ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost
3. 4. 2009 - (KOM(2008)0790 – C6‑0026/2009 – 2008/0231(CNS)) - *
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Gunnar Hökmark
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost
(KOM(2008)0790 – C6‑0026/2009 – 2008/0231(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0790),
– s ohledem na články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0026/2009),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na článek 51 a článek 35 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0236/2009),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem a aby zajistila dodržení právních požadavků, jež vyplývají ze Smlouvy o Euratomu pro přijetí tohoto návrhu, zejména konzultaci se skupinou odborníků v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie a po období úvah vzrostl zájem o výstavbu nových elektráren a některé členské státy se rozhodly, že udělí licence pro nové elektrárny. Kromě toho se očekává, že v nadcházejících letech předloží držitelé licencí žádosti o prodloužení životnosti jaderných elektráren. |
(6) Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie. |
Odůvodnění | |
Je důležité zachovávat zásadu, že členské státy mohou volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie. Kromě toho je stejně důležité zdůraznit, že cílem této směrnice není vytvořit pobídky pro členské státy, aby do skladby svých zdrojů energie zahrnuly jadernou energii. Proto by podstata vypuštěných částí bodu odůvodnění 6 měla být přesunuta do bodu odůvodnění 7 s cílem zajistit toto rozlišení. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty představovaly vodítko při rozhodování o prodloužení životnosti jaderných zařízení. |
(7) Jaderná bezpečnost je záležitostí, která je v zájmu Společenství a která by měla být zohledňována při rozhodování o udělení licencí novým elektrárnám a/nebo o prodloužení životnosti jaderných zařízení. Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty a členské státy představovaly vodítko při rozhodování o udělení či neudělení licencí novým elektrárnám a o prodloužení životnosti jaderných zařízení. |
Odůvodnění | |
Jaderná bezpečnost je záležitostí, která je společným zájem Společenství. Tato skutečnost, a nikoli to, že některé členské státy chtějí udělovat licence novým elektrárnám, by proto měla být důvodem pro vypracování osvědčených postupů. Kromě toho je vhodné zmínit, že by tyto osvědčené postupy mohly fungovat jako vodítko také pro členské státy, a nejen pro regulační subjekty. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9) K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy a držitelé licencí zaručovali obyvatelstvu vysokou úroveň bezpečnosti. |
(9) K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy, držitelé licencí a subjekty nakládající s odpady zaručovali obyvatelstvu co nejvyšší úroveň bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Bezpečnostní standardy potenciálních nových a stávajících jaderných zařízení musí být ty nejvyšší a musí odpovídat technologickým, regulačním a operačním standardům v Unii na úrovni současného stavu vědeckých poznatků. Stejná základní zásada by se také měla uplatnit při nakládání s jaderným odpadem. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Základní principy a požadavky stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují rámec postupů, z něhož by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů a požadavků členské státy značně přispěly. |
(10) Základní principy, požadavky a hlavní směry stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují soubor pravidel a rámec postupů, z nichž by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů, požadavků a hlavních směrů členské státy značně přispěly. Tato pravidla by měla odrážet mezinárodní osvědčené postupy v oblasti bezpečnostních požadavků, a představovat tak dobrý základ pro právní úpravu Společenství. Nelze je však zavést do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na IAEA Safety Standards Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)) v této směrnici. Je proto zapotřebí připojit k této směrnici přílohu obsahující základní bezpečnostní principy. |
Odůvodnění | |
Jakožto pouhá doporučení bez statutu závaznosti nemohou být bezpečnostní principy MAAE zavedeny do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na Řadu bezpečnostních standardů MAAE v této směrnici. Ke směrnici je třeba připojit přílohu obsahující základní bezpečnostní principy. Jednoznačným přínosem tohoto přístupu je větší právní jistota předpisů na úrovni Společenství a dále by mohl vytvořit právní základ pro provádění těchto principů. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení. |
(13) Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti pracovníkům v jaderném průmyslu a obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh je v souladu s článkem 30 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, který stanoví, že v rámci Společenství mají být stanoveny základní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření, jakož i v souladu se směrnicemi EU o informování pracovníků a konzultaci s nimi. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) V zájmu zajištění přístupu k informacím, účasti veřejnosti a transparentnosti by členské státy měly přijmout veškerá vhodná opatření k plnění povinností stanovených v mezinárodních úmluvách, které již stanoví potřebné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním nebo přeshraničním kontextu, jako např. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva, 25. června 1998)1. |
|
|
1 Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1; Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 17 a nařízení (ES) 1367/2006, Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh souvisí s ustanoveními o transparentnosti v článku 5 stávajícího návrhu. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Aby se zaručilo, že jsou bezpečnostní požadavky na jaderná zařízení prováděny účinně, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako nezávislé orgány. Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti. |
(15) Aby se zaručila účinná regulace jaderných zařízení, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako orgány nezávislé na zájmech, jež by mohly nadmíru ovlivňovat rozhodování v otázkách jaderné bezpečnosti. Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem 20 k čl. 4 odst. 1, který navrhovatel předkládá v souvislosti s nezávislostí regulačních subjektů. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Regulační subjekty odpovědné za bezpečnost jaderných zařízení v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem, která vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti. Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat, |
(19) Regulační subjekty odpovědné za dozor nad jadernými zařízeními v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. Skupina na vysoké úrovni vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti, které jsou významné v kontextu této směrnice. Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat, |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Cílem této směrnice je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů. |
1. Cílem této směrnice je vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost v Evropské unii. Stanoví základ pro právní předpisy a regulační ustanovení v členských státech, pokud jde o jadernou bezpečnost, a jejím cílem je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů. |
Odůvodnění | |
Cíl této směrnice by měl být stanoven jasněji. Jejím cílem je vytvořit jednotný rámec Společenství. Tím se přímo zabývá tento pozměňovací návrh. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti. |
(Netýká se českého znění.) |
Odůvodnění | |
(Netýká se českého znění.) | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti. |
2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, uvedení do provozu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení a na práci provedenou subdodavateli, jež provozovatelé použili, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Skupinou pracovníků, kteří jsou potenciálním rizikovým faktorem a kteří jsou potenciálně vystaveni zdravotnímu a bezpečnostnímu riziku v jaderném zařízení, jsou pracovníci vykonávající činnosti, jako je oprava, údržba a čištění jaderných zařízení. Tato činnost je velmi často vykonávána externími dodavateli a subdodavateli. Tito pracovníci jsou nejméně odborně připraveni a informováni a nejsou integrováni do zdravotních a bezpečnostních postupů provozovatele. Směrnice musí jasně stanovit, že všechny zapojené subjekty nesou značnou odpovědnost za bezpečnost a kulturu bezpečnosti. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1) „jaderným zařízením“ se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva, obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování; |
1) „jaderným zařízením“ se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu, obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování, včetně zařízení pro nakládání s radioaktivními látkami vznikajícími během provozu zařízení a pro jejich zpracování; |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3) „radioaktivním materiálem“ se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná; |
3) „radioaktivní látkou“ se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná; |
Odůvodnění | |
Pojem „radioaktivní látka“ je používán ve směrnici EU 96/29/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
8) „regulačním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt nebo subjekty, které členský stát oprávní k tomu, aby v tomto členském státě udělovaly licence a vykonávaly dozor nad výběrem umístění, konstrukcí, výstavbou, uvedením do provozu, provozem jaderných zařízení nebo jejich vyřazením z provozu; |
8) „regulačním subjektem“ se rozumí orgán nebo systém orgánů, kterým členský stát udělil zákonnou pravomoc k provádění regulačních postupů, včetně udělování oprávnění, a také k regulaci v oblasti bezpečnosti jaderného, radiačního a radioaktivního odpadu a přepravy; |
Odůvodnění | |
Měly by být jednoznačně stanoveny pravomoci regulačního subjektu, který je odpovědný za regulaci a kontrolu hledisek bezpečnosti jaderných zařízení. Tento postup je odlišný od pouhého udělování licencí, které spadá do pravomoci příslušných vnitrostátní a vládních orgánů. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
9) „licencí“ se rozumí oprávnění, které regulační subjekt udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu; |
9) „licencí“ se rozumí oprávnění, které vláda nebo některý vládou schválený vnitrostátní orgán udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu; |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění k čl. 2 bodu 8. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
10) „novými jadernými reaktory“ se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž provozu byla licence udělala až po vstupu této směrnice v platnost. |
10) „novými jadernými reaktory“ se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž stavbě byla licence udělena až po vstupu této směrnice v platnost. |
Odůvodnění | |
S ohledem na ustanovení čl. 6 odst. 2 je třeba stanovit, kdy mohou být zavedeny nové požadavky, zejména na bezpečnost konstrukce. Ke schválení provozu dochází na konci regulačního postupu, jakmile je dokončena stavba a kdy lze jen stěží provádět přepracování bezpečnostní dokumentace. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 3 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Odpovědnost a rámec pro bezpečnost jaderných zařízení |
Právní rámec pro bezpečnost jaderných zařízení |
Odůvodnění | |
V pozměněné podobě představuje článek 3 nové uspořádání článků 3, 4, 8 a 10 návrhu a týká se povinností členských států přijmout právní a regulační rámec, jenž zajistí regulaci jaderných zařízení a dohled nad nimi. To zahrnuje: i) odpovídající regulační rámec, který zejména stanoví vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí a regulační kontroly a právo členských států zavádět přísnější bezpečnostní opatření; ii) prioritu politik v oblasti bezpečnosti; iii) vzájemný přezkum platného regulačního rámce a regulačního subjektu. | |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence, který je kontrolován regulačním subjektem. O bezpečnostních opatřeních a kontrolách, které mají být v jaderném zařízení provedeny, rozhoduje pouze regulační subjekt a jsou uplatňována držitelem licence. |
vypouští se |
|
Držitel licence má prvotní odpovědnost za bezpečnost po celou dobu životnosti jaderného zařízení, dokud není toto zařízení zproštěno regulační kontroly. Odpovědnost držitele licence není převoditelná. |
|
(Viz ustanovení, která se zavádějí v čl. 7 odst. 1 (novém)). | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru včetně nezbytného vynucování. |
1. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení, který je založený na osvědčených postupech EU a mezinárodních osvědčených postupech. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru, prostřednictvím pozastavení, úpravy nebo zrušení licence včetně nezbytného vynucování. |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 11 k článku 3 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Členské státy zajistí přijetí právních předpisů, které v případě závažného porušení podmínek provozní licence umožní její odebrání. |
(Nový pozměňovací návrh částečně pozměňující čl. 8 odst. 2) | |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 11 k článku 3 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2b. Členské státy zajistí, aby všechny organizace, které vyvíjejí činnost přímo související s jadernými zařízeními, zavedly politiky, které jaderné bezpečnosti přisuzují náležitou prioritu. |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 11 k článku 3 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2c. Členské státy zajistí, aby se regulační subjekty a vnitrostátní regulační systémy podrobily alespoň každých deset let mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu. |
|
|
Výsledky mezinárodního vzájemného přezkumu sdělí členské státy Komisi. |
(Nový pozměňovací návrh částečně pozměňující čl. 4 odst. 5) | |
Odůvodnění | |
Mezinárodní vzájemné přezkumy umožňují členským státům a jejich regulačním subjektům výměnu osvědčených regulačních postupů a rozvoj společného přístupu k mezinárodním požadavkům i požadavkům ES. Přispěje to k prohloubení harmonizace bezpečnostních požadavků na úrovni ES a k trvalému zlepšování jaderné bezpečnosti ve Společenství. Komise by proto měla být informována o výsledcích vzájemného přezkumu. | |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 d (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2d. Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice. |
(Nový pozměňovací návrh plně převzatý z článku 10) | |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 11 k článku 3 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 4 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Regulační subjekty |
Ustanovení a odpovědnosti regulačních subjektů |
Odůvodnění | |
Tento nově upravený článek 4 je věnován regulačním subjektům, jejich úkolům, zdrojům a pravomocem. Zejména je třeba zřetelně posílit a dále prohloubit nezávislost regulačního subjektu na vládách a politikách odvětví jaderné energie. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. – -1 (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
-1. Členské státy ustanoví vnitrostátní regulační subjekty odpovědné za regulaci, dohled a hodnocení bezpečnosti jaderných zařízení. |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 18 k článku 4 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Členské státy zaručí, že je regulační subjekt skutečně nezávislý na všech organizacích, které jsou pověřeny, aby podporovaly jaderná zařízení, provozovaly je nebo zdůvodňovaly jejich společenské přínosy, a že není vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost. |
1. Členské státy zaručí účinnou nezávislost regulačních subjektů. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů podle této směrnice: |
|
|
a) byl regulační subjekt právně odlišný a funkčně nezávislý na jakémkoli veřejném či soukromém subjektu, zejména takovém, který je pověřen, aby podporoval jaderná zařízení, provozoval je nebo zdůvodňoval jejich společenské přínosy, a nebyl vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost; |
|
|
b) jednali zaměstnanci regulačního subjektu a osoby odpovědné za jeho řízení nezávisle na jakýchkoli tržních zájmech a nevyžadovali při výkonu regulačních povinností pokyny od vlády ani jiného veřejného či soukromého subjektu. |
|
|
Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými relevantními vnitrostátními orgány. |
Odůvodnění | |
Potvrzuje se postoj zpravodaje, který klade důraz na nezávislost regulačních subjektů. Ta by měla být zajištěna v průběhu všech jejich činností, avšak pouze plní-li „regulační povinnosti“. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Regulačnímu subjektu je udělena odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou uplatňovány bezpečnostní požadavky, podmínky a předpisy. |
2. Členské státy zajistí, aby měl regulační subjekt odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Regulační subjekt dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou plněny platné bezpečnostní požadavky a dodržovány licenční podmínky. |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 18 k článku 4 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Regulační subjekt uděluje licence a sleduje jejich uplatňování při výběru umístění, konstrukci, výstavbě, uvedení do provozu, provozu jaderných zařízení a jejich vyřazení z provozu. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 8 k čl. 2 bodu 8 a ustanovení, která zavádí pozměňovací návrh 23 k čl. 4 odst. 3a (novému). | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Členské státy zajistí, aby regulační subjekty prováděly hodnocení, šetření, kontrolu a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu. |
(Nový pozměňovací návrh částečně pozměňující čl. 8 odst. 1) | |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 18 k článku 4 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3b. Členské státy zajistí, aby regulační subjekty měly pravomoc nařídit jakémukoli jadernému zařízení, aby pozastavilo provoz, pokud není zaručena bezpečnost. |
(Nový pozměňovací návrh částečně pozměňující čl. 8 odst. 3) | |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 18 k článku 4 – nadpisu. | |
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Regulační subjekty zaručí, že držitelé licencí mají k dispozici odpovídající počet kvalifikovaného personálu. |
vypouští se |
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 7 odst. 3). | |
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Alespoň každých deset let se regulační subjekt a vnitrostátní regulační systém podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu. |
vypouští se |
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 3 odst. 2c (novém), o právním rámci vytvořeném členskými státy.) | |
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
5a. Regulační subjekty členských států si vyměňují osvědčené regulační postupy a rozvíjejí společný přístup k mezinárodně uznávaných požadavkům jaderné bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Mělo by to vést k harmonizaci bezpečnostních požadavků a rámce pro regulační postupy v Evropské unii. | |
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Článek 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy informují veřejnost o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností. Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky. |
Členské státy informují veřejnost a Komisi o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností a v případě jakékoli nehody neprodleně informují veřejnost. Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Členské státy dodržují základní bezpečnostní principy MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)). Dodržují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti (IAEA INFCIRC 449 ze dne 5. července 1994). |
1. Při výběru umístění, konstrukci, výstavbě, provozu a vyřazení z provozu jaderných zařízení uplatňují členské státy ty části základních bezpečnostních principů MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)), které jsou důležité pro vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost, jak je uvedeno v příloze. Uplatňují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti1. |
|
|
1Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20 a Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 7. |
Odůvodnění | |
Viz bod odůvodnění 10. Odkaz ve směrnici na nezávazný akt z něj ještě nečiní závazný předpis. Mají-li se základní bezpečnostní principy stát závaznými, musí být začleněny do závazného aktu. Začlenění ustanovení základních bezpečnostních principů do přílohy zajistí: i) soulad se Společnou praktickou příručkou Evropského parlamentu, Rady a Komise pro osoby podílející se na redakci právních předpisů v orgánech Evropského společenství; ii) právní jistotu dokumentu prostřednictvím „neměnného“ odkazu na zásady MAAE, jak je uvedeno výše. | |
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Především zaručí, že jsou provedeny všechny použitelné zásady stanovené v základních bezpečnostních principech MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních států. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 28 k čl. 6 odst. 1 pododstavci 1. | |
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pokud jde o bezpečnost nových jaderných reaktorů, členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. |
2. Při udělování licence ke stavbě nových jaderných reaktorů členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků zohledňujících soustavné zlepšování zkušeností získaných během provozu stávajících reaktorů, poznatky vyplývající z bezpečnostních rozborů u stávajících elektráren, nejmodernější metody a technologie a výsledky bezpečnostních výzkumů. |
Odůvodnění | |
Se zlepšujícími se technologiemi a bezpečnostními standardy se musí stále zvyšovat i bezpečnostní požadavky na jaderná zařízení. Úroveň bezpečnosti v jaderných zařízeních se musí neustále zlepšovat, aby byla vždy zajištěna nejvyšší možná úroveň bezpečnosti. Odkaz na úrovně bezpečnosti vypracované Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) ve vztahu k novým jaderným reaktorům nemůže být součástí hlavní části směrnice, neboť společné referenční úrovně bezpečnosti pro budoucí reaktory nejsou dosud dostatečně vyspělé. ES nemůže zavazovat členské státy k jejich uplatňování. | |
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Komise zajistí, aby jakákoli třetí země, která si přeje přistoupit k EU nebo která se nachází ve fázi vyjednávání o svém přistoupení k EU, splňovala přinejmenším standardy stanovené v této směrnici a principy uvedené v příloze, jež stanovila MAAE. |
Odůvodnění | |
Je nezbytné zajistit, aby se země sousedící s EU řídily přinejmenším stejnými standardy jaderné bezpečnosti, neboť jaderné havárie mají vždy dopad na více států. | |
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 7 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Povinnosti držitelů licencí |
Odpovědnosti držitelů licencí |
Odůvodnění | |
Tento upravený a nově uspořádaný článek se věnuje odpovědnostem držitelů licencí: členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl držitel licence, a přijmou odpovídající opatření s cílem zajistit, aby držitelé licencí své odpovědnosti dostáli. | |
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. – -1 (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
-1. Členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl po celou dobu jejich životnosti držitel licence. Odpovědnost držitele licence není převoditelná. |
(Nový pozměňovací návrh částečně pozměňující čl. 3 odst. 1 a 2) | |
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Držitelé licencí konstruují, staví, provozují svá jaderná zařízení a vyřazují je z provozu v souladu s ustanoveními vymezenými v čl. 6 odst. 1 a 2. |
1. Členské státy zajistí, aby držitelé licencí nesli odpovědnost za konstrukci, stavbu, provoz a vyřazení z provozu svých jaderných zařízení v souladu s ustanoveními vymezenými v článku 6. |
Odůvodnění | |
Směrnice by se měla obracet na členské státy, a nikoli na držitele licencí. | |
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Držitelé licencí vytvoří a provádějí řídicí systémy, které budou pravidelně ověřovány regulačním subjektem. |
2. Členské státy zajistí, aby držitelé licencí vytvořili a prováděli řídicí systémy, které jsou pravidelně ověřovány regulačním subjektem. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. V zájmu plnění svých povinností držitelé licencí přidělují odpovídající finanční a lidské zdroje. |
3. Členské státy zajistí, aby držitelé licencí přidělili na plnění svých povinností odpovídající finanční a lidské zdroje. Zaměstnanci držitelů licencí musí mít dostatečnou kvalifikaci pro veškeré činnosti, které jsou významné z hlediska jaderné bezpečnosti. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Členské státy zajistí, aby regulační subjekt pravidelně hodnotil, zda má držitel licence dostatek zaměstnanců a zda jsou jeho zaměstnanci kvalifikovaní, což je podmínkou pro zajištění jaderné bezpečnosti, přičemž toto hodnocení vychází ze zprávy předložené držitelem licence, v níž jsou vyhodnocena témata z oblasti zaměstnanosti, jako je zdraví a bezpečnost, kultura bezpečnosti, kvalifikace a odborná příprava, počet zaměstnanců a využívání subdodavatelů. |
Odůvodnění | |
Je všeobecně uznáváno, že lidský faktor je významným rizikem při provozu jaderných zařízení. Zatímco odpovědnost držitele licence je jasná, podávání zpráv o jeho kultuře bezpečnosti spojené s lidským faktorem by se mohlo zlepšit. Pravidelné podávání zpráv toto zlepšení umožní. Tento pozměňovací návrh je v souladu s pozměňovacím návrhem 35 zpravodaje a doplňuje jej. | |
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Příslušné regulační orgány předloží každé tři roky Evropské komisi a evropským sociálním partnerům zprávu o jaderné bezpečnosti a kultuře bezpečnosti. Komise může po konzultaci s evropskými sociálními partnery navrhnout zlepšení s cílem zajistit v EU jadernou bezpečnost na nejvyšší možné úrovni, včetně ochrany zdraví. |
Odůvodnění | |
Budou-li přijaty základní bezpečnostní principy, na něž odkazuje Evropská komise, prostřednictvím pozměňovacího návrhu 43 zpravodaje, nebude v nich stanoveno, jak se zlepšují zkušenosti v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti. Členské státy, regulační orgány, Evropská komise, zástupci provozovatelů a pracovníků mají všichni prospěch z pravidelné výměny informací a zkušeností, jež umožňuje zlepšení a vytvoření kultury bezpečnosti na úrovni EU. Dotčenými sociálními partnery jsou partneři z meziodvětvového dialogu a odvětvového sociálního dialogu pro odvětví elektřiny. | |
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Hodnocení, šetření, kontrola a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti jsou prováděny regulačním subjektem v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu. |
vypouští se |
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 4 odst. 3a (novém)). | |
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. V případě závažného či opakovaného porušení bezpečnostních předpisů v jaderném zařízení má regulační subjekt pravomoc odebrat provozní licenci. |
vypouští se |
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 3 odst. 2a (novém)). | |
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Regulační subjekt má pravomoc nařídit jakékoli jaderné elektrárně, aby pozastavila provoz, pokud se domnívá, že není plně zaručena bezpečnost. |
vypouští se |
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 4 odst. 3b (novém)). | |
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, členské státy samostatně a prostřednictvím nadnárodní spolupráce poskytnou odpovídající příležitosti určené k průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti. |
Členské státy zajistí, aby v rámci vzdělávání a odborné přípravy byly poskytnuty příležitosti k základní a průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti, včetně výměnných programů, což je zajišťováno členskými státy a případně prostřednictvím nadnárodní spolupráce, s cílem vybudovat přiměřené vnitrostátní lidské zdroje a udržovat znalosti v jaderné oblasti. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Článek 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 10 |
vypouští se |
|
Priorita bezpečnosti |
|
|
Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice. |
|
(Viz ustanovení, která se znovu zavádějí v čl. 3 odst. 2d (novém)). | |
Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Článek 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Nejpozději do [tří let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky podávají členské státy Komisi zprávu o provádění této směrnice. Na základě první zprávy předloží Komise Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy. |
Členské státy podávají Komisi zprávy o provádění této směrnice ve stejné lhůtě a stejně často jako zprávy v rámci hodnotících zasedání smluvních stran Úmluvy o jaderné bezpečnosti. Na základě této zprávy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy. |
Odůvodnění | |
i) Je nezbytné zajistit řádnou koordinaci se zprávami, které předkládají členské státy v rámci příslušných ustanovení Úmluvy o jaderné bezpečnosti. | |
ii) Sledování, podávání zpráv a transparentnost mají pro provádění této směrnice prvořadý význam. Jsou klíčové při zajištění účasti EP na záležitostech, o kterých pojednává kapitola III Smlouvy o Euratomu, a zejména při zajištění důkladného informování EP. | |
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Příloha (nová) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Příloha |
|
|
BEZPEČNOSTNÍ CÍL |
|
|
Základním bezpečnostním cílem je ochrana pracovníků a obyvatelstva před škodlivými dopady ionizujícího záření, jehož zdrojem mohou být jaderná zařízení. |
|
|
1. Aby se zajistila ochrana pracovníků a obyvatelstva, měly by být při provozování jaderných zařízení dodržovány nejvyšší bezpečnostní standardy, jichž lze rozumně dosáhnout při zohlednění hospodářských a sociálních faktorů. |
|
|
Kromě opatření týkajících se ochrany zdraví stanovených v základních standardech Euratomu (směrnice 96/29/Euratom) se přijímají tato opatření: |
|
|
– snížení pravděpodobnosti výskytu událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad reaktorovým jádrem, jadernou řetězovou reakcí, radioaktivním zdrojem a |
|
|
– zmírnění dopadů takových událostí, pokud nastanou. |
|
|
2. Základní bezpečnostní cíl by měl být zohledněn u všech jaderných zařízení a ve všech fázích po celou dobu životnosti jaderného zařízení. |
|
|
BEZPEČNOSTNÍ PRINCIPY |
|
|
1. princip: Odpovědnost za bezpečnost |
|
|
Každý členský stát zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl držitel příslušné licence, a přijme odpovídající opatření s cílem zajistit, že všichni tito držitelé licencí své odpovědnosti dostojí. |
|
|
1.1 Každý členský stát zajistí, aby držitel licence provedl opatření za účelem: |
|
|
– získání a udržení potřebných kompetencí; |
|
|
– poskytování odpovídající odborné přípravy a informací; |
|
|
– zavedení postupů a opatření s cílem zajistit bezpečnost za všech okolností; |
|
|
– ověření vhodné konstrukce a dostatečné kvality jaderných zařízení; |
|
|
– zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního materiálu, který je používán, produkován nebo skladován; |
|
|
– zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního odpadu, který vznikne, |
|
|
s cílem dostát odpovědnosti za bezpečnost jaderného zařízení. |
|
|
Tyto odpovědnosti musí být splněny v souladu s platnými bezpečnostními cíli a požadavky stanovenými nebo schválenými regulačním subjektem a jejich plnění musí být zajištěno zavedením řídicího systému. |
|
|
2. princip: Vedení a řízení v oblasti bezpečnosti |
|
|
Ve všech organizacích zabývajících se jadernou bezpečností je třeba zřídit a udržovat účinný systém vedení a řízení v oblasti jaderné bezpečnosti. |
|
|
2.1 Vedení v otázkách bezpečnosti se musí projevit na nejvyšší úrovni organizace. Musí být zaveden a udržován účinný řídicí systém zahrnující veškeré složky řízení, aby bylo možné stanovit a uplatňovat bezpečnostní požadavky, které jsou v souladu s ostatními požadavky, včetně požadavků na lidský výkon, kvalitu a bezpečnost, a aby nebyla bezpečnost omezována jinými požadavky či potřebami. |
|
|
Řídicí systém musí rovněž zajistit podporu kultury bezpečnosti, pravidelné hodnocení úrovně bezpečnosti a využívání získaných zkušeností. |
|
|
2.2 Kultura bezpečnosti, kterou se řídí postoj a jednání všech dotčených organizací a jednotlivců ve vztahu k bezpečnosti, musí tvořit součást řídicího systému. Kultura bezpečnosti zahrnuje: |
|
|
– individuální i kolektivní závazek v oblasti bezpečnosti, který přijalo vedení, řízení i zaměstnanci na všech úrovních; |
|
|
– odpovědnost organizací a jednotlivců na všech úrovních za bezpečnost; |
|
|
– opatření, která podporují kritický postoj a získávání zkušeností a brání vzniku pocitu sebeuspokojení, pokud jde o bezpečnost. |
|
|
2.3 Řídicí systém musí zohledňovat celou škálu vzájemného působení mezi jednotlivci na všech úrovních na jedné straně a technologiemi a organizacemi na straně druhé. S cílem předejít bezpečnostním, významným lidským a organizačním selháním je třeba zohlednit lidského činitele a podporovat dobrý výkon a osvědčené postupy. |
|
|
3. princip: Posuzování bezpečnosti |
|
|
Před výstavbou jaderného zařízení a jeho uvedením do provozu a po dobu jeho životnosti se musí provádět komplexní a systematická hodnocení bezpečnosti. Použije se odstupňovaného přístupu, při kterém se zohlední závažnost potenciálních rizik, jež dané jaderné zařízení představuje. |
|
|
3.1 V souladu s odstupňovaným přístupem vyžaduje regulační subjekt hodnocení jaderné bezpečnosti pro všechna jaderná zařízení. Toto hodnocení bezpečnosti zahrnuje systematickou analýzu běžného provozu a jeho dopadů, způsobů, jak může dojít k selhání, a důsledků těchto selhání. Hodnocení bezpečnosti se zabývá bezpečnostními opatřeními potřebnými pro omezení nebezpečí a posuzovány jsou rovněž konstrukční a projektové bezpečnostní prvky s cílem prokázat, že splňují požadované bezpečnostní funkce. Pokud mají kontrolní opatření nebo zásahy provozovatele za cíl udržení bezpečnosti, musí být provedeno úvodní hodnocení jejich bezpečnosti s cílem prokázat, že jsou tyto kroky dostatečně důkladné a spolehlivé. Povolení pro jaderné zařízení udělí členský stát pouze tehdy, bylo-li regulačnímu subjektu uspokojivě prokázáno, že bezpečnostní opatření navrhovaná držitelem licence jsou přiměřená. |
|
|
3.2 Požadované hodnocení bezpečnosti se později za provozu opakuje podle potřeby zcela nebo zčásti, aby se tak zohlednily změněné okolnosti (jako je uplatňování nových standardů a vědecko-technických poznatků), zkušenosti získané během provozu, úpravy a účinky stárnutí. V případě provozu, který trvá delší dobu, se hodnocení podle potřeby přezkoumávají a opakují. Pokračování tohoto provozu podléhá opětovným hodnocením, která musí prokázat, že bezpečnostní opatření jsou i nadále přiměřená. |
|
|
3.3 V rámci požadovaného hodnocení bezpečnosti se určí jevy, které upozorňují na možnost havárie (iniciační událost, jež by mohla vést ke vzniku podmínek, za nichž by mohlo dojít k havárii), a provede se jejich analýza a přijmou se příslušná preventivní opatření. |
|
|
3.4 Pro další zvýšení bezpečnosti se zavedou postupy pro zpětnou vazbu a analýzu zkušeností získaných během provozu ve vlastních a jiných zařízeních, včetně zkušeností s iniciačními událostmi, jevy upozorňujícími na možnost havárie, případy, kdy k havárii téměř došlo, haváriemi a neoprávněnými úkony, aby bylo možné vyvodit z nich ponaučení, šířit je a řídit se jimi. |
|
|
4. princip: Optimalizace bezpečnosti |
|
|
Členské státy zajistí, aby byla jaderná zařízení optimalizována tak, aby zajišťovala nejvyšší úroveň bezpečnosti, jíž lze rozumně dosáhnout bez nepřiměřeného omezování jejich provozu. |
|
|
4.1 Optimalizace bezpečnosti vyžaduje, aby bylo provedeno posouzení relativního významu jednotlivých činitelů zahrnující: |
|
|
– pravděpodobnost výskytu předvídatelných událostí a jejich následků; |
|
|
– intenzitu a rozsah dávek záření; |
|
|
– hospodářské, sociální a environmentální faktory vyplývající z rizik záření. |
|
|
– Optimalizace bezpečnosti rovněž vyžaduje používání osvědčených postupů a zdravého rozumu v průběhu každodenních činností. |
|
|
5. princip: Prevence a zmírňování následků |
|
|
Členské státy zajistí, aby se na zabránění jaderných nehod a havárií v jejich jaderných zařízeních a na zmírnění případných následků vynaložilo maximální úsilí. |
|
|
5.1 Každý členský stát zajistí, aby držitelé licence vynaložili maximální úsilí ve snaze |
|
|
– zabránit výskytu nestandardních okolností či nehod, jež by mohly vést ke ztrátě kontroly; |
|
|
– předejít vystupňování těchto nestandardních podmínek nebo nehod, k nimž dochází; a |
|
|
– zmírnit jakékoli nepříznivé dopady havárie |
|
|
uplatňováním „hloubkové ochrany“. |
|
|
5.2 Uplatňování koncepce hloubkové ochrany zajistí, že žádné technické, lidské nebo organizační selhání nemůže mít za následek škodlivé účinky a že kombinace selhání, která by mohla způsobit vážné škodlivé účinky, je značně nepravděpodobná. |
|
|
5.3 Hloubková ochrana se uplatňuje především prostřednictvím kombinace řady navazujících a na sobě nezávislých úrovní ochrany, které by musely nejprve všechny selhat, aby došlo ke škodlivému účinku na pracovníky nebo obyvatelstvo. Úrovně hloubkové ochrany zahrnují: |
|
|
– výběr vhodného umístění |
|
|
– vhodnou konstrukci jaderného zařízení spočívající v(e) |
|
|
vysoké kvalitě projektu a výstavby |
|
|
vysoké spolehlivosti součástí a vybavení |
|
|
kontrole, systémech omezování a ochrany a prvcích dozoru; |
|
|
– vhodnou organizaci s |
|
|
účinným řídicím systémem, jehož představitelé důsledně dodržují kulturu bezpečnosti |
|
|
komplexními provozními postupy a praxí |
|
|
komplexními postupy pro řízení havárií |
|
|
opatřeními pro připravenost na mimořádné situace |
|
|
6. princip: Připravenost na mimořádné situace a reakce |
|
|
Členské státy zajistí přijetí opatření, která zabezpečují připravenost na mimořádné situace a reakci na havárie v jaderných zařízeních v souladu se směrnicí 96/29/Euratom. |
Odůvodnění | |
Základní bezpečnostní principy MAAE a Úmluva o jaderné bezpečnosti se také vztahují na jinou škálu činností/zařízení než ty uvedené v navrhované směrnici. Tato příloha zahrnuje příslušné principy MEEA a Úmluvy o jaderné bezpečnosti přizpůsobené podmínkám EU, které tento návrh pokrývá. Bude-li se vycházet z takto upravených základních bezpečnostních principů MEEA a Úmluvy o jaderné bezpečnosti, je třeba upřesnění čl. 6 odst. 1 navrhované v jiném pozměňovacím návrhu propojit s přílohou. | |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Návrh směrnice předložený Komisí si klade za cíl obnovit proces zavádění společného rámce EU pro jadernou bezpečnost, který byl původně zahájen v roce 2003.
Cílem je vytvoření rámce pro jadernou bezpečnost EU, který bude tvořen řadou operačních cílů, konkrétně posílením úlohy vnitrostátních regulačních orgánů a posílením jejich nezávislosti a zajištěním vysoké úrovně transparentnosti v otázkách bezpečnosti jaderných zařízení. Tento návrh v sobě zahrnuje principy hlavních mezinárodních nástrojů, jako je např. Úmluva o jaderné bezpečnosti a práce v oblasti bezpečnosti, prováděné MAAE.
Zpravodaj vítá tento návrh zejména jako příspěvek k posílení evropského právního rámce s cílem zlepšit transparentnost a řízení jaderných činností. Evropský parlament soustavně připomíná[1] naléhavou potřebu vytvoření silné právní úpravy a přijetí konkrétních opatření na úrovni Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti, nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování jaderných zařízení z provozu. Důležité je to zvláště s ohledem na význam jaderné energie, která se vyrábí v 15 z 27 členských států a pokrývá přibližně třetinu spotřeby elektřiny v EU. Význam jaderné energie se pravděpodobně ještě zvýší s ohledem na její relativní znovuoživení – ve čtyřech členských státech se nyní staví šest nových reaktorů – a prodlužování životnosti jaderných elektráren, stejně jako s ohledem na skutečnost, že je jedním z klíčových činitelů dosažení nezávislosti energetické politiky EU a cílem snížení emisí CO2 v rámci boje proti změně klimatu.
V této souvislosti by zpravodaj rád zdůraznil, že volba zahrnout jadernou energii do energetické skladby je sice záležitostí členských států, přesto Evropská unie sehrává klíčovou úlohu při zajištění toho, že rozvoj tohoto zdroje energie se bude řídit omezujícími předpisy a regulačním rámcem prostřednictvím Smlouvy o Euratomu. Není již sporu o tom, že Evropská komise má pravomoc v oblasti jaderné bezpečnosti podle článků 31 a 32 Smlouvy o Euratomu s cílem „vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodržování“, což potvrzuje rozsudek Evropského soudního dvora v případu C-29/99 Komise v. Rada[2].
Navíc přístup, který uplatňuje Komise, připravuje cestu pro vytvoření legislativního korpusu harmonizovaných standardů pro jadernou bezpečnost a odvozené právní předpisy tvořící rámec vnitrostátních předpisů členských států pro jadernou bezpečnost. Pokud jde o smlouvy o spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti Euratom, kontrolu jaderných materiálů a pomoci třetím zemím je rovněž důležité zajistit, aby byly veškeré jaderné činnosti prováděny v souladu s nejvyššími bezpečnostními standardy. Proto tento návrh posiluje mezinárodní důvěryhodnost příspěvku Euratomu v oblasti jaderné bezpečnosti.
DOPORUČENÍ ZPRAVODAJE:
I – Možná opatření:
Možná opatření, která má Komise k dispozici, spočívají ve vytvoření právní úpravy ES stanovující společný rámec vycházející ze stávajících mezinárodních předpisů vypracovaných MAAE, doplněných dalšími požadavky pro nové jaderné elektrárny, jejichž cílem bude dosáhnout, udržovat a soustavně zlepšovat jadernou bezpečnost ve Společenství. Tento rámec poskytuje bezpečnostní principy a zároveň ukládá členským státům požadavek na přijetí legislativního a regulačního rámce zajišťujícího regulaci jaderných zařízení a dozor nad nimi, zejména prostřednictvím: vypracování vnitrostátních bezpečnostních požadavků, systému udělování licencí jaderným zařízením, nezávislého regulačního subjektu, systému dozoru, hodnocení a kontroly jaderných zařízení.
i) Zpravodaj obecně podporuje toto opatření: plně respektuje zásadu subsidiarity v oblasti sdílení pravomocí s členskými státy. Navíc umožňuje dostatečnou flexibilitu při zavádění směrnice, zajišťuje společné vymezení bezpečnostních principů (uvedených ve směrnici), přičemž ponechává členským státům odpovědnost za přijetí potřebných opatření spolu s možností přijmout přísnější předpisy.
Tento přístup je v souladu se zásadou vnitrostátní odpovědnosti za bezpečnost jaderných zařízení, přičemž prvotní odpovědnost má držitel licence pod kontrolou nezávislého regulačního subjektu.
V této souvislosti by proto zpravodaj rád navrhl drobná vylepšení ve formě úpravy struktury návrhu, která lépe odrážejí hierarchii norem a odpovědností mezi: stanovením vnitrostátního regulačního rámce; úlohou nezávislého regulačního subjektu; principy a požadavky, které je třeba přijmout, a odpovědnostmi držitele licence.
ii) Zpravodaj je přesvědčen, že rámcová směrnice zároveň zajišťuje skutečnou harmonizaci bezpečnostních principů: návrh požaduje od členských států, aby dodržovaly principy MAAE a zachovávaly povinnosti vyplývající z Úmluvy o jaderné bezpečnosti uzavřené pod záštitou MAAE. To je dokladem skutečnosti, že Komise uznává, že potřebné předpisy již na mezinárodní úrovni existují a jsou vyspělé. Představují dobrý základ pro právní úpravu Společenství, jejímž účelem je tak zajistit, že bude jednotně zaváděna ve všech členských státech.
Zpravodaj rovněž sdílí názor, že standardy, metody a pokyny MAAE představují pevný rámec nejlepších uznávaných osvědčených postupů, od něhož se odvozuje většina vnitrostátních požadavků. Jejich zavedení do právní úpravy Společenství má za cíl plnění povinností na úrovni EU a chce dát Komisi potřebné nástroje ke kontrole a postihu v oblasti dodržování těchto předpisů a k zajištění souladu vnitrostátních právních předpisů s ustanoveními směrnice.
II – Důvěryhodnost procesu harmonizace bezpečnostních předpisů:
i) Zpravodaj má obavy o zajištění skutečné nezávislosti regulačního subjektu.
Základní přidaná hodnota navrhované směrnice je posílení úlohy regulačního subjektu ve vnitrostátní právní úpravě. Zpravodaj se domnívá, že jeho úloha by měla být lépe definována a posílena jeho nezávislost. Opodstatněnost subjektu bude zajištěna tím, že dostane pravomoci přijmout veškerá naléhavá opatření, včetně pozastavení provozu jaderné elektrárny (viz článek 4 v upravené verzi).
ii) Právní předpisy na úrovni EU
Základní bezpečnostní principy, požadavky a pokyny MAAE představují soubor pravidel a rámec postupu, na kterém by měla být založena právní úprava Společenství i vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Komise zejména uznává, že 10 základních principů, které zveřejnila MAAE v roce 2006, představuje jednotný soubor principů a základ, na němž mohou členské státy vybudovat bezpečnostní požadavky. Jelikož se však jedná o pouhá doporučení, která nejsou závazná, domnívá se zpravodaj, že je nelze zavést do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na Řadu bezpečnostních standardů MAAE v této směrnici. Zpravodaj proto navrhuje připojení přílohy se základními bezpečnostními principy k této směrnici. Jednoznačnou výhodou tohoto přístupu je větší jistota v oblasti právních předpisů na úrovni Společenství a rovněž vytvoření právního základu pro zavádění těchto principů a uskutečnění harmonizace na úrovni EU.
Pokud jde o závazky vyplývající z Úmluvy o jaderné bezpečnosti, vítá zpravodaj přímý odkaz ve směrnici na závazky přijaté členskými státy.
Úloha sdružení WENRA a skupiny na vysoké úrovni při slaďování a dalším rozvoji bezpečnostních požadavků pro „nové reaktory“ je nejasná. Zpravodaj není ani tak znepokojen postavením těchto ad-hoc skupin (WENRA je neformálním sdružením regulačních orgánů pro jadernou energii) jako skutečností, že bezpečnostní úroveň a standardy budoucích jaderných zařízení nejsou ještě dostatečně vyspělé. Tato směrnice může sotva předem odhadovat výsledky tohoto procesu a ukládat členským státům, aby je zaváděly. Zpravodaj v tomto procesu spatřuje zdroj právní nejistoty. V souladu se zásadou subsidiarity by zpravodaj rád vybídl členské státy k úsilí o soustavné zlepšování bezpečnostních standardů. Vzhledem k tomu, že zohledňují osvědčené postupy a získané zkušenosti stejně jako technologický vývoj a zlepšení, musí harmonizace spočívat v trvalé snaze dosahovat vrcholu, neboť úroveň bezpečnostních standardů se zvyšuje a zlepšení se soustavně zavádějí.
III - Transparentnost
i) Je nezbytné posílit stávající právní rámec s cílem prohloubit transparentnost a zlepšit přijetí u veřejnosti.
Zpravodaj podporuje odkaz na příslušné mezinárodní úmluvy. I v této oblasti byl vytvořen soubor předpisů s cílem zajistit přístup k informacím, účast veřejnosti a transparentnost na vnitrostátní, mezinárodní i přeshraniční úrovni, jako např. Aarhuská úmluva nebo Úmluva z Espoo. Když směrnice požaduje od členských států, aby plnily své závazky, poskytuje Komisi nástroj, který zaručí, aby členské státy účinně zajistily transparentnost rozhodovacích procesů a výsledků kontrol v oblasti bezpečnosti.
ii) Zpravodaj se domnívá, že sledování, podávání zpráv a transparentnost jsou základními složkami rámcové směrnice.
Zpravodaj zdůrazňuje potřebu zajistit zapojení EP do záležitostí, na které se vztahují ustanovení Smlouvy o Euratomu, a zejména potřebu poskytnout EP nástroj, který mu umožní být dobře informován a sledovat činnosti v oblasti bezpečnosti jaderné energie.
Evropský parlament by měl být odpovídajícím způsobem informován ze strany Komise o pravidelných zprávách o realizaci směrnice, vypracovávaných v souladu s článkem 11, jejichž předkládání by mělo být sladěno s požadavky Úmluvy o jaderné bezpečnosti a s postupem jejího přezkumu.
Obě zprávy stejně jako vzájemné přezkumy přispívají k nacházení oblastí osvědčených postupů a prohloubení soustavného zlepšování jaderné bezpečnosti ve Společenství. Evropský parlament musí být součástí tohoto procesu.
S ohledem na výše uvedené důvody navrhuje zpravodaj pozměnit návrh Komise.
- [1] Maldeikisova zpráva o hodnocení Euratomu – 50 let evropské politiky v oblasti jaderné energie (A6-0129/2007, ze dne 2.4.2007); Reulova zpráva o konvenčních energetických zdrojích a energetické technologii (A6-0348/2007, ze dne 24.10.2007).
- [2] Případ C-29/99 Komise Evropských společenství v. Rada Evropské unie ECR 2002, s. I-11221.
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti k právnímu základu
1. 4. 2009
Paní Angelika Niebler
předsedkyně
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
BRUSEL
Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu směrnice Rady (EURATOM), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost
(KOM(2008)0790 – C6‑0026/2009 – 2008/0231(CNS))
Vážená paní předsedkyně,
Výbor pro právní záležitosti se z vlastního podnětu a v souladu s čl. 35 odst. 3 jednacího řádu rozhodl zabývat otázkou právního základu výše zmíněného návrhu Komise.
Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 31. března 2009.
Výbor pro průmysl v současnosti projednává návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost, jehož zpravodajem je pan Hökmark. Výbor pro životní prostředí k tomu dal své stanovisko (navrhovatelka paní Harms). Paní Harms ve svém stanovisku navrhla, aby se ke stávajícímu právnímu základu podle článku 31 a 32 Smlouvy o Euratomu přidal jako právní základ čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES.
Kontext navrhovaného právního předpisu
V tomto desetiletí jde již o třetí pokus zavést nová pravidla pro jadernou bezpečnost (dva předcházející návrhy v letech 2002 a 2003 byly staženy).
Cílem návrhu z roku 2002 bylo „definovat základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení“, což „bude v pozdější fázi doplněno zavedením společných standardů a kontrolních mechanismů s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti (...).” Požadavek na zavedení základních povinností a společných standardů byl v úpravách z roku 2003 vypuštěn a nahrazen mechanismy Společenství s cílem zajistit dodržování společných zásad jaderné bezpečnosti, včetně zejména ověřovacího systému Společenství. V tomto posledním návrhu takové mechanismy nejsou obsaženy, a nemá být tedy žádné ověřování ze strany Společenství. Místo toho se v návrhu směrnice budou prosazovat pouze požadavky stanovené v Úmluvě o jaderné bezpečnosti (CNS) Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Komise navrhuje jako právní základ články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu. Otázka spočívá v tom, zda k němu doplnit čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, a tím dát Parlamentu možnost postupu spolurozhodování. Ohledně této alternativy se argumentovalo rovněž tím, že článek 203 Smlouvy o Euratomu by měl být uplatňován společně s články 31 a 32 s cílem zachytit technologické aspekty jaderné bezpečnosti i její dopady na životní prostředí.
Posuzovaný právní základ
Pro snazší orientaci jsou příslušná ustanovení Smlouvy uvedena níže.
Článek 31 EURATOM
Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Základní standardy přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Článek 32 EURATOM
Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.
Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.
Výraz „základní standardy“ je definován v článku 30 Smlouvy o Euratomu takto:
Článek 30 EURATOM
V rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.
Výrazem „základní standardy“ se rozumí:
a. nejvyšší přípustné dávky poskytující dostatečnou bezpečnost,
b. nejvyšší přípustný stupeň ozáření a zamoření,
c. základní zásady lékařského dohledu nad pracovníky.
Je třeba uvést, že tato ustanovení jsou uvedena v kapitole 3 Hlavy II Smlouvy o Euratomu s názvem Bezpečnost a ochrana zdraví.
Bylo navrženo, aby byl jako právní základ přidán čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES:
Čl. 175 odst. 1
1. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 174.
Článek 174, na který se čl.175 odst. 1 odvolává, zní takto:
Článek 174
1. Politika Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů:
— zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
— ochrana lidského zdraví,
— uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,
— podpora opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.
2. Politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Společenství. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
V této souvislosti obsahují harmonizační opatření odpovídající požadavkům ochrany životního prostředí popřípadě ochrannou doložku, na základě které jsou členské státy zmocněny přijmout z mimoekonomických důvodů ochrany životního prostředí dočasná opatření podléhající kontrolnímu procesu Společenství.
3. Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Společenství k:
— dostupným vědeckým a technickým údajům,
— podmínkám životního prostředí v různých regionech Společenství,
— možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,
— hospodářskému a sociálnímu rozvoji Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů.
4. V rámci svých pravomocí spolupracují Společenství a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Způsoby spolupráce Společenství mohou být upraveny dohodami mezi Společenstvím a danými třetími stranami, jež jsou sjednávány a uzavírány v souladu s článkem 300.
Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.
Článek 203 EURATOM
Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.
Základy pro analýzu
Je důležité si ujasnit, proč je volba právního základu důležitá. Na jedné straně, jak zdůraznil Soudní dvůr, má tato volba „ústavní rozměr“[1], protože Společenství je řízeno na základě delegování pravomocí. V plném slova smyslu to znamená, že Společenství jedná pouze tam, jde mu k tomu dají Smlouvy pravomoci. Na druhé straně vznikne problém tam, kde chybí právní základ schopný zahrnout činnost Společenství (kde chybí „dostatečné pravomoci“), nebo kde změna právního základu vede ke změně postupu při přijímání aktu. Výmluvný příklad nalezneme ve stanovisku generálního advokáta Jacobse ve věci C-314/99 Nizozemsko v. Komise[2], kde by změna právního základu znamenala, že by daný akt musel být přijat s použitím jiného než původně uplatněného postupu.
V takovém případě, jak uvedla právní služba Parlamentu ve věci British American Tobacco[3], není nesprávný právní základ pouze čistě formálním nedostatkem, neboť vede k uplatnění nesprávného postupu, jímž je akt přijímán, a může vést k tomu, že bude prohlášen za neplatný, protože postup přijímání je podstatnou náležitostí aktu a jeho porušení vede k protiprávnosti tohoto aktu.
Z tohoto důvodu Soudní dvůr stanovil konzistentní soubor kritérií, který je třeba zohlednit při zvažování vhodnosti daného právního základu.
(1) Volba právního základu pro dané opatření musí spočívat na objektivním základě, který je možno soudně přezkoumat.
(2) Mezi tyto faktory patří především účel a obsah opatření.
(3) Skutečnost, že si určitý orgán přeje být do přijímání určitého opatření více zapojen, práce vykonaná v jiných souvislostech v oblasti činnosti, na kterou se toto opatření vztahuje, a situace, za jaké bylo toto opatření přijato, jsou nepodstatné“[4].
S cílem analyzovat účel a obsah navrhovaného opatření je nezbytné projednat původní návrh Komise a zohlednit pozměňovací návrhy navržené hlavním výborem a stanovisko Výboru pro životní prostředí.
Cíl a obsah navrhovaného právního předpisu
Podle důvodové zprávy k návrhu Komise[5] má směrnice tento cíl a obsah:
Stávající návrh směrnice, kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost, má znovu zahájit proces tvorby společného rámce EU pro jadernou bezpečnost, a to aktualizací a nahrazením návrhu Komise na směrnici Rady (Euratom), kterou se stanoví základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení[6], který byl zařazen do původního balíčku pro jadernou bezpečnost.
Vzhledem k tomu, že řada členských států obnovila zájem o jadernou energetiku a že lze očekávat, že bude prodloužena životnost řady jaderných zařízení a budou vybudována zařízení nová, je načasování tohoto revidovaného návrhu obzvláště vhodné. Je zjevné, že dopady radiologických nehod nekončí na hranicích, a jejich následky se mohou projevit na zdraví pracovníků a občanů, mohou však také mít rozsáhlé ekonomické důsledky pro odvětví výroby energie. Tím, že by v závazných předpisech Společenství byly stanoveny mezinárodně schválené zásady jaderné bezpečnosti, by měla široká veřejnost v EU díky právní jistotě zajištěnou vyšší úroveň záruk.
(vynecháno)
Základní přístup návrhu spočívá v tom, že soubor společných zásad v oblasti jaderné bezpečnosti, které jsou již zahrnuty do Úmluvy o jaderné bezpečnosti, je regulován na úrovni Společenství a je doplněn dodatečnými bezpečnostními požadavky na nové jaderné reaktory, a členské státy jsou povzbuzovány, aby tyto požadavky rozvíjely v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných sdružením WENRA a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (dále jen „SVÚ“). Na základě deseti zásad regulace jaderné bezpečnosti, které přijala, se skupina stane ústředním místem spolupráce regulačních subjektů odpovědných za bezpečnost jaderných zařízení v členských státech a bude přispívat k rozvoji rámce EU pro jadernou bezpečnost.
Obecným cílem návrhu je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy regulačních subjektů. Oblast její působnosti se vztahuje na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti. Je uznáno a plně respektováno právo členských států rozhodnout se pro využívání jaderné energie, či proti němu.
Předpokládá se, že prostřednictvím tohoto rámce Společenství pro jadernou bezpečnost bude dosaženo několika operačních cílů, konkrétně že bude posílena úloha vnitrostátních regulačních orgánů, zvýší se primární odpovědnost držitele licence za bezpečnost pod kontrolou regulačního subjektu, posílí se nezávislost regulačního subjektu, bude zaručena vysoká úroveň transparentnosti v otázkách bezpečnosti jaderných zařízení, provádění řídicích systémů, zajištěna dostupnost odborných znalostí v oblasti jaderné bezpečnosti a priorita bezpečnosti.
Normativní část a body odůvodnění navrhované směrnice
V tomto oddílu je třeba se soustředit na veškerá ustanovení konkrétní odkazující na environmentální aspekty.
V článku 1 se stanoví cíle a předmět směrnice, konkrétně „dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů“. Vztahují se na „konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti“. Touto směrnicí nemá být dotčena směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření[7], která, jak jasně vplývá z bodu odůvodnění 3, stanoví základní bezpečnostní standardy. Tento článek rovněž stanoví, že každý členský stát může svobodně rozhodnout o tom, zda bude provozovat vlastní civilní jaderný program.
Článek 2 obsahuje definice. Je třeba upozornit na to, že definuje „jadernou bezpečnost“ jako „dosažení řádných provozních podmínek prostřednictvím opatření přijatých za účelem prevence nehod nebo zmírnění následků nehod, díky čemuž jsou pracovníci, obyvatelstvo a vzduch, voda a půda chráněni před nebezpečím nadměrného záření z jaderných zařízení; (doplněno zdůraznění).
V článku 3 se stanoví, že prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence a že členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec (vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí a kontroly a systém regulačního dozoru).
Článek 4 se zabývá regulačními subjekty (jejich nezávislostí, pravomocí, kompetencemi a dostatečnými finančními a lidskými zdroji), které udělují licence a vykonávají dohled. Regulační subjekty a vnitrostátní regulační systémy se každých deset let podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu.
Článek 5 se zabývá transparentností (informováním veřejnosti).
Ve článku 6 se stanoví, že členské státy dodržují základní bezpečnostní principy MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních států. Rovněž mají vypracovat dodatečné požadavky na bezpečnost na základě bezpečnostních požadavků vypracovaných sdružením WENRA.
V článku 7 se stanoví povinnosti držitelů licence a článek 8 se zabývá dozorem.
Článek 9 pojednává o vzdělávání a odborné přípravě.
V článku 10 se stanoví, že členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření.
Články 11, 12, 13 a 14 se zabývají podáváním zpráv, provedením ve vnitrostátním právu, vstupem v platnost a určením směrnice.
Preambule směrnice neobsahuje žádný konkrétní odkaz na ochranu životního prostředí, přestože bod odůvodnění 5 odkazuje k účinným obranným opatřením proti radiologickým rizikům a haváriím, které by mohly mít radiologické důsledky, což by mohlo být považováno za pokrytí rizika pro životní prostředí. Zbývající body odůvodnění odůvodňují ustanovení normativní části, když se odvolávají na čl. 2 písm. b) Smlouvy o Euratomu (v souladu s nímž má Společenství vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodržování) a na článek 30 (uvedený výše). Hlavní důvody pro směrnici jsou uvedeny v bodu odůvodnění 5: „ačkoli systém ochrany před zářením vytvořený s ohledem na stávající vědecké poznatky stávajícími základními bezpečnostními standardy zaručuje vysokou úroveň ochrany zdraví obyvatelstva, měl by být dále doplněn, aby se zaručilo, že je vysoká úroveň bezpečnosti jaderných zařízení udržena, rozvíjena a soustavně zvyšována. Nutnou podmínkou k úplnému dosažení cílů v oblasti ochrany zdraví, které jsou stanoveny v čl. 2 písm. b) Smlouvy, je zachování vysoké úrovně bezpečnosti od konstrukce po vyřazení z provozu. Za tímto účelem by měla být udržována účinná obranná opatření proti radiologickým rizikům a mělo by být předcházeno haváriím, které by mohly mít radiologické důsledky“.
Hlavní změnou navrhovanou ve zprávě Výboru pro průmysl (PR\764148EN.doc; zpravodaj: Gunnar Hökmark) spočívá v doplnění přílohy, kterou se stanoví příslušní základní principy MAAE „které jsou formálně přepracovány tak, aby jejich ustanovení vyjadřovala povinnosti členských států“ na základě toho, že „nelze je však zavést do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na řadu bezpečnostních standardů MAAE SF-1 (2006) v této směrnici“ (pozměňovací návrh 1 k bodu odůvodnění 10. Je třeba poznamenat, že tyto principy často odrážejí témata ochrany životního prostředí, např.: bezpečnou kontrolu veškerého radioaktivního materiálu, nakládání s radioaktivním odpadem (vyjádřeno obecně s ohledem na faktory životního prostředí, ochranu současné i budoucích generací – lidí i životního prostředí –, škodlivé účinky na životní prostředí atd.). Konkrétněji najdeme v principu 8 dlouhé pasáže o životním prostředí, které si zaslouží doslovně citovat: „I když účinky vystavení lidského organismu záření jsou poměrně dobře známé s určitou mírou nejistoty, dopady záření na životní prostředí nebyly zkoumány tak důkladně. Současný systém radiační ochrany obecně poskytuje dostatečnou ochranu pro ekosystémy v lidském prostředí proti škodlivým dopadům vystavení záření. Obecný záměr přijatých opatření pro účely ochrany životního prostředí je ochrana ekosystémů proti ozáření, které by mělo negativní dopad na populace jednotlivých druhů (nikoli na jednotlivé organismy)“.
Žádný z pozměňovacích návrhů obsažených ve zprávě Výboru pro průmysl neobsahuje žádný přímý odkaz na ochranu životního prostředí jako takovou. Totéž platí o stanovisku Výboru pro životní prostředí (AD/775321EN.doc); navrhovatelka: Rebecca Harms).
Z této analýzy se zdá, že navrhovaná směrnice se soustřeďuje na jadernou bezpečnost obecně a jejím cílem je doplnit základní standardy stanovené ve směrnici Rady 96/29/Euratom s cílem zajistit, aby vysoká úroveň bezpečnosti jaderných zařízení byla zachována, rozvíjena a stále zdokonalována. Z explicitního odkazu na životní prostředí a ekosystémy v článku 2 přílohy navrhované Výborem pro průmyslu je jasné, že pro účely směrnice musí být jaderná bezpečnost rozvíjena rovněž v oblasti ochrany životního prostředí, a ne pouze v oblasti ochrany zdraví pracovníků a široké veřejnosti. Je však třeba uvést, že hlavním úkolem tohoto nástroje je doplňovat stávající systém radiačních standardů stanovených směrnicí 96/29/Euratom na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření, a žádné ustanovení navrhované směrnic není určeno konkrétně na ochranu proti rizikům ohrožujícím životní prostředí. Hlavním záměrem navrhované směrnice je totiž (včetně navrhované přílohy) jednoduše to, aby členské státy dodržovaly bezpečnostní zásady MAAE, aniž by přitom specifikovala, jak by to měly dělat po technické stránce a aniž by stanovala odpovědnost a povinnosti pro držitele povolení a regulační orgány. Neobsahuje žádné ustanovení týkající se technologických stránek jaderné bezpečnosti. Použití výrazu „principy“ hovoří za vše.
Z toho však vyplývá, že pokud by Společenství mělo rozvíjet princip 8 ve zvláštních právních předpisech vztahujících se na ochranu ekosystémů v životním prostředí člověka proti škodlivým účinkům ionizujícího záření, nebylo by pochyb o tom, že správným právním základem by byl čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES.
Správný právní základ
Komise odůvodňuje volbu právního základu takto:
„Právním základem tohoto návrhu je článek 31 Smlouvy o Euratomu ve spojení s článkem 32 uvedené smlouvy. Článek 31 definuje postupy přijímání základních bezpečnostních standardů ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření, které jsou stanoveny v článku 30. Článek 32 výslovně stanoví, že základní standardy mohou být doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.“[8]
Různí poslanci vyslovili ohledně navrhovaného právního základu následující pochyby:
Článek 31 Smlouvy o Euratomu lze nalézt v kapitole 3 s názvem „Zdraví a bezpečnost“. Kromě toho preambule Smlouvy o Euratomu uvádí, že signatářské státy „usilují vytvořit bezpečnostní podmínky, jež vyloučí ohrožení života a zdraví obyvatelstva“,
Lze namítat, že standardy, které je třeba podle těchto ustanovení přijmout, se týkají „ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření“ (článek 30). Článek 30 totiž stanoví pouze základy pro systém radiační ochrany tím, že stanoví nejvyšší přípustné dávky poskytující dostatečnou bezpečnost a nejvyšší přípustný stupeň ozáření a zamoření. Nadále zůstává zachováno to, co je obsaženo v rozsudku ve věci C-29/99 Komise v. Rada [2002] ECR I-11221, že členské státy mají výlučné pravomoci, pokud jde o technologické stránky jaderné bezpečnosti. Již samotný návrh a ve větší míře návrhy zpravodaje (příloha obsahující zásady bezpečnosti) pokrývají technologické stránky jaderné bezpečnosti což, jak je třeba přiznat, jednoznačně překračuje rámec pravomocí Společností podle Smlouvy o Euratomu.
Kromě toho obsahuje čl. 2 odst. 2 návrhu novou definici „jaderné bezpečnosti“. Podle tohoto nového ustanovení je jaderná bezpečnost, která je předmětem této směrnice, definována pomocí odkazu na „ochranu pracovníků, obyvatelstva a vzduchu, vody a půdy před nebezpečím nadměrného záření z jaderných zařízení“. Článek 31 Smlouvy o Euratomu se ovšem nevztahuje na ochranu životního prostředí. Vzduch, voda a půda jsou zmiňovány v článcích 37 a 38 Smlouvy o Euratomu, ale tato ustanovení neposkytují právní základ pro přijímání legislativních opatření, ale pouze pro shromaždování údajů a vydávání doporučení.
Argumentuje se totiž tím, že ochrana životního prostředí je ve sdílené pravomoci Evropského společenství podle článku 175 Smlouvy o ES a proto by toto ustanovení mělo být použito jako dodatečný právní základ. Na rozdíl od článku 31 Smlouvy o Euratomu, který stanoví pouhou konzultaci s Evropským parlamentem, vyžaduje článek 175 Smlouvy o ES postup spolurozhodování.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že tento návrh nadále nevyžaduje pravidelné podávání zpráv Evropskému parlamentu o stavu provádění této směrnice a jaderné bezpečnosti v ES (na rozdíl od předchozích dvou návrhů).
Zdůrazňuje se, že směrnice, které (rovněž) regulují jaderná zařízení, již byly založeny na Smlouvě o ES, přičemž nejvýznamnějším příkladem je směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Tato směrnice vychází výlučně ze Smlouvy o ES, a zejména z ustanovení o ochraně životního prostředí.
Lze namítnout, že jako alternativa a až krajní řešení by měl být použit základní právní základ článek 203 Smlouvy o Euratomu (ať již výlučně, nebo jako druhý právní základ) k postižení technologických a environmentálních aspektů, o nichž byla řeč výše.
Hodnocení
Komise se domnívá, že ačkoli systém ochrany před zářením vytvořený na základě stávajících základních standardů bezpečnosti zaručuje vysokou úroveň ochrany zdraví obyvatelstva, měl by být dále doplněn, aby se zaručilo, že bude vysoká úroveň bezpečnosti jaderných zařízení udržena, rozvíjena a soustavně zvyšována. Z tohoto důvodu nyní překládá tento legislativní návrh podle článků 31 a 32 Smlouvy o Euratomu.
Ačkoli Smlouva o Euratomu neobsahuje žádný explicitní právní základ o jaderné bezpečnosti, stanovil Soudní dvůr v řadě případů (věc 187/87 Sársko a další [1988] ECR 5013; Věc C-70/88 Parlament v Rada [1991] ECR I-4529 a věc C-29/99 Parlament v Rada [2002] ECR I-11221), že při definování pravomocí Společenství není vhodné vytvářet umělý rozdíl mezi ochranou zdraví veřejnosti a bezpečností zdrojů ionizujícího záření, a že proto má Společenství legislativní pravomoci zavést za účelem ochrany zdraví systém povolování, který musí být členskými státy používán.
Lze se proto domnívat, že s ohledem na podrobnou analýzu účelu a obsahu navrhované směrnice je správná analýza právní služby, že články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu představují vhodný právní základ, a že proto není třeba přidávat článek 203 Smlouvy o Euratomu. Tento postoj se nemění ani po připojení přílohy obsahující zásady bezpečnosti, protože se tím nemění předmět navrhovaného nástroje.
Tento postoj by se však změnil, pokud by Společenství rozvíjelo princip 8 ve zvláštním právním předpise týkajícím se ochrany ekosystému v lidském životním prostředí proti škodlivým účinkům expozice záření, kdy by nemělo být pochyb o tom, že správným právním základem by byl čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES.
Právní služba se domnívá, že pokud se to definitivně potvrdí, skutečnost, že Komise zjevně nedokázala získat nové stanovisko na základní standardy od skupiny osob jmenovaných vědecko-technickým výborem před předložením nového návrhu, je porušením základního procesního požadavku, který podle článku 230 (druhého pododstavce) Smlouvy o ES představuje základ po přezkum takto přijatého aktu. Tento postoj se zdá být právně korektní. Doporučuje se, aby hlavní výbor tuto věc s Komisí vyjasnil ke své plné spokojenosti.
Závěr
Na své schůzi dne 31. března 2009, poté, co konstatoval, že skutečnost, že se Komisi zjevně nepodařilo získat nové stanovisko na základní standardy od skupiny osob jmenovaných vědecko-technickým výborem před předložením nového návrhu, je porušením základního procesního požadavku, který podle článku 230 druhého pododstavce Smlouvy o ES představuje základ pro přezkum takto přijatého aktu. Výbor pro právní záležitosti se na základě toho rozhodl 13 hlasy pro, 6 hlasy proti, přičemž jeden člen výboru se zdržel hlasování[9], doporučit jako vhodný právní základ články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu.
S pozdravem
Giuseppe Gargani
- [1] Stanovisko č. 2/00 ze dne 6. prosince 2001 k Cartagneskému protokolu [2001] ECR.I-9713.
- [2] [2002] ECR I-5521.
- [3] Věc C-491/2001 Královna v. ministr zdravotnictví, ex parte British American Tobacco (Investments) Ltd a Imperial Tobacco Ltd [2002] ECR I-11453.
- [4] Věc C-269/97 Komise v. Rada [2000] ECR I-2257, odst. 43 a 44.
- [5] KOM(2008)790 v konečném znění.
- [6] KOM(2003)32 v konečném znění a KOM(2004)526 v konečném znění.
- [7] Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.
- [8] Vysvětlující memorandum, odst. 3.2.
- [9] Přítomni na závěrečném hlasování: Giuseppe Gargani (předseda), Rainer Wieland (místopředseda), Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (místopředsedkyně), Francesco Enrico Speroni (místopředseda), Monica Frassoni (navrhovatelka), Carlo Casini, Bert Doorn, Nicole Fontaine, Neena Gill, Klaus-Heiner Lehne, Véronique Mathieu, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Eva-Riitta Siitonen, Jacques Toubon, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (18. 3. 2009)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu směrnice Rady, kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost
(KOM(2008)0790 – C6‑0026/2009 – 2008/0231(CNS))
Navrhovatelka: Rebecca Harms
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Zveřejněný návrh směrnice uvádí, že jeho cílem je „dosáhnout, udržet a soustavně zvyšovat jadernou bezpečnost ve Společenství a posílit úlohu regulačních subjektů”. Návrh však nemá zavést pravomoci, které by mu umožnily tento záměr splnit, a do oblasti jaderné bezpečnosti tedy nepřinese žádnou přidanou hodnotu.
Za posledních deset let je návrh Komise třetím pokusem o zavedení nových pravidel pro jadernou bezpečnost. První pravidlo z listopadu 2002 uvádí, že:
„Za účelem dosažení uvedených cílů Společenství týkajících se ochrany před radioaktivním zářením (...) je nezbytné definovat základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení (...). To bude v pozdější fázi doplněno zavedením společných standardů a kontrolních mechanismů s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti (...).”
To, co bylo v roce 2002 považováno za zásadně důležité, však dnes již důležité není. Požadavek na zavedení základních povinností a společných standardů byl v úpravách z roku 2003 vypuštěn a nahrazen mechanismy Společenství s cílem zajistit dodržování společných zásad jaderné bezpečnosti, včetně zejména ověřovacího systému Společenství.
Tento mechanismus je však z posledního návrhu směrnice vyloučen a Společenství již nebude ověřovací systém uplatňovat. Místo toho se v návrhu směrnice budou prosazovat pouze požadavky stanovené v Úmluvě o jaderné bezpečnosti (CNS) Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Jediným požadavkem této úmluvy je zveřejňování výroční zprávy o stavu jaderného odvětví a předložení této zprávy smluvním stranám úmluvy k posouzení. Všechny členské státy, které provozují jaderné elektrárny, již smluvními stranami Úmluvy o jaderné bezpečnosti (CNS) jsou. Komise neuvedla žádný případ, kdy by členský stát EU tuto úmluvu porušoval.
Hlavní kritikou současného návrhu směrnice je, že byl předložen jen proto, aby se nějaký právní předpis přijal, a že nezavádí žádné další bezpečnostní požadavky. Výbor Komise pro posuzování dopadu však na tento názor již upozornil a dvakrát vyjádřil znepokojení nad tím, že směrnice nepřináší přidanou hodnotu.
Zaznívá skutečné a opodstatněné znepokojení ohledně standardů jaderné bezpečnosti a postupů, jež jsou uplatňovány v EU. Obecná tendence je taková, že se míra bezpečnosti jaderných zařízení snižuje s blížícím se koncem jejich předpokládané provozní životnosti. Uvádí se, že „do roku 2030 většině jaderným zařízením v EU, jež jsou nyní v provozu, skončí původně předpokládaná životnost”.[1]Je tedy skutečně nutné zavést opatření, jež pomohou snížit rizika jaderného ohrožení.
Místo zavedení mechanismu sporné hodnoty pro vymáhání dodržování existující mezinárodní úmluvy musí návrh směrnice stanovit mechanismus, který zavede a posílí společné bezpečnostní standardy, podle nichž budou všechna funkční jaderná zařízení v EU muset zavést nejmodernější a nejkvalitnější dostupné technologie, postupy a regulační systémy. Teprve tehdy si mohou být občané EU jisti, že bylo vykonáno vše potřebné ke snížení rizika jaderných nehod. Pokud nebude tento cíl splněn, neměla by být tato směrnice přijata.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12a) Za účelem dosažení cílů Společenství týkajících se jaderné bezpečnosti, jež jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1, je nezbytné v této rámcové směrnici nejprve vymezit základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení. To by mělo být v pozdější fázi doplněno přijetím společných standardů a kontrolních mechanismů, jež vypracuje Sdružení západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (SVÚ), a to po konzultaci s Evropským parlamentem, s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, která zohlední nejnovější technický rozvoj a jež může být definována jako „nejmodernější”. |
Odůvodnění | |
Za účelem dosažení nejvyšší úrovně bezpečnosti jaderných zařízení má tato rámcová směrnice stanovit základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení, na jejichž základě budou přijaty společné bezpečnostní standardy při revizi této směrnice do dvou let od jejího vstupu v platnost. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Cílem této směrnice je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů. |
1. Cílem této směrnice je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů tím, že budou stanoveny základní povinnosti a obecné zásady, jež zajistí vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení, a vytvořeny rámcové podmínky nezbytné k přijetí společných bezpečnostních standardů. |
Odůvodnění | |
Za účelem dosažení nejvyšší úrovně bezpečnosti jaderných zařízení má tato rámcová směrnice stanovit základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení, na jejichž základě budou přijaty společné bezpečnostní standardy při revizi této směrnice do dvou let od jejího vstupu v platnost. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti. |
2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti, právní předpisy EU a Úmluva o jaderné bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Účinné bezpečnosti může být dosaženo pomocí harmonizovaných závazných opatření a bezpečnostních norem. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence, který je kontrolován regulačním subjektem. O bezpečnostních opatřeních a kontrolách, které mají být v jaderném zařízení provedeny, rozhoduje pouze regulační subjekt a jsou uplatňována držitelem licence. |
1. Prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence, který je kontrolován regulačním subjektem. O bezpečnostních opatřeních a kontrolách, které mají být v jaderném zařízení provedeny na základě norem EU, mezinárodních norem a použití nejlepších dostupných technologií, rozhoduje regulační subjekt a jsou uplatňována držitelem licence. |
Odůvodnění | |
Účinné bezpečnosti může být dosaženo pomocí harmonizovaných závazných opatření a bezpečnostních norem a nejlepší dostupnou technologií, jež by měly být používány všemi členskými státy. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru včetně nezbytného vynucování. |
2. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení, který je založený na osvědčených mezinárodních postupech a postupech EU. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru včetně nezbytného vynucování. |
Odůvodnění | |
Aby bylo dosaženo skutečné bezpečnosti v celé Evropě, musí být uvedeny do souladu požadavky a z nich vyplývající opatření a nejlépe osvědčené postupy by měly být použity v každém členském státě. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Členské státy zaručí, že je regulační subjekt skutečně nezávislý na všech organizacích, které jsou pověřeny, aby podporovaly jaderná zařízení, provozovaly je nebo zdůvodňovaly jejich společenské přínosy, a že není vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost. |
1. Členské státy zaručí, že je regulační subjekt skutečně nezávislý na všech organizacích, které jsou pověřeny, aby podporovaly, navrhovaly a vyráběly jaderná zařízení, provozovaly je nebo aby se zabývaly obohacováním paliva, skladováním vyhořelého paliva a jeho opětovném přepracováním nebo zdůvodňovaly jejich společenské přínosy, a že není vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost. |
Odůvodnění | |
Pro přijetí nezávislého rozhodnutí by měly být zajištěny všechny základní předpoklady. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Alespoň každých deset let se regulační subjekt a vnitrostátní regulační systém podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu. |
5. Alespoň každých pět let se regulační subjekt a vnitrostátní regulační systém podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu. |
Odůvodnění | |
Jaderná technologie se vyvíjí rychle a 10 let je příliš dlouhá doba v souvislosti se zajištěním jaderné bezpečnosti. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Především zaručí, že jsou provedeny všechny použitelné zásady stanovené v základních bezpečnostních principech MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních států. |
Především zaručí, že jsou provedeny všechny použitelné zásady stanovené v základních bezpečnostních principech MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních a ostatních potenciálně ohrožených států. |
Odůvodnění | |
Státy, které zasáhl radioaktivní mrak nebo proud vody v důsledku technologického nebezpečí mohou být ohroženější (v závislosti na meteorologických podmínkách,) než sousední státy. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pokud jde o bezpečnost nových jaderných reaktorů, členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. |
2. Pokud jde o bezpečnost funkčních a nových jaderných reaktorů a jaderných reaktorů, jejichž životaschopnost byla prodloužena, členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. |
Odůvodnění | |
Bezpečnostní opatření by měla být povinná nejen pro nové jaderné elektrárny, ale především pro stávající a pro ty, jejichž činnost byla prodloužena a běžně využívají starších technologií. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. V zájmu plnění svých povinností držitelé licencí přidělují odpovídající finanční a lidské zdroje. |
3. V zájmu plnění svých povinností držitelé licencí přidělují odpovídající finanční, technické a lidské zdroje. |
Odůvodnění | |
Technické zdroje přispívají k dosažení účinné jaderné bezpečnosti. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. V případě závažného či opakovaného porušení bezpečnostních předpisů v jaderném zařízení má regulační subjekt pravomoc odebrat provozní licenci. |
2. V případě závažného (podle definice v předpisech MAAE) či více než třikrát opakovaného porušení bezpečnostních předpisů v jaderném zařízení má regulační subjekt pravomoc odebrat provozní licenci. |
Odůvodnění | |
Pro dosažení skutečné bezpečnosti musí být stanovena jasná pravidla. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, členské státy samostatně a prostřednictvím nadnárodní spolupráce poskytnou odpovídající příležitosti určené k průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti. |
Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, která bude pro držitele licence povinná, členské státy samostatně a prostřednictvím nadnárodní spolupráce poskytnou odpovídající příležitosti určené k průběžné teoretické a praktické přípravě, v oblasti nejlepších dostupných postupů jaderné bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Měla by být přijata opatření, aby se zabránilo lidským chybám. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Článek 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Nejpozději do [tří let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky podávají členské státy Komisi zprávu o provádění této směrnice. Na základě první zprávy předloží Komise Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy. |
Nejpozději do jednoho roku po vstupu této směrnice v platnost a poté každý rok podávají členské státy Komisi zprávu o opatřeních přijatých k plnění svých povinností dle této směrnice a o bezpečnosti jaderných zařízení, jež se nacházejí na jejich území. |
|
|
Každé dva roky Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a o jaderné bezpečnosti ve Společenství, která bude vycházet ze zpráv předložených členskými státy. |
Odůvodnění | |
Za účelem dosažení nejvyšší úrovně bezpečnosti jaderných zařízení má tato rámcová směrnice stanovit základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení, na jejichž základě budou přijaty společné bezpečnostní standardy při revizi této směrnice do dvou let od jejího vstupu v platnost. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [18 měsíců od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |
Odůvodnění | |
Dva roky určené pro provedení a pouze jeden rok na přípravu zprávy o dosaženém pokroku představují nevyvážený časový rozvrh, neboť neposkytují dostatečný časový prostor na zhodnocení pokroku dosaženého uplatňováním této směrnice. | |
POSTUP
|
Název |
Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
ITRE |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 3.2.2009 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Rebecca Harms 21.1.2009 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
10.2.2009 |
|
|
|
||||
|
Datum přijetí |
16.3.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
28 0 0 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Martin Callanan, Mojca Drčar Murko, Jill Evans, Anne Ferreira, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Linda McAvan, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber |
|||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Jutta Haug, Caroline Lucas, Alojz Peterle |
|||||||
- [1] Evropská komise 2008; pracovní dokument útvarů Komise, průvodní dokument k návrhu směrnice Rady (Euratom) o stanovení rámce Společenství pro hodnocení dopadů v oblasti jaderné bezpečnosti, SEK (2008) 2892, 26. ledna 2008
POSTUP
|
Název |
Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS) |
|||||||
|
Datum konzultace s EP |
15.1.2009 |
|||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 3.2.2009 |
|||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 3.2.2009 |
|
|
|
||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Gunnar Hökmark 17.12.2008 |
|
|
|||||
|
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko |
JURI 31.3.2009 |
|
|
|
||||
|
Projednání ve výboru |
20.1.2009 |
19.3.2009 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
31.3.2009 |
|
|
|
||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
39 3 5 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Šarūnas Birutis, Jan Březina, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Adam Gierek, Fiona Hall, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Mary Honeyball, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Pia Elda Locatelli, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Antonio Mussa, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Ivo Belet, Danutė Budreikaitė, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Juan Fraile Cantón, Robert Goebbels, Edit Herczog, Gunnar Hökmark, Bernhard Rapkay, Esko Seppänen, Lambert van Nistelrooij |
|||||||
|
Datum předložení |
3.4.2009 |
|||||||