Postup : 2008/2211(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0089/2009

Předložené texty :

A6-0089/2009

Rozpravy :

PV 01/04/2009 - 23
CRE 01/04/2009 - 23

Hlasování :

PV 02/04/2009 - 9.24
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0216

ZPRÁVA     
PDF 151kWORD 103k
23. 2. 2009
PE 416.575v02-00 A6-0089/2009

o obavách týkajících se účinků elektromagnetického pole na zdraví

(2008/2211(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Frédérique Ries

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obavách týkajících se účinků elektromagnetického pole na zdraví

(2008/2211(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 137, 152 a 174 Smlouvy o ES zaměřující se na vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

–   s ohledem na doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím(1) a na související zprávu Komise o jeho uplatňování ze dne 1. září 2008 (KOM(2008)0532 v konečném znění),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli)(2),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody(3) a na příslušné harmonizované bezpečnostní normy pro mobilní telefony a základny,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/95/EC ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o přezkumu evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 v polovině tohoto období(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 1999 o návrhu doporučení Rady týkajícího se omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz)(6),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0089/2009),

A. vzhledem k tomu, že elektromagnetická pole jsou součástí přirozeného prostředí a byla na zemi vždy přítomna; vzhledem k tomu však, že na základě poptávky po elektrické energii, používání stále dokonalejších bezdrátových technologií a změn ve struktuře společnosti se expozice životního prostředí zdrojům elektromagnetických polí, které vytvořil člověk, v průběhu posledních desetiletí neustále zvyšuje; vzhledem k tomu, že v konečném důsledku je v současnosti každý občan vystaven složité směsi elektrických a magnetických polí o různé frekvenci, a to jak doma, tak i na pracovišti,

B.  vzhledem k tomu, že bezdrátové technologie (mobilní telefony, WiFi-WiMax / bluetooth, telefony DECT) vyzařují elektromagnetické pole, které může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví,

C. vzhledem k tomu, že většina evropských občanů, zejména mládež ve věku mezi 10 a 20 lety, používá mobilní telefon, což je užitečný předmět, který slouží i jako módní doplněk, a vzhledem k tomu, že i nadále zůstávají pochybnosti týkající se jejich možných zdravotních rizik, zejména pro mladé lidi, jejichž mozek je ještě ve vývinu,

D. vzhledem k tomu, že od 12. července 1999, kdy byly v doporučení 1999/519/ES stanoveny expoziční limity osob elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz), se spor vědecké obce, pokud jde o možná zdravotní rizika spojená s působením elektromagnetických polí, prohloubil,

E.  vzhledem k tomu, že absence konečných závěrů vědecké obce nezabránila některým národním a regionálním vládám v devíti členských státech EU, ale také v Číně, ve Švýcarsku a v Rusku, stanovit tzv. preventivní expoziční limity, jejichž hodnoty jsou nižší než prosazuje Komise a její nezávislý vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika(7),

F.  vzhledem k tomu, že by kroky zaměřené na omezení expozice osob elektromagnetickému poli měly být vyváženy, ve smyslu vyšší bezpečnosti a ochrany, lepší kvalitou života, kterou poskytují přístroje s elektromagnetickým polem,

G. vzhledem k tomu, že mezi vědecké projekty, které vzbuzují jak zájem, tak i polemické názory, patří epidemiologická studie Interphone, kterou financuje Unie především jako součást 5. rámcového programu výzkum, technický rozvoj a demonstrace(8) částkou 3 800 000 EUR a jejíž závěry jsou očekávány už od roku 2006,

H. vzhledem k tomu však, že některé poznatky jsou zřejmě přijímány všeobecně, zejména zjištění, že jednotlivé osoby reagují na působení mikrovln různě, že je k vyhodnocení jiných než tepelných vlivů spojených s radiofrekvenčními poli nutné přednostně provést expoziční testy ve skutečném měřítku a zejména že děti jsou expozicí elektromagnetickým polím obzvlášť ohroženy(9),

I.   vzhledem k tomu, že EU stanovila expoziční limity na ochranu pracovníků před účinky elektromagnetických polí; vzhledem k tomu, že podle zásady předběžné opatrnosti by takováto opatření měla být přijata také pro dané skupiny obyvatel, například místní obyvatele a spotřebitele,

J.   vzhledem k tomu, že podle šetření Eurobarometru na téma elektromagnetických polí (č. 272a z června 2007) se většina občanů domnívá, že je veřejné orgány nedostatečně informují o opatřeních na ochranu před elektromagnetickým polem,

K. vzhledem k tomu, že je nutné pokračovat ve výzkumu středních a velmi nízkých frekvencí, aby bylo možné vyvodit závěry o jejich účincích na lidské zdraví,

L.  vzhledem k tomu, že směrnice 2004/40/ES nesmí narušit používání zobrazování pomocí magnetické rezonance, neboť tato technologie představuje pro evropské pacienty nejmodernější možnost výzkumu, diagnostiky a léčby život ohrožujících chorob,

M. vzhledem k tomu, že bezpečnostní norma pro magnetickou rezonanci IEC/EN 60601-2-33 stanovuje takové limitní hodnoty pro elektromagnetická pole, aby bylo vyloučeno veškeré ohrožení pacientů i personálu,

1.  naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala vědeckou podloženost a přiměřenost limitů elektromagnetického pole stanovených v doporučení 1999/519/ES a podala o tom zprávu Parlamentu. Toto přezkoumání by měl provést Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika;

2.  vyzývá ke zvláštnímu posouzení biologických účinků při hodnocení možného dopadu elektromagnetického záření na zdraví, zejména vzhledem k tomu, že podle některých studií nastávají nejškodlivější účinky při nejnižší úrovni tohoto záření; volá po aktivním výzkumném úsilí na řešení potenciálních zdravotních problémů prostřednictvím rozvoje řešení odstraňujících nebo snižujících pulsační a amplitudovou modulaci přenosových frekvencí;

3.  zdůrazňuje, že zároveň s touto změnou evropských limitů pro elektromagnetická pole, či jako alternativu k ní by bylo vhodné, aby Komise ve spolupráci s odborníky z členských států a s příslušnými průmyslovými odvětvími (elektrárenskými společnostmi, telefonními operátory a výrobci elektrických spotřebičů, včetně mobilních telefonů) vypracovala přehled dostupných technických řešení, která účinně snižují expozici určitého místa elektromagnetickým polím;

4.  konstatuje, že průmyslové subjekty a příslušní správci infrastruktury a příslušné orgány se mohou už nyní zabývat určitými faktory, jako je např. zaváděním opatření pro vzdálenost určitého místa a přístrojů vysílajících elektromagnetické vlny nebo výška místa vzhledem k výšce antény a směr vysílače vzhledem k obydlenému místu, a to s cílem uklidnit a lépe chránit osoby žijící v blízkosti těchto zařízení; vyzývá k optimálnímu rozmístění stožárů a vysílačů a dále vyzývá ke společnému využívání takto umístěných stožárů ze strany poskytovatelů, aby se snížil počet nevhodně umístěných stožárů a vysílačů; vyzývá Komisi a členské státy k vypracování odpovídajících pokynů;

5.  vyzývá členské státy, místní a regionální úřady, aby vytvořily jediný systém autorizace instalací antén a zesilovačů a včlenily do svých územních plánů také plán umístění antén;

6.  apeluje na úřady odpovídající za povolování instalace antén mobilní komunikace, aby ve spolupráci s operátory tohoto odvětví smluvně upravily společné využívání infrastruktur s cílem snížit jejich počet i expozici obyvatelstva působení elektromagnetických polí;

7.  oceňuje úsilí, které je vyvíjeno v rámci používání mobilních komunikačních systémů a dalších bezdrátových technologií s elektromagnetickým polem, jež si klade za cíl zamezit poškozování životního prostředí a zejména řešit otázku změny klimatu;

8.  domnívá se, že vzhledem ke zvyšujícímu se počtu soudních řízení a k rozhodnutí veřejných orgánů, která mají charakter moratoria na instalaci nových zařízení vysílajících elektromagnetická pole, je ve všeobecném zájmu dávat přednost řešením založeným na dialogu mezi průmyslovými subjekty, veřejnými orgány, vojenskými orgány a sdruženími místních obyvatel, pokud jde o podmínky instalace nových GSM antén nebo vedení vysokého napětí, a postarat se alespoň o to, aby byly školy, školky, jesle, domovy důchodců a zdravotnická zařízení v konkrétní vzdálenosti od těchto zařízení určené na základě vědeckých kritérií;

9.  žádá členské státy, aby společně s operátory v tomto odvětví daly veřejnosti k dispozici mapy expozice vysokonapěťovému vedení, radiofrekvencím a mikrovlnám, zejména těm, které produkují telekomunikační stožáry, zesilovací radioantény a telefonní antény. Žádá, aby tyto informace byly uvedeny na internetové stránce, aby do nich mohla veřejnost snadno nahlédnout, a aby se zveřejňovaly ve sdělovacích prostředcích;

10. navrhuje Komisi, aby zvážila možnost použití finančních prostředků určených na transevropské energetické sítě na studium účinků elektromagnetických polí o velmi nízké frekvenci, zejména u vedení elektrického napětí;

11. vyzývá Komisi, aby v průběhu legislativního období 2009–2014 iniciovala rozsáhlý program změřený na zjišťování elektromagnetické biokompatibility mezi vlnami, které jsou vytvářeny uměle, a přirozenými vlnami vznikajícími v lidském těle, a zjistila, zda mikrovlny skutečně mají nepříznivý vliv na lidské zdraví;

12. vyzývá Komisi, aby každoročně předložila zprávu o úrovni elektromagnetického záření v EU, o jeho zdrojích a opatřeních přijímaných v EU na zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

13. žádá Komisi, aby nalezla řešení, které by vedlo k rychlejšímu uplatňování směrnice 2004/40/ES, a zajistila tak účinnou ochranu pracovníků před elektromagnetickými vlnami, jako je tomu v případě hluku(10) a vibrací(11) prostřednictvím dvou jiných předpisů Společenství, a aby pro magnetickou rezonanci zavedla výjimku z článku 1 uvedené směrnice;

14. konstatuje s nelibostí, že od roku 2006 dochází k neustálému oddalování zveřejnění závěrů mezinárodní epidemiologické studie s názvem Interphone, jejímž cílem je zjistit, zda existuje souvislost mezi používáním mobilního telefonu a určitými typy nádorů, zejména mozkovými nádory a nádory sluchového nervu a štítné žlázy;

15. upozorňuje v této souvislosti na výzvu k obezřetnosti, kterou vyhlásila koordinátorka studie Interphone paní Elisabeth Cardisová, která na základě současných poznatků doporučuje, aby děti používaly mobilní telefony v rozumné míře a dávaly přednost pevným telefonním linkám;

16. domnívá se v každém případě, že je úkolem Komise, která významným způsobem přispěla k financování této celosvětové studie, aby požádala osoby odpovědné za tento projekt o vysvětlení, proč ještě nebyly publikovány konečné výsledky, a pokud dostane odpověď, aby o tom okamžitě informovala Parlament a členské státy;

17. navrhuje rovněž Komisi, aby v zájmu zajištění politické účinnosti a rozpočtové účelnosti přerozdělila finanční prostředky Společenství určené na provedení studií zabývajících se otázkou působení elektromagnetických polí a poskytla je na celoevropskou kampaň, která by mladým lidem poskytla informace o správném používání mobilního telefonu, jako jsou „hands-free“ sady, omezení délky telefonních hovorů, vypínání telefonů v době, kdy nejsou používány (například při výuce), a používání telefonů v místech s dobrým příjmem;

18. v takovýchto osvětových kampaních by měli být mladí Evropané seznamováni také se zdravotními riziky souvisejícími s domácími spotřebiči a s tím, že je důležité spotřebiče vypínat a neponechávat je v pohotovostním režimu;

19. žádá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční prostředky pro výzkum a vývoj, aby bylo možné zhodnotit případné dlouhodobé negativní účinky radiofrekvencí mobilních telefonů; dále žádá, aby zvýšily počet veřejných výzev ke zkoumání škodlivých účinků kombinované expozice různým zdrojům elektromagnetického pole, zejména pokud jde o dětskou populaci;

20. navrhuje, aby se mezi úkoly Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích zařadilo i hodnocení vědecké bezúhonnosti s cílem pomoci Komisi při předcházení případným rizikovým situacím, střetu zájmů či dokonce podvodům, k nimž by mohlo docházet díky větší konkurenci v oblasti výzkumu;

21. vyzývá Komisi, aby s ohledem na obavy veřejnosti v mnoha členských státech spolupracovala se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou odborníci z členských států, nevládní organizace a průmyslová odvětví, s cílem zlepšit dostupnost aktualizovaných informací o bezdrátových technologiích a normách pro ochranu, kterým by rozuměli i laici;

22. vyzývá Mezinárodní komisi pro ochranu před neionizujícím zářením a Světovou zdravotnickou organizaci k větší transparentnosti a otevřenosti k dialogu se všemi zúčastněnými subjekty ve standardním prostředí;

23. kritizuje některé příliš agresivní marketingové kampaně telefonních operátorů zahajované při příležitosti Vánoc a jiných zvláštních příležitostí, jako je prodej mobilních telefonů určených výlučně pro děti a nabídka „volných minut“ zaměřená na dospívající mládež;

24. navrhuje, aby Evropská unie začlenila do politiky v oblasti kvality vnitřního ovzduší studii týkající se domácích bezdrátových přístrojů, jako je WiFi připojení k internetu a telefony DECT (digitální bezdrátové domácí telefony), jejichž používaní se v posledních letech rozšířilo ve veřejných budovách i v domácnostech, a vede tak k trvalé expozici občanů mikrovlnám;

25. ve snaze o stále lepší informování spotřebitelů požaduje úpravu technických norem Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice, které by zavedly povinnost uvádět vyzařovaný výkon a v případě všech bezdrátových přístrojů i skutečnost, že vyzařují mikrovlny;

26. vyzývá Radu a Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a Výborem regionů podpořily vytvoření jednotné normy, která by v případě rozšiřování sítě elektrického vysokonapěťového vedení minimalizovala expozici místních obyvatel;

27. je velmi zaujat tím, že pojišťovací společnosti se snaží o to, aby pojistné smlouvy týkající se odpovědnosti za škodu nepokrývaly rizika spojená s elektromagnetickými poli, což jasně ukazuje, že evropští pojistitelé už uplatňují vlastní verzi zásady obezřetnosti;

28. vyzývá členské státy, aby následovaly příklad Švédska a uznaly osoby trpící nadměrnou citlivostí vůči účinkům elektromagnetického pole za zdravotně postižené a poskytly jim odpovídající ochranu a rovné příležitosti;

29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Výboru regionů a Světové zdravotnické organizaci.

(1)

Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59.

(2)

Úř. věst. L 159, 30.4.2004, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

(4)

Úř. věst. L 374, 27.12.2006, s. 10.

(5)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0410.

(6)

Úř. věst. C 175, 21.6.1999, s. 129.

(7)

Stanovisko ze dne 21. března schválené během 16. plenárního zasedání.

(8)

Quality of life programme, contract No QLK4-1999-01563.

(9)

March 2001 STOA study on ‘The physiological and environmental effects of non-ionising EMR’, PE297.574.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38).

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (Úř. věst. L 177, 6.7.2002, s. 13).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Vliv elektromagnetických polí na zdraví: o čem je řeč?

Jedním z nejzajímavějších překvapení, která nám připravuje lidské tělo, je bezpochyby jeho schopnost přirozeně vytvářet elektrická pole, což souvisí především s biologickými pochody, které se v něm odehrávají. V důsledku toho můžeme zaznamenat elektrickou aktivitu srdce a mozku pomocí elektrokardiogramu, resp. elektroencefalogramu. Dochází mezi přirozenou elektrickou aktivitou a elektromagnetickými poli vytvářenými na základě lidské činnosti k nějakým interakcím? Jakým způsobem absorbuje lidské tělo elektromagnetická pole vysílaná nejrůznějšími přístroji a zařízeními, jako je rozhlasový a televizní přijímač, mikrovlnná trouba, mobilní telefon, antény mobilních operátorů nebo vedení vysokého napětí?

To jsou všechno otázky, které vyvolávají řadu nejasností z hlediska vědy a kterým se zatím nedostalo náležité pozornosti ze strany veřejných orgánů. Proto předkládáme tuto zprávu z vlastního podnětu, která byla vypracována zcela nezávisle, aniž bychom stranili některému z účastníků vášnivé vědecké polemiky na téma elektromagnetických polí. Hlavním cílem této zprávy, v jejímž rámci je předkládáno asi deset konkrétních návrhů, je poskytnout odpovědi občanům, kteří tyto přístroje používají nebo žijí v blízkosti antén a vedení vysokého napětí. Stále více občanů totiž vyjadřuje své znepokojení týkající se vlivu této trvalé expozice mikrovlnám na jejich zdraví.

Doporučení EU, kterým se nedostává dostatečné pozornosti ze strany členských států

Vzhledem k tomu, že smlouvy neposkytují v tomto smyslu žádné pravomoci, neexistuje žádný zákon, na základě něhož by členské státy musely přijmout opatření v případě vln s nízkou a velmi nízkou frekvencí, které v současnosti vysílají především antény mobilních telefonů a bezdrátové technologie.

Proto jsou na úrovni EU expoziční limity pro osoby stanoveny v doporučení Rady ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz).

Tyto limity přesně odpovídají normám, které doporučila Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením, což je nevládní organizace, kterou oficiálně uznává WHO a která hodnotí vědecké výsledky na celém světě.

V uvedeném doporučení Rady jsou stanoveny následující hraniční hodnoty:

1.  GSM (900 MHz): 41,25 voltů/metr

2.  DCS (1800 MHz): 58,33 voltů/metr

3.  DCS (2 100 MHz): 61 voltů/metr.

Naproti tomu členským státům nic nebrání v tom, aby stanovily přísnější ochranné normy: učinilo tak již devět členských států, a to na celostátní nebo regionální úrovni, např. Řecko, Polsko a v nedávné době také Belgie.

V Lucemburském velkovévodství, tj. ve státě, který zpravodaj dobře zná, se vláda od konce roku 2000 orientuje na dodržování zásady obezřetnosti, přičemž maximální hodnota elektrického pole v případě vysílače nacházejícího se v blízkosti místa, kde se mohou nacházet lidé, byla stanovena na 3 volty/metr. Lucemburské obyvatelstvo se těší prakticky čtrnáctinásobně vyšší ochraně před elektromagnetickými vlnami než ostatní občané EU.

Smutnou zprávou je, že na úrovni Evropské unie tato koordinace politik jednotlivých států v dané oblasti chybí. Zpravodaj se proto domnívá, že úkolem Komise je vytvořit jasnou politiku v oblasti elektromagnetických polí (pokud jde o konkurenceschopnost, inovace, zdraví a informování spotřebitelů), která by se neměla omezit pouze na stávající povrchní znalost některých projektů financovaných z prostředků GŘ pro výzkum.

V tomto stadiu existuje podle zpravodaje pouze jediná cesta: správný postup zcela jasně spočívá v politickém řešení, založeném na pravidelné aktualizaci limitních hodnot (s přihlédnutím k novým technologiím, které jsou uváděny na trh a k výsledkům nových epidemiologických studií), které by byly zárukou vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, zejména dětí, aniž by to bylo na překážku fungování sítě mobilních telefonních služeb.

Tento přístup zvolila Evropská agentura pro životní prostředí se sídlem v Kodani, která v září 2007 veřejným orgánům 27 členských států odvážně doporučila, aby přijaly opatření zaměřená na lepší ochranu obyvatel: „opatření, která by byla vhodná a přiměřená z hlediska zabránění závažným hrozbám“. To představuje v této oblasti důležitý moment. Jedná se o výzvu, která je v rozporu se statusem quo podporovaným Světovou zdravotnickou organizací. Zdá se totiž, že WHO „hraje o čas” a jako rok pro celkové vyhodnocení vlivu elektromagnetických polí stanovila rok 2015!

Hlasování dne 10. března 1999 a 4. září 2008: Evropský parlament udává takt

Parlament předložil zprávu vyzývající k obezřetnosti s ohledem na stanovení norem v Evropě, které by chránily občany před mikrovlnami, již před deseti lety. Tato zřejmá kritika byla zaměřena na Evropskou komisi a Radu, jelikož zpravodaj Gianni Tamino doporučil uplatňovat zásadu obezřetnosti a zásadu „ALARA“ (as low as reasonably achievable), podle níž by měla být expozice záření tak nízká, jak je možné v rozumné míře dosáhnout.

Tento jasný postoj k citlivé otázce expozičních limitů Evropský parlament potvrdil dne 4. září 2008 při hlasování o střednědobém přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010.

Jednalo se o hlasování, při němž poslanci téměř dosáhli jednomyslnosti (usnesení bylo přijato 522 hlasy pro, 16 hlasy proti) a na základě něhož byla Komise požádána, aby „pozměnila své doporučení 1999/519/ES tak, aby byly zohledněny osvědčené postupy jednotlivých členských států, a stanovila tak přísnější mezní hodnoty expozice pro veškerá zařízení, která vysílají elektromagnetická pole o frekvenci mezi 0,1 MHz a 300 GHz“.

Zpravodaj si je vědom toho, že otázka prahových hodnot je ve výlučné kompetenci členských států a regionů, a chtěl by zdůraznit alternativy, k nimž mohou průmyslové subjekty přistoupit s cílem vyhnout se všem zdravotním rizikům: mají např. možnost následovat příkladu rakouských úřadů, které nařídily umístit společné antény výše, aby bylo možno dosáhnout lepšího rozložení vysílacích frekvencí.

A proč bychom si vlastně neměli připustit, že v průběhu posledních deseti let, tj. od doby, kdy se rozšířilo používání bezdrátových technologií (telefonů DETC, mobilních telefonů, zařízení UMTS / WiFi / WiMax / bluetooth, chůviček apod.), došlo k podstatným změnám prostředí, které evropské občany každodenně obklopuje. Pokud uznáme přínos těchto nových technologií a jejich všudypřítomnost na pracovišti, v knihovnách i v domácnostech, musíme také připustit, že před uvedením na trh by mělo být provedeno hodnocení těchto přístrojů a že obecněji by se měly stanovit hraniční hodnoty expozice mikrovlnám v domácnostech. Bez těchto opatření bychom se vystavovali riziku, že se ohroženému spotřebiteli nedostane pomoci.

V budoucnu bude nutné obnovit důvěru, která v současnosti chybí spotřebitelům a místním obyvatelům a také vědecké obci. Důvodem toho, že se zpravodaj záměrně rozhodl necitovat žádnou již publikovanou studii nebo dokument, kromě těch, které vzešly z Evropského parlamentu, je skutečnost, že se vědecká obec dopouští zjevné chyby tím, že se trvale není schopna dohodnout na stanovisku ohledně působení elektromagnetických polí a jejich možných zdravotních rizicích.

Studie Interphone: učebnicový příklad

Zpravodaj velmi dobře ví, že existence rozdílných názorů v určité oblasti je součástí normálního fungování vědy: připomeňme si zde polemiky, které se po dlouhá léta vedly ohledně změny klimatu a jejích příčin.

Je však těžké smířit se s tím, že by studie měly být „zmrazeny“, protože se experti nedokázali sjednotit na závěrech, především pokud jsou ve hře veřejné prostředky EU.

V tomto ohledu je studie Interphone jasným učebnicovým příkladem. Tato studie, jejíž přípravy začaly v roce 1998, byla zahájena v roce 2000 a byla označována především jako nejkomplexnější vědecký projekt, protože se jí účastnilo 12 států na celém světě. Cílem podrobného protokolu studie bylo maximálně zvýšit možnost odhalení rizik určitých typů nádorů. Na výsledky studie, které měly být publikovány v roce 2006, se však stále ještě čeká. Můžeme se proto ptát, zda se někdy dočkáme jasné odpovědi.

Je tomu tak proto, že zpravodaj si je vědom mimořádného tlaku, který je na vědecké pracovníky vyvíjen. Rád by je podpořil v kontextu rostoucí konkurence, kdy objev není uznán, pokud se nejedná o inovaci a pokud nebyl publikován v nejvýznamnějších odborných časopisech. Domnívá se, že je důležité změnit způsob fungování vědeckých výborů při Komisi.

Ke splnění tohoto cíle mohou posloužit dva jednoduché nápady: prvním z nich je zajistit v těchto výborech spravedlivé zastoupení všech zúčastněných stran, včetně nevládních organizací a sdružení spotřebitelů. Cílem druhého je v souladu se snahou o transparentnost a účinnou kontrolu navrhnout, aby bylo mezi úkoly Evropské skupiny pro etiku ve vědě a v nových technologiích zařazeno i hodnocení vědecké bezúhonnosti. Tento typ kontroly, který již uplatňují vědecké instituce jednotlivých zemí, může být Komisi velmi nápomocen při předcházení rizikům, střetu zájmu či dokonce podvodům, k nimž by mohlo docházet v oblasti výzkumu.

Závěrem by zpravodaj chtěl poukázat na řadu dokumentů, s nimiž měl možnost se seznámit a v nichž se uvádí, že pojišťovny v rámci odpovědnosti za škodu obecně odmítají krýt rizika spojená s působením elektromagnetických polí. Vzhledem ke schopnosti pojistitelů vyhodnotit veškeré typy rizik a odhadnout budoucnost se právem ptáme na důvody, které je motivují k tomuto způsobu uplatňování zásady obezřetnosti.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.2.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

43

1

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Margrete Auken, Liam Aylward, Irena Belohorská, Maria Berger, John Bowis, Hiltrud Breyer, Martin Callanan, Dorette Corbey, Magor Imre Csibi, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Jill Evans, Christofer Fjellner, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Satu Hassi, Christa Klaß, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Peter Liese, Marios Matsakis, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, María Sornosa Martínez, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Inés Ayala Sender, Kathalijne Maria Buitenweg, Philip Bushill-Matthews, Jutta Haug, Johannes Lebech, Caroline Lucas, Hartmut Nassauer, Justas Vincas Paleckis, Alojz Peterle, Lambert van Nistelrooij

Právní upozornění - Ochrana soukromí