ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování schengenského acquis

9. 10. 2009 - (KOM(2009)0105 – C6-0111/2009 – 2009/0032(CNS)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Carlos Coelho
PR_CNS_art100rej

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování schengenského acquis

(KOM(2009)0105 – C6-0111/2009 – 2009/0032(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise (KOM(2009)0105),

–   s ohledem na čl. 39 odst. 1 a články 30 a 31 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0111/2009),

–   s ohledem na články 100 a 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

     (A7-0035/2009),

1.  zamítá návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět a předložila nový;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

úvod

Vytvoření schengenského prostoru na konci 80. let a na začátku 90. let minulého století, které znamenalo odstranění kontrol na společných hranicích mezi zúčastněnými zeměmi a zavedení volného pohybu v tomto prostoru, bylo jedním z největších úspěchů evropské historie. Současně byla zavedena různá kompenzační opatření, především zpřísnění kontrol na vnějších hranicích a posílení policejní, celní a soudní spolupráce, vytvoření Schengenského informačního systému apod.

Předpokladem pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích je úplná vzájemná důvěra mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost plně provádět doprovodná opatření umožňující odstranění těchto kontrol. Bezpečnost v schengenském prostoru závisí na přísnosti a účinnosti kontrol každého členského státu na jeho vnějších hranicích a také na kvalitě a rychlosti výměny informací prostřednictvím SIS. Oslabené nebo nedostatečné fungování kteréhokoli z těchto prvků ohrožuje bezpečnost Evropské unie a účinnost schengenského prostoru.

V roce 1998 byl vytvořen stálý výbor[1], jehož úkolem bylo hodnotit členské státy ve dvou samostatných fázích:

-          zavádění: výbor měl ověřovat, zda byly splněny všechny předpoklady pro uplatňování schengenského acquis, aby mohly být odstraněny hraniční kontroly;

-          provádění: vzájemnou důvěru po odstranění kontrol na vnitřních hranicích bylo třeba udržovat a posilovat prostřednictvím hodnocení způsobu, jakým členské státy uplatňují schengenské acquis.

Poté, co v roce 1999 vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva a schengenské acquis bylo začleněno do rámce EU, byl název stálého výboru změněn na pracovní skupinu pro hodnocení Schengenu (SCH-EVAL). Její mandát však zůstal beze změny a její mezivládní povaha zůstala zachována.

OBLAST PŮSOBNOSTI NÁVRHU

Předložený návrh nijak nemění první část mandátu, jelikož pracovní skupina pro hodnocení Schengenu si uchovává své pravomoci v oblasti hodnocení před zavedením acquis, což zajišťuje základ pro zásadní vztah vzájemné důvěry.

Zaměřuje se tedy na druhou část mandátu, a to na ověřování správného uplatňování acquis po odstranění kontrol na vnitřních hranicích, a stanovuje, že všechny úkoly, které provádí pracovní skupina pro hodnocení Schengenu, mají být svěřeny Komisi.

Cílem je, aby byl schengenský hodnotící mechanismus účinnější a zajistil transparentní, účinné a jednotné provádění schengenského acquis.

Cílem návrhu je dále reagovat na změny právního stavu po začlenění schengenského acquis do rámce EU, kdy každé ustanovení acquis dostalo právní základ v rámci prvního nebo třetího pilíře. Vytváří právní rámec pro hodnocení správného uplatňování těch prvků schengenského acquis, které jsou součástí práva Společenství, spolu s návrhem nařízení (první pilíř).

Jakmile však vstoupí v platnost Lisabonská smlouva (k čemuž by mohlo dojít velmi brzy), přestane tento cíl platit, protože v důsledku zrušení struktury pilířů Společenství bude nový právní stav úplně odlišný. Je velmi důležité, aby byl vytvořen schengenský hodnotící mechanismus, který bude v souladu s konsolidací úkolů, jež jsou v současné době rozděleny mezi první a třetí pilíř.

PRÁVNÍ ZÁKLAD

Po svém jmenovaní zpravodajem pro návrhy týkající se vytvoření schengenského hodnotícího mechanismu na konci minulého volebního období požádal zpravodaj právní službu o stanovisko[2] s cílem ověřit, zda právní základ, na němž Komise postavila tyto návrhy, je ten nejvhodnější.

Na základě tohoto stanoviska lze dospět ke dvěma závěrům:

–         právní základ, na nějž odkazuje návrh nařízení o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování acquis communautaire, tj. článek 66 Smlouvy o ES, se při zohlednění předložených argumentů jeví jako správný, přičemž je nezbytné konzultovat Parlament;

–         jelikož však účelem tohoto mechanismu je kromě jiného hodnotit fungování systémů SIS, VIS, Schengenského hraničního kodexu a vízového kodexu, stejného cíle by bylo možné dosáhnout i změnou příslušných nařízení. Vzhledem k tomu, že všechny nástroje byly přijaty na základě postupu spolurozhodování, by v takovém případě byly tyto příslušné změny také přijaty postupem spolurozhodování.

STANOVISKO ZPRAVODAJE

Je nezbytné, aby existoval jednoduchý, účinný, efektivní a transparentní mechanismus hodnocení, který umožní, aby schengenský prostor zůstal prostorem volného pohybu, a zároveň je nevyhnutné, aby se mezivládní rámec hodnocení uplatňování schengenského acquis přizpůsobil rámci Evropské unie.

Haagský program vyzval Komisi, aby předložila návrh na doplnění stávajícího mechanismu hodnocení Schengenu. V podstatě se však tyto návrhy (které nemění pravidla spadající do první části mandátu) omezují (pokud jde o druhou část mandátu) na začlenění změn, které byly nedávno provedeny ve stávajícím hodnotícím mechanismu[3] za účelem jeho zdokonalení, a do návrhu nařízení pouze přidávají jedno nové ustanovení týkající se možnosti uskutečnit neohlášené kontroly, ačkoli návrh rozhodnutí s takovými kontrolami bez zjevného důvodu nepočítá. Nicméně tyto návrhy celkově přesouvají úlohu, kterou v souvislosti s mechanismem hodnocení hraje v současnosti Rada, na Komisi, předpokládají výrazně omezené formy spolupráce s členskými státy a z celého procesu vylučují Evropský parlament, aniž by byl prokázán jejich reálný přínos.

Zpravodaj se obává, že úplné oddělení hodnotícího mechanismu pro každou část mandátu představuje riziko, že dojde ke snížení účinnosti. Navíc je velmi důležité zachovat soudržnost, vyvarovat se duplicity úsilí a finančních zdrojů a dosáhnout skutečného zlepšení mechanismu hodnocení Schengenu.

Zpravodaj by také rád zdůraznil, že je třeba pamatovat na to, že se zde jedná o zabezpečení prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jehož zachování a další rozvoj je povinností nejen Komise jako strážkyně Smluv, ale také členských států, které nadále nesou odpovědnost za bezpečnost na svých vnějších hranicích, a Evropského parlamentu jako představitele evropských občanů. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezpečnost schengenského prostoru a jeho občanů, měly by se všechny tyto strany důkladně zapojit do vytváření systému hodnocení, který umožní zaručit bezpečnost a posílit zásadu vzájemné důvěry.

Z tohoto důvodu by se měl pro návrh nařízení zvolit postup spolurozhodování, protože postoj Parlamentu nesmí být pouze doplňkem, ale musí odpovídat významu jeho úlohy při přijímání příslušných základních legislativních nástrojů. Vzhledem k tomu, že oba návrhy vykazují stejné nedostatky a z právního hlediska představují dvě strany stejné mince, tj. vytvoření jednotného systému hodnocení Schengenu, mělo by se k nim přistupovat jako k jednomu souboru, a Komise se tudíž vyzývá, aby oba návrhy stáhla a předložila nové, podstatně vylepšené návrhy, které budou respektovat postup spolurozhodování ve vztahu k prvnímu pilíři.

Zpravodaj by chtěl také zdůraznit, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude nezbytné předložit nové návrhy a že jediným použitelným postupem bude postup spolurozhodování.

• [1]  SCH/Com-ex (98) 26 def.
• [2]  SJ-0212/09, D(2009)20022.
• [3]  Viz „Program pro schengenské hodnocení 2008–2013“.

POSTUP

Název	Hodnotící mechanismus k ověření uplatňování schengenského acquis
Referenční údaje	KOM(2009)0105 – C6-0111/2009 – 2009/0032(CNS)
Datum konzultace s EP	27.3.2009
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 2.4.2009
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Carlos Coelho 22.7.2009
Projednání ve výboru	5.10.2009		6.10.2009
Datum přijetí	6.10.2009
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	40 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Vilija Blinkevičiūtė, Louis Bontes, Simon Busuttil, Philip Claeys, Carlos Coelho, Cornelis de Jong, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Cornelia Ernst, Monika Flašíková Beňová, Kinga Gál, Jeanine Hennis-Plasschaert, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Juan Fernando López Aguilar, Monica Luisa Macovei, Véronique Mathieu, Louis Michel, Claude Moraes, Antigoni Papadopoulou, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Renate Sommer, Rui Tavares, Wim van de Camp, Axel Voss, Tatjana Ždanoka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Michael Cashman, Ioan Enciu, Nadja Hirsch, Monika Hohlmeier, Petru Constantin Luhan, Raül Romeva i Rueda, Joanna Senyszyn, Bogusław Sonik