ZPRÁVA o iniciativě „Small Business Act“

18. 2. 2009 - (2008/2237(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Edit Herczog
Zpravodajové (*):
Gunnar Hökmark, Hospodářský a měnový výbor
Martí Grau i Segú, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
(*) Přidružené výbory – článek 47 jednacího řádu

Errata/AddendaZvolteERR01

• ERR01 (PDF - 126 KB)
• ERR01 (DOC - 39 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o iniciativě „Small Business Act“

(2008/2237(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“ (KOM(2008)0394) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise o posouzení dopadu (SEK(2008)2102),

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 30. listopadu 2006 k tématu „Čas zařadit vyšší rychlost – Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“[1] a ze dne 19. ledna 2006 o provádění Evropské charty pro malé podniky[2],

–   s ohledem na závěry 2715. zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 13. března 2006 o politice malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost a na závěry 2891. zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 1. a 2. prosince 2008,

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2009,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. ledna 2009,

–   s ohledem na výběr správných postupů v roce 2008 podle Evropské charty pro malé podniky,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Evropský kodex osvědčených postupů, které usnadňují přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám“ (SEK(2008)2193),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2007 nazvané „Malé, čisté a konkurenceschopné – Program na pomoc malým a středním podnikům při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí“[3],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (KOM(2008)0397),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 s názvem „Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu“ (KOM(2008)0465),

–   s ohledem na stanovisko skupiny nezávislých zainteresovaných stran na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže ze dne 10. července 2008 v prioritní oblasti firemního práva a stanovisko ze dne 22. října 2008 k reformě pravidel fakturace a elektronické fakturace ve směrnici 2006/112/ES (směrnice o DPH),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0074/2009),

A. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky v EU, jejichž počet dosahuje 23 milionů, představují 99 % všech podniků v EU a poskytují více než 100 milionů pracovních míst, hrají zásadní úlohu v podporování hospodářského růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst, jsou významným zdrojem inovací a jsou nezbytné pro udržování a zvyšování zaměstnanosti,

B.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky je nutno zakotvit v jádru všech politik Společenství, aby se mohly rozvíjet a přizpůsobovat požadavkům globalizace, účastnit se „znalostního trojúhelníku“ a reagovat na výzvy v oblasti životního prostředí a energetiky,

C. vzhledem k tomu, že i navzdory předešlým iniciativám Evropské unie nezaznamenala situace v podnikatelském prostředí pro malé a střední podniky od roku 2000 žádné znatelné zlepšení, případně se jednalo pouze o zlepšení nevýznamného rozsahu,

D. vzhledem k tomu, že převažující většina malých a středních podniků jsou mikropodniky, řemeslnými podniky, rodinnými podniky a družstvy, v nichž přirozeně vzniká podnikatelská kultura, a že tudíž hrají významnou úlohu při podpoře sociálního začleňování a samostatné výdělečné činnosti,

E.   vzhledem k tomu, že malým a středním podnikům není poskytována dostatečná podpora na obranu proti nekalým obchodním praktikám, k nimž dochází při přeshraničním obchodu, jako je např. klamavé jednání katalogových firem,

F.  vzhledem k tomu, že evropské malé a střední podniky i přes své odlišnosti čelí mnoha společným výzvám, které brání plnému rozvoji jejich potenciálu, například v oblasti relativně vyšších nákladů na správu a plnění předpisů než u větších podniků, přístupu k financování a na trhy, v oblasti inovací a životního prostředí,

G. vzhledem k tomu, že hlavním příspěvkem k dosažení prostředí příznivého pro malé a střední podniky bude muset být změna vnímání úlohy podnikatelů a podstupování rizik: političtí představitelé a sdělovací prostředky by za podpory státních správ měli více uznávat podnikání a s ním související ochotu podstoupit riziko,

H. vzhledem k tomu, že při zahájení procesu internacionalizace musí malé a střední podniky řešit specifické problémy, jako je nedostatek mezinárodních zkušeností, vzácnost zkušených lidských zdrojů, velmi složitý mezinárodní regulatorní rámec a potřeba zavádět změny v organizaci a obchodní kultuře,

I.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament mnohokrát s politováním poznamenal, že Evropská charta pro malé podniky je právně nezávazná, co je na překážku jejímu skutečnému uplatňování a naplňování deseti jejích doporučení, na něž se z velké části vůbec nebere ohled; vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném usnesení z 19. ledna 2006 následně požádal Evropskou komisi, aby se touto záležitostí zabývala,

Obecně

1.  vřele podporuje výše uvedené sdělení Komise ze dne 25. června 2008, jehož cílem je vést ambiciózní politický program na podporu růstu malých a středních podniků prostřednictvím 10 hlavních zásad a začlenit zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ do tvorby politik na všech úrovních;

2.  lituje však, že iniciativa „Small Business Act“ (SBA) není právně závazným nástrojem; domnívá se, že skutečně inovativní aspekt iniciativy spočívá v jejím záměru učinit zásadu „Zelenou malým a středním podnikům“ těžištěm politik Společenství; vyzývá Radu a Komisi, aby se připojily k úsilí Parlamentu učinit tuto zásadu závazným pravidlem, a to formou, která teprve bude určena, s cílem zajistit řádné uplatňování této zásady ve všech budoucích právních předpisech Společenství;

3.  zdůrazňuje naprostou nutnost uplatňování 10 hlavních zásad na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni; vyzývá proto Radu a Komisi, aby projevily pevně politické odhodlání zajistit jejich řádné uplatňování; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci se všemi relevantními zainteresovanými stranami pracovaly na vymezení priorit a na tom, aby byl urychleně – zejména na vnitrostátní úrovni – uskutečňován akční plán SBA, který přijala Rada ve složení pro konkurenceschopnost na svém zasedání dne 1. prosince 2008, a zajistily, aby se všechny zúčastněné strany opravdu ztotožnily s hlavními zásadami a zavázaly se je uplatňovat;

4.  vyzývá Komisi, aby se i nadále zasazovala o lepší zviditelnění politických opatření v souvislosti s malými a středními podniky a povědomí o těchto opatřeních, a to svázáním stávajících nástrojů a finančních prostředků Společenství pro malé a střední podniky v rámci zvláštní kapitoly rozpočtu EU;

5.  je pevně přesvědčen o tom, že je nezbytné zavést mechanismus pro sledování, zda iniciativy, které již byly zahájeny, jsou řádně a včas realizovány; vyzývá proto Radu, aby kroky, které budou učiněny na úrovni členských států, začlenila do Lisabonského procesu a aby každoročně informovala Parlament o dosaženém pokroku;

6.  vyzývá Komisi, aby vytvořila kontrolní systém pro sledování toho, jak Komise a členské státy v uplatňování 10 hlavních zásad pokročily; vyzývá Komisi k vytvoření jednotných kritérií pro posuzování dosaženého pokroku; vyzývá členské státy, aby začlenily do svých nadcházejících výročních zpráv o vnitrostátních reformních programech své první zprávy o pokroku;

7.  zdůrazňuje, že je nezbytné klást zvláštní důraz na řemeslné a rodinné podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné na úrovni Evropské unie a vnitrostátní a regionální úrovni, a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přijaly regulační, správní a fiskální opatření a opatření v oblasti celoživotního vzdělávání zaměřená specificky na tyto podniky; vyzývá rovněž k uznání specifických charakteristik svobodných povolání a nutnosti přistupovat k nim stejně jako k ostatním malým a středním podnikům s výjimkou situací, kde je to v rozporu se stávajícími právními předpisy, které výkon těchto povolání upravují; zdůrazňuje důležitou roli sdružení malých a středních podniků pro obchodníky, řemeslníky a ostatní povolání; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně usilovaly o zlepšení podnikatelského prostředí v těchto odvětvích a o zdokonalení právního rámce pro jejich profesní a odvětvová sdružení;

8.  domnívá se, že návrhům Komise chybí jasná strategie pro zlepšení právního postavení a práv samostatně výdělečně činných osob, zejména pokud je jejich postavení srovnatelné se zaměstnanci; vyzývá Komisi, aby samostatně výdělečně činným osobám zaručila právo na schvalování standardních sazeb, právo na vlastní organizaci a právo uzavírat kolektivní dohody, pokud je jejich protějškem velký podnik s dominantním postavením, pod podmínkou, že to nepoškodí slabší potenciální zákazníky a nenaruší trh;

9.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajišťovaly cílená podpůrná opatření a individuální podporu, jako jsou informace, poradenství a dostupnost rizikového kapitálu při zakládání malých a středních podniků;

10. zdůrazňuje nutnost rozvoje sociálního a hospodářského modelu, který vytváří přiměřenou bezpečnostní síť pro malé a střední podniky v oblasti tvůrčí činnosti, ve kterých se lze často setkat s nestabilními pracovními podmínkami;

11. s lítostí konstatuje, že ženy při zakládání a řízení podniků čelí problémům zapříčiněným faktory, jako je chabá informovanost, nedostatek kontaktů a špatný přístup k sítím, diskriminace na základě pohlaví a genderové stereotypy, slabá a nepružná nabídka služeb pokud jde o zařízení péče o děti, potíže při slaďování podnikání a rodinných povinností, stejně jako rozdíly v přístupu žen a mužů k podnikání;

12. vřele oceňuje návrhy na zřízení sítě „vyslankyň“ zastupujících ženy podnikatelky, jež by se podílely na vedení programů, které ženám pomohou založit si vlastní firmu, a na podporu podnikatelského ducha mezi absolventkami škol; upozorňuje však na skutečnost, že mnohé podniky stále trpí segregací žen a mužů, což je a po dlouhou dobu bude velmi závažný problém, protože dokud jsou ženy na trhu práce diskriminovány, ztrácí Evropská unie schopné pracovníky a podnikatele, a v důsledku toho ztrácí i peníze; proto je přesvědčen, že by do projektů podporujících ženy podnikatelky mělo být investováno ještě více peněz;

13. zdůrazňuje skutečnost, že působení žen v podnikání přiláká ženy na pracovní trh a zlepší jejich hospodářské a sociální postavení; lituje nicméně, že v této oblasti přetrvávají rozdíly – zejména platové – mezi muži a ženami, a to i přesto, že o ženy je projevován velký zájem, a že procentní podíl žen podnikatelek v EU je i nadále nízký, zčásti v důsledku nijak neregistrované (např. neplacené), avšak důležité činnosti, kterou ženy každodenně přispívají k řízení rodinných malých a středních podniků;

14. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednila úlohu odvětví kultury a tvůrčích činností, které se podílejí 2,6 % na HDP a 2,5 % na zaměstnanosti v EU, jako hnacího motoru hospodářského a společenského vývoje v Evropské unii; zdůrazňuje význam malých a středních podniků pro oživení odvětví informačních a komunikačních technologií a odvětví tvůrčích činností;

15. zdůrazňuje, že oblasti tvůrčí činnosti dominují malé a střední podniky a tato oblast je zvláště důležitá pro zajištění udržitelné regionální zaměstnanosti;

16. vítá plán Komise předložit návrh směrnice o snížených sazbách DPH pro služby s vysokým podílem lidské práce a poskytované v místě – tyto služby poskytují v první řadě malé a střední podniky; zdůrazňuje však, že to nesmí vést k narušení hospodářské soutěže a že v této směrnici musí být jednoznačně stanoveno, na které služby se snížené sazby uplatní;

17. konstatuje, že je nutné zajistit, aby byly malé a střední podniky schopné nakupovat v malém měřítku, ekologicky a na místním trhu, a tím méně škodily životnímu prostředí a byly efektivnější;

18. vítá urychlené přijetí všeobecné blokové výjimky pro státní podpory a opatření týkajících se statutu evropské soukromé společnosti a snížených sazeb DPH;

19. vítá návrh Komise na snížení sazeb DPH pro místně poskytované služby; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření ke zmírnění pravidel pro státní podporu a povzbudila tak poskytování příležitostí v oblasti veřejných zakázek pro místní společnosti, zejména pro malé a střední podniky;

20. podporuje myšlenku prodloužit stávající výjimku z pravidel hospodářské soutěže EU pro státní podporu filmové produkce až do roku 2012 a má za to, že se jedná o zásadní podporu malých a středních podniků působících v oblasti tvůrčí činnosti;

21. podporuje nová pravidla státní podpory stanovená v nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách)[4], podle nichž jsou za určitých podmínek malé a střední podniky vyňaty z oznamovací povinnosti;

22. konstatuje, že i přes jasný závazek uvedený v Evropské chartě pro malé a střední podniky zůstává hlas malých a středních podniků v rámci sociálního dialogu stále slabý; naléhavě žádá, aby byl tento nedostatek formálně napraven vhodnými návrhy v rámci iniciativy SBA;

23. domnívá se, že v rámci SBA je nezbytné klást větší důraz na oblast pracovního práva, zejména s ohledem na koncept flexikurity, který právě malým a středním podnikům umožňuje rychleji reagovat na změny trhu, a tím zabezpečit vyšší zaměstnanost a konkurenceschopnost společnosti, a to i na mezinárodní úrovni, při zohlednění nutné sociální ochrany; poukazuje v této souvislosti na své usnesení ze dne 29. listopadu 2007 týkající se flexikurity[5];

24. kromě toho zdůrazňuje význam pracovního práva, zejména s ohledem na otázku, jak lze jeho uplatňování v malých a středních podnicích optimalizovat, např. poskytováním lepšího poradenství nebo zjednodušením správních postupů, a vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost malým a středním podnikům s ohledem na specifická opatření, která přijímají v souvislosti s flexikuritou, včetně aktivních politik pracovního trhu, neboť u malých a středních podniků je prostor pro větší vnitřní i vnější flexibilitu, neboť mají malý počet zaměstnanců, ale také potřebují větší jistotu pro sebe i pro své zaměstnance; považuje za nezbytné, aby pracovní právo, které tvoří hlavní pilíř flexikurity, poskytovalo spolehlivý právní základ pro malé a střední podniky, neboť tyto podniky si nemohou dovolit platit právní oddělení nebo oddělení pro řízení lidských zdrojů; připomíná, že podle údajů Eurostatu v roce 2006 mělo 91,5 % evropských podniků méně než 10 zaměstnanců;

25. domnívá se, že je nezbytné zavést opatření pro boj s nenahlášenou prací, která je nepochybně zdrojem nekalé konkurence pro malé a střední podniky s vysokým podílem lidské práce;

26. vyzývá členské státy, aby zvýšily začlenění malých a středních podniků vlastněných nedostatečně zastoupenými etnickými menšinami do hlavního proudu hospodářství, a to vytvářením programů podporujících rozmanitost dodavatelů, jejichž cílem je poskytnout rovné příležitosti nedostatečně zastoupeným podnikům soutěžícím o zakázky s většími podniky;

27. poukazuje na význam statutu evropské soukromé společnosti jakožto nové, další právní formy; a to za předpokladu, že bude zaměřen na malé a střední podniky, které mají v úmyslu zapojit se do přeshraniční činnosti, a že nebude moci být zneužit většími podniky k porušování a obcházení právních předpisů členských států, jež podporují systém řízení podniků zohledňující zájmy všech zainteresovaných stran;

28. na základě zásady, že přístup k informacím je nezbytným předpokladem k získávání informací samotných, a s ohledem na to, jak důležitým prostředkem je v tomto směru internet, vyzývá orgány veřejné moci, aby co nejvíce zjednodušily úřední webové stránky, aby mohli uživatelé nalézt a lépe pochopit nabízené mechanismy podpory;

Povzbuzení výzkumu, vývoje a inovací

29. zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky jsou inovace důležité, ale že pro ně není snadné využít výzkumných příležitostí; domnívá se, že akademie věd a výzkumné ústavy v jednotlivých členských by mohly hrát roli v podněcování k inovacím a ve snižování překážek pro malé a střední podniky ve vztahu k výzkumu; je přesvědčen, že pozornost by se neměla zaměřovat jen na technologicky nejvyspělejší inovace, ale také na inovace, které jsou z technologického hlediska na nižší či střední úrovni, a na neformální inovace; soudí, že Evropský inovační a technologický institut by mohl mít významnou úlohu při podpoře výzkumu a vývoje a inovací pro malé a střední podniky; vyzývá členské státy, aby znásobily iniciativy snižující pro malé a střední podniky prahovou hodnotu pro získání přístupu k výzkumu; je přesvědčen, že veškeré výzkumné a technologické programy Společenství by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly přeshraniční účast malých a středních podniků;

30. podporuje iniciativu Komise ke zlepšení přístupu k sedmému rámcovému programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[6];

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly lepší rámcové podmínky pro vytvoření příznivého prostředí pro inovace v malých a středních podnicích, zejména zavedením způsobů, jak zlepšit ochranu duševního vlastnictví a účinněji bojovat proti padělání v celé Evropské unii; je přesvědčen, že vyvážená pravidla pro práva duševního vlastnictví by mohla skýtat ochranu a zároveň zajišťovat tok a výměnu informací a myšlenek; zdůrazňuje, že malé a střední podniky potřebují podporu, aby měly přístup k ochraně práv duševního vlastnictví, prosazovaly tato práva za pomoci příslušných orgánů pro ochranu práv duševního vlastnictví a také využívaly svá práva duševního vlastnictví k získávání finančních prostředků;

32. žádá Komisi a členské státy, aby od svých obchodních partnerů přísněji vyžadovaly dodržování Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a aby vynaložily veškeré úsilí, které je nezbytné k přijetí dvoustranných, regionálních nebo vícestranných dohod v oblasti boje proti padělání a pirátství, jako je obchodní dohoda proti padělání (ACTA);

33. zastává názor, že dosud není plně využíván plný potenciál elektronického obchodu pro malé a střední podniky a je třeba ještě hodně učinit pro dosažení jednotného evropského elektronického trhu pro výrobky a služby, na němž by malé a střední podniky mohly hrát vedoucí úlohu při další integraci trhů Evropské unie;

34. zastává názor, že musí být podporována účast malých a středních podniků v seskupeních v zájmu podnícení inovací a zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU; proto vyzývá Komisi, aby podpořila zlepšování správy seskupení, zejména pomocí výměny osvědčených postupů a programů odborné přípravy, aby navrhla a šířila nástroje pro hodnocení výkonnosti seskupení, prosazovala spolupráci jednotlivých seskupení a dále zjednodušovala správní postupy pro účast seskupení v programech Evropské unie;

35. vyzývá k tomu, aby byly v SBA zohledněny formy spolupráce mezi malými a středními podniky v podobě sdružení (sdružení v oblasti marketingu a nákupu), neboť u těchto sdružení existuje prokazatelně nižší riziko platební neschopnosti než u jednotlivých podniků;

36. je pevně přesvědčen, že patenty hrají v oblasti inovací a hospodářské výkonnosti důležitou úlohu, neboť umožňují, aby byly inovační investice pro inovátory výnosné, a poskytují potřebnou jistotu pro investice, majetek a půjčky; proto je toho názoru, že by mělo být urychleně dosaženo dohody o patentu Společenství, který s nízkými náklady zajistí účinnou, pružnou a vysoce kvalitní právní ochranu uzpůsobenou potřebám malých a středních podniků, i dohody o harmonizovaném systému soudních řízení v oblasti evropského patentu;

37. zdůrazňuje, že je třeba podporovat zadávání inovačních veřejných zakázek a veřejných zakázek v předobchodní fázi, neboť jsou přínosem pro zadavatele, občany i zúčastněné podniky; vyzývá členské státy, aby zvýšily podíl inovačních veřejných zakázek a účast inovativních malých a středních podniků ve výběrových řízeních na veřejné zakázky; vyzývá Komisi, aby napomáhala šíření osvědčených postupů v této oblasti, například pokud jde o kritéria a postup výběrových řízení a způsob sdílení rizika a poznatků;

38. zastává názor, že u mezinárodních veřejných zakázek, kde nové technologie umožňují přeshraniční elektronický obchod, dovolují nové formy, například kombinatorické aukce pro konsorcia malých a středních podniků a on-line zveřejňování a propagace nabídkových řízení, značný nárůst objemu obchodování v rámci veřejných zakázek na podporu přeshraničního elektronického obchodu nejen v Evropské unii, ale i celosvětově;

39. upozorňuje na to, že je zapotřebí dostatečného počtu technických a kvalifikovaných pracovníků; proto je přesvědčen, že je třeba více investovat do vzdělávání a že by měly být posíleny vazby vzdělávacích zařízení s malými a středními podniky, aby byla propagace samostatné výdělečné činnosti, kultury podnikání a povědomí o podnikání součástí osnov vzdělávání v členských státech; podněcuje k dalšímu rozšíření programů individuální mobility, jako jsou programy „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Erasmus pro učně“, a to zejména pokud jde o účast žen; podporuje plánované rozšíření působnosti programu Leonardo da Vinci a vytvoření Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; naléhavě žádá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy zřizovaly programy odborné a profesní přípravy, rekvalifikace a celoživotního vzdělávání založené na pracovní zkušenosti a specificky upravené pro potřeby malých a středních podniků, které bude spolufinancovat Evropský sociální fond; vyzývá Komisi, aby usnadňovala výměnu osvědčených postupů inovativní odborné přípravy a opatření ke sladění pracovního a rodinného života a k prosazování rovnosti pohlaví;

40. zdůrazňuje význam podpory určené mladým podnikatelům a ženám podnikatelkám, která je poskytována mj. zaváděním programů osobního poradenství a školení; poukazuje na to, že stále více žen podnikatelek a mladých podnikatelů pracuje v malých a středních podnicích, i když stále hlavně v nejmenších podnicích (mikropodnicích), a stále se potýká s negativními důsledky stereotypů a předsudků při převodech a předávání vedení podniků, zejména v případě rodinných podniků; žádá proto členské státy, aby zohlednily dopad stárnoucí populace a zavedly vhodné politiky a nástroje, zejména nástroje pro diagnostiku, poskytování informací o převodu podniků, poradenství a pomoc;

41. upozorňuje na to, že sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj obsahuje mechanismus pro sdílení finančních rizik, který by měl umožnit zpřístupnění úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na projekty velkého rozsahu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak malé a střední podniky tohoto mechanismu využívají, a následně předložila případné potřebné návrhy;

42. vítá zahájení činnosti jednotné evropské sítě integrující služby, které v současné době poskytují evropská informační střediska (Euro Info Centres, EIC) a inovační kontaktní střediska (Innovation Relay Centres, IRC) na podporu malých a středních podniků ve veškerém jejich úsilí o inovace a konkurenceschopnost prostřednictvím široké škály služeb;

43. vyzývá Komisi, aby posoudila zapojení malých a středních podniků do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace[7] a předložila případné potřebné návrhy;

Zajištění financování a přístupu k finančním prostředkům

44. zdůrazňuje, že hlavním zdrojem financování malých a středních podniků v Evropě je jejich vlastní činnost a úvěry a půjčky od finančních ústavů; konstatuje, že malé a střední podniky jsou vnímány jako rizikovější, což zhoršuje jejich přístup k financování; vyzývá finanční instituce, Komisi a členské státy, aby spojily své úsilí a zajistily malým a středním podnikům přístup k financování a nabídly jim možnost konsolidace kapitálu pomocí investování zisku zpět do podniku; domnívá se, že mají-li být malé a střední podniky schopny vybudovat si vlastní finanční prostředky a zdroje, neměla by od nich být vyžadována úhrada poplatků vzniklých před zahájením činnosti; v této souvislosti poukazuje na naléhavost stávající finanční situace a potřebu okamžité akce;

45. vyzývá Komisi a členské státy ke zvýšené podpoře a poskytování informací o existenci evropských fondů a státních podpor určených pro malé a střední podniky a k usnadnění přístupu k těmto dvěma nástrojům a zlepšení jejich srozumitelnosti;

46. vyzývá členské státy, aby vytvářely lepší podmínky, jež umožní malým a středním podnikům investovat do rozvoje dovedností, zejména prostřednictvím přímých daňových úlev a dohod o náhradách mezi daňovými orgány a Evropskou unií;

47. uznává, že daňové soustavy členských států mohou podnikatele odrazovat od převodu podniků, zejména v případě rodinných podniků, neboť převod zvyšuje riziko likvidace nebo uzavření podniku; vyzývá proto členské státy, aby důsledně zrevidovaly svůj právní a daňový rámec s cílem zlepšit podmínky pro převody podniků, zejména v případě odchodu majitele do důchodu či onemocnění majitele; je přesvědčen, že toto zlepšení usnadní pokračování činnosti podniků, zejména rodinných podniků, zachování pracovních míst a zpětné investování zisku;

48. vyjadřuje značnou spokojenost s nedávným propojením politiky soudržnosti a Lisabonské strategie; je přesvědčen, že nasměruje-li se více regionálních finančních prostředků do podnikatelské sféry, výzkumu a inovací, mohly by se na místní úrovni vytvořit značné finanční prostředky, jež by mohly pozvednout podnikatelský potenciál;

49. zdůrazňuje, že pro financování malých a středních podniků jsou nezbytné dynamické finanční trhy, a poukazuje na potřebu otevření evropských trhů s rizikovým kapitálem tím, že se zlepší dostupnost rizikového kapitálu, „mezaninového“ financování a mikroúvěrů a přístup k nim; z tohoto důvodu se domnívá, že za normálních okolností by malé a střední podniky měly mít přístup k úvěrům poskytovaným subjekty na kapitálovém trhu, které mohou posoudit šance malých a středních podniků na úspěch a účinněji uspokojit jejich potřeby;

50. podporuje rozhodnutí Rady a EIB přijmout sérii reforem, které mají rozšířit produkty financování malých a středních podniků skupinou EIB a nabídnout jejím bankovním partnerům podstatný rozvoj globálních půjček, a to jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska;

51. zdůrazňuje, že omezený přístup malých a středních podniků k financování je hlavní překážkou, která brání jejich zakládání a rozvoji; vítá v tomto ohledu rozhodnutí Evropské rady zvýšit o dalších 30 000 milionů EUR finanční prostředky EIB určené na záruky a další finanční nástroje pro malé a střední podniky; vyzývá EIB, aby navrhla nové podoby finančních nástrojů a konkrétní nová řešení, jež odstraní překážky, které zajištění představuje pro získání úvěru; v souvislosti se současnou finanční krizí vyzývá také členské státy, aby podporovaly banky při zajišťování přístupu malých a středních podniků k úvěrům za rozumných podmínek;

52. nadšeně vítá novou iniciativu „společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě“ (JASMINE), která usnadní zakládání podniků, a bude zejména podporovat podnikatelskou činnost mladých lidí a žen; žádá členské státy, aby ve spolupráci s organizacemi malých a středních podniků a úvěrovými institucemi hrály aktivní roli při poskytování informací o přístupu k mikroúvěrům a alternativním formám financování a o tom, jak o ně žádat;

53. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje EIB a Evropský investiční fond (EIF) v oblasti zlepšování dostupného financování pro malé a střední podniky, zejména s ohledem na současné finanční otřesy a jejich dopad na trh s úvěry; vyzývá Komisi a členské státy, aby podrobněji zkoumaly, jak by bylo možné zlepšit současné bankovní a jiné finanční předpisy, včetně průhlednosti úvěrových hodnocení, s cílem usnadnit přístup malých a středních podniků k financování; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a EIB vytvořila vhodné rámcové podmínky pro vytvoření celoevropského trhu s rizikovým kapitálem;

54. připomíná, že každý čtvrtý případ bankrotů malých a středních podniků bývá zapříčiněn opožděním plateb, většinou ze strany orgánů veřejné správy; zdůrazňuje, že stávající úvěrové problémy mohou mít nepřiměřeně negativní dopady na malé a střední podniky, neboť větší zákazníci vyvíjejí nátlak na malé dodavatele, aby jim poskytli prodloužené platební lhůty; vítá v tomto ohledu návrh Komise na revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích[8] a vyzývá členské státy, aby zlepšily platební morálku ve své veřejné správě; vyzývá k vytvoření harmonizované časové lhůty pro platby na úrovni Společenství, která by byla u plateb malým a středním podnikům případně ještě zkrácena, a k pokutám za nedodržení této lhůty;

55. oceňuje opatření navržená v iniciativě SBA s cílem zlepšit nabídku kapitálu malým a středním podnikům; v souvislosti s finanční krizí vyzývá zejména k rozšíření vyzkoušených státních programů podpory malých a středních podniků nebo k jejich pokračování a k rozšíření podpory na finanční zprostředkovatele;

56. konstatuje, že rámcový program EU pro konkurenceschopnost a inovace má obrovský potenciál pro nápravu selhání trhu při financování malých a středních podniků, pro prosazování ekologických inovací a podporu kultury podnikání;

Zlepšení přístupu na trh

57. zdůrazňuje, že normalizace může vést k inovacím a konkurenceschopnosti tím, že zjednoduší přístup na trhy a umožní provozuschopnost; vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup malých a středních podniků k normám a jejich zapojení do postupu normalizace; vybízí Komisi, aby i nadále prosazovala normy Společenství na mezinárodní úrovni;

58. zdůrazňuje význam co nejúplnějšího zapojení platformy Enterprise Europe Network, vnitrostátních orgánů pro řízení projektů, obchodních a průmyslových komor a veřejných orgánů do podpory příležitostí nabízených na místní úrovni programy EU pro výzkum, vývoj a inovace a strukturálními fondy EU, včetně iniciativy Společenství Společné evropské zdroje pro mikropodniky až středně velké podniky (JEREMIE);

59. konstatuje, že veřejné zakázky dosahují 17 % HDP EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a jejich účast na těchto zakázkách, a to tak, že budou využívat možností, které nabízí výše zmíněný evropský kodex osvědčených postupů usnadňujících přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám mimo jiné tím, že budou:

–    více využívat elektronického zadávání veřejných zakázek,

–    přizpůsobovat velikost zakázek,

–    zmírňovat správní a finanční zátěž při výběrovém řízení,

–    poskytovat pro dané výběrové řízení relevantní a přiměřená kvalifikační kritéria,

–    rozšiřovat pro malé a střední podniky přístup k informacím o veřejných zakázkách,

–    harmonizovat požadované dokumenty;

60. dále vybízí členské státy, aby:

–    požadovaly od zadavatelů, aby zdůvodňovali nerozdělování smluv,

–    rozšiřovaly možnosti účasti na veřejných výběrových řízení pro konsorcia,

–    zavedly požadavek na výplatu záloh jako obvyklý postup u všech smluv o veřejných zakázkách;

61. konstatuje, že je nezbytně zapotřebí služby systémového poradenství, která by pomáhala malým a středním podnikům při každodenních činnostech po jejich celý životní cyklus s cílem optimalizovat jejich investice;

62. je toho názoru, že vyspělé aplikace pro elektronický obchod založené na zavedení interoperabilních elektronických podpisů a ověřovacích certifikátů jsou klíčovým činitelem rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních podniků a Komise a členské státy by je měly podporovat;

63. zdůrazňuje význam, jaký má pro malé a střední podniky jednotný trh, a konstatuje, že podpora přístupu těchto podniků na jednotný trh by měla být prioritou;

64. uznává, že stále existují jistá omezení schopnosti malých a středních podniků plně využívat výhod, které skýtá vnitřní trh; proto konstatuje, že by se měl zlepšit právní i politický rámec vnitřního trhu tak, aby usnadnil přeshraniční aktivity malých a středních podniků; rovněž konstatuje, že transparentní právní prostředí by mohlo dát malým a středním podnikům více podnětů k obchodování na vnitřním trhu; domnívá se, že členské státy by měly vytvářet jednotná kontaktní místa a internetové portály;

65. zdůrazňuje, že lepší informovanost o přístupu na trh a vývozních možnostech v rámci jednotného trhu má zásadní význam jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vyzývá proto členské státy a Komisi ke zlepšení informačních a poradenských služeb, především pak ke zdokonalení sítě pro řešení problémů vnitřního trhu (SOLVIT);

66. podporuje výzvy, aby členské státy poskytovaly malým a středním podnikům poradenské služby, které jim pomohou bránit se proti nekalým obchodním praktikám, jako je např. klamavé jednání katalogových firem, což by mělo posílit důvěru malých a středních podniků v přeshraniční obchodování; zdůrazňuje význam role Komise jak při usnadnění koordinace, tak při spolupráci s takovými poradenskými službami, aby bylo zajištěno řádné a účinné vyřizování přeshraničních stížností; trvá však na tom, aby v případě, že tato „měkká“ opatření nepřinesou požadované výsledky, byla Komise připravena iniciovat příslušné legislativní změny, které by malým a středním podnikům v případech, kdy jsou slabší stranou takových obchodních transakcí, poskytovaly obdobnou ochranu jako spotřebitelům;

67. upozorňuje, že pouze 8 % malých a středních podniků se podílí na přeshraničních aktivitách, což omezuje možnosti růstu; považuje za zásadní podporovat vnitřní trh; je přesvědčen, že členské státy by měly spolupracovat na harmonizaci administrativních požadavků, které ovlivňují činnosti uvnitř Společenství; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátním právu urychleně provedly a uplatňovaly směrnici o službách[9] a věnovaly přitom zvláštní pozornost zájmům malých a středních podniků, a dále podporuje rychlé přijetí statutu evropské soukromé společnosti;

68. je přesvědčen o nezbytnosti existence společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá k vytvoření centrálního kontaktního místa pro DPH, aby podnikatelé mohli plnit své povinnosti v původní zemi podnikání;

69. vyzývá Komisi, aby soustavně zlepšovala rámcové požadavky pro přístup malých a středních podniků na zahraniční trhy a podporovala poskytování informací; podněcuje k zakládání evropských center pro podporu obchodu v Číně a Indii a na všech nových trzích, a to v úzké spolupráci s národními centry pro podporu obchodu, která tam již působí; protože lze nízkou účast malých a středních podniků na přeshraniční činnosti vysvětlit i nedostatkem jazykových znalostí a multikulturních dovedností, vyžaduje splnění tohoto úkolu větší prostředky k aktivnímu jednání; připomíná však, že malé a střední podniky potřebují lepší přístup k informacím a kvalifikovanému poradenství ve své domovské zemi;

70. zdůrazňuje, že je důležité pokročit v obchodních jednáních, která by dále omezila regulační překážky obchodu, jež nepřiměřeně postihují malé a střední podniky;

71. vyzývá Komisi, aby do svého pracovního programu zařadila úkol dosáhnout začlenění rovného zacházení s malými a středními podniky do pravidel WTO týkajících se přístupu ke smlouvám o veřejných zakázkách; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost problémům, s nimiž se setkávají malé a střední podniky při celních formalitách, a to zejména tím, že zařídí co nejlevnější adaptaci počítačových systémů, aby vyhovovaly systémům používaným vnitrostátními celními orgány, a zjednoduší podmínky pro přístup ke statusu hospodářského subjektu;

Boj proti byrokracii

72. je přesvědčen, že je naléhavě zapotřebí omezit byrokracii nejméně o 25 % všude, kde je to možné, a zavést moderní systém správy přizpůsobený potřebám malých a středních podniků; proto vybízí k lepšímu využívání informačních a komunikačních technologií u malých a středních podniků, zejména pak u mladých podnikatelů a žen podnikatelek, a k lepšímu využívání digitální technologie, neboť tato technologie jim umožní ušetřit čas i peníze a věnovat tyto zdroje na svůj rozvoj; žádá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky k výměně a prosazování osvědčených postupů, stanovily referenční hodnoty a vypracovaly a prosazovaly hlavní směry a normy pro takové správní postupy, které by vyhovovaly malým a středním podnikům; je přesvědčen, že je rovněž naléhavě zapotřebí v blízké budoucnosti realizovat návrhy skupiny nezávislých zainteresovaných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, s cílem dosáhnout cíle snížení této zátěže, aniž by byl ohrožen přístup malých a středních podniků k financování;

73. domnívá se, že by malé a střední podniky, a zejména mikropodniky, měly být zdaněny takovým způsobem, aby se nejvíce snížila administrativní zátěž, usnadnila se fáze zahájení činnosti a podporovaly se inovace a investice v průběhu celého životního cyklu podniku;

74. zdůrazňuje, že je zásadně důležité hodnotit dopad budoucích legislativních iniciativ na malé a střední podniky; vyzývá proto k zavedení povinného systematického a cíleného posuzování dopadu na malé a střední podniky, tzv. „testu malých a středních podniků“, jehož výsledky by měly podléhat nezávislému posouzení, jež by dostaly k dispozici legislativní orgány EU; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu na malé podniky a mikropodniky, včetně administrativní zátěže; naléhá na Komisi, aby test malých a středních podniků uplatňovala na všechny nové návrhy právních předpisů EU, které se týkají obchodu, a to i na návrhy zjednodušující stávající právní předpisy a na projednávané návrhy, které byly staženy; vybízí členské státy, aby zavedly podobné testy malých a středních podniků na vnitrostátní úrovni;

75. je toho názoru, že veškeré nové právní předpisy, např. pro zamezení zpoždění v oblasti plateb, nebo právní předpisy v oblasti autorského práva, práva společností či hospodářské soutěže (jako jsou předpisy sloužící k usnadnění získávání údajů o sporech týkajících se jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo vyplývajících z obecného nařízení o blokových výjimkách pro poskytování státních podpor[10]), by měly být formulovány tak, aby nediskriminovaly malé a střední podniky, ale spíše tyto podniky a poskytování jejich služeb v rámci celého vnitřního trhu podporovaly;

76. zdůrazňuje, že je třeba malé a střední podniky včas náležitě zapojit do tvorby politik; domnívá se proto, že lhůta pro konzultaci s Komisí by se měla prodloužit alespoň na 12 týdnů od data, kdy je konzultace k dispozici ve všech jazycích Společenství; uznává nezbytnou a cennou úlohu organizací zastupujících podniky, a proto vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech do svých poradních expertních výborů a skupin na vysoké úrovni systematicky zvala jako členy i malé a střední podniky a organizace, které je zastupují;

77. vyzývá Komisi, aby podněcovala zjednodušování a harmonizaci práva společností na vnitřním trhu, a zejména účetních pravidel s cílem snížit administrativní náklady pro malé a střední podniky a zvýšit transparentnost pro všechny relevantní zainteresované strany; naléhá na Komisi, aby výrazně podporovala využívání nových technologií, jako je „eXtensible Business Reporting Language“ (XBRL), a aby předložila plán pro zavedení podávání informací prostřednictvím technologie XBRL v Evropské unii s cílem učinit její užívání v přiměřeném časovém horizontu povinným a propagovat a podporovat široké používání této otevřené normy;

78. vybízí k zavedení „statistických prázdnin“ pro mikropodniky, během nichž by mikropodniky dostaly dočasnou výjimku z povinných statistických průzkumů, a dále vyzývá k širokému uplatňování principu „jen jednou“ v souvislosti s informacemi poskytovanými podniky veřejným orgánům a k dalšímu rozvoji elektronické správy;

79. zdůrazňuje, že je třeba zavést společná data začátku platnosti nových právních předpisů Společenství, které se týkají malých a středních podniků; vyzývá členské státy a sdružení malých a středních podniků, aby stručně a srozumitelně informovaly malé a střední podniky o změnách v právních předpisech, které se jich týkají;

80. vybízí členské státy, aby ve spolupráci s malými a středními podniky zřizovaly na základě již existujících struktur, jako jsou kanceláře platformy Enterprise Europe Network a sítě Europe Direct, národní fyzická či elektronická informační kontaktní místa a podpůrné agentury pro malé a střední podniky, které by vycházely ze zásady centrálního kontaktního místa a nabízely přístup k různým zdrojům informací a podpůrných služeb, strukturovaných podle životního cyklu podniku;

81. uznává, že vzhledem k rozmanitosti systémů zavedených v jednotlivých členských státech je proces založení nového podniku obtížný; považuje tedy za nutné vytvořit jednotný systém zakládání podniků, v němž se bude postupovat krok za krokem a který umožní založit podnik během 48 hodin;

82. znovu opakuje, že finanční předpisy, kterými se řídí programy Společenství, často vedou ke zbytečně byrokratickým, zdlouhavým a nákladným postupům, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby oživila monitorovací středisko pro evropské malé a střední podniky, aby zveřejňovala údaje o účasti těchto podniků na jednotlivých programech Společenství, spolu s analýzou přínosů, a aby následně předložila návrhy na zlepšení této účasti; vyzývá Komisi, aby posílila úlohu a viditelnost určených zástupců malých a středních podniků v jednotlivých politických oblastech; dále podporuje veškeré iniciativy, které umožní rozvíjet „ducha malých a středních podniků“ při tvorbě politik ve veřejných orgánech, jako je „Program podnikatelských zkušeností“ Komise, který umožňuje evropským státním úředníkům seznámit se s malými a středními podniky;

83. odsuzuje praxi členských států uchylovat se k nadměrné regulaci, jež nevyplývá z evropských předpisů (tzv. „gold-plating“), která poškozuje zvláště malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala otázku, jaká další opatření lze přijmout, aby se této praxi zabránilo; vyzývá k následným posouzením dopadu, jež budou analyzovat, jak jsou rozhodnutí v členských státech a na místní úrovni prováděna v praxi;

84. vyzývá k vytvoření zvláštní internetové stránky EU pro malé a střední podniky, která by obsahovala informace a formuláře žádostí k projektům EU, odkazy na partnery, obchodní informace, informace o výzkumných projektech a internetové konzultace, přehledy informací a informace o nových právních předpisech;

85. vyzývá Komisi k sestavení pracovní skupiny, v níž si členské státy budou moci vyměňovat vnitrostátní postupy, které nejlépe vyhovují zájmům malých a středních podniků, zejména ve vztahu k získávání podpory při předcházení potížím;

86. vítá Cenu za nejlepší nápad, jak omezit byrokracii („Best Idea for Red Tape Reduction Award“) pro veřejné orgány, které vypracují inovační opatření pro omezení byrokracie na místní, regionální či vnitrostátní úrovni;

87. žádá, aby platby z fondů soudržnosti EU u již schválených projektů byly prováděny do 30 dnů, a tím byl zajištěn další pokrok, přežití a účinek těchto projektů;

Udržitelnost obchodní příležitostí

88. uznává, že úsilí o zlepšení udržitelnosti by se mohlo stát důležitým zdrojem (ekologických) inovací a klíčovým faktorem pro konkurenceschopnost průmyslu; upozorňuje na skutečnost, že malé a střední podniky často nemají dostatečné povědomí o nových energeticky účinných a ekologicky šetrných řešeních nebo nemají finanční zdroje potřebné k jejich získání; proto vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by Společenství mohlo pomoci malým a středním podnikům dosáhnout větší efektivnosti při využívání energie a zdrojů;

89. připomíná význam připisovaný sociální odpovědnosti malých podniků, která vyžaduje horizontální propojení, vytváření sítí a poskytování služeb; domnívá se, že je neefektivní odvolávat se na certifikaci evropského systému řízení a auditu z hlediska životního prostředí (EMAS), a to jak proto, že to povede k opomíjení dalších existujících certifikátů, tak proto, že je omezena pouze na problémy životního prostředí;

90. vítá nejnovější iniciativy, jejichž účelem je pomoci malým a středním podnikům dosáhnout souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím nižších poplatků agenturám, zajištěním jejich přístupu k informacím o normách v oblasti životního prostředí nebo zavedením specifických výjimek z právních předpisů Společenství;

o

o       o

91. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. C 316 E, 22.12.2006, s. 378.
• [2]  Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 258.
• [3]  Úř. věst. C 4, 9.1.2008, s. 13.
• [4]  Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.
• [5]  Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 174.
• [6]  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
• [7]  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).
• [8]  Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35.
• [9]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
• [10]  Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úloha malých a středních podniků v Evropě

Malé a střední podniky jsou již nějakou dobu považovány za oporu hospodářství EU – zaměstnávají totiž okolo 70 % její pracovní síly a vytvářejí téměř 58 % přidané hodnoty v oblasti podnikání. Díky tomu, že jsou nejdynamičtějšími podniky s největší schopností inovací a růstu, a mohou tedy přispívat k realizaci lisabonských cílů, je třeba malé a střední podniky učinit skutečnou prioritou politiky EU.

Nevyužitý potenciál evropských malých a středních podniků

Evropské malé a střední podniky však stále nedosahují stejných výsledků jako jejich americké protějšky a větší společnosti, a to zejména co se týče produktivity, růstu a inovací. Vysvětlením je nedostatečná podnikatelská kultura, neboť 60 % Evropanů tvrdí, že nikdy nezvažovali možnost založit si vlastní firmu, a ti, kteří podnikat začali, zjišťují, že regulační a finanční omezení jejich podnikání brzdí. Další mezerou, kterou je třeba odstranit, je silná potřeba praktického poradenství a konkrétní pomoci členských států i EU, které by podnikům pomohly dosáhnout většího růstu a lepších vyhlídek.

Hledání komplexního řešení – první kroky ...

Proto byly vytvořeny konkrétní politiky, jež jsou nedílnou součástí lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost[1] a mají mnohé z těchto problémů řešit. Současně s opatřeními na úrovni EU učinily členské státy důležité kroky s cílem začlenit opatření konkrétně zaměřená na malé a střední podniky do svých reformních programů v rámci Lisabonské strategie. Jedním z hlavních přínosů současného pokroku je vytvoření výborně fungujícího podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky, včetně efektivnější kultury právního prostředí, která v Evropě vzniká. To se již ukázalo jako přínosné pro hospodářský růst.

Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období[2] provedený v roce 2007 však ukázal, že je stále co zlepšovat. Některé problémy se v současnosti neřeší nebo jsou řešeny jen částečně a je třeba lépe koordinovat stávající politiky.

... Ucelený přístup – „Small Business Act“

Komise tedy v červnu 2008 přijala sdělení o „Small Business Act“[3], jehož záměrem je otevřít cestu pro neomezený růst malých a středních podniků začleněním zásady „zelenou malým a středním podnikům“ do tvorby politik na všech úrovních. „Small Business Act“ usiluje o vytvoření potřebných administrativních, regulačních a finančních podmínek pro rozvoj těchto klíčových stavebních jednotek hospodářství EU a je doplněn o řadu legislativních návrhů a politických závazků EU a jejích členských států.

Bylo navrženo deset zásad, kterými se má řídit pojetí a uplatňování politik (na úrovni EU i členských států) a jejichž cílem je:

1.  vytvořit prostředí, ve kterém budou podnikatelé a rodinné podniky moci vzkvétat a podnikání bude odměňováno,

2.  zajistit, aby poctiví podnikatelé, kteří čelili úpadku, rychle dostali druhou šanci,

3.  navrhnout pravidla v duchu zásady „zelenou malým a středním podnikům“,

4.  přimět státní správy, aby reagovaly na potřeby malých a středních podniků,

5.  přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám malých a středních podniků, a tedy i usnadnit účast malých a středních podniků ve veřejných zakázkách a umožnit jim lépe využívat možností státní podpory,

6.  usnadnit přístup malých a středních podniků k financování a rozvinout právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích,

7.  pomoci malým a středním podnikům více těžit z příležitostí, které nabízí jednotný trh,

8.  podporovat zvyšování kvalifikace v malých a středních podnicích a všechny formy inovací,

9.  umožnit malým a středním podnikům, aby výzvy v oblasti ochrany životního prostředí přeměnily na příležitosti,

10.  povzbuzovat a podporovat malé a střední podniky, aby využívaly růstu trhů.

Sdělení také obsahuje soubor nových legislativních návrhů, které představují konkrétní opatření na zlepšení finanční situace evropských malých a středních podniků. Jedná se o:

· nařízení o všeobecné blokové výjimce pro státní podpory (General Block Exemption Regulation on State Aids, GBER)

· nařízení, které stanoví statut evropské soukromé společnosti (SPE),

· směrnici o snížených sazbách DPH,

· návrh na další modernizaci, zjednodušení a harmonizaci pravidel pro fakturaci DPH,

· změnu směrnice 2000/35/ES o opožděných platbách.

Stanovisko zpravodajky

Zpravodajka je přesvědčena, že iniciativa „Small Business Act“ by se měla týkat všech malých a středních podniků. Měly by se však vzít v potaz i jejich odlišnosti, specifické rysy a rozdílné potřeby. Mělo by se řádně zohlednit místo v hodnotovém řetězci a konkrétní situace u různých kategorií malých a středních podniků, jako jsou řemesla, mikropodniky, rodinné podniky, samostatně výdělečně činné osoby, svobodná povolání, a všechny ostatní sektory by měly být řádně zohledněny. Zpravodajka také zdůrazňuje, že iniciativa „Small Business Act“ by se neměla zaměřovat pouze na iniciativy na úrovni EU, ale že tyto iniciativy by měly být pevně podpořeny konkrétními opatřeními na úrovni členských států a regionů.

V tomto ohledu zpravodajka podporuje iniciativu Komise, která předložila návrhy nařízení o všeobecné blokové výjimce pro státní podpory, nového nařízení o statutu evropské soukromé společnosti, nové směrnice o snížených sazbách DPH na místně dodávané služby a změnu směrnice o opožděných platbách. Záměrem navrhovaných opatření je podpořit realizaci lisabonských integrovaných hlavních směrů a lisabonského programu Společenství, a to uskutečněním Lisabonské strategie v podobě konkrétních kroků ve prospěch malých a středních podniků. Zpravodajka navíc vítá další dvě iniciativy Komise: zřízení evropského portálu pro malé a střední podniky a uspořádání týdne malých a středních podniků, který první událostí tohoto typu, plánovanou na květen 2009.

Další významnou, široce podporovanou událostí je ohlášené zvýšení objemu půjček Evropské investiční banky (EIB) malým a středním podnikům a plánovaná opatření na modernizaci a zefektivnění produktů EIB. Klíčová opatření zahrnují:

· iniciativu týkající se mikroúvěrů na období 2008–2011;

· vytvoření nástroje pro mezaninové financování, zejména pro rychle rostoucí a inovační malé a střední podniky;

· v souvislosti s půjčkami EIB pro malé a střední podniky – vytvoření mechanismů pro sdílení finančních rizik s komerčními bankami, která jsou spojena s dlužnými částkami malých a středních podniků.

Je zásadně důležité prosazovat další podporu investic do rozvoje nových produktů a služeb a zavedení nových výrobních postupů, nabývání licencí a dalších práv duševního vlastnictví, budování distribučních sítí na domácích i zahraničních trzích a financování generační výměny v rámci podniků.

Rodinné firmy, ať již malé, střední nebo velké, jsou zdrojem velkého počtu pracovních míst v Evropě. Stimulují podnikatelskou kulturu v Evropě a jsou místem odborné přípravy pro budoucí podnikatele. Mají silnou podnikatelskou etiku a slučují dlouhodobou obchodní strategii s povědomím o environmentální a sociální odpovědnosti. Pěstují podnikatelského ducha v rodině a často fungují jako líheň nových společností.

Programy a opatření v oblasti politiky vzdělávání musí zůstat v odpovědnosti členských států. Klíčovým a nadřazeným cílem by měla zůstat zaměstnatelnost. V kontextu stávajících programů podpory malých a středních podniků má pro mladé podnikatele zásadní význam zkušenost ze zahraničí, a proto by se o tento cíl mělo usilovat i na evropské úrovni. Má-li být zajištěn úspěch tohoto nového programu mobility učňů a mladých lidí, je třeba zavést dlouhodobou, stálou spolupráci mezi podniky, odbornými vzdělávacími středisky a zprostředkujícími subjekty (jako jsou profesní organizace, komory, sociální partneři atd.).

Zpravodajka zdůrazňuje, že je nutné dále podporovat přeshraniční aktivity malých a středních podniků v rámci evropského jednotného trhu. Je možné dosáhnout nárůstu v počtu podniků zaměřených na vývoz, a to zejména v rámci evropských trhů.

Malé podniky potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví, aby mohly pěstovat své inovační úsilí a aby byly ochráněny před nekalou konkurencí ze třetích zemí. EU by měla zintenzívnit výměnu informací i technickou a politickou spolupráci se zeměmi, které jsou v tomto ohledu problematické (Čína, Indie, Vietnam atd.). Malé a střední podniky mají velkou potřebu informací, které musí být co nejkonkrétnější. Jelikož většina malých a středních podniků, které působí v zahraničí, nemá v místě svého zástupce, je zcela zásadní, aby podniky měly v domovském státě přístup k potřebným informacím o ochraně práv duševního vlastnictví v zahraničí. Hlavní problémy, jimž malé a střední podniky čelí při získávání patentů, jsou nicméně vysoké náklady spojené s udělením patentu a vedením sporů.

V Evropě brání používání patentů malými a středními podniky řada bariér. Pravděpodobnost, že si malé a střední podniky o patent zažádají, je pětkrát nižší než u velkých společností, a podíl jejich žádostí o registraci patentu se odhaduje na 20 % všech žádostí evropských firem podávaných Evropskému patentovému úřadu. Hlavní překážkou pro malé a střední podniky jsou vysoké náklady spojené s žádostí o patent a zejména poplatky za obnovení. To je problém zejména tehdy, pokud malé a střední podniky vyvíjejí novou oblast technologií. V těchto případech podniky obvykle potřebují zvýšit počet patentů, aby chránily nová použití a zdokonalení příslušných technologií, a rozšířit zeměpisnou oblast působnosti patentové ochrany, aby mohly provozovat mezinárodní činnost. Tyto kroky však menším podnikům způsobují nemalé náklady. Zpravodajka je tedy toho názoru, že součástí iniciativy „Small Business Act“ musí být i nový návrh, s jehož pomocí by se měl patent Společenství dostat z dlouhodobě patové situace, jakož i návrh na zavedení jednoho pracovního jazyka, a to angličtiny.

Protože malé a střední podniky často trpí nadměrnou administrativní zátěží, nedostatečným přístupem k informacím a příliš regulovaným podnikatelským prostředím, je zpravodajka přesvědčena, že právní předpisy musí být jasné a jednoznačné. Vlády členských států by měly učinit maximum pro to, aby se vyhnuly přizpůsobování právních předpisů (tzv. „gold-plating“), které rovněž brání v rozvoji přeshraničního obchodu.

V neposlední řadě zpravodajka, vycházejíc ze zásady, že je při tvorbě politik nejvýhodnější, aby se odehrávala co nejblíže té oblasti a těm aktérům, které ovlivňuje, vítá program Evropské komise, který jejím zaměstnancům umožňuje získat zkušenost v evropských malých a středních podnicích. Takováto iniciativa by se měla rozšířit i do vnitrostátních a regionálních orgánů.

• [1]  Sdělení Komise: „Plnění Lisabonského programu Společenství - Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551).
• [2]  Sdělení Komise: „Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období“ (KOM(2007)0592).
• [3]  Sdělení Komise: „Zelenou malým a středním podnikům – ‚Small Business Act’ pro Evropu“ (KOM(2008)0394).

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (15. 12. 2008)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k iniciativě „Small Business Act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatel(*): Gunnar Hökmark

(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ na úrovni Společenství a úrovni vnitrostátní a místní vyžaduje důsledné uplatňování pravidel vnitřního trhu a směrnice o službách^[1]1 a následná účinná a konkrétní opatření Komise a členských států v rámci výročních zpráv o Lisabonské strategii, aby se zajistilo, že budou odstraněny všechny překážky v souladu s těmito pravidly a s potřebami malých podniků; vyzývá dále k provedení horizontálního šetření podmínek pro malé a střední podniky, které by odpovídalo odvětvovým šetřením Komise v různých odvětvích v podnikatelské sféře, jehož cílem bude umožnit spravedlivou a otevřenou hospodářskou soutěž pro malé a střední podniky z celé Evropy v úzké spolupráci s jejich zastupujícími organizacemi; v této souvislosti zdůrazňuje, že iniciativa „Small Business Act“ zavádí pokyny, jež mají sloužit jako praktické referenční hodnoty, a nikoli jako závazná pravidla;

2.   zdůrazňuje zásadní úlohu malých a středních podniků v evropské hospodářské a sociální struktuře a důležitost toho, aby tyto podniky mohly využít příležitostí, jež nabízí vnitřní trh, demografické a technologické změny, výzvy v oblasti životního prostředí a globalizace, a aby se tak plnily cíle Lisabonské strategie;

3.   zdůrazňuje, že vhodná politika zjednodušování právních předpisů, snižování režijních nákladů, odstraňování administrativních nákladů, zavádění nových technologií a zjednodušování provozu by měla výrazně přispět ke zlepšení efektivity malých a středních podniků a mikropodniků a také podpořit spravedlivější hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

4.   je přesvědčen, že informace, jež jsou malé a střední podniky povinny poskytovat správním orgánům, veřejnosti a trhu, by měly splňovat kritéria obecného zájmu a přísné proporcionality;

5.   klade důraz na podporu podnikatelské kultury a příznivého podnikatelského prostředí, aby mohly malé a střední podniky rozvinout veškerý svůj potenciál;

6.   vyzývá ke zvýšení úsilí při uplatňování vzájemného uznávaní, aby se usnadnila přeshraniční činnost malých a středních podniků; je přesvědčen o nezbytnosti existence společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá k vytvoření centrálního kontaktního místa pro DPH, aby podnikatelé mohli plnit své povinnosti v původní zemi podnikání;

7.   domnívá se, že by vůči malým a středním podnikům, a zejména vůči mikropodnikům, měly být uplatňovány daňové sazby, které by co nejvíce snižovaly administrativní zátěž, a usnadňovaly tak zahájení činnosti a podporovaly inovace a investice v průběhu celého jejich životního cyklu;

8.   je přesvědčen, že by mělo být usnadněno převádění malých a středních podniků, zejména v případech odchodu do důchodu či invalidity jejich vlastníka nebo v případě převodu v rámci rodiny či dědictví;

9.   vyzývá k zajištění lepšího přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám v rámci výběrových řízení, která budou vypisována způsobem zajišťujícím optimální využití malých podniků, a pokud to bude možné, také k tomu, aby veřejné soutěže byly vyhlašovány i v případě služeb, bude-li zachován obecný zájem a dodržována zásada subsidiarity;

10. zdůrazňuje potřebu následujících faktorů pro usnadnění účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách: relevantní a přiměřená kritéria kvalifikace pro určité výběrové řízení, rozdělování výběrových řízení na menší části a přístup k informacím o výběrovém řízení s cílem zvýšit jeho transparentnost;

11. uznává, že rozsáhlé využívání opožděných plateb, a to i ze strany orgánů financovaných z veřejných prostředků, představuje pro malé a střední podniky velký problém, neboť jsou zranitelné vůči kolísání finančních toků;

12. vítá probíhající revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích[2] a trvá na tom, že plné zohlednění hlediska malých a středních podniků a snížení výskytu a zneužívání opožděných plateb by malým a středním podnikům umožnilo účinněji využít plný potenciál vnitřního trhu;

13. poukazuje na význam statutu evropské soukromé společnosti jakožto nové doplňkové právní formy, a to za předpokladu, že bude zaměřen na malé a střední podniky, které mají v úmyslu zapojit se do přeshraniční činnosti, a že nebude moci být zneužit většími podniky k porušování a obcházení právních předpisů členských států, jež podporují systém řízení podniků zohledňující zájmy všech zúčastněných stran;

14. vyzývá ke zvýšenému financování inovací pomocí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a k lepšímu přístupu malých a středních podniků k tomuto financování prostřednictvím Evropského inovačního a technologického institutu; vyzývá Komisi, aby navíc výrazně omezila byrokracii v rámci sedmého rámcového programu s cílem zajistit lepší přístup pro malé a střední podniky;

15. naléhavě žádá členské státy, aby směřovaly více regionálních finančních prostředků do výzkumu a vývoje a aby do příslušných programů ve větší míře zapojily malé a střední podniky;

16. zdůrazňuje, že pro financování malých a středních podniků jsou nezbytné dynamické finanční trhy, a poukazuje na potřebu otevření evropských trhů s rizikovým kapitálem tím, že se zlepší dostupnost rizikového kapitálu, mezaninového financování a mikroúvěrů a přístup k nim; z tohoto důvodu se domnívá, že za normálních okolností by malé a střední podniky měly mít přístup k úvěrům poskytovaným subjekty na kapitálovém trhu, které mohou posoudit šance malých a středních podniků na úspěch a účinněji uspokojit jejich potřeby;

17. konstatuje, že na úrovni Společenství nebylo provedena žádná analýza, která by změřila dopad různých nástrojů financování ze strany Společenství na malé a střední podniky a přínos, který na základě těchto nástrojů tyto podniky získaly; opakovaně vyzývá Komisi k provedení takovýchto analýz; považuje za zásadní co nejvíce zjednodušit pravidla a postupy pro přístup různých kategorií malých a středních podniků k těmto nástrojům financování a k příslušným programům; za tímto účelem žádá Komisi, aby iniciovala dialog s organizacemi zastupujícími malé a střední podniky, jehož cílem bude odstranit zjištěné překážky;

18. podporuje rozhodnutí Rady a Evropské investiční banky přijmout sérii reforem, které mají rozšířit produkty financování malých a středních podniků skupinou Evropské investiční banky a nabídnout jejím bankovním partnerům podstatný rozvoj globálních půjček, a to jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska;

19. žádá Komisi, aby našla vhodné způsoby účinnější kontroly používání finančních prostředků Společenství určených pro malé podniky a mikropodniky ze strany finančních, bankovních nebo správních zprostředkovatelských orgánů a aby se ujistila, že se veškeré tyto prostředky dostanou těmto podnikům v přiměřených lhůtách;

20. je toho názoru, že veškeré nové právní předpisy, např. pro zabránění zpoždění v oblasti plateb, nebo právní předpisy v oblasti autorského práva, práva společností či hospodářské soutěže (jako jsou předpisy přijímané pro usnadnění podávání žalob na náhradu škody za jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo za neplnění povinností obecného nařízení o blokových výjimkách pro poskytování státních podpor[3]), by měly být formulovány takovým způsobem, aby malé a střední podniky nediskriminovaly, ale spíše tyto podniky a poskytování jejich služeb v rámci celého vnitřního trhu podporovaly;

21. domnívá se, že návrhům Komise chybí jasná strategie pro zlepšení právního postavení a práv samostatně výdělečně činných osob, zejména pokud je jejich postavení srovnatelné se zaměstnanci; vyzývá Komisi, aby samostatně výdělečně činným osobám zaručila právo na schvalování standardních sazeb, právo na vlastní organizaci a právo uzavírat kolektivní dohody, pokud je jejich protějškem velký podnik s dominantním postavením, pod podmínkou, že to nepoškodí slabší potenciální zákazníky a nenaruší trh;

22. zdůrazňuje, že je důležité pokročit v obchodních jednáních, která by dále omezila regulační překážky obchodu, jež nepřiměřeně postihují malé a střední podniky;

23. zastává názor, že je nezbytné, aby veškeré právní předpisy týkající se malých a středních podniků podporovaly jejich růst a nevytvářely umělé překážky, které jim budou bránit v tom, aby se staly hlavním činitelem vývoje evropského hospodářství; zdůrazňuje v tomto ohledu nutnost zohlednit jejich rozmanitost, zejména pokud jde o řemeslné podniky a malé podniky, které tvoří 98 % hospodářství Evropské unie, a využít přitom pomoci jejich zastupujících organizací a uplatňovat řešení přizpůsobená jejich specifickým potřebám; požaduje proto, aby byly v rámci testů dopadů nových legislativních návrhů na malé a střední podniky uplatňovány postupy, jako je analýza nákladů a přínosů nebo pravidelné konzultace se zainteresovanými stranami;

24. vyzývá Komisi, aby na vnitřním trhu podněcovala zjednodušování a harmonizaci práva společností, a zejména účetních pravidel s cílem snížit administrativní náklady pro malé a střední podniky a zvýšit transparentnost pro všechny relevantní zúčastněné strany; naléhá na Komisi, aby výrazně podporovala využívání nových technologií, jako je technologie XBRL, a aby předložila plán pro zavedení podávání informací prostřednictvím technologie XBRL v Evropské unii s cílem stanovit její povinné užívání v přiměřeném časovém horizontu a propagovat a podporovat široké užívání této otevřené normy;

25. zdůrazňuje, že cílem iniciativy „Small Business Act“ musí být omezení překážek pro začínající podniky a pro samostatně výdělečně činné podnikatele a zároveň usnadnění růstu a zakládání nových podniků, poskytování prostředků a příležitostí pro inovační postupy a konkurenceschopnost evropských odvětví;

26. zdůrazňuje, že plánované zavedení směrnice o snížených sazbách DPH pro služby s vysokým podílem lidské práce a místně poskytované služby nesmí vést k narušení hospodářské soutěže a že v této směrnici musí být jednoznačně stanoveno, na které služby se snížené sazby uplatní;

27. vyzývá veřejné orgány členských států Evropské unie, aby společně zavedly centrální kontaktní místa, jež budou malým a středním podnikům poskytovat podpůrné služby a umožňovat výměnu osvědčených postupů;

28. požaduje proto, aby právní předpisy Společenství vycházely z potřeb většiny podniků a aby tato zásada byla stanovena v závazné normě formou, která ještě bude určena, ale která uloží Parlamentu, Radě a Komisi povinnost zajistit řádné uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ na úrovni Společenství; požaduje, aby se příslušné zastupující zprostředkovatelské organizace přímo podílely na legislativním procesu na všech úrovních; naléhavě doporučuje členským státům, aby tuto zásadu uplatňovaly ve vnitrostátních a regionálních právních předpisech;

29. vyzývá k zohledňování různých forem spolupráce mezi malými a středními podniky (sdružení v oblasti marketingu a nákupu) v iniciativě „Small Business Act“, neboť u těchto sdružení existuje prokazatelně nižší riziko platební neschopnosti než u jednotlivých podniků;

30. vyjadřuje politování nad tím, že členské státy přidávají další požadavky (tzv. strategie gold-plating), což poškozuje zejména malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby prošetřila, jaká další opatření by mohla být přijata proti takovým postupům, včetně zavedení práva přímého jednání pro občany; vyzývá k dalšímu posouzení dopadů, které by zjistilo, jak jsou rozhodnutí ve skutečnosti v členských státech a na místní úrovni prováděna;

31. vyzývá k vytvoření strukturovaných mechanismů, na jejichž základě by probíhal dialog, konzultace a součinnost mezi malými a středními podniky a jejich zástupci na jedné straně a veřejnými orgány na straně druhé;

32. žádá Komisi, aby každoročně vypracovala zprávu o malých a středních podnicích, ve které shrne a systematicky zhodnotí relevantní informace o těchto podnicích s cílem poznat jejich situaci, sledovat jejich vývoj a zhodnotit stupeň pokroku v plnění cílů, jež byly pro ně stanoveny;

33. žádá Komisi, aby pro velké množství činností navrhovaných v iniciativě „Small Business Act“ dodala orientační časové plány, aby bylo možné podávat každoročně zprávu o dosaženém pokroku, a zajistit tak jeho řádné sledování.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.12.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	28 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, José Manuel García-Margallo y Marfil, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Louis Grech, Benoît Hamon, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Sirpa Pietikäinen, John Purvis, Bernhard Rapkay, Heide Rühle, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Margarita Starkevičiūtė, Ieke van den Burg, Sahra Wagenknecht
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Mia De Vits, Janusz Onyszkiewicz, Bilyana Ilieva Raeva, Theodor Dumitru Stolojan, Kristian Vigenin
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Michael Gahler, Monica Giuntini, Catiuscia Marini

• [1] ¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
• [2]  Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35.
• [3]  Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3. 12. 2008)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke „Small Business Act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatel(*): Martí Grau i Segú

(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP) tvoří více než 99 % všech podniků EU a že v důsledku své různorodosti a schopnosti rychle se přizpůsobit tržním podmínkám mají zásadní význam pro plnění cílů Lisabonské strategie, pokud jde o růst a pracovní příležitosti, i pro zajištění konkurenceschopnosti a stability ekonomiky,

B.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají zásadní podíl na procesech sociální soudržnosti, inovace, regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti Evropy,

C.  vzhledem k tomu, že malým a středním podnikům není poskytována dostatečná podpora na obranu proti nekalým obchodním praktikám, k nimž dochází při přeshraničním obchodu, jako je např. klamavé jednání katalogových firem,

1.   vítá „Small Business Act“ (SBA) jako rámec uceleného politického přístupu k MSP, který respektuje jejich rozmanitost; vyzývá nicméně k zavedení dalších opatření, která by zajistila, že MSP mohou plně těžit z příležitostí, které jednotný trh nabízí, zejména poskytnutím vhodných řešení, která umožní zohlednit rozmanitost těchto podniků, a to obzvláště, pokud jde o řemeslné podniky a malé podniky;

2.   zdůrazňuje význam jednotného trhu pro MSP a konstatuje, že podpora jejich přístupu na jednotný trh by měla být prioritou;

3.   uznává, že stále existují jistá omezení schopnosti MSP plně využít výhody nabízené vnitřním trhem; proto konstatuje, že by mělo dojít ke zlepšení právního i politického rámce vnitřního trhu tak, aby usnadnil přeshraniční aktivity MSP; rovněž konstatuje, že transparentní právní prostředí by mohlo nabídnout MSP více podnětů k obchodování na vnitřním trhu; domnívá se, že členské státy by měly zřídit jednotná kontaktní místa a internetové portály;

4.   naléhavě vyzývá k uznání úlohy, kterou sehrávají zprostředkovatelské organizace MSP při usnadňování přístupu malých podniků a mikropodniků na vnitřní trh a k výhodám, které z něho plynou; žádá, aby v SBA a ve všech programech Společenství byla zajištěna opatření zaměřená na podpůrnou a poradenskou roli, kterou tyto zastupující zprostředkovatelské organizace plní;

5.   uznává, že zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi poskytuje MSP významný přínos tím, že usnadní účast těchto podniků na veřejných zakázkách a pomůže jim zapojit se do výzkumu a vývoje;

6.   konstatuje, že malé a střední podniky mohou mít prospěch ze zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi díky sdílení rizika (z důvodu jejich omezenějších možností investování), díky progresivnímu růstu (ve velikosti a zkušenostech) na každém stupni procesu výzkumu a vývoje a díky nabídkovému řízení, které je ve srovnání s tradičními zakázkami zjednodušené;

7.   zdůrazňuje, že důležité je přijmout taková opatření, která odpovídají skutečným potřebám MSP, zejména těch nejmenších z nich, a to především v oblasti zavádění a uplatňování norem a nákladů na ně, stejně jako v oblasti snižování administrativní zátěže, zlepšování právní úpravy a stability právních předpisů; dále upozorňuje, že je nezbytné zjednodušit postupy využívané při převodech podniků a že je důležité poskytovat ředitelům podniků během tohoto procesu informace a asistenci, aby při odchodu podnikatelů do penze nemusely být podniky zavírány;

8.   připomíná Komisi nezbytnost posílit na evropské úrovni konzultace se zprostředkovatelskými organizacemi MSP, pro něž je nutné zajistit účast na legislativním procesu; opakuje žádost o zdokonalení systému hodnocení dopadů s ohledem také na reálnou situaci různých kategorií MSP;

9.   zdůrazňuje nutnost zjednodušit správní prostředí, zvýšit jeho pružnost a odstranit přebytečnou byrokracii; žádá nicméně, aby byl vypracován plán zjednodušení správních postupů, který přispěje ke zvýšení pružnosti správy a k odstranění nadbytečných byrokratických postupů;

10. zdůrazňuje, že zásadní věcí je upřednostnit malé a střední podniky v politikách odborné přípravy, zejména v programech celoživotního vzdělávání, přičemž je potřeba zavést pozitivní diskriminaci s cílem usnadnit plné zapojení žen do tohoto odvětví a zaručit sladění rodinného a pracovního života;

11.  je toho názoru, že je zcela zásadní poskytnout MSP optimální přístup k financování jejich činnosti v počátečních fázích a činnosti nově vzniklých, samostatných společností, zejména formou mikroúvěrů;

12. uznává, že vzhledem k rozmanitosti systémů zavedených v jednotlivých členských státech je proces založení nového podniku obtížný; považuje tedy za nutné vytvořit pro zakládání podniků jednotný systém, v němž se bude tento proces provádět krok za krokem a bude možné založit podnik během 48 hodin;

13. připomíná, že jeden ze čtyř případů bankrotů MSP bývá zapříčiněn opožděním plateb, většinou ze strany orgánů veřejné správy; doporučuje tedy členským státům, aby zavedly mechanismy, jimiž zaručí úhradu plateb ve stanovených lhůtách, a aby v tomto ohledu zvážily uplatňování správních postihů;

14. zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou obzvláště ohrožené, pokud jde o porušování práv k duševnímu vlastnictví; podtrhuje, že je nezbytné vytvořit patent Společenství pro posílení a ochranu inovací evropských MSP ve vztahu k jejich konkurentům;

15. žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily konkurenceschopnost MSP tak, že rozšíří jejich přístup k evropským programům podpory inovací a poskytnou jim prostředky k účinnějšímu boji proti padělkům a podvodům na vnitřním trhu, aby od svých obchodních partnerů vyžadovaly důslednější dodržování Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs) a vynaložily veškeré nezbytné úsilí k přijetí dvoustranných, regionálních nebo vícestranných dohod v oblasti boje proti padělání a pirátství, jako je obchodní dohoda proti padělání (ACTA);

16. zdůrazňuje, že lepší informovanost o přístupu na trh a vývozních možnostech v rámci jednotného trhu má zásadní význam jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vyzývá proto členské státy a Komisi ke zlepšení informačních a poradenských služeb, především ke zdokonalení sítě pro řešení problémů vnitřního trhu (SOLVIT);

17. podporuje výzvy, aby členské státy poskytovaly MSP poradenské služby, které jim pomohou bránit se proti nekalým obchodním praktikám, jako je např. klamavé jednání katalogových firem, což by mělo posílit důvěru MSP v přeshraniční obchodování; zdůrazňuje význam role Komise jak při usnadnění koordinace, tak při spolupráci s takovými poradenskými službami, aby bylo zajištěno řádné a účinné vyřizování přeshraničních stížností; trvá však na tom, aby v případě, že tato mírná opatření nebudou mít požadované výsledky, byla Komise připravena iniciovat příslušné legislativní změny, které by MSP poskytly obdobnou ochranu jako spotřebitelům v případech, kdy jsou slabší stranou takových obchodních transakcí;

18. vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily přístup MSP k veřejným zakázkám, zejména prostřednictvím harmonizace požadovaných dokumentů a jednotlivých internetových platforem veřejných zakázek a častějším používáním splátkových plateb, a to s cílem zaručit, že MSP budou mít stejné výhody jako ostatní podniky účastnící se výběrových řízení a budou těžit z inovativních řešení, což zaručí jejich regionální rozvoj;

19. žádá Komisi a členské státy, aby ve zvýšené míře propagovaly fondy Společenství a státní podporu a poskytovaly informace o jejich existenci a aby učinily oba tyto nástroje nejen dostupnějšími, ale také srozumitelnějšími;

20.  vybízí k podněcování podnikatelské kultury prostřednictvím vzdělávání a školení a především zvýšenou spoluprací mezi oblastí výzkumu a průmyslovým sektorem; zastává názor, že kroky podnikané v tomto směru by měly mimo jiné zohledňovat i význam MSP pro zlepšování sociální soudržnosti, efektivity a ochrany životního prostředí (ekologické inovace); vyzývá Komisi, aby předložila akční plán zaměřený na podporu podnikání žen;

21. uznává, že zapojení MSP do výzkumu a vývoje je důležité jak z důvodu zvýšení jejich konkurenceschopnosti na vnitřním trhu, tak z důvodu zvýšení atraktivity MSP; je toho názoru, že podmínky účasti ve výzkumných rámcových programech EU jsou stále příliš byrokratické a MSP od těchto programů odrazují;

22. požaduje, aby došlo ke zjednodušení podmínek, za nichž mohou malé a střední podniky získat finanční prostředky v rámci veřejných zakázek; domnívá se, že finanční instituce i banky by měly vytvářet programy uzpůsobené potřebám MSP;

23. zastává názor, že pro členské státy musí být uplatňování SBA a jeho zásad prioritou, že by měly na toto uplatňování dohlížet a svůj dohled doplnit výroční zprávou, která bude odrážet pokrok realizovaný v jednotlivých členských státech;

24. připomíná, že SBA nemá právně závazný status, a proto žádá silnou politickou angažovanost Komise, Evropského parlamentu a Rady k systematickému uplatňování zásady „mysli nejdříve v malém“; doporučuje, aby členské státy uplatňovaly principy SBA i zásadu “mysli nejdříve v malém“ jak na celostátní, tak na regionální úrovni;

25. zdůrazňuje význam zapojení zúčastněných subjektů prostřednictvím veřejných konzultací Komise, konstatuje však, že osmitýdenní období pro konzultace je značnou překážkou pro zohlednění zájmů MSP; vybízí proto Komisi, aby zvážila delší konzultační období, a pomohla tak plnit cíle politiky a podpořit účast i zastoupení MSP;

26. domnívá se, že Komise a členské státy by měly společně zajistit, že obchodní prostředí nebude zatěžujícími procesy, daňovým znevýhodněním nebo jinými složitostmi v předpisech odrazovat osoby s odbornými znalostmi, které si přejí nabízet své služby jako osoby samostatně výdělečně činné.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	2.12.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	33 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriela Creţu, Mia De Vits, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Martí Grau i Segú, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Edit Herczog, Eija-Riitta Korhola, Lasse Lehtinen, Toine Manders, Catiuscia Marini, Arlene McCarthy, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Salvador Domingo Sanz Palacio, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Eva-Britt Svensson, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Emmanouil Angelakas, Brigitte Fouré, Joel Hasse Ferreira, Anja Weisgerber
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Maddalena Calia

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (3. 12. 2008)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k iniciativě „Small Business Act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatelka: Anja Weisgerber

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá, že Komise vytvořila pro malé a střední podniky (MSP) rozsáhlý politický rámec pro snižování byrokratické zátěže, a tím jim dala jasný signál a stanovila jejich klíčovou úlohu pro hospodářský růst, zaměstnanost, sociální soudržnost a inovace v Evropě; zdůrazňuje, že MSP v současné době vytvářejí většinu pracovních míst v Evropě, a to zejména řemeslná výroba a malé podniky, a že MSP jsou tak jedním ze stavebních kamenů pro dosažení Lisabonské strategie, pokud jde o kvantitativní a kvalitativní aspekty zaměstnanosti;

2.   konstatuje, že i přes jednoznačný závazek původní Evropské charty pro malé podniky zůstává hlas MSP potlačen, pokud jde o sociální dialog; naléhavě žádá, aby byl tento nedostatek formálně napraven vhodnými návrhy v souvislosti s iniciativou „Small Business Act“ ;

3.   vítá přímou spojitost s probíhajícími reformami právních předpisů na úrovni EU – evropské soukromé společnosti, přezkumu státní podpory, snížených sazeb DPH atd. – a s reformami, o něž on sám žádal, jako jsou např. reformy spojené s mikroúvěry;

4.   domnívá se, že v rámci iniciativy na podporu MSP („Small Business Act“) je nezbytné klást větší důraz na oblast pracovního práva, zejména s ohledem na zásadu flexikurity, která právě MSP umožňuje rychleji reagovat na změny trhu, a tím zajistit vyšší zaměstnanost a konkurenceschopnost společnosti, také na mezinárodní úrovni, při zohlednění nutné sociální ochrany; poukazuje v této souvislosti na své usnesení ze dne 29. listopadu. 2007 týkající se flexikurity[1];

5.   kromě toho zdůrazňuje význam pracovního práva zejména s ohledem na jeho optimální uplatnění v MSP, např. poskytováním lepšího poradenství nebo zjednodušením správních postupů, a vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost MSP s ohledem na specifická opatření, která přijímají v souvislosti s flexikuritou, včetně aktivních politik pracovního trhu, neboť MSP ocení volnost, kterou jim nabízí vnitřní a vnější flexibilita, neboť mají malé počty zaměstnanců, ale také proto, že potřebují větší bezpečnost pro sebe i pro své zaměstnance; považuje za nezbytné, aby pracovní právo, které tvoří hlavní pilíř flexikurity, poskytovalo spolehlivý právní základ pro MSP, neboť tyto podniky si nemohou dovolit platit právní oddělení nebo oddělení pro řízení lidských zdrojů; připomíná, že 91,5 % evropských podniků zaměstnává méně než 10 zaměstnanců; (zdroj: Eurostat, 2003);

6.   zdůrazňuje proto, že je nutno zohledňovat různé přístupy k MSP s ohledem na jejich rozmanitost, včetně podniků představovaných jedinou osobou nebo/a individuálních podniků, které v důsledku svého statusu čelí zvláštním problémům jak při svém rozvoji, tak i v oblasti sociální, daňové a v přístupu k finančním prostředkům;

7.   domnívá se, že je nezbytné zavést opatření pro boj s nenahlášenou prací, která je nepochybně zdrojem nespravedlivé konkurence pro MSP s vysokým podílem práce;

8.   vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícím nedostatkem kvalifikované pracovní síly a pomalým plněním cílů Lisabonské strategie, co se týče kvality, zvyšování společenského kapitálu a vzdělávání, což může vést k dalším problémům, pokud jde o kvalifikace na pracovním trhu; poukazuje na to, že pokud se týká kvalifikovaných pracovníků, jsou pro MSP větší podniky konkurencí, a proto by měly být MSP podporovány, zvláště pokud připravují v souladu s potřebami společnosti kvalifikované pracovníky, zejména s profesní specializací, a pokud usilují o to, aby jejich zaměstnanci získávali, rozvíjeli a předávali své schopnosti; vítá v této souvislosti opatření, která Komise oznámila v rámci iniciativy Small Business Act určené mladým podnikatelům, řemeslníkům s výučním listem a učňům (Erasmus) a pro vytvoření Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET);

9.   žádá, aby evropské a vnitrostátní veřejné orgány s ohledem na zásady flexikurity výrazně podpořily řemesla a malé a střední podniky tím, že:

–    vypracují institucionální finanční opatření na nadpodnikové úrovni, jimiž pomohou MSP v aktivnější podpoře celoživotního vzdělávání,

–    podpoří průmyslová odvětví s velkým podílem MSP, aby začala investovat (nebo pokračovala) v investicích do oborově specifických forem odborného vzdělávání a rekvalifikace, a přispěla tak ke kontinuitě průmyslového odvětví a překonání potenciálních nedostatků s ohledem na kvalifikace na pracovním trhu;

–    zaručí, že budou na trhu dostupné a cenově přijatelné nabídky vzdělávání, přizpůsobené zvláštním potřebám MSP,

–    podpoří malé a střední podniky poskytnutím poradenských služeb v oblasti vnitřní pružnosti (např. ohledně nových způsobů organizace pracovní doby) nebo nabídkou lepších podmínek pro sladění rodinného a pracovního života;

10. vítá výzvu Komise adresovanou členským státům podporovat samostatně výdělečnou činnost a podnikání v rámci školní přípravy a odborného vzdělávání, zejména na úrovni středních škol, aby se vypěstoval kladnější vztah k podnikání mezi evropskou společností; žádá Komisi, aby tyto snahy členských států doprovodila osvědčenými postupy, pokud jde o inovační vzdělávání a spojení výzkumu a didaktiky na nejvyšší úrovni;

11. upozorňuje na skutečnost, že opatření na podporu podnikání mají klíčový význam v nových členských státech, ve kterých mnoho lidí ztratilo své zaměstnání v důsledku strukturálních hospodářských změn;

12. připomíná Komisi a členským státům, že by bylo vhodné propagovat sítě podniků a utváření klastrů s využitím osvědčených postupů v členských státech, které umožňují zachovat požadovanou velikost a využít například sdílení struktur, zboží a služeb;

13. souhlasí, aby bylo v rámci posouzení dopadů nových legislativních návrhů zavedeno závazné provádění testování MSP, jehož výsledky vyhodnotí externí nezávislý orgán; žádá Komisi, aby v tomto rámci využila postupy, jako je analýza nákladů a přínosů nebo pravidelné konzultace zástupců zúčastněných subjektů; žádá Komisi, aby nabídla sdružením MSP větší časový prostor pro účast na konzultacích týkajících se návrhů nových právních předpisů;

14. zdůrazňuje význam podpory určené mladým podnikatelům a ženám podnikatelkám, která je poskytována mj. zaváděním programů osobního poradenství a školení; poukazuje na to, že stále více žen a mladých lidí pracuje především v MSP, i když zejména nadále v nejmenších podnicích (mikropodnicích), a setkávají se s přetrvávajícími negativní stereotypy a předsudky při převodech a předávání vedení podniků, zejména v případě podniků rodinné povahy; žádá proto členské státy, aby zohlednily dopad stárnoucí populace a zavedly vhodné politiky a nástroje, zejména nástroje pro diagnostiku, poskytování informací o převodu podniků, poradenství a pomoc;

15. připomíná, že je důležité zaručit přístup k úvěrům i ve formě mikroúvěru, zejména v současném období krize a nestability finančního trhu, a vyzývá členské státy, aby posílily a rozšířily svá politická opatření na podporu MSP například tím, že poctivým podnikatelům, kteří se dostali do platební neschopnosti, poskytnout více, než jen druhou možnost znovu začít, a zřídí garanční fondy a „úvěry pro upřímný záměr“ (honour loans) pro rozvoj inovativních projektů zaměřených na udržitelný rozvoj; podporuje také zohledňování sdružení MSP v iniciativě „Small Business Act“, neboť u těchto sdružení existuje nižší riziko platební neschopnosti než u samotných podniků.

16. upozorňuje, že je nezbytné řešit pomocí politik a operativních nástrojů požadavky na sladění profesního a rodinného života podnikatelek a podnikatelů s ohledem na mateřství, otcovství, rodičovskou dovolenou, rodinnou dovolenou, volno na vzdělávání a na účast na společenském životě a poskytovat různé formy podpory a integrované náhradní služby;

17. vyzývá členské státy, aby zvýšily začlenění MSP vlastněných nedostatečně zastoupenými etnickými menšinami do hlavního proudu hospodářství, a to prostřednictvím rozvoje programu diverzifikace dodavatelů, jehož cílem je poskytnout rovné příležitosti nedostatečně zastoupeným podnikům soutěžícím s většími podniky o uzavírání smluv;

18. podporuje poskytování mikroúvěrů (do výše 25 000 EUR) prostřednictvím fondu pro mikroúvěry, pro který jsou vyčleněny prostředky ve výši 40 milionů EUR s cílem podpořit zejména zakládání podniků, a vyzývá Evropskou investiční banku, aby se zasadila o rychlou realizaci na regionální úrovni; vítá, že Evropský sociální fond stanoví rovněž opatření na podporu zakládání podniků, zejména na podporu podnikání žen, a žádá členské státy, aby této možnosti řádně využily;

19. je znepokojen skutečností, že stávající úvěrové problémy mohou mít nepřiměřeně negativní dopady na peněžní toky u MSP, neboť větší spotřebitelé vyvíjení nátlak na malé dodavatele, aby jim poskytly prodloužené platební lhůty; naléhavě žádá, aby bylo na začátku roku 2009 opětovně zahájeno období konzultací o dopadu směrnice o opožděných platbách[2], aby tak mohly být řádně monitorovány a vyhodnoceny nejnovější trendy;

20. uvádí, že ve čtvrtém souboru navrhovaných politických opatření je třeba stanovit přímé závazky Komise, a to i ve formě zlepšení možností přístupu k informacím, ať již o právních předpisech nebo o možnostech plánování a financování, a to i prostřednictvím sítě již aktivovaných kontaktních míst, jako například Europe Direct.

21. připomíná význam připisovaný sociální odpovědnosti malých podniků, která vyžaduje horizontální propojení, vytváření sítí a poskytování služeb; domnívá se, že je omezující odvolávat se na osvědčení evropského systému řízení a kontroly životního prostředí (EMAS), jednak proto, že se zapomíná na jiné existující osvědčení, jednak pro souvislost omezenou pouze na životní prostředí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	2.12.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	39 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Edit Bauer, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Jan Cremers, Proinsias De Rossa, Harald Ettl, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Stephen Hughes, Ona Juknevičienė, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Jan Tadeusz Masiel, Maria Matsouka, Juan Andrés Naranjo Escobar, Csaba Őry, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, José Albino Silva Peneda, Jean Spautz, Gabriele Stauner, Ewa Tomaszewska, Anne Van Lancker
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Gabriela Creţu, Petru Filip, Marian Harkin, Magda Kósáné Kovács, Sepp Kusstatscher, Jamila Madeira, Viktória Mohácsi, Csaba Sógor, Anja Weisgerber

• [1]  Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 174.
• [2]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35).

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (20. 1. 2009)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k iniciativě „Small Business Act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatelka: Helga Trüpel

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednila úlohu odvětví kultury a tvůrčích činností, které se podílejí 2,6 % na HDP a 2,5 % na zaměstnanosti v EU, jako hnacího motoru hospodářského a společenského vývoje v Evropské unii; zdůrazňuje význam malých a středních podniků pro oživení odvětví informačních a komunikačních technologií a odvětví tvůrčích činností;

2.   připomíná, že „smysl pro iniciativu a podnikavost“ je klíčovou schopností[1], a vyzývá členské státy, aby ji zahrnuly do svých strategií celoživotního učení a do vnitrostátních osnov a aby podporovaly lepší součinnost mezi podniky v odvětví kultury a školami, a posílily tak včas význam podnikatelských schopností a dovedností; podporuje záměr Komise rozšířit program Leonardo da Vinci;

3.   zdůrazňuje, že odvětví kulturního průmyslu je utvářeno strukturami malých a středních podniků a je zvlášť významné pro zajištění udržitelné regionální zaměstnanosti;

4.   vyzývá Komisi a členské státy, aby pomocí výraznější harmonizace a transparentnosti pravidel a snadného přístupu k pracovním povolením a systémům sociálního zabezpečení usnadnily mobilitu umělců, podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných s cílem podpořit volný pohyb služeb v odvětví tvůrčích činností;

5.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajišťovaly cílená podpůrná opatření a individuální podporu, jako jsou informace, poradenství a dostupnost rizikového kapitálu při zakládání malých a středních podniků;

6.   povzbuzuje Komisi a členské státy, aby malým a středním podnikům od samého počátku zjednodušily přístup k finančním prostředkům, a to také formou mikroúvěrů a záruk; požaduje trvalé úsilí o účinnou ochranu práv duševního vlastnictví a autorských práv s cílem umožnit malým a středním podnikům využívat jejich duševní vlastnictví k získání finančních prostředků;

7.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o zavedení vyváženého systému snížených sazeb DPH pro veřejně prospěšné statky, které jsou ze společenského hlediska žádoucí, např. statky kulturní, aniž by byly ignorovány jeho dopady na obchod uvnitř Společenství a na vnitrostátní rozpočty;

8.   podporuje myšlenku prodloužit stávající výjimku z pravidel hospodářské soutěže pro státní podporu týkající se filmové produkce až do roku 2012 a má za to, že se jedná o zásadní podporu malých a středních podniků působících v odvětví tvůrčích činností;

9.   podporuje nová pravidla státní podpory stanovená v nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách)[2], podle nichž jsou za určitých podmínek malé a střední podniky vyňaty z ohlašovací povinnosti;

10. zdůrazňuje nutnost rozvoje sociálního a hospodářského modelu, který vytváří přiměřenou bezpečnostní síť pro malé a střední kreativní podnikatele, u nichž se často vyskytují nestabilní pracovní podmínky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	20.1.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	25 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia i Cutchet, Ivo Belet, Guy Bono, Marie-Hélène Descamps, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Vasco Graça Moura, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Mikel Irujo Amezaga, Ramona Nicole Mănescu, Manolis Mavrommatis, Ljudmila Novak, Doris Pack, Zdzisław Zbigniew Podkański, Pál Schmitt, Hannu Takkula, Thomas Wise, Tomáš Zatloukal
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Gyula Hegyi, Nina Škottová, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Cornelis Visser
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Maria Berger

• [1]  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES) (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s.10).
• [2]  Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (21. 11. 2008)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k iniciativě „Small Business Act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatel: Othmar Karas

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že orgány Evropské unie uznávají význam malých a středních podniků (MSP) pro evropské hospodářství a neustále zdůrazňují jejich velký přínos, jímž přispívají k sociální soudržnosti, inovacím, regionálnímu rozvoji, rovnému postavení mužů a žen a ke konkurenceschopnosti Evropské unie, a zdůrazňují jej právě v době finanční krize,

B.   vzhledem k tomu, že i navzdory předešlým iniciativám Evropské unie nezaznamenala situace v podnikatelském prostředí od roku 2000 žádné hmatatelné zlepšení, případně se jednalo pouze o zlepšení nevýznamného rozsahu,

C.  vzhledem k tomu, že zásada „jednou provždy“, zásada proporcionality a právní jistota představují základní předpoklady pro rozvoj malých a středních podniků a že by měly být součástí všech právních předpisů EU i vnitrostátních právních předpisů,

1.  vyzývá členské státy, aby do konce roku 2009 sdělily, jak a v jakém časovém období budou zásady principu „Zelenou malým a středním podnikům“ převedeny do vnitrostátních regulačních rámců;

2.  vyzývá členské státy, aby zprávu o pokroku dosaženém při uplatňování zásad principu „Zelenou malým a středním podnikům“ závazně uvedly jako novou samostatnou kapitolu ve svých výročních zprávách o národních programech reforem v rámci Lisabonské strategie;

3.  vyzývá Komisi, aby vypracovala jednotná kritéria, jak by bylo možné měřit pokrok dosažený při uplatňování principu „Zelenou malým a středním podnikům“;

4.  vyzývá Komisi, aby ukázala způsoby, jak lze na evropské úrovni prosadit princip „Zelenou malým a středním podnikům“ jako závaznou součást budoucích právních předpisů;

5.  zdůrazňuje, že posouzení dopadů legislativních návrhů je nutné doplnit o průzkum, jaké dopady budou mít tyto návrhy na malé a střední podniky, a že výsledky tohoto průzkumu by mělo vyhodnotit externí nezávislé pracoviště; vyzývá Komisi, aby zákonodárným orgánům zajistila přístup k výsledkům tohoto hodnocení;

6.  podporuje záměr stanovit statut evropské soukromé společnosti (SPE);

7.  zastává názor, že je nutné zahrnout výsledky skupiny na vysoké úrovni v oblasti práva obchodních společností/ročních účetních závěrek do opatření pro uplatňování iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“);

8.   vyzývá Komisi, aby při každém novém obsazení místa komisaře, do jehož působení malé a střední podniky spadají, uspořádala v Evropském parlamentu slyšení na téma evropská politika v oblasti malých a středních podniků;

9.   vyzývá orgány Evropské unie, aby uznávaly a respektovaly zvláštnosti malých a středních podniků z oblastí svobodných povolání, které též vykonávají veřejnou službu vztahující se k obecnému zájmu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	17.11.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	19 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Carlo Casini, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Othmar Karas, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Manuel Medina Ortega, Aloyzas Sakalas, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jean-Paul Gauzès, József Szájer, Jacques Toubon, Ieke van den Burg

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (4. 12. 2008)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k iniciativě „Small business act“
(2008/2237(INI))

Navrhovatelka: Anni Podimata

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v mnoha malých rodinných podnicích ženy přesto, že se podílejí na pracovní činnosti, nemají stejné právní postavení jako jejich partneři, jelikož pracují jakožto neplacené rodinné příslušnice nebo zaměstnankyně, zatímco jejich partneři jsou vlastníky podniku,

B.   vzhledem k tomu, že ženám v rozvíjení hospodářských činností často brání to, že neexistují sociální a hospodářské sítě, které by mohly podporovat jejich iniciativy, rozdílné oceňování hospodářských potřeb žen a mužů a agresivita obchodního prostředí,

C.  vzhledem k tomu, že neexistence či nedostatečná úroveň sociální ochrany samostatně výdělečně činných žen představuje pro ženy, které zakládají podnik, značnou překážku,

1.  oceňuje, že Komise zohlednila jeho požadavky, pokud jde o podporu žen v podnikání a podporu podnikatelského talentu žen, a vyzývá ji, aby tento aspekt začlenila do zavádění iniciativy „Erasmus pro mladé podnikatele“;

2.  s lítostí konstatuje, že ženy při zakládání a řízení podniků čelí problémům zapříčiněným faktory, jako je chabá informovanost, nedostatek kontaktů a špatný přístup k sítím, diskriminace na základě pohlaví a genderové stereotypy, slabá a nepružná nabídka služeb pokud jde o zařízení péče o děti, potíže při slaďování podnikání a rodinných povinností, stejně jako rozdíly v přístupu žen a mužů k podnikání;

3.  vítá novou iniciativu Komise v otázce revize směrnice Rady 86/613/EHS[1] o ženách samostatně výdělečně činných nebo „vypomáhajících manželkách“ a domnívá se, že přizpůsobení se novým skutečnostem přispěje k posílení podnikatelské činnosti žen a k rozšíření počtu osob samostatně výdělečně činných;·

4.  zdůrazňuje skutečnost, že podnikání žen přispěje k tomu, aby se ženy dostaly na pracovní trh, a zlepší jejich hospodářské a sociální postavení; vyjadřuje však politování nad tím, že v této oblasti přetrvávají rozdíly – zejména platové – mezi muži a ženami, a to i přes živý zájem, který ženy projevují, a že procentuální podíl podnikatelek v Evropské unii je stále nízký, což je částečně spojeno s účastí žen na běžném řízení rodinných malých a středních podniků (MSP), jež není uznávána (např. není placena), ale má zásadní význam;

5.  žádá Komisi, aby neprodleně vybudovala pilotní síť podnikatelek a zavedla poradenské programy, jejichž účelem bude podněcovat ženy k zakládání vlastních podniků a poskytovat primární poradenství;

6.   vyzývá členské státy, aby:

- připravily konkrétní podnikatelské vzdělávací programy pro ženy a aby prostřednictvím národních a evropských programů a předáváním osvědčených postupů využívaly inovačního ducha u mládeže, zejména u mladých dívek, a podnikání žen;

- do svých právních předpisů týkajících se zakládání MSP zahrnuly ustanovení, která zaručí rovnocenné právní postavení žen vůči mužům z hlediska vlastnictví v případě založení rodinného podniku;

- podporovaly navazování partnerství mezi vedoucími podniků bez ohledu na to, zda se jedná o ženu či muže, s cílem zamezit diskriminaci žen v podnikatelském prostředí;

7.  vyzývá členské státy, aby zaváděly konzistentní strategie zaměřené na podporu podnikání žen i konkrétní opatření usnadňující dostupnost úvěrů a bankovních služeb pro podnikatelky, zejména pokud jde o mikroúvěry; žádá členské státy a Komisi, aby zajistily, že současná finanční krize nepoškodí MSP, a zejména podnikaní žen;

8.  žádá členské státy, aby zvážily přijetí minimálních standardních pravidel týkajících se práv zaměstnanců na účast a zavedení programů pro rovnost žen a mužů, které musí doplnit statut evropské soukromé společnosti; s cílem zajistit dodržování práv pracovníků na účast navrhuje, že nejvhodnějším řešením by bylo doplnit statut evropské soukromé společnosti o samostatnou směrnici o právech pracovníků na účast, stejně jako v případě evropské společnosti a evropské družstevní společnosti,

9.  žádá Komisi, aby doplnila podrobnější požadavky, zejména pokud jde o přeshraniční dimenzi evropské soukromé společnosti, požadavek na její minimální kapitál, způsob, jakým její řídící orgány budou schopny zohledňovat účast zaměstnanců a zastoupení žen a transparentnost její činnosti;

10. vyzývá členské státy, aby zjednodušily podnikání žen v odvětví MSP, a to zřízením příslušných subjektů pro odborné a finanční poradenství a zařízení pro zvyšování kvalifikace pracujících žen, která plně zohlední aspekty rovnosti žen a mužů, pokud jde o rozvoj podniků, a rozšíření úlohy žen v jejich rodinách a/nebo komunitách;

11. poukazuje na to, že využití nových technologií pomáhá zejména mladým podnikatelkám zamezit administrativním nákladům;

12. vyzývá členské státy, aby podporovaly podniky, které činí opatření prosazující rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o platovou rovnost a přístup k pracovním místům, a usnadňující vytváření rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k odstranění nerovností v oblasti sociální ochrany (zejména ochrana v mateřství) samostatně výdělečně činných žen;

14. uznává, že odborné vzdělávání, výzkum a vývoj podporované v rámci iniciativy „Small Business Act“ musí být dostatečné pružné, aby ženy – zejména ty, které se starají o děti – měly možnost uspokojit své individuální požadavky týkající se pracovní doby;

15. uznává, že veškeré systémy podpory poskytované podnikatelům, a zejména podnikatelkám, včetně odborného vzdělávání a odborné přípravy v oblasti řízení podniků a snadnějšího přístupu ke zdrojům (včetně vybavení, prostor, dopravy a úvěrů) musí být zachovány tak, aby podnikům napomohly překonat počáteční fázi jejich fungování.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	2.12.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	11 0 6
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Urszula Krupa, Pia Elda Locatelli, Astrid Lulling, Siiri Oviir, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Teresa Riera Madurell, Raül Romeva i Rueda, Anne Van Lancker, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Donata Gottardi, Marusya Ivanova Lyubcheva
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Juan Andrés Naranjo Escobar

• [1]  Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (Úř. věst. L 359, 19.12. 1986, s. 58).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	12.2.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	43 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Šarūnas Birutis, Jan Březina, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Pia Elda Locatelli, Eluned Morgan, Antonio Mussa, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Juan Fraile Cantón, Cristina Gutiérrez-Cortines, Gunnar Hökmark, Eija-Riitta Korhola, John Purvis, Vladimir Urutchev