ZPRÁVA o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (C7-0127/2009 – 2009/2002(BUD)) a návrhu na změnu č. 1/2010 (SEK(2009)1133) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010

12.10. 2009

Část 1: Návrh usnesení
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: László Surján


Postup : 2009/2002(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0038/2009
Předložené texty :
A7-0038/2009
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (C7-0127/2009 – 2009/2002(BUD)) a návrhu na změnu č. 1/2010 (SEK(2009)1133) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (finanční nařízení)[2],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu (IID) ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3] ,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března. 2009 o roční politické strategii Komise pro roční rozpočtový proces pro rok 2010[4],

–   s ohledem na předběžný návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, který předložila Komise dne 29. dubna. 2009 (KOM(2008)0300),

–   s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, který sestavila Rada dne 10. července. 2009 (C7-0127/2009),

–   s ohledem na návrh na změnu č. 1/2010 (SEK(2009)1133) k předběžnému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010,

–   s ohledem na článek 75 a přílohu V jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0038/2009),

Klíčové otázky

1.  připomíná, že své politické priority a hodnocení rozpočtového rámce na rok 2010 uvedl v usnesení EP ze dne 10. března 2009, v němž byl Parlament velmi kritický k nízkým rozpětím, jež jsou k dispozici ve většině okruhů víceletého finančního rámce (VFR);

2.  lituje skutečnosti, že ve svém návrhu rozpočtu Rada ještě více snížila předběžný návrh rozpočtu (PNR) Komise: prostředky na závazky v návrhu rozpočtu činí celkem 137 944 milionů EUR, což představuje snížení o 613 milionů EUR oproti PNR, a prostředky na platby, které představují 120 521 milionů EUR, jsou o 1 795 milionů EUR nižší než PNR; zdůrazňuje, že tím došlo k dalšímu prohloubení nepoměru mezi výší prostředků na závazky a prostředků na platby, což je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení;

3.  připomíná, že klíčovým cílem rozpočtu na rok 2010 je věnovat zvláštní pozornost současné hospodářské krizi; v této souvislosti je rozhodnut, že se Parlament zaměří zejména na evropské občany, čímž dokáže, že Evropská unie není původcem problému, nýbrž může přispět k jeho řešení v souladu s tím patřičně pozměnil návrh rozpočtu Rady s cílem použít rozpočet EU jako nástroj, který pomůže překonat stávající krizi tím, že poskytne impuls hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti, soudržnosti a ochraně pracovních míst;

4.  znovu připomíná, že poté, co přezkoumal návrh rozpočtu, zjistil, že okruh 1 neumožňuje řádné financování potřeb EU v oblasti „Konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, což je nedostatek, zejména pokud jde o řešení stávající hospodářské krize a omezení jejích případných dopadů; domnívá, se že by tento okruh měl být důkladně přezkoumán a případně upraven, aby se zajistilo, že své cíle bude plnit i v budoucích letech;

5.  připomíná dohodu na společném prohlášení – připojenému k tomuto usnesení – mezi Evropským parlamentem a Radou v rámci dohodovacího řízení před prvním čtením týkajícího se rozpočtu na rok 2010 ze dne 10. července 2009; vzal toto prohlášení v úvahu při přípravě svých změn k návrhu rozpočtu;

K plánu evropské hospodářské obnovy

6.  zdůrazňuje, že financování druhé fáze plánu evropské hospodářské obnovy je pro Parlament prioritou; má v úmyslu využít nástroje stanovené v IID, aby na ni zajistil finanční prostředky; v této souvislosti připomíná, že Evropská rada nebyla schopna v návrhu rozpočtu předložit své plány; připomíná, že finanční dohoda by neměla ohrozit finanční příděly pro programy schvalované postupem spolurozhodování ani roční rozpočtový proces stanovený v prohlášení schváleném rozpočtovým orgánem o financování plánu evropské hospodářské obnovy ze dne 2. dubna 2009; připomíná také své stanovisko k zásadám a obezřetnosti, jež je třeba dodržovat při využívání dostupných rozpětí v konkrétním okruhu;

K okruhu 1a

7.  je překvapen dalšími škrty, které Rada provedla v položkách podporujících Lisabonskou strategii, která přitom vychází z rozhodnutí Evropské rady; zdůrazňuje, že k řešení současné hospodářské krize měl být přijat přesně opačný krok;

8.  je rozhodnut udělat vše pro zajištění přiměřeného financování všech činností a politik spadajících do okruhu 1a, které podporují udržitelný růst a vytváření pracovních míst a poskytují evropským občanům řešení, jmenovitě prostřednictvím lepšího zabezpečení dodávek energie, zvýšenou podporou výzkumu a inovacím, zejména technologie pro výrobu „čisté“ energie, podporou malých a středních podniků a posílením celoživotního vzdělávání; připomíná, že je důležité optimalizovat provádění rámcových programů a vyzývá Komisi, aby zohlednila stanovisko Parlamentu přijaté při procesu udělování absolutoria Komisi za rok 2007 (P6_TA(2009)0289) obsažené v bodech č. 113 až 123 zaměřených na problémy při provádění;

9.  připomíná revidované předpisy obsažené v nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[5], jež byly vypracovány s cílem prospět pracovníkům, které zasáhly důsledky významných strukturálních změn modelů světového obchodu, a pomoci jim při opětovném začleňování do pracovního trhu; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl EFG důkladně přezkoumán v rámci přezkumu v polovině období;

K podokruhu 1b

10. lituje škrtů, které Rada udělala v PNR v době, kdy by strukturální fondy a Fond soudržnosti měly sloužit ke stimulaci hospodářského růstu a oživení; navrhuje systematické navyšování prostředků na platby v hlavních položkách (EFRR, ESF, Fond soudržnosti) na podporu provádění strukturální politiky v členských státech ve prospěch všech evropských občanů;

11. poukazuje na to, že stávající nedostatečné provádění strukturální politiky a politiky soudržnosti je převážně způsobeno malou pružností systému komplikovaných pravidel a požadavků stanovených Komisí a členskými státy;

12. trvá na tom, aby členské státy používaly všechny stávající nástroje pro urychlení či dokonce změnu svých operačních programů s cílem účinněji řešit důsledky současné hospodářské a finanční krize; vyzývá Komisi, aby tyto úpravy podpořila v co nejkratší době, a zabránila tak zdržení při jejich provádění;

13. naléhá na Radu, aby dospěla k dohodě o návrhu Komise předloženém v červenci, jehož cílem je pozměnit obecná ustanovení EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, co se týče zjednodušení ustanovení o finančním řízení;

14. zdůrazňuje, že z tohoto podokruhu je financována řada důležitých politik a činností, jejichž cílem je boj proti změně klimatu a podpora růstu ve prospěch zaměstnanosti, a že je třeba více sjednotit úsilí o nalezení efektivního řešení těchto priorit;

15. znovu opakuje, že princip solidarity v rámci Evropské unie je pro něj velmi důležitý; má v úmyslu vyvinout veškeré úsilí, aby zaručil dostatečné financování politiky soudržnosti, aby byla schopna řešit současné i budoucí výzvy;

K okruhu 2

16. je toho názoru, že rozpočet EU ve své stávající podobě nemůže účinně a realisticky plnit cíle, které si Unie stanovila v oblasti změny klimatu; domnívá se, že aby mohli bojovat proti změně klimatu, čelit jejím dopadům a financovat potřebné politiky, potřebují evropští občané skutečnou evropskou iniciativu;

17.  připomíná, že vzhledem ke kodaňské konferenci, která se bude konat v prosinci 2009, zůstane boj proti změně klimatu jednou z hlavních priorit rozpočtu na rok 2010; domnívá se však, že tato priorita není v návrhu rozpočtu náležitě zohledněna, a má tudíž v úmyslu klást na tuto klíčovou politiku větší důraz; připomíná Komisi, aby v návaznosti na konferenci o změně klimatu předložila včasný a přijatelný návrh týkající se financování;

18.   zdůrazňuje, že pro jeho příslušné výbory je podpora producentů mléka prioritou; rozhodl se to dát Komisi a Radě jasně najevo tím, že jim navrhne použít částku ve výši 300 milionů EUR na zřízení mlékárenského fondu; naléhavě vyzývá Komisi, aby tento požadavek začlenila do svého návrhu na změnu č. 2;

19.  rozhodl se financovat opatření v rámci plánu evropského hospodářské obnovy zaměřená na širokopásmové připojení k internetu ve venkovských oblastech z rezervy v okruhu 2, což je v souladu s příslušným prohlášením o financování, které rozpočtový orgán schválil dne 2. dubna 2009;

20. zdůrazňuje, že je třeba navýšit financování programů, které mohou podpořit spotřebu zemědělských produktů (např. mléko nebo ovoce do škol);

K podokruhu 3a

21.  je si vědom toho, že si evropští občané přejí bezpečnou Evropu, a vítá navýšení prostředků v tomto podokruhu oproti rozpočtu na rok 2009; je si vědom toho, že všechny země v Unii čelí v souvislosti s politikami spadajícími do tohoto okruhu mnoha problémům; naléhavě žádá členské státy, aby využily skutečnosti, že v tomto podokruhu došlo oproti rozpočtu na rok 2009 k navýšení prostředků, a řešily tyto problémy společně;

22. zdůrazňuje, že je důležité, aby rozpočet EU poskytl další finanční prostředky na řízení legálního přistěhovalectví a integraci státních příslušníků třetích zemí a zároveň na řešení nelegálního přistěhovalectví za plného dodržování základních lidských práv a posílení ochrany hranic, včetně posílení Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro uprchlíky s cílem zajistit solidaritu mezi členskými státy;

K podokruhu 3b

23. připomíná, že podokruh 3b se týká zásadních politik, které mají přímý dopad na každodenní život evropských občanů; nesouhlasí se škrty, které Rada provedla v tomto podokruhu, a schvaluje přístup zvláštních výborů, který potvrzuje, že navýšení prostředků je odůvodněné;

24. připomíná, že nízká účast ve volbách do Evropského parlamentu opět potvrdila, že je nezbytné v rozpočtu na rok 2010 posílit informační a komunikační politiku; uznává, že tato skutečnost představuje společnou výzvu pro Komisi, členské státy a Parlament coby nezbytná součást demokratického procesu; předložil proto několik předloh změn, které navrhují zanesení části prostředků vyčleněných na oblast informační a komunikační politiky do rezervy; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila své plány, jak míní naložit s výsledky schůzek Interinstitucionální informační skupiny (IGI);

K okruhu 4

25. podporuje návrh na změnu č. 1 k PNR na rok 2010, který přijala Komise dne 2. září 2009, v němž se navrhuje navýšení dvou položek: položku pro Palestinu a položku pro změnu klimatu v rozvojových zemích, což jsou dvě priority, které předložil Evropský parlament;

26. rozhodl o zapsání navýšených prostředků v rozpočtové položce pro změnu klimatu v rozvojových zemích do rezervy do té doby, než budou k dispozici výsledky Konference o změně klimatu v Kodani; zdůrazňuje však, že je zapotřebí nového finančního nástroje, jenž by rozvojovým zemím pomohl vyrovnat se s důsledky změny klimatu, aby mohl nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) v budoucnu plnit své původní úkoly;

27. znovu opakuje, že je hluboce znepokojen nebezpečně nízkým rozpětím, které je výsledkem chronického nedostatku financí v okruhu, jež je vystaven neustálému nátlaku v důsledku krizí, s nimiž se potýkají třetí země;

28. vyzývá Komisi, aby předložila plán pro období 2010 až 2013 na obnovení finančních prostředků přesunutých z nástroje stability do nástroje pro potravinovou pomoc, a zajistila tak, že Unie bude mít v rámci okruhu 4 rozpočtu všechny dostupné finanční prostředky nezbytné k tomu, aby plnila svou úlohu na mezinárodní scéně v souladu s očekáváním evropských občanů; vyzývá Komisi, aby předložila plán na uvolnění finančních prostředků na jakékoli vnější nástroje či mechanismy pomoci při mimořádných událostech, které nespadají pod nástroj stability, aby se zabránilo čerpání prostředků, jež byly na nástroj stability vyčleněny;

29. vyzývá Evropskou radu, aby nečinila dalekosáhlé politické závazky vyžadující vyšší finanční podporu EU, aniž by zároveň předem zajistila nezbytné rozpočtové prostředky, jestliže jsou závazky v jasném rozporu s prostředky dostupnými v rámci ročních stropů stávajícího VFR;

30. domnívá se, že zajištění dodávek energie je pro Unii důležitou otázkou; vítá proto podpis všech zemí, jež se účastní projektu Nabucco, a očekává z jejich strany důslednost, až se budou zabývat dalšími projekty, které by mohly projekt Nabucco ohrozit;

31. nadále spoléhá, že bude poskytnuta podpora mírovému procesu v Palestině a potřebné obnově pásma Gazy; vyzývá Komisi, aby sdělila, jaká opatření přijala, aby minimalizovala riziko, že projekty a programy financované z této rozpočtové položky budou využity nebo zneužity teroristickými organizacemi anebo na teroristické útoky či neúčinnou byrokracii, a aby upřesnila, zda je část pomoci určena na opravy budov a infrastruktury, které byly již dříve financovány z prostředků Unie nebo členských států a byly poškozeny během vojenských akcí;

32. zdůrazňuje, že je nezbytné vyčlenit dostatečné finanční prostředky na strategii EU v oblasti Baltského moře, aby se umožnilo financování akcí, které není možné financovat z jiných rozpočtových položek (koordinace, poskytování informací a pilotní projekty v kterémkoli ze čtyř pilířů akčního plánu);

K okruhu 5

33. rozhodl se přijmout na základě selektivní metody některé škrty ve správních výdajích, které provedla Rada, aby se dosáhlo rovnováhy mezi celkovými rozpočtovými prioritami, včetně těch nových, a potřebou provádět stávající politiky;

34. obnovil však prostředky vyčleněné na výdaje na zaměstnance; poukazuje na skutečnost, že celková výše všech typů správních výdajů financovaných z jiných prostředků, než je okruh 5, v posledních letech výrazně vzrostla; požaduje, aby v budoucnu byly návrhy Komise na převod správních výdajů do provozních položek řádně odůvodněny; bere na vědomí, že operační programy nemohou fungovat bez nezbytné administrativní podpory; přesto je však znepokojen skutečností, že v rámci stávajícího VFR je část prostředků vyčleněných na víceleté programy, které jsou zapsány v okruzích jiných, než je okruh 5, využívána na správní výdaje;

35. je znepokojen momentálně vyhlášeným výběrovým řízením pro novou Evropskou čtvrť; znovu připomíná, že požadoval vyčerpávající informace týkající se výběrového řízení a že je třeba, aby Komise poskytla další informace ohledně její politiky v oblasti nemovitostí obecně;

36. žádá Komisi, aby předložila časový harmonogram návrhů na přezkum finančního nařízení, který provádí každé tři roky;

K pilotním projektůmpřípravným akcím

37. připomíná, že IID stanoví celkovou částku pro pilotní projekty v maximální výši 40 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a celkovou částku na přípravné akce ve výši 100 milionů EUR, přičemž na nové přípravné akce lze přidělit maximálně 50 milionů EUR;

38. považuje tyto projekty za nezbytný nástroj Parlamentu k zahajování nových politik pro evropské občany; vyjadřuje politování nad tím, že Komise vyčlenila u většiny probíhajících pilotních projektů a přípravných akcí pouze prostředky na platby, což znamená, že nebude možné na ně navázat; provedl analýzu řady zajímavých návrhů, z nichž pouze některé byly zapsány do rozpočtu na rok 2010 s ohledem na omezení vyplývající z IID a na stropy VFR;

39. upřednostňuje provádění pilotních projektů a přípravných akcí v jejich druhém a třetím roce; má v úmyslu v průběhu rozpočtového roku 2010 pečlivě sledovat provádění stávajících i nově zahájených projektů a akcí;

o

o o

40. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení spolu se změnami a pozměňovacími návrhy k oddílu III návrhu souhrnného rozpočtu Radě a Komisi a také ostatním příslušným orgánům a institucím.

  • [1]     Úř. věst. L 253, 7. 10. 2000, s. 42.
  • [2]     Úř. věst. L 248, 16. 09. 2002, s. 1.
  • [3]     Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [4]     Přijaté texty, P7_TA-PROV(2009)0095.
  • [5]     Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26.

PŘÍLOHA 1

PROHLÁŠENÍ DOHODNUTÁ NA DOHODOVACÍM JEDNÁNÍ DNE 10. ČERVENCE 2009

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ DO ZÁPISUJEDNÁNÍ RADY

Náborsouvislostirozšířenímroce 20042007

Evropský parlamentRada znovu zdůrazňují význam náboru na všechna neobsazená místa související s rozšířením v letech 2004 a 2007, především na úrovni středních a vysokých řídících funkcí, a trvají na tom, aby příslušné orgány, a zejména Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO), vynaložily veškeré úsilí a přijaly nezbytná opatření v zájmu urychlení celého procesu obsazování míst, která rozpočtový orgán schválil. Příslušná kritéria by měla odpovídat ustanovením článku 27 služebního řádu a měla by být zaměřena na co nejrychlejší dosažení co největší zeměpisné vyváženosti.

Evropský parlament a Rada mají v úmyslu probíhající proces přijímání pracovníků i nadále podrobně sledovat. Za tímto účelem žádají všechny orgány a EPSO, aby rozpočtovému orgánu dvakrát ročně, a to vždy v březnu a v říjnu, předkládaly informace o aktuálním stavu náboru v souvislosti s rozšířeními v letech 2004 a 2007.“

PROHLÁŠENÍ RADY DO ZÁPISUJEDNÁNÍ RADY

1.      Prostředky na platby

Rada žádá Komisi, aby předložila opravný rozpočet, pokud prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2010 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů v rámci podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost), podokruhu 1b (Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost), okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) a okruhu 4 (EU jako globální partner).“

2.      Okruh 4

Rada vzala na vědomí záměr Komise předložit k PNR na rok 2010 návrh na změnu, který má pokrýt dodatečné potřeby vzniklé v pozdější fázi v oblasti vnější činnosti, zejména pak priority zahrnuté v předchozích návrzích na změnu a priority uvedené v závěrech Evropské rady z června roku 2009, a schválila tak svůj návrh rozpočtu na rok 2010 s patřičným rozpětím v rámci okruhu 4, jež umožní výše uvedenou skutečnost zohlednit.“

3.      Politika orgánůsubjektů EUoblasti budov

Rada připomíná své závěry ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 2/2007 o výdajích orgánů na budovy a současně uznává, že náklady na budovy představují podstatnou část celkových správních výdajů orgánů EU, a domnívá se, že řádné finanční řízení v souvislosti s náklady na budovy má zásadní význam.

Rada znovu opakuje význam intenzivní interinstitucionální spolupráce v této oblasti. Zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány spolupracovaly v co nejvyšší míře a spojily své síly, jak pokud jde o pronájem nebo pořízení budov, tak o související běžné výdaje. Vyzývá orgány, aby zařízení společně sdílely, kdykoli je to možné, a tím náklady na budovy omezily na nevyhnutelnou minimální úroveň.

V této souvislosti Rada vítá úsilí, které již orgány vyvinuly v zájmu spolupráce na interinstitucionální úrovni a v zájmu harmonizace svých postupů v oblasti správy budov. Bere s uspokojením na vědomí dohodu o společných pokynech pro definování a měření prostoru v budovách, již nedávno dosáhly interinstitucionální pracovní skupiny zařízené v Bruselu a v Lucemburku. Rada žádá orgány, aby posoudily možnost další interinstitucionální spolupráce, která by mohla zahrnovat sdílení prostor a společnou správu prostor, a dále možnost případného vytvoření interinstitucionálního úřadu pro budovy.

Rada vybízí orgány, aby s cílem zabránit v co nejvyšší míře příjímání ad-hoc rozhodnutí ohledně budov vypracovaly dlouhodobé strategie pro oblast budov, které budou vycházet z reálných odhadů budoucího počtu pracovníků a prostřednictvím rovnováhy mezi vlastními a pronajatými budovami zároveň zajistí nezbytnou flexibilitu. Žádá rovněž orgány, aby dostupný prostor využívaly co nejefektivněji a aby přijaly veškerá možná opatření týkající se interní racionalizace. Rada vítá dosavadní činnost orgánů v oblasti alternativních metod financování a očekává připravovanou zprávu Komise.

Rada přikládá velký význam tomu, aby co nejdříve obdržela informace požadované podle příslušných ustanovení finančního nařízení. Tyto informace by měly zahrnovat pečlivé posouzení potřeb a komplexní analýzy nákladů a přínosů, jednotlivé alternativy, nastínění možností z hlediska pronájmu nebo pořízení, jakož i alternativní možnosti financování, a měly by zohledňovat veškeré náklady na financování. Informace by měly být oběma složkám rozpočtového orgánu k dispozici dostatečně včas před tím, než je třeba přijmout rozhodnutí, tak aby obě složky mohly stanovit svůj postoj bez časové tísně.

Rada navíc znovu opakuje svoji výzvu určenou generálním tajemníkům orgánů, aby informace poskytovali ještě před předložením předběžného návrhu rozpočtu. Rada uznává vlastní specifika každého orgánu a doplňující znaky charakterizující každý projekt, avšak současně žádá orgány, aby pokračovaly v úsilí o harmonizaci těchto informaci prostřednictvím společných definic a ukazatelů, které umožní srovnání prostoru budov a nákladů na budovy mezi jednotlivými orgány, včetně společného pojetí metody výpočtu ročních nákladů na nemovitosti ve vlastnictví, rozložených na celé období jejich užívání.

Rada orgány vybízí, aby ve svých budovách i nadále přijímaly a posílily opatření v oblasti energetické účinnosti a ochrany životního prostředí, včetně certifikace v souladu s environmentálními normami, kdykoli je to vhodné a proveditelné s ohledem na dané zdroje.

Rada bere na vědomí výbornou spolupráci orgánů EU a správních orgánů jejich hostitelských členských států, která významně přispívá k řádné správě záležitosti týkajících se budov.

The Rada připomíná, že její připomínky platí stejnou měrou pro specifickou situaci výkonných agentur a v příslušných případech i pro decentralizované agentury.“

JEDNOSTRANNÉ PROHLÁŠENÍ DO ZÁPISUJEDNÁNÍ RADY

„Pokud jde o přijetí postoje Rady k návrhu rozpočtu na rok 2010 a s ohledem na řízení probíhající před Soudem prvního stupně, Německo prohlašuje, že program „Potravinová pomoc pro nejchudší osoby v Evropské unii“ musí být prováděn v souladu s právem Společenství. Německo vyjadřuje názor, že pro tento program nemělo být používáno nakupování na trhu. Tento program musí být prováděn s ohledem na řízení probíhající před Soudem prvního stupně.“

ANNEX 2

European Parliament declarations issued during the Conciliation of the First reading of the budgetary procedure 2010

Implementation of the 2009 Budget (Budget Forecast Alert)

The European Parliament is concerned about the situation of implementation of the 2009 Budget as described in the most recent Budget Forecast alert, in particular commitments under headings 3a and 3b and payments under headings 1a, 3a, 3b and 5. It stresses the importance of progressing according to the implementing schedule foreseen in the PDB.

The European Parliament asks the Commission to present by 31 August 2009 a report providing more detailed information concerning the reasons (structural, organisational, managerial, procedural) of the delays registered in the implementation of each programme or policy area concerned.

The European Parliament also requests to the Commission to provide justifications for each programme or policy area where implementation diverts from the decisions taken by the budgetary authority in the 2009 Budget.   

The simplification andmore targeted use of Structural funds in the context of the economic crisis

The European Parliament recalls the joint declarations of the three institutions on the implementation of the Cohesion policy of November 2008 and April 2009 and underlines the necessity to continue the efforts for accelerating the implementation of structural and cohesion funds. It considers that the progress made in the simplification of assessment, approval and management procedures has been insufficient, which is demonstrated in the low approval rate of Management and Control Systems (MCSs) and Major Projects (MPs). It urges the Commission to continue its efforts to simplify implementing procedures in close cooperation with Member States and in particular, to speed up the approval of MCSs and MPs, and thus accelerate payments while respecting the N+2 rule.

The EP believes that all opportunities provided by the use of Structural Funds including the adaptation or revision of the operational programs could be mobilised for more targeted actions that facilitate overcoming the effects of the economic crisis, particularly those which support growth and competitiveness and limit job losses, and invites Member States to use this possibility. Calls on the Commission to encourage and enable by means of efficient and fast procedures the use of all measures foreseen by the Structural Funds regulations aimed at supporting growth and employment. Moreover EP recalls the importance of full and efficient use of the available appropriations.

Payment appropriations

"The European Parliament asks the Commission to submit an amending budget if the appropriations entered in the 2010 budget are insufficient to cover expenditure under a specific heading, where necessary."

Heading 4

The European Parliament notes the Commission's intention to present a letter of amendment to the 2010 PDB covering, at a later stage, additional needs in the field of external actions, especially the priorities covered by previous letters of amendment and those referred to in the European Council conclusions of June 2009. The European Parliament recalls that, during the budget conciliation procedure on 21 November 2008, the Commission committed itself to present an assessment of the situation within heading 4 accompanied, if necessary, by relevant proposals. It expects the Commission to accompany the Amending Letter by a multiannual assessment of the needs in this area.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

PRACOVNÍ DOKUMENT Č. 1 O ROZPOČTU NA ROK 2010: OBECNÉ SOUVISLOSTI, PRACOVNÍ METODA A ČASOVÝ PLÁN

I.         Obecné souvislosti rozpočtového procesu pro rok 2010

1.  Na začátku druhého půlstoletí existence Evropské unie žijí její občané v obavách a nemají pocit bezpečí. Současné problémy – hospodářská krize, dodávky energií, změna klimatu, nelegální migrace, kriminalita a terorismus – ukazují, že EU musí poskytnout jasnou a rozhodnou pomoc: rádi bychom, aby evropští občané získali větší pocit jistoty a bezpečí.

2.  Běžné výdaje Evropské unie by se měly v co největší míře zaměřit na ty oblasti, v nichž finanční prostředky přinášejí více bezpečnosti a jistoty a je možné je použít účinněji.

3.  Rok co rok vedou Evropský parlament a Rada jako dvě složky rozpočtového orgánu dlouhé a ostré debaty o výši prostředků na platby v rozpočtu EU. Evropskému parlamentu se podařilo dosáhnout určitého zvýšení těchto prostředků, tyto vyšší prostředky však nebyly využity efektivně, především z toho důvodu, že členské státy nebyly s to tyto prostředky čerpat – tím se zároveň znehodnocuje úsilí a snižuje váha Evropského parlamentu v očích veřejnosti. I přes problémy s čerpáním těchto „prostředků navíc“ zpravodaj konstatuje, že s přihlédnutím k množství cílů Evropské unie jsou obecné programy stále podfinancovány. Je třeba se zaměřit na ty oblasti, které skutečně potřebují více finančních zdrojů, a současně pomoci posilovat evropskou ekonomiku a spokojený život evropských občanů.

4.  V časech globální finanční a hospodářské krize, na kterou členské státy reagují každý jednotlivě svými vlastními opatřeními s cílem pomoci ekonomice země, je úlohou Evropského parlamentu upozorňovat, že Evropská unie má důležité a již dlouho fungující nástroje k podpoře hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Bylo by špatným signálem, kdyby byly tyto nástroje, které představují také solidaritu mezi členskými státy, odsunuty do pozadí tím, že každý členský stát zvolí svůj vlastní způsob řešení situace.

5.  Globální výzvy poslední doby ukázaly, že EU není schopna jednat rychle. Současně se ze všech sil snaží najít odpověď na tyto výzvy a dosavadními řešeními, s nimiž přišla, jsou plán hospodářské obnovy, „nástroj pro zajišťování potravin“, Fond pro přizpůsobení se globalizaci a dokonce Fond solidarity.

6.  Evropský parlament musí jednat v podmínkách institucionální a právní nejistoty, která bude provázet rozpočtový proces pro rok 2010. Volby v roce 2009, nová Komise, proces ratifikace Lisabonské smlouvy, přezkum VFR 2007–13 v polovině období, to vše jsou mimořádné události.

7.  Jsme v obtížné situaci, ale můžeme navázat na práci zpravodajů a zpravodajky z prvních let finančního období 2007–13. James Elles, Kyösti Virrankoski a Jutta Haug cítili zvláštní odpovědnost používat rozpočtové prostředky jako nástroj k vytváření hodnot (zhodnocení vynakládaných prostředků, rozpočet zaměřený na výsledky). Váš zpravodaj by rád pokračoval v práci těchto výjimečných osobností.

8.  Musíme pokročit vpřed v tomto směřování, kdy zvyšujeme prostředky zejména v těch položkách, v nichž dochází ke zhodnocení vynakládaných prostředků EU, a možná i snižujeme ty rozpočtové prostředky, které nevedou k žádným přínosům ani výsledkům.

II.       Roční politická strategie – nástroj řízenísprávy

9.  V roce 2000 si Evropská komise uvědomila, že je třeba, aby se řízení více zaměřilo na výsledky, a rozhodla se přejít na koncept řízení podle jednotlivých činností (ABM). Za tímto účelem rozdělila Komise svou činnost na soubor politicky definovaných „činností“. Jak Parlament požadoval, se zavedením ABM se tyto činnosti staly ústředním prvkem řízení. Právě podle těchto činností se stanovují priority, vymezují se cíle, přidělují a spravují se zdroje a sledují a vykazují se výsledky.

10.  Činnost Komise se plánuje a podává se o ní zpráva v ročním cyklu strategického plánování a sestavování programu a podávání zpráv.

11.  V případě rozpočtového roku 2010 začal tento cyklus v listopadu/prosinci roku 2008 (rok n–2) diskusí nad obsahem politiky v cílovém roce. Na základě následných návrhů, které předložily útvary sekretariátu, Komise nyní rozhoduje o své „roční politické strategii“ (APS), v níž budou stanoveny politické priority pro rok 2010 a hlavní směry pro přidělování lidských a finančních zdrojů. Tato roční strategie, kterou Komise přijme 17., popř. 25. února 2009, vytváří rámec pro předběžný návrh rozpočtu (PNR) a pro roční pracovní program Komise. Z hlediska rozpočtu je důležité, že jedním z cílů APS[1] je umožnit přijetí rozpočtového rámce, v němž budou přiděleny potřebné zdroje na prioritní iniciativy, které APS vytyčuje.

12.  Předseda Komise představí APS Evropskému parlamentu a Radě. Všechny tři orgány pak vedou strukturovaný dialog a každý komisař vede diskusi s příslušným parlamentním výborem. Výsledkem tohoto dialogu je shrnující dokument, který slouží jako podklad k přípravě pracovního programu Komise na následující rok. Pracovní program Komise přetváří politickou strategii do konkrétního plánu činnosti a souboru konkrétních úkolů a cílů.[2]

13.  Na základě víceletého finančního rámce a APS poté Evropská komise vypracuje PNR a předloží jej Radě koncem dubna nebo začátkem května (podle čl. 272 odst. 3 Smlouvy „nejpozději do 1. září“).

14.  APS stanoví rámec a obecné směry pro rozpočtový i legislativní cyklus. Po přijetí strategie cyklus pokračuje na jedné straně rozpočtovým procesem (který začíná vypracováním předběžného návrhu rozpočtu) a na straně druhé interinstitucionálním dialogem (s Parlamentem a Radou).[3]

15.  Rozpočtový výbor aktivně podporoval priority stanovené s Parlamentu, a proto se Váš zpravodaj přiklání k tomu, aby zaprvé Rozpočtový výbor vypracoval návrh rozpočtových priorit pro rok 2010 a zadruhé byl tento dokument přijat s dostatečným předstihem před předložením PNR, aby efektivním způsobem přispěl ke tříbení a konkretizaci priorit.

III. Procedurální aspektyčasový plán

16.  Na základě rozhodnutí Konference předsedů vycházejícího z návrhů pracovní skupiny pro parlamentní reformu[4] se má uskutečnit strategická rozprava poté, co Komise představí svou roční politickou strategii, jejíž přijetí se očekává v únoru.

17.  Tato rozprava se bude opírat o dvě usnesení: usnesení politických skupin o roční politické strategii Komise a usnesení o pokynech pro rozpočet na rok 2010, které vypracuje Rozpočtový výbor.

· Možný časový plán přijímání usnesení o pokynech pro rozpočet na rok 2010 by mohl vypadat takto:

· 10. nebo 11. února: předložení návrhu zprávy, po němž bude stanovena lhůta pro předkládání pozměňovacích návrhů

· 23. nebo 24. února: hlasování o návrhu zprávy ve výboru

· první (popřípadě druhé) březnové plenární zasedání: přijetí usnesení.

18.  Váš zpravodaj by rád zdůraznil, že EP může díky svým výsadním rozpočtovým pravomocím mimořádně přispět k sestavování rozpočtu a měl by tyto své možnosti využít včas. Usnesení výboru by mělo být přijato v plénu nejlépe na první březnovém zasedání, aby byly optimálně připraveny podklady pro projednávání PNR Komise, který má být přijat dne 29. dubna.

19.  Protože pak nastane období voleb, nebude možné hlasovat v plénu o usnesení, které by se vyslovilo k PNR a vymezilo mandát pro delegaci EP na červencovém dohodovacím řízení. V minulosti, zejména ve volebním roce, o zprávě o mandátu pro dohodovací řízení týkající se rozpočtu před prvním čtením v Radě hlasoval pouze Rozpočtový výbor, nikoli plénum.

IV. Pracovní metoda

20.  V průběhu minulých let kladl Rozpočtový výbor zvláštní důraz na trvalou a konstruktivní spolupráci s ostatními výbory s cílem sledovat jejich priority pro následující roční rozpočtový proces. Specializovaným výborům EU byl již zaslán dopis s výzvou, aby jmenovaly své zpravodaje pro rozpočet a aby se tito zpravodajové scházeli na pravidelných schůzkách, z nichž první byla navržena na začátek února, a to ještě předtím, než Komise předloží roční politickou strategii.

21.  Tato spolupráce dostane letos ještě konkrétnější formální podobu, neboť Konference předsedů dne 18. září 2008[5] rozhodla, že každý z parlamentních výborů na začátku roku jmenuje zpravodaje pro rozpočetlegislativní plánováníKonference předsedů výborů vytvoří z těchto zpravodajů pracovní skupinu, jejímž úkolem bude nacházet vazby mezi rozpočtovými a legislativními prioritami v průběhu celého ročního rozpočtového procesu a cyklu legislativního plánování.

V. Priority pro rok 2010

22.  Zpravodaj vyzývá členy, aby se svými příspěvky zapojili do diskuse ve výboru, aby se začaly formovat priority, které by měly být vtěleny do rozpočtu EU na příští rok. Mnohá z témat, jimž byla věnována pozornost v rozpočtu na rok 2009, budou středem pozornosti a budou dále prohlubována i v rozpočtu na rok 2010, budeme se rovněž zabývat novými otázkami:

· „Bezpečnost a jistota pro evropské občany“ – toto téma zahrnuje řadu aspektů, které mají dát odpověď na veškeré obavy a nejistotu občanů EU.

· Strukturální fondy: zjednodušení a urychlení jejich čerpání v návaznosti na prohlášení, na němž se orgány dohodly na dohodovací schůzce dne 21. listopadu 2008

· „Nástroje pro finanční plánování“ – rozpětí, která jsou k dispozici – přezkum v polovině období

· Současný stav vnější činnosti EU a nové potřeby s ní související

· Prověrka stavu zaměstnanců Komise a její politiky v oblasti budov

23.  Výše uvedený výčet bodů, kterým je třeba věnovat pozornost, je orientačním přehledem pracovních dokumentů, které budou vypracovány kromě těch tradičních „procedurálních“ o PNR, NR a agenturách a které umožní hlubší zkoumání daných otázek a zevrubnější diskusi o nich.

PRACOVNÍ DOKUMENT Č. 2 O NÁSTROJÍCH PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EVROPSKÝCH OBČANŮ

I. Úvod

Po dlouhá léta byla Evropa ve světě považována za klidné a stabilní místo, široce uznávané všemi celosvětovými mocnostmi. Postupem času však tuto stabilitu a prosperitu nevyhnutelně zastínily problémy jako změna klimatu a globalizace, organizovaná přeshraniční trestná činnost a terorismus. Kromě těchto problémů vnesla do každodenního života evropských občanů další nejistotu nedávno vzniklá finanční krize. Evropané pociťují důsledky těchto problémů ve stále větší míře, a proto není nijak překvapivé, že naše občany vážně zneklidňují následující otázky.

· Budu mít příští rok ještě práci?

· Budou úspory na mém bankovním účtu stále dostupné?

· Budu moci příští zimu doma topit?

· Budou mé dosud nabyté důchodové nároky bezpečné?

Evropská unie je schopna svým občanům dokázat, že na tyto otázky umí odpovědět a že tyto problémy lze na úrovni Společenství vyřešit. Sdělení občanům bude tedy jasné: jednotlivci jsou při řešení celosvětových problémů bezmocní. Stojí za to spolupracovat.

Aby však Evropská unie jednala účinně a dosáhla očekávaných výsledků, musí nalézt a využít řádné prostředky a nástroje a překonat stávající překážky. Je naprosto nezbytné přeskupit nynější nepružný rozpočtový systém, v němž není možné reagovat na naléhavé otázky dostatečně rychle, a překonat omezení nízkých dostupných částek uvolňovaných pro finanční nástroje, které v současné době tvoří pouze 1 % evropského hrubého národního důchodu. Tyto kroky kupředu jsou nevyhnutelně potřebné k tomu, aby se Evropa znovu stala místem míru, stability a prosperity.

II. Bezpečnost pro evropské občany

Evropská integrace je jedním z největších úspěchů v historii našeho kontinentu. Přinesla nejen mír, svobodu a stabilitu, ale i období nebývalé prosperity. V minulosti spojila národy Evropy potřeba míru. Nyní však řada problémů, jež mají přímý dopad na životy našich občanů (současná finanční krize, boj se změnou klimatu, naše stárnoucí společnosti, terorismus a organizovaná trestná činnost), vyžadují úzkou spolupráci na evropské úrovni a silnou a stabilní Evropu v rámci světa.

Tento pracovní dokument vychází z usnesení Evropského parlamentu „Pokyny pro rozpočtový proces na rok 2010“[6], které bylo nedávno předmětem hlasování, a chce upozornit na linie rozpočtu Evropské unie určené jako „klíčové linie“, které tyto snahy převádějí do praxe. Podrobněji jsou uvedeny v příloze tohoto pracovního dokumentu. Pomocí této přílohy lze sledovat konečný podíl plnění rozpočtu od roku 2007, včetně důsledků pro finanční programování ze strany Komise k 30. lednu 2009.

1. Reakce na globální finančníhospodářskou krizi

Nedávné globální problémy ukázaly, že Evropská unie není schopna jednat rychle. Usilovně se snaží na problémy reagovat a dosud odpověděla pomocí řešení, jako je „potravinový nástroj“, Fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity. Rozhodnutí o těchto programech byla přijata po zdlouhavých a časově náročných debatách v Radě, zatímco Evropský parlament neustále naléhal na členské státy, aby urychlily své rozhodování a snahy o kompromis. Kromě toho jsou převody finanční podpory z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Fondu solidarity do oblastí, jež je potřebují, pomalé i v důsledku zbytečné správní a procesní zátěže.

Členské státy na tyto problémy nedávno odpověděly, možnosti pro jednání na evropské úrovni je však třeba ještě prokázat, jak se ukázalo například v případě plánu hospodářské obnovy, který byl po dlouhé měsíce blokován v Radě.

Evropská unie má ve svém rozpočtu důležité a dlouhodobé nástroje na podporu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst i soudržnosti. Tyto programy v okruhu 1a a okruhu 1b mají za cíl povzbudit hospodářský růst a mohou pomoci překonat nebezpečí ztráty pracovních míst, prosazovat tvorbu pracovních míst a podporovat malé a střední podniky. Zpravodaj se však obává, že současné rozpětí v okruhu 1a odhadované na 111 599 000 EUR neumožňuje řešit dopady hospodářské krize odpovídajícím způsobem.

Mimořádný význam mají rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) – část pro podnikání a inovace, Evropský sociální fond, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj.

a) Lisabonské cíle

Zavedením lisabonské agendy v roce 2000 si Evropská unie stanovila za strategický cíl vybudovat do roku 2010 konkurenceschopné, inovační a na znalostech založené evropské hospodářství, schopné udržitelného hospodářského růstu, s vyšším počtem pracovních míst v lepší kvalitě a větší sociální soudržností. Rozpočtový proces pro rok 2010 je nepochybně jednou z příležitostí k nastolení rovnováhy.

Ačkoli zásadní části lisabonské agendy zcela zřejmě obsahují rozhodnutí spíše legislativní než rozpočtové povahy a financování na úrovni Evropské unie je doplňkem financování vnitrostátního, může rozpočet Společenství významně přispět ke klíčovým oblastem, jako jsou výzkum a inovace, inovační opatření pro malé a střední podniky a celoživotní vzdělávání. V této souvislosti zpravodaj připomíná, že okruh 1A je ústřední částí příspěvku Společenství k úsilí Evropy v této oblasti. V rámci rozpočtového procesu se bude třeba zabývat 7. rámcovým programem pro výzkum a rozvoj a rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) (linie 01 04 04 – viz příloha).

b) Politika soudržnosti a obnova hospodářství

Ačkoli opatření, která navrhuje Komise, byla po dlouhé měsíce blokována v Radě, je důležité upozornit na záměry Komise: plán hospodářské obnovy a následná opatření obsahují příspěvek Společenství odhadovaný na 30 miliard EUR, který má být rozdělen takto: 5 miliard EUR na energetická propojení a vysokorychlostní internet prostřednictvím revize víceletého finančního rámce 2007–2013, na zálohové platby v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, předběžné přidělení prostředků pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (1,5 miliard EUR), iniciativy v oblasti výzkumu a inovací, jako je evropská iniciativa pro ekologické automobily, iniciativa pro továrny budoucnosti a iniciativa pro energeticky účinné budovy, navýšení předběžného financování nejmodernějších projektů v oblasti transevropské dopravy i iniciativ ve prospěch malých a středních podniků či programu Společenství pro inovace (CIP).

Evropský parlament by měl evidovat vývoj na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie a měl by usilovat o upřednostnění různorodých opatření, aby nebyly zdroje rozkládány příliš úzce. V tomto ohledu musí svou odpovědnost převzít i Komise a ve svém nadcházejícím předběžném návrhu rozpočtu musí jasně ukázat, jaká rozhodnutí byla přijata a jaké k tomu vedly důvody.

S finančním rámcem ve výši přes 347 miliard EUR na období 2007–2013 poskytuje politika soudržnosti značnou podporu pro veřejné investice členských států a regionů. Existuje však riziko, že rychlost plánovaných investic bude zpomalena tlakem na vnitrostátní rozpočty. Pro okamžité oživení hospodářství navrhuje plán hospodářské obnovy, který předložila Komise, zrychlit provádění strukturálních fondů a zvýšit předběžné financování programů, a dát tak v roce 2009 dříve k dispozici až 4,5 miliard EUR. Pro zajímavost uvádíme, že Komise se zavázala navrhnout řadu dalších opatření určených na urychlení realizace větších investičních projektů, aby se usnadnilo využívání fondů na finanční inženýrství, zjednodušilo nakládání se zálohami vyplacenými příjemcům státní podpory a rozšířily se u všech fondů možnosti způsobilých výdajů na paušálním základě. Zbývá zjistit, jak mají být tato opatření sladěna s právními požadavky finančního nařízení a právním základem strukturálních fondů. Během dohodovacího řízení v roce 2008 (rozpočet na rok 2009) bylo sjednáno společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které znovu potvrzuje význam soudržnosti a důslednosti v oblasti rozvojové pomoci, zejména pokud jde o využívání finančních prostředků.[7]

Zásadní úlohu má i Evropská investiční banka, protože soudržnost a konvergence jsou jednou ze šesti prioritních cílů její úvěrové činnosti, jak stanoví obchodní plán banky. V současné době přísných úvěrových podmínek mají finanční operace a vzájemná spolupráce EIB pro veřejný a soukromý sektor velký význam. V rámci Evropské unie je mimořádně důležité například financování malých a středních podniků. To je však v oblastech sousedících s Evropskou unií závažně potlačováno.

Odpovědnost za kvalitativní aspekty a aspekty nákladů a přínosů přísluší u výdajů rozpočtovému orgánu. Pouze pevný právní rámec může občanům zajistit právní jistotu a přínosný rozpočet. Proto musí Komise během roku 2009 předložit návrh příští pravidelné revize finančního nařízení včetně návrhů na jeho skutečné zjednodušení. Komise musí také vyvíjet tlak na Radu, aby připravila a zlepšila právní pracovní podmínky v rámci boje úřadu OLAF proti podvodům, s přihlédnutím k návrhům Parlamentu.[8]

2.        Zabezpečení energetikydopravy

Zpravodaj připomíná, že Společenství by mělo přispívat ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur (článek 154 Smlouvy o ES). Nedávná krize dodávek plynu připomněla, že bezpečnost dodávek energie nelze považovat za jistou. Evropská unie je na dodávkách energie z oblastí mimo EU mimořádně závislá, protože dovozy v současné době činí v průměru 54 % její poptávky (v některých zemích dokonce více než 90 %). Pokud současné trendy přetrvají, může se toto číslo do roku 2030 zvýšit na 70 %. 77 % poptávky Evropské unie po ropě a 51 % poptávky Evropské unie po zemním plynu uspokojují dovozy. Navíc dojde ke zvýšení poptávky třetích zemí, jež budou soutěžit o energetické zdroje, které požadují členské státy Evropské unie. Současně se předpokládá, že energetická spotřeba Evropské unie v období let 1990 až 2020 vzroste o 22 %. Kromě toho mají rostoucí ceny energie přímý a důležitý dopad na spotřebitele a na konkurenceschopnost evropského hospodářství. S ohledem na tyto problémy bude nutné znovu posoudit význam jaderné energie.

Zpravodaj zdůrazňuje, že nedostatek alternativních (obnovitelných) zdrojů energie, tras pro přenos alternativní energie, skladovacích kapacit pro energetické zdroje a nedostatečné propojení přenosu energie mezi členskými státy má negativní důsledky pro energetickou nezávislost Evropy a prosperitu jejích obyvatel; Unie by tudíž měla být lépe připravena na situace nedostatečného zásobování energií, jak uvedl Evropský parlament ve své zprávě o rozpočtových pokynech na rok 2010.

V rámci evropského plánu obnovy představila Evropská komise i doprovodné návrhy na investice do klíčových projektů v oblasti energetiky a infrastruktury. Ty by zajistily strategické cíle, jako je zabezpečení dodávek energie.

Návrh Komise na investice do transevropských energetických propojení byl v rozporu s vůlí Evropské rady vyjádřenou v prosinci 2008 po dlouhé měsíce pozastaven kvůli nedosažení dohody v Radě.

Kromě toho přijalo Evropské společenství legislativní opatření týkající se řady energetických otázek, jako je používání biopaliv, prosazování obnovitelných zdrojů energie, opatření pro řízení poptávky, zlepšení energetické účinnosti a liberalizace trhů s energií. Provádění mnoha těchto opatření členskými státy však dosud není dokončeno.

Nynější energetický program Inteligentní energie – Evropa, který je součástí rámcového programu Evropské unie pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), je nástrojem Evropské unie k financování opatření zlepšujících tyto podmínky trhu, aby bylo dosaženo prospěchu z mnoha nevyužitých příležitostí k úsporám energie, aby se podporovalo využívání obnovitelných zdrojů energie a aby byl učiněn krok k Evropě využívající energii inteligentním způsobem. Cílem programu je přispět k plnění 3 hlavních cílů evropské energetické politiky: bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti a ochrany životního prostředí.

Do konce března roku 2009 Komise zahájí nabídkové řízení v hodnotě 500 milionů EUR na transevropské dopravní projekty (TEN‑T). Tím by se dříve využily stávající finanční prostředky, které by byly přerozděleny do střednědobého přezkumu víceletého programu pro TEN‑T v roce 2010.

3.        Posílení vnitřní bezpečnosti

Okruh 3a byl v posledních letech značně navýšen a tento trend má pokračovat, jak předpokládá víceletý finanční rámec. Zvláště je to zjevné v oblastech, které se přímo týkají problémů, jako je přistěhovalectví nebo boj s terorismem a organizovanou přeshraniční trestnou činností.

Podle finančního programování do 30. ledna 2009 má být financování okruhu 3a skutečně podstatně navýšeno z 863,095 milionu EUR v roce 2009 na 1 009 milionů EUR v roce 2010 (více než o 15 %). Údaje týkající se provádění rozpočtu na rok 2008 (88 % v závazcích a 86 % v platbách) ukazují, že rozpočtový orgán musí výdaje v této oblasti velmi pečlivě sledovat.

Fond pro vnější hranice má zaznamenat navýšení o 22 milionů EUR z 185,5 milionu EUR na 207,5 milionu EUR (po navýšení o 16 milionů v období 2008 až 2009).

Mezitím Komise předložila návrh na zřízení nové agentury zaměřené na tuto oblast, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.[9] Finanční důsledky této nové agentury je třeba řádně posoudit, jmenovitě pokud jde o uplatnění článku 47 interinstitucionální dohody. Je třeba také upozornit, že zřízení nové agentury bude spojeno i se snížením finančního rámce pro Evropský fond pro uprchlíky. Další otázkou, kterou je nutno posoudit, je způsob, jakým tento návrh zapadá do rámce současných úvah o budoucnosti decentralizovaných agentur, a zejména do práce nedávno zřízené interinstitucionální pracovní skupiny pro agentury.

Na druhé straně musí být Parlament jasně informován o předpokládaném vývoji ve věci databází a systémů EURODAC, VIS, a zvláště SIS II. Pokud jde o finanční programování od roku 2010 dále, Komise uvádí, že programování určené v článku 18 02 05 kryje články 18 02 04, 18 02 05 a 18 03 11, a tím se vyhýbá finančnímu programování těchto tří nástrojů v jediném rozpočtovém článku (18 02 05). V této věci musí být Parlamentu poskytnuty podrobné informace.

Další vyjasnění je nutné i ohledně poznámky ve sdělení o roční politické strategii[10]: Komise zmiňuje „snížení finančních prostředků o 30 milionů EUR vzhledem k absenci právních nástrojů umožňujících zahájení činnosti několika mechanismů v oblasti kontroly vnějších hranic (systém vstupu/výstupu, systém registrace cestujících)“, protože toto snížení nevyplývá z finančního programování.

Finanční programování od 30. ledna 2009 také ukazuje velké rozdíly ve vývoji výdajů na každý ze tří hlavních programů tohoto okruhu:

– program Solidarita a řízení migračních toků vzroste o zhruba 7,6 % z 620,572 milionu na 667,9 milionu EUR (vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob se navýší o téměř 10 %, z 338,475 na 372,5, a migrační toky – společná imigrační a azylová politika se navýší o zhruba 4,7 %) a 

– program Bezpečnost a ochrana svobod svůj finanční rámec více než zdvojnásobí (z 99,370 milionu na 196,900 milionu), hlavně v důsledku transformace úřadu EUROPOL na agenturu Společenství a nárůstu položky prevence a boj proti trestné činnosti o téměř 20 %,

– v programu Základní práva a spravedlnost dojde ke sníženízhruba 1,5 % (z 134,118 milionu na 132,118 milionu), hlavně v důsledku snížení v kapitole Trestní soudnictví.

Finanční nástroj pro civilní ochranu (okruh 3B – linie 07 04 01) Komise oproti roku 2008 v roce 2009 značně snížila, (z 20 milionů EUR na 18,5 milionu EUR) a pouze zásah Evropského parlamentu (který obnovil částku z předběžného návrhu rozpočtu) pomohl zabránit dalším škrtům ze strany Rady.

Důvody pro takovou nerovnoměrnost bude muset Evropský parlament plně přezkoumat.

4.        Ochrana životního prostředíboj proti změnám klimatu

Klima představuje v současném víceletém finančním rámci na období 2007–2013 jen malou položku. Například pro výzkum nejaderné energie se předpokládá 2,35 miliardy EUR a na jaderný výzkum 2,75 miliardy EUR v letech 2007–2011. Drobné závazky v oblasti klimatu obsahují i strukturální fondy, Fond soudržnosti a SZP. Pokud jde o období 2000-2006, odhady naznačují, že zhruba 13 % strukturálních fondů / Fondu soudržnosti bylo vynaloženo na investice nepoškozující klima.

Globální finanční požadavky podle nedávné studie CEPS[11] se odhadují ve výši mezi 0,6 % a 1,6 % světového HDP nebo zhruba 230 a 614 miliard EUR ročně (na základě celosvětového HDP z roku 2006).

Náklady Evropské unie na úrovni 27 členských států by podle autorů studie CEPS mohly činit 60 miliard EUR ročně.

Je třeba zmínit, že EIB je také aktivní v prosazování projektů zaměřených na boj se změnou klimatu a podporu obnovitelných zdrojů energie.

Co se týče příjmů, zdá se, že systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je jedním ze zdrojů, které by mohly v blízké budoucnosti představovat pro rozpočet EU značné příjmy. V rozpočtu Evropské unie v současné době neexistuje žádný společný přístup k otázkám týkajícím se energie, změny klimatu a zahraniční politiky. Vedle opatření zahrnutých do hlavy 07 – Životní prostředí existují v rozpočtu Evropské unie na rok 2009 i tyto rozpočtové linie spojené se změnou klimatu: Okruh 2: 07 03 12 – Činnost v oblasti změny klimatu (nová rozpočtová linie) s prostředky ve výši 20 milionů EUR v rezervě, 07 03 16 – Pilotní projekt – příprava preventivních opatření k zastavení desertifikace v Evropě s prostředky ve výši 1 milion EUR v PZ a PP, 07 03 17 – Přípravná akce – Klima Karpatské kotliny, s prostředky ve výši 2,5 milionu EUR v PZ a PP. 17 03 09 – Komplexní výzkum v oblasti zdraví, životního prostředí, dopravy a změny klimatu – Zlepšení ovzduší uvnitř budov a venku, s prostředky ve výši 4 miliony EUR v PZ a PP na rok 2009.

V okruhu 1a: kapitola 08 06 – Spolupráce – Životní prostředí (včetně změny klimatu) v prostředky ve výši 216 303 000 EUR.

III. Závěry

Od založení Evropské unie nebyly nikdy globální problémy tak vysoké – finanční krize, krize dodávek energie, změna klimatu, zvyšující se nelegální přistěhovalectví, trestná činnost a terorismus. Zdroje ve víceletém finančním rámci se však pro řešení těchto problémů zdají nedostatečné.

Zpravodaj je toho názoru, že jedním z nástrojů k vyvážení nedostatečného množství rozpočtových prostředků by měla být kvalitativní hodnota za peníze. Rozpočet Evropské unie je financován evropskými daňovými poplatníky, aby poskytoval prostředky na činnosti, jež mají přinést evropskou přidanou hodnotu a jsou v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a solidarity. S omezeným víceletým finančním rámcem, v němž je velmi málo prostoru pro nová opatření, přišel čas posuzovat kvalitu evropských výdajů. Kritéria pro měření kvality výdajů, která byla stanovena zejména během rozpočtového procesu pro rok 2007 (určil je zpravodaj James Elles), jsou stále platná:

- Dosáhla příslušná politika cílů stanovených rozpočtovým orgánem?

- Jaké byly její dopady ve srovnání s výší vynaložených prostředků?

- Jaká část finančních prostředků byla vynaložena na správní výdaje a jaká na provozní výdaje?

- Byly lidské zdroje a finanční prostředky využity účinně?

- Jaká je evropská přidaná hodnota programů / činnosti?

- Jak lze zabránit podvodům?

Zpravodaj je přesvědčen, že přiměřený rozpočet na rok 2010 Evropské unii pomůže úspěšně překonat globální krizi. Tím se pak zdůrazní nepochybný smysl spolupráce pro evropské občany. Sjednocená Evropa dává svým občanům bezpečí. Takové bezpečí nemůže žádný členský stát zaručit sám.

Dokázat evropským občanům, že Evropská unie může zvládnout krize, by znamenalo jasný vzkaz: spolupráce stojí za to a existence Evropské unie je nezbytností.

PŘÍLOHA: KLÍČOVÉ LINIE – rozpisy plněníletech 2007–2009finanční programování na rok 2010

Klíčové linie určené a zmíněné v tomto pracovním dokumentu jsou uváděny od rozpočtu na rok 2007 s konečným procentem plnění ke konci roku 2007 a 2008, konečnými údaji z rozpočtu na rok 2009 a finančním programováním Komise k 30. lednu 2009.

 

 

 

Rozpočet 2007

 

Rozpočet 2008

 

 

 

 

 

Rozpočet 2009

 

Fin. prog.2010

 

Rozpočtová linie

Název

Kat. VFR

Konečný

Plnění

Druhé čtení v EP

 

Konečná čísla (včetně převodů

a opravných rozpočtů)

 

Plnění (31.12.2008)

 

 

Druhé čtení v EP (přijat 18.12.2008)

 

 

 

 

 

p.z.

p.z.

p.z.

p.p.

p.z.

p.p.

p.z.

p.p.

p.z.

p.p.

 

Reakce na globální finančníhospodářskou krizi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Růst, konkurenceschopnost, inovacevýzkumné programy, maléstřední podniky, podnikání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

08 01 04 30

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

1a

-

-

19,994

19,994

12,13

12,13

92.54 %

25,31 %

32,41

32,41

 

7.RP (včetně šestého rámcového programu pro výzkum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

08 13 01

Kapacity – Výzkum ve prospěch malých a středních podniků

1a

120,570

100,00 %

147,890

141,302

147,890

141,302

100,00 %

99,23 %

123,613

180,438

 152,744

08 18 01

Kapacity — Finanční nástroj na sdílení rizik (MFPR)

1a

40,000

100,00 %

p.m.

4,000

p.m.

4,000

 

99,89 %

31,500

30,000

 30,000

CIP podnikáníinovace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

01 04 04

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci – Program pro podnikání a inovace

1a

142,100

100,00 %

143,000

113,000

146,900

113,000

100,00 %

99,95 %

150,150

133,217

170,000

02 01 04 04

CIP program – Program pro podnikání a inovace – Výdaje na správu a řízení

1a

9,018

79,35 %

 

 

7,064

7,064

96,60 %

38,12 %

 

 

6,707

02 01 04 30

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace – Dotace na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program pro podnikání a inovace

1a

3,082

 

 

 

6,936

6,936

 

 

 

 

7,790

02 02 01

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program pro podnikání a inovace

1a

111,100

100,00 %

114,245

97,900

114,245

97,900

99,48 %

86,88 %

139,210

125,951

127,300

02 02 03 02

Podpora malých a středních podniků v novém finančním prostředí

1a

p.m.

 

p.m.

3,500

p.m.

3,500

 

100,00 %

p.m.

1,500

 

CIP podpora politiky informačníchkomunikačních technologií

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

09 01 04 03

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Podpora politiky informačních a komunikačních technologií — Výdaje na správu a řízení

1a

0,900

97,32 %

 

 

1,410

1,410

90,25 %

48,33 %

 

 

 

09 03 01

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace — Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií

1a

56,485

99,93 %

51,000

23,000

51,000

23,000

99,97 %

99,53 %

110,300

36,000

 

Ostatní činnostiprogramy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

02 02 02 01

Doplnění prací týkajících se politiky Evropské unie v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu

1a

3,060

94,07 %

3,100

3,100

1,100

782,000

79,23 %

81,86 %

3,100

2,991

3,200

02 02 05

Program rozšíření pro malé a střední podniky

1a

 

 

p.m.

2,500

 

 

 

 

p.m.

0,740

 

02 02 05 01

Program rozšíření pro malé a střední podniky

1a

p.m.

 

p.m.

0,500

p.m.

0,500

 

30,25 %

p.m.

0,180

 

29 02 04

Modernizace evropských statistik v oblasti podnikání a obchodu (MEETS)

1a

 

 

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

 

 

 

 

 

Cíl evropské územní spolupráce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13 03 15

Finanční pomoc při vytváření organizace malých středních podniků s cílem zlepšit dovednosti v oblasti vytváření sítí

1b

p.m.

 

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

 

 

 

 

 

Nástroj pro průmyslově vyspělé země

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

19 05 01

Spolupráce s průmyslově vyspělými nečlenskými státy

4

22,200

100,00 %

24,870

20,000

24,870

20,000

99,97 %

79,66 %

25,207

18,797

 

2. VYTVÁŘENÍBEZPEČNOST PRACOVNÍCH MÍST (ZAMĚSTNANOST)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Agenda sociální politiky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

04 03 04

EURES (Evropské služby zaměstnanosti)

1a

19,050

94,00 %

20,050

16,000

20,050

16,000

100,00 %

89,95 %

19,050

17,154

 

04 04 01 01

Zaměstnanost

1a

17,000

89,14 %

20,000

12,000

20,000

12,000

80,66 %

89,63 %

22,120

21,014

32,450

04 04 01 02

Sociální ochrana a sociální začlenění

1a

22,900

99,76 %

28,030

17,500

28,030

17,500

97,52 %

100,00 %

30,400

17,500

10,320

Cíl regionální konkurenceschopnostizaměstnanosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

04 02 19

Evropský sociální fond (ESF) – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

1b

3.669,983

100,00 %

3,483,764

1,732,666

3,483,764

767,666

100,00 %

99,70 %

3,477,243

2,018,600

 

3. POLITIKA SOUDRŽNOSTI (REGIONÁLNÍ STRUKTURÁLNÍ FONDY)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cíl konvergence

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13 03 16

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Konvergence

1b

20.676,478

98,47 %

21,267,270

10,606,637

21,593,537

9,479,637

100,00 %

100,00 %

22,417,259

9,588,000

 

Cíl evropské územní spolupráce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13 03 17

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – PEACE

1b

30,244

100,00 %

30,849

13,437

30,849

13,437

100,00 %

100,00 %

31,466

1,000

 

13 03 19

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Evropská územní spolupráce

1b

1.055,260

86,00 %

1,004,703

559,011

1,053,228

401,011

98,63 %

100,00 %

1,028,767

85,000

 

13 05 03 01

Přeshraniční spolupráce — Příspěvek z okruhu 1b

1b

p.m.

6,84 %

45,387

25,000

48,602

25,000

100,00 %

 

49,611

21,282

 

19 08 02 02

Přeshraniční spolupráce – Příspěvek z okruhu 1b (regionální politika)

1b

47,579

 

81,289

45,000

81,289

45,000

100,00 %

100,00 %

75,527

45,000

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13 01 04 03

Fond soudržnosti — Výdaje na správu a řízení

1b

4,950

85,89 %

4,207

4,950

4,207

4,207

86,54 %

43,35 %

 

 

 

13 04 02

Fond soudržnosti

1b

7.121,426

99,91 %

8,150,101

4,786,634

8,150,101

3,351,249

99,91 %

99,98 %

9,291,684

3,385,000

 

Evropský fond solidarity

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13 01 04 04

Fond solidarity Evropské unie (EUSF) – Výdaje na správu a řízení

3b

p.m.

 

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

 

 

p.m.

p.m.

 

13 06 01

Fond solidarity Evropské unie – Členské státy

3b

196,566

100,00 %

p.m.

p.m.

280,796

280,796

97,29 %

97,29 %

p.m.

p.m.

 

Zabezpečení energetikydopravy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. DODÁVKY ENERGIE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sedmý rámcový program pro výzkum (včetně šestého rámcového programu pro výzkum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 06 01 02

Výzkum související s energií – Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

1a

 

 

 

 

 

 

 

 

20,160

19,200

19,200

Transevropské sítě (TEN)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 03 04

Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě

1a

21,200

100,00 %

22,260

4,200

22,260

4,200

100,00 %

74,79 %

26,048

6,000

20,760

Ostatní činnostiprogramy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 04 08

Observatoř pro dodávky energie

1a

 

 

p.m

p.m

 

 

 

 

 

 

 

06 04 09

Investiční fond pro obnovitelné energie a biorafinerie

1a

 

 

3,000

3,000

3,000

3,000

100,00 %

 

p.m.

0,900

 

06 07 04

Bezpečnost energetických zařízení a infrastruktury

1a

0,500

80,00 %

0,400

0,350

0,400

350,000

100,00 %

 

0,250

0,750

0,580

21 04 05

Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF)

4

0,500

100,00 %

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

 

 

p.m.

2,200

 

Nástroj předvstupní pomoci (NPP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 04 11

Energetické společenství

4

 

 

 

 

 

 

 

 

2,940

2,940

 

2. BEZPEČNOST DOPRAVY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sedmý rámcový program pro výzkum (včetně šestého rámcového programu pro výzkum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 06 02 01

Výzkum související s dopravou (včetně letectví)

1a

 

 

 

 

119,550

134,000

 

 

61,550

74,100

59,760

06 06 02 02

Výzkum související s dopravou (včetně letectví) – Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

1a

 

 

 

 

 

 

 

 

2,900

2,900

2,900

08 07 01

Spolupráce – Doprava (včetně letectví)

1a

339,999

100,00 %

348,922

196,902

301,992

156,652

99,99 %

99,60 %

247,339

248,273

229,216

08 07 02

Spolupráce — Doprava — Společný podnik Clean Sky

1a

 

 

 

 

45,000

38,250

99,98 %

98,78 %

86,375

86,919

121,139

08 07 03

Spolupráce — Doprava — Podpůrné výdaje pro společný podnik Clean Sky

1a

 

 

 

 

2,000,000

2,000

100,00 %

17,42 %

3,625

3,625

3,625

08 07 04

Spolupráce — Doprava — Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

1a

 

 

 

 

 

 

 

 

4,800

4,800

4,800

Transevropské sítě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 01 04 31

Transevropské dopravní sítě – Výkonná agentura

1a

8,617

92,98 %

10212,000

8,617

100212,000

10,212

86,45 %

78,44 %

9,794

10,212

10,000

06 03 03

Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě

1a

p.m.

100,00 %

955,852

370,000

955,852

370,000

100,00 %

100,00 %

921,738

613,000

1048,640

Ostatní činnostiprogramy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 02 03

Činnosti na podporu evropské dopravní politiky a práv cestujících

1a

10,000

94,22 %

10,500

14,500

16,900

20,725

90,60 %

78,79 %

17,600

14,500

17,500

06 07 01

Ochrana bezpečnosti dopravy

1a

4,000

55,95 %

2,500

3,500

2,500

3,500

87,43 %

96,99 %

2,750

2,530

2,500

3. VÝZKUM BEZPEČNOSTI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sedmý rámcový program pro výzkum (včetně šestého rámcového programu pro výzkum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

02 04 01 02

Výzkum bezpečnosti

1a

 

100,00 %

98,717

42,000

102,044

45,327

100,00 %

82,18 %

127,093

50,868

214,100

4. CIP PROGRAM INTELIGENTNÍ ENERGIE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CIP inteligentní energie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

06 01 04 10

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program „Inteligentní energie – Evropa“ – Výdaje na správu a řízení

1a

0,840

79,47 %

0,800

0,840

0,770

770,000

92,74 %

52,47 %

 

 

1,000

06 01 04 30

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace – Dotace z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace – Program „Inteligentní energie – Evropa“

1a

5,737

99,98 %

6,684

5,737

6,684

5,737

100,00 %

91,30 %

 

 

6,780

06 04 06

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program „Inteligentní energie – Evropa“

1a

58,423

100,00 %

66,061

19,000

66,061

19,000

100,00 %

88,37 %

88,741

72,502

101,800

Posílení vnitřní bezpečnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. OCHRANA HRANIC

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Solidaritařízení migračních toků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18 01 04 08

Fond pro vnější hranice – Výdaje na správu a řízení

3a

0,300

99,50 %

0,500

0,500

0,500

0,500

99,38 %

37,60 %

0,500

0,500 

 

18 02 06

Fond pro vnější hranice

3a

170,000

100,00 %

169,500

98,500

169,500

98,500

78,44 %

100,00 %

185,500

116,000

207,500 

2. BOJ PROTI TERORISMU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bezpečnostochrana svobod

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18 01 04 16

Prevence, připravenost a zvládání následků terorismu — Výdaje na správu a řízení

3a

0,140

100,00 %

 

 

180,000

180,000

12,35 %

35,70 %

 

 

 

18 02 04

Schengenský informační systém

3a

15,0

70,6 %

26,62

16,1

28,18

10,34

79,74 %

100 %

39,28

23,0

kryje 18 02 05

95,0

18 02 05

Vízový informační systém (VIS)

3a

32,0

73,33 %

18,0

12,0

18,0

1

13,91

91,68 %

100 %

35,6

23,0

18 02 06

Fond pro vnější hranice

3a

170,0

100 %

169,5

98,5

169,5

117,73

78,44 %

100 %

185,5

116,0

207,5

18 05 08

Prevence, připravenost a zvládání následků terorismu

3a

12,700

100,00 %

15,200

8,900

15,200

8,900

100,00 %

55,70 %

19,470

12,000

 20,3

3. BEZPEČNOST POTRAVIN

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdraví zvířatrostlin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17 04 07 01

Bezpečnost krmiv a potravin a s tím spojené činnosti – Nová opatření

2

20,000

84,72 %

20,000

15,000

20,000

15,000

95,43 %

80,72 %

25,000

19,000

 

17 04 07 02

Bezpečnost krmiv a potravin a s tím spojené činnosti – Dokončení předchozích opatření

2

p.m.

 

 

 

 

 

 

 

p.m.

p.m.

 

4. BOJPODVODY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní činnostiprogramy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

07 04 01

Finanční nástroj pro civilní ochranu

3b

14,860

49,06 %

20,000

15,000

20,000

15,000

74,47 %

57,70 %

18,500

14,250

19,150

24 02 01

Obecná opatření pro boj s podvody – Hercule II

1a

p.m.

100,00 %

13,800

10,000

13,800

10,000

100,00 %

70,00 %

14,000

10,500

14,100

24 02 03

Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS)

1a

5,750

91,18 %

6,500

5,500

6,500

5,500

84,19 %

72,89 %

5,500

5,000

6,500

PRACOVNÍ DOKUMENT Č. 3 O ROZPOČTOVÉM PROCESU PRO ROK 2010 – PROVÁDĚNÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI EU

I. Nástroje politiky soudržnosti EU

1. Fond soudržnosti

Fond soudržnosti[12] je určen pro ty členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele představuje méně než 90 % průměrné hodnoty Společenství. Slouží ke snížení jejich hospodářských a sociálních rozdílů a ke stabilizaci jejich hospodářství. Podporuje opatření prováděná v rámci cíle konvergence. V současné době se na něj vztahují stejná pravidla přípravy programů, řízení a monitorování jako na ESF a EFRR.

V letech 2007–2013 mohou z prostředky z Fondu soudržnosti využívat Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Španělsko má nárok pouze na útlumový fond, neboť výše jeho HND na obyvatele činí méně než průměr zemí EU-15.

Fond soudržnosti financuje činnosti spadající do těchto kategorií: transevropské dopravní sítě, zejména prioritní projekty celoevropského zájmu vybrané Unií. Pokud jde o životní prostředí, může Fond soudržnosti podporovat projekty v oblasti energetiky nebo dopravy, pokud mají jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí, jako je např. energetická účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoj železniční dopravy, podpora intermodality a posílení veřejné dopravy.

Finanční pomoc z Fondu soudržnosti může být pozastavena na základě rozhodnutí Rady (přijatého kvalifikovanou většinou ), pokud některý členský stát vykazuje nadměrný schodek veřejných financí a pokud se mu nepodařilo tuto situaci vyřešit nebo nepřijal k vyřešení situace přiměřená opatření.

2. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

Cílem EFRR[13] je posílit hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii nápravou nerovnováh, které existují mezi jednotlivými regiony. ERDF slouží k financování: přímé podpory na investice do podniků (především MSP) s cílem vytvářet dlouhodobou zaměstnanost; infrastruktur spojených zejména s výzkumem a inovacemi, telekomunikacemi, životním prostředím, energetikou a dopravou; finančních nástrojů (fondy rizikového kapitálu, místní rozvojové fondy atd.) k podpoře rozvoje na regionální a místní úrovni a k povzbuzení spolupráce mezi městy a regiony; opatření v oblasti technické pomoci.

EFRR může provádět operace v rámci tří cílů regionální politiky: konvergence, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, evropské územní spolupráce.

Konvergence (dříve Cíl 1)

V regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ se EFRR ve svých operacích zaměřuje na modernizaci a diverzifikaci hospodářských struktur a na zachování nebo vytváření dlouhodobých pracovních poměrů, přičemž přijímá opatření v těchto oblastech: výzkum a technologický rozvoj (RTD); inovace a rozvoj podnikání; informační společnost; životní prostředí; prevence rizik; cestovní ruch; kultura; doprava; energetika; vzdělávání; zdravotní péče.

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (dříve Cíl 2)

U cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ vycházejí priority ze tří oblastí: inovace a znalostně orientovaná ekonomika: posílení regionálních kapacit pro výzkum a technologický rozvoj, podpora inovací a rozvoje podnikání a posílení finančního inženýrství především pro podniky zapojené do znalostně orientované ekonomiky; životní prostředí a prevence rizik; sanace znečištěných lokalit, zvýšení energetické účinnosti, podpora ekologické veřejné dopravy ve městech a vypracování plánů k prevenci a omezení přírodních katastrof a technologických havárií; přístup k dopravním a telekomunikačním službám obecného hospodářského zájmu.

Evropská územní spolupráce (dříve Cíl 3)

U cíle „Evropská územní spolupráce“ zaměřuje EFRR svou pomoc na tři hlavní oblasti: rozvoj hospodářských a sociálních přeshraničních činností; navazování a rozvoj nadnárodní spolupráce, včetně dvoustranné spolupráce mezi přímořskými regiony; zvyšování účinnosti regionální politiky prostřednictvím meziregionální podpory a spolupráce, navazování kontaktů a výměny zkušeností mezi regionálními a místními orgány.

Specifické územní rysy

EFRR rovněž věnuje zvláštní pozornost specifickým územním rysům. Opatření EFRR jsou zaměřena na omezení hospodářských, environmentálních a sociálních problémů ve městech. Přírodně znevýhodněné oblasti (odlehlé, horské nebo řídce obydlené oblasti) požívají výhod zvláštního zacházení. Konečně nejvzdálenější oblasti rovněž požívají výhod specifické pomoci z EFRR, která slouží k vyrovnání případného znevýhodnění vyplývajícího z jejich odlehlosti.

3. Evropský sociální fond (ESF)

Posláním ESF[14] je zlepšovat podmínky v oblasti zaměstnanosti a vytváření pracovních míst v Evropské unii. Fond provádí opatření v rámci cílů konvergence a regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (viz výše).

ESF podporuje opatření v členských státech v těchto oblastech: přizpůsobování pracovníků a podniků; programy celoživotního vzdělávání, projektování a rozšiřování inovativních pracovních organizací; přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání, nezaměstnané, ženy a migranty; sociální integrace znevýhodněných osob a boj proti diskriminaci na trhu pracovních sil; posilování lidského kapitálu prostřednictvím reformy vzdělávacích systémů a vytváření sítě vzdělávacích zařízení.

II. Čerpání prostředkůfondůletech 2002–2008

Politika soudržnosti představuje 35,6 % finančního rámce pro období 2007–2013, což činí 347 miliard EUR v běžných cenách.

V níže uvedené tabulce[15] je uveden přehled strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za období 2002–2008. Rozdíly mezi částkami původního a konečného rozpočtu vyplývají z přenosu finančních prostředků z předchozího roku, opravných rozpočtů a převodů, o nichž bylo rozhodnuto v průběhu daného roku. Míry plnění původního a konečného rozpočtu (uvedené v procentech) vycházejí z porovnání s absolutními hodnotami, a proto mohou být vyšší než 100 % původního rozpočtu.

Přehled strukturálních fondů (rozpočetplnění)období 2002–2008milionech EUR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2002

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl 1

21.329,6

18.818,0

100,00%

82,00%

21.329,6

18.818,0

100,00%

82,00%

Cíl 2

3.729,8

4.360,0

100,00%

48,00%

3.729,8

4.360,0

100,00%

48,00%

Cíl 3

3.646,0

3.360,0

100,00%

72,00%

3.646,0

3.360,0

100,00%

72,00%

Další strukturální opatření

168,9

380,0

100,00%

41,00%

168,9

380,0

100,00%

41,00%

Iniciativy Společenství

1.860,3

2.327,0

100,00%

25,00%

1.860,3

2.327,0

100,00%

25,00%

Inovativní opatření a technická pomoc

144,3

245,0

98,00%

76,00%

144,3

245,0

98,00%

76,00%

Další specifická strukturální opatření

170,0

39,0

100,00%

100,00%

170,0

39,0

100,00%

100,00%

Fond soudržnosti

2.789,0

2.600,0

100,00%

100,00%

2.789,0

2.600,0

100,00%

100,00%

CELKEM

33.837,9

32.129,0

100,00%

74,00%

33.837,9

32.129,0

100,00%

74,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2003

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl 1

21.577,1

19.366,6

100,00%

98,71%

21.577,1

20.035,7

100,00%

95,00%

Cíl 2

3.651,8

4.405,6

100,00%

82,45%

3.651,8

3.950,0

100,00%

91,00%

Cíl 3

3.718,9

3.695,8

100,00%

71,32%

3.718,9

3.427,1

100,00%

77,00%

Další strukturální opatření

171,9

506,1

100,00%

34,76%

171,9

293,4

100,00%

60,00%

Iniciativy Společenství

1.866,0

2.280,1

99,34%

36,71%

1.866,4

1.685,7

99,00%

50,00%

Inovativní opatření a technická pomoc

143,3

180,0

95,12%

81,06%

144,2

161,5

95,00%

90,00%

Další specifická strukturální opatření

12,0

89,0

100,00%

100,00%

12,0

89,0

100,00%

100,00%

Fond soudržnosti

2.839,0

2.650,0

100,93%

82,84%

2.870,1

2.195,2

100,00%

100,00%

CELKEM

33.980,0

33.173,2

100,00%

86,90%

34.012,4

31.837,6

100,00%

91,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2004

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl 1

21.952,1

18.330,0

115,72%

120,04%

25.473,0

22.155,6

100,00%

99,00%

Cíl 2

3.573,8

3.061,2

101,16%

140,82%

3.618,9

4.310,8

100,00%

100,00%

Cíl 3

3.793,3

3.134,8

100,22%

93,12%

3.834,8

2.929,7

99,00%

100,00%

Další strukturální opatření

174,9

360,4

98,40%

61,21%

175,3

267,4

98,00%

62,00%

Iniciativy Společenství

1.940,2

1.209,2

109,58%

162,48%

2.138,4

1.992,8

99,00%

99,00%

Inovativní opatření a technická pomoc

106,7

155,7

80,88%

62,17%

112,0

123,7

77,00%

78,00%

Další specifická strukturální opatření

 

69,0

 

57,00%

 

69,0

 

57,00%

Fond soudržnosti

2.785,0

2.642,1

201,86%

100,03%

5.685,4

2.778,1

99,00%

95,00%

CELKEM

34.326,0

28.962,4

118,94%

118,08%

41.037,8

34.627,1

99,00%

99,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2005

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl 1

27.283,1

20.214,8

100,18%

101,80%

27.353,7

19.564,5

100,00%

100,00%

Cíl 2

3.544,3

3.951,4

100,10%

98,73%

3.548,0

3.975,1

100,00%

94,00%

Cíl 3

3.911,1

3.505,1

100,85%

101,00%

3.944,2

3.400,1

100,00%

100,00%

Další strukturální opatření

180,0

250,1

98,61%

119,67%

180,3

373,1

98,00%

91,00%

Iniciativy Společenství

2.258,6

1.273,6

99,59%

165,64%

2.260,0

1.870,3

99,00%

99,00%

Inovativní opatření a technická pomoc

114,6

195,4

90,66%

52,71%

118,8

168,7

90,00%

80,00%

Další specifická strukturální opatření

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

5.131,9

3.005,5

68,74%

74,16%

5.134,0

3.133,5

69,00%

94,00%

CELKEM

42.423,6

32.395,9

100,16%

101,11%

42.539,0

32.485,3

100,00%

99,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2006

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl 1

28.472,0

23.342,4

100,13%

87,48%

28.510,2

20.474,7

100,00%

100,00%

Cíl 2

3.405,1

3.187,6

100,00%

97,54%

3.405,1

3.109,1

100,00%

100,00%

Cíl 3

3.988,8

3.634,9

100,00%

107,52%

3.988,8

3.908,3

100,00%

100,00%

Další strukturální opatření

185,1

185,2

101,57%

77,27%

190,9

177,5

98,00%

81,00%

Iniciativy Společenství

2.371,5

1.621,4

99,70%

103,67%

2.369,9

1.686,7

100,00%

100,00%

Inovativní opatření a technická pomoc

100,5

157,6

75,92%

74,24%

101,4

143,1

75,00%

82,00%

Další specifická strukturální opatření

 

5,0

 

 

 

0,0

 

 

Fond soudržnosti

6.032,1

3.505,5

100,00%

85,70%

6.032,1

3.008,8

100,00%

100,00%

CELKEM

44.555,1

35.639,6

100,09%

90,86%

44.598,4

32.508,2

100,00%

100,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

S cílem zvýšit přidanou hodnotu politiky soudržnosti byla pro období 2007–2013 práce strukturálních fondůFondu soudržnosti soustředěnazjednodušenabyly nově definovány cíle stanovenénařízení (ES) č. 1260/1999: konvergence členských státůregionů, regionální konkurenceschopnostzaměstnanostevropská územní spolupráce. Do odpovídajících oblastí politiky (04, 1319) byly přiděleny příslušné prostředky.

2007

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl Konvergence

 

 

 

 

 

 

04 02 17 – Zaměstnanost a sociální věci

7.416,8

6.245,8

91,26%

102,14%

6.781,8

6.381,1

100,00%

100,00%

13 – Regionální politika

20.713,7

15.859,9

101,29%

108,09%

21.306,6

17.142,5

98,00%

100,00%

Cíl Regionální konkurenceschopnostzaměstnanost

 

 

 

 

 

 

04 02 19 – Zaměstnanost a sociální věci

3.648,2

5.108,5

102,15%

96,28%

3.726,7

4.925,9

100,00%

100,00%

13 – Regionální politika

5.349,8

4.222,6

99,54%

69,08%

5.325,4

2.918,0

100,00%

100,00%

19 08 02 02 – Vnější vztahy

 p.m.

 p.m.

 

 

47,6

 p.m.

 

 

Cíl Evropská územní spolupráce

 

 

 

 

 

 

13 – Regionální politika

1.140,7

1.278,2

80,36%

101,53%

1.085,5

1.304,8

84,00%

99,00%

Technická pomoc

 

 

 

 

 

 

04 – Zaměstnanost a sociální věci

27,7

22,7

75,81%

40,53%

27,3

26,5

77,00%

35,00%

13 – Regionální politika

68,2

105,6

56,16%

33,81%

68,0

66,4

56,00%

54,00%

Fond soudržnosti

7.121,8

4.946,9

100,04%

86,42%

7.131,5

4.283,3

100,00%

100,00%

CELKEM

45.486,9

37.790,2

98,71%

97,84%

45.500,4

37.048,5

99,00%

100,00%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2008

Původní rozpočet

Plnění rozpočtu

Konečný rozpočet

Plnění rozpočtu

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Cíl Konvergence

 

 

 

 

 

 

04 02 17 – Zaměstnanost a sociální věci

7.614,8

6.574,7

92,02%

72,78%

7.007,3

4.889,5

100,00%

98,00%

13 – Regionální politika

21.267,3

17.579,6

104,45%

94,51%

22.214,2

16.618,7

100,00%

100,00%

Cíl Regionální konkurenceschopnostzaměstnanost

 

 

 

 

 

 

04 02 19 – Zaměstnanost a sociální věci

3.483,8

4.185,9

103,50%

95,22%

3.605,7

4.122,0

100,00%

97,00%

13 – Regionální politika

5.108,7

3.926,5

97,65%

86,83%

4.988,6

3.411,6

100,00%

100,00%

Cíl Evropská územní spolupráce

 

 

 

 

 

 

13 – Regionální politika

1.080,9

1.399,1

115,35%

97,28%

1.262,8

1.377,5

99,00%

99,00%

19 – Vnější vztahy

81,3

45,0

84,11%

0,89%

68,3

0,4

100,00%

100,00%

Technická pomoc

 

 

 

 

 

 

04 – Zaměstnanost a sociální věci

25,3

41,5

101,19%

71,81%

28,1

49,5

91,00%

60,00%

13 – Regionální politika

56,1

66,2

87,70%

117,37%

58,1

91,7

85,00%

85,00%

Fond soudržnosti

8.154,3

6.727,6

100,00%

78,64%

8.162,5

5.295,5

100,00%

100,00%

CELKEM

46.872,5

40.546,1

101,04%

87,69%

47.395,6

35.856,4

100,00%

99,00%

Rozdíl mezi částkami původního a konečného rozpočtu vyplývá ze snížení původních rozpočtů v průběhu daných roků. Tato skutečnost upozorňuje na značné rozdíly mezi tím, kolik milionů EUR bylo skutečně vynaloženo, a původními plány na přidělení prostředků (např. v období 2006–2008 „se ztratilo“ oproti původní částce prostředků na platby 8,5 miliardy EUR).

Prohlásit, že konečné rozpočty byly 100% plněny (v porovnání s původními rozpočty), by proto nemuselo vždy přesně odpovídat skutečnosti.

III. Jak zlepšit čerpání prostředků

Vzhledem k tomu, že čerpání prostředků nedosáhlo z hlediska objemů požadovaných hodnot a že v důsledku finanční krize v roce 2008 a následné hospodářské krize je zapotřebí, aby politika soudržnosti lépe fungovala, vyzývá EP k dalekosáhlým změnám, pokud jde o postupy a příslušná nařízení.

Zjednodušení postupů

EP zdůraznil při mnoha příležitostech, že členské státy odpovídají – pod dohledem Evropské komise – za řádnou správu fondů. Komise většinu financování, které poskytuje EU, nevyplácí přímo, nýbrž prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních orgánů dotyčných členských států. Každý členský stát má vlastní vnitrostátní strategické referenční rámce, jež stanoví hlavní priority v oblasti výdajů.

Vnitrostátní řízení související s čerpáním prostředků z fondů je – v některých zemí méně, v jiných více – neobyčejně složité a má několik stupňů kontroly a auditu. V důsledku toho vzniká nadměrná administrativní zátěž, což je na překážku rychlosti a účinnosti při čerpání prostředků určených na vnitrostátní operační programy a projekty, které s nimi souvisejí.

Parlament rovněž zdůraznil, že v zájmu zjednodušení je důležité poskytnout řídícím orgánům odpovídající výši prostředků k efektivní podpoře navrhovatelů projektů, aby tak byl např. stimulován očekávaný pákový efekt na ekonomiku a zaměstnanost ze strany partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Nutnost snížit prodlevy při vyplácení prostředků

EP se při různých příležitostech vyjadřoval kriticky k tomu, že prodlevy při vyplácení prostředků určených na politiku soudržnosti jsou příliš velké: předpokládá se, že okruh 1b je ve finančním rámci pro období 2007–2013 politickou prioritou Evropské unie. Parlament se proto domnívá, že prodlevy by se měly zkrátit, v případě potřeby i formou přesunu přídělu prostředků do počáteční fáze financování. EP také zdůraznil, že prodlevy, k nimž došlo při čerpání prostředků na platby v oblasti strukturální politiky, byly částečně zapříčiněny příliš restriktivními postupy, které je nutno zjednodušit.

Mělo by být rovněž připomenuto prohlášení, které Evropský parlament přijal na schůzirámci dohodovacího řízení dne 21. listopadu 2008platbáchprovádění politiky soudržnosti,němž Evropský parlament znovu zopakoval svůj požadavek, že by členské státy měly přijmout veškerá potřebná opatřenízajištění toho, aby byla politika soudržnosti řádně prováděna, tj. i v rámci předpokládaných lhůt.

Parlament také vyjádřil kritiku, jejímž cílem bylo snížit objem neuhrazených závazků (RAL)letošnímpříštím roce; tyto problémy přetrvávají,kdyžstrukturálních fondů platí pravidlo N+1, N+2N+3.

Kontrola EP nad systémy řízeníkontroly

V listopadu 2008 při příležitosti dohodovacího řízenídruhému čtení rozpočtového procesu přijal Evropský parlament také společné prohlášeníKomisíRadoupotřebě revize systémů řízeníkontroly. Tato skutečnost vedla Komisitomu, že každý měsíc podává Parlamentu zprávuvývoji těchto systémůjejich schvalování.

Interinstitucionální závazky zaměřené na lepší fungování politiky soudržnosti

Při trialogu mezi Parlamentem, Radou a Komisí, který se konal dne 2. dubna 2009, schválily všechny tři orgány společné prohlášené o provádění politiky soudržnosti.

V prohlášení „uznávají, že (…) může být pro hospodářství přínosné, pokud se urychlí čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v rámci stropů dohodnutého víceletého finančního rámce pro období 2007 až 2013.“ Prohlásily také, že „podle zavedeného kontrolního rámce nelze provádět průběžné platby, dokud nebude rozhodnuto, že řídicí a kontrolní systémy v členských státech splňují příslušné požadavky“.

Mimoto vyzvaly členské státy, aby „co nejdříve předložily popis svých řídicích a kontrolních systémů a posouzení souladu, a umožnily tak Komisi urychleně zahájit jejich analýzu“. Konečně tyto tři orgány konstatovaly, že „změny právních předpisů, které přijímá legislativní orgán, zjednoduší provádění strukturálních opatření a umožní provádět průběžné platby u významných projektů předtím, než je Komise formálně schválí.“

Při téže příležitosti Parlament a Rada vyzvaly Komisi a členské státy, aby učinily tyto kroky:

– Komisi, aby v mezích stávajícího právního rámce přijala opatření nezbytná pro rychlé vyhodnocení nejcitlivějších aspektů řídicích a kontrolních systémů, což umožní zahájit průběžné platby před prvním čtením rozpočtu na rok 2010 v Evropském parlamentu;

– členské státy, aby urychleně předložily své prioritní významné projekty, a Komisi, aby urychlila jejich schvalování s cílem vytvořit pevný a schválený rámec pro jejich provádění;

– Komisi, aby podala zprávu o prioritních významných projektech, které předložily členské státy, před prvním čtením rozpočtu na rok 2010 v Evropském parlamentu;

– Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem dosáhnout rychlé dohody o všech aspektech plnění požadavků souvisejících s řídicími a kontrolními systémy;

– členské státy, aby zajistily, aby veškerá opatření financovaná z rozpočtu EU byla v roce 2009 plně funkční s cílem urychlit oživení hospodářství a zajistit nepřetržitý tok průběžných plateb;

– Komisi, aby nejpozději v září 2009 předložila zprávu o čerpání prostředků pro účely rozpočtového procesu;

V témže prohlášení Parlament a Rada vyzývají „Účetní dvůr a orgán příslušný pro udělení absolutoria, aby při posuzování správy finančních prostředků EU zohlednily tuto otázku, jakož i víceletou povahu kontrolní činnosti Komise“.

IV. Konečné závěry

Politika soudržnosti zůstává hlavní prioritou Evropské unie při potírání hospodářských a sociálních rozdílů mezi jejími regiony, neboť po rozšíření se rozdíly uvnitř EU značně zvýšily. V zájmu dosažení skutečných změn a skutečné soudržnosti mezi evropskými regiony však musí Evropský parlament naléhat na to, aby byly zjednodušeny a racionalizovány postupy související s čerpáním prostředků z fondů. Parlament by měl ve spolupráci s Evropskou komisí sledovat, jaké hodnoty a výsledky politika soudržnosti přinesla (tj. do jaké míry se zvýšil HDP nebo do jaké míry se snížila míra nezaměstnanosti v oblasti, jíž byla určena podpora, a zda program skutečně dosáhl či nedosáhl cílů stanovených ve fázi plánování).

Musíme dát jasně najevo, že politika soudržnosti má pro Evropskou unii obrovský význam, i když pouze reálná úspěšnost programů může být zárukou dalšího navýšení finančních prostředků. Evropští občané požadují za své peníze hmatatelné výsledky.

PRACOVNÍ DOKUMENT Č. 4 O PŘEDBĚŽNÉM NÁVRHU ROZPOČTU NA ROK 2010 – ODDÍL III – KOMISE – PRVNÍ ANALÝZA

I.         Přehled

Komise dne 29. dubna předložila předběžný návrh rozpočtu na rok 2010[16] v celkové výši 139,489 miliard EUR. Jak Evropská Komise uvádí, rozpočet je zaměřen zejména na obnovu ekonomiky, přičemž největší podíl finančních prostředků (45 %) je určen na růst a zaměstnanost.

Tabulka č. 1: Jde o následující celkové částky (podle okruhů finančního rámce): v mil. EUR

 

O

 

Rozpočet 2009

 

Strop VFR

 

PNR 2010

 

 

PZ

 

PP

 

 

PZ

 

PP

 

Rozpětí PZ

1 A

13.774,797

11.106,386

12.388,000

12.769,410

10.982,271

118,590

1 B

48.426,885

34.963,349

49.394,000

49.382,092

36.382,385

11,908

O1 CELKEM

62.201,682

46.069,734

61.782,000

62.151,502

47.364,656

130,498

2

56.721,437

52.566,130

60.113,000

59.003,698

58.074,906

1.109,302

z toho výdaje související s trhem a přímé podpory

41.127,356

41.079,823

47.146,000

43.744,927

43.626,433

1.001,273

3 A

863,925

617,440

1.025,000

980,187

720,010

44,813

3 B

662,748

690,745

668,000

649,265

639,718

18,735

O 3 CELKEM

1.526,673

1.308,185

1.693,000

1.629,452

1.359,728

63,548

4

8.103,930

8.324,169

7.893,000

7.921,091

7.664,619

220,791

5

7.694,931

7.694,931

8.008,000

7.857,803

7.858,298

230,197

CELKEM

139.489,000

138.563,547

122.322,206

1.754,335

Celkový strop VFR pro závazky představuje 1,19 % hrubého národního důchodu (HND). Strop pro platby činí 134 155 mil. EUR neboli 1,14 % HND.

Celková částka předběžného návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2010 určená na prostředky na závazky činí 138 563,547 mil. EUR, jíž odpovídá 1,18 % HND. Tato částka je o 1,54 % vyšší oproti závazkům v rozpočtu na rok 2009. Je tedy ponecháno rozpětí ve výši 1 754,3 mil. EUR.

U prostředků na platby dosahuje celková částka 122 322,2 mil. EUR, což odpovídá 1,04 % HND. To představuje zvýšení o 5,3 % oproti platbám v rozpočtu na rok 2009.

Nejvíce došlo k navýšení výdajů na závazky v okruhu 3 A (předcházení trestné činnosti, terorismu a řízení migračních toků), jež byly zvýšeny o 13,5 % na téměř 1 mld. EUR.

II.       Okruhy podrobněji

Okruh 1

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost: závazky 12 769,410 mil. EUR, platby 10 982,271 mil. EUR. Je tedy ponecháno rozpětí ve výši 118,6 mil. EUR, které nebere v potaz položky určené do Fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci, jenž navíc předpokládá dalších 500 mil. EUR ročně.

PNR na rok 2010 předpokládá oproti roku 2009 celkový pokles jak u závazků (o 7,3 %), tak u plateb (o 1,1 %), přičemž závazky činí 12,769 miliard EUR a platby 10,982 miliard EUR. (viz tabulka 1)

Do oblastí politiky, které zcela nebo částečně spadají do podokruhu 1 A, patří hospodářské a finanční věci (01), podniky (02), zaměstnanost a sociální věci (04), energetika a doprava (06), nepřímý a přímý výzkum (08, 10), informační společnost a sdělovací prostředky (09), regionální politika (13), vnitřní trh (12), vzdělání a kultura (15), boj proti podvodům (24) a statistika (29). (viz tabulka 2)

K hlavním programům tohoto podokruhu patří Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, Program pro konkurenceschopnost a inovaci, Program celoživotního vzdělávání, program Progress, Transevropské dopravní sítě a programy Marco Polo II a Galileo. Dalšími činnostmi, které přispívají k dosažení konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a zaměstnanosti, jsou vnitřní trh, statistika, boj proti podvodům a daně a celní unie.

Oproti rozpočtu na rok 2009 se předpokládá navýšení prostředků na závazky i platby u následujících hlav rozpočtu: podniky (+16,9 %), informační společnost (+7,6 %), přímý výzkum (+10,9 %) a statistika (+5,8 %). (viz tabulka 2)

Pokud jde o energetiku a dopravu, závazky byly sníženy (o 40 %), zatímco platby byly navýšeny ( o 13 %). Pro hospodářské a finanční věci ovšem PNR předpokládá zvýšení závazků o 1 % a snížení plateb o 28,8 % a pro nepřímý výzkum zvýšení závazků o 10 % a snížení plateb o 15,3 %.

Výzkumtechnologický rozvoj

Tato oblast představuje 59,2 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise navrhuje částku ve výši 7 565,703 mil. EUR.

Na podporu výzkumu a inovací budou vytvořena a zahájena tři důležitá partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem:

– Evropská iniciativa na podporu ekologických vozidel

– Evropské energeticky úsporné budovy

– Iniciativa pro továrny budoucnosti

Komise se hodlá zaměřit také na čistou energii, energetickou účinnost a energetickou nezávislost.

Součástí výzkumu v oblasti jaderné fúze a jaderného štěpení bude potřeba zajistit brzké zapojení průmyslových odvětví do příprav demonstračních aktivit pro fúzi a zahájení Evropské průmyslové iniciativy.

Komise hodlá podniknout v souladu se sedmým rámcovým programem další kroky k uplatňování ekologického hlediska v evropském dopravním systému a v rozvoji a provádění znalostního biohospodářství.

Program spolupráce sedmého rámcového programu předpokládá podporu pěti dlouhodobých veřejně-soukromých partnerství, jež budou mít podobu společných technologických iniciativ[17], které mohou být přijaty na základě článku 171 Smlouvy o ES.

Program pro konkurenceschopnostinovace

Tato oblast představuje 4,1 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise v PNR navrhuje částku ve výši 524,980 mil. EUR.

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci je tvořen třemi konkrétními programy: Program pro podnikavost a inovace, Program na podporu informačních a komunikačních technologií a Program inteligentní energie – Evropa. Iniciativa v oblasti globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti bude i nadále pokračovat v posunu od výzkumu k operačním službám, který byl zahájen v roce 2008.

Podpora udržitelných dopravníchenergetických sítí EU

Tato oblast představuje 16 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise v PNR navrhuje částku ve výši 2 043,340 mil. EUR.

Doprava - Transevropské dopravní sítě se budou v letech 2007 až 2013 soustředit na 30 prioritních projektů, přičemž zvláštní důraz bude kladen na projekty v přeshraničních úsecích s cílem odstranit místa s malou průjezdností. Finanční prostředky Společenství budou v rámci programu transevropských dopravních sítí určeny přednostně na evropský železniční signalizační a řídící systém (ERTMS), informační služby v říční dopravě (RIS), inteligentní dopravní systémy (ITS) a nástroj pro záruky za úvěry v oblasti transevropských sítí.

V oblasti silniční, letecké a námořní dopravy jsou nejdůležitější programy Marco Polo a NAIADES, rozšíření činnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a činnost Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), jejímž úkolem je rozvíjet Evropské datové centrum pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT).

Komise rovněž počítá s pokračováním evropských programů družicové navigace (EGNOS a GALILEO) podle finančního plánu.

Energetická politika - v roce 2010 bude přijat nový energetický plán na období 2010–2014 a bude nadále prováděna nová energetická politika, jež se zaměřuje na boj proti změně klimatu a na lepší zabezpečení dodávek energie do EU a její konkurenceschopnost. Rok 2010 bude také prvním rokem, kdy bude prováděn balíček o vnitřním trhu s energií a kdy svoji činnost zahájí nová regulační agentura Společenství (Agentura EU pro spolupráci národních energetických regulačních orgánů – ACER).

Evropský parlament, Rada a Komise se dne 2. dubna 2009 na svém třístranném setkání dohodly na financování projektů v oblasti energetiky v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy. Částka ve výši 3 980 mil. EUR bude dána k dispozici na financování projektů v oblasti energetiky v rámci podokruhu 1 A finančního rámce (2 000 mil. EUR v roce 2009 a 1 980 mil. EUR v roce 2010). Financování částky na rok 2010 ovšem ještě není zajištěno.

Zlepšení kvality vzděláváníodborné přípravy

Tato oblast představuje 8,6 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise v PNR navrhuje částku ve výši 1 102,078 mil. EUR.

Cílem Programu celoživotního učení[18] je přispívat k rozvoji Evropské unie jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností. Program Erasmus Mundus II bude v roce 2010 financovat nové kategorie individuálních grantů (pro studenty doktorského studijního programu a evropské studenty, kteří se účastní magisterských kurzů („Master“) Erasmus Mundus). Svoji činnost zahájí Evropský inovační a technologický institut (EIT) se svými znalostními a inovačními komunitami, který také spadá do této oblasti.

Agenda pro sociální politiku

Tato oblast představuje 1,5 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise v PNR navrhuje částku ve výši 190,170 mil. EUR.

Komise se v rámci této oblasti hodlá zaměřit na tři hlavní činnosti: integrovaný Program pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS), který podporuje provádění agendy pro sociální politiku; podporu sociálního dialogu, volný pohyb pracovníků a studie a zvláštní zprávy v sociální oblasti; naplňování Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010).

Do této oblasti podokruhu 1 A je zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)[19]. Jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, nesmí tento fond překročit částku 500 mil. EUR v kterémkoli daném roce.

Jiné činnostiprogramy

Do této položky podokruhu 1 A spadají následující činnosti: posílení politiky v oblasti komunikace a bezpečnosti sítí , shromažďování statistických údajů k zajištění nejdůležitějších výchozích informací pro tvorbu politiky a program Společenství na podporu konkrétních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů[20].

Tato oblast představuje 3,3 % výdajů na celý podokruh 1 A. Komise v PNR navrhuje částku ve výši 423,840 mil. EUR.

Tabulka č. 2: Oblasti politiky, které zcela nebo částečně spadají do podokruhu 1 A: rozdíly mezi rozpočtem na rok 2009 a PNR na rok 2010 v položkách závazků a plateb  v mil. EUR

NÁZEV

Rozpočet 2009: PZ

Rozpočet 2009:

PP

PNR 2010:

PZ

PNR 2010:

PP

PNR rozdíl PZ

PNR rozdíl PP

Hlava 01:

Hospodářskéfinanční věci

181,150

214,167

183,000

152,445

1%

–28,8%

Hlava 02:

Podniky

577,891

515,956

690,333

541, 424

19,5%

4,9%

Hlava 04:

Zaměstnanostsociální věci (pouze podokruh 1 A)[21]

 

218,526

190,068

229,920

198,080

5,2%

4,2%

Hlava 06:

Energetikadoprava

4632,20

2446,725

2777,06

2764,765

–40%

13%

Hlava 08

Nepřímý výzkum

4649,18

4951,64

5156,26

4193,06

10,9%

–15,3%

Hlava 09

Informační společnostsdělovací prostředky

1350,97

1206,69

1466,29

1445,64

8,5%

19,8%

Hlava 10:

Přímý výzkum

370,84

365,720

383,32

391,547

3,4%

7,1%

Hlava 12:

Vnitřní trh

9,20

9,14

14,80

12,60

60,9%

37,8%

Hlava 13

Regionální politika (pouze podokruh 1 A)

15,00

15,00

15,00

15,00

0%

0%

Hlava 15:

Vzděláníkultura (pouze podokruh 1 A)

1803,36

1061,15

1149,19

1116,13

6,1%

5,2%

Hlava 24:

Boj proti podvodům

20,50

16,30

21,60

16,40

5,4%

0,6%

Hlava 29:

Spolupráceoblasti statistiky

57,57

25,40

65,32

44,90

13,5%

76,8%

Okruh 1 B

Pro tento podokruh (Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost) se v PNR předpokládá zvýšení závazků (o 2 %)plateb (o 4,1 %) s celkovou částkou 49,382 miliard EUR na závazky a 36,382 miliard EUR na platby.

Zatímco strukturální fondy vykazují pouze mírné zvýšení v položkách závazků (o 0,2 %), zvýšení v položkách plateb je podstatně větší (o 6,7 %). Tato skutečnost odráží záměr Komise zaměřit se v roce 2010 na provádění, neboť by měly být v provozu všechny operační programy a kontrolní systémy. Opačný trend je patrný u Fondu soudržnosti, kde se závazky zvýší o 9,6 %, zatímco platby poklesnou o 5,9 %.

PNR ponechává mírné rozpětí ve výši 12 mil. EUR v rámci stropu VFR ve výši 49,4 miliard EUR.

Rozpočet na rok 2010 stále obsahuje velkou část plateb na programové období 2000–2006 (5,45 miliard EUR, z nichž polovina je určena na Fond soudržnosti). Asi 6 mil. EUR je dokonce vyhrazeno na programy pro období před rokem 2000.

Okruh 2

Jen pro upřesnění: spotřebitelská politika, lidské zdraví a bezpečnost potravin ('spotřebitelský rozměr') spadají do okruhu 3 B.

Okruh 2 zůstává i nadále největším okruhem, jehož navrhovaný rozpočet (v položkách závazků) činí 59 miliard EUR (58 miliard EUR v položkách plateb).

Závazky na povinné výdaje jsou vyšší o 5,7 % a na nepovinné výdaje nižší o 0,4 %. Platby na povinné výdaje jsou oproti roku 2009 vyšší o 5,5 %, zatímco platby na nepovinné výdaje jsou vyšší o 5,2 %.

Komise navrhuje výrazné zvýšení výdajů na zemědělství a rozvoj venkova (05), životní prostředí (07), rybolov a námořní záležitosti (11) a z části na zdraví a ochranu spotřebitele (17). Oproti roku 2009 dosahuje navrhované zvýšení 4,0 % v položkách závazků a 10,5 % v položkách plateb.

Dostupné rozpětí by tedy činilo 1,1 miliardy EUR.

Zemědělstvírozvoj venkova

Na výdaje související s trhem a přímými podporami je navrhováno 43,3 miliard EUR, což oproti roku 2009 představuje zvýšení o 6,4 %. Prostředky na rozvoj venkova dosahují 14 miliard EUR v položkách závazků a 13,4 miliard EUR v položkách plateb, což znamená, že výše závazků oproti roku 2009 mírně klesá (o 1,9 %), zatímco platby jsou vyšší téměř o 1/3 (tj. o 3,2 miliardy EUR). Tradiční výdaje na zemědělství budou v roce 2010 kvůli výkyvům na globálním trhu opět vyšší, což je patrné zejména v rozpočtových položkách týkajících se intervencí na trzích a přímých podpor na mléko, máslo a smetanu. K celkovému zvýšení přímých podpor došlo především kvůli jejich postupnému zavádění také pro nové členské státy.

Rybolov

Celkové navrhované výdaje na rybářskou politiku včetně mezinárodních dohod činí 960 mil. EUR, z čehož 930 mil. EUR je určeno na Evropský rybářský fond a mezinárodní dohody o rybolovu. Oproti rozpočtu na rok 2009 jsou závazky na Evropský rybářský fond vyšší o 2 % a závazky na mezinárodní dohody nižší o 5 %. V položkách plateb vykazují obě výdajové oblasti klesající tendenci: Evropský rybářský fond –14,3 % a „rozhodování v oblasti rybářské politiky a mezinárodní dohody“ –5,1 %, a to především kvůli tomu, že rozpočet na rok 2009 obsahoval velké množství prostředků na platby za neprovedené závazky z programového období 2000–2006.

Životní prostředí

Jediným finančním nástrojem, který je určen výhradně na životní prostředí a jenž pokrývá širokou škálu činností řízených Komisí a členskými státy, je program LIFE+. Současně je prováděno také několik pilotních projektů a přípravných akcí. Navrhované výdaje jsou oproti rozpočtu na rok 2009 o něco nižší (307 mil. EUR závazků, tj. –3,2 %). Velké snížení vykazují platby, a to o 37,7 %. Komise tato čísla ospravedlňuje zvýšením, které rozpočtový orgán uplatnil v rozpočtu na rok 2009 a zpožděním v provádění, jež bylo způsobeno pozdějším přijetím programu. Vzhledem k obrovským výzvám souvisejícím se změnou klimatu a k mnoha dalším environmentálním hrozbám by bylo vhodné tuto klesající tendenci nově přehodnotit.

Položka 07 03 12 „Opatření v oblasti změny klimatu“ se nicméně zrušuje (20 milionů).

Zdraví rostlinzvířat

Navrhované závazky na opatření pro zdraví rostlin a zvířat jsou oproti rozpočtu na rok 2009 o 17,4 % vyšší (celkem činí 372 mil. EUR), a to z důvodu zvýšení prostředků na programy pro vymýcení a monitorování nemocí zvířat (o 52 mil. EUR).

Okruh 3 A

Zpravodaj vítá zvýšení prostředků na závazky o 13,5 % na částku 980,2 mil. EUR (tj. rozpětí ve výši 44,8 mil. EUR), což se zdá být v souladu s VFR. O 16,6 %, tedy na částku 720 mil. EUR, jsou navýšeny rovněž platby. Toto navýšení je pro občany v takto citlivé oblasti velmi pozitivním signálem.

Tři hlavní programy této oblasti se však vyvíjejí velmi rozdílně: zatímco „Solidarita a řízení migračních toků“ vzroste o 6,3 % a „Bezpečnost a ochrana svobod“ vzroste o 15,5 %, „Základní práva a spravedlnost“ o 5,4 % poklesne.

Solidaritařízení migračních toků (+6,3 %)

V rámci programu „Solidarita a řízení migračních toků“ se Fond pro vnější hranice zvýší cca o 12 % (na 207,5 mil. EUR) a Evropský fond pro navracení státních příslušníků třetích zemí do země původu vzroste o více než 24,4 % (na 83 mil. EUR), zatímco Evropský fond pro uprchlíky (ERF) se sníží o 15,6 % (na 82,5 mil. EUR).

Vytvořením Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) je snížení prostředků ERF vysvětleno jen částečně, neboť na činnost EASO je v PNR určeno pouze 5,35 mil. EUR. Zpravodaj by chtěl od Komise bližší vysvětlení takto výrazného poklesu, neboť EP v rámci rozpočtového procesu 2009 navýšil prostředky ERF o 10 mil. EUR a do konce roku 2008 byly prostředky vyčerpány z 99,17 %.

Navýšeny jsou také prostředky Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (+8,2 %).

Snížení prostředků na financování vízového informačního systému (z 35,7 mil. EUR na 21 mil. EUR) je vzhledem k dokončení tohoto systému v roce 2009 zjevně odůvodněné. Naopak snížení prostředků na financování Schengenského informačního systému druhé generace (z 39,3 mil. EUR na 35 mil. EUR) bude nadále pozorně sledováno, neboť vývoj v této oblasti je velmi nejasný.

PNR na rok 2010 ponechává provozní financování agentury FRONTEX ve stejné výši, jaká byla na tuto oblast vyčleněna v rozpočtu na rok 2009 (55 mil. EUR po navýšení částky, kterou původně navrhovala Komise, Evropským parlamentem o 10 %); vysvětlit je nutné pokles plateb cca o 50 % (z 55 mil. EUR na 22 mil. EUR).

Bezpečnostochrana svobod (+15,5 %)

Zpravodaj vítá zvýšení prostředků na financování programu „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“ (+5 %) a programu „Prevence a boj proti zločinu“ (více než 19 %) a rovněž začlenění Europolu do rozpočtu EU po jeho přeměně na decentralizovanou agenturu EU a bere na vědomí, že na jeho činnost je vyčleněna významná částka (79,7 mil. EUR na rok 2010); konstatuje, že financování a činnost této agentury, stejně jako její rozpočtové a správní řízení bude náležitě sledováno.

Základní právaspravedlnost (–5,4 %)

Hlavním důvodem snížení prostředků na financování této oblasti politiky (položka 18 06 06) je omezení financování programu „Trestní soudnictví“ (26 mil. EUR v závazcích, tj. o 4,9 mil. EUR méně), což odpovídá finančnímu plánování a odráží skutečnost, že vzhledem k dokončení některých technických aspektů programu jsou finanční nároky již nižší.

K poklesu oproti rozpočtu na rok 2009 dochází i u programů „Základní práva a občanství“ (položka 18 04 06) (–2,8 % v závazcích) a Daphne (položka 18 04 07) (–1 % v závazcích).

Navýšení prostředků na financování agentury Eurojust (+34 % na celkovou částku 30,2 mil. EUR) je zřejmě důsledkem toho, že agentura hraje stále významnější úlohu v koordinaci spolupráce mezi členskými státy; vynakládání těchto navýšených finančních prostředků bude pozorně sledováno.

Okruh 3 B

Okruh 3 B zahrnuje témata, jež mají klíčový význam pro občany, jako např. částečně veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů (17), vzdělávací a kulturní programy (15), nástroj pro civilní ochranu a částečně oblast politiky Komunikace (16).

V PNR na rok 2010 jsou v okruhu 3 B oproti rozpočtu na rok 2009 sníženy prostředky na závazky (o 2 %) i prostředky na platby (o 7,4 %).

Je předpokládána částka 649,26 mil. EUR na závazky a částka 639,76 mil. EUR na platby, což odpovídá 0,47 % celkového rozpočtu (hodnoty podle PNR na rok 2010) určeného na závazky a 0,52 % celkového rozpočtu určeného na platby – tj. rozpětí 18,735 mil. EUR v rámci stropu VFR na rok 2010 ve výši 668 mil. EUR.

Podle PNR na rok 2010 je pět hlavních položek výdajů v rámci tohoto podokruhu rozvrženo následovně:

-    Podpora evropské kultury a rozmanitosti: 221,564 mil. EUR, což zahrnuje víceleté programy Kultura, Mládež v akci, Evropa pro občany a Media 2007, některé části oblasti Informační společnost a sdělovací prostředky a oblast Sport;

-    Komunikace evropské politiky a těsnější kontakt s občany: 93,350 mil. EUR;

-    Zajištění přístupu k základnímu zboží a základním službám: 73,390 mil. EUR, což zahrnuje program Veřejné zdraví a částečně oblast politiky Ochrana spotřebitelů;

-    Nástroj pro civilní ochranu: 18,550 mil. EUR;

-    Nástroj solidarity: Fond solidarity Evropské unie (EUSF), což je finanční mechanismus, který má umožňovat finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země; každoročně je k dispozici 1 mld. EUR; tato částka není součástí stropů finančního rámce ani PNR a v případě potřeby je v průběhu roku uvolněna na základě opravného rozpočtu;

-    Decentralizované agentury: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA): 125,296 mil. EUR.

- Do okruhu 3 B patří tyto víceleté programy (2007–2013): Veřejné zdraví, Ochrana spotřebitelů, Kultura 2007, Mládež, Media 2007 a Občan a finanční nástroj pro civilní ochranu. Pouze u dvou z těchto programů byly v rámci PNR na rok 2010 navýšeny jak prostředky na závazky, tak prostředky na platby: Kultura 2007 (prostředky na závazky o +3,7 % a prostředky na platby o +4,9 %) a Media 2007 (položky na závazky o +4,2 % a položky na platby o +15,1 %).

Ostatní programy (v porovnání s rozpočtem na rok 2009):

o Mládež v akci: prostředky na závazky 0 % a prostředky na platby +5,2 %

o Program Evropa pro občany: prostředky na závazky +0,1 % a prostředky na platby –16 %

o Akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky: prostředky na závazky –2,6 % a prostředky na platby +13 %

o Akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013): prostředky na závazky –2,8 % a prostředky na platby +60 %

o Finanční nástroj pro civilní ochranu: prostředky na závazky –2,7 % a prostředky na platby –15,8 %.

Zpravodaj by chtěl upozornit na tyto skutečnosti:

- V rámci okruhu 3 B došlo ke snížení prostředků ve všech oblastech politiky vyjma oblasti „Informační společnost“, kde jsou prostředky na závazky navýšeny o 3,8 % a prostředky na platby o 8,4 %. Pozn.: největší část této oblasti politiky je financována v rámci okruhu 1 A víceletého finančního rámce, na který jsou v PNR prostředky rovněž navýšeny.

- Došlo k významnému omezení plateboblastech politiky Životní prostředí, Komunikace a Zdraví a ochrana spotřebitelů (a to o: –18,6 %, –11 %, resp. –10,9 % oproti částkám z roku 2009).

- Od roku 2010 bude na provozní náklady Platformy evropských nevládních organizacísociální oblasti přispívánorozpočtové položky 15 06 66 (program Evropa pro občany), a nikoli z položky 04 04 09, jako tomu bylo v rozpočtech na roky 2008 a 2009. Komise uvádí, že tato změna je v souladu s konkrétními cíli programu „Evropa pro občany“ a že přispívá k rozvoji občanské společnosti na úrovni EU, včetně poskytování strukturální podpory určeným organizacím.

V roce 2008 a 2009 byla v rámci rozpočtové položky 04 04 09, jejíž prostředky byly řádně čerpány, na Evropskou sociální platformu vyčleněna částka 0,68 mil. EUR, přičemž v PNR na rok 2010 jsou v rozpočtové položce 15 06 66 prostředky na závazky jen mírně navýšeny (o 0,1 %) a prostředky na platby sníženy o 16 %.

Okruh 4

Obecné aspekty

- Prostředky na závazky jsou navrhovány ve výši 7,92 mld. EUR oproti 8,10 mld. v roce 2009; to představuje pokles o 2,3 %. Na platby je v rozpočtu určena částka 7,66 mld. EUR, což znamená snížení o 0,66 mld. (–7,9 %).

Na tuto zvláštní situaci je třeba pohlížet se zřetelem na financování nástroje pro zajišťování potravin – ten byl schválen v prosinci roku 2008, avšak prostředky na jeho financování budou čerpány především z rozpočtu na rok 2009 (57 % závazků bude přiděleno v tomto roce). Zde je třeba připomenout, že rozpočtový orgán rozhodl o poskytnutí finančního krytí ve výši 1 mld. EUR na financování tohoto nástroje.

Proto lze pro účely porovnání rozpočtu na rok 2009 (včetně opravných rozpočtů) a PNR na rok 2010 konstatovat, že při vyloučení financování nástroje pro zajišťování potravin jsou v PNR na rok 2010 prostředky na závazky navýšeny o 1,8 %. Platby by však oproti rozpočtu na rok 2009 stejně poklesly o 7,1 %, a to z důvodu uzavření několika rozpočtových položek na dokončení činnosti.

- Vzhledem k tomu, že strop stanovený ve VFR činí na rok 2010 7,89 mld. EUR, má PNR na rok 2010 rozpětí ve výši 220,8 mil. EUR (při vyloučení rezervy na pomoc při mimořádných událostech ve výši 248,9 mil. EUR v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května). Zpravodaj by chtěl upozornit na to, že toto relativně úzké rozpětí (cca 2,9 % okruhu) bude pod značným tlakem, neboť Komise oznámila, že v průběhu rozpočtového procesu budou zvýšeny navrhované prostředky pro Palestinu (návrh na změnu by měl být předložen v září 2009) a že z tohoto rozpětí by měly být čerpány prostředky na řešení otázky Gruzie, Kosova, Kuby, procesu opětovného sjednocení Kypru a změny klimatu. Zde je také třeba připomenout, že z tohoto rozpětí budou financovány i pilotní projekty a přípravná činnost v rámci okruhu 4.

Politikynástroje

- Rozpočet na SZBP (kapitola 19 03) je v PNR na rok 2010 výrazně navýšen (+39 mil. EUR na celkovou částku 281,5 mil. EUR, což představuje 15,9% nárůst prostředků na závazky), aby mohla být financována pozorovatelská mise EU v Gruzii (19 03 01), která by měla být v roce 2010 prodloužena.

- Na evropskou politiku sousedstvíspolupráci s Ruskem je navrhována částka 1,55 mld. EUR, což představuje pokles o 67 mil. EUR (–4,2 %). Zpravodaj by chtěl nicméně zdůraznit, že:

           - Prostředky na závazky v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) pro východní země jsou výrazně navýšeny (o 55 mil. EUR, tj. +13,5 %), a to zejména vzhledem k politickým prioritám EU, kterými jsou Gruzie a východní partnerství;

           - U ENPI pro Palestinu je jako každoročně navrhováno nerealistické finanční krytí ve výši 175 mil. EUR (oproti 300 mil. EUR v rozpočtu na rok 2009); ačkoli Komise zmínila, že bude v průběhu rozpočtového procesu na rok 2010 pravděpodobně požadovat úpravu těchto prostředků na realističtější úroveň; zpravodaj upozorňuje na to, že takový dvoufázový přístup nenapomáhá komplexnímu a celkovému posouzení skutečných potřeb v rámci okruhu 4, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jej Komise uplatňuje každý rok; čisté snížení prostředků určených pro Palestinu vede k již zmíněnému celkovému poklesu výše finančního krytí ENPI;

           - Finanční prostředky na ENPI pro jižní země jsou mírně navýšeny (+3 mil. EUR).

- V rozpočtu na rok 2009 Evropský parlament vytvořil novou rozpočtovou položku na pomoc na obnovu a rekonstrukci Gruzie (položka 19 08 01 07), aby jednoznačně vyjádřil rozpočtovou a finanční podporu této zemi ze strany EU v reakci na konflikt, k němuž v této oblasti došlo v srpnu roku 2008; zpravodaj s hlubokým znepokojením konstatuje, že Komise se zdráhá poskytnout na tuto zvláštní položku (p.m.) prostředky navzdory jednoznačnému politickému podnětu ze strany Parlamentu.

- V návaznosti na dohodu dosaženou v dohodovacím řízení v listopadu roku 2008 byl nástroj pro stabilitu přerozdělen a částka 240 mil. EUR vyčleněna na financování nástroje pro zajišťování potravin; s cílem zmírnit dopady tohoto přerozdělení a zachovat nárůst prostředků pro nástroj pro stabilitu navrhuje Komise, aby byla částka ve výši 100 mil. EUR předfinancována odložením čerpání jiných finančních prostředků (nástroj pro rozvojovou spolupráci, nástroj předvstupní pomoci a evropský nástroj sousedství a partnerství); tyto příspěvky budou z nástroje pro stabilitu zpětně kompenzovány v letech 2011–2013.

- Na nástroj pro předvstupní pomoc je v PNR vyčleněno celkové finanční krytí ve výši 1,593 mld. EUR, což znamená zvýšení prostředků na závazky o 4,9 % (zatímco platby se snižují o více než 22 %), přičemž polovina z nich je vyčleněna na pomoc na období přechodu a budování institucí.

- Jsou vytvořeny tři nové rozpočtové položky (19 09 03, 19 10 04 a 21 06 06), které odrážejí návrh zahrnutý do rámce přezkumu finančních nástrojů pro vnější činnost v polovině období, jenž představila Komise dne 21. dubna 2009: nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (ICI) bude upraven tak, aby umožňoval financování jiných činností, než je rozvojová pomoc, v zemích, které využívají nástroj pro rozvojovou pomoc (DCI). Na tuto činnost je na období 2010–2013 navrženo finanční krytí ve výši 176 mil. EUR (zčásti se jedná o přerozdělené prostředky z DCI) a v PNR na rok 2010 je na prostředky na závazky vyčleněna částka 34,5 mil. EUR nad rámec již naplánovaných prostředků ve výši 23,9 mil. EUR.

- U nástroje pro rozvojovou pomoc navrhla Komise mírné navýšení (+1,7 % na celkovou částku 2,414 mld. EUR); v PNR byly z několika priorit v rámci DCI určeny dvě, u nichž mohou být v průběhu rozpočtového procesu doladěny prostředky na závazky: pomoc EU Afghánistánu a Pákistánu a podpůrná opatření v zemích nejvýznamnějších vývozců banánů z regionu AKT. Zpravodaj vřele vítá záměr Komise opětovně vyhodnotit potřebu pomoci Afghánistánu.

- Jak bylo dojednáno v listopadu roku 2008 v dohodovacím řízení, byla převážná část prostředků na nástroj pro zajišťování potravin přidělena na rok 2009 (262 mil. EUR na rok 2008, 568 mil. EUR na rok 2009 a 170 mil. EUR na rok 2010). Na položku 21 02 03 je vyčleněna částka 162,7 mil. EUR (provozní výdaje) a na položku 21 01 04 05 částka 7,3 mil. EUR (správní výdaje).

- Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je v závazcích snížen o 1,2 % (na 155,5 mil. EUR), avšak u prostředků na platby došlo k navýšení (+6,7 % na celkovou částku 157,8 mil. EUR).

- Komise navrhuje významné navýšení prostředků na makrofinanční pomoc (o 8,1 %, z 99 mil. EUR na 107 mil. EUR), a to částečně s cílem financovat případnou činnost EU v oblasti zmírňování dopadů finanční a hospodářské krize ve způsobilých třetích zemích, a navýšení prostředků na závazky v oblasti humanitární pomoci o 3 % (ze 777 mil. EUR na 800,5 mil. EUR) na poskytování první pomoci zemím zasaženým následky přírodních katastrof.

Okruh 5

Posouzení toho, jaká výše prostředků bude zapotřebí v roce 2010, vychází z „předběžného odhadu“ předloženého každou z institucí.

Závazky a platby v oblasti správních výdajů se zvyšují o 2,1 %, když závazky činí 7 857,8 mil. EUR a platby 7 858,3 mil. EUR, což představuje rozpětí ve výši 230,197 mil. EUR. Komise zdůrazňuje, že její podíl správního rozpočtu se zvyšuje pouze o 0,9 %.

Komise uvádí, že rozpětí ve výši 230,197 mil. EUR by mělo krýt deklarované potřeby pro rok 2010 v dostatečné míře. Nemůže však například předvídat, jaký bude konečný rozpočet Parlamentu či ostatních institucí. Při výpočtech rozpětí vždy existuje určitá míra nejistoty.

V okruhu 5 je dostatečné rozpětí obvykle považováno za důležité, aby bylo možno pokrýt výkyvy každoroční úpravy mezdpenzí (inflace), která může být vyšší než stanovený 2% deflátor použitý při výpočtu stropu pro okruh 5.

Lidské zdroje

Při „prověřování“ lidských zdrojů začátkem roku 2007 se Komise zavázala uspokojit všechny personální potřeby do roku 2013 při zachování zdrojů, poté co budou v návaznosti na poslední rozšíření obsazeny všechny posty pro pracovníky z Bulharska a Rumunska.

Vzhledem k tomu, že poslední nová místa související s posledním rozšířením o Bulharsko a Rumunsko byla schválena v rozpočtu na rok 2009, je PNR na rok 2010 s tímto závazkem v souladu: neobsahuje žádné požadavky na nová pracovní místa.

Avšak vzhledem k tomu, že posledních 250 nových pracovních míst pro Komisi v roce 2009 je rozpočtováno na celý rok, dojde oproti letošku přesto k nárůstu výše mezd.

Komise uvádí, že dojde k bezprecedentnímu úsilíinterní přemisťování pracovníků, zejména s cílem posílit odbory, jež zajišťují řízení finanční a hospodářské krize a návaznou činnost a provádění Plánu evropské hospodářské obnovy (EERP). EP by se tímto tématem mohl zabývat podrobnějipozdější fázi procesu.

Závěrem by chtěl zpravodaj požádat o bližší informace, pokud jde o neustále rostoucí náklady na:

- zajištění bezpečnosti delegací,

- energie a údržbu budov,

- práce na druhém zařízení péče o děti v Bruselu,

- služby IT,

- EPSO o 14 %, z 27 mil. EUR na 31 mil. EUR.

PRACOVNÍ DOKUMENT Č. 5ROZPOČTOVÉM PROCESU PRO ROK 2010 – PRVNÍ ZPRÁVA KOMISEPROVÁDĚNÍ PILOTNÍCH PROJEKTŮPŘÍPRAVNÝCH AKCÍROCE 2009

1. Obecné připomínky

1.      Pilotní projekty a přípravné akce (PP/PA) jsou tradičně parlamentními iniciativami. Evropský parlament se poprvé pokusil využít pilotní projekty a přípravné akce v roce 1975.[22] V současné době poskytují Parlamentu možnost připravit půdu pro nové politiky a činnosti, které obohacují akce Unie a které mohou vést k přijetí právních aktů zavádějících nové činnosti a programy EU.

2.      Zpravodajové pro rozpočet na rok 2009 a 2010 zdůrazňují, že Parlament má výsadní právo přijímat v rámci IID jakékoli PP/PA, o nichž soudí, že mají zvláštní přínos pro evropské občany, a Komise má, bez ohledu na své případné výhrady, povinnost učinit v rámci svých pravomocí vše pro úspěšnou realizaci projektů či akcí, které rozpočtový orgán schválil. V zájmu všech zúčastněných je, aby si vytvořili jasnou představu o tom, jak by PP/PA měly vypadat, a aby mezi orgány proběhla rozsáhlá diskuse o možných překážkách jejich realizace a o tom, jak by mohly být tyto překážky překonány.

PP/PA ve finančním nařízení (FN)

3.     Jako právní základ PP/PA slouží čl. 49 odst. 6 finančního nařízení[23] a článek 32 prováděcích pravidel[24]. Popisují výjimky z pravidla (čl. 49 odst. 1 FN), že do rozpočtu EU mohou být prostředky zapsány pouze po přijetí základního právního aktu. V případě PP/PA je nejprve přijato rozpočtové rozhodnutí, které teprve ve druhé fázi může vést k přijetí příslušného legislativního rozhodnutí (čl. 49 odst. 6 FN).

4.     Pilotní opatření (nebo pilotní „projekty“) jsou podle finančního nařízení opatření „experimentální povahy určenáhodnocení proveditelnostiužitečnosti určité akce. Příslušné prostředky na závazky mohou býtrozpočtu zapsány nejdéle po dobu dvou po sobě následujících rozpočtových roků“.

5.     Přípravné akce jsou definovány jako akce „určenépřípravě návrhů pro přijetí budoucích akcí. Přípravné akce musí sledovat vnitřně provázaný přístupmohou mít různé formy. Příslušné prostředky na závazky mohou býtrozpočtu zapsány nejdéle po dobu tří po sobě následujících rozpočtových roků. Legislativní proces musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku“.

PP/PAinterinstitucionální dohodě

6.     Druhým důležitým textem v souvislosti s PP/PA je vedle finančního nařízení interinstitucionální dohoda (IID) ze dne 17. května 2006, která dále upřesňuje obecný rámec.

7.     V bodě D přílohy II interinstitucionální dohody je uvedeno: „Aby Komise mohla včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny červnasvých záměrechtomto ohledu tak, abyprvnímu projednání mohlo dojít už na dohodovacím jednání při prvním čteníRadě.

8.     IID také stanovuje pro PP/PA jednoznačné rozpočtové stropy: „Orgány navíc souhlasíomezením celkové částky rozpočtových položek vyhrazených na pilotní režimy na 40 milionů EURkaždém rozpočtovém roce. Souhlasí takéomezením celkové částky vyhrazené pro rozpočtové položky určené na nové přípravné akce na 50 milionů EURkaždém rozpočtovém rocena 100 milionů EUR celkempřípadě položek, které jsousoučasné době předmětem závazků na přípravné akce.

9.      Zpravodaj pro rok 2010 si je plně vědom této povinnosti a vyjadřuje politování nad tím, že nebylo možné dodržet toto ustanovení IID v důsledku voleb do nového Parlamentu dne 7. června. Seznam PP/PA by měl být zveřejněn co nejdříve po ustavující schůzi v září 2009.

2. Stávající PP/PA (v rozpočtu na rok 2009)

10.    V PNR na rok 2010, stejně jako v PNR na rok 2009, nejsou ve většině pilotních projektůpřípravných akcí prostředky na závazky. Proto má většina pilotních projektů a přípravných akcí probíhajících v současné době přiděleny prostředky pouze na platby.

11.    Evropská komise ve svém PNR na rok 2010 přidělila prostředky na závazky pouze třem přípravným akcím:

02 02 11 – Přípravná akce pro operační služby GMES (5 milionů EUR)

11 09 01 – Přípravná akce – Námořní politika (4,1 milionu EUR)

15 05 11 – Přípravná akce v oblasti sportu (1,5 milionu EUR)

12.    V PNR na rok 2010 Evropská komise nepřidělila prostředky na závazky žádnému pilotnímu projektu.

Navíc na čtyři pilotní projektypřípravné akce, které probíhají v současné době, nebyly přiděleny ani prostředky na platby:

13 03 22 Pilotní projekt – Erasmus pro zvolené místní a regionální představitele

07 03 16 Pilotní projekt – Příprava preventivních opatření k zastavení desertifikace v Evropě

17 02 03 Přípravná akce – Monitorovací opatření v oblasti spotřebitelské politiky

19 06 07 Pilotní projekt – Podpora kontrolních a ochranných opatření pro plavidla Společenství plavící se oblastmi, v nichž hrozí útok pirátů.

13.    S podrobnými informacemi o částkách se lze seznámit v přiložené tabulce. Celková částka, která je v současné době navržena pro „stávající“ pilotní projekty, činí 0 EUR v prostředcích na závazky a 28,23 milionu EUR v prostředcích na platby, pro „právě probíhající“ přípravné akce činí 12,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a 62,444 milionu EUR v prostředcích na platby. Jelikož PP/PA jsou výhradní pravomocí EP, Komise nenavrhuje žádné nové pilotní projekty.

3. Závěry

14.    Připomeňme na závěr, že rámec, do něhož se PP/PA musí vejít, je v konečném důsledku tvořen celkovými stropy víceletého finančního rámce na období 2007–2013. Může se stát, že Parlament nebude v některé fázi moci schválit PP/PA v maximální výši, kterou umožňuje příloha II, bod D IID (40 mil. EUR ročně v případě PP, 100 mil. EUR ročně v případě PA), protože v daném okruhu VFR prostě nebude dostatečné rozpětí.

15.    Veškeré činnosti EU, které byly nově zařazeny do rozpočtu, sníží dostupné rozpětíjednotlivých okruzích VFR. Zpravodaj pro rozpočet na rok 2010 bude tudíž muset posoudit, zda bude pod výdajovým stropem v jednotlivých okruzích zbývat dostatečné rozpětí na to, aby vůbec mohly být v dostatečném objemu financovány priority Parlamentu.

16.    Zpravodajové pro rozpočet na rok 2009 a 2010 by chtěli upozornit na skutečnost, že disponibilita prostředků na nové PP a PA má přímou návaznost na přání EP nadále financovat stávající PP a PA. Je tedy nesmírně důležité si již v rané fázi příprav rozpočtového procesu pro rok 2010 ujasnit, které projekty či akce si případně nezaslouží, aby v roce 2010 pokračovaly.

17.    Úspěch Parlamentu, pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce, nelze měřit počtem PP/PA, které byly nakonec přijaty na plenárním zasedání. Zpravodajové spíše doporučují zaměřit se na kvalitu, proveditelnost a přínos navržených PP/PA, které by se mohly zvýšit, pokud by zdroje, jež jsou k dispozici na každý z projektů či akcí, nedosáhly kritického objemu.

18.    Zpravodajové věří, že se Rozpočtovému výboru v úzké spolupráci s ostatními výbory EP podaří sestavit co nejrychleji seznam pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočtový proces pro rok 2010.

                                                                                               Stav

  Rozpočtová položka a její název                                              2008   2009   2010                                  Rozpočet 2009 Předběžný návrh rozpočtu na rok 2010

                                                                                                         PILOTNÍ PROJEKTY

 1a: Konkurenceschopnost pro hospodářský růst