ZPRÁVA o uměleckém vzdělávání v Evropské unii

24. 2. 2009 - (2008/2226(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Maria Badia i Cutchet

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uměleckém vzdělávání v Evropské unii

2008/2226(INI)

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 149 a 151 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/92/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání[1],

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2008/ES ze dne 16. prosince 2008 o Evropském roku tvořivosti a inovací (2009)[2],

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 24. a 25. května 2007 ohledně přínosu kulturních a tvůrčích odvětví k dosažení lisabonských cílů a na závěry Rady ze dne 21. a 22. května 2008,

–   s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2008 o pokroku v provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 – Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě[6],

–   s ohledem na doporučení obsažená v Úmluvě UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0093/2009),

A. vzhledem k tomu, že pokud Evropská unie razí heslo „jednota v rozmanitosti”, měla by uznat své společné dějiny, k čemuž může dospět prostřednictvím dějin evropského umění, které jsou univerzální,

B.  vzhledem k tomu, že školy by se opět měly stát hlavním místem pro demokratizaci přístupu ke kultuře,

C. vzhledem k tomu, že umělecké a kulturní vzdělávání, jehož součástí je i vzdělávání v oblasti obrazových umění, je neodmyslitelným prvkem vzdělávacího systému členských států,

D. vzhledem k tomu, že umělecké a kulturní vzdělávání je nedílnou součástí vzdělávání dětí a mládeže, neboť přispívá k rozvoji svobodné vůle, citlivosti a otevřenosti vůči ostatním; vzhledem k tomu, že se jedná o klíčovou otázku v oblasti rovných příležitostí a předpoklad skutečné demokratizace přístupu ke kultuře,

E.  vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení cíle demokratizace přístupu ke kultuře je nezbytné podporovat informovanost o umění na všech úrovních a ve všech věkových skupinách, uznat význam skupinových a amatérských uměleckých činností a podporovat přístup ke vzdělávání v oblasti umění,

F.  vzhledem k tomu, že členské státy bohužel hospodářské důvody často tlačí k omezení prostoru, který je poskytován umění ve vzdělávací politice jako celku,

G. vzhledem k tomu, že umělecké vzdělávání je základem profesního vzdělání v oblasti umění, kde podporuje nejen tvořivost, ale i tělesný a duševní rozvoj, neboť přispívá k vytváření pevnějších a účinnějších vazeb mezi vzděláním, kulturou a uměním,

H. vzhledem k tomu, že školy a zařízení zabývající se vzděláváním v oblasti umění a designu napomáhají vzniku filozofií, vytváření nových uměleckých stylů a trendů a otevírání odlišných kulturních světů, což posiluje prestiž Evropské unie ve světě,

I.    vzhledem k tomu, že úspěšnost tvůrčích a uměleckých pracovníků je velmi významně ovlivněna získaným vzděláním,

J.   vzhledem k tomu, že umělecká studia zaměřená na kariérní a profesní rozvoj vyžadují od studentů nejen talent, ale i pevné kulturní základy, které lze získat jedině prostřednictvím systematického víceoborového vzdělávání; vzhledem k tomu, že takové vzdělávání rozšiřuje příležitosti k získání pracovního místa v oboru, pokud poskytuje obecný rozhled, metodiku výzkumu, podnikatelské dovednosti a znalosti a rovněž schopnosti v různých oblastech činnosti souvisejících se současným uměním,

K. vzhledem k tomu, že na rozvoj umělecké sféry má značný vliv potenciál, který představují tvůrčí, kulturní a umělecké společnosti a odvětví v Evropské unii v oblasti hospodářství a zaměstnanosti,

L.  vzhledem k tomu, že technická revoluce vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti uvnitř jednotlivých zemí a mezi nimi a že zásluhou této skutečnosti zaujímají intelektuální schopnosti a tvořivost dominantní postavení v rámci Lisabonské strategie,

M. vzhledem k tomu, že prudké a soustavné změny, k nimž v našich společnostech dochází, vyžadují lepší přizpůsobivost, pružnost, tvořivost, inovace a komunikaci osob v pracovní oblasti; vzhledem k tomu, že tyto vlastnosti by měly být podporovány prostřednictvím systémů vzdělávání a odborné přípravy jednotlivých členských států, což je v souladu s cíli výše uvedeného programu Vzdělávání a odborná příprava 2010,

N. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti skutečnost, že v jednotlivých členských státech existují značné rozdíly mezi stávajícími modely uměleckého vzdělávání,

O. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti skutečnost, že vzdělávání v oblasti kultury a její rozmanitosti je v důsledku globalizace, vyšší mobility občanů a postupného rozšiřování Evropské unie významnou podmínkou pro zachování identity a pro podporu porozumění mezi kulturami a náboženstvími; vzhledem k tomu, že zvyšování povědomí o kultuře a její podpora, které patřily mezi cíle Evropského roku mezikulturního dialogu, by měly pokračovat i po roce 2008,

1.  domnívá se, že v zájmu podpory demokratizace přístupu ke kultuře by se umělecké vzdělávání mělo stát povinnou součástí vzdělávacích programů na všech stupních škol;

2.  zdůrazňuje význam návazných kursů ve školních osnovách i v programech odborné přípravy a celoživotního vzdělávání, které mají podporovat a rozvíjet kreativitu ve všech věkových skupinách v rámci celoživotního učení;

3.  připomíná, že jedním z cílů uměleckého a kulturního vzdělávání je přispět k občanské výchově a že jednou z jeho rolí je zlepšit naši schopnost myslet a podpořit duševní, citový a tělesný rozvoj občanů;

4.  uznává úlohu uměleckých disciplín jako významného hybatele inovací ve společnosti a v hospodářství v rámci Evropského roku tvořivosti a inovací 2009;

5.  upozorňuje Radu a členské státy na to, jakou úlohu hraje evropská kultura a její rozmanitost v procesu integrace, a na význam uměleckého a kulturního vzdělávání na evropské úrovni, včetně ochrany tradičních kulturních hodnot v jednotlivých regionech;

6.  konstatuje, že stále přibývá studentů uměleckých oborů, kteří mají zájem studovat v jiném členském státě, a vyzývá tedy členské státy, aby koordinovaly své politiky v oblasti uměleckého vzdělávání na úrovni Evropské unie, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a aby v této oblasti zvýšily mobilitu studentů i pedagogů;

7.  domnívá se, že je třeba zlepšit mobilitu uměleckých pracovníků tím, že bude věnována větší pozornost otázce uznávání kvalifikace; za tímto účelem by měly být vzdělávací instituce a zaměstnavatelé podněcováni k tomu, aby se zapojili do evropského rámce kvalifikací (EQF), a schopnosti a kvalifikace v tomto oboru tak mohly být porovnávány na evropské úrovni;

8.  naléhavě v této souvislosti žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila rámec mobility pro Evropany zabývající se uměleckou a kreativní činností se zvláštním důrazem na mobilitu mladých umělců a studentů uměleckých oborů;

9.  je přesvědčen, ačkoli uznává, že se jedná o záležitost členských států, že politiky v oblasti uměleckého vzdělávání by měly být koordinovány na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o:

- upřesnění povahy, obsahu a délky uměleckého vzdělávání pro různé cílové skupiny,

- souvislost mezi uměleckým vzděláváním, tvořivostí a inovacemi,

- účinnost politik zaměřených na umělecké vzdělávání z hlediska jejich socioekonomického dopadu,

- dosažení rovnováhy mezi teoretickým studiem a praktickou výukou s cílem zajistit, aby umělecké vzdělávání nebylo odtažité,

- uplatňování a rozvoj metod a strategií uměleckého vzdělávání v souladu s požadavky informační společnosti,

- vzdělávání specializovaných pedagogů a „uměleckých inženýrů“ v oblasti nových médií vedle vzdělávání tradičních specializovaných pedagogů;

10. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby:

- uznaly význam podpory uměleckého vzdělávání a tvořivosti v rámci ekonomiky založené na znalostech v souladu s Lisabonskou strategií,

- vymezily úlohu uměleckého vzdělávání coby základního pedagogického nástroje k poznání hodnoty kultury v globalizovaném multikulturním světě,

- stanovily společné strategie k podpoře politik zaměřených na umělecké vzdělávání a na vzdělávání pedagogů specializovaných v tomto oboru,

- uznaly význam úlohy umělců ve společnosti a nutnost určit v rámci vzdělávacího procesu zvláštní pravomoci týkající se uměleckého vzdělávání,

- podněcovaly zástupce jednotlivých členských států v nedávno vytvořené pracovní skupině pro kulturu a vzdělávání v rámci iniciativy otevřené metody koordinace k tomu, aby diskutovali o úloze umění v různých souvislostech vzdělávání (formálního i neformálního) a na všech úrovních vzdělávání (od předškolní výchovy až po odbornou přípravu ve vyšším uměleckém vzdělávání a nad její rámec) a v neposlední řadě také v rámci odborné přípravy specializovaných pedagogů,

- podněcovaly zástupce jednotlivých členských států v pracovních skupinách pro kulturní odvětví v rámci iniciativy otevřené metody koordinace k tomu, aby se v rámci svých priorit zabývali profesní přípravou a následným profesním rozvojem umělců, manažerů, pedagogů, organizátorů a dalších pracovníků v oblasti kultury,

- vyzvaly příslušné zainteresované představitele občanské společnosti, aby sdíleli své znalosti a odbornost v této oblasti s ohledem na proces, který se uskutečňuje v rámci iniciativy otevřené metody koordinace,

- zlepšily podmínky odborné přípravy uměleckých pracovníků uznáváním vyššího uměleckého vzdělávání na všech třech úrovních vymezených v rámci procesu Boloňské deklarace (bakalářské, magisterské, doktorské), a usnadnily tak mobilitu umělců v EU,

–   zavedly zvláštní opatření na podporu uměleckého vzdělávání v rámci víceletého programu pro kulturu,

- uznaly význam skupinových a amatérských uměleckých činností;

11. trvá na tom, že výuka dějin umění musí zahrnovat i setkání s umělci a návštěvy kulturních akcí, aby u studentů vzbudila zvědavost a přiměla je k zamyšlení;

12. připomíná, že při zavádění umělecké dimenze do učebních osnov je důležité využívat prostředky nabízené novými informačními a komunikačními technologiemi a internetem coby nástroji moderního vzdělávání, jaké si žádá moderní doba;

13. zdůrazňuje v této souvislosti zásadní přínos projektů, jako je evropská digitální knihovna Europeana;

14. doporučuje, aby byl společně vytvořen evropský portál uměleckého a kulturního vzdělávání a aby umělecké vzdělávání bylo začleněno do učebních osnov v členských státech s cílem zajistit rozvoj a podporu evropského kulturního modelu, především takového, který je oceňován v mezinárodním měřítku;

15. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby postup začleňování uměleckého vzdělávání do učebních osnov sledovaly; a zejména doporučuje Komisi, aby podpořila vypracování studií, které přinesou spolehlivé údaje o vlivu výuky tohoto typu na úroveň vzdělání a dovedností studentů v Evropské unii;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

• [1]  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
• [2]  Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 115.
• [3]  Úř. věst. C 86, 5.4.2008, s. 1.
• [4]  Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.
• [5]  P6_TA(2008)0124.
• [6]  P6_TA(2008)0123.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Umělecké vzdělávání je obecně považováno za nezbytnou součást vzdělání v jeho tradiční podobě. V současnosti sice představuje povinný studijní předmět v rámci vzdělávacích systémů mnoha členských států, přesto se však i nadále projevují značné rozdíly v metodách uměleckého vzdělávání, které jsou v jednotlivých systémech používány.

Zatímco v  minulosti bylo umělecké vzdělávání spjato se vzdělávacími systémy zaměřenými na děti a mládež, díky současnému trendu celoživotního vzdělávání a rozvoji nových informačních a komunikačních technologií (IKT) došlo k rozšíření prostoru, který byl umění a kultuře tradičně věnován. Objevily se také nové formy přístupu k tomuto sektoru a nové způsoby, jimiž se umění a kultura projevují.

Díky setrvalému pokroku IKT mohlo v našem globalizovaném světě, vyznačujícím se složitými a navzájem provázanými vztahy, dojít také k rozvoji znalostní ekonomiky, v níž zásluhou tohoto pokroku IKT zaujímají významné postavení intelektuální schopnosti a tvořivost.

Naše různorodé, multikulturní společnosti přiznávají významnou úlohu kultuře a její pestré rozmanitosti, což je zásadním předpokladem lepšího soužití obyvatel a různých kultur. V souvislosti se zvýšením mobility občanů se poznání kultury stalo významným faktorem pro zachování identity a pro podporu vzájemného pochopení kultur a náboženství. Upozornil na to již Evropský rok mezikulturního dialogu 2008, který si kladl za cíl zvýšit informovanost a podporu v oblasti kultury.

Umělecké vzdělávání také představuje způsob, jak rozvíjet nezbytné lidské prostředky, které mohou sloužit k využívání bohatého kulturního dědictví. Umění je jednak projevem kultury, jednak způsobem, jak sdělovat poznatky v této oblasti. A v tomto smyslu pomáhají programy uměleckého vzdělávání lidem objevovat rozmanitost kulturních projevů, rozvíjejí jejich vnímavost k těmto projevům a přispívají k tomu, aby lidé dokázali nacházet v umění a v kultuře potěšení. Kromě toho posilují individuální i kolektivní identitu a hodnoty a chrání kulturní rozmanitost. Je nutno mít na paměti, že umění a design jsou součástí rozvoje společnosti, neboť napomáhají vzniku filozofií a vytváření nových stylů a uměleckých trendů, což posiluje světovou prestiž Evropské unie tím, že jí umožňuje mezinárodní přesah daleko za hranice jejího bezprostředního okolí.

Je na místě poukázat na to, že zvláštní povaha evropského kulturního modelu, tedy jeho kulturní a jazyková rozmanitost, je uvedena i ve Smlouvě o ES (článek 151) jakožto jeden ze základních cílů Unie, a také na to, že od 18. března 2007 je platná Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Prudké a trvalé změny, k nimž v našich společnostech dochází, vyžadují ostatně lepší přizpůsobivost, pružnost, tvořivost, inovaci a komunikaci osob v pracovní oblasti, jak zdůrazňuje i program Vzdělávání a odborná příprava 2010. Nelze zapomínat ani na to, že se v mnoha oblastech zvyšují nároky na konkurenceschopnost, což znamená, že mnohé vzdělávací systémy dávají přednost podpoře rozvíjení tvořivosti v rámci učebních předmětů, a to prostřednictvím vzdělávacích programů a vhodných pedagogických metod. To významně ovlivňuje pozdější zařazení absolventů do umělecké a tvůrčí sféry trhu. V tomto smyslu je důležité, aby byl rozšiřován obsah uměleckého vzdělávání, což přispěje ke zlepšení trhu práce v této oblasti a ke zlepšení možností, které umělecká činnost v nové digitální éře nabízí.

Umělecká činnost totiž předpokládá zvládnutí určitých schopností, znalostí a materiálů, které jsou již dlouhou dobu úzce spjaty s vědeckotechnickým pokrokem. V průběhu dějin byly ve službách umění vždy ty nejpokročilejší soudobé technologie a mnohé z estetických teorií byly ovlivněny vědeckými poznatky. Rozvoj know-how a některých uměleckých disciplín, které přispěly k procesu poznání a přetváření světa lidmi, podnítil další pokrok techniky. Přestože nelze uměleckou tvorbu omezit na pouhé striktní uplatňování vědeckých či technologických poznatků, technologie mohou být světu umění prospěšné, i když nebudou vyvíjeny právě k tomuto účelu. Obdobně může i umění podnítit výzkum a rozvoj technologií, neboť jej lze uplatnit i mimo rámec umělecké činnosti. V podmínkách 21. století tedy umělecké vzdělávání podporuje vytváření pevnějších a účinnějších vazeb mezi vzděláváním, kulturou, IKT a uměním.

Cílem těchto úvah je upozornit na to, jak důležité je dospět ke shodě v otázce koordinace uměleckého vzdělávání na evropské úrovni.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	17.2.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	29 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia i Cutchet, Giovanni Berlinguer, Guy Bono, Nicodim Bulzesc, Marie-Hélène Descamps, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Claire Gibault, Vasco Graça Moura, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Ramona Nicole Mănescu, Adrian Manole, Manolis Mavrommatis, Ljudmila Novak, Doris Pack, Christa Prets, Karin Resetarits, Pál Schmitt, Hannu Takkula, Helga Trüpel
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Gyula Hegyi, Iosif Matula, Christel Schaldemose, Ewa Tomaszewska
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Raül Romeva i Rueda, Salvador Domingo Sanz Palacio, Alejo Vidal-Quadras