DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky

18. 2. 2009 - (14288/2/2008 – C6‑0484/2008 – 2005/0236(COD)) - ***II

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodaj: Emanuel Jardim Fernandes

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o společném postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky

(14288/2/2008 – C6‑0484/2008 – 2005/0236(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14288/2/2008 – C6‑0484/2008)[1],

–   s ohledem na prohlášení členských států o námořní bezpečnosti (15859/2008),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení[2] k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0586),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6‑0069/2009),

1.  schvaluje společný postoj;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. C 330 E, 30.12.2008, s. 13.
• [2]  Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 140.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 24. února 2006: Návrh Komise

Komise předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky jako jeden z návrhů třetího balíčku o námořní bezpečnosti, nazývaného také „ERIKA III“.

Státy vlajky, tj. státy, které lodím poskytují právo plout pod svou vlajkou, jsou jakožto členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) odpovědné za dodržování úmluv této organizace, kterých jsou signatáři. Musí zajistit, aby lodi, jež jsou v jejich rejstříku, odpovídaly požadavkům stanoveným těmito úmluvami, jejichž cílem je posílit bezpečnost života na moři a ochranu mořského životního prostředí. Klíčové povinnosti států vlajky stanoví Předpis pro provádění závazných nástrojů IMO, který byl přijat v listopadu 2005. Dodržování těchto povinností má ověřit auditorský režim členského státu IMO, který byl také přijat v listopadu 2005. Účast na tomto auditorském režimu je však dobrovolná. Navíc nemá IMO žádnou pravomoc přijímat sankce proti státům, které jsou smluvními stranami úmluvy, avšak neuplatňují její požadavky nebo je neprosazují s ohledem na lodi plující pod jejich vlajkou.

Návrh Komise má za cíl zajistit, aby členské státy účinně a důsledně plnily své povinnosti jakožto státy vlajky v souladu s úmluvami IMO vztahujícími se na námořní bezpečnost a předcházení znečištění způsobenému loděmi. Za tímto účelem návrh předpokládá, že se všechny členské státy stanou stranami úmluv IMO a budou plně uplatňovat povinná ustanovení vztahující se na stát vlajky stanovená návrhem a že by se části předpisu IMO pro provádění závazných nástrojů IMO („předpis státu vlajky“), jakož i dobrovolný systém auditu členského státu IMO staly na úrovni Společenství závaznými.

Potřeba provést do práva Společenství povinnosti IMO má dvě příčiny: na jedné straně je to neexistence kontrolního a sankčního mechanismu v mezinárodním námořním právu a na druhé straně častý výskyt kvalitativních nesrovnalostí zjištěných u evropských států vlajky.

V praxi je návrh Komise zaměřen na to, aby se jím kromě neexistující kontrolní pravomoci nad uplatňováním předpisů, které stanoví, odstranila dvě hlavní slabá místa IMO:

–         vysoký stupeň disckreční pravomoci, která se přiznává každé smluvní straně s ohledem na uplatňování výjimek nebo odchylek od základních předpisů úmluv,

–         nezávazný ráz doprovodných opatření schvalovaných v podobě usnesení IMO, která jsou nicméně považována za zásadní pro účinné uplatňování zmíněných povinností.

Dne 29. března 2007: Evropský parlament přijal své stanovisko při prvním čtení

Parlament v něm naléhavě žádal o širokou podporu návrhu Komise a přijal mnoho pozměňovacích návrhů za účelem posílení navrhovaného právního předpisu. Je obecnou zásadou, že bezpečnost lodní dopravy Společenství, občanů, kteří ji využívají, a provozovatelů služeb lodní dopravy, jakož i ochrana životního prostředí musí být vždy zajištěny. Stanovisko Evropského parlamentu v prvním čtení uvádí, že by měl každý členský stát zajistit odbornou způsobilost inspektorů a vyšetřovatelů státu vlajky a že by měl vytvořit kapacity pro revize, ověřování a schvalování návrhů stavby a vybavení lodí. Parlament také stanovil požadavek, aby při první registraci lodi v členském státě tento členský stát ověřil, zda příslušná loď splňuje platná mezinárodní pravidla a nařízení a zajistil, aby to prokazovaly příslušné listinné důkazy. Nejedná-li se o nově postavenou loď, spojí se s předcházejícím státem vlajky a požádá jej o předání potřebných dokumentů a údajů. Evropský parlament si také přeje, aby členské státy vytvořily nebo zachovaly databázi lodí své flotily s hlavními technickými parametry každé lodi. Tato databáze by měla obsahovat podrobné údaje, jako např. klasifikaci a certifikaci, výsledek státní přístavní inspekce, údaje o nehodách a o porušeních podmínek stanovených IMO, a to zejména pokud jde o znečištění pocházející z lodí.

Od 7. dubna 2008 do 1. září 2008

Po dvou letech nečinnosti Rada ve složení pro dopravu vedla dne 7. dubna 2008 na veřejném jednání politickou diskusi o tomto návrhu. Většina členských států vyjádřila přesvědčení, že právní předpis na úrovni Společenství by nebyl vhodným nástrojem regulace tohoto aspektu námořní bezpečnosti. Některé delegace vyjádřily vážné znepokojení pokud jde o povinnou ratifikaci úmluv IMO, kterou směrnice předpokládá, a vážné obavy nad ustanoveními o závazném uplatňování předpisu státu vlajky IMO na úrovni Společenství. Obecně řečeno, velká většina členských států upřednostňuje použití „soft law“ (právně nevynutitelných předpisů) s cílem zajistit, aby státy vlajky splňovaly své mezinárodní povinnosti.

Váš zpravodaj si je této bezvýchodné situace vědom a shodl se s ostatními zpravodaji balíčku opatření Erika III a obecně s Výborem pro dopravu a cestovní ruch na tom, že návrh směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky je nedílnou a nezbytnou součástí celého balíčku, a tedy i klíčovým prvkem pro dosažení cíle, jímž je posílení námořní bezpečnosti. Rozhodli jsme se tudíž, že začleníme zásadní část tohoto návrhu v podobě pozměňovacích návrhů k postoji EP v druhém čtení k jiné otázce balíčku, zejména ke společným pravidlům a normám pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (o zrušení směrnice 94/57/ES). Tento postup Radu vedl k tomu, že na neformálním zasedání Rady ve složení pro dopravu, které se konalo v La Rochelle dne 1. září 2008, o této otázce znovu začala jednat.

Dne 9. prosince 2008: společný postoj Rady

Po usilovném vyjednávání a úsilí vyvinutém slovinským předsednictvím a následně zejména v rámci francouzského předsednictví EU bylo dne 9. října 2008 dosaženo základní politické shody o příslušném textu a Rada jednomyslně přijala společný postoj k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky.

Rada považovala za nezbytné odstranit z operační části určitá důležitá ustanovení, jako např. ustanovení týkající se ratifikace mezinárodních úmluv a závazného uplatňování předpisu státu vlajky Mezinárodní námořní organizace (IMO). Společný postoj Rady se tudíž zaměřuje především na tyto prvky:

–         než se systém auditu IMO stane závazným, musí být námořní orgány členských států předmětem takového auditu, jehož výsledky se zveřejní,

–         členské státy zavedou pro své námořní orgány systém řízení kvality, který bude certifikován v souladu s příslušnými mezinárodními normami kvality,

–         než příslušné lodi povolí, aby plula pod jejich vlajkou, členské státy musí nejprve ověřit, zda je tato loď v souladu s mezinárodními pravidly,

–         členské státy se také musejí ujistit, že lodi, které plují pod jejich vlajkou a byly zadrženy v rámci státní přístavní inspekce, byly uvedeny do stavu odpovídajícího příslušným úmluvám IMO,

–         v případě členských států, které jsou uvedeny na černé listině nebo které jsou dva roky po sobě na šedé listině zveřejněné v nejnovější výroční zprávě Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, předloží Komisi zprávu o důvodech příslušných nedostatků.

Na základě tohoto přístupu pak společný postoj do značné míry mění původní návrh Komise a zaručuje, že bude přijat konzistentní balíček opatření v oblasti námořní bezpečnosti, což je významný krok vpřed pro zajištění toho, že se nehody jako potopení lodi ERIKA či PRESTIGE již nebudou opakovat.

Zároveň se společným postojem i prohlášením zástupců vlád členských států Evropské unie potvrzuje jejich závazek:

–         ratifikovat hlavní mezinárodní úmluvy o námořní bezpečnosti do 1. ledna 2012,

–         uplatňovat předpis státu vlajky IMO a s ním spojený systém auditu námořních orgánů,

–         vybídnout IMO, aby prosadila celosvětovou závaznost pro oba tyto nástroje.

Doporučení

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky, který nebyl po dva roky v Radě projednán, byl po veřejné politické diskusi v průběhu zasedání Rady ve složení pro dopravu v dubnu tohoto roku prohlášen za „mrtvý“. Důraz, který kladl Evropský parlament na zachování jednoty balíčku ERIKA III, výrazně přispěl k tomu, že byl společný postoj nakonec přijat. Váš zpravodaj proto podporuje společný postoj, který je přínosem, neboť by měl skutečně zlepšit kvalitu evropských vlajek a jelikož stanoví takové podmínky soutěže ve Společenství, které zaručí, aby výběr vlajky nemohl být založen na nejnižší úrovni požadavků. Zpravodaj proto doporučuje, aby byl společný postoj přijat bez pozměňovacích návrhů.

POSTUP

Název	Soulad s požadavky na stát vlajky
Referenční údaje	14288/2/2008 – C6-0484/2008 – 2005/0236(COD)
Datum prvního čtení EP – P číslo	29.3.2007                     T6-0093/2007
Návrh Komise	COM(2005)0586 - C6-0062/2006
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje	18.12.2008
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	TRAN 18.12.2008
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Emanuel Jardim Fernandes 10.12.2008
Projednání ve výboru	22.1.2009		17.2.2009
Datum přijetí	17.2.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	36 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriele Albertini, Paolo Costa, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Arūnas Degutis, Petr Duchoň, Saïd El Khadraoui, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Georg Jarzembowski, Stanisław Jałowiecki, Timothy Kirkhope, Jaromír Kohlíček, Sepp Kusstatscher, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Erik Meijer, Reinhard Rack, Ulrike Rodust, Luca Romagnoli, Brian Simpson, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Ulrich Stockmann, Michel Teychenné, Silvia-Adriana Ţicău
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Johannes Blokland, Philip Bradbourn, Luigi Cocilovo, Jas Gawronski, Pedro Guerreiro, Lily Jacobs, Rosa Miguélez Ramos, Corien Wortmann-Kool