ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)

29. 4. 2009 - (KOM(2008)0820 – C6‑0474/2008 – 2008/0243(COD)) - ***I

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Jeanine Hennis-Plasschaert
(Přepracování – článek 80a jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)

(KOM(2008)0820 – C6‑0474/2008 – 2008/0243(COD))

(Postup spolurozhodování – přepracování)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0820),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 1 bod 1a Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0474/2008),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],

–   s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 3. dubna 2009 určený Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci v souladu s čl. 80a odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0284/2009),

A. vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.  schvaluje návrh Komise pozměněný podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahující technické úpravy schválené Výborem pro právní záležitosti i níže uvedené úpravy;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Pokud jde o postupné zavádění společného evropského azylového systému, jež by mělo v dlouhodobém horizontu vést k společnému azylovému řízení a jednotnému právnímu postavení platnému v celé Unii pro osoby, jimž byl poskytnut azyl, je v této fázi vhodné spolu s provedením nezbytných zlepšení na základě zkušeností potvrdit zásady, jimiž se řídí Úmluva o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, která byla uzavřena dne 15. června 1990 v Dublinu („Dublinská úmluva“), jejíž provádění podnítilo proces harmonizace azylové politiky.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je nezbytný, má-li se zabránit tomu, aby se znění neodchýlilo od jednoho z nejdůležitějších pilířů dublinského systému, a to zásady „jediné šance“ (pouze jedno přezkoumání žádosti o azyl v EU).
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Útvarům členských států příslušným v oblasti azylu by měla být poskytována praktická pomoc, aby mohly řešit své každodenní provozní potřeby. Zásadní úlohu bude v tomto ohledu hrát budoucí Podpůrný úřad pro otázky azylu.
Odůvodnění
Je nutno posílit správní spolupráci členských států s cílem sblížit jednotlivé vnitrostátní postupy. Úřad podpoří členské státy při zavádění soudržnější a spravedlivější azylové politiky, např. při definování osvědčených postupů, organizaci vzdělávací činnosti nebo při koordinaci podpůrných týmů složených z vnitrostátních odborníků, které budou moci členské státy využít v době zvýšeného vstupu žadatelů o azyl na území těchto států.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Měl by se uskutečnit osobní pohovor s cílem usnadnit určení členského státu, který je příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu a případně ústně informovat žadatele o uplatňování tohoto nařízení.	(15) Měl by se uskutečnit osobní pohovor s cílem usnadnit určení členského státu, který je příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, a ústně informovat žadatele o uplatňování tohoto nařízení.
Odůvodnění
Je nutné žadatele vždy ústně informovat o uplatňování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Pojem „zadržení“ by pro účel tohoto nařízení neměl mít význam trestního či sankčního opatření, ale měl by být chápán jako výhradně správní opatření dočasného charakteru, které je rovnocenné zadržování.
Odůvodnění
Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno, nelze směšovat postup správního zadržení, jemuž mohou podléhat žadatelé o azyl, u nichž existuje nebezpečí, že se budou skrývat, s uvalením vazby, neboť s žadateli o poskytnutí mezinárodní ochrany nelze v žádném případě zacházet jako s pachateli trestných činů.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Žadatelé o azyl by měli být zadržováni v souladu s hlavní zásadou, že osoba by neměla být zadržována pouze z důvodu, že žádá o mezinárodní ochranu. Zadržování žadatelů o azyl se musí uplatňovat zejména v souladu s článkem 31 Ženevské úmluvy, jen za jasně vymezených výjimečných okolností a se zárukami, jež jsou stanoveny ve směrnici […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl]. Navíc by zadržení za účelem přemístění do příslušného členského státu mělo být omezeno a podmíněno zásadou proporcionality, pokud jde o použité prostředky a sledovaný cíl.	(18) Žadatelé o azyl by měli být zadržováni v souladu s hlavní zásadou, že osoba by neměla být zadržována pouze z důvodu, že žádá o mezinárodní ochranu. Zadržování žadatelů o azyl se musí uplatňovat zejména v souladu s článkem 31 Ženevské úmluvy, a sice ve správních zařízeních pro zadržování osob, jiných než věznice, a jen za jasně vymezených výjimečných okolností a se zárukami, jež jsou stanoveny ve směrnici [.../.../ES] [kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl]. Navíc by zadržení za účelem přemístění do příslušného členského státu mělo být omezeno a podmíněno zásadou proporcionality, pokud jde o použité prostředky a sledovaný cíl.
Odůvodnění
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 31.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) S cílem zajistit příslušnou úroveň ochrany ve všech členských státech pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu by se měl tento mechanismus, který umožňuje pozastavit přemisťování, rovněž použít, pokud se Komise domnívá, že úroveň ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu v daném členském státě neodpovídá právním předpisům Společenství týkajícím se azylu, zejména pokud jde o podmínky přijetí a přístup k azylovému řízení.	(22) S cílem zajistit příslušnou úroveň ochrany ve všech členských státech pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu by se měl tento mechanismus, který umožňuje pozastavit přemisťování, rovněž použít, pokud se Komise domnívá, že úroveň ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu v daném členském státě neodpovídá právním předpisům Společenství týkajícím se azylu, zejména pokud jde o podmínky přijetí, kvalifikaci pro mezinárodní ochranu a přístup k azylovému řízení.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Tento mechanismus na pozastavení přemisťování je výjimečným opatřením, které má řešit zvláště naléhavé problémy nebo přetrvávající obavy v oblasti ochrany.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22b) Komise by měla pravidelně přezkoumávat pokrok dosažený ve zlepšování dlouhodobého vývoje a harmonizace společného evropského azylového systému a míru, do jaké tento pokrok umožňují opatření v oblasti solidarity a dostupnost mechanismu na pozastavení, a měla by o tomto pokroku předkládat zprávy.
	Vzhledem k tomu, že dublinský systém nemá být nástrojem sloužícím ke spravedlivému rozdělení odpovědnosti v oblasti přezkumu žádostí o mezinárodní ochranu a že řada členských států je zejména kvůli své zeměpisné poloze více vystavena migračním tokům, je zásadní zvážit a navrhnout právně závazné nástroje zajišťující větší solidaritu mezi členskými státy a vyšší úroveň ochrany. Tyto nástroje by měly zejména umožnit dočasné přeložení úředníků z jiných členských států, kteří by pomáhali členským státům potýkajícím se s mimořádnou zátěží, v nichž žadatelé nemohou využít přiměřené úrovně ochrany, a v případě, že je přijímající kapacita některého členského státu nedostatečná, by měly umožnit přemístění uživatelů mezinárodní ochrany do jiných členských států, a to pod podmínkou, že s tím budou dotyčné osoby souhlasit a že budou dodržována jejich základní práva.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. h
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) „nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ně podle práva nebo podle zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilé osoby, jež jsou ponechány bez doprovodu po vstupu na území členských států;	h) „nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilé osoby, jež jsou ponechány bez doprovodu po vstupu na území členských států;
Odůvodnění
Cílem tohoto návrhu je dosáhnout jednotného znění celého textu.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. i – podbod iii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) vdané či ženaté nezletilé děti párů uvedených v bodě i) nebo žadatele bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva, pokud je v jejich nejlepším zájmu, aby bydlely společně s žadatelem;	iii) vdané či ženaté nezletilé děti párů uvedených v bodě i) nebo žadatele bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva, pokud je v jejich nejlepším zájmu, aby bydlely společně s žadatelem, avšak pod podmínkou, že je nedoprovázejí jejich manželé/manželky;
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. i – podbod iv
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iv) otec, matka nebo poručník žadatele , pokud je žadatel nezletilý a svobodný nebo je nezletilý a vdaný či ženatý, ale je v jeho nejlepším zájmu bydlet společně se svým otcem, matkou nebo opatrovníkem ;	iv) otec, matka nebo opatrovník žadatele, jedná-li se v případě žadatele o nezletilou a svobodnou osobu nebo jedná-li se o nezletilou a ženatou či vdanou osobu nedoprovázenou jejím manželem / jeho manželkou, ale je v jejím nejlepším zájmu bydlet společně se svým otcem, matkou nebo opatrovníkem;
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. i – podbod v
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
v) nezletilí svobodní sourozenci žadatele, pokud je žadatel nezletilý a svobodný, nebo pokud jsou žadatel nebo jeho sourozenci nezletilí a vdané či ženatí, ale je v nejlepším zájmu jednoho nebo některých z nich, aby bydleli společně;	v) nezletilí svobodní sourozenci žadatele, pokud je žadatel nezletilý a svobodný, nebo pokud jsou žadatel nebo jeho sourozenci osoby nezletilé a vdané či ženaté a nedoprovází je jejich manželé/manželky, ale je v nejlepším zájmu jednoho nebo některých ze sourozenců, aby bydleli společně;
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. g
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) existenci práva na přístup k údajům, které se ho týkají, a právu požadovat, aby nepřesné údaje, které se ho týkají, byly opraveny, nebo aby byly vymazány nezákonně zpracované údaje, které se ho týkají, včetně práva na informace o postupech při uplatňování těchto práv a o kontaktních údajích vnitrostátních orgánů příslušných pro ochranu údajů, u kterých lze podat stížnost ohledně ochrany osobních údajů.	g) právu na přístup k údajům, které se ho týkají, a právu požadovat, aby nepřesné údaje, které se ho týkají, byly opraveny, nebo aby byly vymazány nezákonně zpracované údaje, které se ho týkají, a také o postupech při uplatňování těchto práv, včetně kontaktních údajů orgánů uvedených v článku 33 a vnitrostátních orgánů příslušných pro ochranu údajů, u kterých lze podat stížnost ohledně ochrany osobních údajů.
Odůvodnění
Je nutné jasně stanovit, že žadatel by měl být informován o obsahu, nikoli pouze o existenci práva na přístup k údajům, které se ho týkají, a o právu na opravu a vymazání údajů a zvlášť o procesních krocích, které může podniknout. Uvedení kontaktních informací o příslušných orgánech jednotlivých zemí, které mají na starost spolupráci v rámci dublinského systému, navíc bere v potaz to, že se stížnostmi ohledně ochrany osobních údajů je nutné se obracet v prvé řadě na orgán na ochranu údajů.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud je nutné, aby žadatel informacím správně porozuměl, jsou podávány i ústně během pohovoru, jak je upraveno v článku 5.	Aby žadatel informacím správně porozuměl, jsou podávány i ústně během pohovoru, jak je upraveno v článku 5.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 1.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členský stát, který vede řízení o určení příslušnosti členského státu podle tohoto nařízení, dá žadateli možnost zúčastnit se osobního pohovoru s osobou, která je podle vnitrostátních právních předpisů způsobilá k jeho vedení.	1. Členský stát, který vede řízení o určení příslušnosti členského státu podle tohoto nařízení, pozve žadatele k osobnímu pohovoru s osobou, která je podle vnitrostátních právních předpisů způsobilá k jeho vedení.
Odůvodnění
Je nutné jasněji stanovit, že se jedná o povinný pohovor.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Účelem osobního pohovoru je zjednodušit řízení o určení příslušného státu, zejména umožnit žadateli, aby předložil důležité informace potřebné pro správné určení příslušného členského státu a za účelem ústního informování žadatele o uplatňování tohoto nařízení.	2. Účelem osobního pohovoru je zjednodušit řízení o určení příslušného státu, zejména umožnit žadateli, aby předložil důležité informace potřebné pro správné určení příslušného členského státu, a ústně informovat žadatele o uplatňování tohoto nařízení.
Odůvodnění
Jedná se o jasnější formulaci textu.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy zajistí, aby zástupce nezletilou osobu bez doprovodu během celého řízení podle tohoto nařízení zastupoval a/nebo ji byl nápomocen. Tímto zástupcem může být také osoba uvedená v článku 23 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl].	2. Členské státy zajistí, aby zástupce ve smyslu čl. 2 písm. i) směrnice 2005/85/ES nezletilou osobu bez doprovodu během celého řízení podle tohoto nařízení zastupoval a/nebo jí byl nápomocen. Tímto zástupcem může být také osoba uvedená v článku 23 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl].
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh umožňuje upřesnit pojem „zástupce“, a to odkazem na definici obsaženou v čl. 2 písm. i) směrnice 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy zavedou ve vnitrostátních právních předpisech postupy při pátrání po rodinných příslušnících nebo jiných příbuzných, kteří jsou přítomni v členských státech původu nezletilých osob bez doprovodu. Členské státy začínají pátrat po členech rodiny nebo jiných příbuzných nezletilé osoby bez doprovodu co možná nejdříve po podání žádosti o mezinárodní ochranu s ohledem na ochranu jejich nejlepších zájmů.	4. Členské státy zavedou postupy při pátrání po rodinných příslušnících nebo jiných příbuzných, kteří jsou přítomni v členských státech původu nezletilých osob bez doprovodu, případně i za pomoci mezinárodních a dalších příslušných organizací. Členské státy začínají pátrat po členech rodiny nebo jiných příbuzných nezletilé osoby bez doprovodu co možná nejdříve po podání žádosti o mezinárodní ochranu s ohledem na ochranu jejich nejlepších zájmů.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. V rámci uplatňování tohoto nařízení a za podmínek stanovených v článku 17 směrnice 2005/85/ES mohou členské státy stanovit věk osob bez doprovodu na základě lékařského vyšetření.
	V tomto případě členské státy zajistí, aby lékařské vyšetření bylo provedeno přiměřeně a důkladně, a to v souladu s vědeckými a etickými normami.
Odůvodnění
Výhody a nevýhody lékařského vyšetření se diskutují neustále a měly by být předmětem chystané revize směrnice 2005/85/ES. Pokud členské státy toto vyšetření budou provádět, měly by v každém případě zajistit, aby bylo prováděno v souladu s vědeckými a etickými normami.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Odchylně od odstavce 2 s cílem zajistit dodržení zásady zachování celistvosti rodiny a zásady nejlepšího zájmu dítěte se členský stát příslušný v souladu s kritérii podle článku 8 až 12 určuje na základě stavu v době, kdy žadatel o azyl podal poslední žádost o mezinárodní ochranu. Tento odstavec se použije za podmínky, že o dřívějších žádostech žadatele o azyl ještě nebyly vydáno první rozhodnutí, jež se věci týká.	vypouští se
Odůvodnění
Vedlo by to k příliš komplikovanému určování příslušnosti a většímu nebezpečí zneužití.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud je žadatel nezletilou osobou bez doprovodu, která má příbuzného, jež oprávněně pobývá v jiném členském státě, který se o něho může postarat, tento členský stát je příslušný k posouzení žádosti za předpokladu, že to je v nejlepším zájmu nezletilého.	2. Pokud je žadatel nezletilou osobou bez doprovodu a mezi jeho rodinnými příslušníky ve smyslu čl. 2 písm. i) není nikdo, kdo by legálně pobýval v jiném členském státě, avšak jiný z jeho příbuzných oprávněně pobývá v jiném členském státě a může se o něho postarat, tento členský stát je příslušný k posouzení žádosti za předpokladu, že to je v nejlepším zájmu nezletilého.
Odůvodnění
Je nutné, aby byl význam tohoto odstavce upřesněn ve vztahu k odstavci předchozímu.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. V případě, že není přítomen žádný rodinný příslušník nebo jiný příbuzný , je členským státem příslušným k posouzení žádosti ten členský stát, ve kterém nezletilý podal svou poslední žádost o mezinárodní ochranu za předpokladu, že je to v nejlepším zájmu nezletilé osoby.	4. V případě, že není přítomen žádný rodinný příslušník nebo jiný příbuzný, je členským státem příslušným k posouzení žádosti ten členský stát, ve kterém nezletilý podal svou žádost o mezinárodní ochranu.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V případě následné žádosti o mezinárodní ochranu se žádost o přijetí dotyčné osoby zpět předkládá co nejrychleji a v každém případě do dvou měsíců od nalezení shody v rámci systému EURODAC, jak vymezuje čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. [.../...] [o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení].	2. V případě následné žádosti o mezinárodní ochranu se žádost o přijetí dotyčné osoby zpět předkládá co nejrychleji a v každém případě do jednoho měsíce od nalezení shody v rámci systému EURODAC, jak vymezuje čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. [.../...] [o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení].
Odůvodnění
Jakmile je potvrzen nález shody v systému EURODAC, není třeba dlouho otálet s podáním žádosti o přijetí dotyčné osoby zpět.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 3 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V případě, že není podána následná žádost o mezinárodní ochranu a dožadující členský stát rozhodne o vyhledávání v systému EURODAC podle článku 13 nařízení (ES) č. [.../...] [o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení], žádost o přijetí dotyčné osoby zpět se podává co nejrychleji a v každém případě do dvou měsíců od nalezení shody v rámci systému EURODAC, jak vymezuje čl. 13 odst. 4 nařízení.	3. V případě, že není podána následná žádost o mezinárodní ochranu a dožadující členský stát rozhodne o vyhledávání v systému EURODAC podle článku 13 nařízení (ES) č. [.../...] [o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení], žádost o přijetí dotyčné osoby zpět se podává co nejrychleji a v každém případě do jednoho měsíce od nalezení shody v rámci systému EURODAC, jak vymezuje čl. 13 odst. 4 nařízení.
Odůvodnění
Jakmile je potvrzen nález shody v systému EURODAC, není třeba dlouho otálet s podáním žádosti o přijetí dotyčné osoby zpět.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud dožádaný členský stát souhlasí s převzetím nebo přijetím žadatele nebo jiné osoby uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. d) zpět , uvědomí dožadující  členský stát, dotyčnou osobu  o rozhodnutí přemístit ji  do příslušného členského státu a případně o rozhodnutí neposuzovat její žádost o mezinárodní ochranu. Toto oznámení je v písemné formě v jazyce, o němž lze oprávněně předpokládat, že mu žadatel rozumí, a to nejpozději do patnácti pracovních dnů ode dne přijetí odpovědi od dožadovaného členského státu.	1. Pokud dožádaný členský stát souhlasí s převzetím nebo přijetím žadatele nebo jiné osoby uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. d) zpět , uvědomí dožadující  členský stát, dotyčnou osobu  o rozhodnutí přemístit ji  do příslušného členského státu a případně o rozhodnutí neposuzovat její žádost o mezinárodní ochranu. Toto oznámení je v písemné formě v jazyce, o němž lze oprávněně předpokládat, že mu žadatel rozumí, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne přijetí odpovědi od dožadovaného členského státu.
Odůvodnění
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 49.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Tato doba představuje nejméně 10 pracovních dní počínaje datem oznámení uvedeného v čl. 25 odst. 1.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V případě podání odvolání nebo žádosti o přezkum, pokud jde o přemístění podle článku 25, rozhodne orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku z moci úřední co nejdříve, ale v každém případě nejpozději do sedmi pracovních dnů od podání odvolání nebo žádosti o přezkum, zda dotyčná osoba může či nemůže zůstat na území dotyčného členského státu, než bude znám výsledek jeho odvolání nebo žádosti o přezkum.	3. V případě podání odvolání nebo žádosti o přezkum, pokud jde o přemístění podle článku 25, rozhodne orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku buď v případě žádosti dotyčné osoby nebo v případě, kdy není tato žádost podána, z moci úřední co nejdříve, ale v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů od podání odvolání nebo žádosti o přezkum, zda dotyčná osoba může či nemůže zůstat na území dotyčného členského státu, než bude znám výsledek jeho odvolání nebo žádosti o přezkum.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy zajistí bezplatné poskytnutí právní pomoci a/nebo zastoupení, pokud si dotyčná osoba nemůže dovolit uhradit náklady s ním spojené.	6. Členské státy na základě žádosti zajistí bezplatné poskytnutí nezbytné právní pomoci a/nebo zastoupení v souladu s čl. 15 odst. 3 až 6 směrnice 2005/85/ES.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl], pokud je to nezbytné na základě posouzení každého jednotlivého případu a nelze účinně použít jiná mírnější donucovací opatření, mohou členské státy zadržet žadatele o azyl nebo jinou osobu podle čl. 18 odst. 1 písm. d), o nichž bylo vydáno rozhodnutí o přemístění do příslušného členského státu, na určitém místě, pouze pokud existuje značné nebezpečí, že se bude skrývat.	2. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl], pokud je to nezbytné na základě posouzení každého jednotlivého případu, mohou členské státy zadržet žadatele o azyl nebo jinou osobu podle čl. 18 odst. 1 písm. d), o nichž bylo vydáno rozhodnutí o přemístění do příslušného členského státu, v jiném zařízení než ve věznici, pouze pokud nejsou účinná jiná mírnější donucovací opatření a pouze pokud existuje nebezpečí, že se bude skrývat.
Odůvodnění
Mohla by vzniknout nejasnost ohledně definice „značného“ nebezpečí, že se žadatel bude skrývat. Riziko, že se žadatel bude skrývat, je definováno v čl. 2 písm. l).
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 7 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Zadržení podle odstavce 2 se přikazuje písemně, s odůvodněním po skutkové i právní stránce, zejména s uvedením důvodů, na základě kterých se má za to, že existuje značné riziko, že se dotyčná osoba bude skrývat, jakožto i s uvedením doby trvání zadržení.	7. Zadržení podle odstavce 2 se přikazuje písemně, s odůvodněním po skutkové i právní stránce, zejména s uvedením důvodů, na základě kterých se má za to, že existuje riziko, že se dotyčná osoba bude skrývat, jakožto i s uvedením doby trvání zadržení.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 16.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
8. Ve všech případech se přezkoumává důvody pro trvání zadržení osoby podle odstavce 2 v přiměřených časových odstupech soudní orgán, a to buď na žádost dotyčné osoby nebo z úřední povinnosti. Zadržení nesmí být neoprávněně prodlužováno.	8. Ve všech případech se přezkoumávají důvody pro zadržení osoby podle odstavce 2 v přiměřených časových odstupech soudní orgán, a to buď na žádost dotyčné osoby nebo z úřední povinnosti. Zadržení nesmí být neoprávněně prodlužováno.
Odůvodnění
Spojením slov „trvání“ a „zadržení“ vzniká nebezpečí nejasnosti ohledně uvedeného typu zadržení.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
10. Nezletilé osoby nesmějí být zadrženy, ledaže je zadržení v jejich nejlepším zájmu podle článku 7 tohoto nařízení a v souladu s výsledkem individuálního posouzení jejich situace v souladu s čl. 11 odst. 5 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl].	10. Nezletilé osoby nesmějí být zadrženy, ledaže je zadržení v jejich nejlepším zájmu podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení a v souladu s výsledkem individuálního posouzení jejich situace v souladu s čl. 11 odst. 5 směrnice […/…/ES] [, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl].
Odůvodnění
Ustanovení o nejlepším zájmu dítěte je obsaženo v čl. 6 odst. 3 a nikoli v článku 7.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Článek 30 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 30a Způsob provádění přemístění
	1. Členský stát provádějící přemístění podporuje poskytováním přiměřených informací žadateli dobrovolné přemístění.
	2. Pokud se přemístění do příslušného členského státu uskutečňuje na základě kontrolovaného vycestování nebo s doprovodem, členské státy zajistí, aby se provádělo humánně při plném respektování základních práv a lidské důstojnosti.
Odůvodnění
V normativní části textu by se měla objevit ustanovení obsažená v bodě odůvodnění č. 19 [„V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, je možné provést dobrovolné přemístění do příslušného členského státu, a to prostřednictvím kontrolovaného vycestování nebo s doprovodem. Členské státy by měly upřednostňovat dobrovolná přemístění a měly by zajistit, aby se kontrolované vycestování nebo přemístění s doprovodem provádělo humánně při plném respektování základních práv a lidské důstojnosti.“]
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud se Komise domnívá, že okolnosti v některém členské státě mohou vést k tomu, že ochrana žadatelů o mezinárodní ochranu není v souladu s právními předpisy Společenství, zejména se směrnicí […/…/ES], kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, a se směrnicí 2005/85/ES, může postupem podle odstavce 4 rozhodnout o pozastavení přemisťování žadatelů podle tohoto nařízení do dotyčného členského státu.	2. Pokud se Komise domnívá, že okolnosti v některém členské státě mohou vést k tomu, že ochrana žadatelů o mezinárodní ochranu není v souladu s právními předpisy Společenství, zejména se směrnicí […/…/ES], kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, se směrnicí 2005/85/ES a se směrnicí 2004/83/ES, může postupem podle odstavce 4 rozhodnout o pozastavení přemisťování žadatelů podle tohoto nařízení do dotyčného členského státu.
Odůvodnění
Směrnice o normách č. 2004/83/ES (o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany) je zásadním nástrojem právních předpisů EU týkajících se poskytování azylu, a proto je nutné ji v textu výslovně zmínit.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud se členský stát domnívá, že okolnosti v jiném členské státě mohou vést k tomu, že ochrana žadatelů o mezinárodní ochranu nebude v souladu s právními předpisy Společenství, zejména se směrnicí […/…/ES] , kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, a se směrnicí 2005/85/ES, může požádat, aby bylo přemisťování žadatelů podle tohoto nařízení do tohoto členského státu pozastaveno.	3. Pokud se členský stát domnívá, že okolnosti v jiném členské státě mohou vést k tomu, že ochrana žadatelů o mezinárodní ochranu nebude v souladu s právními předpisy Společenství, zejména se směrnicí […/…/ES], kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, se směrnicí 2005/85/ES a se směrnicí 2004/83/ES, může požádat, aby bylo přemisťování žadatelů podle tohoto nařízení do tohoto členského státu pozastaveno.
Žádost je adresována Komisi. Uvede se v ní zdůvodnění, zejména podrobné informace týkající se situace v dotyčném členském státě s odkazem na možný nesoulad s právními předpisy Společenství, především se směrnicí […/…/ES], kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, a se směrnicí 2005/85/ES.	Žádost je adresována Komisi. Uvede se v ní zdůvodnění, zejména podrobné informace týkající se situace v dotyčném členském státě s odkazem na možný nesoulad s právními předpisy Společenství, především se směrnicí […/…/ES], kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, se směrnicí 2005/85/ES a se směrnicí 2004/83/ES.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 20.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) charakteristiky opatření, měřítka a časové plány, které je třeba uplatnit s cílem posoudit pokrok při řešení okolností zjištěných na základě písm. a) tohoto odstavce.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Členský stát podle odstavců 1 až 3 přijme účinná a včasná opatření k nápravě stavu, který vedl k dočasnému pozastavení přemisťování.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
8. Přemisťování lze pozastavit maximálně na dobu šesti měsíců. Pokud důvody k opatřením stále trvají i po uplynutí šesti měsíců, Komise může na žádost členského státu uvedeného v odstavci 1 nebo ze svého vlastního podnětu rozhodnout o prodloužení jejich platnosti na dalších šest měsíců. Použije se odstavec 5.	8. Přemisťování lze pozastavit maximálně na dobu šesti měsíců. Pokud důvody k opatřením stále trvají i po uplynutí šesti měsíců, Komise může na žádost členského státu uvedeného v odstavci 1 nebo ze svého vlastního podnětu rozhodnout o prodloužení jejich platnosti na dalších šest měsíců. Použijí se také ustanovení odstavce 5.
Odůvodnění
Jedná se o jazykový pozměňovací návrh.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a. Na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě a v souladu s postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy budou uzákoněny nástroje závazné pro všechny členské státy, jejichž úkolem bude poskytovat účinnou podporu členským státům, které se potýkají s mimořádnou, nepřiměřenou zátěží svého státního systému, a to zejména v důsledku své zeměpisné a demografické situace. Tyto nástroje vstoupí v platnost nejpozději 31. prosince 2011 a v každém případě stanoví:
	(a) dočasné umístění úředních osob z jiných členských států, kteří státům potýkajícím se s mimořádnou zátěží, v nichž žadatelé nemohou využít přiměřené úrovně ochrany, pomáhají pod záštitou Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu,
	b) a systém, kterým by se osoby požívající mezinárodní ochrany ze strany členských států potýkajících se s mimořádnou, nepřiměřenou zátěží, převedly po konzultaci s úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky do jiných členských států s tím, že by bylo nutné zajistit, aby se přitom zachovávala nediskriminační, transparentní a jednoznačná pravidla.
Odůvodnění
The Dublin system in itself, as spelled out in Impact assessment SEC(2008)2962, is not a cause of particular asylum pressure or overburden on Member States. The provisions on the 'temporary suspension of transfers' will therefore turn out to be a political statement rather than an effective instrument to support a Member State that faces a particularly urgent situation which places an exceptionally heavy burden on its reception capacities, asylum system or infrastructure (and very often leading to cases where applicants cannot benefit from adequate standards of protection, in particular in terms of reception conditions and access to the asylum procedure). The past years have shown that the existing forms of practical cooperation among Member States in order to align their interpretation of the principle of 'solidarity and fair sharing of responsibility' are not in any way sufficient to address the problems that a number of Member States are facing. It is essential to look at the heavy burden posed on the resources of a number of Member States from a wider perspective of general migratory pressures. Binding responsibility sharing instruments seem to be the only way forward. At the same time the Commission should make full use of its possibilities to start up infringements procedures in cases where non-compliance with community law persists.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 9 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9b. Tento článek přestane platit ihned poté, co vstoupí v platnost nástroje uvedené v odstavci 9a, v každém případě nejpozději 31. prosince 2011.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 23.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 9 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9c. V rámci sledování a hodnocení uvedeného v článku 41 Komise přehodnotí uplatňování tohoto článku a nejpozději 30. června 2011 o tom předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě Komise vyhodnotí, zda existují oprávněné důvody pro prodloužení platnosti tohoto článku na období po 31. prosinci 2011. Bude-li to považovat za vhodné, předloží v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy Evropskému parlamentu a Radě návrh na toto prodloužení.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 23.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 9 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud zjistí, že tyto informace byly zpracovány v rozporu s tímto nařízením nebo se směrnicí 95/46/ES, zejména z toho důvodu, že jsou neúplné nebo nepřesné, je oprávněn požadovat jejich opravu nebo výmaz.	(Netýká se českého znění).
Odůvodnění
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Dohodovací řízení se zahájí na žádost jednoho z členských států ve sporu podanou předsedovi výboru zřízeného článkem 40 . Udělením svého souhlasu s využitím dohodovacího řízení se členské státy zavazují dodržet v nejvyšší možné míře navržené řešení.	2. Dohodovací řízení se zahájí na žádost jednoho z členských států ve sporu podanou předsedovi výboru zřízeného článkem 40 . Udělením svého souhlasu s využitím dohodovacího řízení se členské státy zavazují k tomu, že dodrží v nejvyšší možné míře navržené řešení.
Odůvodnění
Jedná se o jazykový pozměňovací návrh.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 41 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nejpozději tři roky ode dne uvedeného v čl. 44 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a případně navrhne nezbytné změny. Členské státy předají Komisi všechny informace, které jsou vhodné pro přípravu této zprávy, nejpozději šest měsíců před uplynutím této lhůty.	Aniž by byl dotčen čl. 31 odst. 9c, Komise nejpozději tři roky ode dne uvedeného v čl. 44 odst. 1 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a případně navrhne nezbytné změny. Členské státy předají Komisi všechny informace, které jsou vhodné pro přípravu této zprávy, nejpozději šest měsíců před uplynutím této lhůty.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je v souladu s návrhy k článku 31.

• [1]  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Souvislosti

Ze zprávy Komise[1] o hodnocení dublinského systému (tzv. odborné hodnocení) vyplývá, že „cíle systému, zejména vytvoření jasného a proveditelného postupu pro určení příslušnosti k posouzení žádostí o azyl, byly v zásadě splněny.“ Nicméně přetrvávají určité obavy, a to jak ohledně praktického uplatňování, tak i účinnosti tohoto systému. V zelené knize[2] o budoucím společném evropském azylovém systému – CEAS – (tzv. politické hodnocení) byla zjištěna celá řada nedostatků souvisejících především s účinností tohoto systému a také s mírou ochrany poskytovanou žadatelům o mezinárodní ochranu v rámci dublinského systému.

Tento návrh představuje přepracované znění nařízení Rady (ES) č. 343/2003/ES ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (dále jen „dublinské nařízení“).

Návrh vychází ze stejných základních principů jako stávající dublinské nařízení, a to zejména ze skutečnosti, že k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu je příslušný především členský stát, který hrál největší úlohu při vstupu nebo pobytu žadatele na území členských států, s určitými výjimkami, jež mají zachovat celistvost rodiny, a specifickými humanitárními ustanoveními.

Je nutné podotknout, že Evropský parlament již několikrát vyjádřil svůj názor a ve svém usnesení o vyhodnocení dublinského systému ze září 2008 předložil řadu doporučení[3]. Většinu těchto připomínek Komise v návrhu zohlednila.

Vzhledem k tomu, že stávající dublinské nařízení, coby součást první etapy CEAS, bylo výsledkem citlivého politického kompromisu, který Rada jednomyslně schválila, obsahoval výsledný text mnoho nejednoznačných ustanovení a legislativních mezer. Zpravodajka se proto ztotožňuje s vyjádřením Komise, že „stále ještě existuje značný prostor pro zdokonalení stávajícího nástroje“.

2. Cíle a obsah návrhu

Komise by chtěla změnit stávající dublinský systém na základě:

1.  rozšíření oblasti působnosti nařízení, aby se vztahovalo i na žadatele o podpůrnou ochranu (a osoby, které této ochrany požívají);

2.  zvýšení účinnosti stávajícího systému;

3.  zajištění patřičné pozornosti potřebám žadatelů o mezinárodní ochranu a poskytnutí vhodných právní záruk v rámci dublinského řízení;

4.  řešení mimořádné zátěže přijímacích kapacit a azylových systémů členských států a nedostatečné úrovně ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu.

2.1.     Rozšíření oblasti působnosti nařízení, aby se vztahovalo i na žadatele o podpůrnou ochranu (a osoby, které této ochrany požívají)

Stávající dublinský systém se nevztahuje na žadatele o podpůrnou ochranu (a osoby, které této ochrany požívají), jelikož v době, kdy byl schválen, koncepce podpůrné ochrany ještě nebyla součástí předpisů v oblasti azylové politiky. Tato koncepce však byla do předpisů začleněna na základě schválení směrnice 2004/83/ES o normách. Přestože by stávající situace v praxi neměla vést k okamžitým potížím, jak je uvedeno ve zprávě o posouzení dopadu[4], mohlo by dojít k tomu, že by nebylo možné sjednotit žadatele o azyl se členem rodiny, který požívá podpůrné ochrany v jiném členském státě. Rozšíření oblasti působnosti je proto nezbytnou změnou, která má zjistit soulad se stávajícími předpisy EU a zabránit tomu, aby v praxi docházelo k rozdělení rodin. Z obecnějšího hlediska se tento návrh snaží sjednotit terminologii a definice, jež jsou používány v nařízení, s těmi, které jsou obsaženy v ostatních nástrojích týkajících se azylu. S ohledem na větší důslednost a dokonalejší tvorbu právních předpisů zpravodajka plně podporuje změny, které navrhla Komise.

2.2.     Zvýšení účinnosti stávajícího systému

Za účelem větší jednotnosti a účinnosti dublinského systému je navrženo několik změn, které by měly zajistit lepší dodržování předpisů ze strany členských států. Zpravodajka je pro tyto pozměňovací návrhy.

· Zavedení lhůt, které zajistí, že větší účinnost a rychlejší průběhu postupu určování příslušnosti (např. lhůty pro předkládání žádostí o přijetí zpět, kratší lhůty pro poskytování odpovědí na žádosti o informace, lhůty pro poskytování odpovědí na žádosti z humanitárních důvodů a jasné stanovení, že žádost z humanitárních důvodů lze podat kdykoli);

· Upřesnění ustanovení o zániku příslušnosti (např. za jakých okolností by se měla uplatňovat ustanovení o zániku příslušnosti, který členský stát nese důkazní břemeno);

· Upřesnění okolností a postupů pro uplatňování diskrečních ustanovení (humanitární ustanovení a ustanovení o svrchovanosti);

· Rozšíření platnosti stávajícího mechanizmu řešení sporů (aby zahrnoval i záležitosti týkající se sporu ohledně použití celého nařízení);

· Doplnění pravidel týkajících se přemísťování žadatelů (např. pravidel ohledně případů chybného přemístění a nákladů na přemístění a také nové ustanovení o společném využívání informací před provedením přemístění);

· Začlenění ustanovení o uspořádání povinného pohovoru (s cílem shromáždit veškeré informace, aby bylo možné stanovit, který stát je příslušný k vyřízení žádosti, a ústně poskytnout žadateli informace o použití tohoto nařízení).

2.3.     Zajištění patřičné pozornosti potřebám žadatelů o mezinárodní ochranu dostane a poskytnutí vhodných právních záruk v rámci dublinského řízení

S cílem posílit právní ochranu žadatelů o mezinárodní ochranu a umožnit jim lépe obhajovat svá práva se navrhuje několik změn:

· Podrobné údaje, pokud jde o obsah a formu informací, které jsou poskytovány žadatelům o mezinárodní ochranu, a lhůty s tím spojené, včetně schválení společného informačního letáku;

· Právo na odvolání proti rozhodnutí o přemístění, včetně práva na právní pomoc či zastoupení, společně s povinností příslušných orgánů rozhodnout o pozastavení jeho výkonu, a právo, aby dotyčná osoba zůstala do vydání rozhodnutí na území daného státu;

· Začlenění ustanovení, které připomíná hlavní zásadu, že by nikdo neměl být zadržován pouze proto, že žádá o mezinárodní ochranu;

· Upřesnění několika ustanovení s cílem zaručit dodržování zásady účinného přístupu k azylovému řízení;

· Rozšíření pojmu práva na opětovné sloučení rodiny, aby zahrnoval i členy rodiny, jež mají nárok na podpůrnou ochranu a mají bydliště v jiném členském státě (viz bod 2.1);

· Opětovné sloučení závislých osob s rodinou se stává povinností;

· Rozšíření ochrany poskytované nezletilým osobám bez doprovodu, aby bylo možné mj. opětovné sloučení nejen s jádrem rodiny, ale také s ostatními příbuznými, kteří pobývají v jiném členském státě;

· Zavedení nového ustanovení, jehož obsahem jsou záruky poskytované nezletilým;

· Rozšíření definice „rodinných příslušníků“ v souvislosti s nezletilými osobami s cílem zajistit lepší ochranu „nejlepších zájmů dítěte“;

· Za určitých okolností vyloučení možnosti vrátit žadatele, na něhož se může vztahovat jedno z kritérií souvisejících se zachováním celistvosti rodiny;

· Z důvodů jasnosti jsou „ustanovení o svrchovanosti“ a „humanitární ustanovení“ sloučena do jedné kapitoly s názvem „diskreční ustanovení“;

· Zachování povinnosti získat souhlas žadatele, aby se vyloučila možnost působení „diskrečního ustanovení“ proti žadateli.

Zpravodajka podporuje uvedené zásady, a tím i navrhované změny. Kromě toho navrhuje několik menších úprav.

2.4.     Řešení otázky mimořádné zátěže přijímacích kapacit a azylových systémů členských států a nedostatečné úrovně ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu

Stávající dublinský systém neobsahuje způsob, který by v případě mimořádné zátěže, které jsou vystaveny členské státy s omezenou přijímací a absorpční schopností, umožnil pozastavit přemísťování podle dublinského nařízení, pokud by toto přemísťování vedlo k další zátěži konkrétního členského státu. Totéž se týká i případů, kdy existují obavy, že žadatelům, kteří jsou přemisťováni podle dublinského nařízení, by nemohla být v příslušném členském státě poskytnuta přiměřená ochrana, zejména pokud jde o podmínky přijetí a přístup k azylovému řízení.

Zpravodajka by byla skutečně ráda, aby byla tato ustanovení považována za nadbytečná. Skutečnost je však jiná. Zpravodajka je například hluboce znepokojena rozdíly v rozhodnutí o kladném či záporném vyřízení žádostí o azyl v případě žadatelů ze stejné země původu. Jak poznamenává Komise ve svém plánu politiky pro azyl[5]: „i po určité harmonizaci právních předpisů na úrovni EU se mimo jiné na základě nedostatku společných postupů, rozličných tradicí a různých zdrojů informací o zemích původu stále setkáváme s různými výsledky. Tak vznikají sekundární pohyby a nerespektuje se zásada poskytování rovnocenného přístupu k ochraně v celé EU.“ Pokud členské státy neučiní rozhodné kroky, budou značné rozdíly mezi rozhodnutími o udělení azylu (i v případě podobných skupin žadatelů) existovat bezesporu i nadále.

Základním cílem na úrovni EU je vytvořit rovné podmínky a systém, jenž by zajistil, že osobám, které skutečně potřebují ochranu, bude ve všech členských státech poskytnuta vysoká míra ochrany za stejných podmínek a že se s osobami, u nichž se zjistí, že ochranu nepotřebují, bude zároveň zacházet spravedlivě a efektivně. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o prohloubení spolupráce v praxi[6]: „Účast Společenství v této oblasti vychází z potřeby solidarity členských států při řešení problémů, které (v EU bez vnitřních hranic) nelze efektivně vyřešit izolovaným postupem jednotlivých členských států.“ Zpravodajka se domnívá, že „solidarita a spravedlivé rozdělení odpovědnosti“ je skutečně jedním ze základních kamenů společné politiky EU. Proto je partnerství a spolupráce se třetími zeměmi pro zvládání přílivu osob žádajících o azyl nebo doplňkovou či dočasnou ochranu zásadní.

Přestože zpravodajka v zásadě podporuje ustanovení o „dočasném pozastavení přemísťování osob“ (článek 31), musí být jasné, že dublinský systém nikdy neměl být nástrojem pro rozdělení zátěže mezi jednotlivé členské státy. Ráda by také zdůraznila, že dublinský systém, jak je uvedeno v hodnocení jeho dopadu[7], není příčinou zvláštního tlaku na udělování azylu ani přílišného zatěžování členských států. Obává se proto, že tato ustanovení se stanou politickým prohlášením a nikoli účinným nástrojem, který by měl vést k vytvoření dokonalejších norem, příp. k poskytování hmatatelné podpory členským státům, jež se nacházejí v obzvláště naléhavé situaci, která mimořádně zatěžuje jejich přijímací kapacity, azylový systém nebo infrastrukturu.

Ve svém plánu politiky pro azyl Komise uvádí, že „nejlepším způsobem, jak zajistit vysoký stupeň solidarity, není přijetí nového všezastřešujícího nástroje, ale dát členským státům k dispozici soubor mechanismů, které jim pomohou vypořádat se s různými problémy v okamžiku, kdy nastanou“[8]. Zpravodajka s tímto tvrzením souhlasí, avšak pouze do určité míry. Domnívá se, že se v posledním období zjistilo, že stávající formy praktické spolupráce mezi členskými státy (s cílem sjednotit jejich výklad zásady „solidarity a spravedlivého rozdělení povinností“) v žádném případě nestačí ke zdokonalení norem a k řešení problémů, s nimiž se některé členské státy potýkají např. v důsledků své zeměpisné polohy či demografické situace.

Zdokonalení norem, příp. prohloubení solidarity členských států by se mělo (svým způsobem) prosadit na základě závazných nástrojů platných pro všechny členské státy:

1.  Založení týmů složených ze znalců azylové politiky, které by pomáhaly členským státům s vysokým počtem žadatelů o azyl (např. zajištění přiměřených podmínek jejich přijetí, vyřízení žádostí v dané lhůtě za použití příslušných postupů);

2.  Vytvoření systémů k přerozdělení žadatelů do jiných členských států, který by umožnil, aby osoby pod mezinárodní ochranou byly přijaty jiným členským státem, než je stát, který jim tuto ochranu poskytl.

Po Komisi se kromě toho požaduje, aby využila všech svých možností k zahájení řízení pro porušování právních předpisů Společenství (zejména s ohledem na přístup k azylovému řízení a na přiměřené podmínky přijetí žadatelů).

Zpravodajka se zcela jasně domnívá, že se solidarita nemůže omezovat pouze na poskytování finančních prostředků. Na druhou stranu však samozřejmě vítá záměr Komise zahájit v průběhu roku 2009 studii, která by zhodnotila, jak by bylo možné zlepšit účinek finanční solidarity EU (včetně Evropského fondu pro uprchlíky), a zabývala se otázkou, zda současné finanční nástroje poskytují účinnou podporu při řešení problémů, s nimiž se členské státy potýkají ve snaze o zvládnutí zátěže spojené se silnými nepravidelnými migračními toky.

3.        Několik poznámek závěrem

Z politického hlediska je zřejmé, že účinná harmonizace norem kvality a rozdělení odpovědnosti přestavuje pro členské státy problém. Normy, na kterých se dosud shodly, jsou ve značném rozporu s vysokými ambicemi poprvé vyjádřenými v roce 1999. Společný jmenovatel je ve skutečnosti mimořádně nízký. V důsledku toho v praxi i nadále přetrvávají velké rozdíly a odlišnosti. Směrnice o azylovém řízení představuje vlastně výčet všech stávajících koncepcí azylové politiky v členských státech EU. Kodifikuje tak řadu procesních standardů, nikoli standardní postup. V tomto ohledu požadované harmonizace zcela zřejmě dosaženo nebylo. Pokud se má zabránit druhotnému pohybu žadatelů o azyl, je navíc velmi důležité zajistit harmonizované podmínky jejich přijetí. Navzdory existenci směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl však i v tomto případě přílišný manévrovací prostor působí proti snahám o harmonizaci. Totéž se bohužel týká i kritérií způsobilosti k získání ochrany.

Je proto nezbytné zlepšit podmínky, za nichž osoby, které v EU hledají ochranu, mohou účinně předkládat a uplatňovat své nároky, zvýšit kapacitu všech zúčastněných stran s cílem dosáhnout vyšší celkové kvality a poskytnout orgánům zabývajícím se otázkou azylu v jednotlivých členských státech přiměřené nástroje, které by jim pomohly účinně zvládat příliv žadatelů a zároveň zabránit podvodům a zneužívání azylového systému. Zdá se, že povědomí o tom, že vyšší kvalita spolu s větší důsledností a solidaritou není pouze v zájmu žadatelů o azyl, ale také v zájmu samotných členských států, se (zatím) ještě dostatečně nerozšířilo. Kvalitnější rozhodování však bude mít za následek nižší počet zamítnutých žádostí, což povede k významným finančním a časovým úsporám. Větší konzistentnost mezi postupy členských států je kromě toho nezbytná i s ohledem na účinné řešení problému druhotného pohybu žadatelů v rámci EU.

Přes veškeré sliby a dohody má mnoho členských států mimořádné problémy s tím, aby tyto sliby splnily. Problémy se objevily i při provádění stávajících čtyř právních nástrojů v právu jednotlivých členských států z hlediska jeho časového harmonogramu a přesnosti a mezi členskými státy stále existují značné rozdíly v interpretaci těchto právních nástrojů. Otázka azylu a migrace je natolik politicky citlivé téma, že členské státy nejsou schopny zastávat jednotný celoevropský přístup a i nadále prosazují vlastní koncepci založenou na odmítavém postoji a zastrašování.

Jedinou možností, jak se pohnout kupředu, je dosáhnout lepších a harmonizovanějších norem ochrany pomocí dalšího sjednocování a prosazování právních předpisů členských států. Aby toho bylo lze dosáhnout, Komise navrhla nejen přepracovat dublinské nařízení, ale také směrnici o podmínkách přijímání žadatelů o azyl a nařízení EURODAC. Návrhy Komise na novelizaci směrnice o normách (2004/83/ES) a směrnice o azylovém řízení (2005/85/ES) byly předloženy v roce 2009. Komise kromě tohoto předloží návrh na založení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který by členským státům při přijímání rozhodnutí o žádostech o azyl poskytoval praktickou pomoc.

Závěrem by zpravodajka chtěla vyjádřit několik poznámek týkajících se pořadí, v jakém jsou uvedené návrhy Komise předkládány Parlamentu a Radě. V rámci dokonalejší tvorby právních předpisů by bylo bývalo logičtější přidat revizi směrnice o azylovém řízení (2008/85/ES) ke stávajícímu „azylovému balíčku“ (Dublin, EURODAC, podmínky přijímání žadatelů o azyl a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu). To by umožnilo dosáhnout větší konzistentnosti mezi různými nástroji azylové politiky.

• [1]  KOM(2007)0299, s. 13.
• [2]  KOM(2007)0301.
• [3]  P6_TA-PROV(2008)0385
• [4]  SEK(2008)2962.
• [5]  KOM(2008)0360, s. 4.
• [6]  KOM(2006)0067, s. 2.
• [7]  SEK(2008)2962.
• [8]  KOM(2008)0360, s. 8.

ANNEX: LETTER FROM THE COMMITTEE ON LEGAL AFFAIRS

COMMITTEE ON LEGAL AFFAIRS

CHAIRMAN

Ref.: D(2009)19604

Mr Gérard DEPREZ

Chairman

Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs

ASP 09G206

BRUSSELS

Subject:   Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing the criteria and mechanisms for determining the Member State responsible for examining an application for international protection lodged in one of the Member States by a third-country national or a stateless person (recast)

(COM(2008)820 - C6-0474/2008 - 2008/0243(COD

Dear Chairman,

The Committee on Legal Affairs, which I am honoured to chair, has examined the proposal referred to above, pursuant to Rule 80a on Recasting, as introduced into the Parliament's Rules of Procedure by its Decision of 10 May 2007.

Paragraph 3 of that Rule reads as follows:

"If the committee responsible for legal affairs considers that the proposal does not entail any substantive changes other than those identified as such in the proposal, it shall inform the committee responsible.

In such a case, over and above the conditions laid down in Rules 150 and 151, amendments shall be admissible within the committee responsible only if they concern those parts of the proposal which contain changes.

However, amendments to the parts which have remained unchanged may be admitted by way of exception and on a case-by-case basis by the chairman of the above committee if he considers that this is necessary for pressing reasons relating to the internal logic of the text or because the amendments are inextricably linked to other admissible amendments. Such reasons must be stated in a written justification to the amendments".

Following the opinion of the Legal Service, whose representatives participated in the meetings of the Consultative Working Party examining the recast proposal, and in keeping with the recommendations of the draftsperson, the Committee on Legal Affairs considers that the proposal in question does not include any substantive changes other than those identified as such in the proposal or in the opinion of the Consultative Working Party and that, as regards the codification of the unchanged provisions of the earlier acts with those changes, the proposal contains a straightforward codification of the existing texts, without any change in their substance.

Furthermore, pursuant to Rules 80a(2) and 80(3), the Committee on Legal Affairs considered that the technical adaptations suggested in the opinion of the abovementioned Working Party were necessary in order to ensure that the proposal complied with the recasting rules.

In conclusion, after discussing it at its meeting of 31 March 2009, the Committee on Legal Affairs, by 17 votes in favour and no abstentions[1], recommends that your Committee, as the committee responsible, proceed to examine the above proposal in keeping with its suggestions and in accordance with Rule 80a.

Yours faithfully,

Giuseppe GARGANI

Encl.: Opinion of the Consultative Working Party.

• [1]  The following Members were present: Giuseppe Gargani (Chairman), Carlo Casini, Bert Doorn, Klaus-Heiner Lehne, Hartmut Nassauer, Eva-Riitta Siitonen, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Manuel Medina Ortega, Aloyzas Sakalas, Diana Wallis, Francesco Enrico Speroni, Monica Frassoni, Jacques Toubon, Véronique Mathieu.

ANNEX: OPINION OF THE CONSULTATIVE WORKING PARTY OF THE LEGAL SERVICES OF THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL AND THE COMMISSION

	PORADNÍ SKUPINA PRÁVNÍCH SLUŽEB

                     V Bruselu dne ...

STANOVISKO

PRO                                               EVROPSKÝ PARLAMENT

                                                       RADU

                                                       KOMISI

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států

KOM(2008)0820 ze dne 3. 12. 2008 – 200/0243(COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 21. ledna 2009 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského Parlamentu, Rady a Komise, aby prozkoumala výše uvedený návrh předložený Komisí.

Při zkoumání[1] návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země, dospěla skupina společnou dohodou k těmto závěrům:

1) V čl. 11 odst. 1 jsou slova „přebývá na území jednoho z členských států“ (označená dvojitým přeškrtnutím a šedou barvou) obsažena dvakrát. Tato slova nejsou obsažena ve stávajícím znění čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 343/2003 a neměla by být obsažena v návrhu znění čl. 11 odst. 1.

2) V čl. 17 odst. 2 třetí pododstavec by úvodní slova „Dožádaný stát provede“, která jsou obsažena již ve stávajícím znění čl. 13 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003, neměla být označena šipkami.

3) Ve smazané části textu mezi články 24 a 25 by znění čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 343/2003 („Pravidla týkající se důkazů a jejich výkladu a vyhotovení a postupů předávání žádostí budou přijata postupem podle čl. 27 odst. 2“) nemělo být označeno šedou barvou.

Na základě tohoto zkoumání dospěla poradní skupina společnou dohodou k závěru, že návrh neobsahuje žádné jiné podstatné změny, než ty, které v něm a v tomto stanovisku byly jako takové označeny. S ohledem na kodifikaci nezměněných ustanovení dosavadního aktu s podstatnými změnami, dospěla poradní skupina rovněž k závěru, že návrh je prostou kodifikací bez věcné změny příslušných aktů.

C. PENNERA                                  J.-C. PIRIS                           C.-F.DURAND

vedoucí právní služby                         vedoucí právní služby              generální ředitel

• [1]  Poradní skupina měla k dispozici anglické, francouzské a německé znění návrhu a pracovala na základě anglického znění, které je původním zněním projednávaného textu.

POSTUP

Název	Žádost o mezinárodní ochranu předložená v jednom ze členských států státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti (přepracované znění)
Referenční údaje	KOM(2008)0820 – C6-0474/2008 – 2008/0243(COD)
Datum predložení EP	3.12.2008
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 3.2.2009
Výbor požádaný o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	JURI 3.2.2009
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	JURI 31.3.2009
Zpravodajka        Datum jmenování	Jeanine Hennis-Plasschaert 20.1.2009
Projednání ve výboru	16.3.2009		16.4.2009		27.4.2009
Datum přijetí	27.4.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	30 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Emine Bozkurt, Mihael Brejc, Carlos Coelho, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Bárbara Dührkop Dührkop, Claudio Fava, Armando França, Kinga Gál, Jeanine Hennis-Plasschaert, Magda Kósáné Kovács, Roselyne Lefrançois, Claude Moraes, Martine Roure, Vladimir Urutchev
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Simon Busuttil, Elisabetta Gardini, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jean Lambert, Antonio Masip Hidalgo, Nicolae Vlad Popa, Johannes Voggenhuber
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Margrete Auken, Mariela Velichkova Baeva, Carmen Fraga Estévez, Anne E. Jensen, Manolis Mavrommatis, Willem Schuth, Gabriele Zimmer