ZPRÁVA o nebezpečnosti hazardních her poskytovaných on-line

17. 2. 2009 - (2008/2215(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Christel Schaldemose

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nebezpečnosti hazardních her poskytovaných on-line

(2008/2215(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na článek 49 Smlouvy o ES,

–    s ohledem na Protokol o používání zásady subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o ES,

–    s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství[1],

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[2] (směrnice o službách),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání[3] (směrnice o audiovizuálních mediálních službách),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)[4],

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu[5],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu[6],

–    s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení, kterou dne 16. října 2006 předložil Komisi Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a která se týkala hazardních her a sportovních sázek na vnitřním trhu[7], a s ohledem na následnou diskusi, která ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů proběhla dne 14. listopadu 2006, a na odpověď, kterou příslušný komisař v této věci poskytl,

–    s ohledem na informační dokument, který pro Evropský parlament o hazardních hrách poskytovaných on-line, a zejména o jejich škodlivosti a kodexu chování, vypracovala společnost Europe Economics Research Ltd,

–    s ohledem na studii, kterou pro Komisi ke dni 14. června 2006 připravil švýcarský institut právní komparatistiky (SILC) a která se týkala služeb v oblasti hazardních her dostupných na vnitřním trhu Evropské unie,

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (A6-0064/2009),

A.  vzhledem k tomu, že podle výše zmíněné studie vypracované institutem SILC představují v současnosti hazardní hry poskytované on-line zhruba 5 % celkového trhu s hazardními hrami v EU (v roce 2004 činily hrubé příjmy z hazardních her 2 až 3 miliardy eur) a že rychlý růst v oblasti těchto služeb se zdá být nevyhnutelný,

B.   vzhledem k tomu, že příjmy ze státních nebo státem schválených hazardních her představují pro sportovní organizace mnoha členských států zdaleka nejdůležitější zdroj příjmů,

C.  vzhledem k tomu, že hazardní hry včetně hazardních her poskytovaných on-line, tradičně podléhají na základě zásady subisidiarity ve všech členských státech přísné regulaci, která má ochránit spotřebitele předtím, aby se u nich vytvořila hráčská závislost, a před podvody, a která má zabránit praní špinavých peněz a dalším finančním trestným činům jakož i manipulaci s výsledky zápasů a zachovat veřejný pořádek; vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr akceptuje omezení svobody usazování a svobody poskytovat služby v zájmu takových obecných zájmů, je-li přiměřené a nediskriminující,

D.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy rozlišují tato omezení podle druhu příslušné hazardní hry, jako např. herny, sportovní sázky, loterie nebo sázky na dostizích; vzhledem k tomu, že většina členských států zakazuje provozování on-line heren, a to včetně heren provozovaných místními provozovateli, a že významný počet členských států zakazuje provozování on-line sportovních sázek a on-line loterií,

E.   vzhledem k tomu, že hazardní hry nespadají do působnosti směrnice 2006/123/ES (směrnice o službách), 2007/65/ES (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) ani směrnice 2000/31/ES (směrnice o elektronickém obchodě) a že Parlament vyjádřil obavy z možné deregulace hazardních her ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu,

F.   vzhledem k tomu, že členské státy regulují své tradiční trhy s hazardními hrami s ohledem na ochranu spotřebitelů proti závislosti, podvodům, praní peněz a manipulaci s výsledky zápasů; vzhledem k tomu, že dosažení těchto politických cílů je obtížnější v odvětví hazardních her poskytovaných on-line,

G.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila proti deseti členským státům řízení pro nesplnění povinnosti, v jehož rámci má být prošetřeno, zda jejich vnitrostátní opatření pro omezení přeshraničního poskytování hazardních her on-line jsou v souladu s právními předpisy Společenství; vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila, že tato řízení nemají vliv na existenci monopolů nebo vnitrostátních loterií jako takových, ani nemají dopad na liberalizaci trhu s hazardními hrami obecně,

H.  vzhledem k tomu, že Evropskému soudnímu dvoru jsou stále častěji adresovány otázky v souvislosti s případy týkajícími se hazardních her, což jasně vypovídá o tom, že výklad a uplatňování právní úpravy Společenství v oblasti hazardních her jsou nejasné,

I.    vzhledem k tomu, že zajištění etické nezávadnosti v kontextu ustanovení o hazardních hrách poskytovaných on-line souvisí nejen s prevencí podvodů a trestné činnosti, ale také s prevencí návykového hraní těchto her a s předcházením hazardnímu hráčství u nezletilých prostřednictvím respektování právních předpisů o ochraně spotřebitele a předpisů trestního práva a s ochranou sportovních soutěží před nadměrným vlivem souvisejícím se sportovními sázkami,

J.    vzhledem k tomu, že poskytování hazardních her on-line spojuje několik rizikových faktorů, které vedou k chorobnému hraní, jako je např. snadný přístup k hazardním hrám, dostupnost široké škály her a relativně malé množství sociálních omezení[8],

K.  vzhledem k tomu, že sportovní sázky a další hry on-line se rozmáhají rychle a nekontrolovaně (zejména v přeshraničním rozsahu na internetu) a že stále přítomná hrozba manipulace s výsledky zápasů a jev „sázení“ na konkrétní sportovní události zvyšuje u sportu pravděpodobnost, že v jeho rámci dojde k nezákonnému sázení,

Transparentní odvětví zaručující ochranu zájmů veřejnosti a spotřebitelů

1.   zdůrazňuje, že podle zásady subsidiarity a podle judikatury Evropského soudního dvora mají členské státy v souladu se svými tradicemi a kulturou zájem a právo regulovat a kontrolovat své trhy s hazardními hrami, tak aby spotřebitelům nehrozilo, že se u nich vyvine hráčská závislost, a aby byli chráněni před podvody, praním špinavých peněz a před manipulací s výsledky zápasů, a rovněž chránit tradiční struktury financování sportovních aktivit a získávání prostředků pro sociální účely v těchto členských státech; zdůrazňuje, že všichni ostatní účastníci mají rovněž zájem na tom, aby trh s hazardními hrami byl dobře sledován a regulován; vyzdvihuje skutečnost, že subjekty poskytující hazardní hry on-line musí dodržovat právní předpisy členských států, v nichž tyto služby poskytují a v nichž sídlí spotřebitelé;

2.   zdůrazňuje, že služby v oblasti hazardních her je třeba kvůli aspektu veřejného pořádku a sociálnímu a zdravotnímu aspektu, které jsou s těmito službami spojené, považovat za hospodářskou činnost velmi zvláštní povahy, kde hospodářská soutěž nevede k lepšímu rozdělení zdrojů, a proto je zapotřebí vůči hazardním hrám uplatňovat přístup založený na více pilířích; zdůrazňuje, že na tuto velmi citlivou oblast není vhodné pohlížet výhradně zorným úhlem vnitřního trhu, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost stanovisku Evropského soudního dvora;

3.   podporuje úsilí zahájené Radou během francouzského předsednictví, které řeší problémy v oblasti hazardních her a sázení poskytovaných on-line i tradičními prostředky; vyzývá Radu, aby pokračovala v konání formálních debat o případných politických řešeních toho, jak vymezit problémy vznikající v souvislosti s hazardními hrami poskytovanými on-line a jak je řešit, a vyzývá Komisi, aby tento proces podporovala a aby vypracovala studie a předložila vhodné návrhy, které Rada pokládá za žádoucí k dosažení společných cílů v oblasti hazardních her poskytovaných on-line;

4.   vybízí členské státy, aby úzce spolupracovaly ve snaze vyřešit sociální problémy a problémy veřejného pořádku související s hazardními hrami poskytovanými on-line v přeshraničním rozsahu, jako je závislost na hazardních hrách a zneužívání osobních údajů či kreditních karet; žádá orgány EU, aby úzce spolupracovaly s členskými státy v boji proti všem nepovoleným nebo nezákonným službám v oblasti hazardních her nabízených on-line a aby chránily spotřebitele a přecházely podvodům; zdůrazňuje potřebu společného postoje, pokud jde o způsob, jak toho dosáhnout;

5.   zdůrazňuje, že regulační orgány a provozovatelé by měli úzce spolupracovat s ostatními subjekty, jejichž činnost s poskytováním hazardních her on-line souvisí, např. s provozovateli hazardních her, regulačními orgány, spotřebitelskými organizacemi, sportovními organizacemi, průmyslovými sdruženími a sdělovacími prostředky, které mají společnou odpovědnost za etickou nezávadnost těchto her a za informování spotřebitelů o negativních důsledcích, které tyto hry mohou mít;

Boj proti podvodům a kriminalitě

6.   konstatuje, že s hazardními hrami může být spojena trestná činnost, jako např. praní špinavých peněz a šedá ekonomika, a že tato trestná činnost může mít dopad na etickou nezávadnost sportovních soutěží; domnívá se, že ohrožení etické nezávadnosti sportu a sportovních soutěží má značný dopad na počet členů základních sportovních organizací, které významným způsobem přispívají k veřejnému zdraví a sociální integraci; zastává názor, že, pokud bude sport vnímán jako předmět manipulace za účelem finančního zisku hráčů, funkcionářů nebo třetích stran, a nikoli jako činnost provozovaná v souladu s hodnotami a pravidly sportu a pro radost fanoušků, může to vést ke ztrátě důvěry veřejnosti;

7.   domnívá se, že na rostoucím trhu s hazardními hrami poskytovanými on-line vzniká více příležitostí k nekalému jednání, jako jsou podvody, manipulace s výsledky zápasů, nezákonné kartely sázkařských firem či praní špinavých peněz, což je dáno tím, že hazardní hry poskytované on-line lze velmi rychle na internet umístit a zase je z něj odstranit, a tím, že v této oblasti podniká stále více zahraničních subjektů; vyzývá Komisi, Europol a další vnitrostátní a mezinárodní organizace, aby tuto oblast bedlivě monitorovaly a o svých zjištěních informovaly;

8.   domnívá se, že má-li být zachována etická nezávadnost sportovních akcí a soutěží, je nutné, aby mezi sebou spolupracovali vlastníci sportovních práv, subjekty poskytující sázkařské služby on-line a veřejné orgány na vnitrostátní, unijní i mezinárodní úrovni;

9.   žádá členské státy, aby zajistily, že organizátoři sportovních soutěží, provozovatelé poskytující sázkařské služby a regulační orgány budou spolupracovat na opatřeních, která mají předejít nebezpečí souvisejícímu s nezákonným sázením a manipulací s výsledky zápasů, a že se pokusí vytvořit fungující, spravedlivý a udržitelný regulační rámec na ochranu etické nezávadnosti sportu;

10. zdůrazňuje, že sportovní sázky jsou formou komerčního využití sportovních soutěží, a doporučuje členských státům, aby chránily sportovní soutěže před neoprávněným komerčním využitím, zejména uznáním práv organizátorů sportovních událostí a tím, že zavede opatření, která zajistí spravedlivé finanční výnosy ve prospěch profesionálního a amatérského sportu na všech úrovních; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je možné udělit organizátorům soutěží práva duševního vlastnictví (určitý druh práva na vyobrazení) na tyto soutěže;

Prevence poškozování spotřebitele

11.  zastává názor, že internetem nabízená všudypřítomná příležitost hrát v soukromí hazardní hry on-line, jejichž výsledky jsou bezprostředně k dispozici a které nabízejí možnosti hrát o vysoké finanční částky, vytváří nový potenciál pro závislost; konstatuje však, že úplný dopad konkrétních forem služeb v oblasti hazardních her nabízených on-line dosud není znám a měl by být podrobněji prozkoumán;

12. upozorňuje na rostoucí obavy z možnosti přístupu mladých lidí k hazardním hrám poskytovaným on-line, ať už legálně nebo nelegálně, a zdůrazňuje potřebu účinnější věkové kontroly a potřebu předcházet tomu, aby nezletilí hráči hráli on-line bezplatně prostřednictvím demoverzí;

13. zdůrazňuje, že zejména mladí lidé mohou mít problémy rozlišovat mezi pojmy jako např. štěstí, osud, šance a pravděpodobnost; naléhavě žádá členské státy, aby se zaměřily na klíčové rizikové činitele, které mohou zvýšit pravděpodobnost, že se u (mladých) lidí vyvine hazardní hráčství, a aby nalezly nástroje na jejich řešení;

14.  je znepokojen propojením nabídky hazardních her hraných na dálku nebo on-line, které jsou zprostředkovávány interaktivní televizí, mobilními telefony a na internetových stránkách, zejména pokud jsou zaměřeny na nezletilé; domnívá se, že tento vývoj bude z hlediska regulační a sociální ochrany představovat problém;

15.  domnívá se, že hazardní hry hrané on-line mohou pro spotřebitele znamenat zvýšené riziko, a že členské státy proto mají právo v zájmu ochrany spotřebitelů uvalit na poskytování služeb v této oblasti určitá omezení;

16. zdůrazňuje, že za předcházení hraní hazardních her u nezletilých a jejich závislosti na hazardních hrách nesou odpovědnost rodiče;

17.  vyzývá zároveň členské státy, aby vyčlenily dostatek prostředků na výzkum, prevenci a léčbu problémů, které s hazardními hrami poskytovanými on-line souvisejí;

18. domnívá se, že zisky z hazardních her by měly být použity pro veřejné účely, včetně dalšího financování školství, zdravotnictví, profesionálního a rekreačního sportu a kultury;

19.  souhlasí s tím, aby byly pro hazardní hry poskytované on-line vypracovány normy, pokud jde o věkové omezení, zákaz systémů kreditů a bonusů na ochranu zvláště ohrožených hráčů, informace ohledně možných následků hazardních her a ohledně míst, kde lze získat pomoc v případě hráčské závislosti, o potenciálu některých her závislost vytvořit atd.;

20. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby řešily problém sociální izolace způsobené závislostí na hazardních hrách poskytovaných on-line;

21.  domnívá se, že autoregulace v oblasti reklamy, propagace a poskytování her hraných on-line není dostatečně účinná, a zdůrazňuje tudíž potřebu regulace a spolupráce mezi tímto odvětvím a příslušnými orgány;

22.  naléhavě vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na úrovni EU s cílem přijmout opatření proti agresivní reklamě a marketingu hazardních her provozovaných on-line ze strany veřejných nebo soukromých provozovatelů, včetně bezplatných předváděcích hazardních her poskytovaných on-line, s cílem ochránit především hazardní hráče a zvláště ohrožené spotřebitele, jako jsou děti a mladí lidé;

23. navrhuje prozkoumat možnost zavést maximální částku, kterou může osoba vložit do hazardních her za měsíc, nebo povinnost provozovatele hazardních her poskytovaných on-line používat předplacené karty pro hazardní hry on-line, které by se prodávaly v obchodech;

Kodex chování

24. podotýká, že kodex chování může být nadále užitečným doplňkovým nástrojem k dosažení některých veřejných (a soukromých) cílů a k zohlednění technologického vývoje, měnících se spotřebitelských preferencí a nových tržních struktur;

25. zdůrazňuje, že kodex chování zůstává vždy nástrojem, který je vytvářen daným odvětvím, a je součástí autoregulačního přístupu, což znamená, že může sloužit pouze jako doplněk, a nikoli jako náhrada právních předpisů;

26. vyzdvihuje rovněž skutečnost, že účinnost kodexu chování bude z velké části záviset na tom, zda jej vnitrostátní regulační orgány a spotřebitelé přijmou, a na tom, do jaké míry bude jeho dodržování vynucováno;

Monitorování a výzkum

27.  vyzývá členské státy, aby zdokumentovaly rozsah, v jakém jsou hazardní hry hrané on-line na jejich trzích nabízeny, jakého růstu toto odvětví dosahuje a jaké problémy s těmito hrami souvisejí;

28.  vybízí Komisi, aby iniciovala výzkum, který by se zaměřil na hazardní hry poskytované on-line a na riziko vyvinutí hráčské závislosti – předmětem tohoto výzkumu by byl například způsob, jakým ovlivňuje hráčskou závislost reklama, zda je možné hry podle jejich návykovosti rozčlenit na evropské úrovni do jednotných kategorií, a možná preventivní a léčebná opatření;

29. vybízí Komisi, aby prozkoumala zejména úlohu reklamy a marketingu (včetně bezplatných předváděcích her na internetu), jejichž cílem je přímo nebo skrytě přivést lidi k hazardním hrám;

30. vyzývá Komisi, Europol a vnitrostátní orgány, aby shromáždily a sdílely informace o tom, v jakém rozsahu dochází v oblasti hazardních her poskytovaných on-line k podvodům a dalšímu druhu trestné činnosti, např. mezi subjekty, které zde nabízejí své služby;

31.  vybízí Komisi, aby v úzké spolupráci s vládami členských států prostudovala ekonomické i neekonomické účinky poskytovaní hazardních her on-line v přeshraničním rozsahu, a to z hlediska jejich etické nezávadnosti, společenské odpovědnosti jejich poskytovatelů, ochrany spotřebitelů a záležitostí souvisejících se zdaněním;

32. zdůrazňuje význam, který má pro členský stát, v němž sídlí spotřebitel, možnost účinné kontroly, omezení a dohledu v oblasti hazardních her poskytovaných na jeho území;

33. vybízí Komisi a členské státy, aby vyjasnily, kde dochází ke zdanění hazardních her poskytovaných on-line;

° °

34.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Schindler 1994 (C-275/92), Läärä 1999 (C-124/97), Zenatti 1999 (C-67/98), Anomar 2003 (C-6/01), Gambelli 2003 (C-243/01), Lindman 2003 (C-42/02), Placanica 2007 (C-338/04), Unibet 2007 (C-432/05), UNIRE 2007 (C-260/04).
• [2]  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
• [3]  Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.
• [4]  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
• [5]  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
• [6]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0198.
• [7]  O-0118/2006.
• [8]  Stanovisko generálního advokáta Bota ze dne 14. října 2008 ve věci C-42/07; viz rovněž výše uvedená studie vypracovaná institutem SILC, str. 1450; profesor Gill Valentine, „Literature review of children and young people’s gambling“ [Přehled literatury o hazardním hraní u dětí a mládeže] (Studii zadala Komise pro hazardní hry Spojeného království), září 2008.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Hazardní hry jsou spojené s peněžitým vkladem, o jehož návratnosti rozhoduje náhoda, a to i v případě loterií a sázkových her.

Hazardní hry poskytované on-line existují od roku 1996, kdy byla první taková hra nabídnuta veřejnosti ve Finsku. Od té doby se trh s tímto druhem hazardních her výrazně rozrostl. Odhaduje se, že v roce 2003 dosáhl hrubý zisk z komerčních hazardních her poskytovaných on-line (tj. zisk poskytovatelů těchto služeb po odečtení částky vyplacené za výhry) v 25 členských státech EU výše 51,5 miliard eur. V současné době představují hazardní hry, které jsou dostupné přes internet, mobilní telefony či interaktivní televizi, zhruba 5 % všech služeb poskytovaných na trhu s hazardními hrami v EU, což v roce 2004 znamenalo hrubý roční zisk ve výši 2 až 3 miliardy eur. Očekává se, že roční míra růstu evropského trhu s hazardními hrami poskytovanými on-line se bude pohybovat od 8,4 % (v Rakousku a Maďarsku) do 17,6 % (v Itálii)[1].

Členské státy jsou proto nuceny se této situaci přizpůsobit a vypracovat regulační opatření, která by reagovala na měnící se spotřebitelské preference a služby dodavatelů. Specifický charakter hazardních her poskytovaných on-line však představuje pro tvůrce vnitrostátních politik určité problémy. Ty jsou v prvé řadě spojeny s tím, že hraní těchto her má přeshraniční charakter, což jejich poskytovatelům umožňuje nabízet své služby spotřebitelům v jiných členských státech než v těch, kde mají své sídlo. V důsledku toho pak spotřebitelé nemusí vědět, kde poskytovatel jimi využívaných služeb vlastně sídlí. Další problém souvisí se zvýšeným rizikem výskytu případů, kdy subjekty nabízející hazardní hry on-line nejsou schopny ověřit totožnost spotřebitele, jelikož platby kreditní kartou nemusí být provedeny jejím zákonným držitelem. Vytvoření internetových stránek pro poskytování hazardních her je navíc velmi rychlou záležitostí, což nepoctivým provozovatelům umožňuje, aby svou činnost během krátké doby zahájili a aby ji během stejně krátké doby zase ukončili. Situaci dále ztěžuje to, že zatímco u tradičních hazardních her, u nichž provozovatelé mohou poznat, zda je zákazník nezletilý, pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek nebo zda se chová podezřele, u hazardních her hraných on-line lze obdobné skutečnosti zjistit jen s obtížemi. A vzhledem k tomu, že je možné se k tomuto druhu her dostat snadno a beze svědků, nelze se u nich spoléhat ani na princip sociální kontroly a restrikce, který by za jiných okolností mohla zajišťovat přítomnost dalších osob.

II. Regulace

Evropské trhy s hazardními hrami poskytovanými on-line jsou regulovány na vnitrostátní úrovni, v souladu se zásadou subsidiarity. Regulační rámce pro trh s (konvenčními i on-line) hazardními hrami je tudíž v EU značně nesourodý. Ve dvaceti členských státech EU jsou tyto hry povoleny, zatímco v sedmi zbylých jsou zakázány. Třináct členských států svůj trh liberalizovalo, zatímco v šesti dalších jej ovládají státem vlastněné monopoly a v jednom státě monopol soukromý, který tento stát povolil[2].

Členské státy, které hazardní hry poskytované on-line zakázaly zcela nebo je povolují pouze v rámci monopolů, argumentují při obhajování těchto omezení tím, že jsou nutná v zájmu zajištění sociálního a veřejného pořádku. Takzvané státní monopoly v oblasti poskytování hazardních her on-line však vyvolaly velké spory. Sázkové společnosti, soukromé osoby i mediální organizace podaly u Evropské komise řadu stížností, v nichž uvedly, že některé členské státy své trhy s hazardními hrami nezákonným způsobem monopolizovaly a že si příjmy ze svých monopolů chrání. Komise tudíž zahájila proti deseti členským státům řízení pro nesplnění povinnosti, v jehož rámci má být prošetřeno, zda jejich vnitrostátní opatření omezující přeshraniční poskytování hazardních her on-line jsou v souladu s právními předpisy Společenství[3].

Otázka regulace unijních trhů s hazardními hrami, ať už konvenčními či poskytovanými on-line, je velmi citlivá. Je však zřejmé, že regulační prostředí, v němž jsou hazardní hry poskytovány on-line, je třeba přesněji definovat. Několik případů, které v současné době stále čekají u Evropského soudního dvora na vyřízení, se týká hazardních her. Tato situace není uspokojivá ani pro Soud a členské státy, ani i pro spotřebitele a subjekty, které hazardní hry on-line nabízejí.

V souvislosti s hazardními hrami se Evropský soudní dvůr zabýval řadou případů. Některé z nich již uzavřel (viz níže uvedená judikatura), avšak mnohé z nich zůstávají nevyřízené. Evropský soudní dvůr projednal na toto téma následující případy: Schindler 1994 (C-275/92), Läärä 1999 (C-124/97), Zenatti 1999 (C-67/98), Anomar 2003 (C-6/01), Gambelli 2003 (C-43/01), Lindman 2003 (C-42/02), Placanica 2007 (C-338/04), Unibet 2007 (C-432/05), UNIRE 2007 (C-260/04).

V těchto případech Evropský soudní dvůr stanovil, že svoboda pohybu (článek 49 Smlouvy o EU) se vztahuje i na služby poskytované v oblasti hazardních her. Zároveň však konstatoval, že hazardní hry mohou mít i určité morální, náboženské a kulturní aspekty, že s nimi může souviset vysoké riziko páchání trestných činů a podvodů a že mohou mít škodlivé následky pro jednotlivce i společnost[4].

Proto je oprávněné přijmout omezení, jestliže jsou nutná pro ochranu spotřebitele a zachování veřejného pořádku (prevence podvodů a trestných činů) a sociálního řádu (po kulturní či etické stránce) a mají zabránit tomu, aby se hazardní hry staly zdrojem soukromých zisků[5]. Restriktivní opatření však musí omezovat sázkařské aktivity konsistentně a systematicky, musí být uplatňována nediskriminačním způsobem a musí představovat pouze takový stupeň omezení, který je pro naplnění výše zmíněných cílů nezbytný[6].

Je vhodné připomenout, že v reakci na otázku k ústním zodpovězení, kterou na téma hazardních her položila Arlene McCarthyová, předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, komisař McCreevy dne 14. listopadu 2006 na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku uvedl, že na úrovni EU není v současnosti harmonizace právních předpisů pro oblast hazardních her pravděpodobná.

III. Etický rozměr

Tato zpráva se zaměřuje na etické problémy, které jsou s hazardními hrami poskytovanými on-line spojeny. Etická nezávadnost je nejdříve vnímána jako soubor hodnot, které zamezují podvodům – ať už jde o podvody, kterých se dopouštějí provozovatelé těchto her na spotřebitelích, spotřebitelé na provozovatelích nebo spotřebitelé na jiných spotřebitelích. Nezávadnost je v tomto smyslu spojena i se všemi prostředky k prevenci trestné činnosti, jako je praní špinavých peněz. Tato zpráva však věnuje pozornost integritě jakožto jevu podmíněnému etickým chováním subjektů, které hazardní hry on-line poskytují. Proto se zabývá rovněž návykovými hazardními hrami a hazardními hrami u nezletilých.

Většina spotřebitelů je schopna hazardní hry hrát, aniž by riskovala, že se u ní vyvine psychologická závislost. Nicméně u malého, avšak nezanedbatelného množství hráčů hrozí, že jim hazardní hry způsobí problémy. Světová zdravotnická organizace definuje výraz „problem gambling“ jako přemírné hraní hazardních her, které vede k finančním, společenským a/nebo psychologickým obtížím[7]. Riziko vyvinutí závislosti na hraní hazardních her obecně zvyšuje skutečnost, že příležitost k této činnosti se nabízí prakticky neustále, že frekvence výher je vysoká, že hry mají lákavou nebo atraktivní formu, že existuje možnost sázet velké částky a získat na hraní úvěr, že tyto služby jsou nabízeny na místech, kde lidé mohou jednat impulzivně, a že neexistuje žádná informační kampaň, která by před riziky hazardních her varovala[8].

Hraní hazardních her on-line spojuje několik rizikových faktorů, které s chorobným hraním souvisejí. Poskytovatelé těchto služeb jsou například schopni nabízet širokou škálu her (na principu sázení, rulety, pokeru, výherních automatů atd.) a pravidelně zavádět hry nové s využitím technik cíleného marketingu a technologií pro získávání aktuálních údajů o kupním chování spotřebitelů. Díky nim pak dokážou docílit toho, aby spotřebitel zůstal „přilepený“ k obrazovce. Znepokojivé je i to, že pokud jde o nabídku her hraných na dálku nebo on-line, neustále roste stupeň propojení mezi multimediálními službami, jako je např. televize, telefonní služby, služby SMS a internetové stránky.V důsledku toho se účast na těchto hrách stává snadno dostupnou a společensky přípustnou záležitostí zejména u mladších osob.

• [1]  Studie společnosti Pricewaterhouse Coopers nazvaná Globální perspektiva zábavního a mediálního průmyslu: 2008–2012 (Global Entertainment and Media Outlook: 2008-2012), str. 623. Růst je měřen jako zvyšování ročního zisku z hazardních her.
• [2]  Hazardní hry poskytované on-line, informační dokument vypracovaný pro Evropský parlament, Europe Economics, XX říjen 2008
• [3]  http://ec.europa.eu/internal_market/finances/policy/index_en.htm.
• [4]  Rozsudek ESD ve věci Schindler, C-275/92
• [5]  SICL (2006), s. xxvi
• [6]  Rozsudek ve věci Gambelli C-243/01
• [7]  WHO (1992) Klasifikace duševních poruch a poruch chování MNK-10, Ženeva. Dalšími běžně užívanými výrazy v souvislost s hazardními hrami jsou: patologické, nutkavé, chorobné, přemírné či návykové hraní.
• [8]  Stanovisko generálního advokáta ESD Bota ze dne 14. října 2008 ve věci C-42/07; viz rovněž studie vypracovaná institutem SILC (2006), str. 1450.

MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které v souladu s čl. 48 odst. 3 jednacího řádu předkládají

Malcolm Harbour, Colm Burke, Charlotte Cederschiöld, Giles Chichester, Bill Newton Dunn, Małgorzata Handzlik, Christopher Heaton-Harris, Zita Pleštinská, Salvador Domingo Sanz Palacio, Andreas Schwab, Marian Zlotea.

Jsme znepokojeni tím, že obsah zprávy překračuje zadání iniciativy, která se měla zaměřit na transparentnost trhu s hazardními hrami poskytovanými on-line, etickou bezúhonnost provozovatelů on-line hazardních her a případné nežádoucí účinky na spotřebitele způsobené odvětvím hazardních her poskytovaných on-line.

Domníváme se, že zpráva ohrožuje některé zásady jednotného trhu, že klíčové aspekty trhu v oblasti hazardních her poskytovaných on-line mohou být nesprávně pochopeny a že zpráva neodráží odpovídajícím způsobem situaci ve všech členských státech. V některých členských státech již existuje dobře fungující a dobře regulovaný trh, který umožňuje spotřebitelům hrát on-line v jistém a bezpečném prostředí.

Uznáváme, že nástup internetu představuje pro ochranu spotřebitelů z dlouhodobého hlediska problém, ale tuto situaci lze účinně regulovat bez použití zákazů; poukazujeme na práci, kterou již odpovědní evropští provozovatelé vykonali ke zlepšení standardů a zajištění bezpečnosti spotřebitelů.

Chtěli bychom upozornit na pokroky, kterých již bylo dosaženo některými systémy soudnictví při vytváření regulačních mechanismů a na případné přínosy otevřenějších avšak účinně regulovaných trhů; pokazujeme rovněž na praktická a právní omezení navrhovaných metod, které mají poskytování služeb on-line zabránit.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.2.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	32 10 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Mogens Camre, Charlotte Cederschiöld, Gabriela Creţu, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Martí Grau i Segú, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Anna Hedh, Edit Herczog, Pierre Jonckheer, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Toine Manders, Catiuscia Marini, Arlene McCarthy, Nickolay Mladenov, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Karin Riis-Jørgensen, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Salvador Domingo Sanz Palacio, Christel Schaldemose, Eva-Britt Svensson, Jacques Toubon, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Emmanouil Angelakas, André Brie, Colm Burke, Giles Chichester, Joel Hasse Ferreira, Filip Kaczmarek, Andrea Losco, Manuel Medina Ortega, José Ribeiro e Castro
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Daniel Hannan, Alexandru Nazare, Giovanni Rivera