Postup : 2008/0142(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0233/2009

Předložené texty :

A6-0233/2009

Rozpravy :

PV 23/04/2009 - 3
CRE 23/04/2009 - 3

Hlasování :

PV 23/04/2009 - 8.12
CRE 23/04/2009 - 8.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0286

ZPRÁVA     ***I
PDF 936kWORD 2254k
3. 4. 2009
PE 415.355v02-00 A6-0233/2009

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: John Bowis

Navrhovatelé(*):

Iles Braghetto, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Bernadette Vergnaud, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

(*) Přidružené výbory – čl. 47 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
  VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (*)
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0414),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0257/2008),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na článek 51 a 35 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0233/2008),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Pokud jsou splněny podmínky pro použití článku 95 Smlouvy jako právního základu, zákonodárné orgány Společenství se opírají o tento právní základ, i v těch případech, kdy je určujícím faktorem při rozhodování ochrana veřejného zdraví; v tomto ohledu ustanovení čl. 95 odst. 3 Smlouvy výslovně požaduje, aby při dosahování harmonizace byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a přitom bylo přihlédnuto zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích.

(2) Pokud jsou splněny podmínky pro použití článku 95 Smlouvy jako právního základu, zákonodárné orgány Společenství se opírají o tento právní základ, i v těch případech, kdy je určujícím faktorem při rozhodování ochrana veřejného zdraví; v tomto ohledu ustanovení čl. 95 odst. 3 Smlouvy výslovně požaduje, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a přitom bylo přihlédnuto zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích.

Odůvodnění

Cílem této směrnice je objasnit práva pacientů a nikoliv harmonizovat zdravotnické systémy. Tato oblast je výhradně v pravomoci členských států.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Evropský parlament přijal dne 9. června 2005 poměrem 554 hlasů pro ke 12 hlasům proti usnesení o pohybu pacientů a vývoji zdravotní péče v Evropské unii1, ve kterém žádá o právní jistotu a ujasnění práv a postupů, které se týkají pacientů, zdravotnických pracovníků a členských států.

 

1 Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 543.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Zdravotnické systémy Společenství jsou základním prvkem vysoké úrovně sociální ochrany v Evropě a přínosem pro sociální soudržnost a sociální spravedlnost, jakož i pro udržitelný rozvoj. Tvoří rovněž součást širšího rámce služeb obecného zájmu.

(4) Zdravotnické systémy Společenství jsou základním prvkem vysoké úrovně sociální ochrany v Evropě a přínosem pro sociální soudržnost a sociální spravedlnost, jakož i pro udržitelný rozvoj.

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Tato směrnice ctí svobodu každého členského státu rozhodnout, jaký druh zdravotní péče považuje za vhodný, a tato svoboda není směrnicí dotčena. Žádné z ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno tak, aby narušovalo základní rozhodnutí členských států v oblasti etiky.

Odůvodnění

Concerns have been raised that ethically controversial medical "services" like euthanasia, DNA-testing or IVF maybe have to be financed by the Member States even if the relevant service is not allowed, or at least not financed, in the relevant Member States. For services which are clearly illegal, like euthanasia, there should be no doubt, but it may be helpful to clarify this point. In other areas, like DNA-testing, the situation is more complicated because it is not banned in any Member State but the conditions are quite different, for example obligation to do counselling before testing is necessary in one Member State and not in the other.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Některými otázkami týkajícími se přeshraniční zdravotní péče, zejména náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě než je stát, jehož je příjemce rezidentem, se již zabýval Soudní dvůr. Jelikož zdravotní péče byla vyňata z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, je důležité upravit tyto otázky v rámci zvláštního právního nástroje Společenství, aby bylo zaručeno všeobecnější a účinnější uplatňování zásad, které stanovil Soudní dvůr v jednotlivých případech.

(6) Některými otázkami týkajícími se přeshraniční zdravotní péče, zejména náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě než je stát, jehož je příjemce rezidentem, se již zabýval Soudní dvůr. Je důležité upravit tyto otázky v rámci zvláštního právního nástroje Společenství, aby bylo zaručeno všeobecnější a účinnější uplatňování zásad, které stanovil Soudní dvůr v jednotlivých případech.

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství a zajištění mobility pacientů a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství, pokud se týká mobility pacientů a rovněž vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a rovněž dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

Odůvodnění

Navrhovaná směrnice se týká pouze mobility pacientů, nikoliv volného pohybu poskytovatelů služeb.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Tato směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči se použije na všechny typy zdravotní péče. Jak potvrdil Soudní dvůr, ani jejich zvláštní povaha, ani způsob jejich organizace nebo financování nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z rozsahu působnosti základní zásady volného pohybu. Pokud jde o dlouhodobou zdravotní péči, směrnice se nevztahuje na pomoc a podporu pro rodiny a jednotlivce, kteří se po dlouhou dobu nacházejí ve stavu nouze. Nevztahuje se například na pečovatelské domy ani na asistenční služby, které starším lidem nebo dětem poskytují sociální pracovníci nebo dobrovolní ošetřovatelé nebo jiní pracovníci, než jsou zdravotničtí pracovníci.

(9) Tato směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči se použije na všechny typy zdravotní péče. Jak potvrdil Soudní dvůr, ani jejich zvláštní povaha, ani způsob jejich organizace nebo financování nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z rozsahu působnosti základní zásady volného pohybu. Pokud jde o dlouhodobou zdravotní péči, směrnice se nevztahuje na pomoc a podporu pro rodiny a jednotlivce, kteří dlouhodobě potřebují ošetřování, podporu nebo péči vyžadující specifické odborné postupy či pomoc poskytovanou v rámci systému sociálního zabezpečení. Jedná se především o takové služby dlouhodobé péče, které jsou považovány za nezbytné k tomu, aby osobě vyžadující péči umožňovaly co nejplnohodnotnější a nejsamostatnější život. Tato směrnice se nevztahuje například na pečovatelské domy ani na asistenční služby, které starším lidem nebo dětem poskytují sociální pracovníci nebo dobrovolní ošetřovatelé nebo jiní pracovníci, než jsou zdravotničtí pracovníci.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je ozřejmit skutečnost, že služby v oblasti sociální pomoci nebo péče, rehabilitace za účelem návratu do práce a dlouhodobá péče jsou z oblasti působnosti této směrnice vyloučeny.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) Tato směrnice se nevztahuje na transplantace orgánů. Vzhledem k jejich specifické povaze budou řízeny samostatnou směrnicí.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Pro účely této směrnice pojem „přeshraniční zdravotní péče“ zahrnuje tyto formy poskytování zdravotní péče:

(10) Pro účely této směrnice pojem „přeshraniční zdravotní péče“ zahrnuje pouze využívání zdravotní péče v jiném členském státě než v členském státě, kde je pacient zdravotně pojištěn. To se označuje jako „mobilita pacientů“;

– využívání zdravotní péče v zahraničí (tj. pacient se za účelem léčby přesune k poskytovateli zdravotní péče v jiném členském státě); to se označuje jako „mobilita pacientů“;

 

přeshraniční poskytování zdravotní péče (tj. dodání služby z území jednoho členského státu na území druhého); jedná se například o služby telemedicíny, diagnostiku a vydávání předpisů na dálku, laboratorní služby;

 

trvalá přítomnost poskytovatele zdravotní péče (tj. usazení poskytovatele zdravotní péče v jiném členském státě);

 

 

– dočasná přítomnost osob (tj. mobilita zdravotnických pracovníků, například dočasný přesun do členského státu pacienta za účelem poskytnutí služeb).

 

Pozměňovací návrh

               10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Jak uznaly členské státy v Závěrech Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie, existuje soubor zásad činnosti sdílených zdravotnickými systémy po celém Společenství. Mezi tyto zásady činnosti patří kvalita, bezpečnost, péče založená na důkazech a etice, zapojení pacientů, náprava, základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů a důvěrnost. Pacienti, zdravotničtí pracovníci a orgány odpovědné za zdravotnické systémy musí být schopni spoléhat se na to, že tyto společně sdílené zásady jsou respektovány a že je zaručeno jejich provádění v celém Společenství. Proto je vhodné požadovat, aby za zaručení dodržování uvedených zásad činnosti byly zodpovědné orgány členského státu, na jehož území je zdravotní péče poskytována. To je nezbytné pro docílení důvěry pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která je nutná k zajištění mobility pacientů a volného poskytování zdravotní péče na vnitřním trhu i vysoké úrovně ochrany zdraví.

(11) Jak uznaly členské státy v Závěrech Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie, existuje soubor zásad činnosti sdílených zdravotnickými systémy po celém Společenství. Mezi tyto zásady činnosti patří kvalita, bezpečnost, péče založená na důkazech a etice, zapojení pacientů, náprava, základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů a důvěrnost. Pacienti, zdravotničtí pracovníci a orgány odpovědné za zdravotnické systémy musí být schopni spoléhat se na to, že tyto společně sdílené zásady jsou respektovány a že je zaručeno jejich provádění v celém Společenství. Proto je vhodné požadovat, aby za zaručení dodržování uvedených zásad činnosti byly zodpovědné orgány členského státu, na jehož území je zdravotní péče poskytována. To je nezbytné pro docílení důvěry pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která je nutná k zajištění mobility pacientů i vysoké úrovně ochrany zdraví. S ohledem na tyto obecné hodnoty se nicméně připouští, že členské státy přijmou z etických důvodů odlišná rozhodnutí týkající se dostupnosti některých druhů léčby a konkrétních podmínek přístupu. Touto směrnicí není dotčena etická rozmanitost.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Vzhledem k tomu, že není možné předem vědět, zda daný poskytovatel zdravotní péče bude zdravotní péči poskytovat pacientovi přicházejícímu z jiného členského státu nebo pacientovi z jeho domovského členského státu, je nezbytné, aby požadavky na zajištění toho, že zdravotní péče bude poskytována v souladu se společnými zásadami a jasnými normami kvality a bezpečnosti, byly použitelné pro všechny typy zdravotní péče, aby byla zajištěna svoboda poskytování a využívání přeshraniční zdravotní péče, což je cílem této směrnice. Orgány členských států musí ctít sdílené základní hodnoty všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity, které orgány Společenství i všechny členské státy obecně uznávají jako soubor hodnot, který sdílejí zdravotnické systémy po celé Evropě. Členské státy musí také zajistit, aby byly tyto hodnoty ctěny i v případě pacientů a občanů z jiných členských států a aby bylo se všemi pacienty zacházeno spravedlivě podle toho, jakou zdravotní péči potřebují, a ne podle toho, ke kterému členskému státu se vztahuje jejich sociální zabezpečení. Přitom musí členské státy zachovávat zásadu volného pohybu v rámci vnitřního trhu, zákaz diskriminace mimo jiné na základě státní příslušnosti (nebo, v případě právnických osob, na základě členského státu, ve kterém jsou usazeny) a zásadu nutnosti a přiměřenosti veškerých omezení volného pohybu. Z žádného ustanovení této směrnice však nevyplývá pro poskytovatele zdravotní péče povinnost přijmout pacienta z jiného členského státu k plánované léčbě nebo přijímat přednostně pacienty z jiných členských států na úkor jiných pacientů, kteří potřebují podobnou zdravotní péči a kteří by tím byli poškozeni, například v důsledku prodloužení čekací lhůty na léčbu.

(12) Vzhledem k tomu, že není možné předem vědět, zda daný poskytovatel zdravotní péče bude zdravotní péči poskytovat pacientovi přicházejícímu z jiného členského státu nebo pacientovi z jeho domovského členského státu, je nezbytné, aby požadavky na zajištění toho, že zdravotní péče bude poskytována v souladu se společnými zásadami a jasnými normami kvality a bezpečnosti, byly použitelné pro všechny typy zdravotní péče, aby byla zajištěna svoboda poskytování a využívání přeshraniční zdravotní péče, což je cílem této směrnice. Orgány členských států musí ctít sdílené základní hodnoty všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity, které orgány Společenství i všechny členské státy obecně uznávají jako soubor hodnot, který sdílejí zdravotnické systémy po celé Evropě. Členské státy musí také zajistit, aby byly tyto hodnoty ctěny i v případě pacientů a občanů z jiných členských států a aby bylo se všemi pacienty zacházeno spravedlivě podle toho, jakou zdravotní péči potřebují, a ne podle toho, ke kterému členskému státu se vztahuje jejich sociální zabezpečení. Přitom musí členské státy zachovávat zásadu volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu, zákaz diskriminace mimo jiné na základě státní příslušnosti a zásadu nutnosti a přiměřenosti veškerých omezení volného pohybu. Z žádného ustanovení této směrnice však nevyplývá pro poskytovatele zdravotní péče povinnost přijmout pacienta z jiného členského státu k plánované léčbě nebo přijímat přednostně pacienty z jiných členských států na úkor jiných pacientů, kteří potřebují podobnou zdravotní péči a kteří by tím byli poškozeni, například v důsledku prodloužení čekací lhůty na léčbu. Aby se pacientům při snaze o získání zdravotní péče v jiném členském státě umožnilo informované rozhodnutí, členské státy zajistí, aby pacienti na požádání obdrželi příslušné informace o normách v oblastech zdravotnictví a kvality prosazovaných v členském státě, v němž je léčba poskytována, a rovněž o vlastnostech zdravotní péče poskytované konkrétním poskytovatelem. Tyto informace budou také k dispozici ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Členské státy by měly zajistit, aby při uplatňování této směrnice nebyli pacienti pobízeni k tomu, aby proti své vůli vyhledávali péči mimo členský stát, v němž jsou pojištěni.

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b) Je třeba rovněž důležité přijmout opatření, která zaručí ženám rovnost, pokud jde o přístup k veřejnému zdravotnictví a ke specifické péči pro ženy, zejména ke zdravotní péči v oboru gynekologie a porodnictví.

 

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a) Mělo by být vyvíjeno systematické a nepřetržité úsilí, jež zajistí zlepšování kvality a bezpečnostních norem v souladu se závěry Evropské rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie z 1. a 2. června 2006 a zohlední poznatky mezinárodní lékařské vědy a zásady obecně uznávané dobré lékařské praxe i nové zdravotnické technologie;

Odůvodnění

Zdravotnické systémy v Evropské unii by se měly řídit společnými hodnotami a zásadami, které definovala Evropská rada, a měly by sledovat vývoj lékařské vědy, technologie a praxe.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Výzkumy naznačují, že asi v 10 % případů je způsobena újma v důsledku zdravotní péče. Proto je nutné zajistit jasné společné závazky pro postup v případech, kdy byla způsobena újma v důsledku zdravotní péče, aby se zabránilo nedostatku důvěry v uvedené mechanismy, který by tvořil překážku využívání přeshraniční zdravotní péče. Krytím újmy a náhradou ze systémů země, v níž byla léčba poskytnuta, by neměla být dotčena možnost pro členské státy rozšířit krytí ze svých vnitrostátních systémů na pacienty z jejich země, kteří vyhledávají zdravotní péči v zahraničí, pokud je to pro ně vhodnější, zejména v případě pacientů, pro něž je využití zdravotní péče v jiném členském státě nezbytné.

(15) Výzkumy naznačují, že asi v 10 % případů je způsobena újma v důsledku zdravotní péče. Proto je nutné zajistit, aby členské státy, v nichž je léčba poskytována, měly vhodné systémy (včetně poskytování následné péče) pro postup v případech, kdy byla podle definice platné v členském státě, v němž byla léčba poskytována, způsobena údajná újma v důsledku zdravotní péče, aby se zabránilo nedostatku důvěry v uvedené mechanismy, který by tvořil překážku využívání přeshraniční zdravotní péče. Krytím újmy a náhradou ze systémů země, v níž byla léčba poskytnuta, by neměla být dotčena možnost pro členské státy rozšířit krytí ze svých vnitrostátních systémů na pacienty z jejich země, kteří vyhledávají zdravotní péči v zahraničí, pokud je to pro ně vhodnější, zejména v případě pacientů, pro něž je využití zdravotní péče v jiném členském státě nezbytné.

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Právo na ochranu osobních údajů je základním právem uznaným článkem 8 Listiny základních práv Evropské Unie. Zajištění kontinuity přeshraniční zdravotní péče závisí na předávání osobních údajů týkajících se zdravotního stavu pacienta. Měl by být umožněn volný pohyb těchto osobních údajů z jednoho členského státu do druhého, ale zároveň by měla být zaručena ochrana základních práv jednotlivců. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů stanoví právo fyzických osob na přístup ke svým osobním údajům týkajícím se zdraví, například k lékařské dokumentaci pacienta, která obsahuje např. diagnózu, výsledky vyšetření, posudky ošetřujících lékařů a údaje o veškerých provedených ošetřeních nebo zákrocích. Tato ustanovení se vztahují i na přeshraniční zdravotní péči, kterou upravuje tato směrnice.

(17) Právo na ochranu osobních údajů je základním právem uznaným článkem 8 Listiny základních práv Evropské Unie. Zajištění kontinuity přeshraniční zdravotní péče závisí na předávání osobních údajů týkajících se zdravotního stavu pacienta. Měl by být umožněn volný pohyb těchto osobních údajů z jednoho členského státu do druhého, ale zároveň by měla být zaručena ochrana základních práv jednotlivců. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů stanoví právo fyzických osob na přístup ke svým osobním údajům týkajícím se zdraví, například k lékařské dokumentaci pacienta, která obsahuje např. diagnózu, výsledky vyšetření, posudky ošetřujících lékařů a údaje o veškerých provedených ošetřeních nebo zákrocích. Tato ustanovení se vztahují i na přeshraniční zdravotní péči, kterou upravuje tato směrnice. Pacient by měl mít možnost zastavit v kterékoli fázi proces předávání jeho osobních údajů a obdržet potvrzení, že tyto údaje byly vymazány.

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Právo na náhradu nákladů na zdravotní péči, která byla poskytnuta v jiném členském státě, ze zákonného systému sociálního zabezpečení pacientů jako pojištěných osob bylo uznáno několika rozsudky Soudního dvora. Soudní dvůr se usnesl na tom, že ustanovení Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb, zahrnují svobodu příjemců zdravotní péče, včetně osob, které potřebují léčení, odebrat se do jiného členského státu, aby tam léčení podstoupili. Totéž platí pro příjemce zdravotní péče, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě jiným způsobem, například prostřednictvím služeb elektronického zdravotnictví. Právní předpisy Společenství nezasahují do pravomoci členských států organizovat své zdravotnické systémy a systémy sociálního zabezpečení, ale členské státy musí při výkonu uvedených pravomocí zajistit soulad s právními předpisy Společenství, zejména s ustanoveními Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb. Uvedená ustanovení zakazují členským státům zavádět nebo zachovávat neoprávněná omezení výkonu uvedené svobody ve zdravotnictví.

(18) Právo na náhradu nákladů na zdravotní péči, která byla poskytnuta v jiném členském státě, ze zákonného systému sociálního zabezpečení pacientů jako pojištěných osob bylo uznáno několika rozsudky Soudního dvora. Soudní dvůr se usnesl na tom, že ustanovení Smlouvy zahrnují svobodu příjemců zdravotní péče, včetně osob, které potřebují léčení, odebrat se do jiného členského státu, aby tam léčení podstoupili. Právní předpisy Společenství nezasahují do pravomoci členských států organizovat své zdravotnické systémy a systémy sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Je vhodné požadovat, aby i pacientům, kteří odcházejí za účelem využití zdravotní péče do jiného členského státu za jiných okolností, než jsou ty, které předpokládají ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení stanovené nařízením (EHS) č. 1408/71, bylo umožněno využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu služeb v souladu se Smlouvou a ustanoveními této směrnice. Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na uvedenou zdravotní péči přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za tutéž nebo podobnou zdravotní péči v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to pro pacienta výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

(21) Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na zdravotní péči a zakoupení zboží v souvislosti se zdravotní péči poskytnuté v jiném členském státě přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za zdravotní péči, která je odpovídající nebo stejně účinná, jako kdyby byla zdravotní péče poskytnuta nebo zboží bylo zakoupeno v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to pro pacienta výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

Odůvodnění

Část pozměňovacího návrhu zahrnutá do zprávy bez hlasování na základě článku 47.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě finanční zisk, a proto by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečné náklady na využitou péči.

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě nebo ze zdravotnického zboží koupeného v jiném členském státě finanční zisk. Z tohoto důvodu by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečně vzniklé náklady. Členské státy se mohou rozhodnout uhradit další související náklady, jako je terapeutická péče, za předpokladu, že celkové náklady nepřekročí částku splatnou v členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Část pozměňovacího návrhu zahrnutá do zprávy bez hlasování na základě článku 47. Směrnice se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Mimoto je tento bod odůvodnění lépe formulován.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Cílem této směrnice rovněž není zřídit nárok na náhradu nákladů na léčbu v jiném členském státě, pokud tato léčba nepatří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn. Tato směrnice také nebrání členským státům v tom, aby rozšířily své systémy věcných dávek na zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě na základě ustanovení této směrnice.

(25) Cílem této směrnice rovněž není zřídit nárok na náhradu nákladů na léčbu nebo na nákup zboží v jiném členském státě, pokud tato léčba nebo toto zboží nepatří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn. Tato směrnice také nebrání členským státům v tom, aby rozšířily své systémy věcných dávek na zdravotní péči a zboží poskytované v jiném členském státě na základě ustanovení této směrnice. V této směrnici se uznává, že nárok na léčbu není vždy členskými státy určen na vnitrostátní úrovni a že členské státy mohou organizovat vlastní zdravotnické systémy a systémy sociálního zabezpečení, aby jejich prostřednictvím učinily opatření pro určení nároku na léčbu na regionální a místní úrovni.

Odůvodnění

Část pozměňovacího návrhu zahrnutá do zprávy bez hlasování na základě článku 47. Směrnice se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Mimoto je tento bod odůvodnění lépe formulován.

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a) Je-li k dispozici několik metod pro léčení určité nemoci či zranění, měl by mít pacient právo, aby mu byly uhrazeny všechny léčebné metody, které byly v dostatečné míře vyzkoušeny a testovány mezinárodní lékařskou vědou, a to i v případě, že nejsou dostupné v členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Tato směrnice rovněž stanoví právo pacienta obdržet jakýkoli léčivý přípravek registrovaný pro prodej v členském státě, ve kterém je zdravotní péče poskytnuta, i v případě, že léčivý přípravek není schválen pro prodej v členském státě, v němž je pacient pojištěn, pokud je nezbytnou součástí účinné léčby v jiném členském státě.

(27) Tato směrnice rovněž stanoví právo pacienta obdržet v členském státě, v němž je léčba poskytována, jakýkoli léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek registrovaný pro prodej v členském státě, ve kterém je poskytnuta léčba, i v případě, že léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek není schválen pro prodej v členském státě, v němž je pacient pojištěn, pokud je nezbytnou součástí právě této účinné léčby pacienta v jiném členském státě.

Odůvodnění

Zahrnuto do zprávy bez hlasování na základě článku 47. Tato směrnice by se z důvodu právní jistoty a praktických účinků na poskytování léčivých přípravků neměla odchýlit od zásady stanovené v článku 6 směrnice 2001/83/ES, podle níž lze prodávat pouze léčivé přípravky registrované pro prodej v daném členském státě.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Neexistuje žádná definice toho, co tvoří nemocniční péči, platná ve všech různých zdravotnických systémech Společenství, a různé výklady by proto mohly představovat překážku svobodě pacientů využívat zdravotní péči. Za účelem odstranění uvedené překážky je nezbytné stanovit definici Společenství pro nemocniční péči. Nemocniční péčí se obecně rozumí péče vyžadující ubytování pacienta přes noc. Možná by však bylo vhodné zahrnout do režimu nemocniční péče i některé jiné druhy zdravotní péče, pokud uvedená zdravotní péče vyžaduje využití vysoce specializované a nákladné lékařské infrastruktury nebo zdravotnického vybavení (např. technologicky vyspělých scannerů pro diagnostiku), nebo zahrnuje léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci (např. léčba závažných infekčních chorob). Komise postupem projednávání ve výborech konkrétně určí a bude pravidelně aktualizovat seznam takových typů léčby.

(30) Neexistuje žádná definice toho, co tvoří nemocniční péči, platná ve všech různých zdravotnických systémech Společenství, a různé výklady by proto mohly představovat překážku svobodě pacientů využívat zdravotní péči. Za účelem odstranění uvedené překážky je nezbytné stanovit definici Společenství pro nemocniční péči. Nemocniční péčí se obecně rozumí péče vyžadující ubytování pacienta přes noc. Možná by však bylo vhodné zahrnout do režimu nemocniční péče i některé jiné druhy zdravotní péče, pokud uvedená zdravotní péče vyžaduje využití vysoce specializované a nákladné lékařské infrastruktury nebo zdravotnického vybavení (např. technologicky vyspělých scannerů pro diagnostiku), nebo zahrnuje léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci (např. léčba závažných infekčních chorob).

Odůvodnění

Rozdíly v oblasti nároků a klinické praxi mezi členskými státy znamenají, že v praxi by jednotný evropský seznam typů léčby, u nichž by se vyžadovalo předchozí povolení, pouze mohl způsobit zmatení pacientů.

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) Pokud se členský stát rozhodl zavést systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na nemocniční nebo specializovanou zdravotní péči poskytnutou v jiných členských státech podle ustanovení této směrnice, náklady na tuto péči poskytnutou v jiném členském státě by měly být v každém případě rovněž hrazeny členským státem, v němž je pacient pojištěn, do takové výše, která by byla uhrazena v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, nesmí však překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Pokud jsou však splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, mělo by být povolení uděleno a měly by být poskytnuty dávky v souladu s uvedeným nařízením. To se použije zejména v případech, kdy je povolení uděleno na základě administrativního nebo soudního přezkumu žádosti a kdy dotčená osoba podstoupila léčbu v jiném členském státě. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice. To je v souladu s judikaturou Soudního dvora, který upřesnil, že pacienti, kterým bylo odepřeno povolení, přičemž toto odepření povolení bylo poté uznáno jako bezdůvodné, mají nárok na získání náhrady nákladů na léčbu, kterou podstoupili v jiném členském státě, v plné výši podle právních ustanovení členského státu, v němž byla léčba poskytnuta.

(32) Pokud se členský stát rozhodl zavést systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na nemocniční nebo specializovanou zdravotní péči poskytnutou v jiných členských státech podle ustanovení této směrnice, náklady na tuto péči poskytnutou v jiném členském státě by měly být v každém případě rovněž hrazeny členským státem, v němž je pacient pojištěn, do takové výše, která by byla uhrazena v případě, že by byla stejná léčba nebo léčba, jež je pro pacienta stejně účinná, poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, nesmí však překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Pokud jsou však splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, mělo by být povolení uděleno a měly by být poskytnuty dávky v souladu s uvedeným nařízením. To se použije zejména v případech, kdy je povolení uděleno na základě administrativního nebo soudního přezkumu žádosti a kdy dotčená osoba podstoupila léčbu v jiném členském státě. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice. To je v souladu s judikaturou Soudního dvora, který upřesnil, že pacienti, kterým bylo odepřeno povolení, přičemž toto odepření povolení bylo poté uznáno jako bezdůvodné, mají nárok na získání náhrady nákladů na léčbu, kterou podstoupili v jiném členském státě, v plné výši podle právních ustanovení členského státu, v němž byla léčba poskytnuta.

Odůvodnění

Judikatura ESD neobsahuje odkaz na „podobnou zdravotní péči“. V zájmu právní jistoty a souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měl být výraz „podobná“ nahrazen výrazem „jež je pro pacienta stejně účinná“. To je v souladu s výkladem pojmu „léčba“ v článku 22 nařízení č. 1408/71 (nově článek 20 nařízení č. 883/2004), který zveřejnil ESD (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 61).

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a) Předchozí povolení lze odmítnout pouze nestranným a transparentním postupem. Vnitrostátní pravidla pro podání žádosti o udělení povolení a případné důvody jejího zamítnutí by měly být sděleny předem. Žádost by měla být odmítnuta pouze tam, kde je to nezbytné a přiměřené s ohledem na cíle systému předchozího povolování.

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Postupy týkající se přeshraniční zdravotní péče stanovené členskými státy by měly pacientům zaručit objektivitu, nediskriminaci a průhlednost takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že vnitrostátní orgány budou rozhodovat včas a s náležitou svědomitostí a s ohledem jak na uvedené všeobecné zásady, tak na konkrétní okolnosti daného případu. To se týká i skutečné náhrady nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě po návratu pacienta. Je vhodné, aby pacienti běžně obdrželi rozhodnutí o přeshraniční zdravotní péči do patnácti kalendářních dnů. Uvedená lhůta by však měla být kratší v případě, kdy je to odůvodněno naléhavostí příslušné léčby. Postupy uznávání a pravidla o poskytování služeb, která stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, by v žádném případě neměly být těmito obecnými pravidly dotčeny.

(33) Postupy týkající se přeshraniční zdravotní péče stanovené členskými státy by měly pacientům zaručit objektivitu, nediskriminaci a průhlednost takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že vnitrostátní orgány budou rozhodovat včas a s náležitou svědomitostí a s ohledem jak na uvedené všeobecné zásady, tak na konkrétní okolnosti daného případu. To se týká i skutečné náhrady nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě po návratu pacienta. Pacienti by měli běžně obdržet rozhodnutí o přeshraniční zdravotní péči do patnácti kalendářních dnů. Uvedená lhůta by však měla být kratší v případě, kdy je to odůvodněno naléhavostí příslušné léčby. Postupy uznávání a pravidla o poskytování služeb, která stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, by v žádném případě neměly být těmito obecnými pravidly dotčeny.

Odůvodnění

Existuje malá, ale významná demografická skupina, která žije ve více než jednom členském státě. Proto by tyto osoby měly mít právo na mimonemocniční péči, jako je rekonvalescence, pečovatelská služba atd., pouze pokud jsou pojištěni pro stejný rozsah péče v členském státě, v němž jsou tyto osoby pojištěny.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34) Příslušné informace o všech zásadních aspektech přeshraniční zdravotní péče jsou nezbytné k tomu, aby pacienti mohli uplatňovat svá práva v přeshraniční zdravotní péči v praxi. V případě přeshraniční zdravotní péče je nejúčinnějším mechanismem pro poskytování těchto informací zřízení centrálních kontaktních míst v každém členském státě, na něž se pacienti mohou obrátit a kde jim budou poskytnuty informace o přeshraniční zdravotní péči i vzhledem k podmínkám zdravotnického systému v uvedeném členském státě. Jelikož otázky týkající se aspektů přeshraniční zdravotní péče budou vyžadovat i spolupráci orgánů v různých členských státech, měla by tato centrální kontaktní místa rovněž tvořit síť, jejímž prostřednictvím by tyto otázky mohly být co nejúčinněji vyřešeny. Tato kontaktní místa by měla vzájemně spolupracovat a umožnit pacientům rozhodovat se v otázkách přeshraniční zdravotní péče na základě náležitých informací. Měla by rovněž poskytovat informace o dostupných možnostech v případě problémů s přeshraniční zdravotní péčí, zejména o mimosoudním urovnávání přeshraničních sporů.

(34) Příslušné informace o všech zásadních aspektech přeshraniční zdravotní péče jsou nezbytné k tomu, aby pacienti mohli uplatňovat svá práva v přeshraniční zdravotní péči v praxi. V případě přeshraniční zdravotní péče je nejúčinnějším mechanismem pro poskytování těchto informací zřízení centrálních kontaktních míst v každém členském státě, na něž se pacienti mohou obrátit a kde jim budou poskytnuty informace o přeshraniční zdravotní péči i vzhledem k podmínkám zdravotnického systému v uvedeném členském státě. Jelikož otázky týkající se aspektů přeshraniční zdravotní péče budou vyžadovat i spolupráci orgánů v různých členských státech, měla by tato centrální kontaktní místa rovněž tvořit síť, jejímž prostřednictvím by tyto otázky mohly být co nejúčinněji vyřešeny. Tato kontaktní místa by měla vzájemně spolupracovat a umožnit pacientům rozhodovat se v otázkách přeshraniční zdravotní péče na základě náležitých informací. Měla by rovněž poskytovat informace o dostupných možnostech v případě problémů s přeshraniční zdravotní péčí, zejména o mimosoudním urovnávání přeshraničních sporů. Při zavádění opatření pro poskytování informací o přeshraniční zdravotní péči by měly členské státy zvážit potřebu poskytovat tyto údaje v přístupné formě a zohlednit možné zdroje dodatečné pomoci pro znevýhodněné pacienty, zdravotně postižené občany a občany s komplexními potřebami.

 

Odůvodnění

Je zásadní, aby byly informace o přeshraniční zdravotní péči k dispozici v přístupné formě.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) Pokud pacient využívá zdravotní péče v členském státě, který není zemí, v níž je pojištěn, je pro něj zásadní vědět předem, která pravidla se na něj vztahují. Totéž platí v případě, kdy se poskytovatel zdravotní péče dočasně přesune do jiného členského státu, aby tam poskytoval zdravotní péči, nebo v případě, kdy je zdravotní péče poskytována přeshraničním způsobem. V uvedených případech platí pravidla pro zdravotní péči stanovená právními předpisy členského státu, v němž je léčba poskytována, v souladu s obecnými zásadami stanovenými v článku 5, jelikož na základě čl. 152 odst. 5 Smlouvy mají odpovědnost za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče členské státy. To pacientovi pomůže informovaně se rozhodnout a zabrání případům nepochopení a nedorozumění. Rovněž tak bude zajištěna velká míra důvěry mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče

(35) Pokud pacient využívá zdravotní péče v členském státě, který není zemí, v níž je pojištěn, je pro něj zásadní vědět předem, která pravidla se na něj vztahují. Totéž platí v případě, kdy je zdravotní péče poskytována přeshraničním způsobem, jako např. telemedicína. V uvedených případech platí pravidla pro zdravotní péči stanovená právními předpisy členského státu, v němž je léčba poskytována, v souladu s obecnými zásadami stanovenými v článku 5, jelikož na základě čl. 152 odst. 5 Smlouvy mají odpovědnost za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče členské státy. To pacientovi pomůže informovaně se rozhodnout a zabrání případům nepochopení a nedorozumění. Rovněž tak bude zajištěna velká míra důvěry mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Členské státy by měly rozhodnout o podobě uvedených vnitrostátních kontaktních míst i o jejich počtu. Vnitrostátní kontaktní místa mohou být začleněna do rámce stávajících informačních center nebo stavět na jejich činnostech, pokud je jasně uvedeno, že se jedná zároveň o vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči. Vnitrostátní kontaktní místa by měla být vhodně vybavena na to, aby mohla poskytovat informace o hlavních aspektech přeshraniční zdravotní péče a aby mohla pacientům v případě potřeby poskytnout praktickou pomoc. Komise by měla s členskými státy spolupracovat, aby se zjednodušila spolupráce v otázce vnitrostátních kontaktních míst pro přeshraniční zdravotní péči a aby byly příslušné informace zpřístupněny i na úrovni Společenství, například prostřednictvím evropského portálu o zdraví. Existence vnitrostátních kontaktních míst by neměla členským státům bránit ve zřízení jiných souvisejících kontaktních míst na regionální nebo místní úrovni s ohledem na konkrétní organizaci jejich systémů zdravotní péče.

(36) Členské státy by měly rozhodnout o podobě uvedených vnitrostátních kontaktních míst i o jejich počtu. Vnitrostátní kontaktní místa mohou být začleněna do rámce stávajících informačních center nebo stavět na jejich činnostech, pokud je jasně uvedeno, že se jedná zároveň o vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči. Vnitrostátní kontaktní místa by měla být vhodně vybavena na to, aby mohla poskytovat informace o hlavních aspektech přeshraniční zdravotní péče a aby mohla pacientům v případě potřeby poskytnout praktickou pomoc. Členské státy by měly zajistit, že se na těchto činnostech budou podílet orgány zastupující zdravotnické pracovníky. Existence vnitrostátních kontaktních míst by neměla členským státům bránit ve zřízení jiných souvisejících kontaktních míst na regionální nebo místní úrovni s ohledem na konkrétní organizaci jejich systémů zdravotní péče. Vnitrostátní kontaktní místa by měla být schopna poskytovat pacientům příslušné informace o přeshraniční péči a pomáhat jim. To by nemělo zahrnovat právní poradenství.

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37) Využití potenciálu vnitřního trhu v oblasti přeshraniční zdravotní péče vyžaduje spolupráci mezi poskytovateli, odběrateli a regulačními orgány různých členských států na celostátní, regionální nebo místní úrovni, aby byla zaručena bezpečná, vysoce kvalitní a účinná přeshraniční péče. Jedná se zejména o spolupráci v příhraničních oblastech, kde může přeshraniční poskytování služeb představovat nejúčinnější způsob organizace zdravotnických služeb pro místní obyvatelstvo, ale kde dosažení udržitelného přeshraničního poskytování služeb vyžaduje spolupráci zdravotnických systémů jednotlivých členských států. Tato spolupráce může zahrnovat společné plánování, vzájemné uznávání nebo přizpůsobení postupů nebo norem, interoperabilitu příslušných vnitrostátních systémů informačních a komunikačních technologií, praktické mechanismy pro zajištění kontinuity péče nebo praktické usnadnění přeshraničního poskytování zdravotní péče zajišťovaného dočasně nebo příležitostně zdravotnickými pracovníky. Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací stanoví, že dočasné nebo příležitostné volné poskytování služeb, včetně služeb poskytovaných zdravotnickými pracovníky, v jiném členském státě, by nemělo být z žádného důvodu vztahujícího se k odborné kvalifikaci omezeno, s výhradou zvláštních předpisů Společenství. Touto směrnicí by neměla být dotčena uvedená ustanovení směrnice 2005/36/ES.

(37) Zajištění bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční péče vyžaduje spolupráci mezi poskytovateli, odběrateli a regulačními orgány různých členských států na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Jedná se zejména o spolupráci v příhraničních oblastech, kde může přeshraniční poskytování zdravotní péče představovat nejúčinnější způsob organizace zdravotní péče pro místní obyvatelstvo, ale kde dosažení udržitelného přeshraničního poskytování služeb vyžaduje spolupráci zdravotnických systémů jednotlivých členských států. Tato spolupráce může zahrnovat společné plánování, vzájemné uznávání nebo přizpůsobení postupů nebo norem, interoperabilitu příslušných vnitrostátních systémů informačních a komunikačních technologií, praktické mechanismy pro zajištění kontinuity péče nebo praktické usnadnění přeshraničního poskytování zdravotní péče zajišťovaného dočasně nebo příležitostně zdravotnickými pracovníky.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že tato směrnice zahrnuje všechny druhy zdravotní péče, zmínka o vnitřním trhu v oblasti přeshraniční zdravotní péče postrádá smysl.

Tato část se přesouvá v přesnější podobě do nového bodu odůvodnění 37a.

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39) Pokud byly léčivé přípravky v domovském členském státě pacienta povoleny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a byly předepsány v jiném státě pro individuálně jmenovaného pacienta, mělo by být v zásadě umožněno, aby byly tyto předpisy z lékařského hlediska uznány a použity v domovském státě pacienta. Odstraněním regulativních a administrativních překážek, které brání tomuto uznávání, není dotčena potřeba příslušného souhlasu pacientova ošetřujícího lékaře nebo farmaceuta v každém jednotlivém případě, pokud je odůvodněna ochranou lidského zdraví a je nezbytná a přiměřená pro uvedený cíl. Tímto lékařským uznáním by nemělo být dotčeno ani rozhodnutí členského státu, v němž je pacient pojištěn, o zařazení tohoto léčivého přípravku do dávek, na něž se vztahuje systém sociálního zabezpečení pacienta. Provádění zásady uznávání bude zjednodušeno přijetím opatření nutných k ochraně bezpečnosti pacienta a k zamezení zneužívání nebo záměně léčivých přípravků.

(39) Pokud byly léčivé přípravky v domovském členském státě pacienta povoleny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, včetně budoucích právních předpisů týkajících se padělaných léčivých přípravků (směrnice XXXX/XX/ES) a farmakovigilance (směrnice ZZZZ/ZZ/ES), a byly předepsány v jiném státě pro individuálně jmenovaného pacienta, mělo by být v zásadě umožněno, aby byly tyto předpisy z lékařského hlediska nebo v lékárnách uznány a použity v domovském státě pacienta. Odstraněním regulativních a administrativních překážek, které brání tomuto uznávání, není dotčena potřeba příslušného souhlasu pacientova ošetřujícího lékaře nebo farmaceuta v každém jednotlivém případě, pokud je odůvodněna ochranou lidského zdraví a je nezbytná a přiměřená pro uvedený cíl. Tímto uznáním by nemělo být dotčeno ani rozhodnutí členského státu, v němž je pacient pojištěn, o zařazení tohoto léčivého přípravku do dávek, na něž se vztahuje systém sociálního zabezpečení pacienta, ani platnost vnitrostátních cenových a doplatkových předpisů. Provádění zásady uznávání bude zjednodušeno přijetím opatření nutných k ochraně bezpečnosti pacienta a k zamezení zneužívání nebo záměně léčivých přípravků.

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(41a) Interoperabilita elektronické zdravotní péče (elektronického zdravotnictví) by měla probíhat za dodržení vnitrostátních předpisů na ochranu pacientů, a to včetně vnitrostátních právních předpisů o internetových lékárnách, zejména vnitrostátních zákazů zásilkového prodeje léků, které jsou pouze na lékařský předpis, v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora a směrnicí 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 2007 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku1.

 

Úř. věst. L 144, 4. 6. 1997, s. 1.

Odůvodnění

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství (rozsudek ze dne 11. prosince 2003, C-322/01, Deutscher Apothekerverband) a s článkem 14 směrnice o smlouvách uzavřených na dálku je třeba konstatovat, že přípustnost zákazů zasílat lékařské přípravky na lékařských předpis z důvodu zvláštních rizik s tím spojených pro veřejné zdraví není touto směrnicí dotčena.

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43) Neustálý pokrok lékařské vědy a zdravotnických technologií představuje pro zdravotnické systémy členských států nové možnosti i výzvy. Spolupráce na hodnocení nových zdravotnických technologií může být pro členské státy prospěšná z hlediska úspor z rozsahu, může zamezit vynakládání dvojího úsilí a poskytnout lepší informační základnu pro co nejlepší využití nových technologií k zajištění bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péče. Spolupráce bude prospěšná i pro vnitřní trh tím, že v maximální míře zvýší rychlost a rozsah šíření inovací v oblasti lékařské vědy a zdravotnických technologií. Tato spolupráce vyžaduje udržitelné systémy, jejichž součástí budou všechny příslušné orgány všech členských států a jejichž základem budou stávající pilotní projekty.

(43) Neustálý pokrok lékařské vědy a zdravotnických technologií představuje pro zdravotnické systémy členských států nové možnosti i výzvy. V souvislosti s hodnocením zdravotnických technologií a s možným omezením přístupu k novým technologiím v důsledku některých rozhodnutí správních orgánů, vzniká několik otázek, které jsou pro společnost zásadní a které vyžadují jak zapojení široké škály dotyčných subjektů, tak i zavedení udržitelného modelu správy. Jakákoliv forma spolupráce musí tedy zahrnovat nejen příslušné orgány všech členských států, ale i dotyčné subjekty včetně zdravotnických pracovníků, zástupců pacientů a zástupců průmyslu. Tato spolupráce musí být navíc založena na udržitelných zásadách řádné správy věcí veřejných, jako jsou transparentnost, otevřenost, objektivita a nestrannost postupů.

Odůvodnění

Výměna informací mezi orgány určenými k hodnocení zdravotnických technologií předpokládá a vyžaduje, že v rámci jednotlivých hodnocení, prováděných členskými státy, budou uplatňovány zásady osvědčených postupů (např. řádná správa věcí veřejných, transparentnost a účast dotyčných subjektů). Jednotlivá hodnocení zdravotnických technologií musí tedy splňovat měřítka otevřenosti a objektivity a musí být založena na dialogu a na účasti dotyčných subjektů včetně pacientů a zástupců průmyslu.

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45) Konkrétně by Komise měla být zmocněna k přijetí těchto opatření: seznam typů léčby, které nevyžadují ubytování přes noc a které by byly zahrnuty do stejného režimu jako nemocniční péče, doprovodná opatření k vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků nebo látek z uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě na základě této směrnice, seznam konkrétních kritérií a podmínek, které musí splňovat evropské referenční sítě, a postup pro zřízení evropských referenčních sítí. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice nebo doplnění této směrnice o nové jiné než podstatné prvky, uvedená opatření by měla být přijata podle regulativního postupu s kontrolou stanoveného článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

vypouští se

Odůvodnění

Pozměňovací návrh je přizpůsobením pozměňovacímu návrhu stejné autorky k článkům 8 a 15.

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(46a) Členský stát, v němž je pacient pojištěn, a členský stát, v němž je poskytnuta léčba, by měly předem v rámci dvoustranné spolupráce a konzultace s pacientem zajistit, aby v obou těchto členských státech byla po schválené léčbě k dispozici vhodná následná péče a pomoc, a aby pacientovi byly zpřístupněny srozumitelné informace o možnostech a nákladech následné péče. Proto by členské státy měly přijmout opatření, která zajistí, že:

 

a) nezbytné údaje o lékařské a sociální péči budou přenášeny s řádným ohledem na ochranu soukromí pacientů, dále pak

 

b) zdravotničtí a sociální pracovníci v obou zemích spolu budou schopni provádět vzájemné konzultace, aby se tak pacientům zajistila nejkvalitnější léčba a následná péče (včetně sociální podpory).

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46b) Tím, že tato směrnice posílí svobodu pohybu pacientů v rámci Evropské unie, zřejmě povede k hospodářské soutěži mezi poskytovateli zdravotní péče. Je pravděpodobné, že tato hospodářská soutěž přispěje ke zvýšení kvality zdravotní péče pro všechny a ke vzniku center excelence.

Odůvodnění

Výše uvedené jako jeden z cílů směrnice by bylo pro systémy zdravotní péče v jednotlivých členských státech přínosem, nicméně je nutné pečlivě sledovat, jakých výsledků je prováděním směrnice dosaženo.

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Touto směrnicí se stanoví obecný rámec pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče.

Touto směrnicí se stanoví pravidla přístupu k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči v jiném členském státě a mechanismy spolupráce v oblasti zdravotní péče mezi členskými státy, přičemž jsou v plném rozsahu zachovány vnitrostátní pravomoci v oblasti organizace a poskytování zdravotní péče.

 

Při použití této směrnice členské státy zohlední zásady kvalitní péče a spravedlivého přístupu.

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá.

Tato směrnice se použije na poskytování přeshraniční zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá. Touto směrnicí nebude dotčen stávající rámec pro koordinaci systému sociálního zabezpečení, jenž stanoví nařízení 1408/71/EHS a následné související nařízení 883/2004/ES.

 

Tato směrnice se nepoužije na zdravotnické služby, které jsou zaměřeny především na dlouhodobou péči, včetně služeb, jež jsou poskytovány dlouhodobě za účelem pomoci lidem, kteří vyžadují pomoc při provádění běžných, každodenních úkonů.

 

Toto směrnice se nevztahuje na transplantaci orgánů.

 

 

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. - a a, - a b (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

–aa) směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací;

 

–ab) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES;

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk;

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gc) směrnice 92/49/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, pokud se týká provádění pravomocí svěřených Komisi;

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

2. Pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, včetně případů kdy jsou splněny podmínky pro udělení povolení podle nařízení 1408/71/EHS a nařízení 883/2004/ES ode dne jeho platnosti, a povolení uděleno není, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71.

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pokud jsou ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného právního předpisu Společenství, který upravuje zvláštní aspekty zdravotní péče, ustanovení tohoto jiného právního předpisu Společenství mají větší váhu a použijí se na uvedené zvláštní situace. Jedná se o:

vypouští se

(a) směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací;

 

(b) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

 

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnická služba poskytovaná zdravotnickým pracovníkem při výkonu jeho povolání nebo pod jeho dohledem a bez ohledu na to, jakým způsobem je na vnitrostátní úrovni organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá;

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnické služby nebo zboží, jako jsou farmaceutické a léčivé prostředky poskytované nebo předepsané zdravotnickými pracovníky pacientům s cílem posoudit, zachovat nebo zlepšit jejich zdravotní stav nebo zabránit jejich onemocnění, bez ohledu na to, jakým způsobem jsou na vnitrostátní úrovni organizovány, poskytovány a financovány, nebo zda jsou veřejné či soukromé;

Pozměňovací návrh   46

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) „přeshraniční zdravotní péčí“ se rozumí zdravotní péče poskytovaná v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou, nebo zdravotní péče poskytovaná v členském státě jiném než je ten, v němž je poskytovatel zdravotní péče usazen, registrován nebo v němž má sídlo;

b) „přeshraniční zdravotní péčí“ se rozumí zdravotní péče poskytovaná v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou;

Pozměňovací návrh   47

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) „využitím zdravotní péče v jiném členském státě“ se rozumí poskytnutí zdravotní péče v jiném členském státě, než je stát, v němž je pacient pojištěnou osobou;

vypouští se

Pozměňovací návrh   48

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) „zdravotnickým pracovníkem“ se doktor medicíny nebo zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči nebo zubní lékař nebo porodní asistentka nebo farmaceut ve smyslu definice směrnice 2005/36/ES nebo jiný pracovník provádějící takové činnosti ve zdravotnictví, které jsou vyhrazeny pro regulované povolání ve smyslu definice čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES;

d) „zdravotnickým pracovníkem“ se rozumí osoba provádějící lékařskou praxi nebo zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči nebo zubní lékař nebo porodní asistentka nebo farmaceut ve smyslu definice směrnice 2005/36/ES nebo jiný pracovník provádějící takové činnosti ve zdravotnictví, které jsou vyhrazeny pro regulované povolání ve smyslu definice čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, nebo osoba provádějící v souladu se zákonem zdravotnické činnosti v členském státě, v němž je léčba poskytována;

Odůvodnění

Ze zřejmých důvodů se jeví termín osoba provádějící lékařskou praxi jako vhodnější, neboť titul doktor medicíny není nezbytným požadavkem pro zdravotní pracovníky, aby mohli provádět lékařskou praxi.

Pozměňovací návrh   49

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) „poskytovatelem zdravotní péče“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která zákonným způsobem poskytuje zdravotní péči na území členského státu;

e) „poskytovatelem zdravotní péče“ se rozumí kterýkoli zdravotnický pracovník ve smyslu písmene d) nebo právnická osoba, která zákonným způsobem poskytuje zdravotní péči na území členského státu;

Pozměňovací návrh   50

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) „pacientem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba, která využívá nebo si přeje využít zdravotní péči v členském státě;

f) „pacientem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba, která využívá nebo vyhledává zdravotní péči v členském státě;

Pozměňovací návrh   51

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g) „pojištěnou osobou“ se rozumí:

g) „pojištěnou osobou“ se rozumí osoba, která je pojištěna podle ustanovení čl. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 883/2004, nebo jak je definováno v pojistných podmínkách soukromého zdravotního pojištění;

i) přede dnem vstupu nařízení (ES) č. 883/2004 v platnost: osoba, která je pojištěna v souladu s ustanoveními článků 1, 2 a 4 nařízení (EHS) č. 1408/71;

 

ii) ode dne vstupu nařízení (ES) č. 883/2004 v platnost: osoba, která je pojištěnou osobou ve smyslu definice čl. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 883/2004;

 

Odůvodnění

Nařízení (ES) č. 883/2004 vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2009.

Pozměňovací návrh   52

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) „členským státem, v němž je pacient pojištěn“ se rozumí členský stát, v němž je pacient pojištěnou osobou;

h) „členským státem, v němž je pacient pojištěn“ se rozumí členský stát, v němž je pacient pojištěnou osobou, nebo členský stát, v němž má pacient trvalé bydliště, pokud se nejedná o stát předchozí;

Odůvodnění

V souladu s ustanoveními nařízení 883/2004.

Pozměňovací návrh   53

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ha) pokud v důsledku použití nařízení (EHS) č. 1408/71, resp. nařízení (ES) č. 883/04, zodpovídá zdravotní pojišťovna členského státu, v němž má pacient bydliště, za poskytnutí dávek stanovených právními předpisy tohoto státu, pak je pro účely této směrnice tento členský stát považován za členský stát, v němž je pacient pojištěn;

Pozměňovací návrh   54

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia) „zdravotní pomůckou“: zdravotní pomůcka tak jak je definována směrnicí 93/42/EHS, směrnicí 90/385/EHS nebo směrnicí 98/79/ES;

Odůvodnění

Nákup věcí spadajících do rámce zdravotní péče (jako např. zdravotnické prostředky) tvořily předmět rozsudku Decker (ve věci brýlí), a musí proto být zahrnuty do směrnice, která sleduje kodifikaci rozsudku Kohll a Decker.

Pozměňovací návrh   55

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib) „zbožím spadajícím do rámce zdravotní péče“se rozumí zboží uplatňované s cílem udržení nebo zlepšení zdravotního stavu pacienta, jako jsou mimo jiné zdravotnické prostředky a léčivé přípravky;

Odůvodnění

Nákup věcí spadajících do rámce zdravotní péče (jako např. zdravotnické prostředky) tvořily předmět rozsudku Decker (ve věci brýlí), a musí proto být zahrnuty do směrnice, která sleduje kodifikaci rozsudku Kohll a Decker.

Pozměňovací návrh   56

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ka) „zdravotnickou technologií“ se rozumí léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek či léčebné a operační postupy a rovněž opatření pro prevenci nemocí, jejich diagnózu nebo léčbu, které se používají v rámci zdravotní péče;

Odůvodnění

Tato doplňující definice je vyžadována, protože články 5 a 17 odkazují na zdravotnické technologie.

Pozměňovací návrh   57

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. l

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

l) „újmou“ se rozumí nepříznivé následky nebo poškození způsobené poskytováním zdravotní péče.

(l) „újmaje v rámci přeshraniční zdravotní péče definována prostřednictvím odkazů na stávající právní rámec členského státu, v němž je léčba poskytována, a současně se bere na vědomí, že chápání pojmu újmy se může v jednotlivých členských státech lišit;

Pozměňovací návrh   58

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. l a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

la) „lékařskou dokumentací pacienta“ nebo „klinickou dokumentací“ se rozumí soubor dokumentů obsahujících údaje, posouzení a informace všeho druhu, týkající se stavu pacienta a jeho klinického vývoje během procesu zdravotní péče.

Odůvodnění

Tento termín je zmiňován v různých částech směrnice. Má se tedy za to, že je vhodné uvést jeho definici.

Pozměňovací návrh   59

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1, 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí soulad se stávajícími právními předpisy EU o bezpečnostních normách a také::

a) aby fungovaly mechanismy pro zajištění toho, aby bylo poskytovatelům zdravotní péče umožněno splnit tyto normy s přihlédnutím k poznatkům mezinárodní lékařské vědy a k zásadám obecně uznávané dobré lékařské praxe;

a) aby zdravotní péče, je-li poskytována v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou, byla poskytována v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je léčba poskytována;

b) aby se pravidelně sledovalo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi, a aby byla přijata opravná opatření, pokud příslušné normy nesplňují, s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

b) aby zdravotní péče zmíněná v bodu a) byla poskytovány podle norem a pokynů týkajících se kvality, jak je stanoví členský stát, v němž je pacient léčen;

 

ba) aby pacientům a poskytovatelům zdravotní péče z jiných členských států byly vnitrostátním kontaktním místem v členském státě, v němž je pacient léčen, poskytnuty informace, mimo jiné také elektronicky, o normách a pokynech týkajících se kvality, včetně ustanovení o dohledu, a o dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti, možnostech léčby, cenách, výsledcích poskytované zdravotní péče, dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením a podrobnostech o registračním statutu poskytovatele zdravotní péče, jejich pojistném krytí nebo jiných způsobech osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti;

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

c) by poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

d) aby pacienti měli k dispozici prostředky k podání stížnosti a aby jim byly zaručeny opravné prostředky a náhrada v případě, že v důsledku zdravotní péče, která jim byla poskytnuta, utrpěli újmu;

d) aby pacienti měli k dispozici prostředky k podání stížnosti a právo dožadovat se opravných prostředků a náhrad v případě, že v důsledku zdravotní péče, která jim byla poskytnuta, utrpěli újmu, a aby existovaly mechanismy, které jim tyto náhrady zaručí;

e) aby pro léčbu poskytovanou na jejich území fungovaly systémy pojištění profesní odpovědnosti nebo záruky nebo podobná ujednání, která jsou rovnocenná nebo v zásadě srovnatelná, pokud jde o jejich účel, a která jsou přiměřená povaze a rozsahu rizika;

e) aby pro léčbu poskytovanou na jejich území fungovaly systémy pojištění profesní odpovědnosti nebo záruky nebo podobná ujednání, která jsou přiměřená povaze a rozsahu rizika;

f) aby bylo chráněno základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů v souladu s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádějí ustanovení Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES;

f) aby bylo chráněno základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů v souladu s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádějí ustanovení Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES;

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována.

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována. Tato směrnice však nezavazuje poskytovatele zdravotní péče v členském státě, aby poskytoval zdravotní péči pojištěné osobě z jiného členského státu nebo přednostně poskytoval zdravotní péči pojištěné osobě z jiného členského státu na úkor osoby, jež potřebuje podobnou zdravotní péči a je pojištěnou osobou v členském státu, v němž je poskytována léčba.

 

ga) pacienti, kteří byli léčeni, měli právo na písemný či elektronický záznam o této léčbě včetně lékařského doporučení ohledně jejich další léčby;

 

1a. Veřejné orgány členského státu, v němž je poskytována léčba, pravidelně sledují dostupnost, kvalitu a finanční situaci svých systémů zdravotní péče na základě údajů shromažďovaných podle článku 18 této směrnice.

Pozměňovací návrh   60

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 b,1 c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. V zájmu zajištění co nejvyšší bezpečnosti pacientů zajistí členský stát, v němž je péče poskytována, a členský stát, v němž je pacient pojištěn, aby:

 

a) pacienti mohli podat stížnost, a to zejména evropskému ombudsmanovi, který se bude zabývat stížnostmi pacientů týkajících se předchozího povolení, kvality léčby a plateb, a aby pacienti měli zaručeny opravné prostředky a náhradu, pokud při poskytnutí přeshraniční zdravotní péče utrpí újmu;

 

b) byly zveřejněny jakostní a bezpečnostní normy členského státu, v němž je péče poskytována, a to formou, která je pro občany srozumitelná a přístupná;

 

c) aby existovalo právo na kontinuitu péče, zajištěné zejména díky předávání relevantních lékařských údajů týkajících se pacienta, přičemž musí být dodržena ustanovení odst. 1 písm. e) a článku 13, a aby pacienti, kterým byla poskytnuta léčba, byli v zájmu kontinuity péče oprávněni získat písemný nebo elektronický záznam o této léčbě a o případných lékařských doporučeních;

 

d) členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistil poskytování zdravotní péče odpovídající zdravotní péči na jeho území v případě, že v důsledku zdravotní péče poskytnuté v zahraničí došlo ke komplikacím nebo pokud je nezbytný další zvláštní lékařský dohled;

 

e) si členské státy neprodleně a proaktivně vyměňovaly informace o poskytovatelích zdravotní péče nebo zdravotnických pracovnících, jestliže bylo přijato proti jejich registraci či právu poskytovat služby regulační opatření;

 

1c. V souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 a s ohledem na platné technické normy v této oblasti přijme Komise opatření k dosažení společné úrovně ochrany zdravotních údajů na vnitrostátní úrovni.

 

*Úř. věst. C 146, 22.6.2006, s. 1.

Pozměňovací návrh   61

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Jakákoli opatření, která členské státy přijmou při provádění tohoto článku, dodržují ustanovení směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu.

vypouští se

Odůvodnění

Tyto odkazy byly přesunuty do článku 3.

Pozměňovací návrh   62

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Do té míry, která je nezbytná pro zjednodušení poskytování přeshraniční zdravotní péče, a na základě vysoké úrovně ochrany zdraví Komise ve spolupráci s členskými státy vytvoří pokyny pro zjednodušení provádění odstavce 1.

3. Do té míry, která je nezbytná pro zjednodušení poskytování přeshraniční zdravotní péče, a na základě vysoké úrovně ochrany zdraví Komise ve spolupráci s členskými státy může vytvořit pokyny pro zjednodušení provádění odstavce 1.

Odůvodnění

K vydání určujících norem pro kvalitu a bezpečnost by se mělo přistupovat výlučně ve vztahu k platným právním předpisům. To uvede návrh v soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality a vyjádří respektování pravomocí členských států v oblasti zdravotní péče. Členské státy by zároveň měly poskytnout informace o svých normách a pokynech týkajících se kvality a bezpečnosti pacientů a poskytovatelů zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   63

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Pro účely tohoto článku členské státy zřídí transparentní mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být účtovány za poskytnutou zdravotní péči. Tento mechanismus bude vycházet z objektivních, nediskriminačních kritérií známých předem a bude uplatňován na všech administrativních úrovních v případech, kde má členský stát, v němž probíhá léčba, decentralizovaný systém zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   64

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Vzhledem k tomu, že zajištění kvality a bezpečnosti má pro pacienta při poskytnutí přeshraniční péče velký význam, musí být v každém případě do procesu navrhování norem a obecných zásad uvedených v odstavci 1 a 3 zapojena sdružení pacientů (přeshraniční povahy).

Pozměňovací návrh   65

Návrh směrnice

Čl. 6 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6

Článek 6

Zdravotní péče poskytovaná v jiném členském státě

Oblasti odpovědnosti orgánů členského státu, v němž je pacient pojištěn

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh se snaží sladit nadpis článku 6 s nadpisem článku 5. V celém návrhu existuje obecný problém s nadpisy článků, které neodrážejí obsah daného článku, a je nutná rozsáhlá revize nadpisů.

Pozměňovací návrh   66

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta na jeho území. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy, správními předpisy, pokyny a kodexy chování zdravotnických pracovníků členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Aniž by bylo dotčeno nařízení (EHS) č. 1408/71 a ode dne, kdy se začne uplatňovat, nařízení (ES) č. 883/2004), členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne členskému státu, kde probíhá léčba, nebo pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejně účinná zdravotní péče poskytnuta na jeho území. Pokud členský stát, v němž je pacient pojištěn, odmítne takovou léčbu uhradit, musí tento členský stát uvést lékařské odůvodnění svého rozhodnutí. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

 

Pacienti postiženi vzácnými chorobami by měli mít právo na zdravotní péči v jiném členském státě a získat náhradu výdajů i v případě, že poskytování dotyčné zdravotní péče nepatří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   67

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Státní příslušník členského státu může být pojištěn v rámci systému zdravotního pojištění jiného členského státu, než je členský stát, v němž má bydliště, platí-li do tohoto systému příspěvky.

Odůvodnění

Podpora zájmů občanů, kteří pobývají v jiném členském státě, než je stát, v němž mají bydliště, znamená, že jim bude umožněn přístup ke zdravotnímu systému jiného členského státu, než je stát, v němž mají bydliště.

Pozměňovací návrh   68

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2, 2 a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí členský stát, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči.

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí zpětně nebo přímo členský stát, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě stejného zdravotního stavu za stejných podmínek, jak je stanoveno v článku 1, v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Členské státy mohou dle svého uvážení hradit i další, související náklady, jako jsou léčebné terapie, náklady na ubytování a cestovní výlohy.

 

2a. Dodatečné náklady, které mohou vzniknout zdravotně postiženým osobám při využívání zdravotní péče v jiném členském státě v důsledku jednoho či více zdravotních postižení, by měl hradit členský stát, v němž je pacient pojištěn, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a za podmínky, že jsou tyto náklady řádným způsobem doloženy příslušnými doklady.

Pozměňovací návrh   69

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může uložit pacientovi, který vyhledává zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti pro využití zdravotní péče a náhradu nákladů na zdravotní péči, které by uložil v případě, že by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na jeho území, pokud nejsou diskriminační nebo nepředstavují překážku volnému pohybu osob.

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může uložit pacientovi, který vyhledává zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti stanovené na místní, vnitrostátní nebo regionální úrovni pro využití zdravotní péče a převzetí nákladů na zdravotní péči, které by uložil v případě, že by tato zdravotní péče byla poskytnuta na jeho území, pokud nejsou diskriminační nebo nepředstavují překážku volnému pohybu pacientů a zboží, jako jsou farmaceutické a léčebné prostředky, o kterých se ví předstihem. To může zahrnovat požadavek, aby pojištěnou osobu pro účely uplatnění uvedených podmínek, kritérií nebo náležitostí posoudil odborný zdravotnický pracovník nebo pracovníci správy zdravotní péče poskytující služby pro zákonný systém sociálního pojištění členského státu, v němž je pacient pojištěn, pokud by takový posudek byl vyžadován i pro přístup ke zdravotním službám v členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   70

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

4. Pro účely tohoto článku členské státy zřídí transparentní mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být převzaty zákonným systémem sociálního zabezpečení nebo jiným zákonným veřejným systémem za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by tato zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn. Mechanismus se uplatňuje na přiměřené administrativní úrovni, pokud členský stát, v němž je pacient pojištěn, má decentralizovaný systém zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   71

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Pacienti, kteří cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES.

5. Pacienti, kteří využívají zdravotní péči v jiném členském státě, než je členský stát, v němž jsou pojištěni, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES. Pokud je lékařská dokumentace vedena v elektronické podobě, pacientovi je zaručeno právo obdržet kopii této dokumentace nebo právo konzultovat dokumentaci na dálku. Údaje by měly být poskytovány jen s výslovným písemným souhlasem pacienta nebo jeho příbuzných.

Odůvodnění

Část pozměňovacího návrhu zahrnutá do zprávy bez hlasování na základě článku 47.

Pozměňovací návrh   72

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Ustanovení této kapitoly se nedotýkají uzavírání přeshraničních smluvních ujednání o plánované zdravotní péči.

Odůvodnění

Je důležité vyjasnit, že tato ustanovení nebrání uzavírání přeshraničních smluvních ujednání o plánované zdravotní péči. V případě takových smluvních ujednání by se smluvní strany řídily pravidly pro koordinaci sociálního zabezpečení nebo by použily zvláštní pravidla a tarify stanovené při jednáních smluvních stran.

Pozměňovací návrh   73

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči v případě, že by byla poskytnuta na jeho území, byly uhrazeny jeho systémem sociálního zabezpečení.

Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě nebo nákladů na zakoupení zdravotnického zboží zakoupeného v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči, byla-li poskytnuta na jeho území, nebo zboží, bylo-li zakoupeno na jeho území, byly uhrazeny jeho systémem sociálního zabezpečení.

Odůvodnění

Nákup zdravotnického zboží (např. lékařských pomůcek) byl předmětem rozsudku Decker (v projednávaném případě šlo o brýle), a musí být tedy začleněn do této směrnice, jejíž účelem je kodifikace rozsudků Kohll a Decker.

Pozměňovací návrh   74

Návrh směrnice

Čl. 8 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nemocniční a specializovaná péče

Nemocniční péče

Pozměňovací návrh   75

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 a 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pro účely náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě na základě této směrnice se nemocniční péčí rozumí:

1. Pro účely náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě se na základě této směrnice definice nemocniční péče omezuje, podle toho jak stanoví členských stát, v němž je pacient pojištěn, na:

a) zdravotní péče, která vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci;

a) zdravotní péči, která vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci; nebo

b) zdravotní péče, které nevyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci, uvedená na zvláštním seznamu. Tento seznam se omezí na:

b) zdravotní péči, která je vysoce specializovaná a/nebo vyžaduje nákladnou zdravotnickou infrastrukturu nebo zdravotnické vybavení; nebo

– zdravotní péči, která vyžaduje vysoce specializovanou a nákladnou lékařskou infrastrukturu nebo zdravotnické vybavení, nebo

ba) zdravotní péči zahrnující léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci.

– zdravotní péči zahrnující léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci.

 

2. Tento seznam vytvoří Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   76

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) pokud by byla zdravotní péče poskytnuta na jeho území, byla by hrazena systémem sociálního zabezpečení tohoto členského státu a

a) pokud by byla zdravotní péče poskytnuta na jeho území, byla by hrazena systémem sociálního zabezpečení tohoto členského státu; a

b) účelem tohoto systému je vyřešit odliv pacientů v důsledku provádění tohoto článku a zabránit tomu, aby vážně nenarušoval nebo nemohl vážně narušit:

b) pokud by nevystavení předchozího povolení mohlo vážně narušit (nebo je pravděpodobné, že naruší):

i) finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení členského státu a/nebo

i) finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení členského státu a/nebo

ii) plánování a racionalizaci v nemocničním odvětví prováděné za účelem zamezení nadbytečné kapacitě nemocnic, nerovnováze v poskytování nemocniční péče a logistickým a finančním ztrátám, zachování vyvážených lékařských a nemocničních služeb přístupných pro všechny nebo zajištění kapacity pro léčbu nebo způsobilosti lékařských odborníků na území daného členského státu.

ii) plánování a racionalizaci v nemocničním odvětví prováděné za účelem zamezení nadbytečné kapacitě nemocnic, nerovnováze v poskytování nemocniční péče a logistickým a finančním ztrátám, zachování vyvážených lékařských a nemocničních služeb přístupných pro všechny nebo zajištění kapacity pro léčbu nebo způsobilosti lékařských odborníků na území daného členského státu.

 

Tímto systémem není dotčeno nařízení (EHS) č. 1408/71 a ode dne, kdy se začne uplatňovat, nařízení (ES) č. 883/2004.

Pozměňovací návrh   77

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Systém předchozího povolení je omezen na to, co je nezbytné a přiměřené k tomu, aby se zamezilo tomuto dopadu, a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace.

4. Systém předchozího povolení je omezen na to, co je nezbytné a přiměřené, a vychází z jasných a transparentních kritérií a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace nebo překážku volnému pohybu pacientů.

Pozměňovací návrh   78

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Tam, kde bylo o předchozí povolení zažádáno a kde bylo vydáno, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby se od pacientů očekávala platba předem pouze u těch nákladů, u nichž by takovou platbu mohli očekávat, pokud by byla jejich péče poskytnuta v rámci zdravotnického systému členského státu, v němž je pacient pojištěn. Členské státy by v případě jakýchkoli dalších nákladů měly usilovat o převod finančních prostředků přímo mezi plátci a poskytovateli péče.

Odůvodnění

Zahrnuto do zprávy bez hlasování na základě článku 47.

Pozměňovací návrh   79

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4b. Systémy předchozího povolení musí být dostupné na místní/regionální úrovni a musí být pro pacienty přístupné a transparentní. Pravidla pro žádost o předchozí povolení a pro jeho zamítnutí musí být dostupná ještě před podáním žádosti, aby bylo možné ji podat spravedlivým a transparentním způsobem.

Odůvodnění

Zahrnuto do zprávy bez hlasování na základě článku 47.

Pozměňovací návrh   80

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4c. Pacientům, kteří chtějí využít zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, je zaručeno právo požádat o předchozí povolení v členském státě, v němž jsou pojištěni.

Odůvodnění

Zahrnuto do zprávy bez hlasování na základě článku 47. Aby měli právo na přeshraniční zdravotní péči skutečně všichni a aby pacienti získali jednoznačné vyjádření, zda budou jejich náklady hrazeny či nikoli, je důležité, aby bylo pacientům přiznáno právo požádat o předchozí povolení v členském státě, v němž jsou pojištěni. Systém bez práva požádat o předchozí povolení by pro pacienty znamenal značnou ekonomickou nejistotu. V důsledku této nejistoty by bylo právo na přeshraniční zdravotní péči méně atraktivní pro skupiny obyvatel s nízkým příjmem, a nebyly by tedy zajištěny rovné podmínky pro všechny.

Pozměňovací návrh   81

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členský stát zveřejní veškeré relevantní informace o systémech předchozího povolení zavedených na základě ustanovení odstavce 3.

5. Členský stát zveřejní veškeré relevantní informace o systémech předchozího povolení zavedených na základě ustanovení odstavce 3, včetně odvolacích postupů pro případ, kdy povolení nebude uděleno.

Pozměňovací návrh   82

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. V případě všech žádostí o povolení, které podají pojištěné osoby za účelem využití zdravotní péče v jiném členském státě, je nutno, aby členský stát, v němž je pacient pojištěn, ověřil, zda byly splněny podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 883/2004, a v kladném případě vydal předchozí povolení podle uvedeného nařízení.

Odůvodnění

Nový odstavec 5 je v souladu s pozměňovacím návrhem na zrušení odstavce 2 tohoto článku. Návrh směrnice koliduje s platnou právní úpravou koordinace systémů sociálního zabezpečení. Překrytím směrnice a nařízení je umožněn vznik dvou souběžných systémů přeshraniční zdravotní péče a pacienti si tak mohou vybírat ze dvou systémů. Návrh tím vytváří právní nejistotu.

Pozměňovací návrh   83

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b. Pacienti se vzácnými onemocněními nepodléhají předchozímu povolení.

Odůvodnění

V souvislosti s globálním nedostatkem znalostí a kvalifikace na vnitrostátní úrovni by pacientům se vzácnými onemocněními mělo být přiznáno právo rozhodnout, kde si pořídí zdravotní péči bez předchozího povolení. Mělo by jim rovněž být přiznáno právo, aby jejich léčba, často velmi nákladná, byla zemí původu plně uhrazena přímo zemi, v níž je léčba poskytována (bez povinnosti platit předem), dokonce a zejména tehdy, kdy léčba, kterou potřebují, ještě neexistuje v zemi, v níž je pacient pojištěn, neboť to je často důvod, proč potřebují cestovat do zahraničí.

Pozměňovací návrh   84

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Veškeré takové procesní systémy jsou snadno přístupné a schopné zajistit, aby žádosti byly projednány objektivně a nestranně ve lhůtách, které byly stanoveny členskými státy a zveřejněny předem.

2. Veškeré takové procesní systémy jsou snadno přístupné a schopné zajistit, aby žádosti byly projednány objektivně a nestranně v přiměřených lhůtách, které byly stanoveny členskými státy a zveřejněny předem.

Pozměňovací návrh   85

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy transparentním způsobem předem určí kritéria pro odepření předchozího povolení uvedeného v čl. 8 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh   86

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Členské státy, v nichž jsou pacienti pojištěni, zajistí, že po pacientech, kteří obdrželi předchozí povolení pro využití zdravotní péče v zahraničí budou požadovány pouze platby předem nebo doplatky do zdravotnických systémů a/nebo poskytovatelům v členském státě, v němž je léčba poskytována, pouze výši plateb, která by byla vyžadována v samotném členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Členské státy jsou povinny usnadňovat mobilitu pacientů v těch případech, kdy je to vhodné, a zajišťovat spravedlivý přístup ke zdravotní péči v zahraničí. Proto musí rovněž odstranit pacientům všechny praktické překážky pro využití zdravotní péče v zahraničí, jako je například nutnost plateb předem a doplatků do zdravotnických systémů nebo poskytovatelům v členském státě, v němž je léčba poskytována.

Pozměňovací návrh   87

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy při stanovení lhůt, v nichž musí být žádost o využití zdravotní péče v jiném členském státě projednána, zohlední:

4. Členské státy při stanovení lhůt, v nichž musí být žádost o využití zdravotní péče v jiném členském státě projednána, a během přezkumu těchto žádostí zohlední:

a) konkrétní zdravotní stav;

a) konkrétní zdravotní stav;

 

aa) jednotlivé okolnosti,

b) stupeň bolestí, kterými pacient trpí;

b) stupeň bolestí, kterými pacient trpí;

c) povahu zdravotního postižení pacienta;

c) povahu zdravotního postižení pacienta;

d) pacientovu způsobilost vykonávat profesní činnost.

d) pacientovu způsobilost vykonávat profesní činnost.

Pozměňovací návrh   88

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Systémy předchozího povolení jsou k dispozici na úrovni příslušné pro řízení zdravotní služby členského státu a pro pacienty musí být dostupné a transparentní. Pravidla pro žádost o předchozí povolení a pro jeho zamítnutí musí být dostupná ještě před podáním žádosti, aby bylo možné ji podat spravedlivým a transparentním způsobem.

Odůvodnění

Je důležité zajistit dostupnost systémů pro žádosti o předchozí povolení.

Pozměňovací návrh   89

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy zajistí, aby veškerá správní rozhodnutí o využívání zdravotní péče v jiném členském státě byla předmětem správního přezkumu a aby mohla být přezkoumána v rámci soudního řízení, včetně ustanovení o předběžných opatřeních.

5. Členské státy zajistí, aby veškerá správní nebo lékařská rozhodnutí o využívání zdravotní péče v jiném členském státě byla předmětem případného lékařského posudku nebo správního přezkumu jednotlivých případů a aby mohla být přezkoumána v rámci soudního řízení, včetně ustanovení o předběžných opatřeních.

Pozměňovací návrh   90

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Komise do dvou let od vstupu této směrnice v platnost vypracuje studii proveditelnosti zřízení zúčtovacího střediska s cílem usnadnit náhradu nákladů podle této směrnice v rámci přeshraničního systému a různých systémů zdravotní péče a měnových zón a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně předloží legislativní návrh.

Pozměňovací návrh   91

Návrh směrnice

Článek 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 9a

 

Oznámení předem

 

Členské státy mohou pacientům nabídnout dobrovolný systém předchozího oznámení, v rámci kterého pacient, který předloží toto oznámení, obdrží písemné potvrzení s maximální uhraditelnou částkou. Toto písemné potvrzení lze předložit v nemocnici, kde je poskytována léčba, a členský stát, kde je pacient pojištěn, pak provede náhradu nákladů přímo této nemocnici.

Pozměňovací návrh   92

Návrh směrnice

Článek 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 9b

 

Evropský veřejný ochránce práv pacientů

 

Komise předloží legislativní návrh na zřízení funkce Evropského veřejného ochránce práv pacientů do 18 měsíců ode dne vstoupení této směrnice v platnost. Evropský veřejný ochránce práv pacientů se zabývá stížnostmi pacientů v souvislosti s předchozím oznámením, náhradou léčebných nákladů nebo újmou a případně je napravuje . Evropský ochránce práv pacientů se využije teprve poté, co byly vyčerpány všechny možnosti předložení stížnosti v rámci příslušného členského státu.

Pozměňovací návrh   93

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1 a 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě.

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly snadno dostupné mechanismy, včetně elektronických prostředků, pro rychlé poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě, včetně informací o nárocích pacienta, postupech při jejich uplatňování a postupech při odvolání a zjednání nápravy v případě, že pacientovi jsou tyto nároky upřeny. Tyto informace budou zveřejněny ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením. Členské státy provádějí konzultace se zúčastněnými subjekty, včetně sdružení pacientů, aby byla zajištěna srozumitelnost a dostupnost informací. V informacích týkajících se přeshraniční zdravotní péče se jasně rozliší práva, která mají pacienti na základě této směrnice, a práva na základě nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení podle čl. 3 odst. 1 písm. f).

2. Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupní tak, aby byly snadno dostupné, i elektronickou cestou, a zahrnují informace o nárocích pacienta, o postupech týkajících se přístupu k uvedeným nárokům a o systémech odvolání a nápravy, pokud jsou pacientovi tyto nároky odpírány.

 

Pozměňovací návrh   94

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Vedle informací uvedených v odstavci 1 zveřejní členský stát, v němž jsou zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotní péče registrováni, v elektronické podobě a tak, aby byly snadno přístupné, informace o těchto zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotní péče, a to včetně jména, registračního čísla, adresy ordinace zdravotnického pracovníka a případných omezení jeho praxe;

Odůvodnění

In the interests of patients availing of cross-border services, there is also a need for greater transparency of health professional and health service regulation. Public registers of health professionals and health service providers should be available in Member states so that patients can easily identify prescribers, professionals and other treatment providers and if necessary to verify and validate the professional standing of the health professionals providing care. The international evidence illustrates that the most practical way for patients to have access to information on their current or prospective healthcare providers is via the publication of public registers of such practitioners. Such registers should now be available via the Internet and should allow the patient to access the relevant data by searching either via the name or via the registration number of the healthcare provider (or indeed by searching via geographical area). The relevant data that should be in the public domain should be, at a minimum, the name, registration number and practice address of the healthcare professional, the date of their first registration on that register, the expiry date of their current registration, and any conditions or restrictions on their practice or suspensions should this be the case. Healthcare professionals, who are not registered, be it for voluntary reasons or if struck off for whatever reason, should not appear on such register.

Pozměňovací návrh   95

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 vytvořit standardní formát Společenství pro předběžné informace uvedené v odstavci 1.

vypouští se

Odůvodnění

Informace o přeshraniční zdravotní péči by měla zohledňovat rozdíly ve způsobech řízení a organizace zdravotnických systémů různých členských států. Standardní formát Společenství by proto mohl být kontraproduktivní.

Pozměňovací návrh   96

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud je zdravotní péče poskytována v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou, nebo v členském státě jiném, než je ten, v němž je poskytovatel zdravotní péče usazen, registrován nebo v němž má sídlo, je na základě článku 5 tato zdravotní péče poskytována v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je léčba poskytována.

1. Pokud je zdravotní péče poskytována v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou, je na základě článku 5 tato zdravotní péče poskytována v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je léčba poskytována.

Odůvodnění

Navrhovaná směrnice by se měla týkat pouze přeshraniční spolupráce a případů mobility pacientů, tj. využívání zdravotní péče v zahraničí jednotlivými pacienty; odkazy na jiné způsoby poskytování zdravotní péče by tedy měly být vypuštěny.

Pozměňovací návrh   97

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje.

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje. Členské státy zajistí, aby mezi tato kontaktní místa byla zařazena sdružení pacientů, zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče. Tato vnitrostátní kontaktní místa by měla být zřizována účinným a transparentním způsobem.

 

Informace o existenci vnitrostátních kontaktních míst by měly být šířeny ve všech členských státech tak, aby pacienti měli k informacím snadný přístup.

Pozměňovací návrh   98

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči mohou být součástí stávajících informačních center v členských státech.

Odůvodnění

V bodě 36 preambule se zřetelně poukazuje na to, že vnitrostátní kontaktní místa mohou být součástí struktur, které v členských státech již existují, což by mělo být jasně zdůrazněno v normativní části směrnice. Toto řešení zamezí dodatečnému administrativnímu zatížení členských států, které je se zaváděním směrnice spojeno.

Pozměňovací návrh   99

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Vnitrostátní kontaktní místo v členském státě, v němž je pacient pojištěn, v úzké spolupráci s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány, s vnitrostátními kontaktními místy v jiných členských státech, zejména v členském státě, v němž je léčba poskytována, a s Komisí:

2. Vnitrostátní kontaktní místo v členském státě, v němž je pacient pojištěn, poskytuje a dodává pacientům a zdravotnickým pracovníkům, případně prostřednictvím webových stránek, informace o zdravotní péči v jiném členském státě a informace o platných podmínkách, zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče podle článku 6. Vnitrostátní kontaktní místo rovněž pomáhá pacientům chránit jejich práva a dosáhnout odpovídající nápravy v případě újmy způsobené využitím zdravotní péče v jiném členském státě;

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

 

b) pomáhá pacientům při ochraně jejich práv a při úsilí o dosažení odpovídající nápravy v případě újmy způsobené využitím zdravotní péče v jiném členském státě; vnitrostátní kontaktní místo zejména informuje pacienty o dostupných možnostech urovnání sporů, pomáhá při nalezení vhodného mimosoudního řešení v konkrétním případě a v případě nutnosti pomáhá pacientům při sledování jejich sporu;

2a. Vnitrostátní kontaktní místo poskytuje a dodává pacientům, případně prostřednictvím webových stránek, informace o problematice uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. ba) a o ochraně osobních údajů, přístupnosti zdravotních zařízení pro osoby se zdravotním postižením, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě. Zejména informuje v případě potřeby pacienty a zdravotní pracovníky o způsobech regulace zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotní péče, o způsobech přijímání regulačních opatření a dostupných možnostech urovnání sporů a pomáhá při nalezení vhodného mimosoudního řešení v konkrétním případě.

c) shromažďuje podrobné informace o vnitrostátních subjektech zabývajících se mimosoudním urovnáváním sporů a usnadňuje spolupráci s těmito subjekty;

 

d) usnadňuje rozvoj mezinárodního systému pro mimosoudní urovnávání sporů v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

 

 

2b. Vnitrostátní kontaktní místo v členském státě úzce spolupracuje s ostatními příslušnými orgány, s vnitrostátními kontaktními místy v jiných členských státech, se sdruženími pacientů a s Komisí.

 

2c. Vnitrostátní kontaktní místo poskytuje informace uvedené v odstavcích 2 a 2a ve formátu, který je lehce dostupný osobám se zdravotním postižením.

Pozměňovací návrh   100

Návrh směrnice

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

 

2a. Členské státy, zejména sousední státy, mohou mezi sebou uzavírat dohody týkající se pokračující či případně dále se rozvíjející spolupráce.

 

2b. Členské státy zajistí, aby do registrů, v nichž jsou uvedeni zdravotničtí pracovníci, mohly nahlížet oprávněné orgány ostatních členských států.

 

2c. Členské státy si vyměňují informace o disciplinárních a soudních řízeních proti zdravotnickým pracovníkům.

Pozměňovací návrh   101

Návrh směrnice

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud byl léčivý přípravek registrován na jejich území na základě čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, členské státy zajistí, aby předpisy vydané pověřenou osobou v jiném členském státě pro jmenovitě uvedeného pacienta mohly být použity na jejich území a aby se zabránilo jakýmkoli omezením týkajícím se uznávání jednotlivých předpisů s výjimkou těch, která:

1. Pokud byl léčivý přípravek registrován na jejich území na základě čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, členské státy zajistí, aby předpisy vydané pověřenou osobou v jiném členském státě pro jmenovitě uvedeného pacienta v souvislosti s uvedeným léčivým přípravkem mohly být použity na jejich území a aby se zabránilo jakýmkoli omezením týkajícím se uznávání jednotlivých předpisů s výjimkou těch, která:

a) jsou nezbytná a přiměřená pro ochranu lidského zdraví a nejsou diskriminační nebo

a) jsou nezbytná a přiměřená pro ochranu lidského zdraví a nejsou diskriminační nebo

b) jsou založená na oprávněných a odůvodněných pochybnostech ohledně pravosti nebo obsahu konkrétního předpisu.

b) jsou založená na oprávněných a odůvodněných pochybnostech ohledně pravosti nebo obsahu konkrétního předpisu, nebo na statusu předepisující osoby.

 

Uznávání takového předpisu nebude mít vliv na:

 

i) vnitrostátní pravidla upravující předepisování a vydávání léčivých přípravků, včetně generické náhrady;

 

ii) vnitrostátní pravidla upravující náhrady za přeshraniční předpisy v rámci Společenství;

 

iii) odborné nebo etické povinnosti, které vyžadují, aby farmaceut odmítl vydat léčivý přípravek, pokud byl předpis vydán v členském státě, kde je pacient pojištěn.

2. Za účelem zjednodušení provádění odstavce 1 Komise přijme:

2. Za účelem zjednodušení provádění odstavce 1 Komise přijme:

a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů;

a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů;

b) opatření pro zajištění toho, aby léčivé přípravky předepsané v jednom členském státě a vydané v jiném členském státě byly správně označeny a aby informace o přípravku určené pro pacienta byly srozumitelné;

b) opatření pro zajištění toho, aby léčivé přípravky předepsané v jednom členském státě a vydané v jiném členském státě byly správně označeny a aby informace o přípravku určené pro pacienta byly srozumitelné, včetně vyjasnění ohledně různých názvů používaných pro stejný léčivý přípravek;

 

ba) opatření pro případné zajištění kontaktu mezi subjektem, jenž vydal předpis, a subjektem, jenž vydává léčivé přípravky, aby bylo zajištěno naprosté pochopení léčby a zároveň byla zachována důvěrnost pacientových údajů;

c) opatření pro vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků z uznávání předpisů stanoveného tímto článkem, pokud je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví.

 

 

2a. V případě, že je v členském státě, v němž je léčba poskytována, vystaven recept na léčivé přípravky, které nelze běžně získat na lékařský předpis v členském státě, v němž je pacient pojištěn, měl by tento stát rozhodnout, zda výjimečně udělí povolení nebo poskytne jako alternativu lék, který je považován za stejně účinný.

3. Opatření uvedená v odst. 2 písm. a) a b) se přijímají regulativním postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2. Opatření uvedená v odst. 2 písm. c), jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 19 odst. 3.

3. Opatření uvedená v odst. 2 písm. a), b) a ba) se přijímají regulativním postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.

Pozměňovací návrh   102

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy usnadňují rozvoj evropských referenčních sítí poskytovatelů zdravotní péče. Uvedené sítě jsou vždy přístupné novým poskytovatelům zdravotní péče, kteří si přejí zapojit se do nich, pokud tito poskytovatelé zdravotní péče splňují všechny požadované podmínky a kritéria.

1. Členské státy usnadňují rozvoj evropských referenčních sítí poskytovatelů zdravotní péče, zejména v oblasti vzácných onemocnění, které uplatňují zkušenosti ze spolupráce v oblasti zdravotnictví získané v rámci evropských seskupení pro územní spolupráci. Uvedené sítě jsou vždy přístupné novým poskytovatelům zdravotní péče, kteří si přejí zapojit se do nich, pokud tito poskytovatelé zdravotní péče splňují všechny požadované podmínky a kritéria.

Odůvodnění

Evropská seskupení pro územní spolupráci představují nové zkušenosti získané na úrovni Společenství na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006, na něž je třeba odkazovat v makroregionálním měřítku.

Pozměňovací návrh   103

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba) přispět ke shromažďování poznatků týkajících se prevence a léčby nemocí a závažných a často se vyskytujících onemocnění;

Odůvodnění

Spolupráce v rámci evropských referenčních sítí nesmí být omezena pouze na vzácná onemocnění.

Pozměňovací návrh   104

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fa) poskytnout nástroje umožňující co nejlepší využívání stávajících zdrojů v oblasti zdravotní péče v případě vážných nehod, zejména v hraničních oblastech.

Odůvodnění

Evropské referenční sítě musí být schopny reagovat v případě vážných nehod, u nichž je třeba poskytovat záchrannou lékařskou péči.

Pozměňovací návrh   105

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme:

3. Komise ve spolupráci s příslušnými odborníky a zúčastněnými stranami přijme:

Odůvodnění

Při vytváření evropských referenčních sítí budou velmi důležité konzultace se zúčastněnými stranami, aby byl vypracován platný a odpovídající seznam kritérií zajišťujících jejich fungování.

Pozměňovací návrh   106

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) seznam specifických kritérií a podmínek, které musí evropské referenční sítě splňovat, včetně podmínek a kritérií, které musí splňovat poskytovatelé zdravotní péče, kteří se chtějí zapojit do evropských referenčních sítí, aby se zajistilo, že evropské referenční sítě:

a) seznam specifických kritérií a podmínek, které musí evropské referenční sítě splňovat, včetně seznamu vzácnějších nemocí, jež je třeba pokrýt, a podmínek a kritérií, které musí splňovat poskytovatelé zdravotní péče, kteří se chtějí zapojit do evropských referenčních sítí, aby se zajistilo, že evropské referenční sítě:

Pozměňovací návrh   107

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3 – písm. a – podbod ix a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ixa) mají vhodné a efektivní vztahy s dodavateli technologie.

Pozměňovací návrh   108

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15a

 

Pilotní oblasti

 

Komise může ve spolupráci s členskými státy určit příhraniční regiony, které budou fungovat jako pilotní oblasti, kde mohou být testovány, analyzovány a vyhodnocovány inovační iniciativy v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   109

Návrh směrnice

Článek 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 zvláštní opatření nezbytná pro dosažení interoperability systémů informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotní péče, pokud se členské státy rozhodnou tyto systémy zavést. Uvedená opatření budou odrážet vývoj v oblasti zdravotnických technologií a lékařské vědy při současném dodržení základního práva na ochranu osobních údajů v souladu s platnými právními předpisy. Stanoví zejména normy a terminologie nezbytné pro interoperabilitu příslušných systémů informačních a komunikačních technologií, aby bylo zajištěno bezpečné, vysoce kvalitní a účinné poskytování přeshraničních zdravotních služeb.

Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 zvláštní opatření nezbytná pro dosažení interoperability systémů informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotní péče, pokud se členské státy rozhodnou tyto systémy zavést. Uvedená opatření budou v souladu s právními předpisy na ochranu údajů platnými v jednotlivých členských státech a budou také odrážet vývoj v oblasti zdravotnických technologií a lékařské vědy, včetně telemedicíny a telepsychiatrie, při současném dodržení základního práva na ochranu osobních údajů. Stanoví zejména normy a terminologie nezbytné pro interoperabilitu příslušných systémů informačních a komunikačních technologií, aby bylo zajištěno bezpečné, vysoce kvalitní a účinné poskytování přeshraničních zdravotních služeb.

Pozměňovací návrh   110

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby využívání e-zdravotnictví a jiných služeb telemedicíny:

 

a) zachovávalo stejné odborné lékařské normy kvality a bezpečnosti, jaké jsou používány pro poskytování neelektronické zdravotní péče;

 

b) poskytovalo pacientům odpovídající ochranu, zejména zavedením příslušných regulačních opatření pro praktické lékaře podobných opatřením používaným pro poskytování neelektronické zdravotní péče.

Odůvodnění

Tato nová technologie nepřináší pouze pokrok, ale může vést i k případnému zneužití informačních a komunikačních technologií ve zdravotní péči a s tím spojeným možným rizikům pro pacienty. Proto musí být na tyto služby uplatněna tatáž úroveň záruk, co se týče kvality a bezpečnosti, jako na standardní lékařské úkony.

Pozměňovací návrh   111

Návrh směrnice

Článek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Spolupráce při řízení v oblasti nových zdravotnických technologií

Spolupráce při řízení v oblasti nových zdravotnických technologií

1. Členské státy usnadní rozvoj a fungování sítě spojující vnitrostátní orgány nebo subjekty odpovědné za hodnocení zdravotnických technologií.

1. Komise po konzultaci s Evropským parlamentem zajistí zřízení sítě spojující vnitrostátní orgány nebo subjekty odpovědné za hodnocení zdravotnických technologií. Tato síť bude založena na zásadách dobré správy věcí veřejných zahrnující transparentnost, nestrannost, spravedlivé postupy a širokou a plnou účast zúčastněných stran všech dotčených skupin s výjimkou případů, kdy vnitrostátní právo brání účasti jedné nebo více z těchto skupin.

2. Cílem sítě pro hodnocení zdravotnických technologií je:

2. Cílem sítě pro hodnocení zdravotnických technologií je:

a) podpořit spolupráci mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty;

a) podpořit spolupráci mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty;

 

aa) najít trvale udržitelné způsoby, které by uvedly v soulad cíle přístupu k léčivým přípravkům, ocenění inovace a správu rozpočtů určených na zdravotní péči;

b) podpořit poskytování objektivních, spolehlivých, včasných, transparentních a přenositelných informací o střednědobé a dlouhodobé účinnosti zdravotnických technologií a umožnit účinnou výměnu těchto informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty.

b) podpořit poskytování objektivních, spolehlivých, včasných, transparentních a přenositelných informací o střednědobé a dlouhodobé účinnosti zdravotnických technologií a umožnit účinnou výměnu těchto informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty.

 

ba) analyzovat povahu a typ informací, které mohou být vyměňovány.

3. Členské státy určí orgány nebo subjekty, které se zapojí do sítě uvedené v odstavci 1, a sdělí Komisi názvy a kontaktní údaje uvedených orgánů nebo subjektů.

3. Členské státy určí orgány nebo subjekty, které se zapojí do sítě uvedené v odstavci 1, a sdělí Komisi názvy a kontaktní údaje uvedených orgánů nebo subjektů.

4. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 přijme opatření nezbytná pro zřízení a řízení této sítě a pro určení povahy a typu informací, které se mají vyměňovat.

4. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 přijme opatření nezbytná pro zřízení, řízení a transparentní fungování této sítě.

Pozměňovací návrh   112

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické a další doplňující údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů.

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů, a zejména čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES.

Odůvodnění

Čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES stanovuje zvláštní požadavky týkající se dalšího použití údajů o zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   113

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Komise tak zajistí odpovídajícím způsobem konzultaci s experty z příslušných skupin pacientů a odborníků zejména v souvislosti s prováděním této směrnice a předloží odůvodněnou zprávu o těchto konzultacích.

Odůvodnění

Úspěšného provádění této směrnice lze dosáhnout pouze při zapojení všech příslušných stran. Proto musí být vytvořen odpovídající konzultační mechanismus, který bude nápomocen přeshraniční komisi pro zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   114

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na tři měsíce.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na tři měsíce. Odkazují-li prováděcí opatření na zpracování osobních údajů, je možné konzultovat Evropského inspektora ochrany údajů.

Odůvodnění

Jak evropský inspektor ochrany údajů doporučuje ve svém stanovisku, je důležité, aby byl v těchto záležitostech konzultován.

Pozměňovací návrh   115

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do pěti let od data stanoveného v čl. 22 odst. 1 Komise vyhotoví zprávu o uplatňování této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Do pěti let od data stanoveného v čl. 22 odst. 1 Komise vyhotoví zprávu o uplatňování této směrnice, včetně statistiky přílivu a odlivu pacientů v důsledku této směrnice, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

“Jamais poete n’a interpreté la nature aussi librement qu’un juriste la realité” Jean Giraudoux

(Žádný básník nikdy neinterpretoval přírodu tak volně, jako právník interpretuje pravdu.)

Rozum a cit

Právníci či politici Posledních deset let, od rozsudku Evropského soudního dvora (ESD) ve věci Kohll a Dekker z roku 1998, rozhodují v Evropě o politice v oblasti mobility pacientů právníci, protože politici selhávají. Pokud nic neučiníme, soud bude pokračovat v interpretaci Smluv v případech, kdy se jedná o práva v oblasti mobility pacientů. Poskytne tak vysvětlení tam, kde se to nám politikům nedaří. Spokojíme-li se s tím, že politiku vytvářejí právníci, nemusíme vyvíjet žádnou aktivitu, samozřejmě kromě placení účtů, jejichž výši lze jen těžko předvídat. Pokud jsme však přesvědčeni, že naším úkolem jako zvolených politiků je vytvářet právní a politickou jistotu, měli bychom tak učinit bez dalších prodlev. Naši voliči myšlenku mobility pacientů jako možnost vítají, ale přejí si a očekávají, že bude důsledně propracována a že jim bude nabídnuta řádná pomoc, aby se zorientovali v příslušných politikách a postupech.

Vítáme dlouho očekávaný návrh Komise navazující na zprávu o mobilitě pacientů z roku 2005 (A6-0129/2005), pro niž se vyslovila drtivá většina v Parlamentu. Rovněž vítáme nápaditá ustanovení, jež přesahují rámec rozsudků ESD o evropských referenčních sítích pro méně časté choroby. V některých oblastech ovšem zůstávají nejasnosti, o jejichž osvětlení a řešení tato zpráva usiluje.

Příležitost pro pacienty Měli bychom bezpodmínečně ujasnit, že se jedná o příležitost pro pacienty. Ve středu zájmu stojí pacient; problematika mobility zdravotnických pracovníků a zdravotnických služeb bude řešena při jiné příležitosti. S politováním lze konstatovat, že to samé platí i pro naléhavě potřebný návrh týkající se bezpečnosti pacientů. Cílem tohoto návrhu není ani změna v oblasti sociálního zabezpečení, jež zůstává platné, ačkoli by bylo vhodné ujasnit, jaký typ platí v kterém případě. Je třeba zdůraznit, že se jedná o příležitost pro pacienty, která se zakládá na potřebách, nikoli prostředcích a na informované volbě a nikoli nátlaku.

Rozsudky Je také zřejmé, že nezačínáme od nuly a že není vhodná doba pro nereálné návrhy. Smlouvy poskytly ESD právní základ pro příslušné rozsudky a soud sestavil návrh politického postupu, který se od nich odvíjí. Tak byl zahájen proces, jehož cílem je posílení postavení pacienta a podpora zdraví evropských občanů. Ve své podstatě ESD potvrdil, že pacienti, kteří se setkají se zbytečným odkladem léčby, mají právo se podrobit léčbě v jiném členském státě a tato léčba bude hrazena zdravotními pojišťovnami v domovském státě, jsou-li splněny dvě podmínky: léčba musí být běžně dostupná v domovském státě a náklady na ni musejí být srovnatelné. V řadě rozsudků ESD rozhodl, že nelze po pacientovi požadovat, aby žádal o předchozí povolení ambulantní léčby či dalších dávek zdravotní péče, např. brýlí či ortodontické léčby. Ponechává však otevřenou možnost určitého předchozího povolení či oznámení, jedná-li se o léčbu pacienta v nemocnici, pokud domovský stát (členský stát, v němž je pacient pojištěn) může prokázat, že organizace léčby ostatních pacientů by jinak mohla utrpět. Rozsudky se netýkají ani tak postupu povolování, ale spíše nerozumného využívání tohoto postupu, kdy bylo jednotlivci odepřeno právo vycestovat za léčbou či vytvářeny překážky pro uplatnění tohoto práva. Z tohoto důvodu jsme se snažili zavést systém předchozího povolení, jenž není tak přísný vůči pacientům, ale zajistí včasné předchozí vyrozumění řídících pracovníků ve zdravotnictví o výjimečných nákladech.

Potřeby, nikoli prostředky Tvrdíme-li, že příslušná politika by se měla týkat pacientových potřeb, nikoli jeho prostředků, je třeba ujasnit, že není naším záměrem nutit pacienty cestovat s peněženkou či kreditní kartou, aby mohli uhradit často nákladnou nemocniční léčbu. Měli bychom zavést systém úhrad poskytovaných přímo zdravotní pojišťovnou domovského státu nemocnici, která pacienta přijímá, a to buď prostřednictvím centrálního zúčtovacího střediska, jež by se zabývalo přeshraničními, meziměnovými a mezisystémovými (Beveridge/Bismark) problémy, nebo prostřednictvím dvoustranného systému poukázek, které by pacient předložil v nemocnici, a tak byla zaručena následná úhrada členským státem, v němž je pacient pojištěn.

Tyto možnosti by předešly neshodám mezi pacientem a nemocnicí ohledně úhrady a posledně zmiňovaná možnost by také zjednodušila problematické záležitosti mezi dvěma členskými státy, jako jsou směnné kurzy. Protože zřízení zúčtovacího střediska by mohlo trvat delší dobu, navrhujeme zavést dodatečný a rychlejší mechanismus, kdy pacient, který se rozhodne využít postupu předchozího povolení zavedeného v jeho domovské zemi, obdrží poukázku, kterou s sebou donese do nemocnice, ve které podstupuje léčbu, a která zaručí platbu do určité výše. S touto poukázkou by pacient nemusel hradit léčbu osobně a nemocnice by měla záruku, že pacientův domovský stát provede úhradu. Bez této poukázky a před zřízením zúčtovacího střediska by pacient musel zaplatit a zpětně požádat o náhradu.

Balíčky Vyvstává otázka, zda rozsudky ESD týkající se nákladů lze vykládat tak, že členský stát, v němž je pacient pojištěn, může nést odpovědnost pouze za skutečné náklady na léčbu. Balíček zdravotního ošetření, zahrnující služby navíc, jako je rekonvalescence či fyzioterapie, by mohl být nabízen za celkově nižší náklady, než by byly náklady na samotnou léčbu doma. Budou-li takové balíčky dalším přínosem pro zdraví pacienta, např. tím, že sníží pravděpodobnost navrácení choroby, jsou vhodné a je třeba je přivítat, pokud celkové náklady balíčku nepřekročí náklady, které by byly vynaloženy na léčbu v domovském státě. Členské státy by měly být v tomto ohledu co nejpružnější.

„Zdravotní makléři“ Je pravděpodobné, že zaznamenáme nárůst počtu „zdravotních makléřů“, jejichž záměrem bude poskytnout pacientům nezávislé poradenství ohledně balíčků zdravotního ošetření a péče stejným způsobem, jako se pojišťovací makléř jménem svého klienta snaží najít nejvýhodnější možnost, jak uspokojit jeho potřeby. Je samozřejmě záležitostí každého členského státu, aby rozhodl o své politice v této oblasti, a každý členský stát se bude muset v patřičné době také rozhodnout, zda úloha či odborná příprava zdravotních makléřů musí být nějakým způsobem regulována, či zda má být ponechána samoregulaci.

Doplatky Je také pravděpodobné, že v některých zemích bude možné vycestovat do zahraničí za zdravotní péčí jedině tehdy, bude-li pacient připraven doplatit sumu k částce, kterou poskytne domovský stát. Na tom není v zásadě nic špatného. Neliší se to od případů pacientů, kteří platí za komfortní lůžko v místní nemocnici, či rodičů, kteří platí školné za zvláštní výuku svého dítěte. Ale je to pouze možnost. Na pacienta by neměl být vyvíjen nátlak, aby platil více, a žádná nemocnice by neměla za stejnou léčbu účtovat více zahraničním pacientům než pacientům domácím.

Počet Očekáváme, že pacientů, kteří budou chtít využít této možnosti, nebude příliš mnoho. Většina lidí dává přednost léčbě poblíž svého domova, kde je mohou navštěvovat přátelé a rodina. V případě potřeby vyhledají jiné místo ve své zemi – a to v neposlední řadě z jazykových důvodů. Pokud se rozhodnou vycestovat do zahraničí, rozhodnou se patrně v prvé řadě pro sjednané mechanismy, které jsou již dvoj- či trojstranně zavedeny mezi členskými státy, oblastmi či městy. Budou-li si však přát větší pružnost – ať už kvůli rodině či přátelům v jiné části EU, u nichž mohou zůstat po období rekonvalescence následující po léčbě, nebo se dozvěděli o obzvláště dobrém nemocničním týmu či jiném poskytovateli zdravotní péče – mohou se pak rozhodnout pro využití této možnosti přeshraniční zdravotní péče.

Samozřejmě, nepřeje-li si členský stát, aby jeho občané využívali této nové možnosti, ani odliv příslušných prostředků, zvýší své normy v oblasti zdravotní péče a sníží čekací doby, takže nikdo nebude pociťovat potřebu vyhledávat služby jinde. V případě přílivu pacientů ze zahraničí – patrně v důsledku toho, že péče a léčba jsou zde levnější – bude podnícen přísun prostředků do země, čehož lze opět využít ve zdravotní péči a ve prospěch všech pacientů. Po uplynutí pěti let bychom měli zhodnotit zkušenosti s přílivem i odlivem, zjistit, jaké dopady přeshraniční zdravotní péče má a zda je třeba politiku uvolnit či zpřísnit.

Informace Informace budou klíčové a každý členský stát by měl zřídit informační střediska (vnitrostátní kontaktní místa), kde pacient a jeho zdravotní poradci budou moci zjistit, co je k dispozici, zda jsou splněna kritéria způsobilosti, jakých postupů je zapotřebí, jaké postupy pro stížnosti a odvolání jsou platné a jakou pomoc lze získat při hrazení cestovních nákladů. Citlivá otázka norem v oblasti zdravotní péče patří také do tohoto kontextu. Je jasné, že pokud členský stát uzná rozsudky ESD, a tím explicitně či implicitně povolí svým občanům, aby podstupovali léčbu v zahraničí, má povinnost postarat se o ně. Zajisté bude vyžadovat vzájemná ujištění o bezpečnosti pacientů. Jedním z rizik pro bezpečnost pacientů je nízká kvalita zdravotní péče. Členské státy jsou odpovědné za poskytování zdravotní péče a nikdo nenavrhuje, aby Evropská unie určovala v této oblasti normy. Úkolem členského státu, v němž je léčba poskytována, je zajistit, aby tyto normy byly veřejně známy. Úkolem členského státu, v němž je pacient pojištěn, je zajistit, aby jeho občané měli přístup k informacím, aby pacienti a jejich zdravotní poradci věděli, jaké normy očekávat v případě, že se rozhodnou odjet do zahraničí. Nic více, nic méně.

Předpisy Jedním z problémů, kterými se návrh zabývá, je vzájemné uznávání lékařských předpisů. Je samozřejmě žádoucí, aby lékárna v domovském státě uznala lékařský předpis vydaný lékařem v jiném členském státě a postupovala podle něj. Proto bude zapotřebí přístupu do registru praktických lékařů, kteří jsou oprávněni vydávat předpisy. Problém je však hlubšího rázu. Je obecně uznáváno, že je v pravomoci členských států, aby rozhodly, které léky se vydávají na předpis. Proto když pacient odjede do zahraničí a jsou mu předepsány léky, které nejsou v domovském státě dostupné, pacient se bude muset spokojit s léky, které jsou k dispozici, nebo se vrátit do země, v níž byl léčen, či léky s rizikem získat přes internet. Asi by bylo vhodnější, kdyby členské státy v rámci doplňkového seznamu uznávaly léky předepsané jako součást léčby v rámci přeshraniční zdravotní péče. Jedná se o problém, který řeší členské státy, ale mohl by se stát budoucí výzvou pro ESD, pokud nebude citlivě a rozumně řešen.

Rozum a cit Obsah zprávy ve zkratce zahrnuje tyto body: sladění rozumu a citu; novou příležitost pro pacienty, jež je jedním z příspěvků Evropské unie svým občanům; jasnost a právní jistota; nejsou zde řešeny rozdíly mezi zdravotní péčí v rámci Evropy či v členských státech – to je v kompetenci ministrů příslušných členských států – avšak spravedlnost a rovné příležitosti; pružnost, nikoli byrokracie; ochota zabývat se problematikou našeho dalšího jednání a nikoli zdůvodňováním pasivity. Jedna věc je již zřejmá: stále více našich občanů si uvědomuje aktuálnost této možnosti vytvořené politickými prostředky. Může se stát, že této možnosti nakonec nevyužijí, ale mají zájem na tom, aby existovala.Výzvou pro všechny tři hlavní orgány EU je tuto možnost co nejrychleji převést do praxe.


STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Vážený pan

Miroslav Ouzký

předseda

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

BRUSEL

Věc:     Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)414)

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 29. ledna 2009 jste jako předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souladu s článkem 35 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti právního základu výše uvedeného návrhu.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. února 2009

Ve Výboru pro životní prostředí byly předloženy pozměňovací návrhy, jimiž se právní základ mění z článku 95 Smlouvy o ES na článek 152, články 16 a 152, články 42, 152 a 308, články 137 a 152, nebo články 95 a 152.

Pokud vycházíme ze zásad stanovených judikaturou Soudního dvora, lze tuto otázku analyzovat následujícím způsobem.

Jak je známo, každý legislativní akt Společenství musí mít právní základ, který stanoví pravomoci svěřené Společenství, druh aktu, který lze přijmout, a postup, jímž se přijímá.

Ve svém posudku č. 2/00 ze dne 6. prosince 2001(1) o výběru právního základu při uzavírání mezinárodní úmluvy (v tomto případě Cartagenského protokolu) Soudní dvůr jednoznačně uvádí:

„V tomto ohledu je třeba uvést, že volba vhodného právního základu má konstitucionální význam. Jelikož Společenství má pouze svěřené pravomoci, musí spojit protokol s ustanovením Smlouvy, které jej opravňuje schválit takový akt. Postup podle nesprávného právního základu tedy může způsobit neplatnost samotného uzavíracího aktu, a tím i neplatnost schválení závaznosti dohody, kterou Společenství podepsalo, posledně uvedeným. Tak je tomu zejména, pokud Smlouva nesvěřuje Společenství dostatečnou pravomoc pro ratifikaci dohody jako celku, což vyžaduje přezkum rozdělení pravomoci mezi Společenství a členské státy k uzavření zamýšlené dohody s třetími zeměmi, nebo také pokud vhodný právní základ uvedeného uzavíracího aktu stanoví legislativní postup odlišný od postupu, který byl ve skutečnosti použit orgány Společenství.“ (přidáno zdůraznění)

Na jedné straně tak Soudní dvůr poukazuje na skutečnost, že výběr právního základu má „konstitucionální význam“, vzhledem k tomu, že Společenství není právním řádem s všeobecnými cíli, ale funguje na základě principu svěřených pravomocí. Na druhé straně Soudní dvůr výslovně poukazuje na problém, který vyvstává v případě, že neexistuje právní základ, na němž by mohla být činnost Společenství založena (tj. chybí „dostatečná pravomoc“), nebo pokud má změna právního základu za následek změnu postupu, jímž je daný akt přijímán. Výmluvný příklad nalezneme ve stanovisku generálního advokáta Jacobse ze dne 15. listopadu 2001 ve věci C-314/99 Nizozemsko v. Komise(2), kde by změna právního základu znamenala, že by daný akt musel být přijat za použití jiného než původně uplatněného postupu.

V takovém případě, jak uvedla právní služba Parlamentu ve věci British American Tobacco(3), není nesprávný právní základ pouze čistě formálním nedostatkem, neboť vede k uplatnění nesprávného postupu, jímž je akt přijímán, a může vést k prohlášení jeho neplatnosti, protože postup přijímání je podstatnou náležitostí aktu a jeho porušení vede k protiprávnosti tohoto aktu.

Podle Soudního dvora není výběr právního základu subjektivní, ale „musí vycházet z objektivních faktorů, které lze podrobit soudnímu přezkumu“(4), jako jsou účel a obsah dotyčného opatření(5). Rozhodujícím faktorem by navíc měl být hlavní cíl opatření(6).

Podle judikatury Soudního dvora tvoří obecný článek Smlouvy postačující právní základ, i když se příslušné opatření – byť v podřízeném postavení – zaměřuje na dosažení cíle, o nějž usiluje konkrétní článek Smlouvy(7).

Pokud bychom ale zaujali stanovisko, že oba cíle jsou navzájem nerozlučně spjaty a ani jeden z nich není vzhledem k druhému druhořadý a nepřímý, můžeme se domnívat, že by bylo nutné použít oba právní základy(8).

Zjednodušeně řečeno, Soudní dvůr upřednostňuje jediný právní základ, kromě případů, kdy má příslušný akt dva stejně významné cíle.

V tomto případě zvolila Komise jako právní základ článek 95 Smlouvy o ES(9).

Komise tuto volbu právního základu zdůvodňuje v podrobné úvaze o obecných právních charakteristikách návrhu. Snaží se vytvořit obecný legislativní rámec pro přeshraniční zdravotní péči, který by sestával z: 1. společných zásad pro všechny systémy zdravotní péče států EU, 2. specifického rámce pro přeshraniční poskytování těchto služeb a 3. různých podob evropské spolupráce v oblasti zdravotních služeb. V konečném důsledku je cílem tohoto návrhu stanovení „obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péče v Evropské unii a zajištění volného pohybu zdravotnických služeb a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče“.

Několik pozměňovacích návrhů se týká také právního základu. Nyní se jimi budeme zabývat.

Nejprve a především je třeba posoudit odkaz na článek 152, který byl navržen buď jakožto jediný právní základ, nebo v součinnosti s dalšími články.

a) Článek 152(10) jakožto jediný právní základ:

Ačkoli se tento článek zabývá veřejným zdravím, oblast působnosti opatření, které může být na jeho základě přijato, je omezená. Odstavec 1 sice poskytuje Společenství pravomoc uplatňovat činnost, která „je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví“, zároveň však jednoznačně uvádí, že tato pravomoc pouze doplňuje politiku členských států. Její výkon je dále upřesněn takto: „Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu. Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.“ Čl. 152 odst. 2 hovoří o spolupráci mezi členskými státy v těchto oblastech, podpoře jejich činnosti a koordinaci vnitrostátních politik a programů. Čl. 152 odst. 3 se zabývá podporou spolupráce se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.

Jediná legislativní pravomoc, jejíž výkon podléhá postupu spolurozhodování, je uvedena v čl. 152 odst. 4, který stanoví, že s cílem přispět k dosažení výše uvedených cílů lze přijmout „opatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jakož i pro krev a krevní deriváty, opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví a stimulační opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států“. Tento článek také uvádí, že Rada může vydávat doporučení.

Mezi typická opatření, která byla na základě článku 152 v poslední době přijata, patří například hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (2008/0110(COD)), pravidla pro uvádění na trh a používání krmiv (2008/0050(COD)), stanovení zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (2007/012(COD)) či postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu (2007/0064(COD)) apod.

Cílem navržené směrnice o právech pacientů je stanovení obecného legislativního rámce pro poskytování přeshraniční zdravotní péče a tato směrnice má jen málo nebo dokonce nic společného se zlepšováním veřejného zdraví, s předcházením lidským nemocem a s odstraňováním příčin ohrožení lidského zdraví, neboť se zaměřuje na organizaci a uplatňování přeshraničně poskytované zdravotní péče. Článek 152 tedy v žádném případě nemůže tvořit jediný právní základ. Na nesoulad cílů navrhované směrnice s článkem 152 dále poukazuje skutečnost, že tento článek vylučuje jakoukoli harmonizaci právních předpisů členských států, pokud jde o stimulační opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, což je jeho jediným aspektem, který se – třebaže velmi omezeně – dotýká předmětu návrhu Komise.

Je otázkou, zda by přijetí pozměňovacích návrhů ve Výboru pro životní prostředí přesunulo těžiště navrhované směrnice natolik, aby vedlo k tomu, že by se článek 152 mohl stát jediným právním základem návrhu. Ačkoli nelze předpovědět, které z více než sedmi set pozměňovacích návrhů předložených v tomto výboru budou přijaty, nedomníváme se, že by kterýkoli z nich k takové změně vedl.

Článek 152 tedy nemůže tvořit jediný právní základ.

b) Kombinovaný právní základ

Článek 95 společně s článkem 152

Protože mezi návrhem směrnice a legislativní pravomocí svěřenou článkem 152 (tj. činnost, která „je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví“) existuje v nejlepším případě jen velmi slabý vztah, nelze říci, že navrhovaný nástroj má dva cíle, které jsou navzájem nerozlučně spjaty a ani jeden z nich není vzhledem k druhému druhotný a nepřímý. Je nicméně třeba zdůraznit, že tento závěr se zakládá na návrhu Komise. Pokud by pozměňovací návrhy přijaté ve výboru významně změnily účel a obsah návrhu, mohlo by být nezbytné provést další rozbor.

Články 95 a 152 proto nemohou společně tvořit právní základ.

Článek 152 společně s článkem 16(11)

Článek 16 nezakládá žádnou pravomoc. Tento článek je pouze deklaratorní a interpretační povahy. Pokud tedy, jak jsme již uvedli, nemůže článek 152 tvořit jediný právní základ, nepostačí ani připojit k tomuto článku článek 16.

Články 152 a 16 proto nemohou společně tvořit právní základ.

Články 42, 152 a 308

Pokud jde o článek 42(12), judikatura již tradičně uvádí, že výběr právního základu musí vycházet z objektivních faktorů(13), které lze podrobit soudnímu přezkumu, jako jsou účel a obsah dotyčného opatření(14). Rozhodujícím faktorem by dále měl být hlavní cíl opatření(15).

Je zřejmé, že těžištěm návrhu není zajištění sociálního zabezpečení pro migrující pracovníky a důvodová zpráva také zcela jednoznačně uvádí, že mechanismus, který tento návrh zavádí, není alternativou k mechanismu určenému migrujícím pracovníkům, který zavádí nařízení č. 1408/71(16). Pacientům, jimž je na základě navrhované směrnice poskytována přeshraniční péče, budou náklady na tuto péči proplaceny jejich národním systémem zdravotního zabezpečení, přičemž případný rozdíl si budou hradit sami. Ačkoli migrující pracovníci mohou využívat systém, který směrnice zřizuje, není jim specificky určen a jeho oblast působnosti je širší (čl. 4 písm. f) definuje „pacienta“ jako „jakoukoli fyzickou osobu, která využívá nebo si přeje využít zdravotní péči v členském státě“).

Jak jsme již ukázali, článek 152 nepřichází v úvahu jakožto právní základ.

Pokud jde o článek 308(17), Soudní dvůr uvedl, že článek 308 Smlouvy o ES je vhodným právním základem pouze tehdy, pokud žádný jiný článek Společenství neposkytuje nezbytné pravomoci(18). Proto než zvolí tento článek za právní základ, musí normotvůrce Společenství prokázat, že neexistují žádná jiná ustanovení Smlouvy, která by poskytovala pravomoci nezbytné k přijetí navrhovaného opatření. V tomto případě tomu tak jednoznačně není. Lze si navíc jen stěží představit situaci, kdy by mohl být článek 308 použit jako právní základ společně s dalšími články Smlouvy.

A konečně je třeba zdůraznit, že uváděné tři právní základy (tj. články 42, 152 a 308) jsou vzájemně neslučitelné, neboť jejich uplatnění je vázáno na vzájemně se vylučující postupy a hlasovací většiny v Radě.

Myšlenka využít jako právní základ společně články 42, 152 a 308 proto musí být odmítnuta.

Články 137 a 152

Článek 137(19) je třeba číst ve světle článku 136, který stanoví:

„Společenství a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.

Za tím účelem uskutečňují Společenství a členské státy opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospodářství Společenství.

Soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování společného trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených touto smlouvou a sbližování právních a správních předpisů.“

S ohledem na skutečnost, že navrhovaná směrnice se zabývá „právy pacientů“, že pacienti nemusí být nutně pracovníky (čl. 4 písm. f) návrhu směrnice definuje „pacienta“ jako „jakoukoli fyzickou osobu, která využívá nebo si přeje využít zdravotní péči v členském státě“) a že v souladu s body odůvodnění má navrhovaná směrnice zahrnovat „tyto formy poskytování zdravotní péče: – využívání zdravotní péče v zahraničí (tj. pacient se za účelem léčby přesune k poskytovateli zdravotní péče v jiném členském státě); to se označuje jako „mobilita pacientů“; – přeshraniční poskytování zdravotní péče (tj. dodání služby z území jednoho členského státu na území druhého); jedná se například o služby telemedicíny, diagnostiku a vydávání předpisů na dálku, laboratorní služby; – trvalá přítomnost poskytovatele zdravotní péče (tj. usazení poskytovatele zdravotní péče v jiném členském státě); a – dočasná přítomnost osob (tj. mobilita zdravotnických pracovníků, například dočasný přesun do členského státu pacienta za účelem poskytnutí služeb)“, tato směrnice nespadá do oblasti působnosti článku 136, který se týká podpory zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřené sociální ochrany, sociálního dialogu, rozvoje lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boje proti vyloučením.

Vzhledem k tomu, že článek 152 jakožto právní základ jsme již odmítli, nelze jej použít společně s článkem 137, který sám netvoří vhodný právní základ pro návrh směrnice.

Závěr

Právním základem může být pouze článek 95, a to jako jediný právní základ. Je nicméně třeba zdůraznit, že tento závěr se zakládá na návrhu Komise. Pokud by pozměňovací návrhy přijaté ve výboru významně změnily účel a obsah návrhu, může být nezbytné provést další rozbor.

Na schůzi dne 12. února 2009 Výbor pro právní záležitosti rozhodl 8 hlasy pro, 5 hlasy proti a zdržel se 1(20), že doporučí, aby byl návrh směrnice založen na článku 95 Smlouvy o ES.

S úctou

Giuseppe Gargani

(1)

2001, Recueil, s. I-9713. Dostupný online na adrese: http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=en&newform=newform&jurcdj=jurcdj&docav=docav&alldocnorec=alldocnorec&docnoj=docnoj&docnoor=docnoor&typeord=ALL&docnodecision=docnodecision&allcommjo=allcommjo&affint=affint&affclose=affclose&numaff=2%2F00&ddatefs=&mdatefs=&ydatefs=&ddatefe=&mdatefe=&ydatefe=&nomusuel=&domaine=&mots=&resmax=100&Submit=Submit

(2)

2002, Recueil s. I-05521. Dostupný online na adrese: http://eur-lex.europa.eu/Notice.do?val=353903:cs&lang=it&list=449394:cs,335881:cs,250906:cs,353903:cs,250621:cs,250591:cs,250603:cs,242077:cs,242014:cs,234659:cs,&pos=4&page=1&nbl=26&pgs=10&hwords=base%20giuridica~&checktexte=checkbox&visu=#texte

(3)

Věc C-491/01, The Queen v. Secretary of State for Health, ex parte British American Tobacco (Investments) Ltd a Imperial Tobacco Ltd [2002], Recueil I-11453.

Dostupný online na adrese: http://eur-lex.europa.eu/Notice.do?val=264374:cs&lang=it&list=405672:cs,287495:cs,264374:cs,132861:cs,&pos=3&page=1&nbl=4&pgs=10&hwords=british%20american%20tobacco~&checktexte=checkbox&visu=#texte

(4)

Věc 45/86, Komise v. Rada, 1987, Recueil s. 1439, bod 5.

(5)

Věc C-300/89, Komise v. Rada, 1991, Recueil s. I-287, bod 10.

(6)

Věc C-377/98, Nizozemsko v. Evropský parlament a Rada, 2001, Recueil s. I-7079, bod 27.

(7)

Věc C-377/98, Nizozemsko v. Evropský parlament a Rada, 2001, Recueil s. I-7079, body 27–28; věc C-491/01, British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco. 2002, Recueil s. I-11453, body 93–94.

(8)

Věc C-165/87, Komise v. Rada, 1988, Recueil s. 5545, bod 11.

(9)

Článek 95

1. Odchylně od článku 94, a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 14 následující ustanovení. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.

3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o tento cíl též Evropský parlament a Rada.

4. Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.

6. Komise do šesti měsíců po oznámení podle odstavců 4 a 5 dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené.

Je-li to opodstatněné složitostí věci a neexistuje-li nebezpečí pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.

7. Je-li členský stát oprávněn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které se odchylují od harmonizačního opatření, přezkoumá Komise neprodleně, zda má navrhnout přizpůsobení tohoto opatření.

8. Upozorní-li členský stát v některé oblasti, která byla předmětem harmonizačních opatření, na určitý problém veřejného zdraví, uvědomí o něm Komisi, která neprodleně přezkoumá, zda nenavrhne Radě odpovídající opatření.

9. Odchylně od postupu podle článků 226 a 227 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, domnívá-li se, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.

10. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 30 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství. (přidáno zdůraznění)

(10)

Článek 152 zní takto:

1. Při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

Činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu.

Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.

2. Společenství podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost.

Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.

3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.

4. Rada přispívá postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů k dosažení cílů uvedených v tomto článku přijímáním následujících opatření:

a) opatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jakož i pro krev a krevní deriváty; tato opatření nebrání členským státům zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření;

b) odchylně od článku 37 opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví;

c) stimulačních opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Rada může dále na návrh Komise kvalifikovanou většinou vydávat doporučení k účelům uvedeným v tomto článku.

5. Při činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají zejména vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.

(11)

Článek 16 Smlouvy o ES zní:

Článek 16

Aniž jsou dotčeny články 73, 86 a 87 a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti této smlouvy o to, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.

(12)

Článek 42

Rada přijme postupem podle článku 251 v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; za tímto účelem Rada vytvoří systém, který migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin zajistí:

a) započtení všech dob získaných podle různých vnitrostátních právních předpisů pro účely vzniku a zachování nároků na dávky, jakož i pro výpočet jejich výše;

b) vyplácení dávek osobám s bydlištěm na území členských států.

Rada rozhoduje jednomyslně postupem podle článku 251.

(13)

Věc 45/86, Komise v. Rada, 1987, Recueil s. 1439, bod 5.

(14)

Věc C-300/89, Komise v. Rada, 1991, Recueil s. I-287, bod 10, a věc C-42/97, Evropský parlament v. Rada, 1999, Recueil s. I-869, bod 36.

(15)

Věc C-377/98, Nizozemsko v. Evropský parlament a Rada, 2001, Recueil s. I-7079, bod 27.

(16)

Úř. věst. 149, 5.7.1971.

(17)

Článek 308

Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.

(18)

Věc 45/86, Komise v. Rada, 1987, Recueil s. 1493, bod 13.

(19)

Článek 137

1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 136 Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech:

a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků;

b) pracovní podmínky;

c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků;

d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru;

e) informování pracovníků a konzultace s nimi;

f) zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování s výhradou odstavce 5,

g) podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství;

h) zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí, aniž je dotčen článek 150;

i) rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti;

j) boj proti sociálnímu vyloučení;

k) modernizace systémů sociálního zabezpečení, aniž je dotčeno písmeno c).

2. Za tímto účelem může Rada:

a) přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených zkušeností, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států;

b) směrnicemi stanovit v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) až i) minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. V těchto směrnicích se Rada zdrží ukládání správních, finančních a právních omezení bránících zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

Rada rozhoduje postupem podle článku 251 této smlouvy po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, kromě oblastí uvedených v odst. 1 písm. c), d), f) a g) tohoto článku, v nichž Rada rozhoduje na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a zmíněnými výbory jednomyslně. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout o tom, že se postup uvedený v článku 251 vztahuje i na odst. 1 písm. d), f) a g) tohoto článku.

3. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavce 2.

V takovém případě stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice provedena v souladu s článkem 249, přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření a dotyčný členský stát přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo.

4. Předpisy přijaté podle tohoto článku:

se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení a nesmějí významně ovlivňovat finanční rovnováhu tohoto systému,

nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná s touto smlouvou.

5. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.

(20)

Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Alin Lucian Antochi (předseda


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (*) (4. 3. 2009)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

Navrhovatel (*): Iles Braghetto

(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Na základě článku 95 Smlouvy Komise ve svém návrhu směrnice navrhuje vytvořit na úrovni Společenství rámec pro přeshraniční zdravotní péči, včetně právních definic a obecných ustanovení. Ve směrnici je rovněž popsána spojitost s ostatními politikami Společenství. Navrhovaná směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována.

Výbor EMPL se záměrem navrhované směrnice obecně souhlasí. Zdůrazňuje, že pro to, aby mohli občané činit promyšlená rozhodnutí, je nutné bezpodmínečně zajistit jasné informace a transparentní rámec pro poskytování přeshraniční zdravotní péče v EU. Poskytovaná péče by měla být rovněž bezpečná a kvalitní.

Vzhledem k tomu, že pacienti si léčbu musí hradit sami, a to předem, měly by být postupy proplácení nákladů jasné a transparentní.

Výbor EMPL se s ohledem na svou působnost zaměřil zejména na tyto body:

Předpisy o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Cílem směrnice není změnit stávající rámec pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení a tento rámec bude zachován spolu se všemi obecnými zásadami, na kterých jsou předpisy o koordinaci systémů sociálního zabezpečení založeny. Výbor EMPL výše uvedené podporuje, avšak pozastavuje se nad tím, že oproti pravidlům nařízení o koordinaci jsou navrhována zvláštní pravidla. Hlavním důvodem znepokojení je skutečnost, že bude nutné vytvořit nový administrativní systém, což povede ke zbytečné a nechtěné administrativní zátěži a nepřehlednosti předpisů. Proto výbor EMPL navrhuje, aby se pravidla, která jsou stanovena v uvedeném nařízení, vztahovala i na proplácení nákladů.

Rámec pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací

Přijetím návrhu Komise by nebyl dotčen ani stávající rámec pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. To výbor EMPL plně podporuje.

Rasová rovnost

Výbor EMPL zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů této směrnice by měl být rovný přístup pro všechny.

Informovanost

Ve stanovisku je zdůrazněna důležitá obecná zásada – poskytovat pacientům účelné a jasné informace o kvalitě péče (včetně informací o nemocnicích). Důraz je rovněž kladen na to, aby byly k dispozici údaje o specializaci a výsledcích poskytovatelů zdravotní péče; to umožní, aby si konkrétní pacient mohl uváženě zvolit nemocnici, která by pro něj byla nejvhodnější, a aby mohl být vypracován seznam evropských center excelence.

Hodnocení

Pokud jde o shromažďování údajů a sledování (článek 18), zdůrazňuje se, že takto získané údaje by měly pomoci při hodnocení toho, zda směrnice naplňuje cíl zlepšit kvalitu zdravotní péče obecně a konkrétněji zda přispívá k dodržování zásady přístupu pro všechny. Ve zprávách uvedených v článku 20 by to mělo být jedním ze zásadních bodů.

Definice

Definice pojmu „zdravotní péče“ ani definice pojmu „zdravotnický pracovník“ nejsou jasné a vedou k protikladným a/nebo nejednoznačným výkladům. Proto byla v souladu s nařízením 883/2004 doplněna definice pojmu „věcné dávky“.

S ohledem na definice výbor EMPL vyzývá v bodech odůvodnění Komisi a členské státy, aby zvážily uznání pozitivních účinků lázeňských procedur při rekonvalescenci a při ochraně lidského zdraví.

V bodech odůvodnění byla rovněž věnována pozornost rovnému přístupu k „evropským referenčním centrům“.

Obecné poznámky

· Zdravotní služby a sociální služby obecného zájmu hrají zásadní úlohu v evropském sociálním modelu. Výbor proto vyzývá Komisi a členské státy, aby při uplatňování práva vnitřního trhu a soutěžního práva jejich úlohu uznávaly; a upozorňuje na nedostatečné financování těchto služeb, zejména v určitých východoevropských členských státech.

· Liberalizace zdravotních služeb by mohla vést k prohloubení rozdílů v přístupu ke kvalitní zdravotní péči.

· Vytvoření kvalitní zdravotní péče na úrovni jednotlivých správních celků ve spolupráci s uživateli a pacienty může hrát důležitou roli v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

· Nerovnosti ve výsledcích zdravotnictví jsou jak mezi členskými státy, tak v rámci těchto států stále značné, proto výbor naléhavě žádá členské státy, aby tyto nerovnosti řešily, zejména zajištěním skutečného přístupu ke zdravotní péči pro všechny.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a) Ve svém sdělení ze dne 26. února 2007 o vyhodnocení sociální reality – průběžné zprávě pro zasedání Evropské rady na jaře roku 20071 Komise poznamenala, že ačkoli se členské státy řadí mezi nejbohatší země světa, objevují se nové podoby chudoby a nerovného postavení, jež ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva, jako například nárůst počtu obézních osob a psychických problémů.

 

1 KOM(2007)0063.

Odůvodnění

Zdůrazňuje, že kvalitní zdravotní a sociální péče na úrovni jednotlivých správních celků může hrát důležitou roli v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3b) Stávající rozdíly mezi cíli zdravotnických politik a cíli vnitřního trhu v oblasti služeb vyžadují, aby v případě rozporu byly vždy jako hlavní důvody veřejného zájmu upřednostňovány cíle zdravotnických politik (např. veřejné zdraví, cíle sociální politiky, zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení atd.).

Odůvodnění

Tím se mj. zajistí, aby se upřednostňovaly cíle zdravotnických politik a mohlo být dosaženo cíle stanoveného Komisí, kterým je zlepšení zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3c) Svou bílou knihou ze dne 23. října 2007 s názvem „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“1 Komise stanovila první strategii v oblasti zdravotnictví na úrovni ES pro činnost Společenství v otázkách zdravotní péče.

 

1 KOM(2007)0630.

Odůvodnění

Toto sdělení vychází ze závazku členských států a Společenství, že budou ctít společné hodnoty a zásady zdravotnických politik. Parlament ve svém usnesení zdůraznil, že zdraví je jednou ze zásadních sociálních a politických otázek, na nichž závisí budoucnost Evropské unie.

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a) Služby zdravotní péče a sociální služby obecného zájmu mají zásadní úlohu v evropském sociálním modelu, přesto nejsou v některých členských státech dostatečně financovány. Komise a členské státy by měly tuto zásadní úlohu uznat při uplatňování práva vnitřního trhu a soutěžního práva.

Odůvodnění

Znovu poukazuje na obecná východiska debaty o systému zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b) Služby zdravotní péče a sociální služby obecného zájmu mají zásadní úlohu v evropském sociálním modelu, přesto nejsou v některých členských státech dostatečně financovány. Členské státy a Komise by měly při tvorbě právních předpisů zásadní úlohu těchto služeb více zohledňovat.

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4c) Liberalizace zdravotních služeb by mohla vést k prohloubení rozdílů v přístupu ke kvalitní zdravotní péči, a proto není cílem této směrnice.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4d) Vysoce kvalitní zdravotní péče na úrovni jednotlivých správních celků vytvořená pokud možno ve spolupráci s uživateli a pacienty by mohla mít zásadní úlohu v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Odůvodnění

Toto je jedním z ústředních prvků usnesení, který je uveden v bodu odůvodnění 1.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4e) Nerovnosti ve výsledcích zdravotní péče jsou jak mezi členskými státy, tak v rámci těchto států stále značné. Členské státy by měly tyto nerovnosti řešit, zejména zajištěním skutečného přístupu ke zdravotní péči pro všechny.

Odůvodnění

Základním prvkem všech politik v oblasti zdravotní péče by mělo být zajištění její dostupnosti pro všechny.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Jak opakovaně potvrdil Soudní dvůr, který uznal jejich zvláštní povahu, všechny typy lékařské péče spadají do oblasti působnosti Smlouvy.

(5) Jak opakovaně potvrdil Soudní dvůr, který uznal jejich zvláštní povahu, zdravotnické služby poskytované za úplatu spadají do oblasti působnosti ustanovení Smlouvy o ES, která se týkají svobody poskytování služeb.

Odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že směrnice konkrétně upravuje volný pohyb služeb, je důležité uvést odkaz na příslušná ustanovení Smlouvy o ES. Tento pozměňovací návrh, v souladu s ustálenou judikaturou ESD, rovněž upřesňuje, že zdravotnické služby spadají do oblasti působnosti těchto ustanovení Smlouvy o ES, pokud jsou poskytovány za úplatu (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 86).

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství a zajištění mobility pacientů a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

(8) Cílem této směrnice je stanovení pravidel přístupu k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči v jiném členském státě a vytvoření mechanismů spolupráce v oblasti zdravotní péče mezi členskými státy, a to při důsledném dodržování vnitrostátní pravomoci týkající se organizace a poskytování zdravotní péče v souladu se zásadami všeobecného přístupu, solidarity, rovné finanční a územní dostupnosti a demokratické kontroly. Plně uznává odpovědnost členských států za poskytování zdravotní péče v souladu se Smlouvou, včetně určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství a zajištění mobility pacientů a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství a zajištění mobility pacientů, lepší rovnováhy mezi individuálními právy pacientů, jež se týkají mobility a zachování vnitrostátních regulačních schopností ve prospěch všech, a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

 

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9a) Při definování zdravotní péče by měly Komise a členské státy zvážit uznání pozitivních účinků lázeňských procedur při rekonvalescenci a zdravotní prevenci.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem 2. Lázeňské procedury mohou mít významnou úlohu v předcházení zdravotním problémům, ale také při jejich řešení. Členské státy, Komise a zdravotní pojišťovny by měly prozkoumat přínosy tohoto druhu péče.

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a) Členské státy by měly při provádění této směrnice zohledňovat usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 1997 o statusu nekonvenční medicíny1.

 

1Úř. věst. C 182, 16.6.1997, s. 67.

Odůvodnění

Vzhledem k počtu osob, které v členských státech tento druh léčivých přípravků a léčebných postupů využívají, vyzývá Parlament ve svém usnesení Komisi, aby zahájila postup pro uznání nekonvenční medicíny.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14b) Aby se zajistilo, že nebudou vytvářeny nové překážky pro volný pohyb zdravotnických pracovníků a byla zaručena bezpečnost pacientů, musí být zavedeny jednotné normy bezpečnosti zdravotnických pracovníků při práci, zejména v zájmu prevence rizika nákazy v důsledku nehod na pracovišti, jako jsou např. poranění o jehlu, kdy může dojít k potenciálně smrtelné nákaze, včetně hepatitidy typu B, hepatitidy typu C, viru HIV, jak uvádí Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2006 obsahujícím doporučení Komisi o ochraně zdravotnických pracovníků Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu1.

 

1 Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 754.

Odůvodnění

Různé úrovně bezpečnosti zdravotnických pracovníků při práci mohou představovat významnou překážku pro volný pohyb těchto pracovníků. Řešena musí být zejména ochrana zdravotnických pracovníků před poraněním o jehlu, neboť v oblasti zajištění bezpečnosti při práci existují v jednotlivých členských státech v této záležitosti značné a závažné rozdíly.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a) Členské státy by měly zejména zajistit vysokou úroveň ochrany pacientů, zdravotnických pracovníků a dalších osob, které odůvodněně vstupují do zdravotnických zařízení, před infekcemi spojenými se zdravotní péčí, neboť tyto infekce představují významnou hrozbu pro veřejné zdraví, zejména pokud jde o přeshraniční zdravotní péči. Měla by být přijata všechna náležitá preventivní opatření, včetně hygienických norem a postupů diagnostického screeningu, s cílem vyhnout se nebezpečí infekcí spojených se zdravotní péčí nebo toto nebezpečí snížit na co nejnižší úroveň.

Odůvodnění

V roce 2008 má Evropská komise předložit sdělení o bezpečnosti pacientů a infekcích spojených se zdravotní péčí. V blízké budoucnosti společné písemné vyjádření k této otázce přislíbila také Rada. Evropský parlament by proto měl zajistit zařazení této záležitosti do připravované právní úpravy, neboť infekce spojené se zdravotní péčí se vyskytují bez ohledu na zeměpisné hranice, a v legislativním textu upravujícím přeshraniční aspekty zdravotní péče by tedy měly být uvedeny.

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Je vhodné požadovat, aby i pacientům, kteří odcházejí za účelem využití zdravotní péče do jiného členského státu za jiných okolností, než jsou ty, které předpokládají ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení stanovené nařízením (EHS) č. 1408/71, bylo umožněno využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu služeb v souladu se Smlouvou a ustanoveními této směrnice. Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na uvedenou zdravotní péči přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za tutéž nebo podobnou zdravotní péči v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to pro pacienta výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

(21) Je vhodné požadovat, aby i pacientům, kteří odcházejí za účelem využití zdravotní péče do jiného členského státu za jiných okolností, než jsou ty, které předpokládají ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení stanovené nařízením (EHS) č. 1408/71, bylo umožněno využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu služeb v souladu se Smlouvou a ustanoveními této směrnice. Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na uvedenou zdravotní péči přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za tutéž léčbu nebo léčbu, jež je stejně účinná, v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

Odůvodnění

Judikatura ESD neobsahuje odkaz na „podobnou zdravotní péči“. V zájmu právní jistoty a v souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měl být výraz „podobná“ nahrazen výrazem „jež je pro pacienta stejně účinná“. To je v souladu s výkladem pojmu „léčba“ v článku 22 nařízení č. 1408/71 (nově článek 20 nařízení č. 883/2004), který zveřejnil ESD (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 61).

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24a) V této směrnici se uznává, že nárok na léčbu není vždy členskými státy určen na vnitrostátní úrovni a že ne všechny členské státy mají stanoven seznam služeb, které poskytují, či nikoliv. Členské státy musí mít i nadále právo organizovat své systémy zdravotní péče a systémy sociálního zabezpečení tak, aby dostupnost léčby a nárok na léčbu mohly být určovány na regionální nebo místní úrovni.

Odůvodnění

Mnoho systémů zdravotní péče nemá na vnitrostátní úrovni kritéria způsobilosti pro určování přístupu ke konkrétní léčbě nebo definovaný „balíček péče“, ke které jsou automaticky oprávněny všechny osoby, jichž se týká. Ve směrnici by mělo být plně uznáno, že některé členské státy v oblasti plánování a financování svého systému zdravotní péče spoléhají na rozhodování na nižší než vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Neexistuje žádná definice toho, co tvoří nemocniční péči, platná ve všech různých zdravotnických systémech Společenství, a různé výklady by proto mohly představovat překážku svobodě pacientů využívat zdravotní péči. Za účelem odstranění uvedené překážky je nezbytné stanovit definici Společenství pro nemocniční péči. Nemocniční péčí se obecně rozumí péče vyžadující ubytování pacienta přes noc. Možná by však bylo vhodné zahrnout do režimu nemocniční péče i některé jiné druhy zdravotní péče, pokud uvedená zdravotní péče vyžaduje využití vysoce specializované a nákladné lékařské infrastruktury nebo zdravotnického vybavení (např. technologicky vyspělých scannerů pro diagnostiku), nebo zahrnuje léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci (např. léčba závažných infekčních chorob). Komise postupem projednávání ve výborech konkrétně určí a bude pravidelně aktualizovat seznam takových typů léčby.

(30) Neexistuje žádná definice toho, co tvoří nemocniční péči, platná ve všech různých zdravotnických systémech Společenství, a různé výklady by proto mohly představovat překážku svobodě pacientů využívat zdravotní péči. Za účelem odstranění uvedené překážky je nezbytné stanovit definici Společenství pro nemocniční péči. Nemocniční péčí se obecně rozumí péče vyžadující ubytování pacienta přes noc. Možná by však bylo vhodné zahrnout do režimu nemocniční péče i některé jiné druhy zdravotní péče, pokud uvedená zdravotní péče vyžaduje využití vysoce specializované a nákladné lékařské infrastruktury nebo zdravotnického vybavení (např. technologicky vyspělých scannerů pro diagnostiku), nebo zahrnuje léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci (např. léčba závažných infekčních chorob), a kterou je nutné plánovat, aby bylo zachováno vyvážené zeměpisné pokrytí zdravotnických služeb, aby byly regulovány náklady a předcházelo se jakémukoli významnějšímu plýtvání finančními, technickými a lidskými zdroji. Příslušné orgány členského státu, v němž je pacient pojištěn, konkrétně určí a budou pravidelně aktualizovat seznam takových typů léčby.

Odůvodnění

V souladu s judikaturou ESD odráží tento pozměňovací návrh myšlenku, že nemocniční péče je nerozlučně spjata s plánováním, díky němuž je zabezpečen dostatečný a trvalý přístup k vyváženému rozsahu vysoce kvalitní nemocniční léčby, a to při regulaci nákladů a při zajištění udržitelnosti systému sociálního zabezpečení. Pokud má náklady na péči hradit členský stát, v němž je pacient pojištěn, měl by seznam úkonů nemocniční péče sestavovat právě tento stát.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Text proposed par la Commission

Pozměňovací návrh

(31) Známé skutečnosti ukazují, že použití zásad volného pohybu na využívání zdravotní péče v jiném členském státě v rámci krytí zaručeného zákonným systémem zdravotního pojištění členského státu, v němž je pacient pojištěn, nenaruší zdravotnické systémy členských států ani finanční udržitelnost jejich systémů sociálního zabezpečení. Soudní dvůr však uznal, že nelze vyloučit, že možné riziko vážného narušení finanční rovnováhy systémů sociálního zabezpečení nebo cíl zachovat vyvážené lékařské a nemocniční služby přístupné pro všechny mohou představovat naléhavé důvody převažujícího obecného zájmu ospravedlňující potřebu překážky zásadě volného pohybu služeb. Soudní dvůr také rozhodl, že počet nemocnic, jejich zeměpisné rozložení, způsob jejich organizace, vybavení a dokonce povaha zdravotnických služeb, které jsou schopny poskytovat, to vše jsou otázky, pro které musí být možné plánování. Tato směrnice by měla stanovit systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na nemocniční péči využitou v jiném členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky: pokud by byla léčba poskytnuta na jeho území, byla by uhrazena v rámci jeho systému sociálního zabezpečení, a odliv pacientů v důsledku provádění této směrnice vážně narušuje nebo by mohl narušit finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení a/nebo tento odliv pacientů vážně narušuje nebo by mohl narušit plánování a racionalizaci v nemocničním odvětví prováděné za účelem zamezení nadbytečné kapacitě nemocnic, nerovnováze v poskytování nemocniční péče a logistickým a finančním ztrátám, zachování vyvážených lékařských a nemocničních služeb přístupných pro všechny nebo zajištění kapacity pro léčbu nebo způsobilosti lékařských odborníků na území daného členského státu. Jelikož přesné posouzení dopadu očekávaného odlivu pacientů vyžaduje komplexní odhady a výpočty, směrnice umožňuje zavést systém předchozího povolení, pokud existují dostatečné důvody k předpokladu, že systém sociálního zabezpečení by mohl být narušen. To by se mělo vztahovat i na případy již existujících systémů předchozího povolení, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 8.

(31) Soudní dvůr uznal, že existující riziko vážného narušení finanční rovnováhy systémů sociálního zabezpečení nebo cíl zachovat vyvážené lékařské a nemocniční služby přístupné pro všechny mohou představovat naléhavé důvody převažujícího obecného zájmu ospravedlňující potřebu překážky zásadě volného pohybu služeb. Soudní dvůr také rozhodl, že počet nemocnic, jejich zeměpisné rozložení, způsob jejich organizace, vybavení a dokonce povaha zdravotnických služeb, které jsou schopny poskytovat, to vše jsou otázky, pro které musí být možné plánování. Tato směrnice by měla stanovit systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na zdravotní péči využitou v jiném členském státě. Předchozí povolení je nezbytné pro veškerou nemocniční a specializovanou péči, neboť poskytuje záruku pro pacienty, že budou léčeni a že léčba bude hrazena jejich systémem sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) Pokud se členský stát rozhodl zavést systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na nemocniční nebo specializovanou zdravotní péči poskytnutou v jiných členských státech podle ustanovení této směrnice, náklady na tuto péči poskytnutou v jiném členském státě by měly být v každém případě rovněž hrazeny členským státem, v němž je pacient pojištěn, do takové výše, která by byla uhrazena v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, nesmí však překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Pokud jsou však splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, mělo by být povolení uděleno a měly by být poskytnuty dávky v souladu s uvedeným nařízením. To se použije zejména v případech, kdy je povolení uděleno na základě administrativního nebo soudního přezkumu žádosti a kdy dotčená osoba podstoupila léčbu v jiném členském státě. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice To je v souladu s judikaturou Soudního dvora, který upřesnil, že pacienti, kterým bylo odepřeno povolení, přičemž toto odepření povolení bylo poté uznáno jako bezdůvodné, mají nárok na získání náhrady nákladů na léčbu, kterou podstoupili v jiném členském státě, v plné výši podle právních ustanovení členského státu, v němž byla léčba poskytnuta.

(32) Pokud se členský stát rozhodl zavést systém předchozího povolení pro převzetí nákladů na nemocniční nebo specializovanou zdravotní péči poskytnutou v jiných členských státech podle ustanovení této směrnice, náklady na tuto péči poskytnutou v jiném členském státě by měly být v každém případě rovněž hrazeny členským státem, v němž je pacient pojištěn, do takové výše, která by byla uhrazena v případě, že by byla stejná léčba nebo léčba, jež je pro pacienta stejně účinná, poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, nesmí však překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Pokud jsou však splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, mělo by být povolení uděleno a měly by být poskytnuty dávky v souladu s uvedeným nařízením. To se použije zejména v případech, kdy je povolení uděleno na základě administrativního nebo soudního přezkumu žádosti a kdy dotčená osoba podstoupila léčbu v jiném členském státě. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice To je v souladu s judikaturou Soudního dvora, který upřesnil, že pacienti, kterým bylo odepřeno povolení, přičemž toto odepření povolení bylo poté uznáno jako bezdůvodné, mají nárok na získání náhrady nákladů na léčbu, kterou podstoupili v jiném členském státě, v plné výši podle právních ustanovení členského státu, v němž byla léčba poskytnuta.

Odůvodnění

Judikatura ESD neobsahuje odkaz na „podobnou zdravotní péči“. V zájmu právní jistoty a souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měl být výraz „podobná“ nahrazen výrazem „jež je pro pacienta stejně účinná“. To je v souladu s výkladem pojmu „léčba“ v článku 22 nařízení 1408/71 (nově článek 20 nařízení 883/2004), který zveřejnil ESD (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 61).

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33a) Odmítnutí udělit předchozí povolení nelze odůvodnit pouhou existencí čekacích listin, které umožňují plánování a řízení poskytování nemocniční péče na základě předem stanovených obecných klinických priorit, aniž by bylo v každém jednotlivém případě provedeno objektivní lékařské posouzení zdravotního stavu pacienta, dosavadního a pravděpodobného dalšího průběhu jeho choroby, míry bolesti, kterou pacient trpí, a/nebo povahy zdravotního postižení v okamžiku podání nebo opětovného podání žádosti o povolení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh upřesňuje podmínky, za nichž lze odmítnout udělení předchozího povolení (viz C-372/04, věc Watts).

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34) Příslušné informace o všech zásadních aspektech přeshraniční zdravotní péče jsou nezbytné k tomu, aby pacienti mohli uplatňovat svá práva v přeshraniční zdravotní péči v praxi. V případě přeshraniční zdravotní péče je nejúčinnějším mechanismem pro poskytování těchto informací zřízení centrálních kontaktních míst v každém členském státě, na něž se pacienti mohou obrátit a kde jim budou poskytnuty informace o přeshraniční zdravotní péči i vzhledem k podmínkám zdravotnického systému v uvedeném členském státě. Jelikož otázky týkající se aspektů přeshraniční zdravotní péče budou vyžadovat i spolupráci orgánů v různých členských státech, měla by tato centrální kontaktní místa rovněž tvořit síť, jejímž prostřednictvím by tyto otázky mohly být co nejúčinněji vyřešeny. Tato kontaktní místa by měla vzájemně spolupracovat a umožnit pacientům rozhodovat se v otázkách přeshraniční zdravotní péče na základě náležitých informací. Měla by rovněž poskytovat informace o dostupných možnostech v případě problémů s přeshraniční zdravotní péčí, zejména o mimosoudním urovnávání přeshraničních sporů.

(34) Příslušné informace o všech zásadních aspektech přeshraniční zdravotní péče jsou nezbytné k tomu, aby pacienti mohli uplatňovat svá práva v přeshraniční zdravotní péči v praxi. V případě přeshraniční zdravotní péče je nejúčinnějším mechanismem pro poskytování těchto informací zřízení centrálních kontaktních míst v každém členském státě, na něž se pacienti mohou obrátit a kde jim budou poskytnuty informace o přeshraniční zdravotní péči i vzhledem k podmínkám zdravotnického systému v uvedeném členském státě. Jelikož otázky týkající se aspektů přeshraniční zdravotní péče budou vyžadovat i spolupráci orgánů v různých členských státech, měla by tato centrální kontaktní místa rovněž tvořit síť, jejímž prostřednictvím by tyto otázky mohly být co nejúčinněji vyřešeny. Tato kontaktní místa by měla vzájemně spolupracovat a umožnit pacientům rozhodovat se v otázkách přeshraniční zdravotní péče na základě náležitých informací. Měla by rovněž poskytovat informace o dostupných možnostech v případě problémů s přeshraniční zdravotní péčí, zejména o mimosoudním urovnávání přeshraničních sporů. Při zavádění opatření pro poskytování informací o přeshraniční zdravotní péči by měly členské státy zvážit potřebu poskytovat tyto údaje v přístupné formě a zohlednit možné zdroje dodatečné pomoci pro znevýhodněné pacienty, zdravotně postižené občany a občany s komplexními potřebami.

 

Odůvodnění

Je zásadní, aby byly informace o přeshraniční zdravotní péči k dispozici v přístupné formě.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45) Konkrétně by Komise měla být zmocněna k přijetí těchto opatření: seznam typů léčby, které nevyžadují ubytování přes noc a které by byly zahrnuty do stejného režimu jako nemocniční péče, doprovodná opatření k vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků nebo látek z uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě na základě této směrnice, seznam konkrétních kritérií a podmínek, které musí splňovat evropské referenční sítě, a postup pro zřízení evropských referenčních sítí. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice nebo doplnění této směrnice o nové jiné než podstatné prvky, uvedená opatření by měla být přijata podle regulativního postupu s kontrolou stanoveného článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(45) Konkrétně by příslušné orgány členských států měly být zmocněny k přijetí těchto opatření: seznam typů léčby, které nevyžadují ubytování přes noc a které by byly zahrnuty do stejného režimu jako nemocniční péče, doprovodných opatření k vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků nebo látek z uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě na základě této směrnice.

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45) Konkrétně by Komise měla být zmocněna k přijetí těchto opatření: seznam typů léčby, které nevyžadují ubytování přes noc a které by byly zahrnuty do stejného režimu jako nemocniční péče, doprovodná opatření k vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků nebo látek z uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě na základě této směrnice, seznam konkrétních kritérií a podmínek, které musí splňovat evropské referenční sítě, a postup pro zřízení evropských referenčních sítí. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice nebo doplnění této směrnice o nové jiné než podstatné prvky, uvedená opatření by měla být přijata podle regulativního postupu s kontrolou stanoveného článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(45) Konkrétně by Komise měla být zmocněna k přijetí těchto opatření: seznam typů léčby, které nevyžadují ubytování přes noc a které by byly zahrnuty do stejného režimu jako nemocniční péče; seznam služeb poskytovaných v rámci služeb telemedicíny, laboratorních služeb, diagnostiky a vydávání předpisů na dálku; doprovodná opatření k vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků nebo látek z uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě na základě této směrnice, seznam konkrétních kritérií a podmínek, které musí splňovat evropské referenční sítě, a postup pro zřízení evropských referenčních sítí. Jelikož jde o opatření obecného významu, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice nebo doplnění této směrnice o nové jiné než podstatné prvky, uvedená opatření by měla být přijata podle regulativního postupu s kontrolou stanoveného článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

Odůvodnění

Je rovněž důležité ujasnit, které služby jsou pokládány za služby telemedicíny, laboratorní služby a diagnostiku a vydávání předpisů na dálku. Tímto způsobem se dosáhne toho, že směrnice bude jednoznačnější a komplexnější, a proto také účinnější.

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46a) Tím, že tato směrnice posílí svobodu pohybu pacientů v rámci Evropské unie, zřejmě povede k hospodářské soutěži mezi poskytovateli zdravotní péče. Je pravděpodobné, že tato hospodářská soutěž přispěje ke zvýšení kvality zdravotní péče pro všechny a ke vzniku center excelence.

Odůvodnění

Výše uvedené jako jeden z cílů směrnice by bylo pro systémy zdravotní péče v jednotlivých členských státech přínosem, nicméně je nutné pečlivě sledovat, jakých výsledků je prováděním směrnice dosaženo.

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46b) Každý by měl mít přístup k evropskému referenčnímu centru (ECR).

Odůvodnění

Diskuse o evropských referenčních centrech je stále otevřená. Je důležité upozornit, že tato diskuse musí dospět k nějakému závěru a že cílem uvedených center je rovný přístup pro všechny. Náhrada nákladů by proto měla být součástí nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Touto směrnicí se stanoví obecný rámec pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče.

Touto směrnicí se stanoví společná pravidla pro zajištění mobility pacientů a přístupu k bezpečné, vysoce kvalitní, udržitelné a účinné přeshraniční zdravotní péči, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení v souladu se zásadami všeobecného přístupu, solidarity, přístupu ke kvalitní péči, rovného zacházení, finanční dostupnosti, územní dostupnosti a demokratické kontroly.

Odůvodnění

Aby nemuseli občané za zdravotní péčí cestovat do jiného členského státu, je rovněž důležitá účinnost systému.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá.

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá. Tato směrnice se použije na zákonné, soukromé a kombinované systémy zdravotního pojištění.

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, zejména článek 22 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;

f) nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, zejména články 19, 20, 22 a 25 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a články 17, 18, 19, 20, 27 a 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ga) Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění)1;

 

1Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (ES) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (ES) č. 1408/71. Pokud jsou splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice

2. Do dne, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004, platí, že pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Ode dne, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004, platí, že pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 20 nařízení (ES) č. 883/2004, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 20 nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 883/2004, je povolení vždy uděleno a dávky jsou poskytnuty podle uvedeného nařízení. V takovém případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnická služba poskytovaná zdravotnickým pracovníkem při výkonu jeho povolání nebo pod jeho dohledem a bez ohledu na to, jakým způsobem je na vnitrostátní úrovni organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá;

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnická služba poskytovaná pacientům za účelem posouzení, udržení nebo zlepšení jejich zdravotního stavu. Pro účely článků 6, 7, 8, 9, 10 a 11 této směrnice se zdravotní péčí rozumí léčba, která je zahrnuta mezi dávky zdravotní péče poskytované na základě právních předpisů členského státu, v němž je pacient pojištěn;

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) „přeshraniční zdravotní péčí“ se rozumí zdravotní péče poskytovaná v členském státě jiném, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou, nebo zdravotní péče poskytovaná v členském státě jiném než je ten, v němž je poskytovatel zdravotní péče usazen, registrován nebo v němž má sídlo;

b) „přeshraniční zdravotní péčí“ se rozumí zdravotní péče využívaná pacientem v jiném členském státě, než je ten, v němž je pacient pojištěnou osobou;

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) „využitím zdravotní péče v jiném členském státě“ se rozumí poskytnutí zdravotní péče v jiném členském státě, než je stát, v němž je pacient pojištěnou osobou.

c) „využitím zdravotní péče v jiném členském státě“ se rozumí využití zdravotní péče v jiném členském státě, než je stát, v němž je pacient pojištěnou osobou.

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. g – podbod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iia) pojištěná osoba ve smyslu pojistných podmínek systémů soukromého zdravotního pojištění;

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ha) pokud v důsledku použití nařízení (EHS) 1408/71, resp. nařízení (ES) 883/04, zodpovídá zdravotní pojišťovna členského státu, v němž má pacient bydliště, za poskytnutí dávek stanovených právními předpisy tohoto státu, pak je pro účely této směrnice tento členský stát považován za členský stát, v němž je pacient pojištěn;

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice

Čl. 4 – bod l

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(l) „újmou“ se rozumí nepříznivé následky nebo poškození způsobené poskytováním zdravotní péče.

(l) nežádoucí příhodou“ se rozumí neúmyslné poškození nebo komplikace, které by v důsledku léčeného stavu nebo poskytování požadované zdravotní péče běžně nevznikly.

Odůvodnění

The definition of “harm” as “adverse outcomes or injuries stemming from the provision of healthcare” in the Commission’s proposal is far too broad as all surgery carries some risk of harm (no matter how small) even if it is performed to the highest standard. A reasonable element of risk of harm must be recognised by the Directive as a natural aspect of the treatment process. The wording in this section of the text should only address exceptional adverse events where serious injury or complication occurs far beyond any minor ailments which may ordinarily result from treatment.It seems therefore more appropriate to replace the word “harm” with “adverse event”.

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zasadí se o to:

Odůvodnění

Požadavek, aby členské státy „zajistily“ konkrétní body, je v rozporu s jejich odpovědností za stanovení vlastních norem kvality a bezpečnosti. S ohledem na článek 152 Smlouvy, který stanoví, že členské státy zodpovídají za organizaci, financování a poskytování zdravotní péče svým občanům, se jeví jako vhodnější uvést, že členské státy by měly „přihlédnout“ spíše než „zajišťovat“.

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. V souladu se zásadami obecného zájmu, všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity a z nich vyplývajících úkolů veřejných služeb, jimiž byli poskytovatelé zdravotní péče pověřeni, stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že zdravotnické služby jsou služby obecného zájmu a nemohou být kladeny na stejnou úroveň s běžnými službami, na něž se vztahují obecná ustanovení upravující vnitřní trh v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 - písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa) aby tyto normy kvality a bezpečnosti byly k dispozici občanům, a to ve srozumitelné a přístupné podobě;

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice

Čl. 5 -odst. 1 - písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) aby se pravidelně sledovalo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi, a aby byla přijata opravná opatření, pokud příslušné normy nesplňují, s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

b) aby se pravidelně sledovalo a hodnotilo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi, a aby byla přijata opravná opatření, pokud příslušné normy nesplňují, s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

Odůvodnění

Vyhodnocení výsledků sledování je důležité, neboť ukáže, na čem jsou opravná opatření postavena. Dále mohou být výsledky hodnocení v budoucnu využity k vytvoření sítě akreditovaných a oficiálně uznaných poskytovatelů zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) aby se pravidelně sledovalo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi, a aby byla v případě potřeby přijata opravná opatření, pokud příslušné normy nesplňují, s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

 

b) aby se pravidelně sledovalo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi a zda jsou zdravotničtí pracovníci k poskytování péče způsobilí, a aby byla v případě potřeby přijata opravná opatření, s cílem podporovat špičkovou kvalitu a zajišťovat plnění příslušných norem, a to s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

Odůvodnění

Pro bezpečnost pacientů je zásadní, aby zdravotničtí pracovníci byli způsobilí poskytovat zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o kvalitě, dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti a o náhradě ostatních nákladů hrazených pacientem, jako jsou cestovní výlohy a náklady na ubytování rodičů, které doprovázejí své děti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit, aby byli pacienti informováni o pravidlech pro úhradu výdajů, která se na ně vztahují.

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o dostupnosti, kvalitě, bezpečnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

Pozměňovací návrh   46

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) aby pacienti měli k dispozici prostředky k podání stížnosti a aby jim byly zaručeny opravné prostředky a náhrada v případě, že v důsledku zdravotní péče, která jim byla poskytnuta, utrpěli újmu.

d) aby pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a veřejnost měli k dispozici prostředky k podání stížnosti a aby jim byly poskytnuty náležité a zaručené opravné prostředky a náhrada v případě, že v důsledku přeshraniční zdravotní péče utrpěli újmu nebo se dozvěděli o vzniklé újmě. Ty jsou stanoveny v návaznosti na účinný zdravotní systém a profesní předpisy.

Pozměňovací návrh   47

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována.

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována. Z žádného ustanovení této směrnice však nevyplývá pro poskytovatele zdravotní péče povinnost přijmout pacienta z jiného členského státu k plánované léčbě nebo přijímat přednostně pacienty z jiných členských států na úkor jiných pacientů, kteří potřebují podobnou zdravotní péči, například v důsledku prodloužení čekací lhůty na léčbu.

Odůvodnění

V zájmu lepší srozumitelnosti a soudržnosti se jeví jako užitečné stanovit v samotném textu směrnice, v souladu s bodem odůvodnění 12, že poskytovatelé zdravotní péče nejsou povinni přijmout k plánované léčbě pacienty z jiných členských států ani je upřednostňovat na úkor pacientů z členského státu, v němž je léčba poskytována.

Pozměňovací návrh   48

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 - písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

gb) Členské státy zajistí práva pacientů a práva občanů související se zdravotní péčí, a to v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

Pozměňovací návrh   49

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Vzhledem k tomu, že zajištění kvality a bezpečnosti má pro pacienta při poskytování přeshraniční péče velký význam, jsou do procesu navrhování norem a obecných zásad uvedených v odstavci 1 a 3 zahrnuty alespoň organizace pacientů (zejména organizace přeshraniční povahy).

Pozměňovací návrh   50

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta na jeho území. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které záměrně cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče (plánované léčby) nebo které vyhledávají zdravotní péči (plánovanou léčbu) poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Příslušné orgány členského státu, v němž je pacient pojištěn (aniž by bylo dotčeno nařízení (EHS) č. 1408/71 a ode dne, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004) poskytne náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná léčba nebo léčba, jež je stejně účinná, poskytnuta na jeho území. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

Odůvodnění

Je žádoucí konkrétně stanovit, že se tento článek vztahuje na plánovanou péči, kvůli níž pacient cestuje do zahraničí.

Pozměňovací návrh   51

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí členský stát, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči.

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí nebo platí systém sociálního zabezpečení nebo příslušný orgán členského státu, v němž je pacient pojištěn (aniž by bylo dotčeno nařízení č. 1408/71 a ode dne, kdy se začne uplatňovat nařízení č. 883/2004) , na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná léčba nebo léčba, jež je stejně účinná poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Členské státy mohou rozhodnout, zda uhradí další související náklady, například náklady na ubytování a cestovní výlohy.

Odůvodnění

Objasnění, že náklady má uhradit nikoliv členský stát, nýbrž příslušný/é orgán(y) sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh   52

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může uložit pacientovi, který vyhledává zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti pro využití zdravotní péče a náhradu nákladů na zdravotní péči, které by uložil v případě, že by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na jeho území, pokud nejsou diskriminační nebo nepředstavují překážku volnému pohybu osob.

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může uložit pacientovi, který vyhledává zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti pro využití zdravotní péče a náhradu nákladů na zdravotní péči, které by uložil v případě, že by stejná léčba nebo léčba, jež je stejně účinná, byla poskytnuta na jeho území, pokud nejsou diskriminační nebo nepředstavují překážku volnému pohybu osob.

Odůvodnění

Judikatura ESD neobsahuje odkaz na „podobnou zdravotní péči“. V zájmu právní jistoty a souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měl být výraz „podobná“ nahrazen výrazem „jež je pro pacienta stejně účinná“. To je v souladu s výkladem pojmu „léčba“ v článku 22 nařízení č. 1408/71 (nově článek 20 nařízení č. 883/2004), který zveřejnil ESD (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 61).

Pozměňovací návrh   53

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná léčba nebo léčba, jež je stejně účinná, byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Judikatura ESD neobsahuje odkaz na „podobnou zdravotní péči“. V zájmu právní jistoty a souladu s pravidly pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měl být výraz „podobná“ nahrazen výrazem „jež je pro pacienta stejně účinná“. To je v souladu s výkladem pojmu „léčba“ v článku 22 nařízení č. 1408/71 (nově článek 20 nařízení č. 883/2004), který zveřejnil ESD (viz např. C-372/04, Watts, odstavec 61).

Pozměňovací návrh   54

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny za pojištěnou osobu zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Rovný přístup k péči v zahraničí může být narušen, má-li pacient tuto péči nejprve uhradit z vlastních prostředků a teprve poté usilovat o proplacení. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, a členský stát, v němž je léčba poskytována, mohou zavést systémy rychlého vzájemného proplácení nákladů (pokud ne pro všechny, pak alespoň pro ekonomicky znevýhodněné pacienty). Stanoví-li se, že náklady jsou proplaceny pojištěné osobě, je tato možnost vyloučena.

Pozměňovací návrh   55

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Pacienti, kteří cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES.

5. Pacienti, kteří cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES. Pokud je lékařská dokumentace vedena v elektronické podobě, pacientovi je zaručeno právo obdržet kopii této dokumentace nebo právo konzultovat dokumentaci na dálku.

Pozměňovací návrh   56

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Pacienti, kteří cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES.

5. Pacienti, kteří využívají zdravotní péči v jiném členském státě, než je členský stát, v němž jsou pojištěni, nebo pacienti, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, mají zaručen přístup ke své lékařské dokumentaci v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k ustanovením Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnicím 95/46/ES a 2002/58/ES.

Odůvodnění

The Commission proposal on the reimbursement of health care costs might discriminate in practice against the principle of ‘equal access for all’ to cross-border health services and the principles of equity and equal treatment regardless of patients’ income and treatment costs. People with lower incomes would be unlikely to be able to take advantage of the Commission’s much-vaunted ‘internal market freedom’ in view of upfront payments to be made, the costs of travel and accommodation, and because language barriers and uncertainty over the legal situation in other EU countries would make the risks of seeking treatment in another Member States too daunting. And for insured persons from poorer Member States such as e.g. Romania or Bulgaria it is hardly likely that they can obtain treatment in richer Member States such as e.g. Sweden or France on this basis, as their own health insurance scheme would pay only a small fraction of the costs of any such treatment. In order to strengthen patients' rights in cross-border health care, therefore, the already existing framework of the coordination of social protection schemes exclusively should be used.

Pozměňovací návrh   57

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči v případě, že by byla poskytnuta na jeho území, byly uhrazeny jeho systémem sociálního zabezpečení.

Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči v případě, že by byla poskytnuta na jeho území, byly uhrazeny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení.

Odůvodnění

Zásady převzetí nákladů na zdravotní péči platí v případech, kdy se jedná o náklady, které by, pokud by tato péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn, byly uhrazeny ze zákonného systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu. To odpovídá pojmu, který je použit v článku 6 směrnice.

Pozměňovací návrh   58

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pro účely náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě na základě této směrnice se nemocniční péčí rozumí:

1. Pro účely náhrady nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě na základě této směrnice se nemocniční a specializovanou péčí rozumí zdravotní péče definovaná jako taková členským státem, v němž je pacient pojištěn, a:

Pozměňovací návrh   59

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) zdravotní péče, která vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci.

a) to vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci; nebo

Odůvodnění

Definice Komise neodpovídá skutečné povaze služeb poskytovaných v členských státech. Nebere například v úvahu ambulantní chirurgii.

Aby definice nemocniční péče odpovídala skutečné povaze služeb poskytovaných v praxi, měla by odkazovat na definici, která platí v členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   60

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) zdravotní péče, které nevyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci, uvedená na zvláštním seznamu. Tento seznam se omezí na:

 

– zdravotní péči, která vyžaduje vysoce specializovanou a nákladnou lékařskou infrastrukturu nebo zdravotnické vybavení, or

b) to vyžaduje vysoce specializovanou a nákladnou lékařskou infrastrukturu nebo zdravotnické vybavení, nebo or

zdravotní péče zahrnující léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci.

c) to zahrnuje léčbu, která představuje obzvlášť vysoké riziko pro pacienta nebo populaci.

Pozměňovací návrh   61

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Tento seznam vytvoří Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

vypouští se

Odůvodnění

Tímto pozměňovacím návrhem se uznává, že systémy předchozího povolení mohou být pro pacienty cenné, pokud jde o objasnění otázek, jako například k jaké náhradě jsou způsobilí a jaké náklady musí sami hradit, pravidla pro jakoukoliv potřebnou následnou péči a co je třeba učinit, pokud nastane nějaká nepředvídaná událost. Tato opatření platí pro péči poskytovanou v nemocnicích i v jiných zařízeních, stejně jako platí nutnost plánovat služby a řídit finanční zdroje pro provozovatele systémů zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   62

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud by mohly být dotčeny důležité aspekty systému zdravotní péče tohoto státu, včetně jeho oblasti působnosti, nákladů či finanční struktury. Tímto systémem není dotčeno nařízení (EHS) č. 1408/71 ani den, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004.

a) pokud by byla léčba poskytnuta na jeho území, byla by uhrazena v rámci systému sociálního zabezpečení členského státu; a

 

b) účelem tohoto systému je vyřešit odliv pacientů v důsledku provádění tohoto článku a zabránit tomu, aby vážně nenarušoval nebo nemohl vážně narušit:

 

i) finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení členského státu a/nebo;

 

ii) plánování a racionalizaci v nemocničním odvětví prováděné za účelem zamezení nadbytečné kapacitě nemocnic, nerovnováze v poskytování nemocniční péče a logistickým a finančním ztrátám, zachování vyvážených lékařských a nemocničních služeb přístupných pro všechny nebo zajištění kapacity pro léčbu nebo způsobilosti lékařských odborníků na území daného členského státu.

 

Odůvodnění

This amendment recognises that prior authorisation systems are valuable to patients in terms of providing them with clarity on matters such as what reimbursement they will be eligible for and what costs they will have to meet themselves, arrangements for any after-care needed and what will happen if anything goes wrong. Member States should be able to decide the circumstances in which prior authorisation systems are mandatory for patients seeking healthcare abroad, provided these systems meet criteria such as transparency and proportionality, are simple and straightforward, and provide timely responses to requests.

Pozměňovací návrh   63

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Systém předchozího povolení je omezen na to, co je nezbytné a přiměřené k tomu, aby se zamezilo tomuto dopadu, a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace.

4. Systém předchozího povolení se použije, aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a je omezen na to, co je nezbytné a přiměřené k tomu, aby se zamezilo tomuto dopadu, a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace.

Pozměňovací návrh   64

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Systémy předchozího povolení musí být dostupné na místní/regionální úrovni a musí být pro pacienty přístupné a transparentní. Pravidla pro žádost o předchozí povolení a pro jeho zamítnutí musí být dostupná ještě před podáním žádosti, aby bylo možné ji podat spravedlivým a transparentním způsobem.

Pozměňovací návrh   65

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Pokud bylo požádáno o předchozí povolení a toto povolení bylo uděleno, zajistí členský stát, v němž je pacient pojištěn, aby byla od pacienta požadována úhrada předem pouze u těch nákladů, jež by hradil předem, pokud by byla péče poskytována v rámci systému zdravotní péče domovského státu. Členské státy by v případě jakýchkoli dalších nákladů měly usilovat o převod finančních prostředků přímo mezi plátci a poskytovateli péče.

Pozměňovací návrh   66

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Pacientům, kteří chtějí využít zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, je zaručeno právo požádat o předchozí povolení v členském státě, v němž jsou pojištěni.

Odůvodnění

Aby měli právo na přeshraniční zdravotní péči skutečně všichni a aby pacienti získali jednoznačné vyjádření, zda budou jejich náklady hrazeny či nikoli, je důležité, aby bylo pacientům přiznáno právo požádat o předchozí povolení v členském státě, v němž jsou pojištěni. Systém bez práva požádat o předchozí povolení by pro pacienty znamenal značnou ekonomickou nejistotu. V důsledku této nejistoty by bylo právo na přeshraniční zdravotní péči méně atraktivní pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, a nebyly by tedy zajištěny rovné podmínky pro všechny.

Pozměňovací návrh   67

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 6 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6. Členský stát, v němž je léčba poskytována, může přijmout vhodná opatření pro řešení přílivu pacientů, a předejít tomu, aby byl narušen systém zdravotní péče. Členský stát, v němž je léčba poskytována, se zdrží jakékoli diskriminace z důvodu státní příslušnosti a zajistí, aby opatření omezující volný pohyb byla přiměřená a omezená na nezbytné minimum.

Pozměňovací návrh   68

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby správní postupy, které se vztahují na využívání zdravotní péče v jiném členském státě a souvisejí s předchozím povolením uvedeným v čl. 8 odst. 3, s náhradou nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě, a s dalšími podmínkami a náležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 3, byly založeny na objektivních nediskriminačních kritériích, která byla zveřejněna předem a která jsou nezbytná a přiměřená vzhledem k cíli, kterého má být dosaženo. každém případě bude pojištěné osobě vždy uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f), pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. c) a v čl. 22 odst. 2 nařízení č. 1408/71.

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby správní postupy, které se vztahují na využívání zdravotní péče v jiném členském státě a souvisejí s předchozím povolením uvedeným v čl. 8 odst. 3, s náhradou nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě, a s dalšími podmínkami a náležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 3, byly založeny na objektivních nediskriminačních kritériích, která byla zveřejněna předem a která jsou nezbytná a přiměřená vzhledem k cíli, kterého má být dosaženo. Do dne, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004, platí, že v každém případě bude pojištěné osobě vždy uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f), pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. c) a v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71. Ode dne, kdy se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 883/2004, platí, že jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 20 nařízení (ES) č. 883/2004, je pojištěné osobě vždy uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f).

Pozměňovací návrh   69

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy při stanovení lhůt, v nichž musí být žádost o využití zdravotní péče v jiném členském státě projednána, zohlední:

Členské státy při stanovení lhůt, v nichž musí být žádost o využití zdravotní péče v jiném členském státě projednána, zohlední a stanoví kritéria, na jejichž základě posoudí:

Pozměňovací návrh   70

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) naléhavost dané léčby či daného léčebného postupu;

Odůvodnění

Ačkoli zdravotní potíže mnohdy nemusí být bolestivé, mohou vyžadovat naléhavou léčbu nebo naléhavý zákrok prostřednictvím zvláštních léčebných postupů.

Pozměňovací návrh   71

Návrh směrnice

Čl. 9 –odst. 4 –písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da) akreditaci poskytovatelů zdravotní péče v členském státě, v němž je léčba poskytována.

Odůvodnění

Akreditace je důležitým hlediskem pro hodnocení kvality poskytovatelů zdravotní péče v jiných členských státech.

Pozměňovací návrh   72

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

da) anamnézu pacienta.

Odůvodnění

Podle rozhodnutí Soudního dvora musí příslušný orgán, který má vyhodnotit, zda lze léčbu, jež je pro pacienta stejně účinná, získat bez přílišného prodlení v domovském členském státě pacienta, řádně zohlednit také anamnézu pacienta (viz C-372/04, Watts, odstavec 62).

Pozměňovací návrh   73

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě.

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování nestranných, srovnatelných a úplných informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě.

 

1a. Členský stát, v němž je léčba poskytována, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro zveřejňování nestranných, srovnatelných a úplných informací o využívání zdravotní péče a o registrovaných zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotní péče v tomto členském státě, o platných normách kvality a bezpečnosti, zavedeném regulačním systému a o postupu podávání stížností v případě újmy, která byla způsobena využitím zdravotní péče v tomto členském státě.

 

1b. V informacích o přeshraniční péči se jasně rozlišuje mezi právy, které pro pacienty vyplývají z této směrnice, a právy vyplývajícími z nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení podle čl. 3 odst. 1 písm. f)

Odůvodnění

Aby bylo možno učinit objektivní rozhodnutí o výběru nemocnice, jsou zapotřebí informace uvedené v pozměňovacím návrhu.

Pozměňovací návrh   74

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupní tak, aby byly snadno dostupné, i elektronickou cestou, a zahrnují informace o nárocích pacienta, o postupech týkajících se přístupu k uvedeným nárokům a o systémech odvolání a nápravy, pokud jsou pacientovi tyto nároky odpírány.

2. Informace uvedené v odstavci 1 se zpřístupní tak, aby byly snadno dostupné, i elektronickou cestou, a to ve formě, která je bez dodatečných nákladů přístupná občanům se zdravotním postižením, a zahrnují informace o nárocích pacienta, o postupech týkajících se přístupu k uvedeným nárokům a o systémech odvolání a nápravy, pokud jsou pacientovi tyto nároky odpírány.

Pozměňovací návrh   75

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Vedle informací uvedených v odstavci 1 zveřejní členský stát, v němž jsou zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotní péče registrováni, v elektronické podobě a tak, aby byly snadno přístupné, informace o těchto zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotní péče, a to včetně jména, registračního čísla, adresy ordinace zdravotnického pracovníka a případných omezení jeho praxe;

Odůvodnění

In the interests of patients availing of cross-border services, there is also a need for greater transparency of health professional and health service regulation. Public registers of health professionals and health service providers should be available in Member states so that patients can easily identify prescribers, professionals and other treatment providers and if necessary to verify and validate the professional standing of the health professionals providing care.The international evidence illustrates that the most practical way for patients to have access to information on their current or prospective healthcare providers is via the publication of public registers of such practitioners. Such registers should now be available via the Internet and should allow the patient to access the relevant data by searching either via the name or via the registration number of the healthcare provider (or indeed by searching via geographical area). The relevant data that should be in the public domain should be, at a minimum, the name, registration number and practice address of the healthcare professional, the date of their first registration on that register, the expiry date of their current registration, and any conditions or restrictions on their practice or suspensions should this be the case. Healthcare professionals, who are not registered, be it for voluntary reasons or if struck off for whatever reason, should not appear on such register.

Pozměňovací návrh   76

Návrh směrnice

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10a

Členský stát, v němž je léčba poskytována, zajistí, aby:

 

a) pacienti, pokud o to požádají, obdrželi informace o zárukách kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče;

 

b) poskytovatelé zdravotní péče v členském státě, v němž je léčba poskytována, podali informace o dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče i o postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou pro poskytovanou zdravotní péči k dispozici.

Odůvodnění

Pacientům se musí dostat nejdůležitějších a nejužitečnějších informací. Za tímto účelem by měl členský stát poskytovat informace o svém systému zdravotní péče. Pokud by měly členské státy poskytovat informace o ostatních 26 členských státech jednotlivě, hrozilo by nebezpečí, že informace nebudou relevantní a informační systém bude nespolehlivý.

Pozměňovací návrh   77

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje.

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje. Členské státy zajistí, aby se do činnosti těchto vnitrostátních kontaktních míst zapojily organizace pacientů, zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   78

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje.

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje. Ve prospěch zúčastněných stran mohou členské státy také vypracovat vnitrostátní seznamy středisek nemocniční a specializované péče.

Pozměňovací návrh   79

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, informace o platných podmínkách a o centrech excelence či zdravotnických střediscích, jež se specializují na určité nemoci;

Odůvodnění

V rámci práva na informace musí být pacientovi rovněž poskytnuty informace o centrech excelence a specializovaných zdravotnických střediscích, aby se mohl objektivně rozhodnout.

Pozměňovací návrh   80

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o normách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností, způsobech regulace zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotní péče, o způsobech přijímání regulačních opatření a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v daném členském státě, a informace o platných podmínkách;

Pozměňovací návrh   81

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

a) poskytuje a dodává pacientům a zdravotnickým pracovníkům informace zejména o právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

Odůvodnění

Zdravotničtí pracovníci jsou pro pacienty prvním kontaktní osobou a musí být informovaní o pacientových právech, aby mohli všechna tato práva dodržovat a mohli pacienta nasměrovat k pomoci, kterou potřebuje.

Pozměňovací návrh   82

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Vnitrostátní kontaktní místo členského státu, v němž je poskytována léčba, eviduje všechny činnosti vykonané v tomto členském státě na základě článků 6, 7, 8, 9 a 15 a ohlásí je příslušným orgánům tohoto členského státu a dále vnitrostátnímu kontaktnímu místu členského státu, v němž je pacient pojištěn. Poskytovatelé zdravotní péče předávají náležité informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu členského státu, v němž působí, a to ihned, jakmile je obdrží.

Odůvodnění

Pro zajištění co možná nejhladšího průběhu.

Pozměňovací návrh   83

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

1. Členské státy si vzájemně pomáhají při podpoře kvality a bezpečnosti zdravotní péče v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

Pozměňovací návrh   84

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice a uzavírají příslušné dohody.

Pozměňovací návrh   85

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce, a uzavírají příslušné dohody.

Pozměňovací návrh   86

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče v členském státě, v němž je péče poskytována, a v členském státě, v němž je pacient pojištěn, s cílem zajistit účinnější kontinuitu zdravotní péče, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

Odůvodnění

Kontinuita péče je zásadní pro bezpečnost pacienta. Lékařské týmy v zemi původu pacienta by měly úzce spolupracovat s týmy lékařů a odborníků země, v níž byla léčba poskytnuta, aby byla zaručena kontinuita péče.

Pozměňovací návrh   87

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Členské státy, zejména sousední státy, mohou mezi sebou uzavřít dohody, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, mimo jiné o vhodných rámcích spolupráce, které by měly být i nadále zachovány nebo jejichž rozvoj by měl být usnadněn, o přílivu a odlivu pacientů mezi těmito členskými státy a o systémech plánování a určitých formách nemocniční péče.

Odůvodnění

De verplichting tot samenwerking van artikel 13 is niet voldoende uitgewerkt, waardoor instellingen in grensgebieden in hun plannen te zeer afhankelijk blijven van de toevallige patiëntenbewegingen en de willekeur van verzekeraars/lidstaten om e.e.a. toe te laten. Voor structurele samenwerking en investeringen daarin hebben instellingen nu eenmaal enige zekerheid nodig, dat het ook zal gaan lopen en ook gefinancierd gaat worden. Door deze toevoeging kunnen instellingen, verzekeraars en patiënten terugvallen op afspraken die zijn toegesneden op bestaande problematiek en mogelijkheden in de grensregio's. Deze samenwerkingsovereenkomsten kunnen per lidstaat meer of minder vergaand zijn.

Pozměňovací návrh   88

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Členské státy si neprodleně a proaktivně vyměňují informace o poskytovatelích zdravotní péče nebo zdravotnických pracovnících, pokud bylo přijato regulační opatření zaměřené na odnětí registrace či práva poskytovat služby.

Pozměňovací návrh   89

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) jsou nezbytná a přiměřená pro ochranu lidského zdraví a nejsou diskriminační nebo

a) nejsou nezbytná, nejsou přiměřená pro ochranu lidského zdraví a jsou diskriminační nebo

Odůvodnění

Tato věta uvedená v návrhu Komise je chybná. Písmeno a) uvádí výjimky, které dovolují členským státům nedodržovat obecné pravidlo: zákazy jakýchkoli omezení v uznávání jednotlivých předpisů se přijímají v případě, že předpisy na léky nejsou nezbytné a nejsou přiměřené pro ochranu lidského zdraví, nebo jsou diskriminační.

Pozměňovací návrh   90

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Uznávání předpisů vydaných v jiném členském státě nemá vliv na právo členských států na určování dávek, které se státy samy rozhodly přiznávat.

Odůvodnění

Účelem této směrnice není zrušit platnost zásady subsidiarity, která členským státům umožňuje určovat, jaké dávky chtějí přiznávat.

Pozměňovací návrh   91

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. Úhrada nákladů za jednotlivé předpisy vychází pouze z příslušných předpisů členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Otázku vzájemného uznávání lékařských předpisů je třeba objasnit ve spojení s otázkou úhrady nákladů. Je důležité, aby úhrada nákladů byla možná pouze u léčivých přípravků, které jsou součástí souboru dávek členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   92

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, je povinen uhradit náklady za léky předepsané v jiném státě pouze tehdy, hradí-li se tyto náklady ve členském státě, v němž je pacient pojištěn (např. v rámci kodexu pro poskytování náhrad nebo přesného seznamu).

Odůvodnění

Jinak by to bylo v rozporu s článkem 11.

Pozměňovací návrh   93

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů;

a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje standardizovanou šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů;

Odůvodnění

Sledování vývojových tendencí a vzorců u nežádoucích událostí nebo selhání systémů v oblasti přeshraniční péče umožní členským státům a Komisi rozpoznat některé problémy, které vyplynou z provádění této směrnice.

Pozměňovací návrh   94

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) opatření pro zajištění toho, aby léčivé přípravky předepsané v jednom členském státě a vydané v jiném členském státě byly správně označeny a aby informace o přípravku určené pro pacienta byly srozumitelné;

b) opatření pro zajištění toho, aby léčivé přípravky předepsané v jednom členském státě a vydané v jiném členském státě byly správně označeny a aby informace o přípravku určené pro pacienta byly srozumitelné; Předpisy vydané s touto šablonou Společenství musí být formulovány v souladu se systémem mezinárodních nechráněných názvů (INN);

Odůvodnění

Aby byly předpisy vystavené na formuláři Společenství srozumitelné v celé Evropě, měly by používat společný jazyk, kterým je systém mezinárodních nechráněných názvů (INN). Tento systém určuje léčivé přípravky podle jejich molekul, a nikoli podle jejich obchodních názvů, které se mohou v jednotlivých státech lišit.

Pozměňovací návrh   95

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) opatření pro vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků z uznávání předpisů stanoveného tímto článkem, pokud je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví.

c) opatření pro vyloučení zvláštních kategorií léčivých přípravků z uznávání předpisů stanoveného tímto článkem, pokud platí podmínky uvedené v odstavci 1 nebo pokud je to nezbytné k ochraně veřejného zdraví.

Odůvodnění

V zájmu jasnější formulace je žádoucí připomenout podmínky, které členským státům umožňují nezakazovat jakékoli omezení uznávání jednotlivých předpisů.

Pozměňovací návrh   96

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca) opatření zaručující, aby vydané předpisy a poskytnuté informace o předepsaných léčivých přípravcích byly přístupné občanům se zdravotním postižením.

Pozměňovací návrh   97

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 15a

Pilotní oblasti

S cílem vypracovat v budoucnu co nejúčinnější politiku v oblasti zdravotní péče určí Komise pohraniční regiony jako pilotní oblasti, kde bude možné řádně ověřovat, analyzovat a hodnotit inovační iniciativy týkající se přeshraniční zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   98

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy usnadňují rozvoj evropských referenčních sítí poskytovatelů zdravotní péče. Uvedené sítě jsou vždy přístupné novým poskytovatelům zdravotní péče, kteří si přejí zapojit se do nich, pokud tito poskytovatelé zdravotní péče splňují všechny požadované podmínky a kritéria.

1. Členské státy usnadňují rozvoj evropských referenčních sítí poskytovatelů zdravotní péče a prohlubují zkušenosti získané spoluprací v oblasti zdravotní péče v rámci evropských sdružení pro přeshraniční spolupráci. Uvedené sítě jsou vždy přístupné novým poskytovatelům zdravotní péče, kteří si přejí zapojit se do nich, pokud tito poskytovatelé zdravotní péče splňují všechny požadované podmínky a kritéria.

Odůvodnění

Evropské sdružení pro přeshraniční spolupráci (ESPS) je v oblasti přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví důležitým a již zavedeným nástrojem. Osvědčené postupy z fungování tohoto sdružení by mohly být využity k dalšímu rozvoji v oblasti působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh   99

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fa) přispívat k zajištění účinného přístupu ke zdravotní péči pro všechny, zejména s cílem potírat nerovnosti ve výsledcích zdravotní péče, a to jak mezi členskými státy, tak v rámci jednotlivých členských států;

Odůvodnění

Toto je jedním z ústředních prvků zdravotnických politik.

Pozměňovací návrh   100

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 2 – písm. f b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

fb) vytvořit databázi všech poskytovatelů zdravotní péče a informací o konkrétních specializacích, aby bylo možné sestavit seznam center excelence.

Odůvodnění

To usnadní pacientům rozhodování o tom, která nemocnice pro ně bude nejvhodnější.

Pozměňovací návrh   101

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy, které odebírají služby elektronického zdravotnictví od poskytovatelů a zdravotnických pracovníků v jiných členských státech zaručí, aby byli tito poskytovatelé a zdravotničtí pracovníci odpovídajícím způsobem regulováni a kvalifikováni a aby prostřednictvím příslušného orgánu prokázali, zda jsou způsobilí k výkonu povolání a k poskytování služeb elektronického zdravotnictví.

Pozměňovací návrh  102

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické a další doplňující údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů.

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické a další doplňující údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Členské státy rovněž sledují vývojové tendence a vzorce u nežádoucích událostí nebo selhání systémů v oblasti přeshraniční péče. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů.

Odůvodnění

Sledování vývojových tendencí a vzorců u nežádoucích událostí nebo sledování selhání systémů v oblasti přeshraniční péče umožní členským státům a Komisi rozpoznat některé problémy, které mohou vyplynout z provádění této směrnice.

Pozměňovací návrh   103

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Cílem tohoto shromažďování údajů je vyhodnotit, zda tato směrnice přispívá k mobilitě pacientů, ke kvalitě zdravotní péče obecně a k naplňování zásady přístupu pro všechny.

Odůvodnění

Je třeba zdůraznit, že vzhledem k účelu směrnice by měly získané údaje pomoci při hodnocení toho, zda směrnice splňuje svůj cíl. To by mělo být ve zprávě (podle článku 20) jedním ze zásadních bodů.

Pozměňovací návrh   104

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Shromažďování údajů ve smyslu tohoto článku je úzce provázáno se shromažďováním údajů, které zajišťuje Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků.

Odůvodnění

Úzká provázanost mezi shromažďováním údajů podle této směrnice a shromažďováním údajů podle pravidel o koordinaci systémů sociálního zabezpečení poskytne komplexnější představu o přeshraničním pohybu osob v oblasti zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   105

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a. Komise zajistí, aby byly potřebné informace shromažďovány za účelem zaznamenání přeshraničního toku pacientů a praktických lékařů, aby mohla pohotově řešit jakékoli záporné důsledky a více podpořit důsledky kladné. Komise zahrne tuto informaci do zprávy podle odstavce 1.

POSTUP

Název

Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče

Referenční údaje

KOM(2008)0414 – C6-0257/2008 – 2008/0142(COD)

Příslušný výbor

ENVI

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

2.9.2008

 

 

 

Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání

23.9.2008

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Iles Braghetto

9.9.2008

 

 

Projednání ve výboru

26.1.2009

10.2.2009

 

 

Datum přijetí

2.3.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

35

2

4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Andersson, Edit Bauer, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Jan Cremers, Richard Falbr, Joel Hasse Ferreira, Roger Helmer, Karin Jöns, Jean Lambert, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, Elisabeth Schroedter, Gabriele Stauner, Ewa Tomaszewska, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Françoise Castex, Gabriela Creţu, Donata Gottardi, Anna Ibrisagic, Rumiana Jeleva, Sepp Kusstatscher, Jamila Madeira, Viktória Mohácsi, Georgios Toussas

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Glenn Bedingfield, Herbert Bösch, Maddalena Calia, Ljudmila Novak, Gianluca Susta, Silvia-Adriana Ţicău


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (10. 3. 2009)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

Navrhovatelka(*): Bernadette Vergnaud

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Poskytování zdravotní péče bylo vyloučeno z působnosti směrnice o službách, neboť se jedná o služby obecného zájmu, které by měly být upraveny zvláštními předpisy zaručujícími bezpodmínečné dodržování zásad rovného přístupu, všeobecnosti, kvality, bezpečnosti a solidarity.

Zdraví nelze považovat za běžný produkt na vnitřním trhu; služby zdravotní péče totiž značnou měrou přispívají k hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti Evropské unie.

Proto je třeba dbát o to, aby se směrnice o právech pacientů v přeshraniční péči nestala nástrojem podpory „zdravotní turistiky“, která by vedla k faktické nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Vznikl by tak dvojrychlostní zdravotní systém, z něhož by měli prospěch pouze nejbohatší pacienti a ti, kteří budou mít lepší přístup k informacím.

Evropská unie může k mobilitě pacientů přispět podstatným způsobem v souladu se Smlouvami, které zaručují základní svobodu pohybu, a při dodržení zásady subsidiarity, která každému členskému státu přiznává právo organizovat, řídit a financovat své systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení. Zdravotnické systémy členských států jsou velmi složité, navzájem odlišné a mají mnoho specifických rysů, a proto je nutné, aby mezi státy probíhala optimální spolupráce v oblasti výzkumu a lékařských a administrativních údajů. Proto je také třeba se důkladně zamyslet nad tím, jak tato specifika uvést ve vzájemný soulad v zájmu právní jistoty pro pacienty, zdravotnické pracovníky i poskytovatele péče.

Návrh Komise ovšem řeší tuto rovnici jen z malé části – spokojuje se totiž jen s kodifikací rozhodnutí Soudního dvora. Jenže tyto rozsudky byly vyneseny právě proto, že zde prokazatelně existuje právní mezera.

Text je zcela nedostatečný a právní nejistotu ve skutečnosti neodstraňuje, ale naopak ještě zvyšuje – to platí pro základní definice (nemocniční a mimonemocniční péče, poskytování péče, přiměřená lhůta, újma...), upřesnění, kdy se použije tato směrnice a kdy stávající předpisy (1408/71 a 883/2004), i kontinuitu péče a o odpovědnost v případě případných pooperačních komplikací či o vzájemné uznávání předpisů.

Má-li být zaručeno, že výdaje na zdravotní péči budou uhrazeny a že mezi pacienty nebude vznikat nerovnost, je třeba vyjasnit pravidla pro stanovování sazeb a pro úhrady a jasně stanovit podmínky, na jejichž základě členské státy udělují předchozí souhlas.

Předchozí povolení nemá být brzdou mobility, ale je třeba je vnímat jako příležitost pro pacienty, aby se jim dostalo více informací a lepších instrukcí, jak nejúčinněji postupovat při vyhledávání vhodné zdravotní péče, a to v souladu se zásadou nediskriminace.

Kromě toho zaručuje, že budou zachovány podstatné funkce veřejné zdravotní péče, tj. sociální a teritoriální soudržnost, a nedojde k narušení finanční rovnováhy veřejných systémů sociálního zabezpečení, které jsou garantem skutečně solidární politiky v oblasti zdravotnictví.

Předchozí prohlášení u úkonů, které schválení nepodléhají, umožňuje ověřit, zda pacient obdržel před svým odjezdem všechny nezbytné informace.

Vzhledem k tomu, že dochází ke stárnutí obyvatelstva, a není tedy snadné rozlišovat mezi zdravotní a sociální oblastí, je důležité stanovit koncept dlouhodobé péče, neboť tato otázka se dotýká řady členských států.

Je zcela nezbytné uvést v soulad vztahy mobility pacientů s otázkou zdravotnických pracovníků, neboť tyto dvě strany jsou velmi úzce spjaty, pokud jde o zaručení kvality a bezpečnosti péče, a současně je třeba dbát o to, aby z demografického hlediska nedošlo v některých členských státech k nerovnostem v oblasti zdravotnictví. Je ke škodě pacientům, že otázce postavení zdravotnických pracovníků, jejich vzdělávání a uznávání odborných kvalifikací nebyla věnována dostatečná pozornost, protože se směrnice o uznávání odborných kvalifikací z roku 2005 netýká zdravotnictví.

Zdraví obyvatelstva je klíčem k hospodářskému rozvoji. EU čelí v této oblasti mnoha výzvám. Je třeba umožnit občanům lépe se informovat a léčit, aniž by se zavdával podnět ke spotřebitelskému způsobu života či zdravotnímu turismu. K právům pacientů by se měla obracet větší pozornost a zajistit jim komplexnější podporu. Přitom je nezbytné zabránit větším sociálním a územním nerovnostem a zajistit pacientům i zdravotnickým pracovníkům určitou právní jistotu. Je důležité udržovat náš systém sociální ochrany a optimalizovat a sdílet pokroky vědy. Oblast zdravotnictví je zásadní pro evropský sociální model, v rámci něhož by měl občan cítit, že mu Evropa přináší řešení, a nikoli překážky.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Tato směrnice ctí základní práva a respektuje obecné zásady práva uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Právo na přístup ke zdravotní péči a právo na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi jsou práva uznaná článkem 35 Listiny základních práv Evropské Unie. Tato směrnice musí být prováděna a uplatňována zejména s náležitým ohledem na právo na soukromý a rodinný život, ochranu osobních údajů, rovnost před zákonem, zákaz diskriminace, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces v souladu s obecnými zásadami práva stanovenými v článcích 7, 8, 20, 21, 47 listiny.

(3) Tato směrnice ctí základní práva a respektuje obecné zásady práva uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Právo na přístup ke zdravotní péči a právo na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi jsou práva uznaná článkem 35 Listiny základních práv Evropské Unie. Tato směrnice musí být prováděna a uplatňována zejména s náležitým ohledem na právo na soukromý a rodinný život, ochranu osobních údajů, rovnost před zákonem, zákaz diskriminace, základní etická rozhodnutí členských států a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces v souladu s obecnými zásadami práva stanovenými v článcích 7, 8, 20, 21, 47 listiny.

Odůvodnění

Concerns have been raised that ethically controversial medical "services" like euthanasia, DNA-testing or IVF maybe have to be financed by the Member States even if the relevant service is not allowed, or at least not financed, in the relevant Member States. For services which are clearly illegal, like euthanasia, there should be no doubt, but it may be helpful to clarify this point. In other areas, like DNA-testing, the situation is more complicated because it is not banned in any Member State but the conditions are quite different (for example obligation to do counselling before testing).

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Tato směrnice uznává a neovlivňuje svobodu každého členského státu rozhodnout, jaký typ zdravotní péče považuje za vhodný. Žádné ustanovení této směrnice nesmí být vykládáno způsobem, který by narušoval základní etická rozhodnutí členských států, především pokud se týkají ochrany práva každého člověka na život.

Odůvodnění

Concerns have been raised that ethically controversial medical "services" like euthanasia, DNA-testing or IVF maybe have to be financed by the Member States even if the relevant service is not allowed, or at least not financed, in the relevant Member States. For services which are clearly illegal, like euthanasia, there should be no doubt, but it may be helpful to clarify this point. In other areas, like DNA-testing, the situation is more complicated because it is not banned in any Member State but the conditions are quite different (for example obligation to do counselling before testing).

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b) Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie mají pacienti a poskytovatelé zdravotní péče právo se odebrat do kteréhokoliv členského státu za účelem poskytnutí zdravotní péče. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby přeshraniční pohyb pacientů a přeshraniční zdravotní péče čelily v rámci Evropské unie co nejméně překážkám.

Odůvodnění

Prioritou musí být vždy společné standardy vnitřního trhu. Přestože systémy zdravotní péče patří mezi kompetence členských států, je pohyb pacientů a pracovníků ve zdravotnictví přeshraniční, takže Evropská unie musí být v této oblasti aktivní. Zároveň nemůže být tento pohyb pacientů a pracovníků ve zdravotnictví omezován překážkami, aby bylo možné zajistit volný pohyb osob v Evropské unii.

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství zajištění mobility pacientů a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

(8) Cílem této směrnice je stanovení obecného rámce pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče ve Společenství, zajištění mobility pacientů a svobody poskytování zdravotní péče a vysoké úrovně ochrany zdraví a usnadnění poskytování přeshraniční zdravotní péče, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za určení dávek sociálního zabezpečení v souvislosti se zdravím a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní a lékařské péče a dávek sociálního zabezpečení zejména v případě nemoci.

Odůvodnění

Právní předpisy, jejichž cílem je zabývat se uplatněním práv pacientů na přeshraniční zdravotní péči, by měly jasně uznat výhody, které přeshraniční péče za určitých okolností přináší. Týká se to především vzácných onemocnění, jejichž kvalitní léčba nemusí být v určitém členském státě k dispozici.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Pro účely této směrnice pojem „přeshraniční zdravotní péče“ zahrnuje tyto formy poskytování zdravotní péče:

(10) Pro účely této směrnice se pod pojmem „přeshraniční zdravotní péče“ rozumí:

– využívání zdravotní péče v zahraničí (tj.: pacient se za účelem léčby přesune k poskytovateli zdravotní péče v jiném členském státě); to se označuje jako „mobilita pacientů“;

pacient fyzicky navštíví poskytovatele zdravotní péče v jiném členském státě, než v němž je pojištěn, aby mu tam byly poskytnuty zdravotní služby; to se označuje jako „mobilita pacientů“;

přeshraniční poskytování zdravotní péče (tj.: dodání služby z území jednoho členského státu na území druhého); jedná se například o služby telemedicíny, diagnostiku a vydávání předpisů na dálku, laboratorní služby;

zdravotní služby se virtuálně nebo jinak přemístí přes hranice: pacient se fyzicky nepřemístí do jiného členského státu, přesto mu bude poskytnuta zdravotní péče z jiného členského státu, než ve kterém je pojištěn; jedná se například o služby telechirurgie, lékařské konzultace, vydávání předpisů a poskytování laboratorních služeb na dálku, což se označuje jako „telemedicína“;

– trvalá přítomnost poskytovatele zdravotní péče (tj.: usazení poskytovatele zdravotní péče v jiném členském státě); a

– trvalá přítomnost poskytovatele zdravotní péče (tj. usazení poskytovatele zdravotní péče v jiném členském státě);

– dočasná přítomnost osob (tj. mobilita zdravotnických pracovníků, například dočasný přesun do členského státu pacienta za účelem poskytnutí služeb).

– dočasná přítomnost osob (tj. mobilita zdravotnických pracovníků, například dočasný přesun do členského státu pacienta za účelem poskytnutí služeb);

 

– nákup zdravotnického zboží v jiném členském státě, než ve kterém je pacient pojištěn, jako například zdravotnických prostředků a léků; k tomu není nutně zapotřebí, aby se pacient fyzicky přemístil do jiného členského státu, než ve kterém je pojištěn;

Odůvodnění

První část pozměňovacího návrhu by měla být lépe formulována. V druhé části se hovoří o nákupu zdravotnického zboží, které bylo mimo jiné předmětem rozsudku v případu Decker. Ve směrnici, jejímž účelem je kodifikovat rozsudky Kohll a Decker, musí být toto zboží zmíněno.

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Jak uznaly členské státy v Závěrech Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie, existuje soubor zásad činnosti sdílených zdravotnickými systémy po celém Společenství. Mezi tyto zásady činnosti patří kvalita, bezpečnost, péče založená na důkazech a etice, zapojení pacientů, náprava, základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů a důvěrnost. Pacienti, zdravotničtí pracovníci a orgány odpovědné za zdravotnické systémy musí být schopni spoléhat se na to, že tyto společně sdílené zásady jsou respektovány a že je zaručeno jejich provádění v celém Společenství. Proto je vhodné požadovat, aby za zaručení dodržování uvedených zásad činnosti byly zodpovědné orgány členského státu, na jehož území je zdravotní péče poskytována. To je nezbytné pro docílení důvěry pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která je nutná k zajištění mobility pacientů a volného poskytování zdravotní péče na vnitřním trhu i vysoké úrovně ochrany zdraví.

(11) Jak uznaly členské státy v Závěrech Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie, existuje soubor zásad činnosti sdílených zdravotnickými systémy po celém Společenství. Mezi tyto zásady činnosti patří kvalita, bezpečnost, péče založená na důkazech a etice, zapojení pacientů, náprava, základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů a důvěrnost. Pacienti, zdravotničtí pracovníci a orgány odpovědné za zdravotnické systémy musí být schopni spoléhat se na to, že tyto společně sdílené zásady jsou respektovány a že je zaručeno jejich provádění v celém Společenství. Proto je vhodné požadovat, aby za zaručení dodržování uvedených zásad činnosti byly zodpovědné orgány členského státu, na jehož území je zdravotní péče poskytována. To je nezbytné pro docílení důvěry pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která je nutná k zajištění mobility pacientů a volného poskytování zdravotní péče na vnitřním trhu i vysoké úrovně ochrany zdraví. S ohledem na tyto obecné hodnoty se nicméně připouští, že členské státy přijmou z etických důvodů odlišná rozhodnutí týkající se dostupnosti některých druhů léčby a konkrétních podmínek přístupu. Touto směrnicí není dotčena etická různorodost. Členským státům se neukládá povinnost zpřístupnit na svém území jakoukoli léčbu nebo služby nebo proplácet náklady na tuto léčbu (provedenou v jiném členském státě), která není v souladu s vnitrostátními zákony, předpisy nebo etickými kodexy zdravotnických profesí.

Odůvodnění

Concerns have been raised that ethically controversial medical "services" like euthanasia, DNA-testing or IVF maybe have to be financed by the Member States even if the relevant service is not allowed, or at least not financed, in the relevant Member States. For services which are clearly illegal, like euthanasia, there should be no doubt, but it may be helpful to clarify this point. In other areas, like DNA-testing, the situation is more complicated because it is not banned in any Member State but the conditions are quite different, for example obligation to do counselling before testing is necessary in one Member State and not in the other.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Právo na náhradu nákladů na zdravotní péči, která byla poskytnuta v jiném členském státě, ze zákonného systému sociálního zabezpečení pacientů jako pojištěných osob bylo uznáno několika rozsudky Soudního dvora. Soudní dvůr se usnesl na tom, že ustanovení Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb, zahrnují svobodu příjemců zdravotní péče, včetně osob, které potřebují léčení, odebrat se do jiného členského státu, aby tam léčení podstoupili. Totéž platí pro příjemce zdravotní péče, kteří vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě jiným způsobem, například prostřednictvím služeb elektronického zdravotnictví. Právní předpisy Společenství nezasahují do pravomoci členských států organizovat své zdravotnické systémy a systémy sociálního zabezpečení, ale členské státy musí při výkonu uvedených pravomocí zajistit soulad s právními předpisy Společenství, zejména s ustanoveními Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb. Uvedená ustanovení zakazují členským státům zavádět nebo zachovávat neoprávněná omezení výkonu uvedené svobody ve zdravotnictví.

(18) Právo na náhradu nákladů na zdravotní péči, která byla poskytnuta v jiném členském státě, nebo na zdravotnické zboží, které bylo zakoupeno v jiném členském státě, ze zákonného systému sociálního zabezpečení pacientů jako pojištěných osob bylo uznáno několika rozsudky Soudního dvora. Soudní dvůr se usnesl na tom, že ustanovení Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb a zboží zahrnují svobodu pacientů vědomě využívat zdravotní péči a vědomě kupovat zdravotnické zboží v jiném členském státě. Totéž platí pro příjemce zdravotní péče, kteří chtějí využívat zdravotní péči prostřednictvím telemedicíny, která je poskytována z jiného členského státu, než kde jsou pojištěni. Právní předpisy Společenství nezasahují do pravomoci členských států organizovat své zdravotnické systémy a systémy sociálního zabezpečení, ale členské státy musí při výkonu uvedených pravomocí zajistit soulad s právními předpisy Společenství, zejména s ustanoveními Smlouvy, která se týkají volného pohybu služeb a zboží. Uvedená ustanovení zakazují členským státům zavádět nebo zachovávat neoprávněná omezení uvedených svobod.

Odůvodnění

Toto odůvodnění se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Dále je toto odůvodnění lépe formulováno.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Je vhodné požadovat, aby i pacientům, kteří odcházejí za účelem využití zdravotní péče do jiného členského státu za jiných okolností, než jsou ty, které předpokládají ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení stanovené nařízením (EHS) č. 1408/71, bylo umožněno využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu služeb v souladu se Smlouvou a ustanoveními této směrnice. Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na uvedenou zdravotní péči přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za tutéž nebo podobnou zdravotní péči v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to pro pacienta výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

(21) Je vhodné požadovat, aby i pacientům, kteří odcházejí za účelem využití zdravotní péče do jiného členského státu za jiných okolností, než jsou ty, které předpokládají ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení stanovené nařízením (EHS) č. 1408/71, bylo umožněno využívat výhod plynoucích ze zásady volného pohybu služeb a zboží v souladu se Smlouvou a ustanoveními této směrnice. Pacientům by mělo být zaručeno převzetí nákladů na uvedenou zdravotní péči a zboží přinejmenším v té výši, která by byla uhrazena za tutéž nebo podobnou zdravotní péči nebo podobné zboží v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Přitom se plně uznává odpovědnost členských států za určení rozsahu zdravotního pojištění dostupného jejich občanům a zabraňuje se tím významnému vlivu na financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Členské státy přesto mohou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů umožnit náhradu nákladů na léčbu podle sazeb platných v členském státě, v němž byla léčba provedena, pokud je to pro pacienta výhodnější. To může nastat zejména v případě léčby, která je poskytována v rámci evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice.

Odůvodnění

Směrnice se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Mimoto je tento bod odůvodnění lépe formulován.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě finanční zisk, a proto by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečné náklady na využitou péči.

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě nebo ze zdravotnického zboží koupeného v jiném členském státě finanční zisk. Z tohoto důvodu by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečně vzniklé náklady.

Odůvodnění

Směrnice se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Mimoto je tento bod odůvodnění lépe formulován.

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Cílem této směrnice rovněž není zřídit nárok na náhradu nákladů na léčbu v jiném členském státě, pokud tato léčba nepatří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn. Tato směrnice také nebrání členským státům v tom, aby rozšířily své systémy věcných dávek na zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě na základě ustanovení této směrnice.

(25) Cílem této směrnice rovněž není zřídit nárok na náhradu nákladů na léčbu nebo na nákup zboží v jiném členském státě, pokud tato léčba nebo toto zboží nepatří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn. Tato směrnice také nebrání členským státům v tom, aby na základě ustanovení této směrnice rozšířily své systémy věcných dávek na zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě nebo zboží zakoupené v jiném členském státě.

Odůvodnění

Směrnice se týká nejen poskytování služeb, ale také nákupu zboží v rámci přeshraniční zdravotní péče. Mimoto je tento bod odůvodnění lépe formulován.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Tato směrnice rovněž stanoví právo pacienta obdržet jakýkoli léčivý přípravek registrovaný pro prodej v členském státě, ve kterém je zdravotní péče poskytnuta, i v případě, že léčivý přípravek není schválen pro prodej v členském státě, v němž je pacient pojištěn, pokud je nezbytnou součástí účinné léčby v jiném členském státě.

(27) Tato směrnice rovněž stanoví právo pacienta obdržet jakýkoli léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek registrovaný pro prodej v členském státě, ve kterém je poskytnuta léčba, i v případě, že léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek není schválen pro prodej v členském státě, v němž je pacient pojištěn, pokud je nezbytnou součástí právě této účinné léčby pacienta v jiném členském státě.

Odůvodnění

Tato směrnice by se z důvodu právní jistoty a praktických účinků na poskytování léčivých přípravků neměla odchýlit od zásady stanovené v článku 6 směrnice 2001/83/ES, podle níž lze prodávat pouze léčivé přípravky registrované pro prodej v daném členském státě.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29) Veškerá zdravotní péče, která není na základě ustanovení této směrnice považována za nemocniční péči, by měla být považována za mimonemocniční péči. S ohledem na judikaturu Soudního dvora o volném pohybu služeb není vhodné stanovit požadavek předchozího povolení pro náhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, které má uhradit zákonný systém sociálního zabezpečení členského státu, v němž je pacient pojištěn. Pokud náhrada nákladů na tuto péči nepřekročí limit krytí zaručený systémem zdravotního pojištění členského státu, v němž je pacient pojištěn, neexistence požadavku předchozího povolení nenaruší finanční rovnováhu systémů sociálního zabezpečení.

(29) Veškerá zdravotní péče, která není na základě ustanovení této směrnice a právních předpisů členského státu, v němž je pacient pojištěn, považována za nemocniční péči, by měla být považována za mimonemocniční péči. S ohledem na judikaturu Soudního dvora o volném pohybu služeb není vhodné stanovit požadavek předchozího povolení pro náhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, které má uhradit zákonný systém sociálního zabezpečení členského státu, v němž je pacient pojištěn. Systém předchozího prohlášení v případě mimonemocniční péče by měl zaručit, že pacient před odjezdem obdrží veškeré nezbytné informace. Tento systém však nesmí nijak zpochybnit zásadu automatického povolení mimonemocniční péče.

Odůvodnění

Souběžně se systémem předchozího povolování nemocniční a specializované péče, který může zavést členský stát, v němž je pacient pojištěn, lze zřídit i systém předchozího prohlášení. V rámci tohoto postupu nemůže členský stát, v němž je pacient pojištěn, odmítnout hradit náklady, neboť jeho smyslem je pouze ujistit se, že pacient před svým odjezdem obdržel veškeré nezbytné informace.

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a) Předchozí povolení lze odmítnout pouze nestranným a transparentním postupem. Vnitrostátní pravidla pro podání žádosti o udělení povolení a důvody, na jejichž základě je možné žádost zamítnout, by měly být sděleny předem. Žádost by měla být odmítnuta pouze tam, kde je to nezbytné a přiměřené s ohledem na cíle systému předchozího povolování.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Členské státy by měly rozhodnout o podobě uvedených vnitrostátních kontaktních míst i o jejich počtu. Vnitrostátní kontaktní místa mohou být začleněna do rámce stávajících informačních center nebo stavět na jejich činnostech, pokud je jasně uvedeno, že se jedná zároveň o vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči. Vnitrostátní kontaktní místa by měla být vhodně vybavena na to, aby mohla poskytovat informace o hlavních aspektech přeshraniční zdravotní péče a aby mohla pacientům v případě potřeby poskytnout praktickou pomoc. Komise by měla s členskými státy spolupracovat, aby se zjednodušila spolupráce v otázce vnitrostátních kontaktních míst pro přeshraniční zdravotní péči a aby byly příslušné informace zpřístupněny i na úrovni Společenství, například prostřednictvím evropského portálu o zdraví. Existence vnitrostátních kontaktních míst by neměla členským státům bránit ve zřízení jiných souvisejících kontaktních míst na regionální nebo místní úrovni s ohledem na konkrétní organizaci jejich systémů zdravotní péče.

(36) Členské státy by měly rozhodnout o podobě uvedených vnitrostátních kontaktních míst i o jejich počtu. Vnitrostátní kontaktní místa mohou být začleněna do rámce stávajících informačních center nebo stavět na jejich činnostech, pokud je jasně uvedeno, že se jedná zároveň o vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči. Vnitrostátní kontaktní místa by měla být vhodně vybavena na to, aby mohla poskytovat informace o hlavních aspektech přeshraniční zdravotní péče a aby mohla pacientům v případě potřeby poskytnout praktickou pomoc. Kontaktní místa by neměla poskytovat právní poradenství v jednotlivých případech. Komise by měla s členskými státy spolupracovat, aby se zjednodušila spolupráce v otázce vnitrostátních kontaktních míst pro přeshraniční zdravotní péči a aby byly příslušné informace zpřístupněny i na úrovni Společenství, například prostřednictvím evropského portálu o zdraví. Existence vnitrostátních kontaktních míst by neměla členským státům bránit ve zřízení jiných souvisejících kontaktních míst na regionální nebo místní úrovni s ohledem na konkrétní organizaci jejich systémů zdravotní péče. Kontaktní místa mohou být proto součástí příslušných profesních organizací, které členské státy tímto úkolem pověří, nebo součástí správních orgánů.

Odůvodnění

Zapojením profesních organizací do zdravotnictví by se předešlo riziku zdvojování struktur a s tím spojených nákladů, neboť tyto orgány jsou uvedenými informačními úkoly pověřeny částečně již dnes. Kontaktní místa by navíc měla možnost využívat odborných znalostí daných profesních organizací. Právní poradenství v jednotlivých případech by překračovalo kompetence kontaktních míst a vedlo by k problémům s ručením.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(38a) Komise by měla rozvíjet vzájemné poskytování pomoci mezi vnitrostátními orgány kontroly kvality, podporovat dobrovolnou certifikaci činností a osvědčení o kvalitě, napomáhat spolupráci profesních organizací a podpořit rozvoj etických kodexů poskytovatelů služeb.

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39) Pokud byly léčivé přípravky v domovském členském státě pacienta povoleny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a byly předepsány v jiném státě pro individuálně jmenovaného pacienta, mělo by být v zásadě umožněno, aby byly tyto předpisy z lékařského hlediska uznány a použity v domovském státě pacienta. Odstraněním regulativních a administrativních překážek, které brání tomuto uznávání, není dotčena potřeba příslušného souhlasu pacientova ošetřujícího lékaře nebo farmaceuta v každém jednotlivém případě, pokud je odůvodněna ochranou lidského zdraví a je nezbytná a přiměřená pro uvedený cíl. Tímto lékařským uznáním by nemělo být dotčeno ani rozhodnutí členského státu, v němž je pacient pojištěn, o zařazení tohoto léčivého přípravku do dávek, na něž se vztahuje systém sociálního zabezpečení pacienta. Provádění zásady uznávání bude zjednodušeno přijetím opatření nutných k ochraně bezpečnosti pacienta a k zamezení zneužívání nebo záměně léčivých přípravků.

(39) Pokud byly léčivé přípravky v domovském členském státě pacienta povoleny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a byly předepsány v jiném státě pro individuálně jmenovaného pacienta, mělo by být v zásadě umožněno, aby byly tyto předpisy z lékařského hlediska nebo v lékárnách uznány a použity v domovském státě pacienta. Odstraněním regulativních a administrativních překážek, které brání tomuto uznávání, není dotčena potřeba příslušného souhlasu pacientova ošetřujícího lékaře nebo farmaceuta v každém jednotlivém případě, pokud je odůvodněna ochranou lidského zdraví a je nezbytná a přiměřená pro uvedený cíl. Tímto uznáním by nemělo být dotčeno ani rozhodnutí členského státu, v němž je pacient pojištěn, o zařazení tohoto léčivého přípravku do dávek, na něž se vztahuje systém sociálního zabezpečení pacienta, a bez ohledu na platnost vnitrostátních cenových a doplatkových předpisů. Provádění zásady uznávání bude zjednodušeno přijetím opatření nutných k ochraně bezpečnosti pacienta a k zamezení zneužívání nebo záměně léčivých přípravků.

Odůvodnění

Při uznávání předpisů nejde pouze o lékařské uznání, nýbrž o uznání při výdeji lékařských přípravků lékárníkem.

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(39a) Evropská komise by měla připravit studii proveditelnosti systému referenčních hodnot EU týkajících se kvality zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění (40)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40) Evropské referenční sítě by měly poskytovat zdravotní péči všem pacientům, jejichž stav vyžaduje zvláštní soustředění zdrojů nebo odborných znalostí, aby byla zajištěna cenově dostupná, vysoce kvalitní a úsporná zdravotní péče, a mohly by být rovněž koordinačním orgánem pro lékařskou přípravu a výzkum, šíření informací a hodnocení. Měl by být zřízen mechanismus pro identifikaci a rozvoj evropských referenčních sítí, aby byl na evropské úrovni zajištěn rovný přístup ke sdílení odborných znalostí na vysoké úrovni v dané lékařské oblasti jak pro všechny pacienty, tak pro zdravotnické pracovníky.

(40) Evropské referenční sítě by měly poskytovat zdravotní péči všem pacientům, jejichž stav vyžaduje zvláštní soustředění zdrojů nebo odborných znalostí, aby byla zajištěna cenově dostupná, vysoce kvalitní a úsporná zdravotní péče, a mohly by být rovněž koordinačním orgánem pro lékařskou přípravu a výzkum, šíření informací a hodnocení. Měl by být zřízen mechanismus pro identifikaci a rozvoj evropských referenčních sítí, aby byl na evropské úrovni zajištěn rovný přístup ke sdílení odborných znalostí na vysoké úrovni v dané lékařské oblasti jak pro všechny pacienty, tak pro zdravotnické pracovníky. Spojením institucionálního rámce referenčních sítí a centrálních kontaktních míst v jednotlivých členských státech podle bodu odůvodnění 34 by se mělo dosáhnout významné součinnosti.

Odůvodnění

Spojení infrastruktury koordinující kontaktní místa přeshraniční zdravotní péče a referenční sítě do jediné instituce v rámci každého členského státu přinese pacientům dvojí zisk.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43) Neustálý pokrok lékařské vědy a zdravotnických technologií představuje pro zdravotnické systémy členských států nové možnosti i výzvy. Spolupráce na hodnocení nových zdravotnických technologií může být pro členské státy prospěšná z hlediska úspor z rozsahu, může zamezit vynakládání dvojího úsilí a poskytnout lepší informační základnu pro co nejlepší využití nových technologií k zajištění bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péče. Spolupráce bude prospěšná i pro vnitřní trh tím, že v maximální míře zvýší rychlost a rozsah šíření inovací v oblasti lékařské vědy a zdravotnických technologií. Tato spolupráce vyžaduje udržitelné systémy, jejichž součástí budou všechny příslušné orgány všech členských států a jejichž základem budou stávající pilotní projekty.

(43) Neustálý pokrok lékařské vědy a zdravotnických technologií představuje pro zdravotnické systémy členských států nové možnosti i výzvy. Spolupráce na hodnocení nových zdravotnických technologií může být pro členské státy prospěšná z hlediska úspor z rozsahu, může zamezit vynakládání dvojího úsilí a poskytnout lepší informační základnu pro co nejlepší využití nových technologií k zajištění bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péče. Spolupráce může být prospěšná i pro vnitřní trh tím, že v maximální míře zvýší rychlost a rozsah šíření inovací v oblasti lékařské vědy a zdravotnických technologií. Tato spolupráce vyžaduje udržitelné systémy, jejichž součástí budou všechny zainteresované strany včetně zdravotnických pracovníků, zástupců pacientů a výrobců a dále orgány všech členských států a jejichž základem budou stávající pilotní projekty.

 

Tato spolupráce se musí navíc opírat i o racionální zásady řádné správy věcí veřejných, jako je transparentnost, otevřenost, objektivnost a spravedlivost postupů, jež reagují na potřeby, preference a očekávání pacientů. Komise by měla zajistit, že se orgány zajišťující hodnocení zdravotnických technologií budou moci do těchto sítí zapojit pouze tehdy, dodržují-li tyto zásady.

Odůvodnění

Zdravotnické systémy a proces hodnocení zdravotnických technologií by měly být otevřené a měli by se do nich zapojit všichni zúčastnění. Proces hodnocení by měl zahrnout i názory, zkušenosti a poznatky pacientů, aby se dosáhlo lepšího zhodnocení zisků, nákladů a rizik. Zapojit by se měli i lékaři, zdravotničtí pracovníci, pracovníci výzkumu a průmyslu. Stanoviska zúčastněných subjektů musí být zastoupena ve fázi rozhodování při procesu hodnocení zdravotnických technologií. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k článku 17.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Touto směrnicí se stanoví obecný rámec pro poskytování bezpečné, vysoce kvalitní a účinné přeshraniční zdravotní péče.

Touto směrnicí se stanoví obecný rámec pro přístup občanů EU k bezpečné, vysoce kvalitní a účinné zdravotní péči za spravedlivých podmínek a stanoví mechanismy spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdraví, přičemž respektuje vnitrostátní pravomoci v oblasti organizace a poskytování zdravotní péče. Jejím cílem je zlepšit dostupnost, kvalitu a efektivitu systémů zdravotní péče v členských státech a zvýšit právní jistotu občanů, pokud jde o hrazení nákladů zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě.

Odůvodnění

Současná směrnice, která se soustředí na mobilitu pacientů, by mohla být považována za výhodnou pro občany s určitým profilem (s vysokou kupní silou, informovaných, se znalostí jazyků), ale taková je jen menšina.

Navrhujeme, aby se návrh nesoustředil pouze na řešení mobility pacientů (která se dotýká pouze menšiny), ale aby se zaměřil na zlepšení kvality a bezpečnosti péče a na spolupráci mezi členskými státy, tedy na otázky, které budou prospěšné pro všechny občany.

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá.

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče v jiném členském státě než v tom, ve kterém pacient bydlí nebo je pojištěn, a to bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá.

 

Účelem této směrnice je zlepšit přístup k využívání přeshraniční zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

2. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství a  pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

Odůvodnění

Je třeba explicitně formulovat, že pokud nařízení 1408/71 (směrnice 883/2004) není v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství, má tato judikatura přednost. Veškeré směrnice týkající se úhrad a podmínek zdravotní péče, registrace a kontroly léčivých přípravků, ochrany osobních údajů a další směrnice mají přednost před touto směrnicí, pokud nejsou v rozporu s judikaturou Soudního dvora, což explicitně definuje 2.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnická služba poskytovaná zdravotnickým pracovníkem při výkonu jeho povolání nebo pod jeho dohledem a bez ohledu na to, jakým způsobem je na vnitrostátní úrovni organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá;

a) „zdravotní péčí“ se rozumí zdravotnické služby nebo zboží, zejména lékařské nebo farmaceutické výkony a léčivé prostředky nebo lékařské produkty, poskytované nebo předepisované zdravotnickým pracovníkem při výkonu jeho povolání nebo pod jeho dohledem a bez ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby a zboží na vnitrostátní úrovni organizovány, poskytovány a financovány, nebo zda jsou veřejné či soukromé;

Odůvodnění

Výdej léků spadá do volného pohybu zboží. Lékárníci však pouze nedistribuují léky, nýbrž poskytují mnohem více: svým pacientům radí a poskytují jim i určitou péči. Navíc léčivé přípravky, které vydávají, doplňují lékařskou péči, a představují tak podstatnou součást zdravotní péče. Jejich činnost by tudíž měla v plné míře spadat do oblasti působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa) „údaji o zdravotním stavu“ se rozumí veškeré informace o fyzickém nebo duševním zdraví osoby, které mohou zahrnovat: a) informace o evidenci osoby pro účely poskytování zdravotní péče; b) informace o platbách nebo způsobilosti dané osoby ke zdravotní péči; c) číslo, symbol nebo údaj přidělený osobě pro její jednoznačnou identifikaci pro zdravotnické účely; d) jakékoliv informace o dané osobě shromážděné během poskytování zdravotních služeb této osobě; e) informace získané během testování nebo prohlídky části těla nebo tělesných látek; f) identifikace osoby (zdravotního pracovníka), poskytující dané osobě zdravotní péči;

Odůvodnění

Dle doporučení evropského inspektora ochrany údajů by definice údajů o zdravotním stavu měla být co nejširší. Jde o definici normy ISO 27799.

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) „zdravotnickým pracovníkem“ se rozumí lékař nebo zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči nebo zubní lékař nebo porodní asistentka nebo farmaceut ve smyslu definice směrnice 2005/36/ES nebo jiný pracovník provádějící takové činnosti ve zdravotnictví, které jsou vyhrazeny pro regulované povolání ve smyslu definice čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES;

d) „zdravotnickým pracovníkem“ se rozumí lékař nebo zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči nebo zubní lékař nebo porodní asistentka nebo farmaceut ve smyslu definice směrnice 2005/36/ES nebo jiný pracovník provádějící takové činnosti ve zdravotnictví, které jsou vyhrazeny pro regulované povolání ve smyslu definice čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, nebo osoba legálně provádějící činnost v oblasti zdravotní péče v členském státě, v němž je léčba poskytována.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je v souladu s oblastí působnosti směrnice (zdravotnické služby a produkty).

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) „členským státem, v němž je pacient pojištěn“ se rozumí členský stát, v němž je pacient pojištěnou osobou;

h) „členským státem, v němž je pacient pojištěn“, se rozumí členský stát, v němž je pacient účastníkem sociálního zabezpečení v souladu s pravidly pro koordinaci podle nařízení č. 1408/71;

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) „členským státem, v němž je léčba poskytována“ se rozumí členský stát, na jehož území je přeshraniční zdravotní péče skutečně poskytována;

i) „členským státem, v němž je léčba poskytována“ se rozumí členský stát, na jehož území nebo z nějž je přeshraniční zdravotní péče skutečně poskytována;

Odůvodnění

-          definice „členský stát, na jehož území je přeshraniční zdravotní péče poskytována“: „nebo z nějž“ je vloženo pro upřesnění, že do tohoto pojmu je zahrnuta také telemedicína.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia) „zdravotnickým prostředkem“ se rozumí zdravotnický prostředek ve smyslu směrnice 93/42/EHS nebo směrnice 90/385/EHS nebo směrnice 98/7/ES;

Odůvodnění

Nákup zboží, které patří do oblasti zdravotní péče (jako např. zdravotnické prostředky), byl předmětem rozhodnutí soudu v případě Decker (zde byly zdravotnickým prostředkem brýle). Do směrnice, která má kodifikovat právě rozhodnutí v případech Kohll a Decker, musí být proto zahrnut.

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib) „zbožím, které patří do oblasti zdravotní péče“, se rozumí zboží, které se užívá k zachování nebo zlepšení zdravotního stavu určité osoby, jako jsou zdravotnické prostředky a léčiva;

Odůvodnění

Nákup zboží, které patří do oblasti zdravotní péče (jako např. zdravotnické prostředky), byl předmětem rozhodnutí soudu v případě Decker (zde byly zdravotnickým prostředkem brýle). Do směrnice, která má kodifikovat právě rozhodnutí v případech Kohll a Decker, musí být proto zahrnut.

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 5 - název a odst. 1 a písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Oblasti odpovědnosti orgánů členského státu, v němž je léčba poskytována

Oblasti odpovědnosti orgánů členských států

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost, na zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

1. Členské státy, v nichž je léčba poskytována, jsou odpovědné za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. S ohledem na tuto skutečnost a na základě zásad všeobecnosti, geografické a finanční dostupnosti kvalitní péče, efektivity a účelnosti, kontinuity, spravedlnosti a solidarity stanoví tyto státy jasné normy kvality a bezpečnosti pro zdravotní péči poskytovanou na jejich území a zajistí:

a) aby fungovaly mechanismy pro zajištění toho, aby bylo poskytovatelům zdravotní péče umožněno splnit tyto normy s přihlédnutím k poznatkům mezinárodní lékařské vědy a k zásadám obecně uznávané dobré lékařské praxe;

a) aby fungovaly mechanismy zajišťující vysoce kvalitní systematické vzdělávání a odbornou přípravu pro zdravotnické pracovníky, aby bylo zajištěno, že poskytovatelé zdravotní péče budou schopni splnit tyto normy s přihlédnutím k poznatkům mezinárodní lékařské vědy a k zásadám obecně uznávané dobré lékařské praxe;

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) aby se pravidelně sledovalo, zda poskytovatelé zdravotní péče používají tyto normy v praxi, a aby byla přijata opravná opatření, pokud příslušné normy nesplňují, s přihlédnutím k pokroku v lékařské vědě a zdravotnických technologiích;

b) aby zdravotní péče podle odstavce 1 byla poskytována v souladu s normami a pokyny pro zajištění kvality a bezpečnosti stanovenými členským státem, v němž je léčba poskytována,zároveň bylo zajištěno:

 

(i) aby pacientům a poskytovatelům zdravotní péče z jiných členských států byly poskytnuty informace o těchto normách a pokynech, včetně ustanovení o dohledu, a to mimo jiné elektronickou cestou;

 

(ii) aby pacientům a poskytovatelům zdravotní péče z jiných členských států byly poskytnuty informace o dostupných možnostech léčby, dostupnosti poskytované zdravotní péče, jejích průměrných či popřípadě závazných cenách a podrobné údaje o pravidlech pojistného krytí nebo jiných způsobech osobní či kolektivní ochrany ve vztahu k profesní odpovědnosti poskytovatele zdravotní péče;

Odůvodnění

Ustanovení článku 11 by měla být začleněna do článku 5, neboť upravují stejnou problematiku. Může být zváženo vypuštění článku 11.

Z důvodu subsidiarity a proporcionality by definice norem kvality a bezpečnosti měla být považována za záležitost týkající se výlučně prováděcích předpisů.

Pacienti a poskytovatelé péče musí být informováni o normách kvality a bezpečnosti členských států. Pacienti musí být také informováni o alternativách léčby, aby se mohli rozhodnout.

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o dostupnosti, cenách a výsledcích poskytované zdravotní péče, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

c) aby poskytovatelé zdravotní péče poskytovali pacientům všechny příslušné informace, zejména o různých možnostech léčby, dostupnosti, cenách, osvědčeních o kvalitě a rizicích spojených s poskytovanou zdravotní péčí, a informace o podrobnostech jejich pojistného krytí nebo jiných způsobů osobní či kolektivní ochrany profesní odpovědnosti, a tak jim umožnili informovaně se rozhodnout;

Odůvodnění

Pacienti musí být informováni o různých alternativách léčby, aby se mohli informovaně rozhodnout.

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) aby pacienti měli k dispozici prostředky k podání stížnosti a aby jim byly zaručeny opravné prostředky a náhrada v případě, že v důsledku zdravotní péče, která jim byla poskytnuta, utrpěli újmu;

vypouští se

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) aby pro léčbu poskytovanou na jejich území fungovaly systémy pojištění profesní odpovědnosti nebo záruky nebo podobná ujednání, která jsou rovnocenná nebo v zásadě srovnatelná, pokud jde o jejich účel, a která jsou přiměřená povaze a rozsahu rizika;

e) aby pro léčbu poskytovanou na daném území fungovaly systémy pojištění profesní odpovědnosti nebo záruky nebo podobná ujednání, která jsou rovnocenná nebo v zásadě srovnatelná, pokud jde o jejich účel, a která jsou přiměřená povaze a rozsahu rizika;

 

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Čl. 5 - název a odst. 1 – písm. f a g a odst. 1a a 1b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) aby bylo chráněno základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů v souladu s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádějí ustanovení Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES;

f) aby v rámci práva na kontinuitu péče byly předávány relevantní zdravotní údaje týkající se pacienta. Přitom musí být chráněno základní právo na soukromí při zpracování osobních údajů v souladu s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádějí ustanovení Společenství o ochraně osobních údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES;

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována.

g) aby pacienti z jiných členských států měli nárok na stejné zacházení jako příslušníci členského státu, v němž je léčba poskytována, včetně ochrany před diskriminací stanovenou v právu Společenství a v platných vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž je léčba poskytována;

 

ga) aby bylo soustavně vyvíjeno úsilí o zlepšování norem v souladu se závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie* a s ohledem na pokrok v mezinárodní lékařské vědě a na všeobecně uznávané osvědčené postupy a nové technologie v oblasti zdravotní péče;

 

gb) aby veřejné orgány členského státu, v němž je poskytována léčba, na základě údajů shromážděných podle článku 18 pravidelně kontrolovaly dostupnost, kvalitu a stav financování zdravotnického systému a aby pravidelně přijímaly vhodná opatření v zájmu zachování úrovně veřejného zdraví a finanční rovnováhy systémů sociálního zabezpečení;

 

gc) aby nebylo na základě této směrnice vyžadováno po poskytovatelích zdravotní péče, aby přijímali k plánované léčbě nebo přednostně pacienty z jiných členských států na úkor jiných pacientů, kteří potřebují podobnou zdravotní péči a kteří by tím byli poškozeni, zvláště prodloužením čekací lhůty na léčbu.

 

gd) aby bylo zaručeno právo na písemný nebo elektronický spis, s důrazem na kontinuitu péče;

 

ge) aby kalkulace nákladů za zdravotní péči poskytovanou pacientům z jiných členských států odpovídala skutečným průměrným nákladům účtovaným pacientům či jejich zdravotním pojišťovnám v členském státě, v němž je léčba poskytována;

 

1a. V zájmu zajištění co nejvyšší bezpečnosti pacientů zajistí členský stát, v němž je péče poskytována, a členský stát, v němž je pacient pojištěn, aby:

 

a) pacienti mohli podat stížnost, a to zejména evropskému ombudsmanovi, který se bude zabývat stížnostmi pacientů týkajících se předchozího povolení, kvality léčby a plateb, a aby pacienti měli zaručeny opravné prostředky a náhradu, pokud při poskytnutí přeshraniční zdravotní péče utrpí újmu;

 

b) byly zveřejněny jakostní a bezpečnostní normy členského státu, v němž je péče poskytována, a to formou, která je pro občany srozumitelná a přístupná;

 

c) aby existovalo právo na kontinuitu péče, zajištěné zejména díky předávání relevantních lékařských údajů týkajících se pacienta, přičemž musí být dodržena ustanovení odst. 1 písm. e) a článku 13, a aby pacienti, kterým byla poskytnuta léčba, byli v zájmu kontinuity péče oprávněni získat písemný nebo elektronický záznam o této léčbě a o případných lékařských doporučeních;

 

d) členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistil úhradu nákladů ve stejné výši, jaká je stanovena pro péči poskytovanou na jeho vlastním území, pokud v důsledku zdravotní péče poskytnuté v zahraničí došlo ke komplikacím nebo pokud je nezbytný zvláštní lékařský dohled;

 

e) aby si členské státy aktivně a bez odkladu vyměňovaly informace o poskytovatelích zdravotní péče nebo zdravotnických pracovnících, pokud bylo přijato regulační opatření, které ruší jejich registraci nebo jim odnímá právo poskytovat služby;

 

1b. v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 a s ohledem na platné technické normy v této oblasti přijme Komise opatření k dosažení společné úrovně ochrany zdravotních údajů na vnitrostátní úrovni.

 

Úř. věst. C 146, 22.6.2006, s. 1.

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Do té míry, která je nezbytná pro zjednodušení poskytování přeshraniční zdravotní péče, a na základě vysoké úrovně ochrany zdraví Komise ve spolupráci s členskými státy vytvoří pokyny pro zjednodušení provádění odstavce 1.

3. Do té míry, která je nezbytná pro zjednodušení poskytování přeshraniční zdravotní péče, a na základě vysoké úrovně ochrany zdraví Komise ve spolupráci s členskými státy vytvoří návrhy pro zjednodušení provádění odstavce 1. Tyto pokyny pomohou členským státům stanovit jednoznačná kritéria kvality a bezpečnosti zdravotní péče poskytované na jejich území.

Odůvodnění

V působnosti Komise je pouze poskytování přeshraničních zdravotnických služeb. Vytváření pokynů by jednoznačně zasáhlo do pravomoci členských států v oblasti zdravotnictví. Podle zásady subsidiarity zodpovídají za organizaci zdravotnických služeb členské státy.

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 6 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zdravotní péče poskytovaná v jiném členském státě

Zdravotní péče poskytovaná v jiném členském státě nebo z jiného členského státu

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta na jeho území. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou z jiného členského státu bez toho, aby se fyzicky přemístily na území tohoto členského státu, nebo které v tomto státě chtějí nakoupit zboží z oblasti zdravotní péče, nebylo bráněno ve využívání této zdravotní péče nebo v nákupu tohoto zboží, pokud příslušná léčba nebo zboží patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta na jeho území nebo že by bylo stejné nebo obdobné zboží zakoupeno na jeho území. Tato směrnice členským státům nebrání stanovit výhodnější podmínky, například aby nákladů na péči byly hrazeny podle (vyšší) úrovně platné ve členském státě, kde byla péče poskytnuta nebo kde bylo zboží zakoupeno. To je možné zejména v případech péče poskytované prostřednictvím evropských referenčních sítí uvedených v článku 15 této směrnice. Určení toho, která zdravotní péče a zboží budou hrazeny, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována nebo kde je toto zboží zakoupeno.

Odůvodnění

Návrh poskytuje členským státům pouze možnost, jak omezit odliv pacientů ze členských států. Je však třeba také stanovit pravidla pro opačný proces, tj. omezení přílivu pacientů. Jak odliv, tak příliv pacientů mohou ohrozit finanční rovnováhu sociálního pojištění a kapacitu a dostupnost péče.

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí členský stát, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči.

2. Náklady na zdravotní péči, která je poskytnuta v jiném členském státě a patří mezi výkony, na něž má pojištěný právo podle právních předpisů členského státu, kde je pojištěn, jsou podle ustanovení této směrnice hrazeny nebo refundovány ze systémů sociálního zabezpečení členského státu, v němž je pacient pojištěn, a to do výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná zdravotní péče, která je pro pacienta stejně účinná, poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, přičemž však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči. Členské státy uhradí další související náklady, jako je terapeutická péče, za předpokladu, že celkové náklady nepřekročí částku, jež by byla vyplacena v členském státě, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může uložit pacientovi, který vyhledává zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti pro využití zdravotní péče a náhradu nákladů na zdravotní péči, které by uložil v případě, že by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na jeho území, pokud nejsou diskriminační nebo nepředstavují překážku volnému pohybu osob.

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může pacientovi, který vyhledává zdravotní péči nebo zboží v oblasti zdravotní péče v jiném členském státě, uložit povinnost splnit stejné podmínky, kritéria způsobilosti a právní a administrativní náležitosti včetně etických kodexů pro výkon lékařské profese, které by uložil v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta nebo pokud stejné zboží zakoupeno na jeho území, pokud nejsou tyto podmínky diskriminačnínepředstavují překážku volnému pohybu zboží a služeb.

Odůvodnění

Volný pohyb osob zde není relevantní (tato zásada je základem nařízení č. 1408/71). Zde jde spíše o volný pohyb služeb a zboží.

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn. Aniž jsou dotčeny případy léčby výslovně zakázané členským státem, v němž je pacient pojištěn, zahrnují tyto náklady rovněž náklady na cestu, pokud u vzácných chorob vznikne stav zbytečného odkladu nebo nedostupnosti léčby.

Odůvodnění

Jsou-li pojištěnci nuceni vycestovat za lékařskou péčí do jiného členského státu, protože není možné léčbu odkládat nebo léčba není dostupná (tak je tomu zvláště u vzácných chorob), měly by náklady hrazené poskytovatelem zdravotní péče v členském státě, v němž je pacient pojištěn, zahrnovat také cestovní výlohy. To však neplatí, pokud členský stát, v němž je pacient pojištěn, tuto léčbu výslovně zakazuje.

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice – pozměňující akt

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči v případě, že by byla poskytnuta na jeho území, byly uhrazeny jeho systémem sociálního zabezpečení.

7. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nevyžaduje pro úhradu nákladů na mimonemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě nebo na nákup zboží v oblasti zdravotní péče v jiném členském státě předchozí povolení, pokud by náklady na uvedenou péči nebo zboží v případě, že by byla péče poskytnuta nebo zboží zakoupeno na jeho území, byly uhrazeny jeho systémem sociálního zabezpečení.

Odůvodnění

Nákup zboží, které patří do oblasti zdravotní péče (jako např. zdravotnické prostředky), byl předmětem rozhodnutí soudu v případě Decker (zde byly zdravotnickým prostředkem brýle). Do směrnice, která má kodifikovat právě rozhodnutí v případech Kohll a Decker, musí být proto zahrnut.

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 8 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nemocniční a specializovaná péče

Nemocniční péče

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Tento seznam vytvoří Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

2. Tento seznam vytvoří ve spolupráci a na základě dialogu se zdravotnickými orgány členských států Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

Odůvodnění

Při vypracování tohoto konkrétního seznamu je vítána spolupráce a dialog se zdravotnickými orgány členských států, protože onemocnění a jejich léčba se v členských státech liší.

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3 – písm. a)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, může výjimečně zavést systém předchozího povolení pro náhradu nákladů v rámci svého systému sociálního zabezpečení na nemocniční péči poskytnutou v jiném členském státě, pokud:

a) zdravotní péče, která vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci;

a) zdravotní péče, která může být poskytnuta pouze s využitím lékařské infrastruktury a obvykle vyžaduje ubytování pacienta;

b) účelem tohoto systému je vyřešit odliv pacientů v důsledku provádění tohoto článku a zabránit tomu, aby vážně nenarušoval nebo nemohl vážně narušit:

b) účelem tohoto systému je vyřešit odliv pacientů v důsledku provádění tohoto článku a zabránit tomu, aby vážně nenarušoval nebo nemohl vážně narušit:

(i) finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení členského státu a/nebo

(i) finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení členského státu a/nebo

(ii) plánování a racionalizaci v nemocničním odvětví prováděné za účelem zamezení nadbytečné kapacitě nemocnic, nerovnováze v poskytování nemocniční péče a logistickým a finančním ztrátám, zachování vyvážených lékařských a nemocničních služeb přístupných pro všechny nebo zajištění kapacity pro léčbu nebo způsobilosti lékařských odborníků na území daného členského státu.

(ii) plánování a racionalizaci cílů členského státu v nemocničním odvětví, pokud je tato činnosti prováděna s cílem zajistit dostatečný a trvalý přístup k vyváženému rozsahu nemocniční péče vysoké kvality na území daného členského státu a zamezit plýtvání finančními, technickými a lidskými zdroji.

Pozměňovací návrh   46

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4 a – (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Pokud byla podána a schválena žádost o předchozí povolení, zajistí členský stát, v němž je pacient pojištěn, že pacient zaplatí pouze zálohu na náklady, které by pravděpodobně zaplatil v případě, že by péče byla poskytnuta ve zdravotnickém systému jeho země. Pokud jde o další náklady, členské státy by měly usilovat o převod finančních prostředků přímo mezi plátci a poskytovateli péče.

Pozměňovací návrh   47

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5 a – (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Pacienti, kteří jsou v členském státě, v němž jsou pojištěni, zapsáni na čekací listině na poskytnutí zdravotní péče, nejsou povinni žádat o předchozí povolení, jestliže doba vyžadovaná pro jeho získání by ohrožovala jejich zdravotní stav nebo poskytnutí lékařské péče, nebo pokud tato léčba nemůže být poskytnuta dané osobě v členském státě, v němž je pojištěna, s výjimkou zákroků, které jsou zakázány právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

U pacientů, u nichž by mohlo dojít k nepřiměřenému odkladu péče, by se předchozí povolení nemělo vyžadovat. Totéž platí pro pacienty, kteří nemají přístup k léčbě kvůli její nedostupnosti v členském státě, v němž jsou pojištěni. Toto ustanovení však nelze vykládat tak, aby jím bylo usnadněno provádění a financování zákroků, které jsou výslovně zakázány právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Pozměňovací návrh   48

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5 b – (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b. Pacienti, kteří jsou ve své domovské zemi na čekací listině na poskytnutí zdravotní péče a naléhavě potřebují péči, o předchozí povolení nežádají.

Odůvodnění

Pacienti, kteří jsou ve své domovské zemi na čekací listině a naléhavě potřebují péči, by měli mít právo vyhledat včasnou léčbu v jiném členském státě, aniž by museli žádat o předchozí povolení. Mělo by jim být také přiznáno právo na péči, nezřídka nákladnou, kterou země původu hradí v plné výši přímo zemi, kde byla léčba poskytnuta (bez platby předem).

Pozměňovací návrh   49

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 5 c – (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5c. Pacienti se vzácnými nemocemi o předchozí povolení nežádají.

Odůvodnění

Na národní úrovni obecně panuje nedostatek vědomostí a odborných znalostí o vzácných nemocech. Pacientům trpícím těmito nemocemi, ať už byly či nebyly diagnostikovány, by proto mělo být přiznáno právo vybrat si, kde chtějí být léčeni, a to bez předchozího povolení. Mělo by jim být také přiznáno právo na péči, nezřídka nákladnou, kterou bude země původu hradit v plné výši přímo zemi, kde byla léčba poskytnuta (bez platby předem), a to především v případě, že potřebná péče není dostupná v zemi, v níž jsou pojištěni. Nedostupnost péče je totiž často důvodem, proč potřebují vyjet do zahraničí.

Pozměňovací návrh   50

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 9 – odst. -1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1a. Systémy povolování jsou založeny na kritériích, která příslušným orgánům zabraňují vykonávat hodnotící pravomoci svévolným nebo libovolným způsobem.

Pozměňovací návrh   51

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 9 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Pokud je předchozí povolení uděleno, usiluje členský stát, v němž je pacient pojištěn, o to, aby veškeré další náklady uhradil kupující přímo poskytovateli.

Odůvodnění

Členské státy by měly usnadňovat přímé platby nákladů mezi pojišťovatelem v členském státě, v němž je pacient pojištěn, a poskytovatelem služeb v členském státě, v němž je léčba poskytována. Pacienti by tak nebyli zatěžování platbou nákladů předem, což by mohlo být překážkou přístupu ke zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   52

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 9 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Zřizuje se evropský ombudsman, který vyřizuje stížnosti pacientů týkající se předchozího povolování, kvality péče a plateb.

Odůvodnění

Pacienti by měli mít právo, aby jejich hlasy byly vyslyšeny na úrovni EU, pokud mají stížnosti týkající se základních otázek, jako je předchozí povolení, kvalita péče a platby.

Pozměňovací návrh   53

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 9 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b. Komise do dvou let od vstupu této směrnice v platnost vypracuje studii o proveditelnosti zřízení zúčtovacího střediska, které usnadní úhradu nákladů podle této směrnice mezi různými státy, systémy zdravotní péče a měnovými zónami, a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně předloží legislativní návrh.

Odůvodnění

Členské státy by měly usnadňovat náhradu nákladů mezi členskými státy způsobem, který by umožnil co nejobjektivnější a nejnestrannější výpočty nákladů. To by mohlo být součástí účinného řešení k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh   54

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě.

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě. Na poskytování a šíření informací pacientům by měly s příslušnými orgány spolupracovat organizace pacientů.

Odůvodnění

Organizace pacientů jsou cenným zdrojem podpory příslušných vnitrostátních orgánů při poskytování a šíření informací přímo pacientům.

Pozměňovací návrh   55

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. V každém členském státě bude existovat nezávislé poradenské centrum, které bude pacientům poskytovat informace o různých možnostech léčby v členských státech. Na základě informací, které toto poradenské centrum poskytne, se pacienti rozhodnou, které léčbě dají přednost.

Pozměňovací návrh   56

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje.

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje. Tato vnitrostátní kontaktní místa by měla být zřízena účinným a transparentním způsobem. Informace o jejich existenci by měly být vhodným způsobem šířeny ve všech členských státech, aby pacienti měli k informacím snadný přístup.

Pozměňovací návrh   57

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči mohou být součástí stávajících informačních center v členských státech.

Odůvodnění

V bodě 36 preambule se zřetelně poukazuje na to, že vnitrostátní kontaktní místa mohou být součástí struktur, které v členských státech již existují, což by mělo být jasně zdůrazněno v normativní části směrnice. Toto řešení zamezí dodatečnému administrativnímu zatížení členských států, které je se zaváděním směrnice spojeno.

Pozměňovací návrh   58

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Vnitrostátní kontaktní místo v členském státě, v němž je pacient pojištěn, v úzké spolupráci s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány, s vnitrostátními kontaktními místy v jiných členských státech, zejména v členském státě, v němž je léčba poskytována, a s Komisí:

2. Vnitrostátní kontaktní místo v členském státě, v němž je pacient pojištěn, v úzké spolupráci s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány, avšak nezávisle na nich, s vnitrostátními kontaktními místy v jiných členských státech, zejména v členském státě, v němž je léčba poskytována, s organizacemi pacientů a s Komisí:

Odůvodnění

Je nutné zavést funkční nezávislost mezi vnitrostátními kontaktními místy a jinými příslušnými vnitrostátními orgány, jako jsou vnitrostátní zdravotní služby. Vnitrostátní orgány by totiž jinak mohly mít sklon k tomu, aby kontaktní místa podřizovaly vlastním zájmům, nikoli zájmům pacientů.

Pozměňovací návrh   59

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. a)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

a) poskytuje a dodává pacientům informace zejména o jejich právech v oblasti přeshraniční zdravotní péče, o zárukách kvality a bezpečnosti, ochraně osobních údajů, veřejném nebo soukromém statutu poskytovatele zdravotní péče, postupech a sazbách pro úhradu léčebných výdajů, postupech podávání stížností a prostředcích nápravy, které jsou k dispozici pro zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, a informace o platných podmínkách;

Pozměňovací návrh   60

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 - písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(d) usnadňuje rozvoj mezinárodního systému pro mimosoudní urovnávání sporů v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

(d) ve spolupráci s ombudsmanem usnadňuje rozvoj mezinárodního systému pro mimosoudní urovnávání sporů v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

Odůvodnění

Ombudsman je nezávislý orgán, který působí v každém členském státě a prošetřuje zejména individuální správní postupy či opomenutí nebo materiální činnost veřejnoprávních subjektů, které porušují práva nebo oprávněné zájmy fyzických nebo právnických osob. V tomto případě může veřejný ochránce práv přispět k řešení sporů.

Pozměňovací návrh   61

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(ea) Poskytovatelé primární péče informují pacienty o dostupnosti a funkci vnitrostátních kontaktních míst v členském státě, v němž jsou pacienti pojištěni.

Odůvodnění

Poskytovatelé primární péče, jako jsou rodinní či praktičtí lékaři, jsou většinou místem prvního kontaktu mezi pacientem a zdravotní službou. Pacienti by si měli být vědomi svých práv na přeshraniční lékařskou péči, a proto by poskytovatelé primární péče měli být povinni odkázat pacienty na vnitrostátní kontaktní místa, kde pacienti získají úplné informace o možnostech léčby.

Pozměňovací návrh   62

Návrh směrnice

Čl. 13 - odst. 2a, 2b a 2c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy zajišťují spolupráci mezi svými různými příslušnými orgány s cílem zaručit, aby informace podávané pacientům v souladu s ustanoveními článku 10 byly spolehlivé.

 

2b. Členské státy spolupracují s cílem zaručit následný lékařský dohled, popř. léčbu případných komplikací vzniklých v důsledku poskytnuté přeshraniční zdravotní péče. Členský stát, v němž je léčba poskytována, ručí členskému státu, v němž je pacient pojištěn a jenž na sebe bere odpovědnost za tento následný lékařský dohled nebo léčbu, že bude existovat možnost odvolání v případě újmy, a zajistí přístup ke zdravotnické dokumentaci.

 

2c. Zřizuje se rejstřík EU obsahující lékaře, kteří byli škrtnuti z rejstříku lékařů nebo na něž se vztahují určitá omezení nebo proti nimž příslušné orgány některého z členských států EU zahájily disciplinární řízení.

Odůvodnění

Povinnost spolupráce by se měla vztahovat na nová ustanovení článků 5 a 10.

Pozměňovací návrh   63

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud byl léčivý přípravek registrován na jejich území na základě čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, členské státy zajistí, aby předpisy vydané pověřenou osobou v jiném členském státě pro jmenovitě uvedeného pacienta mohly být použity na jejich území a aby se zabránilo jakýmkoli omezením týkajícím se uznávání jednotlivých předpisů s výjimkou těch, která:

1. Pokud byl léčivý přípravek registrován na jejich území na základě čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, členské státy zajistí, aby předpisy vydané pověřenou osobou v jiném členském státě pro jmenovitě uvedeného pacienta pro tento léčivý přípravek mohly být použity na jejich území a aby se zabránilo jakýmkoli omezením týkajícím se uznávání jednotlivých předpisů s výjimkou těch, která:

Odůvodnění

Artikel 6 der Richtlinie 2001/83/EG sieht vor, dass nur im jeweiligen Mitgliedstaat zugelassene Arzneimittel in den Verkehr gebracht werden dürfen. Diese nationalen Zulassungen machen auch heute noch den weit überwiegenden Marktanteil der Arzneimittel gegenüber zentralen europäischen Zulassungen auf der Grundlage der Verordnung (EG) 726/2004 aus. Auch bei an sich unzweifelhaft authentischen Verschreibungen können im konkreten Einzelfall legitime und begründete Zweifel an der Befugnis der verschreibenden Person zur Verschreibung des fraglichen Arzneimittels bestehen, z.B. bei einer möglichen Überschreitung berufsrechtlicher Grenzen der Approbation. Diesen möglichen Zweifeln wird durch die Änderung in Buchstabe b) Rechnung getragen.

Pozměňovací návrh   64

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) jsou založená na oprávněných a odůvodněných pochybnostech ohledně pravosti nebo obsahu konkrétního předpisu.

b) jsou založená na oprávněných a odůvodněných pochybnostech ohledně pravosti nebo obsahu konkrétního předpisu nebo oprávnění osoby, která předpis vystavila, k vydávání předpisů.

Odůvodnění

Artikel 6 der Richtlinie 2001/83/EG sieht vor, dass nur im jeweiligen Mitgliedstaat zugelassene Arzneimittel in den Verkehr gebracht werden dürfen. Diese nationalen Zulassungen machen auch heute noch den weit überwiegenden Marktanteil der Arzneimittel gegenüber zentralen europäischen Zulassungen auf der Grundlage der Verordnung (EG) 726/2004 aus. Auch bei an sich unzweifelhaft authentischen Verschreibungen können im konkreten Einzelfall legitime und begründete Zweifel an der Befugnis der verschreibenden Person zur Verschreibung des fraglichen Arzneimittels bestehen, z.B. bei einer möglichen Überschreitung berufsrechtlicher Grenzen der Approbation. Diesen möglichen Zweifeln wird durch die Änderung in Buchstabe b) Rechnung getragen.

Pozměňovací návrh   65

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Za účelem zjednodušení provádění odstavce 1 Komise přijme:

2. Za účelem zjednodušení provádění odstavce 1 Komise navrhne toto:

Odůvodnění

Uvedená opatření mají nutně vliv na činnost zdravotnických pracovníků a na ochranu veřejného zdraví. Členské státy by si měly v těchto oblastech zachovat své pravomoci.

Pozměňovací návrh   66

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů;

(a) opatření umožňující farmaceutovi nebo jinému zdravotnickému pracovníku ověřit pravost předpisu a to, zda byl předpis v jiném členském státě vydán pověřenou osobou, a to tím, že vypracuje šablonu Společenství pro předpisy a podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických lékařských předpisů. Opatření na ochranu údajů se berou v úvahu a začlení se od počáteční fáze tohoto rozvojového procesu;

Odůvodnění

Jak se doporučuje ve stanovisku evropského inspektora ochrany údajů (EDPS), je toto ustanovení důležité pro vysokou úroveň ochrany údajů.

Pozměňovací návrh   67

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) opatření, která usnadní navázání kontaktu mezi předepisující a vydávající osobou pro účely vyjasnění sporných otázek ohledně předpisu;

Odůvodnění

Systém uznávání evropských předpisů by měl umožňovat přímý kontakt mezi lékaři a lékárníky. Takový přímý kontakt je základním předpokladem pro vyjasnění případných nejasností v souvislosti s podáváním léčivých přípravků a je dnes již v členských státech běžný.

Pozměňovací návrh   68

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 4 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Článek 14 se použije též pro předpisy na zdravotnické prostředky schválené podle právních předpisů daného členského státu.

Pozměňovací návrh   69

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3 – návětí a písm. a 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přijme:

Komise přijme:

a) seznam specifických kritérií a podmínek, které musí evropské referenční sítě splňovat, včetně podmínek a kritérií, které musí splňovat poskytovatelé zdravotní péče, kteří se chtějí zapojit do evropských referenčních sítí, aby se zajistilo, že evropské referenční sítě:

a) seznam specifických kritérií a podmínek, které musí evropské referenční sítě splňovat, včetně seznamu oblastí vzácných nemocí, které je třeba zohlednit, a podmínek a kritérií, které musí splňovat poskytovatelé zdravotní péče, kteří se chtějí zapojit do evropských referenčních sítí, aby se zajistilo, že evropské referenční sítě:

Odůvodnění

Jak je uvedeno v důvodové zprávy k návrhu směrnice (bod 8.3), spočívá nejdůležitější cíl evropských referenčních sítí v tom, že „by měly poskytovat zdravotní péči pacientům, jejichž stav vyžaduje zvláštní soustředění zdrojů nebo odborných znalostí, aby byla zajištěna cenově dostupná, vysoce kvalitní a nákladově efektivní zdravotní péče“. To by se mělo také odrazit v příslušném článku směrnice.

Pozměňovací návrh   70

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) opatření pro zajištění finanční a geografické dostupnosti evropských referenčních sítí.

Odůvodnění

Pokud je na Evropské úrovni organizována nějaká specializovaná péče, je třeba zajistit, aby byla dostupná.

Pozměňovací návrh   71

Návrh směrnice

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 16a

Telemedicína

 

Praktičtí lékaři, kteří pacientům v EU poskytují zdravotní péči v rámci telemedicíny, jsou zaregistrováni zdravotnickým regulačním orgánem členského státu, v němž je tato péče poskytována.

Odůvodnění

Zdravotnické regulační orgány v členských státech EU musí regulovat všechny lékaře, kteří poskytují zdravotní péči pro pacienty v jejich členských státech, nehledě na to, kde praktický lékař tuto léčbu poskytuje.

Pozměňovací návrh   72

Návrh směrnice

Čl. 17 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Spolupráce při řízení v oblasti nových zdravotnických technologií

Spolupráce při řízení v oblasti zdravotnických technologií

Odůvodnění

Navrhovaná síť musí být řízena podle zásad dobré správy, jak je stanoveno v bílé knize o evropské správě věcí veřejných Komise (2001), a zejména by měla být otevřená, kontrolovatelná, účinní a soudržná. Cílem spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií by mělo být to, aby postupy byly průhledné, objektivní, kompletní a včasné. Komise by proto měla pro hodnocení zdravotnických technologií uznávat pouze orgány, které vyhovují těmto standardům. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k bodu odůvodnění 43.

Pozměňovací návrh   73

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Evropská komise po konzultaci s Evropským parlamentem stanoví operační rámec pro síť, která je založena na zásadách dobré správy včetně průhlednosti, objektivnosti, spravedlivých postupů a široké a plné účasti zúčastněných stran všech relevantních společenských skupin, včetně zdravotnických pracovníků, pacientů, výzkumníků a průmyslu.

Odůvodnění

Navrhovaná síť musí být řízena podle zásad dobré správy, jak je stanoveno v bílé knize o evropské správě věcí veřejných Komise (2001), a zejména by měla být otevřená, kontrolovatelná, účinní a soudržná. Cílem spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií by mělo být to, aby postupy byly průhledné, objektivní, kompletní a včasné. Komise by proto měla pro hodnocení zdravotnických technologií uznávat pouze orgány, které vyhovují těmto standardům. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k bodu odůvodnění 43.

Pozměňovací návrh   74

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 – písm. a a, b a c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) najít trvale udržitelné způsoby, jak uvést v soulad dostupnost léčiv, odměňování inovací a hospodaření s prostředky na zdravotní péči.

 

ab) rozvinout průhledné, objektivní, inkluzivní a včasné postupy a metody, které vyvažují všechny cíle;

 

ac) zajistit plnou účast všech relevantních společenských skupin, zejména pacientů, lékařské společnosti, výzkumu a průmyslu;

Odůvodnění

Navrhovaná síť musí být řízena podle zásad dobré správy, jak je stanoveno v bílé knize o evropské správě věcí veřejných Komise (2001), a zejména by měla být otevřená, kontrolovatelná, účinní a soudržná. Cílem spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií by mělo být to, aby postupy byly průhledné, objektivní, kompletní a včasné. Komise by proto měla pro hodnocení zdravotnických technologií uznávat pouze orgány, které vyhovují těmto standardům. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k bodu odůvodnění 43.

Pozměňovací návrh   75

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) podpořit poskytování objektivních, spolehlivých, včasných, transparentních a přenositelných informací o střednědobé a dlouhodobé účinnosti zdravotnických technologií a umožnit účinnou výměnu těchto informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty.

b) podpořit poskytování objektivních, spolehlivých, včasných, transparentních a přenositelných informací o střednědobé a dlouhodobé účinnosti zdravotnických technologií a možných vedlejších účincích a vlivech na společnost a umožnit účinnou výměnu těchto informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty.

Odůvodnění

V tomto článku je stanovena spolupráce míst příslušných pro hodnocení dopadů technologií ve zdravotnictví. Tato místa nemají k dispozici pouze informace o účinnosti, nýbrž i o případných vedlejších účincích a společenských změnách. Měla by tudíž probíhat i výměna informací o těchto otázkách.

Pozměňovací návrh   76

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy určí orgány nebo subjekty, které se zapojí do sítě uvedené v odstavci 1, a sdělí Komisi názvy a kontaktní údaje uvedených orgánů nebo subjektů.

3. Členské státy určí orgány nebo subjekty, které se zapojí do sítě uvedené v odstavci 1. Komise umožní připojení k síti jen orgánům, které splňují zásady dobré správy.

Odůvodnění

Navrhovaná síť musí být řízena podle zásad dobré správy, jak je stanoveno v bílé knize o evropské správě věcí veřejných Komise (2001), a zejména by měla být otevřená, kontrolovatelná, účinní a soudržná. Cílem spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií by mělo být to, aby postupy byly průhledné, objektivní, kompletní a včasné. Komise by proto měla pro hodnocení zdravotnických technologií uznávat pouze orgány, které vyhovují těmto standardům. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k bodu odůvodnění 43.

Pozměňovací návrh   77

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 přijme opatření nezbytná pro zřízení a řízení této sítě a pro určení povahy a typu informací, které se mají vyměňovat.

4. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 přijme opatření nezbytná pro zřízení a řízení této sítě v souladu s výše uvedenými cíli a pro určení povahy a typu informací, které se mají vyměňovat.

Odůvodnění

Navrhovaná síť musí být řízena podle zásad dobré správy, jak je stanoveno v bílé knize o evropské správě věcí veřejných Komise (2001), a zejména by měla být otevřená, kontrolovatelná, účinní a soudržná. Cílem spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií by mělo být to, aby postupy byly průhledné, objektivní, kompletní a včasné. Komise by proto měla pro hodnocení zdravotnických technologií uznávat pouze orgány, které vyhovují těmto standardům. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k bodu odůvodnění 43.

Pozměňovací návrh   78

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické a další doplňující údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů.

1. Členské státy shromažďují za účelem sledování statistické údaje o poskytování přeshraniční zdravotní péče, o poskytované péči, poskytovatelích a pacientech, nákladech a výsledcích. Tyto údaje shromažďují v rámci svých všeobecných systémů pro sběr údajů o zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o vypracovávání statistik a ochraně osobních údajů, a zejména čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES.

Odůvodnění

Čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES stanovuje zvláštní požadavky týkající se dalšího použití údajů o zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   79

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy předají Komisi údaje uvedené v odstavci 1 nejméně jednou ročně, s výjimkou údajů, které se již shromažďují na základě směrnice 2005/36/ES.

2. Je-li to nezbytné, členské státy předají Komisi údaje uvedené v odstavci 1, s výjimkou údajů, které se již shromažďují na základě směrnice 2005/36/ES. Hodnocení, zda je předání údajů nezbytné pro legitimní účely, bude náležitě stanoveno předem.

Odůvodnění

Povinnost předávat údaje Komisi by měla záviset na tom, zda je předání posouzeno jako nezbytné. Údaje by neměly být předávány automaticky jednou ročně.

Pozměňovací návrh   80

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na tři měsíce.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na tři měsíce. Odkazuje-li se na prováděcí opatření týkající se zpracování osobních údajů, konzultuje se evropský inspektor ochrany údajů.

Odůvodnění

Jak evropský inspektor ochrany údajů doporučuje ve svém stanovisku, je důležité, aby byl v těchto záležitostech konzultován.

Pozměňovací návrh   81

Návrh směrnice

Článek 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do pěti let od data stanoveného v čl. 22 odst. 1 Komise vyhotoví zprávu o uplatňování této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Do pěti let od data stanoveného v čl. 22 odst. 1 Komise vyhotoví zprávu o uplatňování této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva věnuje zvláštní pozornost účinkům uplatňování této směrnice na mobilitu pacientů a všech účastníků zdravotnických systémů v členských státech. Komise případně předloží spolu se zprávou návrhy na legislativní změny.

Za tímto účelem a aniž je dotčen článek 22 sdělí členské státy Komisi informace o všech opatřeních, která zavedly, změnily nebo ponechaly v platnosti za účelem provedení postupů stanovených v článcích 8 a 9.

Za tímto účelem, a aniž je dotčen článek 22, sdělí členské státy Komisi informace o všech opatřeních, která uplatní za účelem provedení této směrnice.

Odůvodnění

Je třeba upřesnit určité aspekty, jimž se musí hodnotící zpráva věnovat. Zpráva by mimoto měla být vyhotovena do tří let.

POSTUP

Název

Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče

Referenční údaje

KOM(2008)0414 – C6-0257/2008 – 2008/0142(COD)

Příslušný výbor

ENVI

Výbor, který zaujal stanovisko

Datum oznámení na zasedání

IMCO

2.9.2008

 

 

 

Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání

23.9.2008

 

 

 

Navrhovatel

Datum jmenování

Bernadette Vergnaud

10.9.2008

 

 

Projednání ve výboru

6.11.2008

22.1.2009

11.2.2009

 

Datum přijetí

9.3.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

16

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mogens Camre, Gabriela Creţu, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Martí Grau i Segú, Ioan Lucian Hămbăşan, Malcolm Harbour, Pierre Jonckheer, Eija-Riitta Korhola, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Catiuscia Marini, Nickolay Mladenov, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Karin Riis-Jørgensen, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Eva-Britt Svensson, Jacques Toubon, Bernadette Vergnaud

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Wolfgang Bulfon, Colm Burke, Jan Cremers, Magor Imre Csibi, Brigitte Fouré, Benoît Hamon, Othmar Karas, José Ribeiro e Castro, Olle Schmidt, Søren Bo Søndergaard, Anja Weisgerber, Stefano Zappalà

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alfredo Antoniozzi, Thijs Berman, Christofer Fjellner, Jim Higgins, Maria Grazia Pagano


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (10. 3. 2009)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

Navrhovatel: Harald Ettl

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel vítá návrh směrnice předložený Komisí o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, neboť jeho cílem je větší transparentnost a větší právní jistota pacientů. Ze vzrůstající kvality služeb ve zdravotnických zařízeních a z lepší informovanosti pacientů lze vyvozovat, že se mobilita pacientů bude zvyšovat. Přínos pro politiky v oblasti zdravotnictví, který plyne z lépe propojených zdravotnických zařízení, je nutno aktivně zvyšovat. Zároveň je však nutné zajistit, aby v důsledku návrhu směrnice nedošlo k jednostrannému finančnímu zatížení členských států a aby neutrpěla vnitrostátní zdravotní péče, popř. nabídka vnitrostátních zdravotnických služeb, pokud se nadměrně zvýší poptávka pacientů po poskytování zdravotnických služeb.

Zdravotnické služby byly vzhledem k svému mimořádnému významu vyjmuty z oblasti působnosti směrnice o službách a měly by být upraveny v samostatných evropských právních předpisech. V květnu 2008 proto Evropský parlament ve zprávě z vlastního podnětu vyzval Komisi, aby předložila nový evropský regulační rámec pro přeshraniční zdravotní péči. Komise v červenci 2008 zveřejnila v rámci sociálního balíčku návrh nyní projednávané směrnice, která má zejména kodifikovat judikaturu Soudního dvora EU týkající se přeshraniční zdravotní péče.

Navrhovatel podporuje návrh Komise, aby byla pomocí sekundárních právních předpisů usnadněna přeshraniční mobilita pacientů a vyjasněna jejich práva. Mělo by být přinejmenším možné plně využívat všechny synergie v oblasti zdravotnictví. Za tímto účelem je nutné přijmout hospodářská, pojistná a organizační opatření, která se budou zabývat např. lůžkovými a finančními kapacitami členských států. Aby v důsledku přílivu pacientů z jiných zemí nevznikaly danému členskému státu kapacitní problémy při poskytování péče vlastním obyvatelům, je nutné pacientům umožnit přístup k evropským zařízením, přičemž se zohlední kapacity a finanční možnosti každého členského státu.

Podle článku 35 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 152 odst. 1 Smlouvy o ES jsou členské státy povinny zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. V současné době je nabídka zdravotnických služeb v jednotlivých členských státech velmi různá. Tato různorodost se má dále rozvíjet, i nadále však má být zachována velmi vysoká kvalita služeb. Zdraví musí být jakožto zásadní hodnota podpořeno politikou v duchu Smlouvy, zajištěním kvalitních služeb a pravidly veřejného ochránce práv. Umožnění přeshraniční zdravotní péče však nesmí být podnětem k tomu, aby jednotlivé členské státy upustily od budování vlastních zdravotnických zařízení nebo aby podporovaly léčbu v zahraničí.

Navrhovatel stanoviska souhlasí s tím, aby bylo členským státům umožněno požadovat získání předchozího souhlasu s úhradou nákladů v případě vážného ohrožení finanční rovnováhy systému zdravotní péče a/nebo v případě ohrožení poskytování nemocničních služeb. V této souvislosti je nutno zdůraznit také to, že členské státy musí mít možnost vyúčtovat systémům, jejichž členům byla služba poskytnuta, plné náklady za provedené služby. Ošetření v nemocničních zařízeních se v některých státech financují částečně z příspěvků sociálního pojištění a částečně z daní. Pokud by zahraničním pacientům bylo účtováno pouze vyrovnání podle sociálního pojištění, byly by neoprávněně finančně zvýhodněny ty členské státy, jejichž nedostatečné kapacity mohou vést pacienty k tomu, aby hledali léčbu v jiném členském státě, protože by tyto služby byly placeny daňovými poplatníky státu, v němž by byl tento pacient ošetřen.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Pokud jsou splněny podmínky pro použití článku 95 Smlouvy jako právního základu, zákonodárné orgány Společenství se opírají o tento právní základ, i v těch případech, kdy je určujícím faktorem při rozhodování ochrana veřejného zdraví; v tomto ohledu ustanovení čl. 95 odst. 3 Smlouvy výslovně požaduje, aby při dosahování harmonizace byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a přitom bylo přihlédnuto zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích.

(2) Pokud jsou splněny podmínky pro použití článku 95 Smlouvy jako právního základu, zákonodárné orgány Společenství se opírají o tento právní základ i v těch případech, kdy je určujícím faktorem při rozhodování ochrana veřejného zdraví; v tomto ohledu ustanovení čl. 95 odst. 3 Smlouvy výslovně požaduje, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a přitom bylo přihlédnuto zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích.

Odůvodnění

Cílem této směrnice je objasnit práva pacientů a nikoliv harmonizovat zdravotnické systémy. Tato oblast je výhradně v pravomoci členských států.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Zdravotnické systémy Společenství jsou základním prvkem vysoké úrovně sociální ochrany v Evropě a přínosem pro sociální soudržnost a sociální spravedlnost, jakož i pro udržitelný rozvoj. Tvoří rovněž součást širšího rámce služeb obecného zájmu.

(4) Zdravotnické systémy Společenství jsou základním prvkem vysoké úrovně sociální ochrany v Evropě a přínosem pro sociální soudržnost a sociální spravedlnost, jakož i pro udržitelný rozvoj. Tvoří rovněž součást širšího rámce služeb obecného zájmu. Na základě svých přednostních cílů, jimiž je zajištění bezpečnosti pacienta a ochrana veřejného zdraví, mají mezi službami obecného zájmu zvláštní postavení.

Odůvodnění

I když projednávaná směrnice vytváří zvláštní soubor předpisů pro zdravotnické služby, které byly vyňaty ze směrnice o službách, je téma zdravotnictví zpracováno podobným způsobem, jak bylo plánováno v rámci směrnice o službách. Je nutné vyjasnit, že zdravotnickým službám je v porovnání s ostatními službami připisován mimořádný význam.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Výzkumy naznačují, že asi v 10 % případů je způsobena újma v důsledku zdravotní péče. Proto je nutné zajistit jasné společné závazky pro postup v případech, kdy byla způsobena újma v důsledku zdravotní péče, aby se zabránilo nedostatku důvěry v uvedené mechanismy, který by tvořil překážku využívání přeshraniční zdravotní péče. Krytím újmy a náhradou ze systémů země, v níž byla léčba poskytnuta, by neměla být dotčena možnost pro členské státy rozšířit krytí ze svých vnitrostátních systémů na pacienty z jejich země, kteří vyhledávají zdravotní péči v zahraničí, pokud je to pro ně vhodnější, zejména v případě pacientů, pro něž je využití zdravotní péče v jiném členském státě nezbytné.

(15) Výzkumy naznačují, že asi v 10 % případů je fyzická újma způsobena v důsledku zdravotní péče. Proto je nutné zajistit jasné společné závazky pro postup v případech, kdy byla způsobena újma v důsledku zdravotní péče, aby se zabránilo nedostatku důvěry v uvedené mechanismy, který by tvořil překážku využívání přeshraniční zdravotní péče. Krytím újmy a náhradou ze systémů země, v níž byla léčba poskytnuta, by neměla být dotčena možnost pro členské státy rozšířit krytí ze svých vnitrostátních systémů na pacienty z jejich země, kteří vyhledávají zdravotní péči v zahraničí, pokud je to pro ně vhodnější, zejména v případě pacientů, pro něž je využití zdravotní péče v jiném členském státě nezbytné.

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě finanční zisk, a proto by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečné náklady na využitou péči.

(24) Pacient by v žádném případě neměl mít ze zdravotní péče poskytnuté v jiném členském státě finanční zisk, a proto by převzetí nákladů mělo být omezeno pouze na skutečné náklady na využitou péči. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, rovněž uhradí další související náklady, jako je např. terapeutická péče.

Odůvodnění

I když projednávaná směrnice vytváří zvláštní soubor předpisů pro zdravotnické služby, které byly vyňaty ze směrnice o službách, je téma zdravotnictví zpracováno podobným způsobem, jako bylo plánováno v rámci směrnice o službách. Je nutné vyjasnit, že zdravotnickým službám je v porovnání s ostatními službami připisován mimořádný význam.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se použije na poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá.

Tato směrnice se použije na přeshraniční poskytování zdravotní péče bez ohledu na to, jak je organizována, poskytována a financována, nebo zda je veřejná či soukromá. Tato směrnice se použije na zákonné, soukromé a kombinované systémy zdravotního pojištění.

Odůvodnění

Je zapotřebí doplnit výraz „přeshraniční“, neboť jinak by toto ustanovení nebylo slučitelné s článkem 152 Smlouvy o ES (doplňková činnost Společenství).

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, zejména článek 22 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;

f) nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, zejména články 19, 20, 22 a 25 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a články 17, 18, 19, 20, 27 a 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění1:

 

1 Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb) první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu1;

 

1 Úř. věst. L 228, 16. 08. 1973, s. 3.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gc) směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění)1.

 

1 Úř. věst. L 228, 11. 08. 1992, s. 1.

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledává zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 22 nařízení (EHS) č. 1408/71. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

Do data, než vstoupí v platnost nařízení (ES) č. 883/2004, a pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1408/71, povolení je uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

Odůvodnění

Věta, která se má vypustit, zavádí možnost volby („opt-in“) mezi nařízením č. 1408/71/ES a touto směrnicí. Důsledky a administrativní účelnost této možnosti však nejsou jasné a ani není žádoucí oslabovat účinnost nařízení č. 1408.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Po vstupu nařízení (ES) č. 883/2004 v platnost:

 

pokud jsou splněny podmínky, za nichž musí být uděleno povolení k odcestování do jiného členského státu za účelem vhodného léčení podle článku 20 nařízení (ES) č. 883/2004, použijí se ustanovení uvedeného nařízení a nepoužijí se ustanovení článků 6, 7, 8 a 9 této směrnice. Naopak pokud pojištěná osoba vyhledá zdravotní péči v jiném členském státě za jiných podmínek, použijí se články 6, 7, 8 a 9 této směrnice a nepoužije se článek 20 nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud jsou však splněny podmínky pro udělení povolení stanovené v čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 883/2004, povolení je vždy uděleno a dávky jsou poskytnuty na základě uvedeného nařízení. V uvedeném případě se nepoužijí články 6, 7, 8 a 9 této směrnice.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Čl. 4 – písm. g – podbod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia) osoba pojištěná v souladu s pojistnými podmínkami příslušných systémů soukromého zdravotního pojištění;

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. V souladu s článkem 152 Smlouvy je členský stát, v němž je léčba poskytována, plně zodpovědný za organizaci systému zdravotnictví a za poskytnutou zdravotní péči.

Odůvodnění

O „příjemci“ se zde nehovoří, proto se zde odkazuje na Smlouvu o ES.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. V souladu s čl. 12 odst. 2 písm. da) orgány členského státu, v němž je léčba poskytována, odpovídají za průběžné kontroly na základě údajů získaných v tomto členském státě. Bude-li to podle výsledku kontroly vhodné, tyto orgány urychleně přijmou opatření s cílem zajistit veřejné zdraví a zachovat finanční rovnováhu systému sociálního zabezpečení.

Odůvodnění

Protože se údaje tak jako tak shromažďují, mělo by být možné získané informace bezprostředně poskytovat členským státům k plánování jejich vnitrostátních politik v oblasti zdravotnictví, což by jim umožnilo „jednat a nikoli jen reagovat“.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Vzhledem k tomu, jak je velmi důležité, zejména z hlediska pacientů, zaručit kvalitu a bezpečnost přeshraniční péče, měly by organizace zapojené do práce na normách a pokynech uvedených v odstavcích 1 a 3 zahrnovat alespoň organizace pacientů, a to zejména organizace přeshraniční povahy.

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě, pokud příslušná léčba patří mezi dávky stanovené právními předpisy členského státu, v němž je pacient pojištěn, a na které má pojištěná osoba nárok. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu nákladů, které by byly zaplaceny jeho zákonným systémem sociálního zabezpečení v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta na jeho území. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

1. S výhradou ustanovení této směrnice, zejména článků 7, 8 a 9, členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby pojištěným osobám, které cestují do jiného členského státu za účelem využití zdravotní péče nebo které vyhledávají zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě, nebylo bráněno ve využívání zdravotní péče poskytované v jiném členském státě. Příslušná instituce členského státu, v němž je pacient pojištěn, poskytne pojištěné osobě náhradu skutečných nákladů léčby. Je-li k dispozici několik metod pro léčení určité nemoci či zranění, má pacient právo na úhradu všech léčebných metod, které byly dostatečně vyzkoušeny a otestovány mezinárodní lékařskou vědou, a to i v případě, že nejsou dostupné v členském státě, v němž je pacient pojištěn. Určení toho, která zdravotní péče je hrazena, přísluší v každém případě členskému státu, v němž je pacient pojištěn, bez ohledu na to, kde je tato zdravotní péče poskytována.

Odůvodnění

Cílem je vyjasnit, že náklady by neměl hradit členský stát, nýbrž příslušná/příslušné instituce sociálního zabezpečení. Dále je třeba jasně stanovit, že uhrazeny mají být nejen náklady vzniklé zákonnému systému sociálního zabezpečení, ale také náklady vzniklé systémům zdravotní péče financovaným ze státních prostředků.

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí členský stát, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči.

2. Náklady na zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě hradí příslušná instituce členského státu, v němž je pacient pojištěn, na základě ustanovení této směrnice do takové výše, v níž by byly tyto náklady hrazeny v případě, že by byla stejná nebo podobná zdravotní péče poskytnuta v členském státě, v němž je pacient pojištěn, která však nesmí překročit skutečné náklady na využitou zdravotní péči.

Odůvodnění

Cílem je vyjasnit, že náklady by neměl hradit členský stát, nýbrž příslušná/příslušné instituce sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě zákonným systémem sociálního zabezpečení za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

4. Členské státy zřídí mechanismus pro výpočet nákladů, které mají být uhrazeny pojištěné osobě příslušným zákonným systémem zdravotního pojištění za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě. Tento mechanismus je založen na objektivních nediskriminačních kritériích, která jsou známa předem, a náklady uhrazené podle tohoto mechanismu nejsou nižší než náklady, které by byly uhrazeny v případě, kdy by stejná nebo podobná zdravotní péče byla poskytnuta na území členského státu, v němž je pacient pojištěn.

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že uhrazeny mají být nejen náklady vzniklé zákonnému systému sociálního zabezpečení, ale také náklady vzniklé státem financovaným nebo smíšeným systémům zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Tento seznam vytvoří Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

2. Tento seznam vytvoří Komise a může jej pravidelně aktualizovat. Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3. Komise při sestavování tohoto seznamu přihlédne ke zvláštnímu postavení evropských referenčních sítí uvedených v článku 15.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Systém předchozího povolení je omezen na to, co je nezbytné a přiměřené k tomu, aby se zamezilo tomuto dopadu, a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace.

4. Systém předchozího povolení se použije, aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 , a omezí se na to, co je nezbytné a přiměřené k tomu, aby se zamezilo tomuto dopadu, a nesmí představovat prostředek svévolné diskriminace.

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Článek 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 8a

 

Odmítnutí nemocniční a specializované péče

 

8a. Členský stát, v němž je léčba poskytována, může jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče přiznat právo na odmítnutí nemocniční nebo specializované péče pacientům z jiného členského státu, pokud by tato péče byla na úkor jiných pacientů s podobnými zdravotními problémy, například v důsledku prodloužení čekací doby na léčbu.

Odůvodnění

Vložena poslední věta z bodu odůvodnění 12. Tato důležitá věta v textu směrnice chybí, a proto je v zájmu právní jistoty a větší srozumitelnosti vhodné, aby byla vložena na toto místo. Cíl umožnit pacientům zdravotní péči co nejblíže jejich domova nebo zaměstnání by neměl být mařen neomezeným přístupem pacientů z jiných členských států.

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby správní postupy, které se vztahují na využívání zdravotní péče v jiném členském státě a souvisejí s předchozím povolením uvedeným v čl. 8 odst. 3, s náhradou nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě, a s dalšími podmínkami a náležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 3, byly založeny na objektivních nediskriminačních kritériích, která byla zveřejněna předem a která jsou nezbytná a přiměřená vzhledem k cíli, kterého má být dosaženo. V každém případě bude pojištěné osobě vždy uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f), pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. c) a v čl. 22 odst. 2 nařízení č. 1408/71.

1. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby správní postupy, které se vztahují na využívání zdravotní péče v jiném členském státě a souvisejí s předchozím povolením uvedeným v čl. 8 odst. 3, s náhradou nákladů na zdravotní péči, které byly vynaloženy v jiném členském státě, a s dalšími podmínkami a náležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 3, byly založeny na objektivních nediskriminačních kritériích, která byla zveřejněna předem a která jsou nezbytná a přiměřená vzhledem k cíli, kterého má být dosaženo. Do doby, než vstoupí v platnost nařízení (ES) č. 883/2004, bude pojištěné osobě uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f) této směrnice v souladu s ustanoveními v čl. 22 odst. 1 písm. c) a v čl. 22 odst. 2 nařízení č. 1408/71. Od vstupu nařízení (ES) č. 883/2004 v platnost bude pojištěné osobě uděleno povolení podle nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f) této směrnice a v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 883/2004.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě.

10. Členský stát, v němž je pacient pojištěn, zajistí, aby fungovaly mechanismy pro poskytování informací na vyžádání pacientům o využívání zdravotní péče v jiném členském státě a o platných podmínkách, které se vztahují mimo jiné na případy újmy, která byla způsobena v důsledku využití zdravotní péče v jiném členském státě. V případě informací o přeshraniční péči se jasně rozlišuje mezi právy, která pro pacienty vyplývají z této směrnice, a právy vyplývajícími z nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f).

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje.

1. Členské státy určí vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči a sdělí Komisi jejich názvy a kontaktní údaje. Členské státy zajistí, aby se do činnosti těchto vnitrostátních kontaktních míst zapojily organizace pacientů, zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) registruje všechny činnosti v členském státě, v němž je léčba poskytována, podle článků 6, 7, 8, 9 a 15 a ohlásí je příslušným orgánům tohoto členského státu, přičemž poskytovatelé zdravotní péče předávají nezbytné informace, jakmile je obdrží;

Odůvodnění

Cílem je zajistit pokud možno hladký průběh.

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice.

1. Členské státy si vzájemně pomáhají v takové míře, která je nezbytná k provedení této směrnice a uzavřou o tom dohody.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na regionální a místní úrovni, poskytování prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc i jiné formy přeshraniční spolupráce.

2. Členské státy zjednoduší spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování zdravotnických služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií a dočasného poskytování přeshraniční zdravotní péče nebo poskytování přeshraniční zdravotní péče ad hoc a uzavřou o tom dohody.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 15 a

Pohraniční regiony

 

S cílem v budoucnu vypracovat co nejúčinnější politiku v oblasti zdravotní péče Komise určí některé pohraniční regiony za zkušební oblasti, kde bude možno řádně testovat, analyzovat a hodnotit inovační iniciativy týkající se přeshraniční zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise odpovídá za shromažďování informací potřebných ke zmapování přeshraničního pohybu pacientů a zdravotnických pracovníků, aby mohla pohotově řešit jakékoli negativní dopady a více podpořit dopady pozitivní. Komise tyto informace zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1.

POSTUP

Název

Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče

Referenční údaje

KOM(2008)0414 – C6-0257/2008 – 2008/0142(COD)

Příslušný výbor

ENVI

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ECON

2.9.2008

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Harald Ettl

22.10.2008

 

 

Projednání ve výboru

11.12.2008

20.1.2009

 

 

Datum přijetí

9.3.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

7

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Donata Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Sophia in ‘t Veld, Othmar Karas, Wolf Klinz, Kurt Joachim Lauk, Hans-Peter Martin, Gay Mitchell, Sirpa Pietikäinen, John Purvis, Bernhard Rapkay, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Ieke van den Burg, Cornelis Visser

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Harald Ettl, Margaritis Schinas, Eva-Riitta Siitonen


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (17. 2 .2009)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

(KOM(2008)0414 – C6‑0257/2008 – 2008/0142(COD))

Navrhovatelka: Françoise Grossetête

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

1) Souvislosti

Je důležité jasně vymezit oblast působnosti tohoto návrhu směrnice, aby se předešlo nejasnostem nebo záměnám. Cílem návrhu je pouze mobilita pacientů. Návrh se netýká mobility zaměstnanců v oblasti zdravotní péče. Nejde tedy o uplatňování směrnice o službách v oblasti zdravotní péče.

Obecně lze říci, že pacienti si přejí využívat kvalitní služby v oblasti zdravotní péče co nejblíže a co nejrychleji. V některých případech je však nejlepší péče poskytována v jiném členském státě. Dochází tedy k tomu, že pacienti cestují jinam, aby získali lepší, rychlejší nebo levnější zdravotní péči.

Předtím, než pacienti začnou využívat této zdravotní péče, musí mít k dispozici informace umožňující zjistit, zda jsou konkrétní služby kvalitní, dostupné a přiměřené; je rovněž důležité, aby administrativní postup pro tyto případy byl jasný. Pokud se pacienti skutečně rozhodnou nechat se ošetřit v zahraničí, je důležité zaručit jim přiměřenou ochranu jejich zdraví a bezpečnost.

V současnosti se zvyšuje provázanost zdravotnických systémů a politik v celé Evropské unii.

Tento vývoj způsobuje mnoho činitelů, zejména zvýšený pohyb pacientů a pracovníků v tomto odvětví v EU (tento pohyb usnadnily rozsudky Soudního dvora Evropských společenství), očekávání společná obyvatelům celé EU a rovněž šíření nových zdravotnických technologií a postupů prostřednictvím informačních technologií.

2) Nedostatky současného systému, které poškozují pacienty

V této oblasti však panuje značná právní nejistota. Rozsudky Soudního dvora si v některých otázkách protiřečí a navíc jejich uplatňování není ve všech členských státech jednotné.

Proto je třeba vyjasnit judikaturu Soudního dvora Evropských společenství, pokud jde o určité rozsudky:

– veškerá péče kromě nemocniční, která může být občanu poskytnuta v jeho členském státě, mu může být rovněž poskytnuta v kterémkoli jiném členském státě, aniž by byl nutný předchozí souhlas; péče bude hrazena do výše částky hrazené ze systému, který se na něj vztahuje; pokud jde o nemocniční péči, je třeba předchozího souhlasu systému, který se na pacienta vztahuje; tento souhlas musí být udělen, pokud příslušný systém nemůže pacientovi zajistit péči v době ze zdravotního hlediska přiměřené, kterou vzhledem ke svému stavu potřebuje; v tomto případě bude rovněž dotyčné osobě uhrazena alespoň částka ve výši úhrady, kterou poskytuje systém, jenž se na ni vztahuje;

– tato judikatura potvrzuje pravomoci členských států, pokud jde o organizační otázky v oblasti zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

– uvedená judikatura umožňuje zachovat předchozí souhlas pro nemocniční péči, která je nejnáročnější a nejnákladnější, a zachovat tak regulační a plánovací schopnost členských států.

Cílem návrhu není harmonizace zdravotnických systémů nebo systémů sociálního zabezpečení členských států, ale naopak posílení právní jistoty pacientů a zlepšení současné situace v členských státech.

Musíme se však zabývat otázkou, zda směrnice dostatečným způsobem řeší konkrétní případy, které každodenně komplikují život našich spoluobčanů. Kvůli složitosti uplatňování svých práv se jich často hlavní zúčastněné strany vzdávají. Je třeba učinit vše, aby pacienti byli informováni o tom, jak postupovat, zejména prostřednictvím evropských referenčních sítí definovaných v článku 15.

3) Nutnost jednat

Tím, že směrnice vytvoří rámec pro judikaturu Soudního dvora a kodifikuje ji, vyjasní konkrétní práva pacientů a uvede je do vzájemného souladu. Mobilita pacientů v žádném případě nesmí vést k „dumpingu“ mezi zdravotnickými systémy nebo zhoršit bezpečnost zdravotní péče.

V zájmu pacientů je třeba zajistit právní jistotu a podporovat spolupráci mezi zdravotnickými systémy jednotlivých členských států. Proto je důležité zlepšit ustanovení o zaručení přístupu pacientů k informacím a legitimitu informačních zdrojů o nabídce zdravotní péče, farmaceutických výrobků a lékařského ošetření.

Evropská komise navrhuje rovněž vytvořit síť sdružující vnitrostátní úřady nebo orgány, které jsou pověřeny hodnocením zdravotnických technologií, jehož účelem je optimální využívání nových technologií při zajišťování bezpečné, účinné a kvalitní zdravotní péče. Tento návrh si zaslouží podporu, proto by se mohla přijmout další praktická opatření týkající se této sítě.

Jako důležité se rovněž jeví zajištění větší spolupráce záchranných lékařských služeb a posílení jejich koordinace, což lze nejsilněji pocítit v příhraničních oblastech.

Kromě problematiky přeshraniční zdravotní péče by tento návrh měl umožnit vymezení problémů a nezbytných reforem zdravotní péče.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Titul

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU o uplatňování práv pacientů na rovný přístup k bezpečné, kvalitní a účinné zdravotní péči

Odůvodnění

Navrhuje se, aby se návrh směrnice nezaměřoval především na mobilitu pacientů, ale na tři základní prvky, z nichž Komise při sestavov