhodná pro snížení poptávky ropy;

6. podporuje návrh Komise na krátkodobá opatření, která budou přijímána v případě nezbytného zmírňování prudkého nárůstu cen ropy; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu investicím do alternativních zdrojů energie, jako je např. obnovitelná energie, a aby za prioritu považovaly opatření na zvyšování povědomí spotřebitelů, podporovaly nákup energeticky úsporného zboží a služeb, a minimalizovaly tak dlouhodobé výdaje, a zároveň zmírňovaly budoucí pokles v dodávce ropy;

7. požaduje, aby se zvýšilo úsilí o komerční využití nekonvenčních zdrojů ropy, čímž by se současně přispělo k diverzifikaci; podporuje zároveň rozvoj těžebních postupů šetrných k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že přístup založený na životním cyklu týkající se emisí skleníkových plynů z paliv dodaných na trh EU, jak jej zavedl návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, o zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv používaných v silniční dopravě, o změně směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a o zrušení směrnice 93/12/EHS, poskytne skutečnou pobídku pro ropný průmysl ke snížení jeho dopadů na klima zlepšením výrobních procesů;

8. je přesvědčen, že využívání ropy a dalších zdrojů energie s vysokými emisemi CO₂ by se mělo omezovat, a to jak zvyšováním energetické účinnosti, tak přechodem na uhlíkově neutrálnější řešení, jako je jaderná energie či energie z obnovitelných zdrojů;

9. zastává názor, že těžbu existujících zásob ve stále větší míře ovlivňují politické faktory, mj. politická nestabilita, nedostatečná právní ochrana, opatření na ochranu životního prostředí a řízení zdrojů; vyzývá proto Komisi, aby na všech úrovních zintenzivnila dialog s producentskými zeměmi a aby v oboustranném zájmu hledala pragmatická řešení konfliktů;

10. poukazuje na význam Arktidy jako oblasti pro těžbu ropy, o níž se předpokládá, že se v ní nalézá až čtvrtina neobjevených světových zásob;

11. zdůrazňuje úlohu oblasti Arktidy při vypracování energetické politiky pro Evropu, jak navrhla Evropská rada v březnu roku 2007, a také s ohledem na změnu klimatu a udržitelný rozvoj; bere na vědomí význam spravedlivého rozdělení zdrojů uhlovodíků v oblasti Arktidy v souladu s mezinárodním právem v zájmu celkové mezinárodní stability; vyzývá Komisi, aby ve svém výše uvedeném sdělení o strategických otázkách týkajících se oblasti Arktidy věnovala uhlovodíkům zvláštní pozornost;

12. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ropnými společnostmi a zeměmi produkujícími ropu hledala způsoby, jak lze i přes kolísající ceny a zisky zajistit přísun investic;

13. očekává od naftařských společností, že budou investovat své nedávné značné zisky do objevování a rozvoje nových ropných rezerv a do propagace energeticky úsporných technologií a výzkumu produktů nahrazujících ropu (zejména pro použití v dopravě);

14. naléhavě doporučuje dynamičtější vztah mezi Evropskou unií a zeměmi produkujícími ropu, k němuž bude patřit oboustranná ochota dávat i brát a jehož cílem budou stálejší a bezproblémovější dodávky i stanovování cen ropy, což by bylo v zájmu všech zúčastněných stran a světové ekonomiky obecně;

15. vítá iniciativu Komise na vedení globálního politického dialogu formou setkání na vysoké úrovni, jehož se zúčastní zástupci zemí, které spotřebovávají a produkují ropu za účelem vytvoření spravedlivé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s ropou, a zabránění zemím produkujícím ropu, aby ceny ropy udržovaly na uměle vytvořené vysoké úrovni;

Transparentnost trhu a tvorba cen

16. je znepokojen stále se zvyšujícím a povážlivým kolísáním cen ropy, jež bylo možno sledovat v roce 2008, které má negativní vliv na celé hospodářství Evropské unie a jeho spotřebitele;

17. zastává názor, že kolísání cen ropy odráží zvýšenou poptávku po ropě, postupné vyčerpávání zásob ropy, změny demografických a urbanistických trendů, a to zejména v rozvíjejících se ekonomikách, kde zvýšení průměrného příjmu způsobuje zvýšení poptávky, spekulace na komoditních trzích a globální hospodářské cykly; dále zdůrazňuje, že ropa a další komodity se v důsledku oslabení amerického dolaru stále více používají k diverzifikaci portfolia;

18. vyjadřuje znepokojení nad kolísáním cen ropy a jeho dopadem na hospodářskou a finanční stabilitu; vědom si výhod aktivních trhů s ropou a dalšími energetickými produkty, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily co největší možnou transparentnost na energetickém trhu;

19. uznává, že i hospodářství vývozců ropy jsou takovýmto kolísáním poškozována, a že je proto stabilizace cen ropy v oboustranném zájmu;

20. vítá sdělení Komise a sdílí její obavy z nedávného výrazného kolísání cen ropy a jeho negativního účinku na inflaci, hospodářskou soutěž, obchod a hospodářský růst;

21. vidí hlavní příčinu nárůstu cen ropy za posledních osm let ve výrazném nárůstu poptávky, který vedl k výpadkům při těžbě, dopravě a rafinaci ropy a k velkým neočekávaným ziskům pouze několika velkých ropných podnikatelů; uznává, že na vývoji ceny ropy se ještě více odrazily citelně zvýšené ceny surovin a spekulativní transakce na finančních trzích;

22. zdůrazňuje, že je třeba stanovit jako prioritu dohled na hospodářskou soutěž při zpracování a prodeji ropy a ropných produktů a zvyšovat transparentnost údajů o komerčních zásobách ropy;

23. je přesvědčen, že pro to, aby došlo ke stabilizaci ceny ropy, je nezbytné zvýšit transparentnost trhu; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu předložila Parlamentu a Radě příslušné návrhy; poukazuje na to, že transparentnost je naléhavě nutno zvýšit i v zemích produkujících ropu a že je nutno transparentním způsobem zveřejňovat objemy produkce a úroveň rezerv; vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily o větší transparentnost v rámci svého dialogu se zeměmi produkujícími ropu;

24. vítá v této souvislosti studii o využívání a nákladovosti týdenního zveřejňování výše zásob navrženou při druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky; vyzývá Komisi, aby výsledky studie zahrnula do svých dalších legislativních opatření; zároveň zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout transparentnosti na celosvětové úrovni;

25. upozorňuje na to, že rozdílné technické specifikace pro ropné produkty v hlavních odběratelských zemích vedou k roztříštění trhu, které se může v případě výpadků dodávek projevit v dramatickém zvýšení ceny; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odstranění těchto překážek v přístupu na trh;

26. zastává názor, že úkolem strategických zásob je čelit fyzickému překročení kapacity způsobenému výpadky dodávek; odmítá proto z důvodů udržitelné rozpočtové politiky veškeré pokusy bránit kolísání cen ropy využíváním těchto zásob;

27. zdůrazňuje význam aktivní činnosti, která má umožnit dostupnost nových alternativních zdrojů energie pro malé podniky, aby byly méně závislé na výkyvech cen ropy; uvědomuje se význam malých a středních podniků pro výrobu biopaliv a dalších forem energie z obnovitelných zdrojů; vyjadřuje znepokojení nad technickými a regulačními překážkami, jež nadále existují v oblasti výroby a komercializace těchto produktů, a vyzývá Komisi, aby usilovala o usnadnění přístupu těchto paliv na trh;

28. zdůrazňuje, že významnými nástroji stimulujícími rozvoj širokospektrálního, špičkového trhu s energeticky účinnými technologiemi a produkty by měly být účinný systém obchodování s emisemi a přijetí řady dalších opatření na úsporu energie; dále upozorňuje na význam uplatňování zásady „znečišťovatel platí“; připomíná, že čím více bude zemí, které prosadí podobnou politiku, tím menší bude dopad této politiky na konkurenceschopnost v rámci daného odvětví;

Investice do produkce a zpracování ropy

29. bere na vědomí, že podle IEA bude do roku 2020 nutné ročně investovat do ropného průmyslu 350 miliard USD k tomu, aby se dosáhlo zabezpečení dodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých politik poskytovaly investiční pobídky, a to zejména i v rámci Evropské unie; zdůrazňuje přitom úlohu dlouhodobé jistoty pro investory; odmítá však nahrazovat soukromé investice a kapitál veřejnými prostředky;

30. je znepokojen důsledky současné krize úvěrového trhu pro investiční možnosti ropného průmyslu a žádá Komisi a členské státy, aby své úsilí o překonání krize úzce koordinovaly;

31. vítá rozsáhlejší používání biopaliv v dopravě, které by mohlo přispět k lepšímu zabezpečení dodávek; konstatuje, že se tímto způsobem dosáhne v ropném průmyslu konsolidace a restrukturalizace; konstatuje dále, že je nutno dodatečně přijmout strukturální opatření v odvětví dopravy s cílem minimalizovat poptávku po ropě;

32. vyzývá členské státy a podniky k tomu, aby se i navzdory tomuto vývoji postaraly o to, že v Evropské unii bude k dispozici dostatečné množství zásob, aby bylo možno vyrovnat nedostatky vzniklé např. následkem přírodních katastrof;

33. vyzývá členské státy, Komisi a ropné společnosti, aby zajistily odpovídající odborné vzdělání odborníků, kteří jsou potřební pro výzkum v oblasti ropných rezerv a těžby ropy;

Přepravní trasy

34. vítá úspěchy, kterých bylo v rámci programu Inogate dosaženo právě v oblasti opatření pro budování důvěry; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii na podporu a lepší koordinaci projektů tohoto typu pomocí podpůrných opatření;

35. upozorňuje na zásadní význam dobrých sousedských vztahů mezi tranzitními státy i mezi nimi a jejich sousedními státy a pověřuje členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí;

36. konstatuje, že ropovody byly vyňaty z transevropských energetických sítí, a vyzývá členské státy a Komisi, aby vzhledem k současnému vývoji posoudily zařazení ropné infrastruktury do TEN-E, a to zejména vzhledem k poklesu domácí výroby a současnému růstu závislosti na dovozu a potřebě nových dopravních kapacit;

37. vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci společné zahraniční, obchodní a bezpečnostní politiky snažily o stabilizaci, zejména v zemích produkujících ropu, které jsou ohrožovány politickou nestabilitou, protože stabilita představuje základ pro investice a prosperitu;

38. zdůrazňuje, že nové projekty týkající se ropné infrastruktury, jako např. ropovody Oděsa-Gdaňsk a Constanța-Terst, by měly nadále zůstat vysoce prioritními projekty evropského zájmu;

39. je znepokojen rozmáhajícím se pirátstvím, které ohrožuje mezinárodní lodní dopravu, a tím i přepravu ropy, a vítá společnou akci Rady ze dne 10. listopadu 2008 k provedení operace v oblasti Afrického rohu na ochranu lodí před pirátskými útoky (operace Atalanta);

40. je dále znepokojen tím, že přepravní trasy a strategické infrastruktury jsou ohrožovány terorismem, a vyzývá Komisi a členské státy k prohloubení dialogu s hlavními zúčastněnými stranami;

Doprava a stavebnictví

41. poukazuje na možnost úspor energie v odvětví stavebnictví, které by mohlo snížit svou poptávku po fosilních zdrojích energie, jako je ropa a plyn, a vítá současnou snahu Komise a členských států o ještě lepší využití této možnosti;

42. vítá úsilí Evropské unie o diverzifikaci zdrojů energie v odvětví dopravy; upřednostňuje při zavádění nových technologií tržní přístupy; uznává, že cena je tím nejlepším ukazatelem konkurenceschopnosti nových technologií; vyslovuje politování nad nedostatkem ambicí, pokud jde o potenciál pro energeticky účinná, lépe konstruovaná a lehčí vozidla;

43. vyjadřuje své pochyby o tom, že by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu byla paliva první generace vhodnou náhradou ropy; požaduje, aby bylo vyvíjeno větší úsilí ve výzkumu syntetických paliv;

44. je přesvědčen o tom, že nárůst spotřeby ropy v dopravě lze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu snížit pouze tehdy, jestliže Evropská unie a členské státy učiní dodatečná opatření, která posunou dopravu a mobilitu směrem k udržitelným způsobům dopravy, jež nespotřebovávají žádnou ropu nebo jí spotřebovávají méně, jako je železnice a vodní doprava, a které vedou k intermodální mobilitě v městských oblastech (chůze, jízda na kole, veřejná doprava); je dále přesvědčen, že podstatných úspor energie lze dosáhnout rozsáhlejším využíváním moderních systémů řízení dopravy, jež zkracují čekací doby a nepřímé trasy v silniční a letecké dopravě, jakož i v lodní přepravě, a dále zvýšenou podporou ekologické logistiky;

Vztahy se zeměmi s rostoucí spotřebou ropy

45. naléhá na EU a členské státy, aby přijaly kroky pro zajištění závazného, progresivního a všeobsáhlého smluvního základu pro společné evropské dodávky energie a jejich bezpečnost; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní význam koherentního přístupu vůči hlavním externím dodavatelům; podporuje Lisabonskou smlouvu jako krok správným směrem, neboť obsahuje doložku o solidaritě v oblasti energetiky a činí EU a členské státy společně odpovědné za energetickou politiku; zdůrazňuje, že vysoká závislost EU na fosilních palivech by mohla ohrozit soudržnost a účinnost její společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

46. zastává názor, že v rámci společných vnějších vztahů Unie se zeměmi s výrazně rostoucí spotřebou ropy musí být více zohledněna témata energetické politiky a že Evropská unie musí působit tak, aby byly odstraněny státní dotace pro ropné produkty;

47. vyzývá Komisi, aby do společné zahraniční a obchodní politiky a do společné politiky sousedství zahrnula opatření, která mohou přispět k tomu, aby se urychlilo oddělení hospodářského růstu od spotřeby ropy v celosvětovém měřítku;

48. poukazuje především na to, že geopolitickým dopadům změn globálních podmínek pro mezinárodní energetickou bezpečnost a důsledkům pro budoucí politiku řízení mezinárodních záležitostí dosud nevěnovala Evropská unie dostatečnou pozornost a diskusní prostor; domnívá se, že trvání na vnitrostátních řešeních musí být nahrazeno novými typy úzké politické a hospodářské spolupráce mezi EU, USA, Ruskem a Čínou, které musí být ve střednědobém horizontu institucionalizovány;

49. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 1.
[2] Úř. věst. L 292, 16.11.1977, s. 9.
[3] Úř. věst. L 217, 8.8.2006, s. 8.
[4] Přijaté texty, P6_TA(2007)0054.
[5] Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 523.
[6] Přijaté texty, P6_TA(2008)0308.

V dnešní době se ropa podílí na hrubé spotřebě energie Evropské unie téměř 37 %. Ropa je tak zdaleka nejdůležitějším zdrojem primární energie, ještě před zemním plynem, pevnými palivy a jadernou energií. Evropská unie vychází z předpokladu, že do roku 2030 poptávka po ropě v EU nadále poroste, i když už jen o 0,25 % ročně. Ropa tak bude i v roce 2030 s 35% podílem na hrubé spotřebě energie nejdůležitějším zdrojem primární energie v EU.

Zatímco poptávka v EU poroste jen pomalu, lze ve světovém měřítku počítat s výrazně větším nárůstem poptávky. Úřad pro energetické informace v USA počítá s tím, že poptávka v roce 2030 bude převyšovat poptávku v roce 2006 o více než jednu třetinu. Vzhledem k tomu, že v současné době nabídka a kapacity rafinerií nejsou schopny držet krok s nárůstem poptávky, bude situace na trhu v dohledné době i nadále napjatá. Podle nejnovější zprávy IEA však bude v dlouhodobém horizontu předpokládaný nárůst cen ropy současně brzdit nárůst poptávky.

Konec éry ropy byl již několikrát předpovídán. V této souvislosti se opakovaně hovoří o pojmu „peak oil“. Na tomto místě je třeba vzít v potaz to, že jsou dnes k dispozici větší zásoby než v minulosti. Ačkoli je ropa omezeny zdroj, z minulosti víme, že nikdo nedokáže přesně předpovědět, kdy dojde ke snížení produkce z důvodů vyčerpání přírodních zdrojů a zda k tomu dojde pozvolna, náhle nebo ve vlnách.

Pokud jde o těžbu, existují na jedné straně omezení z geologických a technologických důvodů. Na straně druhé se ovšem většina překážek v rozšíření těžby nachází nad zemským povrchem – politická nestabilita v některých státech, sankce, nedostatečná právní ochrana, opatření na ochranu životního prostředí a cílené řízení zdrojů omezují možnosti produkce.

I přes tuto napjatou situaci na trhu je třeba mít na zřeteli, že dnešní zásoby ropy ve výši 1,2 bilionu barelů jsou ve srovnání s rokem 1980 zhruba dvojnásobné. Poptávka ve stejném období naproti tomu stoupla z téměř 62 milionů barelů denně na zhruba 85 milionů barelů. Z množství spotřebovaného za 41,6 let vyplývá, že „životnost“ zásob je dokonce větší, než se předpokládalo v roce 1980.

Zároveň je třeba uznat, že koncepce zásob je dynamická: zásoby jsou závislé nejen na nových nalezištích, ale rozhodujícím způsobem i na technologických inovacích a na ceně ropy, neboť kopírují hospodářsky využitelnou část zdrojů. Celkové zdroje ropy tedy stačí ještě na několik století, pouze množství snadno těžitelné ropy v posledních letech již nevzrostlo tak významně, jak tomu bylo v minulosti.

Další skutečností je rostoucí koncentrace snadno těžitelných zásob na několik málo států „strategické elipsy“. Tato skutečnost vyplývá ze vztahu produkce a výše zásob. Avšak i zde je třeba mít na zřeteli, že tento vztah představuje pouze momentální situaci. Tak by mohla nová naleziště v dalších částech světa, např. v arktické oblasti nebo u grónského pobřeží, nebo technologický pokrok, který by vedl k ekonomickému využívání nekonvenčních zásob, změnit tento vztah, i když jen v omezené míře, ve prospěch jiných regionů.

Současně klesá těžba v EU. Norsko a členské státy EU samy jsou sice v současné době ještě schopny pokrýt kolem 30 % poptávky, avšak z dnešního pohledu je do roku 2030 třeba počítat s výrazným snížením produkce. V důsledku toho se podle údajů Evropské komise zvýší závislost EU na dovozu v příštích desetiletích na cca 95 %.

Tyto skutečnosti se musí odrazit na energetické politice. Na jedné straně jsou zapotřebí systémy krátkodobé reakce, které má EU k dispozici již od konce 60. let minulého století ve formě strategických zásob ropy a ropných produktů. Přepracování příslušné směrnice, které navrhla Komise, bude v Evropském parlamentu kriticky zhodnoceno.

Na druhé straně mohou být dodávky dlouhodobě zajištěny pouze tehdy, bude-li následovat odpovídající plánování. Časový horizont pro investice do infrastruktury činí často 40 nebo více let. Myslet v tak dlouhých dimenzích není snadný úkol. Tato strategická plánování musejí však probíhat na evropské úrovni. Pravděpodobně hlavním problémem bude zvýšit nabídku a současně významně snížit nárůst poptávky. Tímto poznatkem se řídí tato zpráva.

Při podporování nabídky mají strategický význam 3 skutečnosti: Za prvé je podle IEA nutné v nadcházejících desetiletích celosvětově investovat přes 350 miliard dolarů ročně do odkrývání nových zdrojů a budování infrastruktury (ropovody, lodě, přístavy, rafinérie atd.). To je možné pouze za předpokladu, že podniky uvnitř EU i mimo její území budou mít zaručenu bezpečnost svých investic. K tomu patří i možnost dosáhnout přiměřené ziskovosti.

Nejdůležitějším nástrojem k zabezpečení dodávek je diverzifikace zdrojů. Také z hlediska zabezpečení dodávek skýtají velké výhody nekonvenční zdroje ropy, jako je ropná břidlice nebo ropné písky a těžké oleje, a to proto, že jsou rozděleny mezi mnoho států.

Za druhé se musí zároveň zintenzivnit výzkum. Využití nových materiálů může například významným způsobem snížit náklady podniků, nebo umožní vrtání, které je šetrnější k životnímu prostředí. Nové těžební techniky povedou v budoucnu v ještě větší míře ke zvýšení zásob. Kolem 80 % nekonvenčních zdrojů připadá na ropnou břidlici. Jde o to, aby tato možnost byla v budoucnosti ekonomicky a ekologicky využita. Důležitou oblastí tak v budoucnosti bude rovněž vzdělávání inženýrů a podporování spolupráce průmyslu s výzkumnými zařízeními.

Za třetí musejí být v nadcházejících letech vyřešeny četné konflikty na světové politické scéně. Irák po stabilizaci bezpečnostní situace začíná pouze pozvolna těžit ropu ve větším množství. Írán má nesmírné zásoby, které však z politických důvodů mohou v současné době přispět k uvolnění na ropných trzích pouze v omezené míře.

Nejnovější konflikt mezi Gruzií a Ruskem jakož i v posledních měsících se množící útoky pirátů na tankery zcela jasně ukázaly, jak mohou být přepravní trasy zranitelné. Vezmeme-li v úvahu, že by na kaperství supertankerů typu VLCC mohli mít zájem i teroristé, je nutnost reakce ze strany mezinárodního společenství ještě jednoznačnější.

To, že bezpečnost dodávek musí být zajišťována již daleko před hranicemi EU, ukazují v neposlední řadě politické nepokoje např. v ropných oblastech Nigérie. Vzhledem k těmto problémům je užší koordinace v rámci vnější politiky EU naprosto nutná.

Na straně poptávky docílily členské státy již dnes velkého pokroku. Podíl topení na naftu v EU činí kolem 20 %. Především následkem obou ropných krizí bylo již mnoho topných zařízení nahrazeno moderním a účinným topením. Poslední rekordní ceny ropy vedly k další „vlně zvyšování účinnosti“, často podporované vnitrostátními podpůrnými programy a lepší tepelnou izolací. Celkově spotřeba v této oblasti od osmdesátých let minulého století dokonce klesla.

Také podpora biopaliv byla uznána jako prostředek snižování růstu poptávky po surové ropě. Tímto způsobem by mohl být snížen především dovoz motorové nafty. V této souvislosti je však třeba mít na zřeteli, že nynější úsilí o výrazné zvýšení biopaliv v silniční dopravě až o 20 % povede i k restrukturalizaci a ztrátě pracovních míst v dotčených podnicích.

Na jarním summitu v březnu 2007 stanovily hlavy států a vlád EU za svůj cíl zvýšit do roku 2020 účinnost využití energie o 20 %. S návrhy právních předpisů, které jsou v současné době ještě ve stádiu plánování, je EU na dobré cestě. Měly by však být upřednostňovány tržní nástroje před ustrnulým stanovováním procent či spotřeby, abychom nepřešli k plánovanému hospodářství. Dále nesmějí být bezpečnostní hlediska podružnější než efektivita, jako je tomu u valivého odporu pneumatik.

Největší nárůst poptávky zaznamenává i přes jistá zlepšení účinnosti odvětví dopravy. Důvodem je zásadní význam mobility pro celé hospodářství a touha mnoha občanů po individuální mobilitě. Také letecká doprava zaznamenala v posledních letech silný nárůst v EU i na celém světě.

Kvůli velké závislosti odvětví dopravy zde dnes musí být klasická diverzifikace zdrojů doplněna o novou složku: diverzifikace forem pohonu, včetně iniciativ na podporu elektromobility. V nadcházejících desetiletích spočívá obrovský potenciál právě v městské dopravě. Odpovídající programy na podporu výzkumu by se měly rovněž zintenzivnit, stejně jako spolupráce výrobců s výzkumnými zařízeními. Příkladem zde může být oblast výroby tepla: Topení na zemní plyn jsou nabízena stejně jako topení na naftu a elektrické topení. V EU se rovněž stále více používá dálkového vytápění, geotermální energie a pelety.

Usměrňování poptávky se ovšem nesmí omezovat pouze na EU. Procentuální podíl EU na celosvětové spotřebě ropy bude i v příštích letech nadále klesat. To je již samo o sobě podmíněno velkým nárůstem poptávky mimo EU. Pro zabezpečení dodávek v EU bude proto rozhodující, aby se omezil nárůst poptávky i na celosvětové úrovni, aniž by byly ohroženy cíle pro růst třetích zemí nebo samotné EU. Velký význam má současně i podpora tržních mechanismů tvorby cen v třetích zemích – např. odstraněním dotací na paliva.

Všechna tato opatření však vyžadují investice. Investice jsou možné pouze tehdy, pokud je dán k dispozici dostatečný kapitál a dá se očekávat jeho ziskovost. Za této situace musí být co nejrychleji překonána současná krize úvěrového trhu, která by se mohla rozšířit v hospodářskou krizi. Současně vyvstává otázka, zda by stát měl za pomoci politických nástrojů v oblasti změny klimatu každoročně vybírat od spotřebitelů další miliardy eur, nebo zda by tyto peníze neměly zůstat u těch, kteří také budou muset provádět nutné investice.

Problémů v souvislosti s budoucím zabezpečením dodávek ropy v EU v posledních letech přibylo. Tyto problémy však lze překonat pomocí cíleného působení na nabídku i poptávku, pokud bude existovat politická vůle a bude podporována mezinárodní koordinace a spolupráce, stejně jako inovace.

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k řešení ropné krize
(2008/2212)

Navrhovatel: Justas Vincas Paleckis

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá sdělení Komise s názvem „Řešení problému vyšších cen ropy“[1] a „Druhý strategický přezkum energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“[2] ; zdůrazňuje, že navzdory poklesu cen ropy ve druhé polovině roku 2008 v důsledku globální finanční krize povede pomalý přechod na udržitelnější paliva, klesající produkce světových ropných polí a rostoucí poptávka, kterou tvoří především rozvíjející se ekonomiky, nevyhnutelně k návratu k omezování nabídky trhu s fosilními palivy a ke zvyšování závislosti na dovozu pro země, které jsou spotřebiteli, jakmile mezinárodní krize pomine;

2. naléhá na EU a členské státy, aby přijaly kroky pro zajištění závazného, progresivního a všechny aspekty zahrnujícího smluvního základu pro společné evropské dodávky energie a jejich bezpečnost; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní význam koherentního přístupu vůči hlavním externím dodavatelům EU; podporuje Lisabonskou smlouvu, která obsahuje doložku o solidaritě v oblasti energetiky a činí EU a členské státy společně odpovědné za energetickou politiku, jež je krokem správným směrem; zdůrazňuje, že by vysoká závislost EU na fosilních palivech mohla ohrozit soudržnost a účinnost její společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

3. poukazuje na to, že především geopolitickým dopadům změn globálních rámcových podmínek pro mezinárodní energetickou bezpečnost a důsledkům pro budoucí řízení mezinárodních záležitostí Evropskou unií nebyla dosud věnována dostatečná pozornost a nebylo o nich diskutováno; domnívá se, že trvání na vnitrostátních řešeních musí být nahrazeno novými typy úzké politické a hospodářské spolupráce mezi EU, USA, Ruskem a Čínou, které musí být ve střednědobém horizontu institucionalizovány;

4. se znepokojením bere na vědomí energetický nacionalismus hlavních aktérů, zvyšující se politizaci vztahů v oblasti energetiky mezi zeměmi, které vyvážejí a dovážejí ropu, a zvýšené riziko vzniku napětí a konfliktů; důrazně podporuje návrh Komise, aby EU navázala užší dialog s klíčovými dodavateli ropy, jako je Norsko, Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC a Rusko, za účelem posílení energetické nezávislosti a zabezpečení dodávek energie pro celou EU a aby se soustředila zejména na zvýšení účinnosti, rovný přístup na trh, nediskriminaci a transparentnost; vyslovuje uznání Komisi za její úsilí o posílení dialogu v oblasti energetiky, které vyústilo zejména v uzavření několika memorand o porozumění s východními sousedy a středoasijskými zeměmi, a očekává, že dojde k dalšímu pokroku ve vztazích s jižními partnery; zdůrazňuje, že dialog v oblasti energetiky by neměl být v žádném případě veden na úkor upřímného a na výsledek orientovaného dialogu o lidských právech; vyjadřuje zklamání nad nedostatečným aktivním a transparentním dohledem nad odvětvím energetiky, zejména odvětvím ropy a plynu, pokud jde o hospodářskou soutěž v oblasti činností týkajících se zpracování, výroby, prodeje a výzkumu; žádá Komisi, aby předložila návrhy zahrnující strategii, která by byla v tomto ohledu soudržnější a komplexnější a která by zahrnovala úspěšnou zahraniční energetickou politiku;

5. nehledě na vítaný pokles cen ropy a vzhledem k cyklickému chování cen očekává, že ceny po překonání stávající hospodářské krize opět porostou; proto opětovně zdůrazňuje význam větší diverzifikace energetických zdrojů EU a zásobovacích tras s cílem zmírnit následky možné budoucí ropné krize a zároveň si uvědomuje, že jednotlivé členské státy se nacházejí v různých situacích, pokud jde o skladbu zdrojů energie, závislost na dovozu a dostupnost infrastruktury, zejména u „energetických ostrovů“ v EU; podporuje širší využívání udržitelných biopaliv a uznává význam obnovitelných zdrojů energie s cílem lépe zabezpečit dodávky energie; bere na vědomí, že nekonvenční zdroje ropy by mohly hrát důležitou roli při kompenzaci poklesu výroby ze stávajících polí; zdůrazňuje, že nové projekty týkající se ropné infrastruktury, jako např. ropovody Oděsa-Gdaňsk a Constanta-Terst, by měly nadále zůstat vysoce prioritními projekty evropského zájmu;

6. zdůrazňuje, že pokud by EU omezila závislost na fosilních palivech, zajistila by si tak nejen vlastní dodávky energie, ale také by přispěla k řešení problémů souvisejících se změnou klimatu; zdůrazňuje význam navýšení financování pro výzkum a vývoj zaměřený na novější a ekologičtější technologie;

7. domnívá se, že rostoucí makroekonomické náklady spotřeby energie a znečištění životního prostředí pro celé hospodářství mají také výrazné negativní dopady na fungování evropského sociálního modelu, neboť se v důsledku závislosti Evropy na dovozu ropy a zemního plynu výrazně zvýší náklady na fosilní paliva v soutěži o rozdělení zdrojů s rozvíjejícími se trhy v Asii i USA, a v důsledku těchto rostoucích výdajů na spotřebu energie se dramaticky sníží podíl pro financování našeho sociálního modelu; nejen z tohoto důvodu spatřuje v podpoře obnovitelných energií možnost vzniku mnoha kvalifikovaných a udržitelných pracovních míst;

8. zdůrazňuje úlohu oblasti Arktidy při vypracování energetické politiky pro Evropu a také s ohledem na změnu klimatu a udržitelný rozvoj, jak navrhla Evropská rada v březnu roku 2007; bere na vědomí význam spravedlivého rozdělení zdrojů uhlovodíků v oblasti Arktidy v souladu s mezinárodním právem s cílem zajistit celkovou mezinárodní stabilitu; vyzývá Komisi, aby ve svém sdělení o strategických otázkách týkajících se oblasti Arktidy věnovala uhlovodíkům zvláštní pozornost.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] KOM(2008) 0384.
[2] SEK(2008)2794 a SEK(2008)2795.

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k řešení problému vyšších cen ropy
(2008/2212(INI))

Navrhovatelka: Pervenche Berès

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že se cena ropy zvýšila (na začátku roku 2000 nepřekračovala 50 USD za barel, zatímco v srpnu 2008 to bylo již více než 140 USD) a následně prudce poklesla na méně než 60 USD za barel,

B. vzhledem k tomu, že vyšší ceny ropy a dalších základních komodit zvedají výrobní náklady a tlačí ceny celkově směrem nahoru, neboť jednotlivé komodity jsou navzájem pevně provázány,

C. vzhledem k tomu, že vyšší inflace související se zvyšováním cen ropy a základních komodit způsobila oslabení kupní síly,

D. vzhledem k tomu, že vznik nových investičních nástrojů na trhu s ropou a dalšími základními komoditami ještě znásobilo kolísání cen těchto komodit; a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit větší transparentnost na energetických trzích,

1. zastává názor, že kolísání cen ropy odráží zvýšenou poptávku po ropě, postupné vyčerpávání zásob ropy, změny demografických a urbanistických trendů, a to zejména v rozvíjejících se ekonomikách, kde zvýšení průměrného příjmu způsobuje zvýšení poptávky, spekulace na komoditních trzích a globální hospodářské cykly; dále zdůrazňuje, že ropa a další komodity se v důsledku oslabení amerického dolaru stále více používají k diverzifikaci portfolia;

2. vyjadřuje znepokojení nad kolísáním cen ropy a jeho dopadem na hospodářskou a finanční stabilitu; vědom si výhod aktivních trhů s ropou a dalšími energetickými produkty, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily co největší možnou transparentnost na energetickém trhu;

3. je přesvědčen, že využívání ropy a dalších zdrojů energie s vysokými emisemi CO₂ by se mělo omezovat, a to jak zvyšováním energetické účinnosti, tak přechodem na uhlíkově neutrálnější řešení, jako je jaderná energie či energie z obnovitelných zdrojů;

4. zdůrazňuje, že dlouhodobá poptávka po ropě tlačí nabídku stále více nad rámec kapacitních možností; naléhavě žádá o větší transparentnost údajů v oblasti energetických statistik, zejména pokud jde o velikost zásob ropy;

5. zdůrazňuje, že se Evropská unie bude muset problémem trvale vysokých a nestálých cen ropy a jejich důsledky pro hospodářství ještě více zabývat vzhledem k tomu, že nově objevené zásoby bývají obvykle menší a jejich využití je dražší, neboť se nacházejí stále častěji v moři, a náklady na průzkum, rozvoj a výrobu budou stoupat, což zvýší nutnost přejít na alternativní a obnovitelné zdroje energie a vyvíjet technologie, které zajistí úspory energie;

6. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby závislost na energii z neobnovitelných zdrojů důkladně znovu posoudily nejen z hlediska jejího vlivu na životní prostředí, ale také z hlediska ekonomického a bezpečnostního;

7. zdůrazňuje, že významnými nástroji stimulujícími rozvoj širokospektrálního, špičkového trhu s energeticky účinnými technologiemi a produkty by měly být účinný systém obchodování s emisemi a přijetí řady dalších opatření na úsporu energie; dále upozorňuje na význam uplatňování zásady „znečišťovatel platí“; připomíná, že čím více bude zemí, které prosadí podobnou politiku, tím menší bude dopad této politiky na konkurenceschopnost v rámci daného odvětví;

8. naléhavě doporučuje dynamičtější vztah mezi Evropskou unií a zeměmi produkujícími ropu, k němuž bude patřit oboustranná ochota dávat i brát a jehož cílem budou stálejší a bezproblémovější dodávky i stanovování cen ropy, což by bylo v zájmu všech zúčastněných stran a světové ekonomiky obecně;

9. očekává od naftařských společností, že budou investovat své nedávné značné zisky do objevování a rozvoje nových ropných rezerv a do propagace energeticky úsporných technologií a výzkumu produktů nahrazujících ropu (zejména pro použití v dopravě).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k řešení problémů s ropou
(2008/2212(INI))

Navrhovatel: Colm Burke

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá sdělení Komise a sdílí její obavy z nedávného výrazného kolísání cen ropy a jeho negativního účinku na inflaci, hospodářskou soutěž, obchod a hospodářský růst;

2. uznává, že příčinou nedávného kolísání cen ropy je nárůst poptávky; vyjadřuje politování nad tím, že třetí země stále používají dotace, protože ty mají dlouhodobý negativní účinek na veřejné finance a na spotřebitele;

3. zdůrazňuje, že ke kolísání cen ropy přispěla také omezená kapacita pro zvyšování objemu nových zásob a vnější faktory, jako je slabý dolar a znepokojivý vývoj na finančních trzích;

4. podporuje návrh Komise na krátkodobá opatření, která budou přijímána v případě nezbytného zmírňování prudkého nárůstu cen ropy; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu investicím do alternativních zdrojů energie, jako je obnovitelná energie, a aby za prioritu považovaly opatření na zvyšování povědomí spotřebitelů, podporovaly nákup energeticky úsporného zboží a služeb, a minimalizovaly tak dlouhodobé výdaje, a zároveň zmírňovaly budoucí pokles v dodávce ropy;

5. vítá iniciativu Komise na vedení globálního politického dialogu formou setkání na vysoké úrovni, jehož se zúčastní zástupci zemí, které spotřebovávají a produkují ropu za účelem vytvoření spravedlivé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s ropou, a zabránění zemím produkujícím ropu, aby udržovaly ceny ropy na uměle vytvořené vysoké úrovni;

6. zdůrazňuje, že je třeba stanovit jako prioritu dohled na hospodářskou soutěž při zpracování a prodeji ropy a ropných produktů a zvyšovat transparentnost údajů o komerčních zásobách ropy;

7. vítá záměr Komise zaměřit se v jejím druhém strategickém přezkumu energetiky na nouzové zásoby ropy; zastává názor, že nouzové zásoby ropy by měly sloužit k tlumení krátkodobých cenových šoků, a proto by mohly pomoci k omezení kolísání cen, a pro spotřebitele tak zvýšit možnost odhadovat budoucí vývoj;

8. zdůrazňuje, že ropné podniky by měly mít možnost investovat své zisky do průzkumu, těžby a nových technologií, což by mělo být nejúčinnější metodou pro snižování cen ve střednědobém a dlouhodobém výhledu;

9. prohlašuje, že tržní a politická opatření by měla být použita doplňkovým způsobem, aby bylo možné účinně řešit otázku kolísání cen ropy.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vittorio Agnoletto, Angelika Beer, Monika Beňová, Giorgos Dimitrakopoulos, Michael Gahler, Jas Gawronski, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Ioannis Kasoulides, Maria Eleni Koppa, Helmut Kuhne, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Baroness Nicholson of Winterbourne, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Janusz Onyszkiewicz, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, João de Deus Pinheiro, Samuli Pohjamo, Bernd Posselt, Libor Rouček, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Ari Vatanen, Andrzej Wielowieyski, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alexandra Dobolyi, Árpád Duka-Zólyomi, Kinga Gál, Aurelio Juri, Inger Segelström

Právní upozornění - Ochrana soukromí