ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii
13.11.2009 - (KOM(2009)0523 – C7‑0269/2009 – 2009/0147(CNS)) - *
Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Vital Moreira
(Zjednodušený postup – čl. 46 odst. 1 jednacího řádu)
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii
(KOM(2009)0523 – C7‑0269/2009 – 2009/0147(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0523),
– s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0269/2009),
– s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise ke konfliktu v Gruzii ze září 2009 (zpráva Tagliaviniové),
– s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7‑0060/2009),
1. schvaluje návrh Komise;
2. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
3. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Cíle návrhu
Komise navrhuje poskytnout Gruzii makrofinanční pomoc ve formě příspěvku v maximální výši 46 miliónů EUR. Tato pomoc je určena k financování deficitu státního rozpočtu a měla by být poskytnuta ve dvou částech (první část do konce roku 2009 a druhá v prvních měsících roku 2010). Jejím cílem je pokrýt gruzínské potřeby financování z externích zdrojů v letech 2009–2010 zjištěné Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Prostředky budou přesměrovány do státního rozpočtu Gruzie, aby posloužily k řešení aktuálních rozpočtových potřeb.
2. Obecné souvislosti
Gruzie zažila po vypuknutí vojenského konfliktu s Ruskem v srpnu 2008 prudký ekonomický propad, který přinesl přímé i nepřímé škody i velký počet vnitřně přesídlených osob. Hospodářskou situaci Gruzie navíc dále zhoršila globální finanční krize, která propukla v roce 2008. Navrhovaná pomoc by měla podpořit hospodářskou obnovu Gruzie po ozbrojeném konfliktu s Ruskem a rovněž pomoci Gruzii k řešení dopadů celosvětové ekonomické a finanční krize.
Navrhovaná makrofinanční pomoc bude poskytnuta souběžně s dohodou o pohotovostním úvěru schválenou MMF v září 2008. Uvolnění plateb je vázáno na použití prostředků MMF, a proto má přímou souvislost s prováděním dohodnutých makroekonomických a strukturálních politik příjemcem a s tempem hospodářské obnovy.
Na bruselské konferenci dárců dne 22. října 2008 přislíbily Gruzii významnou pomoc členské státy i další bilaterální dárci a multilaterální věřitelé, včetně pomoci ES až do výše 500 milionů EUR. Zdroje financování ES zahrnují jak plánované prostředky v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství, tak nástroje k řešení krizí, jako jsou nástroj stability, humanitární pomoc a makrofinanční pomoc. Makrofinanční pomoc doplňuje další nástroje pomoci poskytnutím krátkodobé makrofinanční pomoci Gruzii v souvislosti s hospodářským programem podporovaným MMF, zatímco rozpočtová podpora v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství sice rovněž přispívá na pokrytí finančních potřeb Gruzie, je ale přímo vázaná na určité odvětvové reformy.
V době prvního přezkumu dohody o pohotovostním úvěru (v prosinci 2008) se (vzhledem k poměrně pozitivním výhlídkám na zahraniční přímé investice v roce 2009 a z obavy, aby nebyla poškozena důvěra investorů v tuto zemi) gruzínské orgány nicméně rozhodly, že druhou část půjčky od MMF v rámci dohody o pohotovostním úvěru čerpat nebudou. Za těchto okolností Komise odložila dokončení návrhu makrofinanční pomoci vzhledem k tomu, že makrofinanční pomoc EU může být poskytnuta pouze jako doplněk k financování z MMF.
Hospodářská situace Gruzie se však poté opět zhoršila a gruzínské orgány se rozhodly znovu hledat možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí. S ohledem na druhý a třetí přezkum dohody o pohotovostním úvěru (v březnu resp. srpnu 2009) a protože většina z dárcovské podpory ještě musí být potvrzena nebo je třeba vyjasnit načasování této podpory, rozhodla se Komise potvrdit rozsah makrofinanční podpory přislíbené na konferenci dárců s cílem pomoci Gruzii uspokojit její finanční potřeby.
3. Časová tíseň
Tento návrh makrofinanční pomoci (stejně jako předchozí návrhy) byl postoupen Parlamentu podle článku 308 Smlouvy o ES, tedy v rámci postupu konzultace. Ačkoli tento článek nestanoví Parlamentu žádnou časovou lhůtu, odpovídal v minulosti Parlament na žádost o poskytnutí makrofinanční pomoci vždy velmi rychle.
Tento návrh byl přijat Komisí dne 16. října 2009 (a postoupen Parlamentu dne 20. října 2009). Avšak protože uvolnění první části půjčky je plánováno již do konce roku 2009, musí Rada přijmout své rozhodnutí do konce roku 2009, a Parlament by tedy měl vydat své stanovisko ještě dříve (Komise neformálně uvedla, že by mělo být přijato na plenárním zasedání ve dnech 23. –26. listopadu 2009). Parlament má tedy de facto méně než půldruhého měsíce na to, aby přijal svůj postoj (zatímco Rada v době, kdy váš zpravodaj dokončuje svoji zprávu Parlamentu, ještě ani oficiálně s Parlamentem nekonzultovala), a to jednoduše není pro legislativní postup přijatelné. Například i pro vyjádření se k návrhu prováděcích opatření Komise podle regulativního postupu s kontrolou má Parlament k dispozici nejméně tříměsíční lhůtu[1]. To prokazuje naprosté nerespektování úlohy Parlamentu jako tvůrce právních předpisů, protože výjimky z institucionálních pravomocí nelze nijak odůvodnit. I když příprava takovýchto návrhů nezáleží pouze na Komisi, Komise si byla velmi dobře vědoma toho, že první splátka má být z rozpočtu uvolněna již v roce 2009 a že tedy příslušné rozhodnutí mělo být přijato s dostatečným předstihem před koncem roku.
Současně to znamená, že pokud nebude rozhodnutí přijato do konce roku 2009, nebudou finanční prostředky ES převedeny do rozpočtu Gruzie v tomto rozpočtovém roce. S ohledem na okolnosti případu a na strategický význam Gruzie pro EU v kontextu evropské politiky sousedství a nově vytvořeného východního partnerství se váš zpravodaj bude snažit učinit vše co bude možné, aby vyhověl žádosti Komise, pokud jde o časové lhůty. Zároveň však zdůrazňuje, že to neznamená, že souhlasí s časovým harmonogramem vynuceným opožděným návrhem Komise, ale že jej pouze jednorázově toleruje za těchto výjimečných okolností.
4. Proč nepředkládat žádné pozměňovací návrhy
Zpravodaj nepředložil žádné pozměňovací návrhy k stávajícímu návrhu rozhodnutí. Nikoli proto, že by návrh rozhodnutí byl perfektní, ale protože se zpravodaj nachází ve velmi obtížném postavení.
Za prvé, z procedurálního hlediska by přijímání zprávy s pozměňovacími návrhy nemuselo být v uvedené časové lhůtě možné a to by znamenalo, že do rozpočtu Gruzie nebudou v roce 2009 převedeny žádné prostředky.
Za druhé, tato „procedurální realita“ neznamená, že by zpravodaj plně souhlasil s návrhem. Nemůže například souhlasit s tvrzením, že „Smlouva nestanoví pro přijetí tohoto rozhodnutí jiné pravomoci, než jaké uvádí článek 308“ (bod odůvodnění 10). Důvod, proč se použije článek 308, a nikoli článek 181a, není ve Smlouvě samé, ale v prohlášení č. 10 připojeném k Niceské smlouvě, v němž je stanoveno, že „do oblasti působnosti článku 181a nespadají podpory platební bilance pro třetí země“. Parlament již v roce 2003[2] odmítl odkaz na článek 308 jako na neadekvátní a vyjádřil politování nad rozhodnutím začlenit takové prohlášení do Niceské smlouvy.
Je třeba rovněž uvést, že návrh je velmi obecný a většinu konkrétních podrobností je třeba dohodnout v Memorandu o porozumění. Současně zastává zpravodaj názor, že na zlepšení jasnosti, transparentnosti a odpovědnosti návrhu (pokud jde o podmínky, používání externích auditorů pro nezávislé posouzení, konkrétní požadavky na gruzínskou vládu atd.) by bylo třeba několika pozměňovacích návrhů které by například stanovily, že před zahájením poskytování nové pomoci podle tohoto návrhu by mělo být provedeno nezávislé ex-post vyhodnocení makrofinanční pomoci poskytnuté Gruzii na základě rozhodnutí Rady 2006/41/ES ze dne 24. ledna 2006. Zejména s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise ke konfliktu v Gruzii[3] ze září 2009 (zpráva Tagliaviniové) je zpravodaj znepokojen tím, že EU na jedné straně poskytuje Gruzii rozpočtovou pomoc, a na druhé straně měl v roce 2008 vzrůst rozpočet Gruzie na obranu. Vojenský konflikt v roce 2008 mezi Ruskem a Gruzií však dále zvýšil potřebu pomoci v prioritních oblastech stanovených akčním plánem evropské politicky sousedství, tj. nejen pouze pomoci makroekonomické stabilizaci a ekonomickému zotavení a obnově, ale rovněž podpory znovuusazení vnitřně vysídlených osob, demokratickému rozvoji a mírovému urovnání vnitřních konfliktů Gruzie atd. Proto Gruzie naši pomoc potřebuje, ale je nanejvýš důležité, aby Komise zařadila příslušné podmínky do Memoranda o porozumění a do dohody o poskytnutí pomoci, a tak zajistila, aby byla pomoc skutečně použita na zamýšlené účely, a nikoli na účely vojenské.
Za třetí, je třeba znovu zopakovat, že zpravodaj měl prostě velmi málo času na promyšlení současného návrhu.
Proto, i když plně souhlasí s tím, že je nutné poskytnout Gruzii výjimečnou makrofinanční pomoc, měl před sebou zpravodaj těžkou volbu. Buď mohl navrhnout, aby bylo stanovisko Parlamentu schváleno co nejdříve v zájmu potřeb země, která až dosud velmi strádala. Anebo hájit institucionální výsady Parlamentu a odmítnout nepřijatelný časový harmonogram pro přijetí legislativního návrhu, a tím ve skutečnosti připravit Gruzii o pomoc, kterou zoufale potřebuje a kterou se dlouho snaží získat.
Vzhledem k výše uvedenému navrhuje zpravodaj přijmout návrh beze změn. Zpravodaj si však vyhrazuje právo navrhnout pozměňovací návrhy po projednání návrhu ve výboru a výměně názorů s Radou a s Komisí.
5. Úloha Parlamentu při poskytování makrofinanční pomoci
Zpravodaj by rovněž rád v souladu s předchozími usneseními Parlamentu zdůraznil, že na tak významný nástroj, jako je makrofinanční pomoc, nelze nahlížet jednoduše jako na „výjimečný“. Je proto neomluvitelné, že takový nástroj dosud nemá řádný právní základ a nadále je založen na rozhodnutích ad hoc Rady pro každou takovou operaci. Je nezbytné mít k dispozici rámcové nařízení o makrofinanční pomoci s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost a zlepšit monitorovací systémy a systémy podávání zpráv. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude vhodným právním základem pro rozhodnutí o poskytování makrofinanční pomoci čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (TFEU), a to v závislosti na tom, zda je země přijímající pomoc zařazena orgány Unie mezi rozvojové země či nikoli. V obou případech se použije řádný legislativní postup. Článek 213 Smlouvy o fungování Evropské unie by se neměl vztahovat na rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci.
Rovněž by měla být posílena úloha Parlamentu. Zejména by měla Komise zlepšit podávání zpráv Parlamentu, pokud jde o skutečné provádění tohoto nástroje pomoci, a poskytnout Parlamentu hodnotící zprávu ex post (kromě výroční zprávy, s níž počítá článek 5 tohoto návrhu).
6. Závazky Rady a Komise
I pokud bude návrh makrofinanční pomoci schválen ve výboru beze změn, požádá zpravodaj Radu a Komisi, aby se ve svých prohlášeních určených Parlamentu zabývaly výše uvedenými připomínkami.
POSTUP
|
Název |
Makrofinanční pomoc Gruzii |
||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2009)0523 – C7-0269/2009 – 2009/0147(CNS) |
||||||
|
Datum konzultace s EP |
30.10.2009 |
||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
INTA |
||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET |
BUDG |
|
|
|||
|
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
AFET 21.10.2009 |
BUDG 21.10.2009 |
|
|
|||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Vital Moreira 29.9.2009 |
|
|
||||
|
Zjednodušený postup - datum rozhodnutí |
10.11.2009 |
||||||
|
Projednání ve výboru |
10.11.2009 |
|
|
|
|||
|
Datum přijetí |
10.11.2009 |
|
|
|
|||
|
Datum předložení |
13.11.2009 |
||||||