DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (GERT)

    23. 4. 2009 - (16498/1/2008 – C6‑0067/2009 – 2007/0249(COD)) - ***II

    Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
    Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera

    Postup : 2007/0249(COD)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A6-0271/2009
    Předložené texty :
    A6-0271/2009
    Přijaté texty :

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (GERT)

    (16498/1/2008 – C6‑0067/2009 – 2007/0249(COD))

    (Postup spolurozhodování: druhé čtení)

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na společný postoj Rady (16498/1/2008 – C6‑0067/2009),

    –   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení[1] k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0699),

    –   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0720),

    –   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

    –   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

    –   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6‑0271/2009),

    1.  schvaluje pozměněný společný postoj;

    2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

    POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU*

    ke společnému postoji Rady k

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

    o zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací a Kanceláře

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

    s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

    v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[4],

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)[5], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)[6], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice)[7], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)[8] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)[9] (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) je vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně investic, inovace a ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže.

    (1a)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství[10] doplňuje a posiluje pravidla předpisového rámce pro elektronické komunikace, pokud jde o roaming ve Společenství.

    (2) Důsledné uplatňování předpisového rámce EU ve všech členských státech je zásadní pro úspěšný rozvoj vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací. Předpisový rámec EU stanovuje cíle, kterých má být dosaženo, a poskytuje rámec pro činnost vnitrostátních regulačních orgánů, přičemž jim v některých oblastech s ohledem na vnitrostátní podmínky poskytuje pružnost pro uplatňování pravidel.

    (3) Vzhledem k tomu, že je nutné zajistit rozvoj jednotné regulační praxe a jednotné uplatňování společného předpisového rámce, zřídila Komise rozhodnutím Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, kterým se zřizuje skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací[11], skupinu evropských regulačních orgánů (ERG), která jí má poskytovat poradenství a být jí nápomocná při rozvoji vnitřního trhu a na obecnější úrovni zajistit styk mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.

    (4) ERG přispěla k rozvoji jednotné regulační praxe tím, že usnadnila spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány navzájem a mezi těmito orgány a Komisí. Tento přístup, usilující o větší jednotnost mezi vnitrostátními regulačními orgány prostřednictvím výměny informací a poznatků o praktických zkušenostech, se v krátké době po svém zavedení ukázal být úspěšný. Trvalá, intenzivní spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány bude nutná za účelem dalšího rozvoje vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací.

    (5) Z tohoto důvodu je třeba posílit postavení ERG a uznat ji v předpisovém rámci EU jako Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“). BEREC by neměl být agenturou Společenství ani by neměl mít právní subjektivitu. BEREC by měl nahradit ERG a fungovat jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí při výkonu všech jejich povinností podle předpisového rámce. Měl by poskytovat odborné znalosti a budovat důvěru svou nestranností, kvalitou svého poradenství a poskytovaných informací, dále transparentností svých postupů a pracovních metod a pečlivostí, s jakou plní své úkoly.

    (6) BEREC by měl být svými odbornými znalostmi nápomocen vnitrostátním regulačním orgánům, aniž by nahrazoval jejich současnou funkci či zdvojoval práci, která je prováděna, a měl by tak Komisi pomoci při plnění jejích povinností.

    (7) BEREC by měl pokračovat v práci ERG rozvíjením spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí, aby tak bylo zajištěno jednotné uplatňování předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací ve všech členských státech, a takto přispět k rozvoji vnitřního trhu.

    (8) BEREC by měl sloužit také jako fórum pro úvahy, výměnu názorů a poskytování poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v oblasti elektronických komunikací. BEREC by tudíž měl Evropskému parlamentu, Radě a Komisi poskytovat poradenství na základě jejich žádosti nebo z vlastního podnětu.

    (9) BEREC by měl své úkoly vykonávat ve spolupráci se stávajícími skupinami a výbory, jako je Komunikační výbor, zřízený směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice), Výbor pro rádiové spektrum, zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)[12], Skupina pro politiku rádiového spektra, zřízená rozhodnutím Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra[13], a kontaktní výbor, zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání[14], a to aniž je dotčena úloha těchto skupin a výborů.

    (9a)       Za účelem poskytování odborné a administrativní podpory by měla být zřízena Kancelář, která by byla subjektem Společenství s vlastní právní subjektivitou a vykonávala by úkoly, které jí ukládá toto nařízení. Aby úřadu BEREC mohla poskytovat účinnou podporu, měla by tato Kancelář disponovat právní, správní a finanční autonomií. Kancelář by měla sestávat z řídícího výboru a správního ředitele.

    (9b)       Organizační struktura úřadu BEREC a Kanceláře by měla být štíhlá a měla by odpovídat úkolům, které mají tyto subjekty plnit.

    (9c)       Kancelář by měla být subjektem Společenství ve smyslu článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[15] (finanční nařízení). Na Kancelář by se měla vztahovat interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[16], a zejména bod 47 uvedené dohody.

    (10) Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž dalšího rozvoje jednotné regulační praxe prostřednictvím intenzivnější spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí, ▌nemůže být vzhledem k působnosti tohoto nařízení v celé EU uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    KAPITOLA I

    ZŘÍZENÍ

    Článek 1

    Zřízení

    1.        Zřizuje se Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), jehož povinnosti jsou stanoveny v tomto nařízení.

    2.        BEREC působí v oblasti působnosti směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a směrnic 2002/19/ES, 2002/20/ES, ║ 2002/22/ES a 2002/58/ES (zvláštní směrnice) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství[17].

    3.        BEREC vykonává úkoly nezávisle, nestranně a transparentně. Při veškerých činnostech sleduje BEREC tytéž cíle, které byly stanoveny článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) pro vnitrostátní regulační orgány. Zejména přispívá k rozvoji a lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací tím, že usiluje o jednotné uplatňování předpisového rámce EU pro elektronické komunikace.

    4.        BEREC vychází z odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů a své úkoly plní ve spolupráci s těmito orgány a Komisí. BEREC podporuje spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí. BEREC dále poskytuje poradenství Komisi a na žádost také Evropskému parlamentu a Radě ▌.

    KAPITOLA II

    ORGANIZACE ÚŘADU BEREC

    Článek 2

    Úloha úřadu BEREC

    Úřad BEREC:

    a)        rozvíjí a rozšiřuje mezi vnitrostátními regulačními orgány osvědčené regulační postupy, například společné přístupy, metodiky nebo pokyny pro provádění předpisového rámce;

    b)        poskytuje vnitrostátním regulačním orgánům na žádost pomoc v regulačních otázkách ▌;

    c)        vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí, doporučení nebo pokynů Komise podle tohoto nařízení, směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a zvláštních směrnic;

    d)        na odůvodněnou žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydává zprávy a poskytuje poradenství a vydává stanoviska určená Evropskému parlamentu a Radě na jejich odůvodněnou žádost nebo z vlastního podnětu ▌v záležitostech souvisejících s elektronickými komunikacemi spadajících do oblasti jeho působnosti;

    e)        je na žádost nápomocen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi i vnitrostátním regulačním orgánům, pokud jde o vztahy, diskuse a výměny se třetími stranami; je nápomocen Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům při šíření osvědčených regulačních postupů mezi třetími stranami.

    Článek 2a

    Úkoly úřadu BEREC

    1.        Úkolem úřadu BEREC je:

    a)        vydávat stanoviska k návrhům opatření vnitrostátních regulačních orgánů týkajících se vymezení trhu, určení podniků s významnou tržní silou a ukládání nápravných opatření v souladu s články 7 a -7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice); podílet se na činnosti vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s články 7 a -7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a spolupracovat s nimi;

    b)        vydávat stanoviska k návrhům doporučení a/nebo pokynům týkajícím se formy, obsahu a úrovně podrobností uváděných v oznámeních v souladu s článkem 7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    c)        být konzultován ohledně návrhů doporučení o relevantních trzích produktů a služeb v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    d)        vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí o vymezení nadnárodních trhů v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    da)      na žádost poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům pomoc v souvislosti s analýzou relevantního trhu v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    e)        vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí a doporučení o harmonizaci v souladu s článkem 19 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    ea)      být konzultován ohledně přeshraničních sporů a vydávat k nim stanoviska v souladu s článkem 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

    f)         vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí, kterými se vnitrostátní regulační orgán zmocňuje k přijetí výjimečných opatření nebo kterými se mu v jejich přijetí brání, v souladu s článkem 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

    fa)      být konzultován ohledně návrhů pokynů v souladu s článkem 22 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

    fb)      být konzultován ohledně návrhů opatření týkajících se účinného uplatňování evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

    fc)       být konzultován ohledně návrhů opatření týkajících se účinného uplatňování evropské řady čísel tísňového volání „116“, zejména čísla tísňového volání v případě pohřešovaných dětí „116000“, v souladu s článkem 27a směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

    fd)      být Komisi nápomocen při aktualizaci přílohy II směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) v souladu s článkem 9 této směrnice;

    fe)       na žádost spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány v otázkách týkajících se podvodů či zneužití číslovacích zdrojů ve Společenství, zejména u přeshraničních služeb;

    ff)       vydávat stanoviska s cílem zaručit vypracování společných pravidel a požadavků pro poskytovatele přeshraničních služeb;

    fg)      sledovat odvětví elektronických komunikací a vydávat o něm zprávy, včetně zveřejňování výroční zprávy o vývoji tohoto odvětví;

    2.        Na základě odůvodněné žádosti Komise může BEREC jednomyslně rozhodnout, že bude vykonávat i další konkrétní úkoly, které jsou nezbytné pro plnění jeho úlohy v rámci oblasti působnosti vymezené v čl. 1 odst. 2.

    3.        Vnitrostátní regulační orgány a Komise v co nejvyšší míře zohlední veškeré stanoviska, doporučení, pokyny, rady nebo osvědčené regulační postupy vydané či přijaté úřadem BEREC. Před vydáním stanoviska pro Komisi může BEREC případně konzultovat s příslušnými vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.

    Článek 3

    Složení a organizace úřadu BEREC

    1.        BEREC se skládá z rady regulačních orgánů.

    2.        Radu regulačních orgánů tvoří členové, z nichž každý zastupuje jeden členský stát a kteří jsou vedoucími nebo výše postavenými jmenovanými zástupci vnitrostátních regulačních orgánů zřízených v jednotlivých členských státech, které jsou primárně příslušné pro dohled nad běžným fungováním trhů v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací.

               Při plnění úkolů, které jsou mu tímto nařízením svěřeny, jedná BEREC nezávisle.

    Členové rady regulačních orgánů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

    Vnitrostátní regulační orgány jmenují jednoho náhradníka za každý členský stát.

    Komise má status pozorovatele a je zastoupena na příslušné úrovni.

    3.        Vnitrostátní regulační orgány států Evropského hospodářského prostoru (EHP) a zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k Evropské unii, mají status pozorovatele a jsou zastoupeny na příslušné úrovni. BEREC může pozvat další odborníky a pozorovatele, aby se účastnili jeho zasedání.

    4.        Rada regulačních orgánů jmenuje svého předsedu a místopředsedu či místopředsedy ze svých členů v souladu s jednacím řádem. Místopředseda či místopředsedové automaticky vykonávají povinnosti předsedy, pokud je tento nemůže plnit. Funkční období předsedy a místopředsedy či místopředsedů trvá jeden rok.

    5.        Aniž je dotčena úloha rady regulačních orgánů ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, vnitrostátního regulačního orgánu, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

    6.        Plenární zasedání rady regulačních orgánů svolává předseda a jako řádná zasedání se konají alespoň čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání se svolávají rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny členů rady regulačních orgánů. Pořad jednání stanoví předseda a zveřejní jej.

    7.        Práce úřadu BEREC může být ▌organizována v odborných pracovních skupinách.

    8.        Komise je pozvána na všechna plenární zasedání rady regulačních orgánů.

    9.        Nestanoví-li toto nařízení, rámcová směrnice nebo zvláštní směrnice jinak, rada regulačních orgánů se usnáší dvoutřetinovou většinou svých členů. Každý člen nebo náhradník má jeden hlas. Příslušná rozhodnutí se zveřejňují a uvedou se v nich výhrady vnitrostátního regulačního orgánu, požádá-li o to.

    10.      Rada regulačních orgánů přijímá a zveřejňuje jednací řád úřadu BEREC. Jednací řád stanoví podrobněji postup při hlasování, včetně podmínek, za kterých smí jeden člen jednat jménem jiného člena, pravidla pro usnášeníschopnost a lhůty pro oznamování konání zasedání. Tento jednací řád také zajistí, aby členové rady regulačních orgánů vždy dostávali úplný pořad jednání a předlohy návrhů v předstihu před každým zasedáním, a měli tak možnost navrhovat změny před hlasováním. Jednací řád rovněž může mimo jiné stanovit postupy pro hlasování v naléhavých případech.

    11.      Administrativní a odbornou pomoc poskytuje úřadu BEREC Kancelář uvedená v článku 3b.

    Článek 3a

    Úkoly rady regulačních orgánů

    1.        Rada regulačních orgánů plní úkoly úřadu BEREC stanovené v článku 2a a přijímá veškerá rozhodnutí vztahující se k výkonu jeho činností.

    2.        Rada regulačních orgánů schvaluje dobrovolný finanční příspěvek členských států či vnitrostátních regulačních orgánů před jeho vyplacením, v souladu s čl. 3g odst. 1 písm. b) za uplatnění následujícího postupu:

               a)        jednomyslně, pokud se všechny členské státy či vnitrostátní regulační orgány rozhodly poskytnout příspěvek;

               b)        prostou většinou, pokud se více členských států či vnitrostátních regulačních orgánů jednomyslně rozhodlo poskytnout příspěvek.

    3.        Rada regulačních orgánů přijme, v zastoupení úřadu BEREC, v souladu s článkem 8b zvláštní opatření týkající se práva na přístup k dokumentům úřadu BEREC.

    4.        Rada regulačních orgánů přijme po konzultaci se zainteresovanými stranami a v souladu s článkem 5 roční pracovní program úřadu BEREC, a to před koncem roku předcházejícího roku, na který se tento program vztahuje. Každoročně a neprodleně po jeho přijetí předá rada regulačních orgánů tento pracovní program Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

    5.        Rada regulačních orgánů přijme výroční zprávu o činnosti úřadu BEREC a každý rok ji nejpozději 15. června předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Evropský parlament může po předsedovi rady regulačních orgánů požadovat, aby ho informoval o významných záležitostech vztahujících se k činnostem úřadu BEREC.

    Článek 3b

    Kancelář

    1.        V souladu s článkem 185 finančního nařízení a bodem 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení se tímto zřizuje Kancelář jako subjekt Společenství, který má právní subjektivitu.

    2.        Na základě pokynů rady regulačních orgánů plní Kancelář zejména tyto úkoly:

             poskytuje administrativní a odbornou pomoc úřadu BEREC;

             shromažďuje údaje od vnitrostátních regulačních orgánů, provádí jejich výměnu a předává je na základě úlohy a úkolů stanovených v čl. 2 písm. a) a v článku 2a;

             v souladu s čl. 2 písm. a) šíří osvědčené regulační postupy mezi vnitrostátními regulačními orgány;

             poskytuje předsedovi podporu při přípravě práce rady regulačních orgánů;

             na žádost rady regulačních orgánů vytváří odborné pracovní skupiny a poskytuje jim podporu za účelem zajištění jejich řádného fungování.

    3.        Kancelář má

               a)        řídící výbor,

    b)        správního ředitele.

    4.        Kancelář má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a být stranou v soudním řízení.

    5.        Kancelář řídí správní ředitel a její personál je striktně omezen na počet, který je nezbytně nutný, má-li být Kancelář schopna plnit své úkoly. Počet zaměstnanců Kanceláře navrhují členové řídícího výboru a správní ředitel v souladu s článkem 3g. Jakýkoli návrh na navýšení počtu zaměstnanců se přijímá výhradně jednomyslným rozhodnutím řídícího výboru.

    Článek 3c

    Řídící výbor

    1.        Řídící výbor tvoří členové, z nichž každý zastupuje jeden členský stát a kteří jsou vedoucími nebo výše postavenými jmenovanými zástupci nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů zřízených v jednotlivých členských státech, které jsou primárně příslušné pro dohled nad běžným fungováním trhů v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací.

               Každý člen má jeden hlas.

               Ustanovení článku 3 se použijí obdobně na řídící výbor.

    2.        Řídící výbor jmenuje správního ředitele. Designovaný správní ředitel se neúčastní přípravy takového rozhodnutí ani hlasování o něm.

    3.        Řídící výbor dává pokyny správnímu řediteli při plnění jeho úkolů.

    4.        Řídící výbor odpovídá za přijímání zaměstnanců.

    5.        Řídící výbor napomáhá práci odborných pracovních skupin.

    Článek 3d

    Správní ředitel

    1.        Správní ředitel je odpovědný řídícímu výboru. Při výkonu své funkce správní ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného členského státu, vnitrostátního regulačního orgánu, Komise ani žádné třetí strany.

    2.        Správního ředitele jmenuje řídící výbor prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na základě zásluh, schopností a zkušeností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Před jmenováním se ke vhodnosti kandidáta vybraného řídícím výborem může v nezávazném stanovisku vyjádřit Evropský parlament. Za tím účelem je kandidát vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

    3.        Funkční období správního ředitele je tříleté.

    4.        Řídící výbor může funkční období správního ředitele jednou prodloužit nanejvýše o další tři roky, a to na základě hodnotící zprávy, kterou připraví předseda, a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami úřadu BEREC.

               Řídící výbor o případném záměru prodloužit funkční období správního ředitele informuje Evropský parlament.

               Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá správní ředitel ve své funkci do jmenování svého nástupce.

    Článek 3eÚkoly správního ředitele

    1.        Správní ředitel je vedoucím Kanceláře.

    2.        Správní ředitel napomáhá při přípravě pořadu jednání rady regulačních orgánů, řídícího výboru a odborných pracovních skupin. Účastní se činnosti rady regulačních orgánů úřadu BEREC a řídícího výboru, avšak bez hlasovacího práva.

    3.        Správní ředitel každý rok napomáhá řídícímu výboru při přípravě návrhu pracovního programu Kanceláře na následující rok. Návrh pracovního programu se řídícímu výboru předkládá do 30. června příslušného roku a řídící výbor jej přijme do 30. září téhož roku, aniž je dotčeno konečné rozhodnutí rozpočtového orgánu o výši dotace.

    4.        Správní ředitel odpovídá za dozor nad prováděním ročního pracovního programu Kanceláře pod vedením rady regulačních orgánů.

    5.        Pod dozorem řídícího výboru podniká správní ředitel nezbytné kroky, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, aby zajistil fungování Kanceláře v souladu s tímto nařízením.

    6.        Správní ředitel plní za dozoru řídícího výboru rozpočet Kanceláře na základě článku 3i.

    7.        Správní ředitel každoročně napomáhá při přípravě návrhu výroční zprávy o činnosti úřadu BEREC uvedené v čl. 3a odst. 5.

    Článek 3fZaměstnanci

    1.        Na zaměstnance Kanceláře, včetně správního ředitele, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.

    2.        Řídící výbor ve spolupráci s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

    3.        Místopředseda řídícího výboru vykonává pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád úředníků Evropských společenství a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

    4.        Řídící výbor může přijmout opatření, která národním odborníkům z členských států umožní být dočasně služebně detašováni při Kanceláři na dobu, která nepřekročí tři roky.

    KAPITOLA IIaFINANČNÍ USTANOVENÍ

    Článek 3g

    Rozpočet Kanceláře

    1.        Příjmy a zdroje Kanceláře sestávají zejména z:

               a)        dotace Společenství zahrnuté pod příslušné okruhy souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise), jak bylo rozhodnuto rozpočtovým orgánem v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody;

               b)        dobrovolných finančních příspěvků členských států nebo jejich vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s čl. 3a odst. 2. Tyto příspěvky se použijí pro financování specifických položek provozních výdajů ve smyslu dohody, která bude uzavřena mezi Kanceláří a členskými státy nebo jejich vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[18]. Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány disponovaly odpovídajícími finančními zdroji nezbytnými k zapojení se do činnosti Kanceláře. Než bude vypracován předběžný návrh souhrnného rozpočtu Evropských společenství, předá Kancelář rozpočtovému orgánu relevantní, aktuální a podrobnou dokumentaci o účelově vázaných příjmech v souladu s tímto článkem.

    2.        Výdaje Kanceláře zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

    3.        Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

    4.        Veškeré příjmy a výdaje jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a jsou zaneseny do jeho rozpočtu.

    5.        Organizační a finanční struktura Kanceláře bude pět let od data založení Kanceláře předmětem přezkumu.

    Článek 3hSestavování rozpočtu

    1.        Každý rok nejpozději do 15. února napomáhá správní ředitel řídícímu výboru při sestavování předběžného návrhu rozpočtu pokrývajícího předpokládané výdaje na následující rozpočtový rok a seznamu prozatímních pracovních míst. Řídící výbor každý rok na základě tohoto návrhu provede odhad příjmů a výdajů Kanceláře pro následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předá řídící výbor Komisi nejpozději do 31. března.

    2.        Uvedený odhad předloží Komise spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (rozpočtový orgán).

    3.        Komise na základě odhadů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie prognózy, které považuje za nezbytné s ohledem na plán pracovních míst, a navrhne výši dotace.

    4.        Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Kanceláře.

    5.        Rozpočet Kanceláře sestavuje řídící výbor. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

    6.        Řídící výbor neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr realizovat jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud má jedna ze složek rozpočtového orgánu v úmyslu zaujmout stanovisko, sdělí to řídícímu výboru ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu úřadu. V případě neobdržení odpovědi může řídící výbor zahájit plánovanou akci.

    Článek 3i

    Plnění a kontrola rozpočtu

    1.        Správní ředitel je schvalující osobou a plní rozpočet Kanceláře za dozoru řídícího výboru.

    2.        Řídící výbor vypracuje pro Kancelář výroční zprávu o činnosti včetně prohlášení o věrohodnosti. Tyto dokumenty se zveřejňují.

    3.        Nejpozději k 1. březnu po uzavření každého rozpočtového roku předloží účetní Kanceláře účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Nejpozději do 31. března následujícího roku zašle účetní Kanceláře zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise poté provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

    4.        Do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Kanceláře společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

    5.        Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Kanceláře v souladu s článkem 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje správní ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku Kanceláře a předloží ji řídícímu výboru k vyjádření.

    6.        Řídící výbor vydá stanovisko ke konečné finanční závěrce Kanceláře.

    7.        Správní ředitel předá tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídícího výboru nejpozději 1. července po ukončení rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

    8.        Konečná účetní závěrka se zveřejní.

    9.        Řídící výbor odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 15. října. Řídící výbor zároveň zašle tuto odpověď Evropskému parlamentu a Komisi.

    10.      V souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 předkládá řídící výbor Evropskému parlamentu na jeho žádost jakékoli informace potřebné pro řádný průběh udělování absolutoria za daný rozpočtový rok.

    11.      Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku N + 2 řídícímu výboru absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.

    Článek 3jSystémy vnitřní kontroly

    Za audit Kanceláře odpovídá interní auditor Komise.

    Článek 3kFinanční pravidla

    Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 se použije na Kancelář.

    Řídící výbor vypracuje po konzultaci s Komisí další finanční pravidla platná pro Kancelář. Tato pravidla se smějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování Kanceláře a pouze s předchozím souhlasem Komise.

    Článek 3lOpatření proti podvodům

    1.        Za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání se bez jakéhokoli omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[19].

    2.        Kancelář přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[20] a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky Kanceláře.

    3.        Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a úřad OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků vyplácených Kanceláří i u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

    KAPITOLA III

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 5Konzultace

    Pokud je to vhodné, úřad BEREC před vydáním či přijetím stanoviska, osvědčeného regulačního postupu nebo zprávy konzultuje zainteresované subjekty a umožní jim vznést připomínky v přiměřené lhůtě. Aniž je dotčen článek 8, zveřejní úřad BEREC výsledky konzultace.

    Článek 6Transparentnost a odpovědnost

    Úřad BEREC a Kancelář vykonávají svou činnost s vysokou mírou transparentnosti. Úřad BEREC a Kancelář zajistí, aby byly veřejnosti a všem zainteresovaným subjektům poskytovány objektivní, spolehlivé a snadno přístupné informace, zejména pokud jde o výsledky jejich práce.

    Článek 7

    Poskytování informací úřadu BEREC a Kanceláři

    Komise a vnitrostátní regulační orgány poskytují informace vyžádané úřadem BEREC a Kanceláří za účelem umožnění plnění jejich úkolů. Informace jsou spravovány v souladu s pravidly uvedenými v článku 5 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

    Článek 8 Důvěrnost údajů

    Aniž je dotčen článek 8b, ani úřad BEREC, ani Kancelář nezveřejňují ani nesdělují třetím osobám informace, které zpracovávají nebo které obdržely a pro které bylo vyžádáno důvěrné zacházení.

    Členové rady regulačních orgánů, řídící výbor, správní ředitel, externí odborníci, včetně odborníků z pracovních skupin, a zaměstnanci Kanceláře jsou povinni i po skončení svých funkcí zachovávat důvěrnost podle článku 287 Smlouvy.

    Úřad BEREC a Kancelář ve svých jednacích řádech stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

    Článek 8a

    Prohlášení o zájmech

    Zaměstnanci Kanceláře, členové rady regulačních orgánů a řídícího výboru a správní ředitel Kanceláře učiní výroční prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou všechny přímé či nepřímé zájmy, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost. Tato prohlášení činí písemně. Prohlášení o zájmech členů rady regulačních orgánů, řídícího výboru a správního ředitele se zveřejní.

    Článek 8b

    Přístup k dokumentům

    1.        Na dokumenty v držení úřadu BEREC a Kanceláře se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[21].

    2.        Do šesti měsíců od data skutečného zahájení činnosti úřadu BEREC, resp. Kanceláře, přijmou rada regulačních orgánů a řídící výbor praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

    3.        Rozhodnutí přijímaná podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropských společenství v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230 Smlouvy.

    Článek 8c

    Výsady a imunity

    Na Kancelář a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

    Článek 8d

    Odpovědnost Kanceláře

    1.        V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Kancelář v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států jí způsobené škody nebo škody způsobené jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor o náhradě těchto škod.

    2.        Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců Kanceláře vůči Kanceláři se řídí příslušnými předpisy, které se na zaměstnance Kanceláře vztahují.

    KAPITOLA IIIa

    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 8e

    Hodnocení a revize

    Do tří let od skutečného zahájení činnosti zveřejní Komise hodnotící zprávu o zkušenostech získaných na základě fungování úřadu BEREC a Kanceláře. Tato hodnotící zpráva zahrnuje výsledky dosažené úřadem BEREC a Kanceláří a jejich pracovní metody, ve vztahu k jejich cílům, mandátům a úkolům definovaným v tomto nařízení a v jejich ročních pracovních programech. V hodnotící zprávě se zohlední názory zúčastněných stran jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni, a tato zpráva se předá Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament vydá k hodnotící zprávě stanovisko.

    Článek 9Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V ║dne

    Za Evropský parlament                                                          Za Radu

    předseda                                                                               předseda nebo předsedkyně

    • [1]  Texty přijaté dne, P6_TA(2008)0450.
    • [2]               Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.
    • [3]               Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 51.
    • [4]               Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 16. února 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne xx. května 2009.
    • [5]               Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
    • [6]               Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.
    • [7]               Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.
    • [8]               Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.
    • [9]               Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
    • [10]             Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.
    • [11]             Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.
    • [12]             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.
    • [13]             Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49.
    • [14]             Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60.
    • [15]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
    • [16]             Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
    • [17]             Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.
    • [18]             Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
    • [19]          Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
    • [20]          Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
    • [21]             Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Přizpůsobit BERT jeho účelu tak, aby jeho úkoly odpovídaly organizačním zdrojům

    Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) bude specializovaným a nezávislým poradním orgánem, jehož úkolem bude pomáhat při uplatňování regulačního rámce EU v oblasti elektronických komunikací, přičemž si zachová nezávislost vůči Evropské komisi, vládám, jednotlivým vnitrostátním regulačním orgánům a samotnému odvětví. BERT by byl hlavním poradenským orgánem Komise, ale zároveň také jednotlivých vnitrostátních regulačních orgánů s cílem podporovat soudržný regulační přístup v celé Evropské unii. BERT bude vyjadřovat své názory svobodně a nikoli pouze na žádost Komise.

    Tento úřad má na evropské úrovni doplňovat – nikoli však nahrazovat – regulační úkoly vnitrostátních regulačních orgánů především tím, že poskytne rámec pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů, bude vykonávat regulační dozor nad vymezením trhů, bude provádět analýzu a uplatňovat nápravná opatření, bude vymezovat nadnárodní trhy a bude poskytovat obecné informace a poradenství týkající se otázek spojených s rámcovou směrnicí a se zvláštními směrnicemi.

    Současný stav koordinace, který je založen na zásadě subsidiarity, má své oprávnění; vnitřní trh je ve skutečnosti stále ještě souborem mnoha různorodých vnitrostátních trhů s vlastními rysy a dynamikou. Mají-li být regulační zásahy koherentní, je dnes třeba zajistit, aby byla regulace uplatňována přiměřeně a aby řešila specifické problémy hospodářské soutěže, které se objeví v určitém čase a místě, přičemž nejpovolanější k tomu jsou právě vnitrostátní regulační orgány, které v této oblasti skutečně působí.

    BERT bude plně odpovědný příslušným úřadům Evropské unie a bude vůči nim plně transparentní. Bude tvořen zástupci vnitrostátního regulačního orgánu každého členského státu, jak je tomu v současnosti ve skupině ERG.

    Zpravodajka je nicméně přesvědčena, že aby mohl BERT řádně vykonávat svůj mandát a být přínosem pro rozvoj vnitřního trhu s elektronickými komunikacemi, je klíčové zajistit dostatečnou podporu všem příslušným činnostem, jakož i účinný a systematický dozor nad výsledky těchto činností a nad prostředky, které jsou pro jejich dosažení využívány.

    Zpravodajka je rovněž přesvědčena, že s ohledem na významné úkoly, které bude BERT plnit při uplatňování a rozvoji regulačního rámce Společenství v oblasti elektronických komunikací, musí být jeho rada regulačních orgánů a podpůrný úřad vytvořeny a musí fungovat uvnitř právního rámce Společenství, a to transparentně a odpovědně a pod demokratickým dohledem normotvůrců Společenství. Toto uspořádání totiž poskytne maximální záruku nezávislosti a současně přitom zachová soudržnost celku.

    Kromě toho je stejně důležité zaručit, aby byla tato podpůrná funkce účinně uplatňována a byla i do budoucna dostatečně pružná, aby byla v případě, že bude BERT schopen prokázat svůj přínos, schopná přijímat nové úkoly a získávat dodatečné prostředky na základě rozhodnutí Rady a Parlamentu v rámci rozpočtového postupu.

    Pod vedením rady regulačních orgánů by podpůrný úřad koordinoval její činnost za využití odborných znalostí zaměstnanců pracovních skupin vnitrostátních regulačních orgánů.

    Tito zaměstnanci budou pracovat pod vedením rady regulačních orgánů, zároveň však budou podléhat služebnímu řádu úředníků a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, které úředníky Společenství zavazují k tomu, aby vždy jednali pouze v zájmu Společenství a vykonávali své úkoly objektivně, nestranně a vůči Společenství loajálně. Tyto povinnosti jsou zásadní pro zajištění vysoké úrovně nezávislosti a nestrannosti, které jsou u zaměstnanců pověřených úkoly v oblasti regulace nezbytné. Národní odborníci by mohli být vysláni na omezenou dobu do podpůrného úřadu BERT a do vlastních vnitrostátních regulačních orgánů se vrátit obohaceni o další odborné znalosti a know-how týkající se evropského trhu s telekomunikacemi.

    POSTUP

    Název

    Evropský úřad pro trh elektronických komunikací

    Referenční údaje

    16498/1/2008 – C6-0067/2009 – 2007/0249(COD)

    Datum prvního čtení EP – P číslo

    24.9.2008                     T6-0450/2008

    Návrh Komise

    COM(2007)0699 - C6-0428/2007

    Pozmenený návrh Komise

    COM(2008)0720

    Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje

    19.2.2009

    Příslušný výbor

           Datum oznámení na zasedání

    ITRE

    19.2.2009

    Zpravodaj(ové)

           Datum jmenování

    Pilar del Castillo Vera

    17.1.2008

     

     

    Projednání ve výboru

    17.2.2009

    9.3.2009

    30.3.2009

     

    Datum přijetí

    21.4.2009

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    46

    0

    2

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Jan Březina, Jerzy Buzek, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Norbert Glante, Fiona Hall, David Hammerstein, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Romana Jordan Cizelj, Anne Laperrouze, Pia Elda Locatelli, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Paul Rübig, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Dominique Vlasto

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Alexander Alvaro, Ivo Belet, Göran Färm, Juan Fraile Cantón, Françoise Grossetête, Malcolm Harbour, Gunnar Hökmark, Erika Mann, Vittorio Prodi, Hannes Swoboda, Silvia-Adriana Ţicău, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij

    Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Bernard Lehideux, Zita Pleštinská, Carl Schlyter

    Datum předložení

    23.4.2009