ZPRÁVA o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky a překážkách při využívání strukturálních fondů

24. 2. 2009 - (2008/2061(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Constanze Angela Krehl

Postup : 2008/2061(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0095/2009
Předložené texty :
A6-0095/2009
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky a překážkách při využívání strukturálních fondů

(2008/2061(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na program URBACT, realizovaný jako součást iniciativy URBAN, který usnadňuje a rozvíjí osvědčené postupy a výměnu zkušeností a zahrnuje více než 200 měst v Evropské unii,

–   s ohledem na své usnesení o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky ze dne 21. října 2008[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti[2],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj[3],

–   s ohledem na článek 158 a článek 159 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2000,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. června 2008 nazvané „Pátá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti: Růst regionů, růst Evropy“ (KOM(2008)0371),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2008 nazvané Zelená kniha o územní soudržnosti: Učinit z územní rozmanitosti přednost“ (KOM(2008)0616),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Regiony pro hospodářskou změnu“ (KOM(2006)0675),

–   s ohledem na studii tématického odboru pro strukturální politiku a politiku soudržnosti nazvanou „Osvědčené postupy v oblasti regionální politiky a překážky při využívání strukturálních fondů“,

–   s ohledem na veřejné slyšení pořádané Výborem pro regionální rozvoj Evropského parlamentu dne 17. července 2008,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0095/2009),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti v EU patří k nejvýznamnějším oblastem politiky, a to nejen pokud jde o objem finančních prostředků, které jsou na ni vyčleněny, ale zejména proto, že se jedná o základní pilíř v procesu evropské integrace a pokud jde o její význam pro společenskou, hospodářskou a teritoriální soudržnost Evropské unie, jakož i rozvoj celkem 268 regionů tím, že zabraňuje brždění rozvoje a jeho nevyváženosti a zlepšuje život všech občanů EU,

B.   vzhledem k tomu, že třebaže regiony Evropské unie čelí obecně obdobným problémům, jejich dopad v jednotlivých regionech se výrazně liší, ať již vzhledem k územním rysům, (např. jako ostrovní či horské oblasti), či s ohledem na obyvatelstvo: jedná se o globalizaci a s ní spojenou zrychlenou hospodářskou restrukturalizaci, otevření obchodních vztahů, dopady technologické revoluce a změny klimatu, rozvoj ekonomiky založené na znalostech, demografické změny, vylidnění a nárůst počtu přistěhovalců,

C. vzhledem k tomu, že nejlepších výsledků posilujících znalostní bázi a zlepšujících podmínky hospodářské soutěže je často dosahováno v projektech prostřednictvím spolupráce veřejného, podnikatelského a vzdělávacího sektoru a místních aktérů,

D. vzhledem k tomu, že při reakci na tyto výzvy není možné rozvinout plný potenciál politiky soudržnosti, protože případní žadatelé se v souvislosti s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie setkávají se značnými překážkami, jako je:

- vysoká administrativní zátěž

- příliš obsáhlé předpisy, v některých případech dostupné pouze na internetu, které tak vylučují mnoho možných příjemců finančních prostředků z těchto fondů z přístupu k těmto zdrojům

- časté změny ze strany některých členských států, pokud jde o kritéria nároků na poskytování finančních prostředků a potřebnou dokumentaci

- neprůhledná pravidla pro postupy rozhodování a spolufinancování a zdlouhavost při platbách

- zdlouhavá a těžkopádná centrálně řízená administrativa v členských státech a používání pravidel způsobem, který přispívá ke stávající byrokracii, a vede k nepřiměřenosti v poskytování informací

- nepřiměřená decentralizovaná správní kapacita a různé modely regionální správy v členských státech, které neumožňují existenci srovnávacích údajů, ani výměnu osvědčených postupů

- nedostatečně rozvinuté možnosti meziregionální koordinace

- nedostatečně fungující spolupráce vnitrostátních, regionálních a místních orgánů,

E.  vzhledem k tomu, že řada stávajících nesrovnalostí v oblasti politiky soudržnosti je důsledkem těchto překážek,

F.   vzhledem k tomu, že zpoždění v provádění strukturální politiky lze zčásti přičítat přílišné strnulosti postupů a že v důsledku toho by měla být věnována pozornost zjednodušení těchto postupů a jasnému rozdělení odpovědností a pravomocí mezi EU, členské státy a regionální a místní orgány,

1.   zdůrazňuje, že i když je třeba vzít v úvahu přidanou hodnotu spočívající v šíření osvědčených postupů mezi širší veřejností v souvislosti s lepší komunikací a nákladovými přínosy, pokusy o zavedení těchto postupů v regionální politice EU by měly být směřovány zejména řídícím orgánům, což je přiměje k navržení pravidel pro přístup ke strukturálním zdrojům, takže výměna informací a zkušeností může přispět k podstatnému zlepšení kvality projektů tím, že budou poskytnuta řešení společných problémů a budou voleny účinnější a cílenější intervence;

2.   poukazuje především na nutnost zjednodušit postupy řízení pro provádění projektů a programů ze strukturálních fondů, zejména pokud jde o správní a kontrolní systémy; vítá proto v tomto ohledu revidovaný balíček právních předpisů ke zjednodušení postupů při správě strukturálních fondů navržený v návaznosti na současnou finanční krizi; netrpělivě očekává další návrhy Komise v této oblasti, jež budou předloženy během nadcházejících měsíců.

Odstraňování překážek

3.  vyzývá Komisi, aby odstranila následující překážky, a zejména aby:

- určila dlouhodobá kritéria pro hodnocení projektů, které jsou financovány ze strukturálních fondů Evropské unie;

- nehodnotila inovativní projekty podle kritérií, jež platí pro jiné projekty, ale vypracovala specifická kritéria pro hodnocení inovativních projektů, která v základě připustí vyšší chybovost;

- snížila maximální dobu uchování projektové dokumentace pro kontrolu Komise ze stávajících deseti let na tři roky;

- vypracovala zvláštní politická opatření a nové kvalitativní ukazatele pro regiony se specifickými geografickými rysy, jako například horské oblasti, řídce osídlené oblasti, vzdálené a okrajové regiony a ostrovy, a aby v souladu s tím přizpůsobila územní rozsah politických zásahů, jejichž cílem je podporovat územní soudržnost Evropské unie;

- zjednodušila systém sledování a usilovala o zavedení jednotného systému sledování;

- přizpůsobila standardy v oblasti veřejných zakázek v zájmu zjednodušení a harmonizace;

- koordinovala pravidla pro uznatelnost nákladů s členskými státy;

- zajistila zálohové platby příjemcům ve větším rozsahu;

- zlepšila koordinaci opatření prováděných a spolufinancovaných v rámci politiky soudržnosti a v rámci SZP II (Rozvoj venkovských oblastí);

- učinila pružnějšími programy technické pomoci;

- zavedla mechanismy na podporu sítí pro spolupráci a usnadnila správu skupinových projektů;

- zmírnila administrativní zatížení, které vyvolávají tyto projekty, a dbala na jeho přiměřenost velikosti projektu;

- zjednodušila, jasně stanovila a urychlila projektové procesy a více je orientovala na výsledek;

- aktivně podporovala členské státy v tom, aby zavedly účinný systém spolupráce a sdílené odpovědnosti mezi vnitrostátní, regionální a místní úrovní;

- usnadnila přístup k fondům těsnější spoluprací s vnitrostátními vládami s cílem zkrátit dobu zpracování;

- vypracovala časový harmonogram přijetí aktivních kroků, jejichž cílem je odstranit překážky a zlepšit dostupnost fondů;

4.   dále doporučuje Komisi, aby rozvinula harmonizovaný, všeobecně přístupný postup meziregionální výměny osvědčených postupů, díky němuž budou činitelé v oblasti politiky soudržnosti moci využívat zkušeností ostatních;

5.   důrazně upozorňuje, že určení osvědčených postupů nesmí vést k další byrokracii pro žadatele a organizátory projektů;

6.  žádá, aby byla administrativa při využívání strukturálních fondů co nejvíce omezena, a nikoli zbytečně navyšována různými podmínkami, jež si kladou členské státy;

7.  znovu zdůrazňuje svou podporu postupu cíleného na zajištění toho, aby každý členský stát každoročně předložil vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti pokrývající finanční prostředky Společenství ve sdíleném řízení, a žádá, aby se tato praxe všeobecně využívala;

Obecná a tématicky zaměřená kritéria pro určování osvědčených postupů

8.  oceňuje přístup v rámci iniciativy „regiony pro hospodářskou změnu“ určovat osvědčené postupy prostřednictvím každoročního ocenění „REGIO STARS“ a také je zveřejňovat a současně zřídit webovou stránku pro osvědčené postupy; upozorňuje na nízkou účinnost internetových stránek samotných;

9.  kritizuje nedostatečnou transparentnost objektivních podkladů Komise pro zjišťování osvědčených postupů;

10. vyzývá Komisi, aby s ohledem na četné užívání pojmu „best practices“ (osvědčené postupy) a často paralelně používané pojmy „good practices“ (správné postupy) či „success stories“ (úspěchy) sestavila jasný a pro politiku soudržnosti uzpůsobený katalog kritérií, jehož prostřednictvím bude možno odlišit osvědčené postupy od postupů uplatňovaných u ostatních projektů;

11. doporučuje Komisi, aby k určení osvědčených postupů vzala v úvahu následující body:

- kvalita projektu

- zaručení zásady partnerství

- udržitelnost opatření

- pozitivní příspěvek k rovným příležitostem a rovnosti mužů a žen

- inovativita projektu

- integrovaný přístup mezi odvětvovými a územními politikami EU

- účinnost použitých prostředků

- doba trvání projektu k počátku jeho realizace

- časově a organizačně důsledná realizace projektu

- významný zdroj podnětů pro region či celou EU

- dopad na zaměstnanost

- možnosti pro malé a střední podniky

- napomáhání vytváření sítí a územní spolupráce mezi regiony

- přenositelnost projektu ve smyslu provedení i v dalších oblastech Evropské unie

- přidaná hodnota činností v rámci politik Evropské unie

- pozitivní dopad projektu na občany, regiony a členské státy a společnost jako celek;

12. zdůrazňuje, že veškerá kritéria pro zdůraznění osvědčených postupů musí být jasně určitelná a spolehlivá, aby se zamezilo konfliktům, nezamýšleným účinkům a subjektivním úsudkům, jež mohou narušit celý postup hodnocení projektu založený na těchto kritériích; vyzývá proto důrazně Komisi, aby popsala obsah těchto kritérií a způsob, jakým budou uplatněna;

13. na základě analýzy četných projektů z mnoha regionů Evropské unie doporučuje, aby byly zavedeny dodatečné faktory pro kvalifikaci osvědčených postupů v těch oblastech politiky soudržnosti, které jsou významné pro další rozvoj jednotlivých regionů i pro EU jako celek, a pro něž je typická rozmanitost způsobů realizace;

14. pro oblast „výzkumu a vývoje/inovací“ doporučuje tyto faktory:

- kvalitativně významné investice do vědy a výzkumu

- propojení hospodářství, vědy a výzkumu se zvláštním důrazem na posílení malých a středních podniků, v neposlední řadě jako prostředek, který je pákou územního rozvoje

- propojení vědeckých a výzkumných institucí

- další rozvoj nebo vývoj nových technologií zaměřených na budoucnost a/nebo praktické použití těchto technologií

- zavedení nových technologií s cílem oživit tradiční odvětví

- uplatnění v podnikatelském sektoru

- řešení v klíčových odvětvích EU – ekologii, energetice, aj.

15. pro oblast „ochrany životního prostředí, klimatu a trvale udržitelné energetické politiky“      doporučuje tyto faktory:

- přiměřená ochranná opatření pro obzvlášť ohrožené oblasti (citlivost) v určitých vodách

- ochrana a účinné využití nedostatkových surovin

- odpovědné nakládání se surovinami

- opatření na řešení energetické chudoby

- významné zvýšení energetické účinnosti

- významné snížení spotřeby energie

- zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů

- opatření na snížení emisí CO2

- metody nebo postupy pro nakládání s nedostatkovými či ohroženými surovinami způsobem šetrným ke zdrojům

16. pro oblast „tvorby pracovních míst vysoké kvality“ doporučuje tyto faktory:

- zlepšení pracovních podmínek

- zvýšení počtu vysoce kvalitních pracovních míst

- vytváření udržitelných pracovních míst zaměřených do budoucna

- zaručení rovného přístupu k trhu práce pro muže a ženy

- zvyšování produktivity

- větší konkurenceschopnost

- vytváření pracovních míst nezávisle na místě, jako je elektronické podnikání

- opatření na dosahování větší specializace pracovní síly

- použití moderních informačních a komunikačních médií

- sladění rodinného a pracovního života

- opatření pro nejvíce zranitelné skupiny obyvatelstva (např. mladé osoby, ženy, osoby s postižením, přistěhovalce, dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané ve věku nad 45 let, osoby bez vzdělání)

- větší dostupnost a přístupnost dopravy, telekomunikací, vzdělávání a zdravotních služeb

17. pro oblast „celoživotního vzdělávání“ doporučuje tyto faktory:

- zlepšení kvality vzdělávacích podmínek a zvýšení kvantity nabídky, zejména s ohledem na možnosti obzvláště znevýhodněných či ohrožených skupin obyvatelstva (např. mladých osob, žen, osob s postižením, přistěhovalců, dlouhodobě nezaměstnaných, nezaměstnaných ve věku nad 45 let, osob bez vzdělání)

- úzké propojení vzdělávání, odborné přípravy a pracovního života

- projekty kvalitativně a kvantitativně odpovídající požadavkům v oblasti odborné přípravy

- zavedení a používání moderních technologií a postupů

- vytváření a udržování připravenosti k odborné přípravě

- zvýšení účasti na specializované odborné přípravě

- celoživotní jazykové vzdělávání

18. pro oblast „integrovaného rozvoje měst“ doporučuje tyto faktory:

- dlouhodobá integrovaná politika zaměřená na místní veřejnou dopravu, chodce, cyklisty a automobilovou dopravu za účelem účinné integrace různých druhů dopravy, jak veřejné, tak soukromé

- účinné řízení dopravy

- podpora hospodářského rozvoje měst

- zvýšení investic do podnikání, podpora a udržování zaměstnanosti – se zvláštním důrazem na zaměstnanost a podnikání mladých lidí – a zkvalitnění společenského života

-            regenerace zanedbávaných čtvrtí a oblastí, v nichž zanikl průmysl, zlepšení kvality života v městských oblastech; např. dostupnost a přístupnost veřejných služeb

- vytvoření zelených ploch a prostorů k rekreaci a zvýšení energetické účinnosti a účinnosti při hospodaření s vodou, zejména v odvětví bydlení

- zařízení pro osoby s postižením

- podpora opatření zaměřených na posílení vazby obyvatelstva, zejména z řad mladých lidí, s městem, v němž žijí

- zohlednění životních podmínek: městské prostředí, příměstské prostředí a přilehlé venkovské prostředí

- snížení nadměrného využívání půdy prostřednictvím rekultivace ladem ležící půdy a předcházení živelnému růstu měst

- lepší dostupnost městského a dopravního vybavení pro osoby se sníženou pohyblivostí

- posilování vzájemného působení měst a venkovských oblastí

- uplatnění integrovaného přístupu

19. pro oblast „demografického rozvoje“ doporučuje tyto faktory:

- univerzální přístup ke službám

- posílená opatření pro získávání kvalifikovaných pracovních sil

- posílené zapojení nejohroženějších odvětví prostřednictvím lepšího vzdělávání a školení

- opatření pružné pracovní doby

- opatření na usnadnění života pracujících rodičů umožňující sladění pracovního a rodinného života

- opatření na podporu bezproblémové integrace přistěhovalců

- zvláštní potřeby osob s postižením a starších osob

- příspěvek k udržení úrovně obyvatelstva (v oblastech, které trpí úbytkem obyvatelstva)

20. pro oblast „přeshraniční spolupráce“ doporučuje tyto faktory:

- zintenzivnění přeshraničních kontaktů (kvalitativně a kvantitativně)

- budování trvalých sítí popř. dlouhodobé spolupráce

- sladění různých systémů a postupů

- zapojení nových partnerů

- vytváření finanční nezávislosti

- trvalá přeshraniční výměna a přenos vědomostí

- společný rozvoj potenciálu partnerských regionů

- propojení infrastruktur mezi partnerskými regiony

21. pro oblast „partnerství veřejného a soukromého sektoru“ doporučuje tyto faktory:

- kvalitativní zlepšení realizace projektů, pokud jde o účinnost a výnosnost

- zrychlení realizace projektů

- mechanismy transparentního rozložení rizika

- zlepšení projektového řízení

- posílení účasti místních a regionálních orgánů a aktérů v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru

- jasnější a transparentnější pravidla provádění, pokud se týče aktivit orgánů ve veřejném sektoru a podniků

22. žádá Komisi, aby brala v úvahu nutnost podporovat osvědčené postupy v oblasti finanční připravenosti, zejména pokud jde o finanční připravenost v partnerství veřejného a soukromého sektoru a o připravenost s podporou Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

23. je si vědom toho, že pro projekt je mimořádně obtížné splnit souhrnně všechna výše uvedená kritéria; vyzývá proto Komisi, aby předtím, než je začne uplatňovat, seřadila tato kritéria podle důležitosti a určila ty, kterým připisuje vyšší prioritu, a tak usnadnila určení významných projektů a osvědčených postupů; podtrhuje potřebu používat společně dohodnutá kritéria týkající se osvědčených postupů otevřeným a transparentním způsobem, což umožní lepší řízení, přijetí a srovnatelnost osvědčených postupů a zabrání záměně s jinými podobnými výrazy;

24. vyzývá Komisi, aby s ohledem na budoucí použití pojmů „osvědčené postupy“, „správné postupy“ i „úspěchy“ na základě uvedených faktorů vypracovala jasné a transparentní rozdělení popř. klasifikaci pro zařazení projektů.

Výměna osvědčených postupů

25. vyzývá Komisi, aby zorganizovala a řídila výměnu osvědčených postupů prostřednictvím sítě regionů a aby vytvořila pro tyto účely internetovou stránku pro veřejnost, která bude obsahovat klíčové informace o projektech ve všech jazycích Společenství;

26.  doporučuje Komisi, aby pro tyto účely v rámci stávající správní struktury iniciovala vytvoření příslušného místa v generálním ředitelství pro regionální politiku, jež by v zájmu dlouhodobé, průběžné, spolehlivé a úspěšné výměny osvědčených postupů v oblasti politiky soudržnosti ve spolupráci se sítí regionů řídilo hodnocení, shromažďování a výměnu osvědčených postupů a jako stálý diskusní partner bylo k dispozici jak pro otázky nabídky, tak poptávky; vyzývá Komisi, aby rozšířila tuto kulturu osvědčených postupů na všechny své útvary;

27. navrhuje v tomto rámci, že mechanismy hodnocení by měly zkoumat a zohlednit vyzkoušené a ověřené metodiky, které byly již provedeny; je přesvědčen, že zvláštní důraz by měl být věnován spolupráci se sítí regionálních orgánů a specializovaných agentur, které jsou mimořádně důležitým zdrojem pro prvotní materiál k hodnocení osvědčených postupů;

28. poukazuje na to, že Evropská unie sice poskytuje financování a osvědčené postupy, ale je na vnitrostátních, regionálních a místních orgánech, aby je využily; vítá v této souvislosti vytvoření programu Erasmus pro volené představitele na místní a regionální úrovni;

29. doporučuje, aby Komise využila dostupné nástroje Výboru regionů, zejména platformu pro monitorování Lisabonské strategie a síť pro sledování subsidiarity, za účelem výměny osvědčených postupů mezi regiony a mezi členskými státy, pokud jde o identifikaci a společné stanovení cílů, dále opatření týkající se plánování a nakonec závazek provést srovnávací hodnocení výsledků politiky soudržnosti;

°

°    °

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

  • [1]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0492.
  • [2]  Úř. věst. L 239, 1.9.2006, s. 248.
  • [3]  Úř. věst. L 210, 31. 7. 2006, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Regionální a strukturální politika patří v Evropské unii k nejvýznamnějším oblastem politiky. Je tomu tak nejen vzhledem k finančnímu rámci, ale především na základě významu pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost Evropské unie a zároveň rozvoj jejích 268 regionů. Na mnoha místech čelí regiony v Evropské unii do značné míry podobným výzvám. Musejí se vyrovnat s globalizací a s ní spojenou zrychlenou hospodářskou restrukturalizací, s uvolněním obchodních vztahů, důsledky technologické revoluce, rozvojem hospodářství založeného na znalostech, demografickými změnami a nárůstem imigrace.

Překážky při využívání strukturálních fondů

Ačkoli cílem strukturální politiky EU je pomoci regionům řešit jejich problémy, případní žadatelé se v souvislosti s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie se setkávají značnými překážkami. Přitom se mimo jiné jedná o vysokou administrativní zátěž, příliš obsáhlé, obtížně srozumitelné a jen krátkodobě či střednědobě platné soubory předpisů nebo neprůhledná pravidla spolufinancování.

Vzhledem k byrokracii musejí osoby odpovědné za projekty v současné době uchovávat podklady k projektům po dobu deseti let po ukončení projektu, aby byly k při případné kontrole Komise k dispozici. Toto pravidlo představuje především pro malé projekty přehnanou administrativní zátěž. S cílem snížit tuto zátěž a odstranit byrokracii požaduje Evropský parlament zkrácení této doby na tři roky.

Kromě zmíněné administrativní zátěže trpí žadatelé nedostatkem technického vybavení, jež je pro realizaci projektů nezbytné. Zatímco u projektů, které jsou spolufinancovány z ESF, jsou dány k dispozici paušální částky na pomocné technické prostředky, není to u projektů spolufinancovaných z EFRR možné. Proto vyzývá Evropský parlament Evropskou komisi, aby paušální částky na pomocné technické prostředky byly poskytnuty i u projektů, jež jsou spolufinancovány z EFRR.

Dále se v souvislosti s projekty vyskytuje problém kritérií pro hodnocení Evropské komise, neboť nejsou stanovena žádná dlouhodobá kritéria. Vzhledem k nejistotě osob odpovědných za projekty žádá Evropský parlament Komisi, aby stanovila dlouhodobá kritéria a hodnotila projekty podle měřítek, která platila v době realizace projektu. Kritéria hodnocení Evropské komise jsou však opakovaně značným problémem i u inovativních projektů, a sice z toho důvodu, že u inovativních projektů jsou používána stejná hodnotící kritéria jako u jiných projektů. To není vhodné pro inovativní projekty, u nichž existuje přirozené riziko chyb či dokonce neúspěchu. Evropský parlament doporučuje především s ohledem na lisabonský cíl, kterým je učinit z EU nejinovativnější hospodářský prostor na Zemi, aby byla u těchto projektů povolena vyšší chybovost. V opačném případě hrozí, že inovativní přístupy budou již při svém vzniku zablokovány, což by bylo v rozporu s lisabonským cílem i významem politiky soudržnosti v EU.

Další překážkou pro účinné využití prostředků ze strukturálních fondů jsou v současné době malé možnosti výměny zkušeností účastníků projektů i málo rozvinuté možnosti meziregionální koordinace. Překonání této doposud značné překážky pro osoby odpovědné za projekty, ale i pro regiony, by mělo již v krátkodobém horizontu i nepřímý pozitivní vliv na odstranění administrativní zátěže, porozumění stávajícím souborům předpisů či transparentnost pravidel spolufinancování.

Osvědčené postupy – přístup k překonání stávajících překážek

Jedním ze způsobů překonání těchto překážek a s nimi často souvisejících nesrovnalostí při využívání prostředků z fondů soudržnosti Evropské unie je vytvoření harmonizovaného přístupu meziregionální výměny osvědčených postupů s cílem zajistit, aby činitelé v jednotlivých oblastech mohli čerpat ze zkušeností ostatních. To je cílem této zprávy. V tomto ohledu však vyvstávají otázky týkající se obsahu i organizace. Jednou z nejvýznamnějších otázek je to, co osvědčené postupy představují. Tento pojem se sice často a v mnoha oblastech používá i paralelně s pojmy jako „good practices“(správné postupy) či „success stories“(úspěchy), chybí však jasná a jednoznačná definice. Tak zjišťuje např. generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise v rámci iniciativy „regiony pro hospodářskou změnu“ osvědčené postupy, které obdrží každoroční ocenění „REGIO STARS“ a jsou zveřejněny, mimo jiné prostřednictvím internetu. Výběr však v současné době probíhá za použití neprůhledného rámce a podle nepřesně definovaných objektivních podkladů.

Obecná a tématicky zaměřená kritéria pro určování osvědčených postupů

Vzhledem k současným výzvám lze v oblasti politiky soudržnosti Evropské unie stanovit jisté faktory, jež mohou sloužit určování osvědčených postupů. Evropský parlament zde doporučuje tato kritéria:

- kvalita projektu

- zaručení zásady partnerství

- udržitelnost opatření

- respektování rovných příležitostí

- inovativita projektu

- účinnost použitých prostředků

- doba trvání projektu k počátku jeho realizace

- časově a organizačně důsledná realizace projektu

- významný zdroj podnětů pro region či celou EU

- přenosnost projektu ve smyslu provedení i v jiných oblastech Evropské unie

Pro oblasti politiky soudržnosti, které jsou obzvláště významné jak pro další rozvoj jednotlivých regionů, tak pro EU jako celek, a pro něž je typická rozmanitost způsobů realizace, je třeba zohlednit specifické faktory a připojit je k dodatečným faktorům pro kvalifikaci osvědčených postupů. Jedná se o osm oblastí:

§ Výzkum, vývoj a inovace

- kvalitativně významné investice do vědy a výzkumu

- propojení hospodářství a vědy

- propojení vědeckých a výzkumných institucí

- další rozvoj a /nebo nové vytvoření technologií zaměřených na budoucnost;

§ Ochrana životního prostředí, klimatu a udržitelná energetická politika

- přiměřená ochranná opatření pro obzvlášť ohrožené oblasti (citlivost)

- ochrana a účinné využití nedostatkových surovin

- odpovědné nakládání se surovinami

- významné zvýšení energetické účinnosti

- významné snížení spotřeby energie

- zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů

- opatření na snížení CO2

- metody a/ nebo postupy pro nakládání s nedostatkovými či ohroženými surovinami způsobem šetrným ke zdrojům

§ Vytváření pracovních míst vysoké kvality

- zlepšení pracovních podmínek;

- vytváření pracovních míst zaměřených do budoucna

- zvyšování produktivity

- větší konkurenceschopnost

- vytváření pracovních míst nezávisle na místě

- použití moderních informačních a komunikačních médií;

§ Celoživotní učení

- zlepšení kvality vzdělávacích podmínek a zvýšení kvantity nabídky, zejména s ohledem na možnosti obzvláště znevýhodněných či ohrožených skupin obyvatelstva

- úzké propojení vzdělávání a odborné přípravy

- projekty kvalitativně a kvantitativně odpovídající požadavkům v oblasti odborné přípravy

- zavedení a používání moderních technologií a postupů

- vytváření a udržování připravenosti k odborné přípravě

- zvýšení účasti na specializované odborné přípravě;

§ Integrovaný rozvoj měst

- vyšší slučitelnost mezi veřejnou dopravou (místní veřejná doprava) , chodci a automobilovou dopravou

- zvýšení investic do podnikání, podpora a udržování zaměstnanosti a zkvalitnění společenského života

- revitalizace městských nevyužívaných ploch

- zvýšení kvality pobytu ve městech;

§ Demografický rozvoj

- použití přístupu ke službám, jenž je nezávislý na místě (např. prostřednictvím vytvoření IT platform v oblasti zdravotní péče, e-learningu atd.)

- opatření pro vytváření/posílené získávání kvalifikovaných pracovních sil

- opatření pro začlenění zaměstnanců vyššího věku;

§ Přeshraniční spolupráce

- zintenzivnění přeshraničních kontaktů (kvalitativně a kvantitativně)

- budování trvalých sítí /dlouhodobé spolupráce

- sladění různých systémů / postupů

- zapojení nových partnerů

- vytváření finanční nezávislosti

- trvalá přeshraniční výměna a přenos vědomostí

- společný rozvoj potenciálu partnerských regionů

- propojení infrastruktur mezi partnerskými regiony;

§ Partnerství veřejného a soukromého sektoru

- kvalitativní zlepšení realizace projektů

- zrychlení realizace projektů;

S ohledem na často paralelní použití pojmů „správné postupy“ i „úspěchy“ a pojmu „osvědčené postupy“ navrhuje Evropský parlament Komisi, aby na základě uvedených faktorů vypracovala jasné a transparentní rozdělení, jež by sloužilo jako klasifikace a přispělo k rozlišení uvedených pojmů.

Výměna osvědčených postupů

Pro výměnu osvědčených postupů existuje z organizačního hlediska několik možností. Tak by bylo na jedné straně možné, aby účastníci projektů iniciovali vytvoření sítě, na které se budou sami podílet, nebo aby základnou výměny bylo generální ředitelství pro regionální politiku, které by tento úkol koordinovalo bez přítomnosti sítě.

S ohledem na úkoly v souvislosti s touto výměnou, jako je např. hodnocení osvědčených postupů, upřednostňuje Evropský parlament, aby bylo pro tyto účely v rámci stávající správní struktury vytvořeno příslušné místo v generálním ředitelství pro regionální politiku Evropské komise, jež by ve spolupráci se sítí regionů řídilo hodnocení, shromažďování a výměnu osvědčených postupů a jako stálý diskusní partner bylo k dispozici jak pro otázky nabídky, tak poptávky. Podle názoru Evropského parlamentu je pouze při použití tohoto modelu možná dlouhodobá, průběžná, spolehlivá a úspěšná výměna osvědčených postupů v oblasti politiky soudržnosti Evropské unie.

Projekty pro zjišťování faktorů osvědčených postupů (výběr)

Výzkum, vývoj a inovace

- Lasers for Micromachining and Diagnostics (Litva)

- NaMLab - Nanoelectronic Materials Laboratory (Německo)

- Research of Carbon Materials (Slovensko)

Ochrana životního prostředí, klimatu a udržitelná energetická politika

- Centre of Excellence for Environmental Technologies (Slovinsko)

- MOBIZENT - Mobilitätszentrale Burgenland (Rakousko)

- Reconstruction of a Minor Water Plant (Slovensko)

Vytváření pracovních míst vysoké kvality

- „Brainhunt”- Competition of business plans (Estonsko)

- Neubau des Fraunhofer Instituts für Zelltherapie und Immunologie (Německo)

- Development of tools for Knowledge Management in SMEs (Rakousko)

Celoživotní učení

- Fachkraft für Biotechnologie (Německo)

- Development of training and training environment of Narva Vocational Training Centre (Estonsko)

- People for modern office (Slovensko)

Integrovaný rozvoj měst

- Entwicklung des problematischen Stadtgebietes „Leipziger Osten“ (Německo)

- Project of Enlargement Parque de las Ciencias in Granada (Španělsko)

- Städtebauliche Attraktivierung des Ortsbildes Hörnum (Německo)

Demografický rozvoj

- Personalmanagement im Handwerk (Německo)

- TELEWORK (Estonsko)

- BSR eHealth - Integrated regional health care structures: e-health in the Baltic Sea Region (DE- DK- SE- NO- FI- LT- PL)

Přeshraniční spolupráce

- ECRN - European Chemical Regions Network (ES - DE - EST - PL - NL - IT - UK)

- Baltic Sea Virtual Campus (DE- DK- SE- FI- LV- LT- RU- PL)

- New Hansa (DE - DK - SE - FI - LV - LT - PL)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

- „Brainhunt”- Competition of business plans (Estonsko)

- NaMLab - Nanoelectronic Materials Laboratory (Německo)

STANOVISKO Rozpočtového výboru (23. 1. 2009)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky a překážkách při využívání strukturálních fondů
(2008/2061(INI))

Navrhovatelka: Nathalie Griesbeck

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že je nutné přesně definovat pojem „osvědčené postupy“, který zahrnuje také zásadu řádné správy věcí veřejných; v této souvislosti se domnívá, že by bylo vhodné zavést kvantitativní a kvalitativní výkonnostní ukazatele společné pro všechny členské státy a také stanovit poměr nákladů a zisku projektů; připomíná, že jako kvalitativní ukazatele by mohly být zohledňovány zejména odměny zaměstnanců, ukazatel chudoby, kvalita života, průměrná délka života, konkurenceschopnost, procentuální změny dlouhodobé nezaměstnanosti a úroveň služeb obecného zájmu v regionech;

2.  vyzývá Komisi, aby přistoupila k vědeckému hodnocení míry převoditelnosti „osvědčených postupů“ v oblasti správního, finančního a počítačového řízení projektů a aby také podpořila viditelnost a převoditelnost „osvědčených postupů“ mezi řídicí orgány jednoho členského státu a mezi řídicí orgány různých členských států; domnívá se, že by Komise měla také upřednostňovat převoditelnost osvědčených postupů, a umožnit tak členským státům zracionalizovat jejich provádění a zohlednit přitom specifický sociologický, hospodářský, zeměpisný a správní charakter daného regionu;

3.  žádá Komisi, aby brala v úvahu nutnost podporovat osvědčené postupy v oblasti finanční připravenosti, zejména pokud jde o finanční připravenost v partnerství veřejného a soukromého sektoru a o připravenost využívající podpory Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

4.  vyzývá Komisi, aby koordinovala odpovědné služby za účelem zhodnocení účinnosti postupů, které souvisejí se správním, finančním a počítačovým řízením projektů a s jejich mírou převoditelnosti;

5.  žádá o vypracování odborné zprávy o činnosti řídicích orgánů, zejména s výhledem na ukončení programového období 2007–2013, a to v přiměřeném předstihu před schválením nového finančního rámce, aby legislativní orgán mohl lépe porozumět své činnosti při projednávání příštího finančního rámce;

6   žádá, aby byly administrativní náležitosti při využívání strukturálních fondů co nejvíce omezeny, a nikoli zbytečně navyšovány různými podmínkami, jež si kladou členské státy;

7.  znovu zdůrazňuje svou podporu osvědčenému postupu s cílem, aby každý členský stát každoročně předložil vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti pokrývající finanční prostředky Společenství ve sdíleném řízení, a žádá, aby se tato praxe všeobecně využívala;

8.  požaduje, aby byly v rámci rozpočtu řídicím orgánům poskytnuty odpovídající administrativní prostředky, zejména těm, které odpovídají za Evropský sociální fond, aby bylo při mikroprojektech možné zaručit dodržování podmínek způsobilosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Richard James Ashworth, Reimer Böge, Herbert Bösch, Paulo Casaca, Valdis Dombrovskis, Brigitte Douay, James Elles, Hynek Fajmon, Ingeborg Gräßle, Nathalie Griesbeck, Catherine Guy-Quint, Anne E. Jensen, Wiesław Stefan Kuc, Janusz Lewandowski, Vladimír Maňka, Mario Mauro, Jan Mulder, Esko Seppänen, Nina Škottová, Theodor Dumitru Stolojan, László Surján, Kyösti Virrankoski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Michael Gahler, Marusya Ivanova Lyubcheva, Paul Rübig, Peter Šťastný

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.2.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Wolfgang Bulfon, Giorgio Carollo, Bairbre de Brún, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Monica Giuntini, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Florencio Luque Aguilar, Jamila Madeira, Miguel Angel Martínez Martínez, Iosif Matula, Miroslav Mikolášik, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Giovanni Robusti, Bernard Soulage, Catherine Stihler, Margie Sudre, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jan Březina, Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Stanisław Jałowiecki, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Christa Prets, Miloslav Ransdorf, Flaviu Călin Rus, Richard Seeber, László Surján, Nikolaos Vakalis, Iuliu Winkler

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Wolf Klinz, Sepp Kusstatscher, Toine Manders