ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Arménii

12. 11. 2009 - (KOM(2009)0531 – C7‑0268/2009 – 2009/0150(CNS)) - *

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Vital Moreira
(Zjednodušený postup – čl. 46 odst. 1 jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Arménii

(KOM(2009)0531 – C7‑0268/2009 – 2009/0150(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0531),

–   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0268/2009),

–   s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7‑0059/2009),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Cíle návrhu

Komise navrhuje poskytnout Arménii makrofinanční pomoc (MFA) ve výši 100 milionů EUR ve formě půjčky (65 milionů EUR) a grantu (25 milionů EUR). Pokud jde o půjčku, bude si moci Komise půjčit až 65 milionů EUR na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Plánuje se, že pomoc bude poskytnuta ve dvou splátkách (předběžně během roku 2010). Jejím cílem je podpora korekce arménské ekonomiky a financování její zahraniční platební bilance a rozpočtových potřeb dle zjištění Mezinárodního měnového fondu (MMF).

2. Obecné souvislosti

Navržená pomoc bude podporovat hospodářský program orgánů země s cílem zajistit udržitelné daňové účty a zahraniční platební bilanci a přispět také Arménii na řešení dopadů celosvětové hospodářské a finanční krize.

Celosvětový hospodářský útlum a zejména rychlý propad ruského hospodářství měly hluboký dopad na hospodářskou činnost v Arménii, která začala od posledního čtvrtletí roku 2008 klesat. Vzhledem k neustálému zhoršování hospodářství v roce 2009 byl v březnu arménský dram de facto devalvován asi o 22 % vůči euru a americkému dolaru. MMF zároveň schválil dohodu o podpoře na pomoc Arménii, která má Arménii pomoci vyrovnat se se zhoršujícím se hospodářským prostředím a zajistit hladký přechod na systém plovoucího směnného kurzu. Ačkoli byly negativní účinky devalvace z větší části absorbovány, hospodářská situace se v prvních šesti měsících roku 2009 dramaticky zhoršila. V červnu roku 2009 proto výkonný výbor MMF schválil zvýšení zdrojů financování, které budou Arménii zpřístupněny v rámci dohody o podpoře. Nejnovější údaje z poloviny července však naznačují, že tento hospodářský pokles je ještě prudší, než předpokládaly upravené prognózy z června.

Navrhovaná makrofinanční pomoc má za cíl doplnit podporu MMF plánovanou v rámci dohody o podpoře, která byla výkonným výborem MMF dohodnuta v březnu 2009, a podporu Světové banky, která má být poskytnuta ve formě půjček v rámci politiky rozpočtové podpory. Dodatečnou podporu poskytne Asijská rozvojová banka, bilaterální dárci (Rusko a Spojené království) a EU v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI). Připravovaná makrofinanční pomoc by byla vhodným příspěvkem EU, který by pomohl zacelit mezery ve financování.

Komise se domnívá, že existuje riziko, že arménská vláda nesplní podmínky programu MMF, protože dosažení fiskálního cíle může být obtížnější, než se předpokládalo, hlavně kvůli tomu, že ohrožení očekávaného růstu představuje jednoznačně záporný aspekt. I když útvary Komise tato rizika vážně zohledňují, domnívají se i nadále, že existují dostatečně silné důvody pro to, aby byla makrofinanční pomoc Arménii poskytnuta. Vysoké potřeby financování, které má Arménie zejména v roce 2009 a v menší míře v roce 2010, si vyžadují naléhavá opatření.

Předpokládá se, že makrofinanční pomoc bude mít okamžitý dopad na arménskou platební bilanci, a přispěje tak ke zmírnění finančních omezení pro provádění hospodářského programu arménských orgánů a podpoří financování rozpočtového deficitu. Očekává se také, že makrofinanční pomoc podpoří obecné cíle stabilizačního programu dohodnutého s MMF, jehož cílem je zejména dosáhnout korekce zahraniční ekonomiky, posílit zahraniční rezervy, zachovat důvěru v domácí měnu a systém bankovnictví a chránit chudé.

3. Časová omezení

Návrh na makrofinanční pomoc (stejně jako všechny minulé návrhy na makrofinanční pomoc) byl postoupen Parlamentu podle článku 308 Smlouvy o ES, tj. v rámci postupu konzultace. I když podle tohoto článku neexistuje lhůta pro poskytnutí stanoviska Parlamentu, Parlament vždy na potřebu poskytnout makrofinanční pomoc reagoval velmi rychle.

Současný návrh Komise přijala dne 14. října 2009 (a téhož dne jej postoupila Parlamentu). Protože se však první splátka plánuje již na leden 2010, měla by Rada přijmout rozhodnutí před koncem roku 2009 a Parlament by měl své stanovisko poskytnout ještě dříve (Komise neformálně naznačila, že by mělo být přijato na plenárním zasedání ve dnech 23.–26. listopadu 2009). Parlament tak má pro přijetí stanoviska k dispozici v podstatě méně než měsíc a půl (zatímco Rada v době, kdy zpravodaj finalizoval tento návrh zprávy, zatím Parlament ani oficiálně nekonzultovala) a to je v legislativním procesu prostě nepřijatelné. Např. i pro oponování návrhu Komise na postupy pro výkon prováděcích pravomocí podle regulativního postupu s kontrolou je lhůta pro Parlament nejméně tři měsíce[1]. Svědčí to o naprostém nedostatku respektu k úloze Parlamentu jako zákonodárce, protože pro výjimky z institucionálních pravomocí nemůže existovat žádné odůvodnění. I když příprava takového návrhu nezávisí na Komisi samotné, Komise si byla dobře vědoma toho, že první částka by měla být rozdělena již na počátku roku 2010 a že tedy příslušné rozhodnutí musí být přijato v dostatečném předstihu před koncem roku.

Pokud rozhodnutí nebude přijato před začátkem roku 2010, znamenalo by to zároveň, že v lednu 2010 nebudou finanční prostředky ES do Arménie převedeny. Vzhledem k daným okolnostem a k strategickému významu Arménie pro EU v kontextu evropské politiky sousedství a nově vytvořeného východního partnerství by zpravodaj vyvinul veškeré úsilí pro to, aby splnil požadavek Komise, pokud jde o časový rámec. Zdůrazňuje však zároveň, že to neznamená, že akceptuje časový harmonogram vynucený pozdně předloženým návrhem Komise, ale pouze jej za těchto mimořádných okolností toleruje.

4. Důvody, proč nebyly navrženy žádné pozměňovací návrhy

Zpravodaj prozatím k návrhu nepředložil žádné pozměňovací návrhy. Není to proto, že by byl návrh rozhodnutí perfektní, ale z toho důvodu, že je ve velmi složité situaci.

Zaprvé, z procedurálního hlediska se může ukázat přijetí zprávy s pozměňovacími návrhy v daném časovém rámci jako nemožné, a mohlo by to tedy znamenat, že v lednu 2010 do Arménie nebudou převedeny žádné finanční prostředky.

Zadruhé, tyto procedurální okolnosti neznamenají, že by zpravodaj s návrhem plně souhlasil. Zpravodaj např. nemůže souhlasit s výrokem „Smlouva nestanoví k přijetí tohoto rozhodnutí jiné pravomoci, než pravomoci uvedené v článku 308“ (bod odůvodnění 11). Důvod pro použití článku 308 a nikoli článku 181a není ve Smlouvě, nýbrž v prohlášení č. 10, které je přiloženo k Niceské smlouvě a stanoví, že „podpory platební bilance pro třetí země [nespadají] do oblasti působnosti článku 181a“. Parlament již v roce 2003[2] poukázal na to, že článek 308 je neadekvátní, a vyjádřil své politování nad rozhodnutím, že toto prohlášení bylo do Niceské smlouvy zařazeno.

Je také nutno říci, že návrh je velmi obecný a většinu konkrétních podrobností je třeba dohodnout v memorandu o porozumění. Současně se zpravodaj domnívá, že může být nezbytné provést několik úprav s cílem zlepšit jasnost, transparentnost a odpovědnost návrhu (z hlediska podmínek, využití externích auditorů pro nezávislé hodnocení, specifických požadavků na arménskou vládu atd.).

A zatřetí, je třeba ještě jednou zopakovat, že zpravodaj měl prostě k tomu, aby na konkrétní návrh reagoval, k dispozici velmi omezenou časovou lhůtu.

Ačkoli tedy naprosto souhlasí s potřebou poskytnout Arménii výjimečnou makrofinanční pomoc, měl před sebou zpravodaj velmi obtížnou volbu. Buď mohl v zájmu přijímající země navrhnout přijetí stanoviska Parlamentu co nejdříve. Nebo mohl obhajovat institucionální výsady Parlamentu a odmítnout nepřijatelný harmonogram pro přijetí legislativního návrhu, a tím v podstatě připravit Arménii o pomoc, kterou potřebuje a o kterou žádala.

Za těchto okolností zpravodaj navrhuje přijmout návrh beze změn. Vyhrazuje si však právo předložit pozměňovací návrhy po projednání návrhu ve výboru a vyměnit si názory s Radou a Komisí.

5. Úloha Parlamentu při poskytování makrofinanční pomoci

Zpravodaj by také v souladu s předchozími usneseními Parlamentu chtěl zdůraznit, že takový významný nástroj jako makrofinanční pomoc nelze jednoduše považovat za „výjimečný“. Je proto neomluvitelné, že tento nástroj postrádá řádný právní základ a je i nadále založen na rozhodnutí Rady ad hoc pro jednotlivá opatření. Pro posílení transparentnosti, odpovědnosti a systému sledování a podávání zpráv je nutné rámcové nařízení o makrofinanční pomoci přijaté postupem spolurozhodování. V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude řádným právním základem pro rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle toho, zda bude přijímající země institucemi EU hodnocena jako rozvojová země nebo ne. V obou případech se použije řádný legislativní postup. Článek 213 Smlouvy o fungování EU by se pro rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci neměl uplatňovat.

Kromě toho by se měla posílit úloha Parlamentu. Především by Komise měla zlepšit podávání zpráv Parlamentu, pokud jde o aktuální provádění tohoto nástroje pomoci a poskytovat Parlamentu hodnotící zprávy ex post (navíc k výroční zprávě podle článku 6 daného návrhu).

6. Závazky Rady a Komise

I kdyby výbor návrh makrofinanční pomoci přijal beze změn, zpravodaj žádá Radu a Komisi, aby se k výše uvedeným otázkám vyslovily v prohlášeních adresovaných Parlamentu.

• [1]  Článek 5a odst. 3 písm. c) rozhodnutí Rady 1999/468/ES.
• [2]  P5_TA(2003)0233.

POSTUP

Název	Poskytnutí makrofinanční pomoci Arménii
Referenční údaje	KOM(2009)0531 – C7-0268/2009 – 2009/0150(CNS)
Datum konzultace s EP	30.10.2009
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	INTA
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	AFET	BUDG
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	AFET 21.10.2009	BUDG 21.10.2009
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Vital Moreira 29.9.2009
Zjednodušený postup - datum rozhodnutí	10.11.2009
Projednání ve výboru	10.11.2009
Datum přijetí	10.11.2009