ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení

13. 3. 2009 - (KOM(2008)0838 – C6‑0473/2008 – 2008/0245(COD)) - ***I

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Emmanouil Angelakas

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení

(KOM(2008)0838 – C6‑0473/2008 – 2008/0245(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0838),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 162 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0473/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0134/2009),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh  1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Má-li se zajistit splnění cílů hospodářské a sociální soudržnosti, jak jsou stanoveny v článku 158 Smlouvy o ES, měly by se zásahy zaměřit na domácnosti s nízkým příjmem, jak je definují platné vnitrostátní právní předpisy.	(4) Má-li se zajistit splnění cílů politiky soudržnosti, jak jsou stanoveny v článku 158 Smlouvy o ES, měly by zásahy podporovat sociální soudržnost.
Pozměňovací návrh  2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 a (nový)
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Evropský účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2007 doporučil, aby byly legislativní orgány a Komise připraveny přehodnotit návrh budoucích výdajových programů a náležitě zvážily zjednodušení základu pro výpočet způsobilých nákladů a větší využití jednorázových nebo paušálních plateb místo úhrady „skutečných nákladů“.
Pozměňovací návrh  3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 b (nový)
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) S cílem zajistit potřebné zjednodušení řízení, správy a kontroly operací, na které se poskytuje grant z EFRR, zejména ve spojení se systémem úhrad založeným na výsledcích, je vhodné doplnit tři další formy způsobilých nákladů, a to nepřímé náklady, jednorázové částky a paušální financování na základě standardní stupnice jednotkových nákladů.
Pozměňovací návrh  4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 c (nový)
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	(4c) V zájmu zajištění právní jistoty, pokud jde o způsobilost výdajů, by se tyto další formy způsobilých nákladů měly vztahovat na všechny granty z EFRR. Proto je třeba je uplatnit zpětně s účinkem od 1. srpna 2006, kdy vstoupilo v platnost nařízení (ES) č. 1080/2006.
Pozměňovací návrh  5 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1080/2006 Čl. 7 – odst. 1 a
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
1a. Výdaje na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie ve stávajících budovách ve prospěch domácností s nízkými příjmy jsou způsobilé ve všech členských státech.	1a. V každém členském státě jsou výdaje na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie ve stávajících budovách způsobilé do výše 4 % celkové dotace z EFRR.
	V zájmu podpory sociální soudržnosti definují členské státy ve svých vnitrostátních pravidlech kategorie budov způsobilých k financování, v souladu s čl. 56 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006.
Pozměňovací návrh  6 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 a (nový) Nařízení (ES) č. 1080/2006 Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
	2a) vkládá se nový bod, který zní: „3a. Níže uvedené náklady jsou způsobilé pro příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve smyslu odstavce 1 za předpokladu, že byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel, a za těchto zvláštních podmínek: v případě grantů: i) nepřímé náklady vykázané paušálně až do výše 20 % přímých nákladů operace; ii) paušální náklady vypočtené na základě standardní stupnice jednotkových nákladů, kterou stanoví členský stát; iii) jednorázové částky na pokrytí veškerých nákladů na operaci nebo jejich části. Možnosti uvedené v bodech i), ii) a iii) lze kombinovat pouze tehdy, pokud každá z nich zahrnuje odlišnou kategorii způsobilých nákladů nebo pokud se použijí pro různé projekty v rámci téže operace. Náklady uvedené v bodech i), ii) a iii) se stanoví předem na základě řádného, vyváženého a ověřitelného výpočtu. Jednorázová částka uvedená v bodě iii) nepřekročí 50 000 EUR.“
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 2
Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.	Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
	Čl. 1 odst. 2a tohoto nařízení se uplatní s účinkem od 1. srpna 2006.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.	Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 26 listopadu předložila Evropská komise v reakci na probíhající finanční krizi a zpomalení evropského hospodářství rozsáhlý Plán evropské hospodářské obnovy.

Na tomto plánu se významným způsobem podílí politika soudržnosti EU, která je největším zdrojem financování reálné ekonomiky. Více než 65 % její celkové dotace na období 2007–2013 bylo již „vyčleněno“ na investice do čtyř prioritních oblastí Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Nikoho tedy nepřekvapí, že již byla přijata jak legislativní, tak i nelegislativní opatření, která umožní urychlit provádění projektů na místě a vybudovat důvěru v ekonomiku a učinit ji dynamickou.

V tomto ohledu předložila Komise návrh na přezkum tří stávajících nařízení o strukturálních fondech EU na období 2007–2013: obecného nařízení, nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF). Účelem těchto legislativních změn je obecně zlepšit peněžní tok a likviditu v členských státech, zjednodušit využívání nástrojů finančního inženýrství, zjednodušit a rozšířit využívání paušálních a jednorázových nákladů a rozšířit možnosti podpory investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v budovách.

Návrh komise - nařízení o EFRR

Komise zavedla jednu změnu týkající se článku 7 („Způsobilost výdajů“) nařízení o EFRR (1080/2006) s cílem umožnit všem členským státům a regionům EU investovat do opatření na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie v budovách s pomocí strukturálních fondů EU.

EFRR lze tedy využívat ke spolufinancování programů vnitrostátních, regionálních či místních orgánů, jako je například dvojité zasklení, izolace stěn a solární panely v budovách či výměna starých kotlů energeticky účinnějšími kotli. Toto opatření, které se původně mělo vztahovat pouze na domácnosti s nízkými příjmy, se bude týkat všech 27 členských států EU.

Je třeba připomenout, že již v rámci stávajícího nařízení podporuje EFRR zásahy v odvětví bydlení, včetně těch, které se týkají energetické účinnosti, ovšem pouze v nových členských státech (EU-12) a za jistých podmínek. Z praktického hlediska prostředky z EFRR mohly být využity pouze na společné prostory budov (v případě sociálního bydlení na celé budovy) ve znevýhoděných městských oblastech.

Tento návrh nenavyšuje prostředky a nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. Umožňuje pouze členským státům, které o to projeví zájem, přesměrovat své priority a upravit své operační programy s cílem financovat tento druh akcí.

Kompromis Rady týkající se nařízení o EFRR

Radě se podařilo dosáhnout kompromisu o revizi nařízení o EFRR v prvním čtení ve velmi omezeném časovém rámci. Pracovní skupina Rady pro strukturální opatření vyjednala řadu změn návrhu Komise o bydlení, konkrétně:

· Odstranění odkazu na „domácnosti s nízkými příjmy“, který byl problematický už proto, že jej vnitrostátní pravidla definují různým způsobem. Místo toho je řečeno, že zásahy v odvětví bydlení by měly podporovat sociální soudržnost, a záleží na jednotlivých členských státech, jakým způsobem definují přesné kategorie způsobilých budov.

· V případě výdajů na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie ve stávajících budovách byl stanoven strop ve výši 4 % celkové dotace EFRR pro každý členský stát.

Rada zachovala rozlišování, které navrhla Komise, což konkrétně znamená, že tento nový typ zásahů v oblasti bydlení by mohly využívat všechny členské státy EU, zatímco „nové“ členské státy (EU-12) budou moci i nadále financovat další typy výdajů na bydlení podle stávajících pravidel týkajících se EFRR (až do výše 3 % dotace z EFRR na dotyčné operační programy nebo 2 % celkové dotace EFRR na vnitrostátní úrovni). Celkové výdaje na bydlení by v každém novém členském státě mohly tvořit až 6 % celkové dotace z EFRR, přičemž každý stát se řídí odlišnými pravidly a ustanoveními.

Rada rozhodla zařadit do nařízení o EFRR nový bod s cílem zajistit potřebné administrativní zjednodušení při řízení, sledování a kontrole operací. Tento nový bod, který Evropská komise původně navrhla pouze pro nařízení o ESF (1081/2006), zahrnula Rada i do nařízení o EFRR, aby zajistila jednotnost pravidel pro strukturálními fondy.

Toto nové pravidlo se řídí doporučením Evropského soudního dvora[1], který navrhuje zjednodušit základ pro výpočet způsobilých nákladů a místo úhrady „skutečných nákladů“ více využívat jednorázové či paušální platby. To má zjednodušit vykazování výdajů a zavést systém úhrad, který bude více založený na výsledcích. Tento systém by měl přinést výhody především v souvislosti s provozními výdaji a umožnit veřejným orgánům rychleji a účinněji vytvářet projekty a předkládat opatření.

Nové ustanovení zavádí pro všechny granty z EFRR a v souladu s vnitrostátními pravidly tři další formy způsobilých nákladů: nepřímé náklady (až do výše 20 % přímých nákladů operace), jednorázové částky (až do výše 50 000 EUR) a paušální financování na základě standardní stupnice jednotkových nákladů.

Hodnocení navrhované revize nařízení o EFRR

Zpravodaj velmi vítá navrhovanou změnu nařízení o EFRR, pokud jde o investice do energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie v odvětví bydlení a ve všech členských státech EU.

Toto nové opatření pomůže nejen zlepšit konkurenceschopnost Unie a podpořit vytváření pracovních míst v celé EU, ale může i pozitivně ovlivnit plnění cílů strategie EU v oblasti energetiky a změny klimatu, neboť podle odhadů jsou samotné budovy zodpovědné za 40 % emisí skleníkových plynů v EU a vlivem neúčinných systémů vytápění, klimatizace a osvětlení dochází v budovách k velkému plýtvání energií. Komise se domnívá, že v roce 2020 by nákladově efektivní úspory energie mohly činit až 28 %.

Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí o podpoře investic do energie v budovách přísluší pouze členským státům, neboť v této oblasti nebyla vymezena pravomoc na úrovni EU. Toto nové opatření by však v souladu se zásadou subsidiarity umožnilo členským státům uskutečňovat tento druh investic za pomoci strukturálních fondů EU, přičemž rozhodnutí, zda této možnosti využijí, by bylo v jejich rukou.

Jedním z požadavků Evropského parlamentu, jak jej vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. května 2007 o „bydlení a regionální politice“, bylo rozšířit oblast působnosti pravidel pro způsobilost budov k financování z EFRR tak, aby se vztahovala rovněž na akce ve „starých“ členských státech. Komise se původně stavěla proti tomuto rozšíření. Je politováníhodné, že k zavedení tohoto opatření v celé Unii nás „dohnala“ až finanční krize.

Zpravodaj se rovněž domnívá, že kompromis, jehož dosáhla Rada, představuje zlepšení původního návrhu Komise. Odstranění odkazu na „domácnosti s nízkými příjmy“, na něž měly být původně tyto investice zaměřeny, je správné. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o tom, které kategorie budov budou způsobilé k financování, podle svých vnitrostátních pravidel, a stanovit tak vlastní kritéria (například na základě geografických rysů oblastí, kde se investice uskuteční, např. na ostrovech či v horských oblastech).

Dalším správným řešením je stanovení 4% stropu pro tento druh výdajů. Členské státy tak nebudou zneužívat nové pravidlo tím, že by na tento druh investic přesměrovaly neúměrnou částku jejich národní dotace z EFRR. Stojí však za to připomenout, že nedávné údaje o nových členských státech (jimž je umožněno investovat do odvětví bydlení od začátku stávajícího programového období) svědčí o tom, že ve většině případů netvoří tyto investice na vnitrostátní úrovni ani 1 % celé dotace z EFRR a nedosahují 2% stropu.

Zpravodaj se domnívá, že nové ustanovení o rozšíření využívání paušálních a jednorázových částek bude mít velmi pozitivní dopad na každodenní řízení strukturálních fondů. Z tohoto důvodu – a i přesto, že byla navržena v období krize, – si tato pravidla zaslouží plnou podporu Evropského parlamentu, který se opakovaně za takové zjednodušení přimlouval. Na potřebu dalšího zjednodušení se snaží upozornit již dva roky, přičemž opakovaně vyzval Komisi, aby za tímto účelem učinila naléhavá opatření.

Evropský parlament však musí na tento úspěch nahlížet pouze jako na první důležitý krok z řady opatření, která je třeba učinit s cílem zjednodušit prováděcí mechanismy politiky soudržnosti EU. Komise zřídila pracovní skupinu, která má přezkoumat stávající nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013, jakož i nařízení Komise pro provádění těchto nařízení. Parlament proto dychtivě očekává, že Komise v následujících měsících předloží další návrhy na zjednodušení. Je třeba ještě posoudit, zda by se z nich měly stát konkrétní legislativní návrhy na změnu těchto nařízení. Zpravodaj by takový vývoj uvítal, pokud by tyto návrhy mohly být zavedeny již během druhé poloviny stávajícího programového období.

Zpráva Evropského parlamentu

Přezkum tohoto nařízení bude uskutečněn v souladu s postupem spolurozhodování, což poskytne Evropskému parlamentu a Radě stejná práva a pravomoci při provádění změny návrhu Komise.

Při výměně názorů mezi českým předsednictvím zastoupeným místopředsedou vlády panem Jiřím Čunkem a komisařkou pověřenou regionální politikou Danutou Hübnerovou, která se uskutečnila ve výboru REGI dne 19. ledna 2009, bylo jasně zdůrazněno, že je třeba, aby Parlament rychle dosáhl dohody, a to zejména s ohledem na skutečnost, že příslušné pracovní skupině Rady se podařilo dosáhnout konsensu po pouhých třech schůzkách. Hlavním argumentem bylo, že nová ustanovení, která zavedla pozměněná nařízení, je třeba bezodkladně uplatnit, a to v zájmu evropských občanů, neboť revize legislativního balíčku má pomoci členským státům kromě jiného překonat jejich stávající problémy v souvislosti s likviditou.

Zpravodaj si je plně vědom naléhavosti této záležitosti a potřeby uzavřít tento postup spolurozhodování při prvním čtení, vzhledem k tomu, že:

· se jedná o výjimečné okolnosti, které volají po výjimečných opatřeních, a reakce EU na finanční krizi by měla být jak účinná, tak včasná,

· návrh Komise ve znění pozměněném Radou je velmi dobrým kompromisem, který může mít velmi pozitivní dopad na danou situaci,

· Komise připravuje dodatečné návrhy na další zjednodušení stávajících pravidel pro řízení strukturálních fondů.

Zpravodaj se tedy rozhodl nepředkládat nové změny, návrhy ani dodatky ke kompromisnímu znění Rady, což by vyžadovalo řadu neformálních třístranných jednání, případně druhé čtení, než by bylo nařízení přijato. Vzhledem k naléhavosti této záležitosti a k nepopiratelné potřebě poskytnout evropským občanům rychlé řešení krize obsahuje proto návrh zprávy pozměňovací návrhy, které odpovídají pouze postoji Rady.

Před přijetím tohoto legislativního balíčku v plénu požádal Parlament Evropskou komisi, aby veřejně oznámila svůj záměr provést v roce 2010 hodnocení reforem uskutečněných po přijetí třech revidovaných nařízení.

• [1]  viz zpráva Účetního dvora za rok 2007

POSTUP

Název	Investice do energetické účinnosti a energií z obnovitelných zdrojů spojených s bydlením (změna nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj)
Referenční údaje	KOM(2008)0838 – C6-0473/2008 – 2008/0245(COD)
Datum predložení EP	3.12.2008
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	REGI 13.1.2009
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ITRE 13.1.2009
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	ITRE 19.1.2009
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Emmanouil Angelakas 19.1.2009
Projednání ve výboru	19.1.2009		12.2.2009
Datum přijetí	9.3.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	36 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Monica Giuntini, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Marian Harkin, Jim Higgins, Mieczysław Edmund Janowski, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Florencio Luque Aguilar, Jamila Madeira, Sérgio Marques, Yiannakis Matsis, Iosif Matula, Markus Pieper, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Catherine Stihler, Margie Sudre, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Domenico Antonio Basile, Jan Březina, Den Dover, Ramona Nicole Mănescu, Samuli Pohjamo, Christa Prets, László Surján
Datum předložení	13.3.2009