Postup : 2009/2133(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0041/2009

Předložené texty :

A7-0041/2009

Rozpravy :

PV 21/10/2009 - 8
CRE 21/10/2009 - 8

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.8
CRE 22/10/2009 - 8.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0057

ZPRÁVA     
PDF 189kWORD 151k
20. 10. 2009
PE 428.226v03-00 A7-0041/2009

o institucionálních aspektech zřízení evropského útvaru pro vnější činnost

(2009/2133(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Elmar Brok

Navrhovatelka (*) : Annemie Neyts-Uyttebroeck, Výbor pro zahraniční věci

(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o institucionálních aspektech zřízení evropského útvaru pro vnější činnost

(2009/2133(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 24, 26, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii ve znění, které vychází z Lisabonské smlouvy,

–    s ohledem na prohlášení č. 15 o článku 27 Smlouvy o Evropské unii připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o Lisabonské smlouvě, a zejména na odst. 5, písm. e) tohoto usnesení(1),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2000 o společné diplomacii Společenství(2),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2001 ke sdělení Komise o vývoji útvaru pro zahraniční činnost(3),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 k institucionálním aspektům evropského útvaru pro vnější činnost(4),

–    s ohledem na seminář, který uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti dne 10. září 2008,

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A7-0041/2009),

A.  vzhledem k tomu, že forma budoucího evropského útvaru pro vnější činnost (EEAS) má zásadní význam, mají-li být vnější vztahy Unie soudržnější a účinnější a má-li být zvýšen jejich profil,

B.   vzhledem k tomu, že EEAS je výsledkem tří inovací zavedených Lisabonskou smlouvou: zvolení stálého předsedy Evropské rady, který je odpovědný za vnější zastupování Unie na úrovni hlav států či předsedů vlád; jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskou radou se souhlasem předsedy Komise, přičemž tento vysoký představitel bude zároveň místopředsedou Komise odpovědným za vnější vztahy („MK/VP“); a dále, výslovného udělení právní subjektivity Unii s cílem umožnit jí naprostou svobodu jednání na mezinárodní úrovni,

C.  vzhledem k tomu, že EEAS představuje logické rozšíření acquis communautaire v oblasti vnějších vztahů Unie, neboť z něho bude vyplývat užší koordinace administrativních jednotek, pokud se jedná o společný přístup ke společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP), a vnějších vztahů Společenství prováděných v souladu s modelem Společenství; vzhledem k tomu, že EEAS doplní diplomatická zastoupení členských států, aniž by je zpochybňoval,

D. připomíná, že význam Evropské unie jako globálního aktéra v posledních desetiletích vzrostl a že je třeba nového přístupu, má-li EU jednat kolektivně a řešit celosvětové problémy soudržným, důsledným a účinným způsobem,

E.  zdůrazňuje skutečnost, že Evropský parlament důsledně vyzýval k vytvoření společné evropské diplomatické služby, která by odpovídala mezinárodní úloze Unie a která Unii zviditelní a zvýší její schopnost účinně vystupovat na mezinárodní scéně; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou představuje zřízení útvaru EEAS, a vytvořily soudržnější, důslednější a účinnější zahraniční politiku,

F.  vzhledem k tomu, že zřízení EEAS musí přispět k tomu, aby nedocházelo ke zdvojení činnosti, neúčinnosti a plýtvání zdroji, pokud jde o vnější činnost Unie,

G.  vzhledem k tomu, že by útvar EEAS měl sloužit k tomu, aby se zviditelnila úloha EU jako hlavního partnera rozvojových států, a měl by stavět na pevných vztazích, které byly navázány mezi EU a rozvojovými zeměmi,

H.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva vyčleňuje rozvojovou spolupráci jako samostatnou politickou oblast se specifickými cíli, jež má rovnocenné postavení s ostatními vnějšími politikami,

I.    vzhledem k tomu, že v prohlášení č. 15 o článku 27 Smlouvy o Evropské unii vlády členských států stanovily, že MK/VP, Komise a členské státy by měli začít s přípravnými pracemi na EEAS okamžitě po podepsání Lisabonské smlouvy,

J.    vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude MK/VP odpovědný za soudržnost vnější činnosti Unie; vzhledem k tomu, že aby tomuto úkolu dostál, přebere MK/VP ve své funkci místopředsedy Komise odpovědnost v oblasti vnějších vztahů Komise a současně bude provádět SZBP podle pokynů Rady, což povede k tomu, že bude vykonávat dvě funkce (tzv. „double hatting“); vzhledem k tomu, že MK/VP bude využívat služeb EEAS; vzhledem k tomu, že zaměstnanci útvaru EEAS budou úředníci sekretariátu Rady a Komise a osoby přidělené z vnitrostátních diplomatických služeb,

K.  vzhledem k tomu, že na základě pravomocí vyplývajících se Smluv a práva orgánů Společenství spravovat své vlastní záležitosti, což potvrzuje i judikatura Soudního dvora, současně s rozšířením vnější činnosti Společenství zřídila Komise mnoho delegací ve třetích zemích a mezinárodních organizacích; vzhledem k tomu, že Rada má v New Yorku a Ženevě styčné kanceláře, jež jsou odpovědné za vztahy s Organizací spojených národů; vzhledem k tomu, že za přispění delegací Komise a styčných kanceláří Rady nebo jejich přeměnou na společné zastoupení Rady a Komise vznikne síť s přibližně 5 000 zaměstnanci, která bude jedním ze základů pro vytvoření EEAS,

L.   vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se organizace a provoz EEAS bude zakládat na rozhodnutí Rady jednající v návaznosti na návrh MK/VP po konzultaci s Parlamentem a po obdržení souhlasu Komise,

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na formu EEAS je třeba vyřešit několik otázek zásadního významu, a to v přiměřené době, což umožní, aby útvar zahájil svou činnost co nejdříve po jmenování MK/VP,

N.  vzhledem ke skutečnosti, že zřízení EEAS bude s Parlamentem konzultováno, a vzhledem k dopadům na rozpočet, je včasný a věcný dialog s Parlamentem nezbytným předpokladem pro efektivní zahájení činnosti EEAS a pro zajištění nezbytných finančních prostředků pro tento útvar,

1.   konstatuje, že v návaznosti na intenzivní diskuse o formě EEAS Konvent navrhl model, který svěřuje důležité role Parlamentu a Komisi; upozorňuje na to, že zvláštní postup, kterým se nakonec mezivládní konference rozhodla přijmout Lisabonskou smlouvu – přičemž Rada jedná jednomyslně na návrh MK/VP, po konzultaci s Evropským parlamentem a poté, co obdrží souhlas Komise – udržuje interinstitucionální rovnováhu v Unii a vyžaduje řešení založené na konsenzu;

2.   opětovně Komisi připomíná, že nelze rozhodnout o zřízení EEAS bez souhlasu Komise; vyzývá Komisi, aby při své přípravné práci na EEAS kladla ve své úloze orgánu EU dostatečný důraz na cíl, jímž je zachování a další rozvinutí modelu Společenství ve vnějších vztazích Unie; navíc opětovně žádá, aby součástí zřízení EEAS byla i dohoda o rozpočtových aspektech;

3.   vyzývá Komisi, Radu, členské státy a příštího MK/VP, aby se jednoznačně zavázali k tomu, že za účasti Parlamentu vypracují komplexní, ambiciózní plán na zřízení EEAS, který bude založen na konsenzu;

4. doporučuje, aby přístup týkající se EEAS, který bude vytvořen v souladu s články 18, 27 a 40 Smlouvy o Evropské unii ve znění vycházejícím z Lisabonské smlouvy, vznikal na základě zkušeností; domnívá se, že subjekt, jakým je EEAS, nelze předem zcela vymezit či předem určit, ale musí vznikat postupným procesem založeným na vzájemné důvěře a narůstajícím množství odborných znalostí a sdílených zkušeností;

5. připomíná, že EEAS musí zaručit bezpodmínečné uplatňování Listiny základních práv v souvislosti se všemi aspekty vnější činnosti Unie v souladu s duchem a účelem Lisabonské smlouvy; podtrhává odpovědnost, jež EEAS nese za zaručení souladu mezi svou vnější činností a svými ostatními politikami v souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve znění, jež vychází z Lisabonské smlouvy;

6.   potvrzuje následující zásady a naléhavě vyzývá Komisi, aby při předkládání budoucích návrhů trvala na dodržování těchto zásad, v souladu s myšlenkami a cílem ustanovení Lisabonské smlouvy a v duchu jednání Konventu:

a)   jmenování do EEAS by měla probíhat na základě zásluh, odborných znalostí a odborné způsobilosti, ve vhodném a vyváženém počtu z řad Komise, Rady a vnitrostátních diplomatických služeb prostřednictvím otevřeného a transparentního postupu, při zajištění toho, aby MK/VP mohl ve stejné míře čerpat ze znalostí a zkušeností těchto tří zdrojů; dále se institucionální uspořádání EEAS musí vyznačovat genderovou strukturou, která plně odráží závazky Unie týkající se zohlednění rovnosti žen a mužů;

b)   EEAS by měl mít formu, která zlepší soulad vnějších činností Unie a její zastoupení v zahraničních vztazích, a pro tento účel je pod EEAS třeba převést zejména oddělení, jež se zabývají vnějšími vztahy v užším smyslu, a úředníky delegací ve třetích zemích, kteří vykonávají vedoucí funkce; v průběhu dalšího vývoje je dále možno zvážit, jaké další funkce by měly být EEAS svěřeny;

c)    není však třeba, aby generálním ředitelstvím Komise byly odňaty všechny kompetence v oblasti vnějších vztahů; zejména v oblastech, v nichž má Komise výkonné pravomoci, by měla zůstat zachována integrita současných politik Společenství s vnějším rozměrem; Komise by měla ve snaze o zamezení zdvojení činnosti předložit konkrétní model pro příslušná oddělení, jako je GŘ pro obchod, rozvoj a rozšíření, GŘ pro rozvoj a vztahy s africkými, karibskými a tichomořskými státy, úřad pro spolupráci EuropeAid, Úřad Evropského společenství pro humanitární pomoc, oddělení pro lidská práva a demokracii, oddělení pro pomoc při volbách a externě orientované služby GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti;

d)   jednotky pro vojenské a civilní řešení krizí musí působit v rámci úřadu vysokého představitele, přičemž velitelská a organizační struktura vojenského personálu se zřejmě bude muset lišit od struktury pro civilní personál; sdílení analýz zpravodajských informací mezi jednotlivými aktéry v rámci EEAS má zásadní význam, neboť vysokému představiteli napomáhá při plnění jeho mandátu, tj. provádění soudržné, důsledné a účinné vnější politiky Unie;

e)   delegace Komise ve třetích zemích, kontaktní kanceláře Rady a případně kanceláře zvláštních zástupců EU by se měly sloučit a vytvořit „velvyslanectví Unie“ řízená zaměstnanci EEAS, kteří by se zodpovídali MK/VP, což by ovšem nebránilo generálním ředitelstvím Komise, aby vysílala odborné poradce pro činnost v uvedeném rámci;

f)    EEAS musí zajistit, aby Evropský parlament disponoval kontaktními osobami v delegacích EU, které zaručí spolupráci s Evropským parlamentem (např. v zájmu upevňování parlamentních kontaktů ve třetích zemích);

7.  je toho názoru, že jako útvar, která je z organizačního a rozpočtového hlediska sui generis, musí být EEAS začleněn do administrativní struktury Komise, což zajistí plnou transparentnost; domnívá se, že rozhodnutí o zřízení EEAS by mělo právně závazným způsobem prostřednictvím řídících pravomocí MK/VP zajistit, aby byl tento útvar – v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy – podřízen rozhodování Rady v tradičních oblastech vnější politiky (SZBP a SBOP) a aby podléhal rozhodnutím sboru komisařů v oblasti společných vnějších vztahů; domnívá se, že EEAS by měl být vytvořen následujícím způsobem:

a)   všichni zaměstnanci EEAS by měli mít stejný trvalý či dočasný status a stejná práva a povinnosti, nezávisle na svém původu, což např. znamená, že by neměl být rozdíl mezi dočasnými a stálými úředníky, pokud se jedná o jejich povinnosti nebo jejich postavení v rámci útvaru; na základě jejich odlišného původu by status dočasného zaměstnance měl podléhat Služebnímu řádu zaměstnanců Evropských společenství s tím, že budou vysláni svými původními úřady pracovat do EEAS v zájmu příslušné služby;

b)   pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování do EEAS by měly být přiznány MK/VP, přičemž by se mělo zajistit, aby služební pokyny byly vydávány v souladu s povinnostmi, které se odvozují ze Smlouvy, a aby MK/VP rozhodoval o jmenování zaměstnanců, povýšení i ukončení služby;

c)   v souvislosti s pokyny, které vyplývají z povinností stanovených ve Smlouvách, by zaměstnanci EEAS měli disponovat jistou objektivní nezávislostí tak, aby útvar mohl vykonávat své povinnosti co nejlépe; tato nezávislost by mohla být zajištěna jmenováním na dobu určitou, jako je pět let, s možností prodloužení, které by bylo možno omezit pouze v případě, že dotčený zaměstnanec poruší své úřední povinnosti;

d)   analogickým způsobem k precedentům(5) by odpovědnost za vykonávání povinností orgánu oprávněného ke jmenování s ohledem na řízení v oblasti zaměstnávání úředníků EEAS a provádění rozhodnutí MK/VP, pokud jde o jmenování, povýšení i prodloužení či ukončení služby, měla být přiznána příslušnému generálnímu ředitelství Komise;

e) vyslání pracovníků diplomatickými službami jednotlivých států k EEAS by mělo být považováno za nedílnou součást jejich kariéry v rámci uvedených služeb;

f)    rozhodnutí o zřízení EEAS by mělo zakládat organizační strukturu tohoto útvaru, přičemž daný organigram by měl být přijat jako součást rozpočtu Komise (administrativní výdaje) v rámci každoročního rozpočtového procesu, což umožní vytvoření útvaru strukturovaným způsobem v souladu s prokázanými potřebami;

g)   zřízení EEAS vyžaduje úpravu interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(6), jak stanoví její bod 4 a část G; zásada oddělení provozních a administrativních výdajů (čl. 40 odst. 2 finančního nařízení(7)) by měla být přísně dodržována; připomíná, že je třeba se s Parlamentem dohodnout o boudoucích návrzích Komise, kterými se bude měnit finanční nařízení a služební řád;

h) připomíná své odhodlání uplatňovat v souvislosti s uvedenými institucionálními inovacemi plně své rozpočtové pravomoci; zdůrazňuje, že všechny aspekty financování EEAS musí zůstat pod kontrolou rozpočtového orgánu v souladu se Smlouvami;

i)    v případě své nepřítomnosti by MK/VP měl jednotlivě rozhodnout o svém zastupování, a to s ohledem na povinnosti, které je v jednotlivých případech třeba splnit;

8.   Považuje za vhodné, aby EAAS:

a)   předsedal generální ředitel, který bude odpovědný MK/VP a jenž bude moci v určitých případech MK/VP zastupovat;

b)   byl rozdělen na jistý počet ředitelství, z nichž každé bude odpovědné za geostrategicky důležitou oblast vnějších vztahů Unie, jiná ředitelství pak za otázky bezpečnosti a obranné politiky, řešení civilních krizí, multilaterální a horizontální záležitosti včetně lidských práv a administrativy;

c)   stanovil formu spolupráce mezi zastoupeními jednotlivých zemí v Bruselu s delegacemi (velvyslanectvími) Unie ve třetích zemích v rámci každého ředitelství;

d) konstatuje, že doplní-li delegace EU ve třetích zemích stávající diplomatická zastoupení členských států, bude možné dosáhnout dlouhodobého zvýšení efektivnosti, protože budoucí delegace EU by v mnoha případech mohla převzít konzulární úseky a zabývat se záležitostmi souvisejícími se schengenskými vízy;

9. domnívá se, že rozhodnutí o organizaci a provozu EEAS by také mělo stanovit, že velvyslanectví Unie ve třetích zemích mají v případě potřeby a úměrně svým zdrojům povinnost poskytnout logistickou a administrativní podporu členům všech institucí Unie; konstatuje, že delegace Evropské unie budou sice nedílnou součástí EEAS, měly by dostávat pokyny od MK/VP, podléhat jeho dohledu a po administrativní stránce být součástí Komise, žádá však příštího MK/VP, aby se zavázal k tomu, že bude Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu informovat o osobách, které jmenuje na vedoucí místa v EEAS, a že bude souhlasit s tím, že na přání výboru budou uspořádána slyšení za účasti nominovaných osob; dále příštího MK/VP žádá, aby se zavázal k tomu, že s Evropským parlamentem znovu projedná stávající interinstitucionální dohodu, zejména pokud jde o přístup k citlivým informacím a další otázky důležité pro hladký průběh interinstitucionální spolupráce;

10. konstatuje, že delegace Evropské unie budou sice nedílnou součástí EEAS a měly by dostávat pokyny od MK/VP, podléhat jeho dohledu a po administrativní stránce být součástí Komise, žádá však příštího MK/VP, aby se zavázal k tomu, že bude Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro rozvoj Evropského parlamentu informovat o osobách, které jmenuje na vedoucí místa v EEAS, a že bude souhlasit s tím, že na přání výboru budou uspořádána slyšení za účasti nominovaných osob; dále příštího MK/VP žádá, aby se zavázal k tomu, že s Evropským parlamentem znovu projedná stávající interinstitucionální dohodu, zejména pokud jde o přístup k citlivým informacím a další otázky důležité pro hladký průběh interinstitucionální spolupráce;

11. navrhuje, aby byla provedena šetření s cílem určit, do jaké míry by zaměstnanci velvyslanectví Unie vyslaní vnitrostátními konzulárními službami mohli, kromě plnění svých politických a ekonomických úkolů, v případě potřeby postupně přebrat odpovědnost za konzulární úkoly související se státními příslušníky nečlenských zemí a za úkoly související s diplomatickou a konzulární ochranou občanů Unie ve třetích zemích, jak již upravuje článek 20 Smlouvy o ES; dále navrhuje, aby byla věnována pozornost možnostem spolupráce mezi úředníky Parlamentu a EEAS;

12. je toho názoru, že je nutné učinit další kroky, pokud se jedná o poskytnutí školení v oblasti vnějších vztahů úředníkům Unie; navrhuje zřídit evropskou vysokou školu diplomacie, která by v úzké spolupráci s příslušnými subjekty ve členských státech poskytla úředníkům Unie a úředníkům členských států, kteří mají za úkol pracovat v oblasti vnějších vztahů, vzdělání založené na jednotně harmonizovaných studijních plánech včetně vhodné přípravy, pokud jde o konzulární a vyslanecké postupy, diplomacii a mezinárodní vztahy, spolu se znalostí historie a činností Evropské unie;

13. vyzývá MK/VP, aby připravil návrh rozhodnutí o organizaci a způsobu práce EEAS při zohlednění pokynů formulovaných v tomto usnesení; vyhrazuje si právo přijmout podrobné stanoviskao k tomuto návrhu v souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve znění, které vychází z Lisabonské smlouvy, a prověřit finanční aspekty v průběhu rozpočtového postupu; doporučuje však, aby bylo dosaženo politické dohody s Parlamentem ve všech otázkách již v počátečním stadiu, a předešlo se tak tomu, aby se ztrácel drahocenný čas v případě politických sporů ohledně toho, jakou formu má EEAS po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost mít;

14. vyzývá Komisi, aby udělila souhlas s návrhem MK/VP jen tehdy, pokud bude ve vysoké míře odpovídat pokynům stanoveným v tomto usnesení, nebo bude-li dosaženo jiného kompromisního řešení prostřednictvím konsensu v rámci interinstitucionálních kontaktů se zapojením Parlamentu;

15. je odhodlán požádat kandidáta na místopředsedu příští Komise, aby při setkání s příslušným výborem u příležitosti slyšení v rámci postupu jmenování příští Komise zaujal stanovisko k otázkám vzneseným v tomto usnesení;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

      Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 25.

(2)

      Úř. věst. C 135, 7.5.2001, s. 69.

(3)

      Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 390.

(4)

      Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 232.

(5)

      Např. článek 6 rozhodnutí, kterým se zřizuje OLAF (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(6)

Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(7)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (19. 10. 2009)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k institucionálním aspektům zřízení evropského útvaru pro vnější činnost

(2009/2133(INI))

Navrhovatelka (*): Annemie Neyts-Uyttebroeck

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že význam Evropské unie jako globálního aktéra v posledních desetiletích vzrostl a že je třeba nového přístupu, má-li EU jednat kolektivně a řešit celosvětové problémy soudržným, důsledným a účinným způsobem;

2.  vítá výsledek irského referenda, který otvírá cestu k dokončení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy a k zavedení nové institucionální struktury, včetně zřízení funkce stálého předsedy Evropské rady, který bude zajišťovat vnější zastupování EU v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a nové funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude rovněž vystupovat jako místopředseda Evropské komise; konstatuje, že vysoký představitel bude Radou zmocněn k tomu, aby prováděl společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie a předkládal návrhy na vytváření této politiky, a že Rada a vysoký představitel budou dbát na jednotu, soudržnost a účinnost vnější činnosti Unie; připomíná, že při výkonu své funkce se vysoký představitel bude opírat o evropský útvar pro vnější činnost;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že Evropský parlament důsledně vyzýval k vytvoření společné evropské diplomatické služby, která by odpovídala mezinárodní úloze Unie a která Unii zviditelní a zvýší její schopnost účinně vystupovat na mezinárodní scéně; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou představuje zřízení evropského útvaru pro vnější činnost (EEAS), a vytvořily soudržnější, důslednější a účinnější zahraniční politiku;

4.   institucionální struktura EEAS musí mít takové genderové složení, které řádně odráží závazky Unie v oblasti zohledňování rovnosti žen a mužů;

5.   vzhledem ke skutečnosti, že zřízení EEAS bude s Evropským parlamentem konzultováno, a vzhledem k dopadům na rozpočet, považuje včasný a věcný dialog s Parlamentem za nezbytný předpoklad pro efektivní zahájení činnosti evropského útvaru pro vnější činnost a pro zajištění nezbytných finančních prostředků pro tuto službu;

6.  vyzývá vysokého představitele, aby předložil své návrhy co nejdříve; trvá na tom, že je třeba dodržovat následující zásady:

a)   EEAS by neměl být samostatnou službou, ale měl by být zřízen a vybudován v rámci správních a rozpočtových pravomocí Komise a důsledně plnit svůj mandát vyplývající ze Smlouvy, tj. být nápomocen místopředsedovi/vysokému představiteli při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie jménem Rady a při provádění vnější činnosti Komise;

b)   EEAS se musí zabývat společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a společnou bezpečnostní a obrannou politikou, jakož i úkoly a politikami, kterými se v současnosti zabývá generální ředitelství Komise pro vnější vztahy (GŘ Relex); vysoký představitel by měl navíc předložit souhrnný návrh toho, jak budou v novém institucionálním systému organizovány další hlavní politiky související s vnější činností; rozšíření, obchod, rozvoj a humanitární pomoc představují společně značnou část všech vnějších politik EU; existují závažné důvody pro to, aby byla rozvojová politika zahrnuta pod novou službu;

c)   EEAS musí zahrnovat jednotky pro vojenské a civilní řešení krizí v rámci sekretariátu Rady, a to i přesto, že velitelská a organizační struktura vojenského personálu se zřejmě bude muset lišit od struktury pro civilní personál; sdílení analýzy zpravodajských informací mezi jednotlivými aktéry v rámci EEAS má zásadní význam, neboť vysokému představiteli napomáhá při plnění jeho mandátu, tj. provádění soudržné, důsledné a účinné vnější politiky Unie;

d)   vysoký představitel by měl věnovat zvláštní pozornost přijímání pracovníků a personálním otázkám, neboť EEAS bude tvořen pracovníky z Komise, Rady i z členských států; má-li se EEAS stát profesionální diplomatickou službou, bude nutné zajistit mu odpovídající finanční zdroje a pracovníky, kteří budou přijímáni na základě svých zásluh a s ohledem na příslušné výběrové postupy a na rovnoměrné geografické zastoupení;

e)   diplomaté členských států a pracovníci z Komise a Rady by měli mít stejný status a úlohy a měli by být zaměstnáni za stejných podmínek bez ohledu na to, zda jsou vyslanými pracovníky, dočasnými zaměstnanci nebo úředníky EU;

f)    vytvoření „týmového ducha“ prostřednictvím společného vzdělávání a profesního rozvoje je nezbytné pro dosažení hlavního cíle EEAS, kterým je vytvoření rámce integrované diplomacie, jenž v sobě spojí diplomacii na úrovni jednotlivých států i Evropy; pro zavedení společné evropské diplomatické kultury v mezinárodních vztazích EU bude nutné vypracovat společné vzdělávací programy a společný diplomatický sylabus; stávající vzdělávací aktivity a sítě diplomatických vzdělávacích středisek by bylo možné smysluplně posílit. Také by bylo možné je spojit v evropskou diplomatickou akademii založenou mimo jiné na vhodných institucích členských států;

g)   EEAS musí zajistit, aby Evropský parlament disponoval kontaktními osobami v delegacích EU, které zaručí spolupráci s Evropským parlamentem (např. v zájmu udržování parlamentních kontaktů ve třetích zemích);

7.   vzhledem k tomu, že delegace Evropské unie budou nedílnou součástí EEAS a měly by dostávat pokyny od vysokého představitele, podléhat jeho dohledu a po administrativní stránce být součástí Komise, žádá příštího vysokého představitele, aby se zavázal k tomu, že bude příslušné výbory Evropského parlamentu informovat o osobách, které jmenuje na vedoucí místa v EEAS, a že bude souhlasit s tím, že na přání výboru budou uspořádána slyšení za účasti nominovaných osob; dále příštího vysokého představitele žádá, aby se zavázal k tomu, že s Evropským parlamentem znovu projedná stávající interinstitucionální dohodu, zejména pokud jde o přístup k citlivým informacím a další otázky důležité pro hladký průběh interinstitucionální spolupráce;

8.   konstatuje, že když delegace EU ve třetích zemích doplní stávající diplomatické zastoupení členských států, bude možné dosáhnout dlouhodobého zvýšení efektivnosti, protože budoucí delegace EU by postupně a ve vhodných případech mohla převzít konzulární úseky;

9.  vyzývá Komisi, Radu, členské státy a příštího vysokého představitele, aby se zřetelně zavázali k tomu, že při zapojení Evropského parlamentu vypracují komplexní a ambiciózní plán na zřízení EEAS, jenž bude založen na konsensu, neboť pozvolný a postupný přístup by mohl vést k nekonzistentnosti a mrhání prostředky; s ohledem na složitost dotčených otázek a s cílem zaručit spravedlivé zastoupení všech členských států v EEAS by bylo vhodné zvolit postupný přístup. V přiměřeném časovém horizontu by bylo vhodné uplatnit doložku o přezkumu;

10. doporučuje, aby byl zahájen proces racionalizace stávajících zastoupení EU na vícestranných fórech, jako jsou např. kanceláře Rady a Komise při Organizaci spojených národů; navrhuje, aby byla přezkoumána možnost vytvořit delegace EU na vícestranných fórech, kde dosud žádná taková delegace neexistuje a kde by bylo skutečně třeba takové zastoupení EU zavést, jako je tomu např. u NATO či OBSE;

11. připomíná své odhodlání uplatňovat v souvislosti s uvedenými institucionálními inovacemi plně své rozpočtové pravomoci a vyzývá k provedení finančního přezkumu před zahájením nového rozpočtového roku; zdůrazňuje, že všechny aspekty financování evropského útvaru pro vnější činnost musí zůstat pod kontrolou rozpočtového orgánu v souladu se Smlouvami.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.10.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

42

9

6

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Dominique Baudis, Bastiaan Belder, Franziska Katharina Brantner, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Mário David, Michael Gahler, Ana Gomes, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Barry Madlener, Mario Mauro, Jean-Luc Mélenchon, Willy Meyer, Alexander Mirsky, María Paloma Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Ernst Strasser, Charles Tannock, Zoran Thaler, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin, Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Marije Cornelissen, Marielle De Sarnez, Andrew Duff, Diogo Feio, Lorenzo Fontana, Roberto Gualtieri, Liisa Jaakonsaari, Barbara Lochbihler, Vittorio Prodi, György Schöpflin, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Franz Obermayr


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (19. 10. 2009)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o institucionálních aspektech zřízení evropského útvaru pro vnější činnost

(2009/2133(INI))

Navrhovatelka: Eva Joly

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Rozvojová politika EU přináší Unii jednoznačný prospěch, neboť přispívá ke globální geopolitické stabilitě, zmírňuje migrační tlaky a otevírá cestu k novým obchodním trhům. Kromě toho by v souladu s původním záměrem měla také snižovat chudobu a podporovat udržitelný sociální a hospodářský rozvoj rozvojových zemí a jejich občanů.

Je proto samozřejmé, že činnost vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a útvaru pro vnější činnost bude zaměřena na podporu politik Unie v oblastech, jako jsou zahraniční věci, obchod a bezpečnost. Nelze však spoléhat na to, že tento nový útvar bude klást stejný důraz i na dosažení cílů EU v oblasti rozvojové politiky a rozvojových cílů tisíciletí.

Považujeme proto za nezbytné, aby se ve stanovisku Parlamentu explicitně odkazovalo na rozvoj, a to konkrétně na povinnosti EU vyplývající z Lisabonské smlouvy, které spočívají v úsilí o vymýcení chudoby a zajištění soudržnosti politiky v zájmu rozvojových zemí, ale i na význam zachování oblasti rozvojové spolupráce jako samostatné oblasti politiky, jež bude mít rovnocenné postavení s ostatními politikami v oblasti mezinárodních vztahů a vhodnou politickou a správní strukturu.

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Bod odůvodnění D a (nový)

Da.   vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy je nezbytné, aby se politika rozvojové spolupráce EU a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, „navzájem doplňovaly a posilovaly“; vzhledem k tomu, že by díky tomu mělo dojít k lepšímu vyjasnění úloh Komise a členských států, k menšímu překrývání, posílené koordinaci dárcovství a lepší dělbě práce v zájmu větší účinnosti pomoci a efektivnosti vynaložených prostředků,

Bod odůvodnění D b (nový)

Db.   vzhledem k tomu, že by evropský útvar pro vnější činnost (EEAS) měl sloužit k tomu, aby se zviditelnila úloha EU jako hlavního partnera rozvojových států, a měl by stavět na pevných vztazích, které byly navázány mezi EU a rozvojovými zeměmi na základě postavení EU jako největšího poskytovatele oficiální rozvojové pomoci a humanitární pomoci a jako hlavního obchodního partnera rozvojových zemí,

Bod odůvodnění D ba (nový)

Dba. vzhledem k tomu, že EEAS by se měl vyznačovat výrazným rozměrem v oblasti rozvoje; a vzhledem k tomu, že zásady rozvojové politiky, jež se zakládají na dlouhodobých cílech, multilateralismu, solidaritě, dialogu a slaďování zájmů, by byly vhodným základem budoucí vnější politiky EU,

Bod odůvodnění D c (nový)

Dc.   vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva vyčleňuje rozvojovou spolupráci jako samostatnou politickou oblast se specifickými cíli, jež má rovnocenné postavení s ostatními vnějšími politikami a jež není v žádném případě podřízena zahraniční, bezpečnostní ani obranné politice, čímž potvrzuje význam, který má pro rozvoj jak soudržnost politik, tak soulad mezi různými vnějšími činnostmi EU, což také vyžaduje obnovení řádných jednání Rady ve složení ministrů odpovědných za rozvoj a spolupráci,

Bod odůvodnění D d (nový)

Dd.   vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby je jedním z hlavních cílů Smlouvy o Evropské unii ve znění, jež v oblasti mezinárodních vztahů vychází z Lisabonské smlouvy (čl.21 odst. 2 písm. d)), a představuje hlavní cíl rozvojové politiky Unie, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie dále stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“; vzhledem k tomu, že veškeré činnosti evropského útvaru pro vnější činnost, které mají vliv na rozvojové země, musí přispívat k vymýcení chudoby,

Bod 4 - písm. b

b)     EEAS by měl mít formu, která zlepší soulad vnějších činností Unie a její zastoupení v zahraničních vztazích, a pro tento účel je pod EEAS třeba převést zejména oddělení, jež se zabývají vnějšími vztahy v užším smyslu, a úředníky delegací ve třetích zemích, kteří vykonávají vedoucí funkce; v průběhu dalšího vývoje je dále možno zvážit, jaké další funkce by měly být EEAS svěřeny;

Bod 4 – písm. c

c)      není však třeba, aby generálním ředitelstvím Komise byly odňaty všechny kompetence v oblasti vnějších vztahů; zejména v oblastech, v nichž má Komise výkonné pravomoci, by měla zůstat zachována integrita současných politik Společenství s vnějším rozměrem; Komise by měla předložit konkrétní model pro příslušná oddělení, jako je GŘ pro obchod, rozvoj a rozšíření, GŘ pro rozvoj a vztahy s africkými, karibskými a tichomořskými státy, úřad pro spolupráci EuropeAid, Úřad Evropského společenství pro humanitární pomoc, oddělení pro lidská práva a demokracii, oddělení pro pomoc při volbách a externě orientované služby GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti;

Bod 4 – písm. d a (nové)

da)    nezávislý komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc by měl být členem sboru komisařů požívajícím rovnocenného postavení jako ostatní komisaři odpovědní za jiné politiky v oblasti mezinárodních vztahů; úkolem tohoto komisaře musí být vytvoření i provádění politiky rozvojové spolupráce v těsné spolupráci s vysokým představitelem, a to jak v zemích AKT, tak v dalších rozvojových zemích;

Bod 4 – písm. d b (nové)

db)   dále je nutné v rámci Komise zřídit samostatné generální ředitelství pro rozvoj, které by bylo odpovědné za stanovování politiky, politické poradenství a provádění politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce; toto generální ředitelství a všichni jeho zaměstnanci zapojení do provádění rozvojové politiky Unie v Bruselu i v zámořských delegacích by pak museli podávat zprávy komisaři pro rozvoj;

Bod 5 – písm. c a (nové)

ca)    je nezbytné, aby mezi pracovníky EEAS byl dostatečný počet odborníků na oblast rozvoje ze státních ministerstev a generálního ředitelství Komise pro rozvoj; pracovníci z tohoto generálního ředitelství by měli dostávat pokyny od komisaře pro rozvoj;

Bod 6 - písm. b

b)     byl rozdělen na jistý počet ředitelství, z nichž každé bude odpovědné za geostrategicky důležitou oblast vnějších vztahů Unie, jiná ředitelství pak za otázky rozvoje, bezpečnosti a obranné politiky, řešení civilních krizí, multilaterální a horizontální záležitosti včetně lidských práv a administrativy;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.10.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Catherine Greze, Enrique Guerrero Salom, András Gyürk, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Proinsias De Rossa, Harlem Désir, Santiago Fisas Ayxela, Fiona Hall, Isabella Lövin, Louis Michel, Bart Staes, Patrizia Toia

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.10.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

42

9

6

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Dominique Baudis, Bastiaan Belder, Franziska Katharina Brantner, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Mário David, Michael Gahler, Ana Gomes, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Barry Madlener, Mario Mauro, Jean-Luc Mélenchon, Willy Meyer, Alexander Mirsky, María Paloma Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Ernst Strasser, Charles Tannock, Zoran Thaler, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin, Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Marije Cornelissen, Marielle De Sarnez, Andrew Duff, Diogo Feio, Lorenzo Fontana, Roberto Gualtieri, Liisa Jaakonsaari, Barbara Lochbihler, Vittorio Prodi, György Schöpflin, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Franz Obermayr

Právní upozornění - Ochrana soukromí