ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracované znění)
19. 2. 2009 - (KOM(2008)0229 – C6-0184/208 – 2008/0090(COD)) - ***I
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Michael Cashman
Navrhovatelka (*): Anneli Jäätteenmäki, Výbor pro ústavní záležitosti
(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu
(Přepracované znění – článek 80a jednacího řádu)
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracované znění)
(KOM(2008)0229 – C6-0184/208 – 2008/0090(COD))
(Postup spolurozhodování – přepracování)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0229),
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 255 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0184/2008),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],
– s ohledem na článek 80a a článek 51 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro mezinárodní obchod a Petičního výboru (A6-0077/2009),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,
B. vzhledem k tomu, že podle příslušného parlamentního výboru rozhodla Komise o postupu přepracování, aniž by informovala ostatní orgány, přičemž pominula literu i ducha usnesení Parlamentu ze dne 4. dubna 2006 obsahujícího doporučení Komisi ohledně přístupu k textům orgánů a institucí EU podle čl. 192 Smlouvy o ES[2], jehož cílem byla podstatná změna nařízení č. 1049/01, a navíc s poukazem na skutečnost, že Komise se dokonce ve svém návrhu odmítla zabývat stěžejními otázkami, které řešil Soudní dvůr v přelomové věci „Turco“[3];
1. schvaluje návrh Komise pozměněný na základě doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise (zahrnující technické úpravy schválené Výborem pro právní záležitosti) a obsahující níže uvedené úpravy;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(3a) Transparentnost by rovněž měla v orgánech a institucích EU přispět k posílení zásad řádné správy, které jsou stanoveny v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie1 („Listiny“). V souladu s těmito zásadami by měly být definovány vnitřní postupy a na uplatňování zásady otevřenosti v praxi by měly být uvolněny náležité finanční a lidské zdroje. _________ 1 Úř. věst. C 302, 14.12.2007, s. 1. |
Odůvodnění | |
V této souvislosti by měly být zohledněny připomínky evropského veřejného ochránce práv. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) V nařízení (ES) č. 1049/2001, které je použitelné ode dne 3. prosince 2001, jsou stanoveny obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Obsah tohoto bodu odůvodnění se vkládá do bodu odůvodnění 6. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 bylo poprvé vyhodnoceno ve zprávě, která byla zveřejněna dne 30. ledna 2004. Dne 9. listopadu 2005 se Komise rozhodla zahájit proces vedoucí k přezkoumání nařízení (ES) č. 1049/2001. Evropský parlament vyzval v rezoluci přijaté dne 4. dubna 2006 Komisi, aby předložila návrhy na změnu nařízení. Dne 18. dubna 2007 Komise zveřejnila zelenou knihu o přezkumu nařízení a zahájila veřejnou konzultaci. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Obsah tohoto bodu odůvodnění se vkládá do bodu odůvodnění 6. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Účelem tohoto nařízení je v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům a stanovit obecné zásady a omezení tohoto přístupu podle čl. 255 odst. 2 Smlouvy o ES. |
(6) Účelem tohoto nařízení je v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům a stanovit obecné zásady a omezení z důvodů veřejného nebo soukromého zájmu, jimiž se tento přístup řídí podle čl. 255 odst. 2 Smlouvy o ES, a zohlednit přitom zkušenosti získané na počátku provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 a usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 obsahujícího doporučení Komisi ohledně přístupu k textům orgánů a institucí EU podle čl. 192 Smlouvy o ES*. Tímto nařízením nejsou dotčena stávající práva členských států, soudních orgánů nebo vyšetřovacích orgánů na přístup k dokumentům. |
|
|
* Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 151. |
Odůvodnění | |
Body odůvodnění 4, 5 a 6 byly sloučeny v jeden bod odůvodnění, v němž jsou stanoveny obecné zásady práva na přístup k dokumentům EU. Jasně je zde uveden odkaz na ustanovení Smlouvy o ES (článek 192), který tvoří právní základ požadavku na předložení návrhu revize nařízení č. 1049/2001, jejž vznesl Evropský parlament na Evropskou komisi. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Podle čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Smlouvy o EU se právo na přístup vztahuje také na dokumenty, které se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Každý orgán musí dodržovat svá bezpečnostní pravidla. |
(8) Podle čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Smlouvy o EU se právo na přístup vztahuje také na dokumenty, které se týkají společné zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. |
Odůvodnění | |
Bezpečnostním pravidlům, která si stanovují jednotlivé orgány, je zvlášť věnován bod odůvodnění 15. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) Rada a Komise vykonávají svou zákonodárnou funkci, jestliže prostřednictvím nařízení, směrnic, rámcových rozhodnutí nebo rozhodnutí na základě příslušných ustanovení Smluv a se zapojením Evropského parlamentu i v rámci přenesených pravomocí přijímají pravidla s obecnou působností, která jsou právně závazná v členských státech nebo pro členské státy. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Co se týče zpřístupňování osobních údajů, měl by se jasně stanovit vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. |
(10) S osobními údaji by měly orgány a instituce Společenství zacházet korektním a transparentním způsobem a měly by plně dodržovat práva subjektů údajů definovaná nařízením (ES) č. 45/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a judikaturou Soudního dvora Evropských společenství („Soudní dvůr“). Orgány a instituce by měly definovat své vnitřní předpisy a řádně přitom zohlednit doporučení evropského inspektora ochrany údajů. |
|
|
Od přijetí nařízení (ES) č. 1049/2001 judikatura Soudního dvora a rozhodnutí a postoje přijaté evropským veřejným ochráncem práv a evropským inspektorem ochrany údajů vyjasnily vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001, a to v tom smyslu, že nařízením, které má být uplatňováno, pokud jde o žádosti o přístup k dokumentům obsahující osobní údaje, je nařízení (ES) č. 1049/2001 a že uplatňování jakýchkoli výjimek z pravidel umožňujících přístup k dokumentům a informacím za účelem ochrany osobních údajů musí vycházet z potřeby chránit soukromí a bezúhonnost osoby. |
Odůvodnění | |
Při provádění právních předpisů upravujících přístup k dokumentům by měla být řádně dodržována práva týkající se osobních údajů, která stanovuje nařízení č. 45/2001, a doporučení, která v této souvislosti vydal evropský inspektor ochrany údajů. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Měl by být poskytnut širší přístup k dokumentům v případech, kdy orgány vykonávají své legislativní funkce, též v rámci přenesených pravomocí, a přitom zachována účinnost rozhodovacího procesu orgánů. Tyto dokumenty by měly být přístupné přímo v co nejširším rozsahu. |
(12) V souladu s demokratickými zásadami vymezenými v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU a v judikatuře Soudního dvora týkající se provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 by měl být poskytnut širší přístup k dokumentům v případech, kdy orgány vykonávají své legislativní funkce, též v rámci přenesených pravomocí. Právní texty by měly být vypracovávány jasně a srozumitelně1 a měly by být zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie; přípravné dokumenty a všechny související informace, což se vztahuje i na právní stanoviska a interinstitucionální postup, by měly být občanům včas zpřístupněny na internetu. |
|
|
Evropský parlament, Rada a Komise by se v souladu s tímto nařízením měly dohodnout na lepších postupech pro tvorbu právních předpisů, lepších modelech a metodách pro jejich vypracovávání i technických řešeních, která by umožnila sledování životního cyklu přípravných dokumentů a jejich sdílení s ostatními orgány a institucemi zapojenými do postupu, a měly by je zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
|
Interinstitucionální dohoda ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1). |
Odůvodnění | |
Pokud jde o různé typy dokumentů a informací, které musí být veřejně přístupné, aby měla veřejnost možnost veškeré legislativní postupy sledovat, měla by být jasně formulována zásada přístupu k dokumentům. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12a) Dokumenty vztahující se k nelegislativním postupům, jako jsou závazná opatření bez obecné působnosti nebo opatření týkající se vnitřní organizace, správní akty, rozpočtová opatření nebo nezávazná opatření politické povahy (jako jsou závěry, doporučení nebo usnesení), by měly být snadno přístupné v souladu se zásadou řádné správy stanovenou v článku 41 Listiny a současně by měla být zachována účinnost rozhodovacího procesu orgánů. U každé kategorie dokumentů by příslušný orgán a případně ostatní přidružené orgány či instituce měly občanům zpřístupnit schéma vnitřních postupů, aby bylo možné zjistit, které organizační jednotky by mohly být za danou věc odpovědné, jakož i jejich pravomoci, stanovené lhůty a adresa kontaktního místa. Se stranami, které jsou do daného postupu zapojeny, je možné dohodnout zvláštní opatření, dokonce i v případě, že nebylo možné udělit veřejný přístup. Orgány by měly řádně zohlednit doporučení vydaná evropským veřejným ochráncem práv. |
Odůvodnění | |
Měla by být rovněž zavedena určitá obecná zásada přístupu veřejnosti k nelegislativním postupům. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12b) Orgány EU by se měly dohodnout na obecných pokynech týkajících se způsobu, jak registrovat své vnitřní dokumenty, jak je klasifikovat a archivovat pro potřeby historie podle zásad vymezených v tomto nařízení. Poté by mělo být zrušeno nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ze dne 1. února 1983 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti*. |
|
|
* Úř. věst. L 43, 15.2.1983, s. 1. |
Odůvodnění | |
Toto nařízení by rovněž mělo stanovit právní rámec pro registraci, klasifikaci a archivaci dokumentů. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) Interinstitucionální rejstřík lobbistů a jiných zúčastněných stran je přirozeným nástrojem na podporu otevřenosti a transparentnosti v legislativním procesu. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Aby se zajistilo plné uplatnění tohoto nařízení na veškeré činnosti Unie, měly by všechny subjekty vytvořené orgány uplatňovat zásady, které stanoví toto nařízení. |
(14) Aby se zajistilo plné uplatnění tohoto nařízení na veškeré činnosti Unie, měly by všechny subjekty vytvořené orgány uplatňovat zásady, které stanoví toto nařízení. Všechny ostatní instituce EU jsou vyzvány k tomu, aby přijaly srovnatelná opatření v souladu s článkem 1 Smlouvy o EU. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) S některými dokumenty je třeba kvůli jejich velice citlivému obsahu zacházet zvláštním způsobem. Způsoby informování Evropského parlamentu o obsahu těchto dokumentů by měla upravovat interinstitucionální dohoda. |
(15) Pro případy, kdy EU zachází s utajovanými informacemi, je vhodné zřídit komplexní bezpečnostní systém, aby bylo možné rozvíjet činnost orgánů v oblastech, které vyžadují určitý stupeň důvěrnosti. Termín „utajované informace EU“ by měl označovat jakékoli informace a materiály, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo v různé míře ohrozit zájmy EU nebo zájmy jednoho či více členských států nezávisle na tom, zda tyto informace pocházejí z EU nebo z členských států, třetích zemí nebo od mezinárodních organizací. V souladu s demokratickými zásadami uvedenými v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU by měl mít Evropský parlament přístup k utajovaným informacím EU, zejména pokud je takový přístup nezbytný pro výkon legislativních nebo nelegislativních povinností, které jsou mu svěřeny na základě Smluv. |
Odůvodnění | |
Pokud jde o zacházení s důvěrnými informacemi, měla by být stanovena jasná pravidla pro utajované informace, která budou pro všechny orgány společná. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Aby se zlepšila průhlednost práce orgánů, měly by Evropský parlament, Rada a Komise zpřístupnit nejen dokumenty, které orgány vytvoří, ale i dokumenty, které obdrží. V této souvislosti je třeba připomenout, že prohlášení č. 35 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy stanoví, že členský stát může Komisi nebo Radu požádat, aby nepředávaly dokument třetím osobám pocházejícím z tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu. |
(16) Aby se zlepšila průhlednost práce orgánů, měly by Evropský parlament, Rada a Komise zpřístupnit nejen dokumenty, které orgány vytvoří, ale i dokumenty, které obdrží. Členský stát může Evropský parlament, Komisi nebo Radu požádat, aby nepředávaly dokument pocházející z tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu třetím osobám vně samotných orgánů. Pokud je taková žádost zamítnuta, musí orgán, který žádost obdržel, uvést důvody zamítnutí. Podle článku 296 Smlouvy o ES není žádný členský stát povinen poskytovat informace, jejichž zpřístupnění považuje za neslučitelné se základními zájmy své bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Má-li se zajistit přístup veřejnosti k dokumentům EU, měla by být rovněž vypracována zvláštní pravidla pro dokumenty, které orgány EU obdrží od třetích stran. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) V zásadě by měly být veřejnosti přístupné všechny dokumenty orgánů. Je však třeba chránit některé veřejné a soukromé zájmy prostřednictvím výjimek. Orgány by měly mít právo chránit své vnitřní konzultace a porady tam, kde je to třeba k zabezpečení jejich způsobilosti provádět své úkoly. Při posuzování výjimek by měly orgány ve všech oblastech činnosti Unie brát v úvahu zásady právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů. |
(17) V zásadě všechny dokumenty, které orgány vytvoří nebo obdrží a které se vztahují k jejich činnosti, by měly být zaregistrovány a zpřístupněny veřejnosti. Aniž je dotčena kontrola ze strany Evropského parlamentu, přístup k celému dokumentu nebo k jeho části by však mohl být odložen. |
Odůvodnění | |
Je důležité upřesnit, že všechny dokumenty, které vytvoří orgány EU nebo kterými se tyto orgány zabývají, by v zásadě měly být přístupné veřejnosti. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) Všechna pravidla přístupu k dokumentům orgánů musí být v souladu s tímto nařízením. |
(18) Toto nařízení podrobně uvádí obecné zásady a omezení z důvodů veřejného nebo soukromého zájmu, podle čl. 255 odst. 2 Smlouvy o ES, a upravuje právo přístupu k dokumentům, jež musí splňovat veškerá další pravidla EU. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(18a) Orgány by měly zajistit, aby vývoj informačních technologií usnadnil uplatňování práva na přístup k dokumentům a nevedl k omezení množství informací dostupných pro veřejnost. |
Odůvodnění | |
Pokrok v informačních technologiích může mít na přístup veřejnosti k dokumentům jak pozitivní, tak negativní dopad. Orgány by se měly snažit posilovat pozitivní důsledky a minimalizovat negativní dopady. Změnou definice dokumentů v článku 3 se umožňuje přístup k informacím v elektronických databázích a v pozměňovacím návrhu k článku 15 je navrženo zavedení obecné povinnosti poskytovat správné informace. Tyto pozměňovací návrhy rovněž umožňují zohlednit právo na řádnou správu, jež stanoví článek 41 Listiny základních práv. | |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Aby se zajistilo úplné dodržování práva na přístup, mělo by se používat dvoufázové správní řízení s další možností obrácení se na soud nebo podání stížnosti veřejnému ochránci práv. |
(19) Aby se zajistilo úplné dodržování a zjednodušení práva občanů na přístup: |
|
|
– měly by být texty a informace vztahující se k legislativním postupům rovněž přístupné elektronickou cestou v Úředním věstníku a přípravné dokumenty by měly být přístupné v interinstitucionálním, denně aktualizovaném rejstříku, který by poskytoval příslušné informace/dokumenty ke každému postupu; |
|
|
– měly by být ostatní dokumenty nebo alespoň relevantní odkazy na ně přístupné prostřednictvím rejstříku orgánu. Pro přístup k dokumentům, které nejsou přímo přístupné, bez ohledu na to, zda jsou utajované, by se mělo používat dvoufázové správní řízení. |
|
|
Zamítnutí ze strany orgánu by mělo být napadnutelné soudní cestou nebo prostřednictvím evropského veřejného ochránce práv. |
|
|
Orgány by se měly snažit uplatňovat koordinovaným způsobem politiku pro opakované použití informací vztahujících se k orgánu EU ve veřejném sektoru, jak to členské státy činí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru1. |
|
|
1 Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) Každý orgán by měl přijmout opatření nutná k informování veřejnosti o platných předpisech a k vyškolení svých zaměstnanců, aby pomáhali občanům při výkonu jejich práv vyplývajících z tohoto nařízení. Aby mohli občané snadněji uplatňovat svá práva, měl by každý orgán poskytnout přístup k rejstříku dokumentů. |
(20) Dané orgány by měly konzistentně a koordinovaně informovat veřejnost o opatřeních přijatých k provedení tohoto nařízení a vyškolit své zaměstnance, aby pomáhali občanům při výkonu jejich práv vyplývajících z tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) Ačkoliv záměrem ani účinkem tohoto nařízení není měnit vnitrostátní právní předpisy o přístupu k dokumentům, je nicméně zřejmé, že kvůli zásadě loajální spolupráce, kterou se řídí vztahy mezi orgány a členskými státy, musí členské státy dbát na to, aby nebránily řádnému uplatňování tohoto nařízení a respektovaly bezpečnostní pravidla orgánů. |
(21) Ačkoliv záměrem ani účinkem tohoto nařízení není měnit vnitrostátní právní předpisy o přístupu k dokumentům, je nicméně zřejmé, že kvůli zásadě loajální spolupráce, kterou se řídí vztahy mezi orgány a členskými státy, by měly členské státy poskytnout svým občanům na vnitrostátní úrovni přinejmenším stejnou míru transparentnosti, jaká je jim poskytována na úrovni EU při provádění pravidel EU. |
|
|
Ze stejného důvodu, a aniž je dotčena kontrola ze strany parlamentů na vnitrostátní úrovni, by členské státy měly dbát na to, aby nebránily zpracování utajovaných dokumentů EU. |
Odůvodnění | |
Legislativu a politiku EU provádí zejména orgány členských států. Výměna názorů o osvědčených postupech na úrovni členských států, pokud jde o přístup k dokumentům a informacím vztahujícím se k EU, by mohla zvýšit schopnost občanů porozumět tomu, jak Unie funguje, a tuto činnost sledovat. | |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Tímto nařízením nejsou dotčena stávající práva členských států, soudních orgánů nebo vyšetřovacích orgánů na přístup k dokumentům. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Tento bod odůvodnění je sloučen s bodem odůvodnění 6. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(22a) Pomocí doplnění tohoto nařízení by Komise měla navrhnout nástroj, který by přijal Evropský parlament a Rada, týkající se společných pravidel pro opakované použití informací a dokumentů, které má orgán v držení, a obdobně uplatňující zásady stanovené směrnicí 2003/98/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(23) Podle čl. 255 odst. 3 Smlouvy o ES stanoví každý orgán ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům, |
(23) Podle čl. 255 odst. 3 Smlouvy o ES a podle zásad a pravidel stanovených tímto nařízením stanoví každý orgán ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 1 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES tak, aby se veřejnosti poskytnul co nejširší přístup k takovým dokumentům; |
a) vymezit v souladu s článkem 255 Smlouvy o ES zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“), jakož i všech agentur a subjektů zřízených těmito orgány, aby se poskytnul co nejširší přístup k takovým dokumentům; |
Odůvodnění | |
Jelikož toto nařízení poskytuje právní rámec, kterým se provádí článek 255 Smlouvy o ES, je třeba jej uvést. Začne také sloužit jako právní odkaz pro postup v oblasti přístupu k dokumentům nejen Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady, ale rovněž pro ostatní orgány a instituce. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) podporovat řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům. |
c) podporovat transparentní a řádnou správní praxi v orgánech s cílem zlepšit přístup k jejich dokumentům. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 1 – písm. c a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ca) zřídit společným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady na návrh řídícího výboru Úřadu pro úřední tisky EU1 Úřední věstník Evropské unie. Na interinstitucionálním základě se vytvoří další nástroje jako veřejné rejstříky a zvláštní správní postupy, které zajistí co nejsnazší výkon tohoto práva. |
|
|
¹ Viz článek 7 SEK(2008)2109. |
Odůvodnění | |
Je důležité uvést nástroje, jejichž prostřednictvím se právo přístupu k dokumentům orgánů provádí. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 2 – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Oprávněné osoby a oblast působnosti |
Oprávněné osoby |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Všechny fyzické a právnické osoby mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
1. Všechny fyzické a právnické osoby či sdružení právnických nebo fyzických osob mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
Odůvodnění | |
Tento odkaz je určen např. pro skupiny občanů. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení , které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi a rozhodnutími, jež spadají do jeho působnosti, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Aniž jsou dotčeny články 4 a 9, zpřístupní se dokumenty veřejnosti buď na písemnou žádost, nebo přímo v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Přímo přístupné mají být v souladu s článkem 12 zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1 podléhají zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Toto nařízení se nevztahuje na dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6. Aniž jsou dotčena zvláštní práva na přístup zájemcům k dokumentům, která jsou založena právem ES, dokumenty tvořící součást vyšetřovacího správního spisu nebo spisu k řízení v souvislosti s aktem individuálního rozsahu nejsou přístupné veřejnosti, dokud vyšetřování není uzavřeno nebo o aktu není rozhodnuto s definitivní platností. Dokumenty obsahující shromážděné informace nebo informace, které orgán získal od fyzických nebo právnických osob v rámci takového vyšetřování, nejsou přístupné veřejnosti. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Toto nařízení se nedotýká práv na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která vyplývají z mezinárodních úmluv nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Článek 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 2a Oblast působnosti |
|
|
1. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. |
|
|
2. Dokumenty se zpřístupní veřejnosti buď v elektronické podobě v Úředním věstníku Evropské unie či prostřednictvím rejstříku oficiálního orgánu nebo na písemnou žádost. |
|
|
V souladu s článkem 5a jsou přímo zpřístupněny dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu. |
|
|
3. Tímto nařízením nejsou dotčena rozšířená práva na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která mohou vyplývat z mezinárodních právních nástrojů nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení, nebo z právních předpisů členských států. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) „dokumentem“ rozumí obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) , který orgán vytvoří a formálně jej zašle jednomu nebo několika příjemcům, nebo který jiným způsobem zaregistruje, nebo který orgán obdrží; údaje obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat se považují za dokumenty, pokud je lze zpracovat formou výtisku nebo kopie v elektronickém formátu pomocí dostupných nástrojů pro využívání systému; |
a) „dokumentem“ rozumí údaje nebo obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) týkající se záležitosti, která se vztahuje k politikám, činnostem a rozhodnutím, jež spadají do oblasti působnosti orgánu; informace obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a získávání dat (včetně externích systémů používaných při činnosti orgánu) představují dokument nebo dokumenty. Orgán, který má v úmyslu vytvořit nový elektronický systém k ukládání nebo stávající systém podstatně změnit, vyhodnotí jeho pravděpodobný dopad na právo přístupu, jež je tímto nařízením zaručeno, a jedná tak, aby se zasadil o podporu transparentnosti. |
|
|
Funkce pro sběr informací uložených orgánem v elektronických systémech k ukládání údajů jsou přizpůsobovány tak, aby splňovaly opakující se žádosti ze strany veřejnosti, které nelze splnit pomocí stávajících dostupných nástrojů pro využívání systému; |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
aa) „utajovanými dokumenty“ rozumějí dokumenty, jejichž zpřístupnění by mohlo narušit ochranu zásadních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států, zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí, a které mohou částečně nebo úplně podléhat utajení; |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a b (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ab) „legislativními dokumenty“ rozumějí dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu postupů přijímání aktů, včetně aktů přijímaných v rámci přenesených pravomocí, které jsou v členských státech nebo pro členské státy právně závazné a pro jejichž přijetí Smlouva stanovuje, a to i na dobrovolném základě, zásah nebo zapojení ze strany Evropského parlamentu; |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a c (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ac) „nelegislativními dokumenty“ rozumějí dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu postupů přijímání nezávazných aktů, jako jsou závěry, doporučení či usnesení nebo akty, které jsou v členských státech nebo pro členské státy právně závazné, jež však nemají obecnou působnost, jakou mají akty uvedené v písm. ab); |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a d (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ad) „správními dokumenty“ rozumějí dokumenty vztahující se k rozhodovacímu procesu ogránů nebo opatření týkající se organizačních, správních nebo rozpočtových věcí, které jsou pro daný orgán vnitřními věcmi; |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a e (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ae) „archivem“ rozumí nástroj orgánu určený pro strukturované řízení registrace všech dokumentů daného orgánu, které se vztahují k probíhajícímu nebo v nedávné době uzavřenému postupu; |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a f (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
af) „historickým archivem“ rozumí ta část archivu orgánů, která byla na základě podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1a vyčleněna pro trvalé uchovávání; |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 3 – pododstavec 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Podrobný seznam všech kategorií aktů, na něž se vztahují definice v písm. a) až ad), se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů. Orgány se rovněž dohodnou na společných kritériích pro archivaci, která zveřejní. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Článek 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 3a Utajované dokumenty |
|
|
1. Pokud pro to existují důvody veřejného zájmu podle čl. 4 odst. 1 a aniž je dotčena parlamentní kontrola na evropské nebo vnitrostátní úrovni, je dokument označen orgánem jako utajený tehdy, jestliže by jeho zpřístupnění mohlo narušit ochranu zásadních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států. |
|
|
Informace se podle stupně utajení klasifikují takto: |
|
|
a) „EU TOP SECRET“ (EU – přísně tajné): tento stupeň se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo mimořádně závažně poškodit zásadní zájmy Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států; |
|
|
b) „EU SECRET“ (EU – tajné): tento stupeň se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo vážně poškodit zásadní zájmy Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států; |
|
|
c) „EU CONFIDENTIAL“ (EU – důvěrné): tento stupeň se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo poškodit zásadní zájmy Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států; |
|
|
d) „EU RESTRICTED“ (EU – vyhrazené): tento stupeň se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné zpřístupnění by mohlo být nevýhodné pro zájmy Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států; |
|
|
2. Informace podléhají utajení pouze tehdy, je-li to nezbytné. |
|
|
Je-li to možné, uvede původce na utajovaný dokument datum nebo lhůtu, od kdy lze snížit stupeň utajení nebo odtajnit skutečnosti, které obsahuje. |
|
|
Jinak posuzuje tuto otázku nejméně každých pět let, aby zjistil, zda je původní stupeň utajení nadále nezbytný. |
|
|
Stupeň utajení je jasně a řádně vyznačen a je dodržován pouze po dobu, po kterou dané informace vyžadují ochranu. |
|
|
Odpovědnost za označení informace stupněm utajení a za veškerá jeho následná snížení nebo odtajnění informace nese výhradně orgán, jenž je jejím původcem, nebo orgán, který utajovaný dokument obdržel od třetí strany nebo jiného orgánu. |
|
|
3. Aniž je dotčeno právo přístupu ostatních orgánů EU, utajované dokumenty jsou třetím stranám poskytovány pouze se souhlasem jejich původce. |
|
|
Orgán, který takový přístup odepře, však pro své rozhodnutí uvede důvody, a to způsobem, který nepoškodí zájmy, jež chrání čl. 4 odst. 1. |
|
|
Pokud je do zpracování utajovaného dokumentu zapojen více než jeden orgán, je stupeň utajení přidělen na stejném základě, a jestliže se orgány v náhledu na poskytovanou ochranu různí, přistoupí se k vyjednávání. |
|
|
Dokumenty týkající se legislativních postupů nepodléhají utajení; prováděcí opatření podléhají utajení před tím, než jsou přijaty, pokud je utajení nezbytné a jeho záměrem je zabránit nežádoucím účinkům na samotné opatření. Mezinárodní dohody týkající se sdílení důvěrných informací uzavírané jménem Evropské unie nebo jménem Společenství by neměly třetí zemi nebo mezinárodní organizaci udělovat právo zabránit přístupu Evropského parlamentu k důvěrným informacím. |
|
|
4. Žádosti o přístup k utajovaným dokumentům vyřizují postupy uvedenými v článcích 7 a 8 pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Tyto osoby také posuzují, jaké odkazy na utajované dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti. |
|
|
5. Utajované dokumenty se zaznamenávají do rejstříku orgánu nebo se zpřístupňují pouze se souhlasem jejich původce. |
|
|
6. Orgán, který se rozhodne odepřít přístup k utajovanému dokumentu, své rozhodnutí odůvodní způsobem, který nepoškodí zájmy, jež jsou chráněny výjimkami stanovenými v čl. 4 odst. 1. |
|
|
7. Aniž je dotčena parlamentní kontrola na vnitrostátní úrovni, přijmou členské státy opatření vhodná k zajištění toho, aby byly při vyřizování žádostí o utajované dokumenty EU dodržovány zásady stanovené v tomto nařízení. |
|
|
8. Bezpečnostní pravidla orgánů týkající se utajovaných dokumentů se zveřejní. |
|
|
9. Přístup Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům zajišťuje zvláštní výbor pro dohled, jejž tvoří poslanci jmenovaní |
|
|
Konferencí předsedů. Tito poslanci podléhají zvláštnímu postupu schvalování a podstoupí slavnostní přísahu, že žádným způsobem nevyzradí obsah jim zpřístupněných informací. |
|
|
Evropský parlament zavede ve svých vnitřních předpisech a v souladu s povinnostmi, které mu udělují Smlouvy, bezpečnostní normy a sankce rovnocenné těm, které jsou stanoveny ve vnitřních bezpečnostních předpisech Rady a Komise. |
Odůvodnění | |
Utajované dokumenty je nutné definovat a před stanovením výjimek je nutné zohlednit zvláštní ustanovení pro zacházení s těmito dokumenty. (Viz např. případ vytváření seznamů teroristů.) | |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 4 – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Výjimky |
Obecné výjimky z práva přístupu |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: veřejného zájmu, pokud jde o: |
1. Aniž jsou dotčeny případy uvedené v článku 3a, orgány odepřout přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany veřejného zájmu, pokud jde o: |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) veřejnou bezpečnost včetně bezpečnosti fyzických a právnických osob; |
a) vnitřní veřejnou bezpečnost Evropské unie nebo jednoho či více jejích členských států; |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: |
2. Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany soukromého zájmu spojeného s: |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) soukromím nebo integritou jednotlivce v souladu s příslušnými předpisy na ochranu osobních údajů vztahujícími se na orgány, jak jsou stanoveny v článku 286 Smlouvy o ES, i v souladu se zásadou transparentní a řádné správy stanovenou v článku 1 písm. c); |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) právního poradenství a soudního, rozhodčího a smírčího řízení; |
c) právním poradenstvím a soudním řízením s výjimkou postupů vedoucích k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu; |
Odůvodnění | |
Soudní dvůr uvedl ve svém rozsudku v případu Turco, že zpřístupňování právního poradenství v legislativních iniciativách zvyšuje transparentnost a otevřenost legislativního procesu a posiluje demokratická práva Evropských občanů. | |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) objektivity a nestrannosti výběrových řízení. |
e) objektivitou a nestranností postupů zadávání veřejných zakázek až do doby rozhodnutí veřejného zadavatele nebo v případě výběrové komise při řízení vedoucímu k náboru zaměstnanců až do doby rozhodnutí jmenovacího orgánu. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Přístup k následujícím dokumentům se odepře, pokud by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu. |
vypouští se |
|
a) dokumenty související se záležitostí, v jejímž případě nebylo přijato rozhodnutí; |
|
|
b) dokumenty , které obsahují stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu i po přijetí rozhodnutí. |
|
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Výjimky podle odstavce 2 a 3 se použijí, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Pokud jde o odst. 2 písm. a), má se za to, že převažující veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, kdy se požadované informace týkají emisí do životního prostředí. |
4. Výjimky podle odstavce 2 a 3 se použijí, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Významný veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, kdy požadované dokumenty byly vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů obecného významu. Při posuzování veřejného zájmu získá zvláštní váhu skutečnost, že požadované dokumenty se týkají ochrany základních práv nebo práva na život ve zdravém životním prostředí. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. Dokumenty, jejichž zpřístupněním by vzniklo riziko pro hodnoty ochrany životního prostředí, k nimž patří například místa rozmnožování vzácných druhů, se zpřístupní podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství1. |
|
|
______________________________ 1 Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. |
Odůvodnění | |
Článek 4a (nový) se vkládá s cílem plně zohlednit Aarhuskou úmluvu a zásady vyjádřené v rozsudku ve věci Turco (C-39/05 P a C-52/05). | |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Výjimky uvedené v tomto článku se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu. Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimky, které se vztahují k ochraně osobních údajů nebo obchodním zájmům, a v případě citlivých dokumentů lze výjimky uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. |
7. Výjimky uvedené v tomto článku se neuplatňují na dokumenty předávané v rámci postupů vedoucích k přijetí legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu. Výjimky se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu. Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimku, která se vztahuje k soukromí nebo integritě jednotlivce, lze výjimku uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
7a. Výjimky, jak je stanoví tento článek, nelze vykládat tak, že se vztahují na informace veřejného zájmu v souvislosti s příjemci finančních prostředků z fondů Evropské unie, jež jsou dostupné v rámci systému finanční transparentnosti. |
Odůvodnění | |
Tyto informace by mohly být vykládány jako informace obchodní povahy, pokud jsou příjemcem obchodní společnosti. | |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 5 – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Konzultace |
Konzultace se třetími stranami |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. U dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit výjimku uvedenou v článku 4, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn. |
1. Co se týče dokumentů třetích osob, orgány tyto dokumenty zpřístupní bez konzultace s jejich původcem, jestliže je zřejmé, že se na ně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v tomto nařízení. Třetí osoba je konzultována, jestliže si tato osoba při odevzdání dokumentu vyžádala, aby s ním bylo nakládáno zvláštním způsobem, pro posouzení, zda se má uplatnit výjimka podle tohoto nařízení. Dokumenty, jež jsou orgánům poskytnuty za účelem ovlivnění tvorby politiky, by měly být zveřejňovány. |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu, |
2. Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu: |
|
|
– který nebyl předán členským státem z pozice člena Rady nebo |
|
kromě dokumentů předaných v rámci postupů vedoucích k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu, konzultují se orgány členského státu. Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4 nebo podle zvláštních ustanovení v jeho vlastních právních předpisech, které brání zveřejnění dotyčného dokumentu. Orgán zhodnotí přiměřenost důvodů, které členský stát uvede, pokud se zakládají na výjimkách podle tohoto nařízení. |
– který se netýká informací předložených Komisi ohledně provádění právních předpisů ES |
|
|
konzultují se orgány členského státu. Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4 nebo v rovnocenných ustanoveních v jeho vlastních právních předpisech nebo nepředloží na základě čl. 296 odst. 1 písm. a) Smlouvy o ES námitku, že by zveřejnění ohrožovalo jeho základní bezpečnostní zájmy. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Pokud členský stát obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, konzultuje daný orgán, aby přijal rozhodnutí, které neohrozí cíle tohoto nařízení, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zveřejněn. Členský stát může místo toho orgánu žádost postoupit. |
3. Aniž je dotčena parlamentní kontrola na vnitrostátní úrovni, pokud členský stát obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, konzultuje daný orgán, aby přijal rozhodnutí, které neohrozí cíle tohoto nařízení, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zveřejněn. Členský stát může místo toho orgánu žádost postoupit. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 5a Transparentnost legislativy |
|
|
1. V souladu s demokratickými zásadami vymezenými v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU a v souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 poskytnou orgány vykonávající své legislativní funkce, i v rámci přenesených pravomocí, co nejširší přístup ke své činnosti. |
|
|
2. Dokumenty týkající se jejich legislativních programů, předběžných konzultací s občanskou společností, posouzení dopadu a jakýchkoli dalších přípravných dokumentů vztahujících se k legislativním postupům se zpřístupní na uživatelsky příjemných interinstitucionálních internetových stránkách a zveřejní se ve zvláštní řadě Úředního věstníku Evropské unie. |
|
|
3. Při provádění tohoto nařízení jsou legislativní návrhy i jiné právní texty EU vypracovávány jasně a srozumitelně, přičemž se orgány dohodnou na společných pokynech a modelech pro tvorbu právních předpisů, které v souladu s příslušnou judikaturou Soudního dvora zvýší právní jistotu. |
|
|
4. Každý orgán nebo subjekt zapojený do procesu rozhodování zveřejní v průběhu legislativního postupu své přípravné dokumenty a veškeré související informace, včetně právních stanovisek, ve zvláštní řadě Úředního věstníku Evropské unie a na společných internetových stránkách zachycujících životní cyklus příslušného postupu. |
|
|
5. Legislativní akty se po svém přijetí zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, jak stanoví článek 13. |
|
|
6. Vzhledem k zásadě loajální spolupráce, kterou se řídí vztahy mezi orgány a členskými státy, poskytnou členské státy svým občanům na vnitrostátní úrovni přinejmenším stejnou míru transparentnosti, jaká je jim poskytována na úrovni EU, tím, že ve svých úředních věstnících včas a jasným způsobem zveřejní znění nebo referenční údaje vnitrostátních předpisů, jimiž provádějí akty orgánů EU. |
|
|
7. Zveřejní se veškeré iniciativy nebo dokumenty poskytnuté kteroukoli zúčastněnou stranou s cílem jakkoli ovlivnit rozhodovací proces. |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pokud žádost není dostatečně přesná , nebo pokud požadované dokumenty nelze identifikovat, orgán žadatele požádá, aby žádost vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace o použití veřejných rejstříků dokumentů. Lhůty uvedené v článku 7 a 8 začínají plynout, jakmile orgán obdrží požadovaná vysvětlení. |
2. Pokud žádost není dostatečně přesná, orgán žadatele ve lhůtě 15 pracovních dnů požádá, aby žádost vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace o použití veřejných rejstříků dokumentů. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí žadateli důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu podat potvrzující žádost podle odstavce 4 tohoto článku. |
1. Žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Nejdéle do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí žadateli důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu podat potvrzující žádost podle odstavce 4 tohoto článku. |
Odůvodnění | |
Různé časové rámce by měly být vykládány jako maximální časové lhůty. | |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. |
2. Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena o nejvýše 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. |
Odůvodnění | |
Různé časové rámce by měly být vykládány jako maximální časové lhůty. | |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel do 15 dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko. |
3. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel, jestliže zpochybňuje, zda budou odpovídající zájmy skutečně ohroženy, a/nebo tvrdí, že existuje převažující zájem na zveřejnění, požádat evropského veřejného ochránce práv, aby poskytl nezávislý a objektivní názor ve věci ohrožení a/nebo převažujícího veřejného zájmu. Pokud orgán po obdržení stanoviska evropského veřejného ochránce práv potvrdí úplné nebo částečné zamítnutí žádosti, může žadatel nejdéle do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko. |
Odůvodnění | |
Čl. 7 odst. 3 se pozměňuje s cílem zahrnout postup, který se použije, pokud má žadatel pochybnosti v otázce toho, zda jsou zájmy ohroženy, a/nebo pokud tvrdí, že existuje převažující zájem na zveřejnění. Veřejný ochránce práv by mohl posuzovat otázky ohrožení nebo veřejného zájmu a podávat o tom zprávu orgánům a žadateli. | |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 30 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít. |
1. Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít. |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. |
2. Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena nejvýše o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. |
Odůvodnění | |
Různé časové rámce by měly být vykládány jako maximální časové lhůty. | |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 9 |
vypouští se |
|
Zacházení s citlivými dokumenty |
|
|
1. Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí. |
|
|
2. Žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují postupy uvedenými v článcích 7 a 8 pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, posuzují tyto osoby také to, které odkazy na citlivé dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti. |
|
|
3. Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku a uvolňují pouze se souhlasem jejich původce. |
|
|
4. Každé rozhodnutí některého orgánu o odepření přístupu k citlivému dokumentu je odůvodněno způsobem, který nepoškodí zájmy, jež chrání článek 4. |
|
|
5. Členské státy učiní opatření vhodná k zajištění toho, aby byly při vyřizování žádostí o citlivé dokumenty dodrženy zásady uvedené v tomto článku a v článku 4. |
|
|
6. Pravidla orgánů týkající se citlivých dokumentů se zveřejní. |
|
|
7. Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. |
|
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, kopie, která nemá více než 20 stran formátu A4, a přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku jsou bezplatné. |
4. Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, kopie, která nemá více než 20 stran formátu A4, a přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku jsou bezplatné. V případě výtisků nebo dokumentů v elektronickém formátu, které se zakládají na informacích obsažených v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat, je možné žadateli vyúčtovat rovněž skutečné náklady na vyhledání a získání dokumentu nebo dokumentů. Jestliže orgán již daný dokument nebo dokumenty poskytl, nesmějí být žádné dodatečné poplatky účtovány. O výši a způsobu výpočtu veškerých poplatků je žadatel předem informován. |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Orgány neprodleně přijmou opatření k vytvoření rejstříku, jenž má být funkční nejpozději 3. června 2002. |
3. Aniž jsou dotčena vnitřní pravidla orgánů, obsahuje rejstřík nebo systém rejstříků (v případě několika rejstříků v rámci jednoho orgánu) každého orgánu zejména odkazy na: |
|
|
– přijímané a odesílané dokumenty a úřední poštu orgánů, pokud tato pošta spadá do definice podle čl. 3 písm. a), |
|
|
– pořady jednání a zápisy ze schůzí, dokumenty připravené k rozdání před schůzemi a další dokumenty rozdané během schůzí. |
|
|
Každý orgán: |
|
|
– do ...* přijme a zveřejní vnitřní pravidla pro registraci dokumentů, |
|
|
– do ...** zajistí, aby byl jeho rejstřík plně funkční. |
|
|
___________ *Šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. **Jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Odůvodnění | |
Není nezbytné ani praktické registrovat vše, co spadá do široké definice „dokumentu“ v článku 3. Nové znění stanoví zásady ohledně toho, jaké dokumenty musejí být registrovány, a vyžaduje, aby každý orgán přijal a zveřejnil konkrétnější vnitřní pravidla k provádění těchto zásad. | |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. -1 (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
-1. Orgány v co největší míře přímo zpřístupní veřejnosti dokumenty v elektronické podobě nebo prostřednictvím rejstříku, a to v souladu s pravidly příslušného orgánu. |
Odůvodnění | |
Současná úroveň by neměla být s ohledem na nelegislativní dokumenty snižována. | |
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních akty obecného významu jsou s výhradou článků 4 a 9 veřejnosti přímo přístupné. |
1. Dokumenty orgánů jsou přímo přístupné veřejnosti v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku, a to zejména ty, které byly vytvořené nebo obdržené v průběhu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů obecného významu. |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Každý orgán stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentů jsou přímo přístupné veřejnosti. |
4. Orgány pro své rejstříky dokumentů vytvoří společné rozhraní, a zajistí zejména jediný přístupový bod pro přímý přístup k dokumentům, jež byly vypracovány nebo obdrženy v průběhu procesu přijímání legislativních nebo nelegislativních aktů obecného významu. |
Odůvodnění | |
Čl. 12 odst. 4 je pozměněn tak, aby obsahoval doporučení 5 usnesení ke zprávě M. Cashmana s cílem zlepšit stávající standardy. | |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Článek 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1. V souladu se zásadami, které stanovuje toto nařízení, se orgány dohodnou na skladbě a úpravě Úředního věstníku Evropské unie, přičemž zohlední předchozí interinstitucionální dohodu. |
|
1. Kromě aktů uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES a v čl. 163 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se v Úředním věstníku zveřejňují tyto dokumenty, s výhradou článků 4 a 9 tohoto nařízení: |
Kromě aktů uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES a v čl. 163 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se v Úředním věstníku zveřejňují tyto dokumenty, s výhradou článku 4 tohoto nařízení: |
|
a) návrhy Komise; |
|
|
b) společné postoje zaujaté Radou postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a jejich odůvodnění a postoje Evropského parlamentu v rámci těchto postupů; |
a) společné postoje zaujaté Radou postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a jejich odůvodnění a postoje Evropského parlamentu v rámci těchto postupů; |
|
c) rámcová rozhodnutí a rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
b) jiné směrnice než ty, které jsou uvedeny v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, jiná rozhodnutí než ta, která jsou uvedena v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, doporučení a stanoviska; |
|
d) úmluvy vypracované Radou podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
|
|
e) smlouvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES; |
c) smlouvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES; |
|
f) mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím nebo podle článku 24 Smlouvy o EU. |
d) mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím nebo podle článku 24 Smlouvy o EU. |
|
2. Pokud je to možné, zveřejňují se v Úředním věstníku tyto dokumenty: |
|
|
a) podněty podané Radě členským státem podle čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
|
|
b) společné postoje podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
e) společné postoje podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
|
c) směrnice jiné než uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, rozhodnutí jiná než uvedená v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, doporučení a stanoviska. |
f) rámcová rozhodnutí a rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
|
|
g) úmluvy vypracované Radou podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
|
3. Každý orgán může ve svém jednacím řádu stanovit, které další dokumenty mají být zveřejňovány v Úředním věstníku. |
2. Každý orgán se dohodne na způsobu, jakým budou ostatní orgány a instituce zveřejňovat jiné dokumenty než ty, které jsou uvedeny výše. |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Článek 14 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 14a |
|
|
Úředník pro oblast informací |
|
|
1. Každé generální ředitelství v rámci všech orgánů jmenuje úředníka pro oblast informací, který bude odpovědný za dodržování ustanovení tohoto nařízení a za řádnou správní praxi daného generálního ředitelství. |
|
|
2. Úředník pro oblast informací rozhoduje o tom, jaké informace je účelné podat veřejnosti, pokud jde o: |
|
|
a) provádění tohoto nařízení, |
|
|
b) řádnou správu |
|
|
a zajistí šíření těchto informací ve vhodné podobě a vhodným způsobem. |
|
|
3. Úředník pro oblast informací posuzuje, zda se služby v generálním ředitelství, v němž působí, řídí řádnou správou. |
|
|
4. Úředník pro oblast informací může žadatele o informace odkázat na jiné ředitelství, jestliže příslušné informace nespadají do působnosti daného ředitelství, nýbrž do působnosti jiného ředitelství v rámci téhož orgánu, za předpokladu, že daný úředník má takové informace k dispozici. |
|
|
5. Úředník pro oblast informací může záležitosti týkající se správného a řádného provádění tohoto nařízení případně konzultovat s evropským veřejným ochráncem práv. |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Článek 14 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 14b Sankce |
|
|
Jakékoli porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení, ať úmyslné nebo z nedbalosti, vystavuje úředníky nebo ostatní zaměstnance orgánů disciplinárním postihům v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve služebním řádu úředníků Evropských společenství a v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a ve vnitřních předpisech orgánů. |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 15 – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Správní postupy v orgánech |
Správní postupy v orgánech týkající se transparentnosti |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. |
1. Orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. Orgány spravují a uchovávají informace, které vlastní, způsobem, který veřejnosti zaručí přístup k těmto informacím, aniž by musela vynakládat přílišné úsilí. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh k čl. 15 odst. 1 se zakládá na právu na řádnou správu stanoveném v článku 41 Listiny základních práv a odpovídá právním předpisům, které platí např. ve Finsku. Znamenal by další krok směrem k přijetí skutečného „zákona o svobodném přístupu k informacím“ v EU a zároveň by splnil cíl stanovený v novém bodu odůvodnění 18, jenž se zasazuje o to, aby rozvoj informačních technologií usnadnil uplatňování práva na přístup k dokumentům, aniž by omezoval množství informací dostupných pro veřejnost. | |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Aby se zajistilo účinné uplatňování zásad transparentnosti a řádné správy, dohodnou se příslušné orgány na společných prováděcích pravidlech a postupech týkajících se prezentace, utajování, odtajňování, registrace a šíření dokumentů. |
|
|
Na podporu skutečné diskuse mezi stranami zapojenými do rozhodovacího procesu, a aniž by byla dotčena zásada transparentnosti, musejí orgány občanům jasně sdělit, zda a kdy není během konkrétních fází rozhodovacího procesu možné zajistit přímý přístup k dokumentům. Tato omezení přestanou platit, jakmile bude rozhodnutí přijato. |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. Orgány občany přehledně a transparentně informují o své organizační struktuře s uvedením pravomocí jednotlivých vnitřních oddělení, schématu a orientačních lhůt vnitřních postupů spadajících do jejich pravomoci a s uvedením údaje, na jaký odbor se mohou občané obracet s žádostmi o podporu, informace či opravný prostředek správní povahy. |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Orgány zřídí interinstitucionální výbor, který bude zkoumat nejlepší postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. |
2. Orgány zřídí interinstitucionální výbor podle článku 255, který bude zkoumat nejlepší postupy a zajišťovat jejich výměnu, identifikovat překážky přístupu a používání a dále nezveřejněné zdroje údajů, zabývat se možnými konflikty, podporovat interoperabilitu, opakované využívání a slučování rejstříků, standardizovat kódy dokumentů prostřednictvím evropské normalizační organizace, vytvářet jediný portál EU, jímž by byl zajištěn přístup k veškerým dokumentům EU, a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Článek 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Tímto nařízením není dotčena žádná platná právní úprava autorských práv, která omezuje právo třetí osoby obdržet kopie dokumentů nebo reprodukovat nebo využívat zpřístupněné dokumenty. |
Tímto nařízením není dotčena žádná platná právní úprava autorských práv, která omezuje právo třetí osoby reprodukovat nebo využívat zpřístupněné dokumenty. |
Odůvodnění | |
Toto znění článku 16 je lepší než změny, které Komise navrhla. | |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 17 - odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Nejpozději do … zveřejní Komise zprávu o uplatňování zásad tohoto nařízení a předloží doporučení, které bude případně obsahovat návrhy změn tohoto nařízení, jež jsou zapotřebí v důsledku změn situace, a akční program opatření, která mají přijmout jednotlivé orgány. |
Odůvodnění | |
Stejně jako tomu bylo u stávajícího nařízení, měla by se předložit zpráva o uplatňování nařízení, jež by obsahovala doporučení a případné návrhy zlepšení. Vypuštění nějakého ustanovení znamená de facto změnu nařízení. | |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Jako zpravodaj pro návrh revize nařízení č. 1049/2001 jsem navrhl několik zásadních úprav návrhu Evropské komise, který byl předložen dne 30. dubna 2008. Když stávající nařízení vstoupilo v roce 2001 v platnost, byl jsem rovněž zpravodajem zodpovědným za tento postup.
V roce 2006 jsem vypracoval návrh usnesení Evropského parlamentu, který poslanci jednomyslně přijali a jehož součástí byla řada doporučení pro zlepšení stávajícího nařízení.
Když Komise v roce 2008 předložila svůj návrh na jeho revizi, měl jsem s ohledem na tyto skutečnosti velmi vysoká očekávání ohledně toho, jak by bylo možné standardy týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům EU zdokonalit.
Navzdory některým pozitivním úpravám, jež byly do návrhu zařazeny a které mají jasné opodstatnění, jako např. rozšíření okruhu oprávněných osob podle tohoto nařízení a soulad s Aarhuskou úmluvou, jiné by dle mého názoru představovaly z hlediska transparentnosti krok zpět, zejména pokud si uvědomíme, že většina požadavků Evropského parlamentu z roku 2006 nebyla zohledněna.
Domnívám se, že jako zákonodárci musíme příležitosti revize nařízení č. 1049/2001 využít a pokusit se učinit z tohoto nařízení skutečný a jedinečný právní rámec pro přístup veřejnosti k veškerým dokumentům a informacím zpracovávaným orgány a institucemi EU s vědomím toho, že jejich konečnými uživateli jsou občané. Je naším úkolem a povinností, aby se jednalo o přístup, který bude co nejsnadnější a uživatelsky co nejpříjemnější.
Dále se musíme chopit této příležitosti a pokusit se jednotlivá ustanovení konzistentněji a logičtěji uspořádat a umožnit tak konečně orgánům spolupráci, jejímž výsledkem budou společná pravidla a pokyny týkající se zacházení s různými typy dokumentů. Nezačínáme při tom od samého začátku, protože již existuje množství iniciativ, které na právně nevymahatelném základě sledují stejný cíl. Nástroje, jakým je Úřední věstník, systéme Celex nebo několik interinstitucionálních dohod týkajících se kodifikace a vypracovávání právních předpisů, mají všechny shodný cíl, totiž aby byl evropský rozhodovací proces srozumitelnější.
Jestliže hovořím o evropském rozhodovacím procesu, jsem toho názoru, že by měl zahrnovat také vnitrostátní prováděcí opatření, neboť právě tyto texty mají skutečný dopad na evropské občany.
Můj přístup je mnohem ambicióznější než návrh Komise a pravděpodobně bude odrážet odhodlání Rady. Má zpráva hodlá stavět na našich společných zkušenostech tím, že se budeme v co největší míře a v interinstitucionálním duchu dělit o své povinnosti a oblasti působnosti vyplývající ze Smluv.
V tomto ohledu je mou snahou doplnit nedostatečná pravidla v oblasti „utajovaných informací“ (označované ve stávajícím nařízení č. 1049/2001 jako tzv. citlivé dokumenty) převzetím některých osvědčených zásad obsažených ve vnitřních bezpečnostních pravidlech Rady a Komise a jejich využitím pro účely regulace za předpokladu, že jsou tyto zásady použitelné také v případě parlamentního orgánu.
Druhým úskalím bylo rozlišit mezi legislativní a správní transparentností tím, že se při této příležitosti upřesní některé zásady transparentní a řádné správy, jak ji pojímá článek 41 Listiny základních práv EU.
Stejně tak by měly nezávislé instituce, jako je evropský veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů, získat větší pravomoci k tomu, aby orgánům pomáhaly uskutečňovat reformu jejich vnitřních postupů. Vzhledem k tomu, že orgány již mají k dispozici inspektory ochrany údajů, bylo by v souladu s cílem tohoto nařízení vhodné jmenovat v každé organizační jednotce, jakými jsou např. generální ředitelství, úředníka pro oblast informací, který by mohl pro občany i pro ostatní správní jednotky, jež pracují s dokumenty orgánů, fungovat jako prostředník. Transparentnost není pouhým atributem, nýbrž je zásadou, o níž by se měly opírat veškeré postupy orgánů.
Dopad na povinnosti úředníků vypracovávat, registrovat, projednávat, klasifikovat a archivovat dokumenty EU by měl být uzpůsoben tak, aby byla současně ochráněna účinnosti a transparentnost orgánů EU.
Je nutné co nejdříve reagovat na rostoucí požadavky evropských občanů, ale i vnitrostátních institucí a regionálních autorit, zejména však parlamentů jednotlivých členských zemí, a pamatovat při tom na dlouho očekávanou ratifikaci Lisabonské smlouvy.
Jako realistický se jeví předpoklad, že Parlament by mohl tento návrh přijmout v prvním čtení na začátku března, přičemž by požádal Komisi, aby svůj návrh upravila a případně s Radou v průběhu švédského předsednictví vyjednala společný postoj. Pokud mezitím nastane možnost, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude snadné na dosavadní práci navázat a připravit nové, aktualizované znění, jež by mohlo být dokončeno ihned po samotném vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (jak tomu bylo v případě nařízení OLAF bezprostředně poté, co vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva).
Rozhodl jsem se předložit soubor pozměňovacích návrhů, které se týkají těchto okruhů:
· Vynětí oprávněných osob z působnosti nařízení.
· Do článku obsahujícího definice jsem se rozhodl znovu zařadit dřívější definici dokumentu, jež je součástí stávajícího nařízení, neboť se jeví jako komplexnější, a rovněž jsem pro větší srozumitelnost pozměnil definici databáze, jejíž součástí jsou nově informace v těchto databázích obsažené, jež by rovněž měly být veřejnosti na vyžádání přístupné. Orgány určí konkrétní nástroje, jejichž pomocí tyto informace zpřístupní.
· Do návrhu jsem také zařadil nové definice utajovaných, legislativních a správních dokumentů, archivu a historického archivu.
· Změnu jsem provedl také v článku o výjimkách ve smyslu rozlišení mezi ochranou veřejných a soukromých zájmů.
· Rovněž se pokouším konkretizovat režim, který by měl být používán v případě dokumentů třetích stran, jež v rámci postupů orgánů obvykle působily řadu problémů.
· Dále upravuji článek o dokumentech, které mají být zveřejňovány v Úředním věstníku EU.
· Nově jsem vložil pozměňovací návrh týkající se úlohy a odpovědnosti úředníka pro oblast informací, o němž se zmiňuji výše. Rozšířil jsem v něm úlohu evropského veřejného ochránce práv, který se pro úředníky pro oblast informací působící v orgánech stává subjektem, na nějž je možné se v případě pochybností obrátit.
· Závěrem jsem zařadil pozměňovací návrh o sankcích použitelných v případě nedodržení tohoto nařízení.
Mým cílem je samozřejmě pozměnit toto nařízení tak, aby se zvýšila transparentnost, aniž by se tento nástroj stal příliš konkrétním a obtížně proveditelným. Soustředil jsem tedy svou práci na obecné zásady, které ve stávajícím nařízení, pokud jde o legislativní a správní činnosti orgánů, stále chyběly. Zároveň pevně doufám, že se pomocí tohoto nástroje zdokonalí postupy orgánů a že k tomu dojde poučením se z minulých zkušeností, jimiž zejména jsem se při přípravě těchto změn nechal inspirovat.
PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNĆH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
|
PORADNÍ SKUPINA PRÁVNÍCH SLUŽEB
|
||
V Bruselu dne 6. listopadu 2008
STANOVISKO
PRO EVROPSKÝ PARLAMENT
RADU
KOMISI
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise
KOM(2008)0229 v konečném znění ze dne 30. dubna 2008 – 2008/0090 (COD)
S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 20. května 2008 a 4. června 2008 sešla poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby posoudila uvedený návrh předložený Komisí.
Poradní pracovní skupina na těchto schůzích[1] dospěla na základě posouzení návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, jednomyslně k následujícím závěrům.
1) V čl. 7 odst. 1 by měl být odkaz „podle odstavce 4 tohoto článku“ změněn na odkaz „podle odstavce 3 tohoto článku“.
2) V čl. 9 odst. 1 by měl být odkaz na „čl. 4 odst. 1 písm. a)“ změněn na odkaz na „čl. 4 odst. 1“.
3) V čl. 12 odst. 1 by měl být přidaný text „legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů obecného významu jsou“ zvýrazněn šedou barvou, která se většinou používá pro zvýraznění zásadních změn.
4) V čl. 12 odst. 2 by měl být přidaný text „v elektronické podobě“ zvýrazněn šedou barvou, která se většinou používá pro zvýraznění zásadních změn.
Po posouzení návrhu proto poradní pracovní skupina dospěla jednomyslně k závěru, že návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které jsou uvedeny v návrhu nebo v tomto stanovisku. Poradní pracovní skupina rovněž dospěla k závěru, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původního právního předpisu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.
C. PENNERA J.-C. PIRIS C.-F. DURAND
vedoucí právní služby vedoucí právní služby úřadující generální ředitelka
26. 1. 2009
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (*)
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracované znění)
(KOM(2008)0229 – C6‑0184/2008 – 2008/0090(COD))
Navrhovatelka (*): Anneli Jäätteenmäki
(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Transparentnost je základní zásadou Evropské unie. To je jasně stanoveno v článku 255 Smlouvy o založení Evropského společenství:
„Každý občan Unie a každá fyzická osoba pobývající nebo právnická osoba mající své statutární sídlo v jednom členském státě má právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.“
Lisabonská smlouva kromě toho stanoví:
„Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.“ (Čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU).
Dále pak:
„S cílem podpořit řádnou správu a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji.“ (Čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU).
Nařízení 1049/2001 bylo významným krokem k větší otevřenosti. Během šesti let od svého vstupu v platnost přispělo k vytvoření transparentnější administrativní kultury v evropských orgánech.
Rozhodnutí, která soudní dvůr učinil na základě nařízení 1049/2001, byla pro tento proces důležitá. Posledním rozhodnutím z této řady byl velmi významný rozsudek, který soud vynesl v tzv. Turcově případu (T-84/03 Turco v. Rada). Soud rozhodl, že by Rada rovněž měla umožnit přístup ke stanovisku své právní služby, pokud se toto stanovisko týká legislativního aktu. Soudní dvůr se domnívá, že zásada transparentnosti a otevřenosti je v rozhodovacím procesu „převažujícím veřejným zájmem“, který je důvodem ke zpřístupnění právního stanoviska. Dvůr ve svých závěrech uvádí, že: „otevřenost ... přispívá k tomu, aby orgány získaly větší legitimitu v očích evropských občanů a aby vzrostla důvěra občanů v tyto orgány“.
Návrh Komise
Komise předložila svůj návrh na změnu nařízení 1049/2001 dne 30. dubna 2008. Evropský parlament požádal o přezkoumání nařízení ve svém usnesení ze dne 4. dubna 2006. Komise se ve vysvětlujícím prohlášení k návrhu snaží vzbudit dojem, že provedla změny, o které Parlament požádal.
Bohužel tak tomu vůbec není. Zatímco Parlament žádal o větší otevřenost, vedlo by naopak mnoho pozměňovacích návrhů předložených Komisí ke snížení současné úrovně.
Nejzávažnějším problémem je pozměňovací návrh, který Komise předkládá k článku 3a jenž by výrazně omezil definici pojmu „dokument“. Pokud by došlo k provedení této změny, znamenalo by to, že pouze část dokumentů, jež jsou v současnosti veřejnosti přístupné, by bylo přístupných i v budoucnu. Podle názoru navrhovatelky by se současná definice neměla měnit, protože se vztahuje na všechny příslušné dokumenty, nikoliv pouze registrované dokumenty.
Další pozměňovací návrh, který navrhovatelku znepokojuje, se týká práva členských států na odepření dokumentu v článku 5. Znění navrhované Komisí by členským státům dávalo neomezené právo na to, aby se odvolávaly na své vlastní právní předpisy. Orgány by mohly posuzovat pouze důvody vycházející z nařízení. Takovéto právo by rozmělnilo zásadu transparentnosti a nechalo by ji zcela na uvážení členských států. I zde by výjimky uvedené v článku 4 nařízení měly být dostačující. Pokud nebudou, je třeba změnit článek 4, nikoliv poskytnout členským státům neomezená práva.
Komise vůbec nevzala na vědomí návrhy Parlamentu, které učinil ve svém usnesení ze dne 4. dubna 2006 a jež se týkají toho, aby Parlament mohl vykonávat své právo demokratické kontroly. Parlament musí mít přístup k citlivým dokumentům, aby se mohl plně zhostit svých úkolů – orgány se mohou dohodnout na ustanovení o nakládání s těmito dokumenty.
Některé pozměňovací návrhy Komise však Parlament vítá. Jedná se především o rozšíření práva na přístup pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, nikoliv pouze pro občany EU, jak je tomu u současného nařízení; ustanovení o životním prostředí vyplývající z Aarhuské úmluvy a lepší přímý přístup k legislativním dokumentům.
Nad těmito pozměňovacími návrhy však bohužel převažují ty, které Parlament považuje za změnu k horšímu. Vzhledem k těmto negativním pozměňovacím návrhům se navrhovatelka domnívá, že by bylo vhodnější zachovat původní nařízení, spíše než přijímat změny, které by jeho platnost oslabily.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(18a) Orgány by měly zajistit, aby vývoj informačních technologií usnadnil uplatňování práva na přístup k dokumentům a nevedl k omezení množství informací dostupných pro veřejnost. |
Odůvodnění | |
Pokrok v informačních technologiích může mít na přístup veřejnosti k dokumentům jak pozitivní, tak negativní dopad. Orgány by se měly snažit posilovat pozitivní důsledky a minimalizovat negativní dopady. Změnou definice dokumentů v článku 3 se umožňuje přístup k informacím v elektronických databázích a v pozměňovacím návrhu k článku 15 je navrženo zavedení obecné povinnosti poskytovat správné informace. Tyto pozměňovací návrhy rovněž umožňují zohlednit právo na řádnou správu, jež stanoví článek 41 Listiny základních práv. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) „dokumentem“ rozumí obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) , který orgán vytvoří a formálně jej zašle jednomu nebo několika příjemcům, nebo který jiným způsobem zaregistruje, nebo který orgán obdrží; údaje obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat se považují za dokumenty, pokud je lze zpracovat formou výtisku nebo kopie v elektronickém formátu pomocí dostupných nástrojů pro využívání systému; |
a) „dokumentem“ rozumí obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) o záležitosti, která se týká politik, činností a rozhodnutí, jež spadají do působnosti orgánu; informace obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat (včetně externích systémů používaných při práci orgánu) představují dokument nebo dokumenty, pokud je lze zpracovat formou jednoho či více výtisků nebo kopií v elektronickém formátu pomocí libovolných rozumně dostupných nástrojů pro využívání systému; |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh znovu zavádí současnou formulaci základní definice dokumentu, neboť návrh Komise by mohl vést ke svévolným omezením práva na přístup k dokumentům. Doplněné znění umožňuje přístup k informacím v elektronických databázích, a splňuje tak cíl uvedený v novém bodu odůvodnění 18. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) právního poradenství a soudního, rozhodčího a smírčího řízení; |
(c) právního stanoviska a soudního, rozhodčího a smírčího řízení, kromě právního stanoviska ve spojení s postupy vedoucími k přijetí legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu; |
Odůvodnění | |
Soudní dvůr stanovil ve svém rozsudku v případu Turco, že zpřístupnění právního stanoviska u legislativních iniciativ zvyšuje transparentnost a otevřenost legislativního procesu a posiluje demokratická práva evropských občanů. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Jména, tituly a funkce osob zastávajících veřejnou funkci, úředníků a zástupců zájmových skupin v souvislosti s jejich profesní činností se zveřejňují kromě případu, kdyby jejich zveřejnění s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčné osoby nepříznivě ovlivnilo. Ostatní osobní údaje se zveřejňují v souladu s podmínkami souvisejícími se zákonným zpracováním takových údajů, které stanoví právní předpisy ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. |
5. Osobní údaje se nezveřejní, pokud by takové zveřejnění poškodilo soukromí nebo integritu dotčené osoby. K takovému poškození nedojde: |
|
|
– vztahují-li se údaje výhradně k profesním činnostem dotčené osoby, pokud vzhledem ke konkrétním okolnostem neexistuje důvod předpokládat, že by zveřejnění mělo na tuto osobu nepříznivý dopad; |
|
|
– vztahují-li se údaje výhradně k veřejně činné osobě, pokud vzhledem ke konkrétním okolnostem neexistuje důvod předpokládat, že by zveřejnění mělo nepříznivý dopad na tuto osobu nebo jiné osoby s ní spřízněné; |
|
|
– pokud již údaje byly se souhlasem dotčené osoby zveřejněny. |
|
|
Osobní údaje se nicméně zveřejní, pokud převažující veřejný zájem zveřejnění vyžaduje. V takových případech musí orgán nebo subjekt blíže určit veřejný zájem. Musí uvést důvody, proč v konkrétním případě veřejný zájem převažuje nad zájmy dotčené osoby. |
|
|
Odmítne-li orgán nebo instituce přístup k dokumentu na základě odstavce 1, zváží, zda je možný částečný přístup k tomuto dokumentu. |
Odůvodnění | |
Návrh Komise nezohledňuje potřebu náležité vyváženosti příslušných základních práv a neodráží ani rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Bavarian Lager. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Výjimky uvedené v tomto článku se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu. Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimky, které se vztahují k ochraně osobních údajů nebo obchodním zájmům, a v případě citlivých dokumentů lze výjimky uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. |
7. Výjimky uvedené v tomto článku se neuplatňují na dokumenty předávané v rámci postupů vedoucích k přijetí legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu. Výjimky se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna obsahem dokumentu. Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimky, které se vztahují k ochraně osobních údajů nebo obchodním zájmům, a v případě citlivých dokumentů lze výjimky uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. |
Odůvodnění | |
Soudní dvůr stanovil ve svém rozsudku v případu Turco, že zpřístupnění právního stanoviska u legislativních iniciativ zvyšuje transparentnost a otevřenost legislativního procesu a posiluje demokratická práva evropských občanů. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu, kromě dokumentů předaných v rámci postupů vedoucích k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu, konzultují se orgány členského státu. Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4 nebo podle zvláštních ustanovení v jeho vlastních právních předpisech, které brání zveřejnění dotyčného dokumentu. Orgán zhodnotí přiměřenost důvodů, které členský stát uvede, pokud se zakládají na výjimkách podle tohoto nařízení. |
2. Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu, kromě dokumentů předaných v rámci postupů vedoucích k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu, konzultují se orgány členského státu. Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4. Orgán zhodnotí přiměřenost důvodů, které členský stát uvede. |
Odůvodnění | |
Členské státy by neměly mít absolutní právo na uplatňování svých vlastních právních předpisů. Výjimky uvedené v článku 4 by měly být dostatečným důvodem pro odepření přístupu. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 30 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít. |
1. Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít. |
Odůvodnění | |
Prodloužení této lhůty na 30 dnů, jak navrhuje Komise, je zhoršením situace. 30 pracovních (!) dnů, jak navrhuje Komise, by ve srovnání s právními předpisy o přístupu k informacím platnými v jednotlivých státech EU představovalo špatný příklad. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. |
7. Komise a Rada zajistí, aby Evropský parlament přiměřeně monitoroval citlivé dokumenty podle pravidel dohodnutých mezi orgány, jež jsou zveřejněna. |
Odůvodnění | |
Parlament musí mít přístup k citlivým dokumentům, aby mohl plně vykonávat svou povinnost demokratické kontroly. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. -1 (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
-1. Orgány v co největší míře přímo zpřístupní veřejnosti dokumenty v elektronické podobě nebo prostřednictvím rejstříku, a to v souladu s pravidly příslušného orgánu. |
Odůvodnění | |
Současná úroveň by neměla být s ohledem na nelegislativní dokumenty snižována. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních akty obecného významu jsou s výhradou článků 4 a 9 veřejnosti přímo přístupné. |
1. Zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů obecného významu jsou s výhradou článku 9 veřejnosti přímo přístupné. |
Odůvodnění | |
Logický důsledek předchozího pozměňovacího návrhu. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Každý orgán stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentu jsou přímo přístupné veřejnosti. |
4. Orgány pro své rejstříky dokumentů vytvoří společné rozhraní a zajistí zejména jednotný přístupový bod pro přímý přístup k dokumentům, jež byly vytvořeny nebo obdrženy v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů obecného významu. |
Odůvodnění | |
Pro veřejnost by měl existovat jednotný přístupový bod. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. |
1. Orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. Orgány spravují a uchovávají informace, které vlastní, způsobem, který veřejnosti zaručí přístup k těmto informacím, aniž by musela vynakládat přílišné úsilí. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh k čl. 15 odst. 1 se zakládá na právu na řádnou správu stanoveném v článku 41 Listiny základních práv a odpovídá právním předpisům, které platí např. ve Finsku. Znamenal by další krok směrem k přijetí skutečného „zákona o svobodném přístupu k informacím“ v EU a zároveň by splnil cíl stanovený v novém bodu odůvodnění 18, jenž se zasazuje o to, aby rozvoj informačních technologií usnadnil uplatňování práva na přístup k dokumentům, aniž by omezoval množství informací dostupných pro veřejnost. | |
POSTUP
|
Název |
Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0229 – C6-0184/2008 – 2008/0090(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
LIBE |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFCO 22.5.2008 |
|
|
|
||||
|
Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání |
20.11.2008 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Anneli Jäätteenmäki 24.6.2008 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
10.9.2008 |
4.11.2008 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
22.1.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
20 0 1 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Enrique Barón Crespo, Richard Corbett, Jean-Luc Dehaene, Andrew Duff, Anneli Jäätteenmäki, Aurelio Juri, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Jo Leinen, Íñigo Méndez de Vigo, Ashley Mote, Adrian Severin, József Szájer, Riccardo Ventre, Johannes Voggenhuber, Andrzej Wielowieyski |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Costas Botopoulos, Klaus-Heiner Lehne, Gérard Onesta, Sirpa Pietikäinen, Mauro Zani |
|||||||
8. 12. 2008
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracované znění)
(KOM(2008)0229 – C6‑0184/2008 – 2008/0090(COD))
Navrhovatelka: Rovana Plumb
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Výbor pro mezinárodní obchod (výbor INTA) vítá návrh Evropské komise vypracovaný s cílem vytvořit co nejflexibilnější předpisy a nejjednodušší postupy, pokud jde o přístup veřejnosti k dokumentům evropských institucí.
Předmět revize se týká téměř výlučně osobních svobod a má spíše právní a ústavní povahu (což jsou prvky, které jdou nad rámec odpovědnosti výboru INTA).
Navrhovatelka se nicméně domnívá, že návrh Komise je nutné analyzovat zvlášť, přestože se vztahuje i na obchodní a průmyslové dokumenty spojené se spory či obchodním vyjednáváním, které spadají do kategorie „citlivé dokumenty“.
Pozměňovací návrhy obsažené v tomto stanovisku zdokonalují provázanost mezi záměry a cíly reformy a obsahem nového návrhu. Zdá se, že toto preferenční zacházení je užitečné a nutné, pokud neslouží k zastírání průmyslových zájmů způsobem, který je v rozporu s právy a zájmy spotřebitelů či který může poškodit „převládající veřejný zájem“.
Navrhovatelka má za to, že v textu je nutné blíže upřesnit možnost eliminace průmyslových zájmů, jelikož prvotním cílem revize předpisu je sloužit veřejnosti a poskytovat podporu občanům.
Cílem návrhu nařízení je částečně upřesnit postupy v případě výjimek, na něž se nevztahují pravidla transparentnosti a zveřejňování. Mezi těmito výjimkami jsou ve stávajícím znění, stejně jako v případě předchozího znění, uvedeny obchodní zájmy. V návrhu jsou však konkrétně zmíněny okolnosti, kdy se průmyslové tajemství nezveřejňuje, dokud nebudou všechny případy předány soudu k vyřešení dvoustranných sporů nebo dokud nebude zaveden mechanizmus Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů (orgánu WTO pro řešení sporů).
Změna navrhovaná Komisí proto text upřesňuje a stanovuje zejména ochranu obchodních zájmů, i když v současné době slouží jako jasný průkaz stížností Evropské unie před jejich vyřešením pomocí orgánu WTO pro řešení sporů.
V návrhu jsou navíc uvedena pravidla, která lze použít na důvěrné dokumenty spojené s obchodními jednáními. Tyto dokumenty, které předal výbor 133 odpovědný za stanovení obchodních politik EU jiným veřejným institucím, jsou citlivé povahy. Výbor INTA si je vědom toho, že je nutné zachovat důvěrnost dokumentů vypracovaných tímto výborem 133, a vyhrazuje si právo kontrolovat obchodní politiku uplatňovanou ze strany Komise a Rady. V případě takovýchto citlivých dokumentů jsou pravidla klasifikace a interinstitucionální a veřejný přístup stanoven na základě rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2001, kterým pozměňuje své interní nařízení (C(2001)3031).
Komise přezkoumala nařízení o veřejném přístupu k dokumentům naposledy v roce 2001, okamžitě po přezkoumání nařízení o klasifikaci citlivých dokumentů. Na jedné straně, pokud se Komise skutečně snaží o smysluplné zdokonalení přístupu veřejnosti ke všem typům dokumentů, je nutné, aby přezkoumala veškeré interní předpisy.
Na druhé straně je nutné, aby výbor INTA dodržoval přísná pravidla týkající se předávání dokumentů s omezeným přístupem, a to i mezi vlastními členy, jelikož se jedná o pravidla vypracovaná v roce 2001, tj. v roce, kdy tento výbor ještě ani neexistoval.
Navrhovatelka proto zdůrazňuje, že je nezbytné provádět pravidelné přezkoumání pravidel, kterými se řídí klasifikace a předávání citlivých dokumentů Evropské komise jiným institucím, včetně Evropského parlamentu.
Stávající návrh přezkumu přístupu veřejnosti k dokumentům by se neměl stát pouhou formalitou. Pokud má být přezkum úspěšný, musí se provést důkladná analýza celého průběhu přístupu kterékoli právnické osoby či kteréhokoli občana k jakémukoli typu dokumentu. Navrhovatelka se v tomto smyslu domnívá, že řádné poskytování informací občanům je s ohledem na jejich účast v legislativním procesu EU jejich základním právem, a že obchodní dokumenty tudíž nemohou být z této reformy vyloučeny.
Vzhledem ke všem uvedeným důvodům navrhovatelka předkládá následující pozměňovací návrhy.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí. |
(1) Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s předpisy vypracovanými příslušným orgánem, který je pravidelně přezkoumává s ohledem na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblasti veřejné bezpečnosti, mezinárodních a obchodních vztahů a v oblasti obrany a vojenských záležitostí. |
Odůvodnění | |
Je nutné, aby každý orgán vypracoval a přehodnotil vhodné normy, pomocí nichž bude možné stanovit základní kritéria klasifikace dokumentů, a to v jasně stanovené lhůtě. Dokumenty, které předal výbor 133 odpovědný za vymezení obchodní politiky EU jiným veřejným orgánům, spadají do kategorie dokumentů citlivé povahy. Výbor INTA si je vědom toho, že je nutné zachovat důvěrnost dokumentů vypracovaných tímto výborem 133, a vyhrazuje si právo kontrolovat obchodní politiku uplatňovanou ze strany Komise a Rady ve prospěch občanů. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii, včetně kopie elektronické, pokud je dostupná, podle toho, čemu dává přednost. |
(1) Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii, včetně kopie elektronické, pokud je dostupná, podle toho, čemu dává přednost. Náklady spojené s pořízením a zasláním kopií nese žadatel. Tyto náklady nepřesáhnou skutečné náklady na pořízení a zaslání kopií. Přístup k dokumentům je při nahlédnutí na místě nebo v případě, že počet kopií nepřesáhne 20 stran formátu A4 a také v případě přímého přístupu k dokumentům v elektronickém formátu nebo prostřednictvím rejstříku poskytován zdarma. |
Odůvodnění | |
Komise by chtěla vypracovat jednodušší postupy, kterými by se řídil přístup veřejnosti k dokumentům, chce se však vyhnout tomu, aby se výslovně zmiňovala její povinnost dát občanům za určitý poplatek k dispozici dokumenty, jejichž počet by přesáhl určitou hranici. Je nutné, aby byl tento odstavec zachován a zároveň zdokonalen, jelikož občané mají povinnost platit za požadované kopie. Je však normální, aby občané věděli, o jakou práci se jedná a jak se vypočítává poplatek za kopie, a také to, že v případě, kdy není nutné pořizovat kopie, mají přístup k dokumentům zdarma. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Orgány neprodleně přijmou opatření k vytvoření rejstříku, jenž má být funkční nejpozději 3. června 2002. |
(3) Orgány neprodleně přijmou opatření k vytvoření rejstříku, jenž má být funkční nejpozději 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Odůvodnění | |
K zajištění logické provázanosti nařízení je nutné změnit datum v souladu s pozměňovacími návrhy k tomuto dokumentu a s novým kalendářem. Je potřeba, aby byl tento termín přísnější než předchozí. Je nutné, aby měly dokumenty, na něž se současný přezkum vztahuje, okamžitý a skutečný účinek na občany a společnosti (v případě obchodu a jednání). Proto je v zájmu zdokonalení nabízených služeb nutné, aby instituce EU jednaly rychle a daly občanům k dispozici rejstříky co nejdříve po vstupu nového nařízení v platnost. | |
POSTUP
|
Název |
Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0229 – C6-0184/2008 – 2008/0090(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
LIBE |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 23.9.2008 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Rovana Plumb 15.7.2008 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
9.9.2008 |
5.11.2008 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
2.12.2008 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
16 1 1 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Daniel Caspary, Glyn Ford, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Syed Kamall, Caroline Lucas, Helmuth Markov, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Iuliu Winkler, Corien Wortmann-Kool |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Bastiaan Belder, Rovana Plumb, Zbigniew Zaleski |
|||||||
|
Substitute(s) under Rule 178(2) present for the final vote |
Armando França, Glennis Willmott
|
|||||||
30. 1. 2009
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracování)
(KOM(2008)0229 – C6‑0184/2008 – 2008/0090(COD))
Navrhovatelka: Monica Frassoni
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Podle čl. 1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii musí orgány a instituce Společenství přijímat rozhodnutí co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Transparentnost a právo občanů na informace jsou v širokém měřítku uznávány jako nákladově nejúčinnější způsob boje s korupcí a jejího předcházení. Aby se občané mohli efektivně podílet na politickém procesu a volat veřejné orgány k odpovědnosti, měli by mít k dokumentům evropských orgánů co možná nejširší přístup.
Evropský parlament neustále připomíná význam tohoto hlavního principu demokracie, jako například v usnesení ke zprávě M. Cashmana. Konzultace týkající se revize tohoto nařízení odhalily v řadách občanské společnosti širokou podporu výzvě Evropského parlamentu k vytvoření aktu pro skutečnou svobodu informací vztahujícího se na institucionální rámec Evropské unie, a to v souladu s právem na řádnou správu podle článku 41 Listiny základních práv.
Navrhovatelka vyjadřuje politování nad tím, že ostatní orgány neprojevily stejné odhodlání. Samotné změny, které Komise navrhuje v tomto nařízení provést, jsou skutečně neuspokojivé, neboť v řadě případů představuje návrh Komise v úsilí o větší transparentnost spíše krok zpět. Navrhovatelka navíc považuje rozhodnutí Komise použít pro revizi tohoto nařízení postup přepracování za nešťastné, neboť se domnívá, že není v souladu s cíli interinstitucionální dohody o postupu přepracování. Nevhodnost postupu přepracování pro komplexní revizi, u níž má změna některých prvků dopad na jiná ustanovení textu, prakticky znamená, že se Parlament musí hojně uchylovat k výjimce uvedené v interinstitucionální dohodě.
Navrhovatelka v několika případech znovu použila stávající ustanovení nařízení, neboť rozhodně nabízejí vyšší standard, pokud jde o přístup a transparentnost.
Navrhovatelka rovněž poukázala na vztah mezi přístupem k dokumentům a ochranou údajů, který představuje v souvislosti s uplatňováním nařízení č. 1049/2001 jeden z nejkontroverznějších problémů. Společný postoj evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu prvního stupně (ve věci Bavarian Lager) je takový, že argumentu ochrany údajů nesmí být použito k zamezení přístupu k informacím v případě, že by tento přístup neohrozil právo na soukromí a na osobní bezúhonnost, a navrhovatelka Komisi na tento společný postoj upozorňuje.
Navrhovatelka, která se inspirovala mexickým aktem o svobodě informací a která bere v potaz i skutečnost, že podání žaloby u Evropského soudního dvora v případě odmítnutí přístupu k dokumentu může být pro občany jen těžko realizovatelnou možností, předkládá návrh na to, aby byl evropský veřejný ochránce práv zmocněn k přijímání rozhodnutí o přístupu k dokumentům, která budou mít závazný účinek pro dotčený úřad, přičemž budou mít žadatelé i nadále právo ve věci odmítnutí přístupu podat žalobu u Soudu prvního stupně.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy a přiložená doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) V nařízení (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise má být provedena řada podstatných změn. V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno. |
(1) V nařízení (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise má být provedena řada podstatných změn. V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno, což je legislativní postup, který by měl být uplatňován v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů1. |
|
|
______________________________ 1Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí Komise použít pro tuto revizi postup přepracování je nevhodné, neboť není v souladu s cíli interinstitucionální dohody o postupu přepracování, která pro používání tohoto postupu stanoví poněkud odlišné podmínky. Nevhodnost postupu přepracování pro komplexní revizi, u níž má změna některých prvků dopad na jiná ustanovení textu, prakticky znamená, že se Parlament musí hojně uchylovat k výjimce uvedené v interinstitucionální dohodě. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Průhlednost umožňuje občanům blíže se účastnit rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Průhlednost přispívá k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv, která jsou uvedena v článku 6 Smlouvy o EU a v Chartě základních práv Evropské unie. |
(3) Průhlednost umožňuje občanům blíže se účastnit rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Průhlednost přispívá k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv, která jsou uvedena v článku 6 Smlouvy o EU a v Chartě základních práv Evropské unie. Jakýkoli pokrok směrem k otevření správních orgánů veřejné kontrole znamená také možný posun v oblasti boje proti korupci. |
Odůvodnění | |
Transparentnost a právo občanů na informace jsou v širokém měřítku uznávány jako nákladově nejúčinnější způsob boje s korupcí a jejího předcházení. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5a) Konzultace odhalily v řadách občanské společnosti širokou podporu výzvě Evropského parlamentu k vytvoření aktu pro skutečnou svobodu informací vztahujícího se na institucionální rámec Evropské unie, a to v souladu s právem na řádnou správu podle článku 41 Listiny základních práv. |
Odůvodnění | |
While the concept of freedom of information is broader than the concept of access to documents it must, first, be noted that, as the Court of Justice has stated (in e.g. Hautal v Council) the content of the right to access to documents is the right to the information contained in documents. The broader concept of freedom of information is also already reflected in Regulation 1367/2006 which implements the Aarhus Convention. Furthermore, citizens' right to good administration must include, as a matter of principle, right to information. This is also clearly laid down in Article 22 of the Code of Good Administrative Behaviour, presented by the European Ombudsman and approved by Parliament. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Co se týče zpřístupňování osobních údajů, měl by se jasně stanovit vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. |
(10) Co se týče zpřístupňování osobních údajů, měl by se jasně stanovit vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. |
|
|
Od přijetí nařízení (ES) č. 1049/2001 judikatura Soudního dvora a rozhodnutí a postoje přijaté evropským veřejným ochráncem práv a evropským inspektorem ochrany údajů vyjasnily vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001, a to ve smyslu, že nařízením, které má být uplatňováno, pokud jde o žádosti o dokumenty obsahující osobní údaje, je nařízení o přístupu k dokumentům a že uplatňování výjimek z pravidel umožňujících přístup k dokumentům a informacím za účelem ochrany osobních údajů musí vycházet z potřeby chránit soukromí a bezúhonnost osoby. |
Odůvodnění | |
The question of the relationship between access to documents and data protection has been one of the most controversial issue relating to the application of Regulation 1049/2001. The cause of this has been, on the one hand, an unfortunate formulation of the exception for data protection which tends to lead to circular arguments concerning the relationship between the regulations mentioned. However, the shared position of the European Ombudsman, the European Data Protection Supervisor and the Curt of First Instance (in the Bavarian Lager case) is that data protection may not be used to prevent access to information when such access would not risk harming the right to privacy and personal integrity of an individual. However, the Commission's proposal does not take this into account. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) Měla by se stanovit jasná pravidla, pokud jde o zveřejňování dokumentů pocházejících z členských států a dokumentů třetích stran, které jsou součástí spisů soudního řízení nebo které orgány obdržely na základě zvláštních pravomocí k vyšetřování, které jsou jim svěřeny právními předpisy ES. |
(11) Měla by se stanovit jasná pravidla, pokud jde o zveřejňování dokumentů pocházejících z členských států a dokumentů třetích stran, které jsou součástí spisů soudního řízení nebo které orgány obdržely na základě zvláštních pravomocí k vyšetřování, které jsou jim svěřeny právními předpisy ES. |
|
|
Soudní dvůr vyjasnil, že povinnost konzultovat s členskými státy, pokud jde o žádosti o přístup k dokumentům z nich pocházejících, nedává členským státům právo tento přístup odmítnout nebo uplatňovat vnitrostátní právní předpisy či ustanovení a že orgán, kterému byla podána žádost, může přístup odmítnout pouze na základě výjimek stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001. Nicméně je i nadále třeba objasnit status dokumentů pocházejících ze třetích stran s cílem zajistit, aby zejména informace související s legislativními postupy nebyly sdíleny v širší míře s těmito stranami, včetně správních úřadů třetích zemí, než s evropskými občany, na něž se tato legislativa bude vztahovat. |
Odůvodnění | |
The European Commission, in particular, has interpreted the obligation to consult member states as granting these a right to veto access to documents coming from them. However, this interpretation has been struck down by the Court of Justice in the IFAV case. The Commissions proposal does not, unfortunately, genuinely reflect this jurisprudence and would, if accepted, mean a clear step back from the present legal state of affairs. However, there is still need for clarification of the status of third party documents, in particular, in order to avoid that information relating to legislative dossiers is not shared more broadly with, for instance, foreign administration than with the European citizens concerned and bound by the legislation. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Všechny fyzické a právnické osoby mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
1. Všechny fyzické a právnické osoby či sdružení právnických nebo fyzických osob mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
Odůvodnění | |
Tento odkaz je určen např. pro skupiny občanů. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) „třetí osobou“ rozumějí všechny fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty mimo dotyčný orgán, včetně členských států, ostatních orgánů a institucí Společenství, orgánů a institucí mimo Společenství a třetích zemí. |
b) „třetí osobou“ rozumějí všechny fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty mimo dotyčný orgán, ostatní orgány a instituce Společenství, orgány a instituce mimo Společenství a třetí země. |
Odůvodnění | |
Členské státy by neměly být ve vztahu k orgánům či v rámci své komunikace v záležitostech souvisejících s činností Unie považovány za třetí osobu. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) soukromí a osobní bezúhonnost jednotlivce, zejména podle právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů; |
Odůvodnění | |
Je zahrnut odkaz na právní předpisy EU týkající se osobních údajů. I v této souvislosti by měl platit čl. 80a odst. 3.3 jednacího řádu. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. U dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit výjimku uvedenou v článku 4, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn. |
1. U dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit výjimku uvedenou v článku 4, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn. Dokumenty, jež jsou orgánům poskytnuty za účelem ovlivnění tvorby politiky, by měly být zveřejňovány. |
Odůvodnění | |
Má-li být zaručena transparentnost tvorby politik, měly by být dokumenty poskytnuté třetími stranami, jejichž účelem je ovlivnit politická rozhodnutí, zveřejněny. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. |
7. Pokud jde o citlivé dokumenty, zajistí Komise a Rada náležitou kontrolu ze strany Evropského parlamentu podle pravidel dohodnutých mezi orgány, která se zveřejní. |
Odůvodnění | |
Ujednání mezi orgány související s citlivými dokumenty by měla být zveřejněna. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Každý orgán stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentu jsou přímo přístupné veřejnosti. |
4. Orgány pro své rejstříky dokumentů vytvoří společné rozhraní, a zajistí zejména jediný přístupový bod pro přímý přístup k dokumentům, jež byly vypracovány nebo obdrženy v průběhu procesu přijímání legislativních aktů Společenství nebo nelegislativních aktů Společenství obecné působnosti. |
Odůvodnění | |
S cílem zlepšit stávající standardy je čl. 12 odst. 4 pozměněn tak, aby obsahoval doporučení 5 usnesení ke zprávě M. Cashmana. | |
POSTUP
|
Název |
Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0229 – C6-0184/2008 – 2008/0090(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
LIBE |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
JURI 22.5.2008 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Monica Frassoni 25.6.2008 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
15.12.2008 |
|
|
|
||||
|
Datum přijetí |
20.1.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
15 2 4 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Carlo Casini, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Eva-Riitta Siitonen, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Brian Crowley, Eva Lichtenberger, József Szájer, Jacques Toubon |
|||||||
22. 1. 2009
STANOVISKO Petičního výboru
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracování)
(KOM(2008)0229 – C6‑0184/2008 – 2008/0090(COD))
Navrhovatel: David Hammerstein
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Podle čl. 1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (ve znění Amsterodamské smlouvy z roku 1997) musí orgány a instituce Společenství přijímat rozhodnutí co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Aby se občané a volené orgány mohli efektivně podílet na politickém procesu a vést veřejné orgány k odpovědnosti, měli by mít k dokumentům evropských orgánů co možná nejširší přístup.
Co se týče otevřenosti a transparentnosti, evropské orgány sice dosáhly pokroku, avšak současný stav není v žádném případě ideální; toto přepracované znění nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů je třeba považovat za další krok směrem k dosažení administrativního prostředí, v němž dostupnost a snadný přístup představují nikoli výjimku, ale spíše pravidlo.
Změny, které Komise navrhuje v tomto nařízení provést, jsou nicméně neuspokojivé, neboť v několika případech je návrh Komise spíše krokem zpět, než odvážným krokem správným směrem v úsilí o větší transparentnost. Navrhovatel se domnívá, že již reálné začlenění a konsolidace ustálené judikatury a dalších relevantních dokumentů, např. Aarhuské úmluvy, do tohoto nařízení měly vyústit v jiné pojetí revize.
Navrhovatel navíc považuje rozhodnutí Komise použít pro tuto revizi postup přepracování za nešťastné, neboť se domnívá, že není v souladu s cíli interinstitucionální dohody o postupu přepracování, která pro používání tohoto postupu stanoví poněkud odlišné podmínky. Protože tento postup předem omezuje možnosti Parlamentu pozměnit návrh pouze na prvky, které mění Komise, mělo by se jeho používání pečlivě zvažovat. Nevhodnost postupu přepracování pro komplexní revizi, u níž má změna některých prvků dopad na jiná ustanovení textu, prakticky znamená, že se Parlament musí hojně uchylovat k výjimce uvedené v interinstitucionální dohodě.
Nejvýraznějším krokem zpět je způsob, jakým Komise přeformulovala definici (článek 3) pojmu „dokument“, což je ústřední pojem celého nařízení. Navrhovatel zastává názor, že namísto zúžení rozsahu definice, jak to Komise fakticky navrhuje, je třeba tuto definici rozšířit tak, aby zahrnovala veškerý obsah, který se týká záležitostí spadajících do oblasti působnosti nějakého orgánu, bez ohledu na médium či fázi rozhodovacího procesu.
Petiční výbor „měří tep“ Unie, pokud jde o selhání a nedostatky uplatňování práva Společenství, jeho politik a programů, a soustavně upozorňuje na to, že si občané těchto nedostatků dobře všímají, protože na ně mají přímý dopad a protože občané mají přímý zájem na skoncování s porušováním práva a na možnosti dosáhnout nápravy.
Pro občany je zvláště důležité, aby např. při řízení pro nesplnění povinnosti, která jsou často zahájena na základě petic občanů, byly během těchto řízení úplně zpřístupněny všechny dokumenty ve všech fázích šetření. A to včetně dokumentů poskytnutých členskými státy. Navrhovatel proto upozorňuje, že návrh Komise dát členským státům právo zamítnout přístup k dokumentům (článek 5) na základě jejich vlastní legislativy je v rozporu s judikaturou Evropského soudního dvora a je nepřípustný. Na právo občanů na přístup k dokumentům by neměly být uplatňovány výjimky, které nejsou uvedeny v článku 4 („Výjimky“). Co se týče článku 9 („Citlivé dokumenty“), je důležité, aby si orgány stanovily společná pravidla klasifikace těchto dokumentů a aby byla tato pravidla zveřejněna.
Navrhovatel se rovněž domnívá, že by bylo dobré začlenit do nařízení návrh evropského veřejného ochránce práv, že bude jednat jako nezaujatý prostředník v případech, kdy orgán úplně nebo částečně zamítne přístup k dokumentům a žadatel zpochybní reálnost poškození příslušného zájmu nebo tvrdí, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění. V takových případech by si mohl veřejný ochránce práv dotyčný dokument prohlédnout a nezávisle posoudit otázku poškození či převažujícího veřejného zájmu, a aniž by dokument zpřístupňoval, poskytnout orgánu a žadateli své stanovisko. Pokud je po konzultaci s veřejným ochráncem práv zamítnutí žádosti potvrzeno, žadatel může podat potvrzující žádost.
Tento postup by v ničem neomezoval práva, která pro žadatele vyplývají z tohoto nařízení; poskytoval by praktickou pomoc a vodítko orgánu, jenž může být přesvědčen, že má právní povinnost zamítnout přístup, a přispíval by k důvěře žadatele, že byla-li jeho žádost zamítnuta, existuje reálná pravděpodobnost poškození a možnost převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění byla důkladně a nestranně posouzena. Další výhoda tohoto postupu by spočívala v tom, že by se s případy zamítnutí ze strany jednotlivých orgánů předkládanými veřejnému ochránci práv zacházelo koherentně a spravedlivě.
Navrhovatel zastává názor, že si lze jen těžko představit, že „evropská iniciativa pro transparentnost“ skončí úspěchem, nebudou-li moci žadatelé snadno nalézt a získat informace, které potřebují. V souvislosti s tímto nařízením je proto třeba, aby orgány zajistily poskytování dokumentů prostřednictvím společného rozhraní jejich rejstříků dokumentů a aby vytvořily jednotný přístupový bod.
Dokumenty zpřístupněné v elektronické podobě by měly mít formát, jenž dodržuje otevřené standardy. Úsilí o transparentnost zcela jistě skončí neúspěchem, budou-li občané nuceni používat specifické chráněné softwarové vybavení, slučitelné s informačním prostředím jednotlivých orgánů. Navrhovatel předkládá pozměňovací návrhy (k článkům 10 a 11), jejichž součástí je lhůta, v níž orgány zajistí poskytnutí dokumentů ve formátech, které dodržují otevřené standardy, a zamezí tomu, aby jejich informační prostředí představovalo překážku veřejnému přístupu k dokumentům.
Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit parlamentní kontrolu, navrhovatel zdůrazňuje, že Parlament musí mít přiměřenou kontrolu nad citlivými dokumenty. Dvoustranné dohody se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi by Radě či Komisi neměly bránit ve sdílení informací s Parlamentem. V této souvislosti je důležité stanovit lhůty pro přizpůsobení jednacích řádů orgánů, přičemž Komise by měla ověřit soulad nových znění jednacích řádů s revidovaným nařízením. Konečně, stejně jako tomu bylo u stávajícího nařízení, Komise by měla být vyzvána, aby předložila zprávu o uplatňování revidovaného nařízení a případně doporučila jeho zlepšení.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Petiční výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) V čl. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii je vyjádřena zásada průhlednosti prohlášením, že Smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co neotevřeněji a co nejblíže občanovi. |
(2) V čl. 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii je vyjádřena zásada průhlednosti prohlášením, že Smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co neotevřeněji a co nejblíže občanovi. To potvrzuje i článek 42 Listiny základních práv Evropské unie, prohlášení č. 17 připojené k Maastrichtské smlouvě a Laekenská deklarace, která spojuje větší průhlednost rozhodovacího procesu s lepším přístupem veřejnosti k informacím, jak to stanoví článek 255 Smlouvy o ES, čímž potvrzuje demokratickou povahu orgánů a důvěru veřejnosti k veřejné správě. Na uplatňování zásady průhlednosti v praxi je třeba poskytnout náležité prostředky, neboť tato zásada má vést k dosažení větší legitimity, efektivity a odpovědnosti vůči občanům, jakož i k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv. |
Odůvodnění | |
Správa informací a dokumentů, naplňování práva veřejného přístupu a komunikace s občany jsou činnosti náročné z hlediska zdrojů. Poskytnutí náležitých prostředků pro tyto účely je třeba považovat za nezbytnou investici, která má zajistit účinnost, efektivitu a transparentnost činnosti orgánů a institucí Unie. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Účelem tohoto nařízení je |
Účelem tohoto nařízení je |
|
a) vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES tak, aby se veřejnosti poskytnul co nejširší přístup k takovým dokumentům; |
a) vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES tak, aby byl zajištěn co nejširší přístup veřejnosti k takovým dokumentům; |
|
b) vytvořit pravidla zajišťující co nejsnadnější výkon tohoto práva; |
b) vytvořit pravidla zajišťující co nejsnadnější výkon tohoto práva; |
|
c) podporovat řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům. |
c) zajistit řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům. |
Odůvodnění | |
Orgány mají povinnost zajistit jak otevřenost a transparentnost, tak řádnou správní praxi. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Článek 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Všechny fyzické a právnické osoby mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
1. Všechny fyzické a právnické osoby mají právo na přístup k dokumentům orgánů, s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení. |
|
2. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi a rozhodnutími, jež spadají do jeho působnosti, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. |
2. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi, šetřeními a rozhodnutími, jež spadají do jeho přímé i nepřímé působnosti a k nimž je příslušný, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. |
|
3. Aniž jsou dotčeny články 4 a 9, zpřístupní se dokumenty veřejnosti buď na písemnou žádost, nebo přímo v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Přímo přístupné mají být v souladu s článkem 12 zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu. |
3. Aniž jsou dotčeny články 4 a 9, zpřístupní se dokumenty veřejnosti buď na písemnou žádost, nebo přímo v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Přímo přístupné mají být v souladu s článkem 12 zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu. Jednotlivé formuláře žádostí jsou stejné pro všechny orgány, na něž se vztahuje toto nařízení, a jsou řádně přeloženy do všech úředních jazyků Evropské unie. |
|
4. Citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1 podléhají zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem. |
4. Citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1 podléhají zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem. |
|
5. Toto nařízení se nevztahuje na dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány. |
5. Toto nařízení se nevztahuje na dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány. |
|
6. Aniž jsou dotčena zvláštní práva na přístup zájemcům k dokumentům, která jsou založena právem ES, dokumenty tvořící součást vyšetřovacího správního spisu nebo spisu k řízení v souvislosti s aktem individuálního rozsahu nejsou přístupné veřejnosti, dokud vyšetřování není uzavřeno nebo o aktu není rozhodnuto s definitivní platností. Dokumenty obsahující shromážděné informace nebo informace, které orgán získal od fyzických nebo právnických osob v rámci takového vyšetřování, nejsou přístupné veřejnosti. |
6. Aniž jsou dotčena zvláštní práva na přístup zájemcům k dokumentům, která jsou založena právem ES, dokumenty tvořící součást vyšetřovacího správního spisu nebo spisu k řízení v souvislosti s aktem individuálního rozsahu nejsou přístupné veřejnosti, dokud vyšetřování není uzavřeno nebo o aktu není rozhodnuto s definitivní platností. Dokumenty obsahující shromážděné informace nebo informace, které orgán získal od fyzických nebo právnických osob v rámci takového vyšetřování, nejsou přístupné veřejnosti. |
|
7. Toto nařízení se nedotýká práv na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která vyplývají z mezinárodních úmluv nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení. |
7. Toto nařízení se nedotýká práv na přístup široké veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která vyplývají z mezinárodních úmluv nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení. |
Odůvodnění | |
Pokud jde o právo na přístup vyplývající z nástrojů mezinárodního práva, jako je Aarhuská úmluva, a z jejich prováděcích aktů, není cílem vložení slova „široké“ v odstavci 7 provést jakoukoli právní změnu, nýbrž jen zvýšit jednoznačnost textu. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 - písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) životní prostředí, např. jako jsou například místa rozmnožování vzácných druhů. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Přístup k následujícím dokumentům se odepře, pokud by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu. |
3. Přístup k následujícím dokumentům se odepře, pokud by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu: |
|
a) dokumenty související se záležitostí, v jejímž případě nebylo přijato rozhodnutí; |
a) dokumenty související se záležitostí, v jejímž případě nebylo přijato rozhodnutí a pravidla transparentnosti byla dodržena; |
|
b) dokumenty, které obsahují stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu i po přijetí rozhodnutí. |
b) dokumenty, které obsahují stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu i po přijetí rozhodnutí a v přiměřeném časovém horizontu. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. Dokumenty, jejichž zpřístupněním by vzniklo riziko pro hodnoty ochrany životního prostředí, k nimž patří například místa rozmnožování vzácných druhů, se zpřístupní podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství1. |
|
|
______________________________ 1 Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. |
Odůvodnění | |
Článek 4a (nový) se vkládá s cílem plně zohlednit Aarhuskou úmluvu a zásady vyjádřené v rozsudku ve věci Turco (C-39/05 P a C-52/05). | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 9 - odst. 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7. Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. |
7. Pokud jde o citlivé dokumenty, zajistí Komise a Rada náležitou kontrolu ze strany Evropského parlamentu podle pravidel dohodnutých mezi orgány, která se zveřejní. |
Odůvodnění | |
Doporučení 3 usnesení ke zprávě M. Cashmana uvádí, že v souvislosti s parlamentní kontrolou je třeba, aby nařízení zajistilo pro Evropský parlament náležitou kontrolu, pokud jde o citlivé dokumenty. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Dokumenty se dodávají ve stávající verzi a typu záznamu (včetně formy elektronické nebo jiné, jako je Braillovo písmo, velký tisk nebo záznamy na pásce), přičemž se plně zohledňuje, čemu dává žadatel přednost. |
3. Dokumenty se dodávají ve stávající verzi a typu záznamu (včetně formy elektronické nebo jiné, jako je Braillovo písmo, velký tisk nebo záznamy na pásce), přičemž se plně zohledňuje, čemu dává žadatel přednost, a to v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Přístup k dokumentům není omezen softwarovým vybavením nebo operačním systémem používaným v informačním prostředí orgánu. |
Odůvodnění | |
Orgány by měly využít revizi tohoto nařízení k zavedení otevřených standardů. Ze základních principů tohoto nařízení a jeho právního základu vyplývá, že přístup k dokumentům by nemělo omezovat softwarové vybavení či operační systém používaný v daném orgánu. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 12 - odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Kde je to možné, jsou přímo přístupné v elektronické podobě i jiné dokumenty, zvláště dokumenty, které se vztahují k vývoji politiky nebo strategie. |
2. Konkrétně jsou s výhradou článků 4 a 9 veřejnosti přímo přístupné dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů EU obecného významu. |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu k čl. 12 odst. 4. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Každý orgán stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentů jsou přímo přístupné veřejnosti. |
4. Orgány pro své rejstříky dokumentů vytvoří společné rozhraní, a zajistí zejména jednotný přístupový bod pro přímý přístup k dokumentům, jež byly vypracovány nebo obdrženy v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU nebo nelegislativních aktů EU obecného významu. |
Odůvodnění | |
Čl. 12 odst. 2 a 4 jsou pozměněny tak, aby obsahovaly doporučení 2 a 5 usnesení ke zprávě M. Cashmana, s cílem zlepšit stávající standardy. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 13 - odst. 2 - písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) podněty podané Radě členským státem podle čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo podle čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
a) podněty předložené Radě členským státem na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; |
Odůvodnění | |
Již není možné, aby členské státy předkládaly iniciativy na základě čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 17 - odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Nejpozději do … zveřejní Komise zprávu o uplatňování zásad tohoto nařízení a předloží doporučení, které bude případně obsahovat návrhy změn tohoto nařízení, jež jsou zapotřebí v důsledku změn situace, a akční program opatření, která mají přijmout jednotlivé orgány. |
Odůvodnění | |
Stejně jako tomu bylo u stávajícího nařízení, měla by se předložit zpráva o uplatňování nařízení, jež by obsahovala doporučení a případné návrhy zlepšení. Vypuštění nějakého ustanovení znamená de facto změnu nařízení. | |
POSTUP
|
Název |
Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0229 – C6-0184/2008 – 2008/0090(COD) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
LIBE |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
PETI 4.9.2008 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
David Hammerstein 15.7.2008 |
|
|
|||||
|
Datum přijetí |
19.1.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
20 0 1 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Sir Robert Atkins, Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Victor Boştinaru, Simon Busuttil, Alexandra Dobolyi, Glyn Ford, Cristina Gutiérrez-Cortines, David Hammerstein, Marian Harkin, Carlos José Iturgaiz Angulo, Marcin Libicki, Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Mairead McGuinness, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Nicolae Vlad Popa, Kathy Sinnott |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Carlos Carnero González, Marie-Hélène Descamps, Henrik Lax |
|||||||
POSTUP
|
Název |
Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0229 – C6-0184/2008 – 2008/0090(COD) |
|||||||
|
Datum predložení EP |
30.4.2008 |
|||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
LIBE 22.5.2008 |
|||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 23.9.2008 |
JURI 22.5.2008 |
AFCO 22.5.2008 |
PETI 4.9.2008 |
||||
|
Přidružený(é) výbor(y) Datum oznámení na zasedání |
AFCO 20.11.2008 |
|
|
|
||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Michael Cashman 28.5.2008 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
7.10.2008 |
5.11.2008 |
20.1.2009 |
29.1.2009 |
||||
|
|
10.2.2009 |
17.2.2009 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
17.2.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
26 5 15 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alexander Alvaro, Emine Bozkurt, Philip Bradbourn, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Carlos Coelho, Esther De Lange, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Armando França, Urszula Gacek, Roland Gewalt, Jeanine Hennis-Plasschaert, Magda Kósáné Kovács, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Stavros Lambrinidis, Roselyne Lefrançois, Baroness Sarah Ludford, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Maria Grazia Pagano, Martine Roure, Inger Segelström, Csaba Sógor, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Edit Bauer, Simon Busuttil, Marco Cappato, Charlotte Cederschiöld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Metin Kazak, Jean Lambert, Marian-Jean Marinescu, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Hubert Pirker, Nicolae Vlad Popa, Eva-Britt Svensson, Charles Tannock |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Costas Botopoulos, Luis de Grandes Pascual, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin |
|||||||
- [1] Pracovní poradní skupina měla k dispozici anglické, francouzské a německé znění návrhu a pracovala na základě anglického znění, které je původním zněním projednávaného textu.