ZPRÁVA o společném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel, jenž schválil dohodovací výbor

    25. 2. 2009 - (PE-CONS 3722/2008 – C6‑0045/2009 – 2005/0239(COD)) - ***III

    Delegace Evropského parlamentu v dohodovacím výboru
    Předsedkyně delegace: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou
    Zpravodaj: Dirk Sterckx

    Postup : 2005/0239(COD)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A6-0100/2009
    Předložené texty :
    A6-0100/2009
    Přijaté texty :

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o společném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel, jenž schválil dohodovací výbor

    (PE-CONS 3722/2008 – C6‑0045/2009 – 2005/0239(COD))

    (Postup spolurozhodování: třetí čtení)

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na společný návrh, který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 3722/2008 – C6‑0045/2009),

    –   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení[1] k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2005)0589),

    –   s ohledem na svůj postoj ve druhém čtení[2] ke společnému postoji Rady[3],

    –   s ohledem na stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu ke společnému postoji (KOM(2008)0829),

    –   s ohledem na čl. 251 odst. 5 Smlouvy o ES,

    –   s ohledem na článek 65 jednacího řádu,

    –   s ohledem na zprávu své delegace v dohodovacím výboru (A6‑0100/2009),

    1.  schvaluje společný návrh;

    2.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady akt podepsal podle čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

    3.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

    4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto legislativní usnesení Radě a Komisi.

    • [1]  Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 533.
    • [2]  Texty přijaté dne 24.9.2008, P6_TA(2008)0443.
    • [3]  Úř. věst. C 184 E, 22.7.2008, s. 1.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    I. Obecné souvislosti návrhu

    I.1 Třetí námořní balíček

    Návrh třetího námořního balíčku (rovněž označovaného jako „balíček Erika III“) přijala Komise na konci roku 2005. Navazoval na balíčky Erika I a Erika II, které byly předloženy v reakci na ztroskotání ropného tankeru Erika u francouzského pobřeží v Atlantském oceánu v roce 1999. Vycházel rovněž z usnesení Parlamentu ze dne 21. dubna 2004 vypracovaného dočasným výborem pro zlepšení bezpečnosti na moři (MARE), který byl ustaven po ztroskotání tankeru Prestige v roce 2002.

    Celkovým cílem třetího námořního balíčku je další posílení stávajících právních předpisů EU, jež upravují bezpečnost na moři, a provedení nejdůležitějších mezinárodních nástrojů v právu Společenství. Sedm návrhů obsažených v tomto balíčku má zabránit nehodám (zlepšením kvality evropských vlajek, revizí právních předpisů o státních kontrolách v přístavech a sledování lodní dopravy a zdokonalením pravidel pro klasifikační společnosti) a zajistit účinnou reakci v případě, že k nehodě dojde (vytvořením harmonizovaného rámce pro vyšetřování nehod, zavedením pravidel pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedením pravidel pro odpovědnost vlastníků plavidel ve spojení s povinným pojištěním).

    I.2 Tento návrh

    Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel, byl přijat Komisí dne 23. listopadu 2005. Má odrážet technický vývoj v oblasti kontroly plavidel a zlepšit postupy pro přijímání plavidel v „útočištích“. Zejména poslední jmenované je již dlouhou dobu politickou prioritou Parlamentu. Série katastrof a havárií, jež se svým rozsahem blíží katastrofám, ukázala, kolik času je často promarněno, protože nebyla jasně vymezena odpovědnost nebo protože subjekty oprávněné k přijímání rozhodnutí musely pro vypracování znaleckého posudku povolat skupinu odborníků, která musela být nezřídka vytvořena ad hoc. Ve svém usnesení vypracovaném dočasným výborem MARE proto Parlament uvedl, že musí existovat nezávislé orgány s potřebnými pravomocemi a odbornými znalostmi, které by učinily závazná rozhodnutí ohledně útočiště.

    II. Legislativní postup před dohodovacím řízením

    II. Třetí námořní balíček v prvním a druhém čtení

    Parlament k námořnímu balíčku vždy přistupoval jako k souboru vzájemně provázaných opatření, a jednotlivými dokumenty se proto zabýval pokaždé společně. První čtení k těmto sedmi návrhům se konalo na přelomu března a dubna roku 2007. Rada dospěla k politické dohodě o šesti z osmi návrhů (jeden z dokumentů byl rozdělen na směrnici a nařízení) na svých zasedáních v červnu a listopadu roku 2007. Dva dokumenty (o povinnostech vlajkových států a občanskoprávní odpovědnosti) však zůstaly zablokovány, neboť členské státy se zdráhaly přijmout v těchto věcech právní předpisy na úrovni EU. Pokus o jejich odblokování v dubnu roku 2008 byl neúspěšný.

    Členské státy se předkládáním společných postojů snažily vyvíjet tlak na Parlament, aby u těchto šesti návrhů pokračoval v legislativním procesu. V zájmu dosažení pokroku s tímto přístupem Parlament nakonec souhlasil.

    I po předložení společných postojů v červnu roku 2008 však Parlament dál vyvíjel tlak na Radu, aby pokročila se dvěma zbývajícími dokumenty (označovanými jako „dva chybějící“). Činil tak zapracováním věcného obsahu těchto dokumentů do některých aktivních legislativních návrhů balíčku prostřednictvím pozměňovacích návrhů.

    Jednání o těchto šesti dokumentech ve druhém čtení zatím pokračovala neúspěšně. Osud „dvou chybějících“ i problémy s některými z dokumentů vedly k rozhodnutí, že ve druhém čtení nebude přijata dohoda o žádném z návrhů. Na plenárním zasedání Parlament znovu předložil ke všem dokumentům své pozměňovací návrhy z prvního čtení a rovněž pozměňovací návrhy, do nichž byl zapracován věcný obsah „dvou chybějících“. Ve věci těchto šesti návrhů bylo následně zahájeno dohodovací řízení.

    II.2. Tento návrh v prvním a druhém čtení

    V prvním čtení Parlament návrh plně podpořil a vyzval pouze k upřesnění a zdůraznění určitých otázek. Jednalo se o:

    · nezávislost odborníků a úkoly orgánů odpovědných za přijetí lodí v nouzi,

    · provádění pokynů Mezinárodní námořní organizace pro spravedlivé zacházení s námořníky v případě nehody,

    · povinnost přijmout do útočišť také nepojištěná plavidla,

    · informace, které má na vlastní zodpovědnost poskytnout námořní přepravce o každém plavidle vstupujícím do evropského přístavu,

    · náhradu škod vzniklých přístavům a útočištím,

    · podmínky důvěrnosti údajů o provozu.

    Pokud jde o povinnost vybavit rybářské lodě identifikačním systémem, usiloval Parlament o větší flexibilitu vyloučením lodí do 24 metrů délky.

    Vzhledem k tomu, že Rada svůj obecný přístup zaujala několik měsíců před prvním čtením v Parlamentu, což znamená, že ani nezvážila názory a pozměňovací návrhy Parlamentu, a navíc vyloučila řadu návrhů Komise, doporučil zpravodaj, aby byl ve druhém čtení opětovně předložen postoj Parlamentu přijatý v prvním čtení v téměř nezměněné podobě.

    V rámci jednání ve druhém čtení pak bylo dosaženo značného posunu a podařilo se vyřešit většinu problematických bodů. Jednalo se především o všechny aspekty orgánu příslušného k rozhodování o přijetí plavidel v nouzi.

    Dokument byl následně předán k dohodovacímu řízení s pouze malým počtem otevřených otázek a s několika pozměňovacími návrhy, do nichž byly znovu zapracovány odkazy na „dva chybějící návrhy“ a jejich věcný obsah.

    III. Dohodovací řízení

    III.1 Třetí námořní balíček v dohodovacím řízení

    Po hlasování ve druhém čtení dne 24. září 2008 a na základě politické vůle ukončit dohodovací řízení během francouzského předsednictví byla velmi rychle, dne 7. října 2008, vytvořena delegace Parlamentu v dohodovacím výboru.

    Současně začal přinášet výsledky tlak Parlamentu na Radu, aby nalezla shodu ohledně „dvou chybějících návrhů“. Po neformálním zasedání, na němž Rada tuto otázku projednávala v přítomnosti předsedy výboru TRANS Paola Costy, bylo dne 9. října 2008 dosaženo politické dohody o obou těchto návrzích.

    Parlament a Rada uspořádaly dvě třístranná jednání (dne 4. listopadu a 2. prosince) a jednu neformální schůzku k nejproblematičtějším návrhům v rámci přípravy na setkání dohodovacího výboru dne 8. prosince, kterým se jednání uzavřela. Parlamentní delegace se kromě schůzí vyjednávacího týmu, jehož členy byli z důvodu rozsáhlosti balíčku výjimečně také koordinátoři z výboru TRAN, setkala dvakrát (5. listopadu a 3. prosince).

    Dohody o posledních sporných otázkách z nejproblematičtějšího dokumentu (p. Costy) bylo dosaženo dne 8. prosince. Ve večerních hodinách téhož dne Parlament rovněž předal předsednictví dopisy, v nichž potvrdil ochotu dospět ve druhém čtení v brzké době k dohodám o „dvou chybějících návrzích“, a umožnit tak Radě, aby přijala dva společné postoje na svém zasedání dne 9. prosince.

    V dohodovacím výboru byla Rada zastoupena p. BUSSEREAUEM, úřadujícím předsedou Rady a státním tajemníkem Francie pro dopravu. Komisi zastupoval místopředseda TAJANI. Tak se znovu potvrdilo, že v případě velmi obtížných jednání může účast politických špiček a dynamika dohodovacího večera významně přispět k dosažení dohody.

    Celkový výsledek dohodovacího řízení je pro Parlament velmi příznivý. Nejenže bylo dosaženo shody i v případě „dvou chybějících návrhů“, ale také byly v mnohých ohledech vylepšeny texty schválené v dohodovacím řízení. To lze přičítat zejména solidaritě mezi poslanci, kteří nedovolili, aby bylo jednání o jakémkoli dokumentu uzavřeno, aniž by bylo dosaženo celkové dohody o všech z nich.

    Zvláštní okolnosti námořního balíčku však ukázaly, že není ideální, když za jednání ve druhém i třetím čtení zodpovídá stejné předsednictví. Ve výboru Coreper bylo pro předsednictví zjevně velmi obtížné přesvědčit členské státy, aby vyvinuly ještě další úsilí, neboť z psychologického hlediska se jednání táhla již příliš dlouho. Na druhou stranu, pro Parlament začala dohodovacím řízením zcela nová fáze, ačkoli Rada jej vzhledem ke stejnému předsednictví považovala za pokračování fáze stávající.

    III.1 Tento návrh v dohodovacím řízení

    Po jednání v druhém čtení zbývaly jen tři nevyřešené otázky:

    · náhrada případných škod vzniklých přístavům, když ztratí pravomoc rozhodovat o přijetí či nepřijetí lodě v nouzi, která bude svěřena nezávislému orgánu,

    · otázka, jak zajistit spravedlivé zacházení s námořníky v případě nehody, aby posádka lodě v nouzi přivolala bezodkladně pomoc bez ohledu na to, ve kterých výsostných vodách se nachází, a

    · množství ropného paliva, které by nemuselo být deklarováno.

    Tyto otázky se podařilo vyřešit v rámci dvou třístranných jednání, která se uskutečnila ve dnech 4. listopadu a 2. prosince 2008.

    IV. Hlavní body dosažené dohody

    · Určení nezávislého příslušného orgánu

    Parlamentu se podařilo přesvědčit Radu, aby upřesnila definici orgánu, který je příslušný k přijímání rozhodnutí v případě katastrofy. Zpravodaj nepožadoval, aby se členské státy zcela vzdaly svých vnitrostátních struktur, ale chtěl zajistit, aby měl příslušný orgán potřebné nezávislé znalosti (v oblasti námořní dopravy), a byl tak schopen nezávisle rozhodovat o optimálním postupu, který zabrání vzniku katastrofy nebo v co největší míře zmírní její dopady. V tomto ohledu byla důležitým prvkem trvalá povaha tohoto orgánu.

    · Pojem „loď potřebující pomoc“ versus „loď v nouzi“

    Komise, za podpory Parlamentu, použila výraz „loď v nouzi“. Rada na základě pokynů Světové námořní organizace pro přijímání lodí potřebujících pomoc použila výraz „loď potřebující pomoc“. Zpravodaj by mohl s Radou souhlasit, avšak nebyl spokojen s její definicí, která zjevně opomíjela důležitost lidských životů při přijímání lodí v obtížích. Byla tedy upřesněna spojitost s Mezinárodní úmluvou o pátrání a záchraně na moři z roku 1979, která stanoví pravidla pro záchranu lidských životů.

    · Spravedlivé zacházení s veliteli a posádkou v případě nehody

    Na základě diskuse o právních možnostech byl nalezen způsob, jak začlenit pokyny Světové námořní organizace pro spravedlivé zacházení s námořníky v případě nehody. V jednom z bodů odůvodnění je konstatován význam spravedlivého zacházení s námořníky v případě nehody pro námořní bezpečnost a v jednom z článků je zakotvena povinnost členských států zohledňovat příslušná ustanovení pokynů Světové námořní organizace týkající se této otázky.

    · Důsledky nepředložení osvědčení o pojištění nebo finanční záruce

    Bylo upřesněno, že nepředložení náležitého osvědčení o pojištění nebude samo o sobě pokládáno za dostatečný důvod pro nepřijetí lodě v nouzi. V návaznosti na politickou dohodu o návrhu ohledně občanskoprávní odpovědnosti (jednom ze „dvou chybějících“) mohly být znovu zapracovány příslušné odkazy.

    · Systémy náhrady škod vzniklých útočištím a přístavům

    Ve výjimečných případech mohou dotyčnému přístavu v důsledku přijetí lodě vzniknout škody a náklady, které nejsou předmětem stávajících fondů či úmluv. Parlament v posledních letech opakovaně vyzýval k vytvoření systému náhrady škod pro tyto případy, který by mohl přispět k oslabení odporu přístavů k poskytování útočiště. Vzhledem k tomu, že takový systém nebyl pro Radu přijatelný, byl nalezen kompromis – Komise byla požádána, aby prověřila a navrhla různé možnosti řešení a do roku 2011 je předložila prostřednictvím zprávy.

    · Ropná paliva

    Byl nalezen kompromis, podle něhož existuje povinnost oznamovat veškerá ropná paliva na lodích o hrubé prostornosti nad 1000 tun.

    · Zavedení automatického identifikačního systému (AIS) pro rybářské lodě

    Parlament a Rada se dohodly, že malé rybářské lodě od 15 metrů délky musí být vybaveny automatickým identifikačním systémem. Tento požadavek je pro malé rybářské lodě bezpochyby přínosný, neboť právě tyto lodě jsou často obětí srážky, která má pro posádku smrtelné následky.

    V. Závěr

    Vzhledem k tomu, že dosažená dohoda nabízí mnohem více, než bylo možné dosáhnout v předcházejících fázích postupu, doporučuje delegace, aby Parlament společný návrh ve třetím čtení schválil.

    Schválením tohoto návrhu Parlament dokončí významnou část legislativního rámce, který je nezbytný, má-li se zabránit neustálému opakování námořních neštěstí, jako byly havárie tankerů Erika a Prestige. O tom, zda bude záchranná akce úspěšná, rozhoduje čas. Tato směrnice donutí členské státy vypracovat kompletní „scénář“ pro případ nehody. Zpravodaj doufá, že členské státy nebudou s přijetím nezbytných opatření k provedení této směrnice čekat až do roku 2011. Tato směrnice navíc odráží dosažený pokrok v oblasti harmonizace výměny elektronických údajů, a umožní tak další optimalizaci a integraci kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel.

    POSTUP

    Název

    Společný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel, jenž schválil dohodovací výbor

    Referenční údaje

    PE-CONS 3722/2008 – C6-0045/2009 – 2005/0239(COD)

    Předseda (předsedkyně) delegace

    Místopředseda (místopředsedkyně)

    Rodi Kratsa-Tsagaropoulou

    Příslušný výbor

    Předseda (předsedkyně)

    TRANPaolo Costa

     

    Zpravodaj(ové)

    Dirk Sterckx

     

    Návrh Komise

    KOM(2005)0589 – C6-0004/2006

    Datum prvního čtení v EP – číslo P

    25.4.2007

    P6_TA(2007)0146

    Pozměněný návrh Komise

     

    Společný postoj Rady

    Datum oznámení na zasedání

    5719/3/2008 - C6-0225/2008

    19.6.2008

    Postoj Komise

    (čl. 251 odst. 2 druhý pododstavec třetí odrážka)

    KOM(2008)0310

    Datum druhého čtení EP – číslo P

    24.9.2008

    P6_TA(2008)0443

    Stanovisko Komise

    (čl. 251 odst. 2 třetí pododstavec písm. c))

    KOM(2008)0829

    Datum, kdy Rada obdržela znění z druhého čtení

    10.10.2008

    Datum dopisu Rady o neschválení pozměňovacích návrhů EP

    27.11.2008

    Schůze dohodovacího výboru

    8.12.2008

     

     

     

    Datum hlasování delegace EP

    8.12.2008

    Výsledek hlasování

    +:

    -:

    0:

    14

    0

    0

    Přítomní členové

    Paolo Costa, Emanuel Jardim Fernandes, Luis de Grandes Pascual, Georg Jarzembowski, Anne E. Jensen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Rosa Miguélez Ramos, Gilles Savary, Brian Simpson, Dirk Sterckx, Silvia-Adriana Ţicău, Dominique Vlasto, Corien Wortmann-Kool

    Přítomný(í) náhradník(ci)

    Inés Ayala Sender, Renate Sommer

    Přítomný(í) náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2)

     

    Datum, kdy bylo dosaženo dohody v dohodovacím výboru

    8.12.2008

    Dohoda, které bylo dosaženo výměnou dopisů

     

     

    Datum, kdy spolupředsedové konstatovali, že společný návrh byl schválen a předán EP a Radě

    3.2.2009

    Datum předložení

    25.2.2009

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

    PRODLOUŽENÍ LHŮT

    Lhůta pro druhé čtení v Radě

    0.0.0000

    Lhůta pro svolání dohodovacího výboru

    Orgán, který požádal o prodloužení – datum

    0.0.0000[

    Rada] – 0.0.0000

    Lhůta pro práci ve výboru

    Orgán, který požádal o prodloužení – datum

    3.2.2009

    Parlament – 19.1.2009

    Lhůta pro přijetí aktu

    Orgán, který požádal o prodloužení – datum

    0.0.0000[

    Rada] – 0.0.0000