NÁVRH ZPRÁVY o podpoře řádné správy v daňové oblasti
2. 2. 2010 - (2009/2174(INI))
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Leonardo Domenici
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o podpoře řádné správy v daňové oblasti
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2009 o podpoře řádné správy v daňové oblasti (KOM(2009)0201),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254),
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2005 o příspěvku daňové a celní politiky k lisabonské strategii (KOM(2005)0532),
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ve věci C-255/02 ze dne 21. února 2006 (Halifax a ostatní v. Commissioners of Customs and Excise), kdy Soudní dvůr rozhodl, že šestá směrnice o DPH (směrnice 77/388/EHS) brání nároku osoby povinné k dani na odpočet DPH odvedené na vstupu, pokud plnění zakládající tento nárok představují zneužití,
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ve věci C-524/04 ze dne 13. března 2007 (Test Claimants in the Thin Cap Group Litigation v. Commissioners of Inland Revenue), kdy Soudní dvůr rozhodl, že článek 43 Smlouvy o ES nevylučuje, aby členský stát uzákonil právní předpisy omezující právo provést čistě vykonstruovanou operaci, jíž se společnost účastní pouze z daňových důvodů,
– s ohledem na doporučení obsažená v závěrech Rady ze dne 14. května 2008 ve věci daňových aspektů dohod, které Společenství a jeho členské státy uzavírají se třetími zeměmi,
– s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (KOM(2008)0727), který předložila Komise dne 13. listopadu 2008,
– s ohledem na návrh směrnice Rady o správní spolupráci v oblasti daní (KOM(2009)0029), který předložila Komise dne 2. února 2009,
– s ohledem na návrh směrnice Rady o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (KOM(2009)0028), který předložila Komise dne 2. února 2009,
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondech a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES (KOM(2009)0207), který předložila Komise dne 30. dubna 2009,
– s ohledem na doporučení Komise Radě, aby Komisi pověřila zahájením jednání směřujících k uzavření dohod mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a mezi Andorským knížectvím, Monackým knížectvím a Republikou San Marino na druhé straně, které by se týkaly boje proti podvodům a další nelegální činnosti na úkor jejich finančních zájmů a které by zajistily správní spolupráci na základě výměny informací v oblasti daní, a aby pověřila Komisi zahájením jednání směřujících k uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a mezi Švýcarskou konfederací na straně druhé, která by se týkala boje proti přímým daňovým podvodům a přímým daňovým únikům a která by zajistila správní spolupráci na základě výměny informací v oblasti daní (SEK(2009)0899),
– s ohledem na prohlášení skupiny G20 učiněné v návaznosti na vrcholnou schůzku konanou dne 15. listopadu 2008 ve Washingtonu, která se týkala problematiky finančních trhů a světového hospodářství,
– s ohledem na závěry předsednictví učiněné v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2009,
– s ohledem na prohlášení skupiny G20 učiněné v návaznosti na vrcholnou schůzku konanou v Londýně dne 2. dubna 2009, která se týkala globálního plánu obnovy a reformy,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady konaných ve dnech 9. června 2009 a 20. října 2009,
– s ohledem na závěry předsednictví učiněné v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 18. a 19. června 2009,
– s ohledem na prohlášení ministrů financí skupiny G8, kteří se dne 13. července 2009 sešli v italském Lecce,
– s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 učiněné na schůzce, která se konala ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu,
– s ohledem na článek 8 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na zprávu amerického nejvyššího kontrolního úřadu GAO (2007), britského nejvyššího kontrolního úřadu NAO (2008) a zprávu francouzské Rady pro povinné výdaje (Conseil des Prélèvements Obligatoires) (2009), které mj. upozorňují na to, že v letech 2005 a 2006 neodvedla žádnou daň asi třetina ze 700 největších britských společností, že 25 % amerických společnostní s celkovým majetkem přesahujícím 250 mil. USD nebo příjmy vyššími než 50 mil. USD za rok v letech 1998 až 2005 také nezaplatily žádnou daň a že francouzské největší společnosti v současnosti platí 8% daň z reálných průměrných zisků, zatímco oficiální daňová sazba činí 33 %,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7–0000/2010),
A. vzhledem k tomu, že jak na úrovni EU, tak i na mezinárodní úrovni převládá jednotný názor, že se řádnou správou v daňové oblasti rozumí transparentnost, výměna informací a spravedlivá hospodářská soutěž v této oblasti,
B. vzhledem k tomu, že nedostatky ve fungování řádné správy v daňové oblasti napomáhají daňovým podvodům a daňovým únikům a mají závažné důsledky pro státní rozpočet členských států a systém zdrojů EU, přičemž se odhaduje, že výše těchto nákladů v EU dosahuje 2,5 % HDP ročně; vzhledem k tomu, že čestně jednající podniky jsou kvůli daňovým podvodům v rámci hospodářské soutěže v nevýhodě; vzhledem k tomu, že v důsledku řádné správy v daňové oblasti by měly mít členské státy i rozvojové země k dispozici více zdrojů k dosažení rozvojových cílů tisíciletí,
C. vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace je stále obtížnější bojovat proti daňovým podvodům na mezinárodní úrovni a že je tím postiženo především 27 členských států EU, které se od sebe významným způsobem liší; vzhledem k tomu, že tyto faktory hovoří jasně ve prospěch prohloubené mezinárodní spolupráce v rámci EU i na mezinárodní úrovni, aby se zajistila její účinnost,
D. vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky na mezinárodní úrovni představují závažnou překážku pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
E. vzhledem k tomu, že značné množství nadnárodních společností bylo vytvořeno tak, aby se mohly vyhýbat daňovým povinnostem podle různých jurisdikcí, v jejichž rámci vykonávají svou činnost; vzhledem k tomu, že odlišné zdanění v rozdílných jurisdikcích poskytuje výhody velkým, mezinárodním či zavedeným podnikům oproti podnikům malým, tuzemským či novým (začínajícím);
F. vzhledem k tomu, že schopnost nadnárodních společností využívat ve velkém měřítku daňových rájů a offshore center jako součásti své strategie daňových úniků je v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže a odpovědnosti podniků;
G. vzhledem k tomu, že daňové ráje jsou v rozporu se zásadou solidarity, spravedlnosti a přerozdělování; vzhledem k tomu, že v globalizované ekonomice využívá velké množství nadnárodních společností svou moc k nátlaku na vlády, a to zejména v rozvojových zemích, aby snížily daňové sazby a poskytly daňové pobídky, jež by přilákaly investory; vzhledem k tomu, že to ve skutečnosti vedlo k přenesení daňové zátěže na pracující a domácnosti s nízkými příjmy a velmi negativně ovlivnilo rozsah veřejných služeb,
H. vzhledem k tomu, že Rada se v současnosti zabývá řadou důležitých legislativních návrhů týkajících se zdanění úspor, administrativní spolupráce a vzájemné pomoci při vymáhání daní; vzhledem k tomu, že upevnění řádné správy daní v rámci EU povede k vytvoření politického a morálního základu, který umožní vymáhat řádnou správu v daňové oblasti i v případě třetích zemí,
I. vzhledem k tomu, že přijetí obecných zásad proti vyhýbání se daňovým povinnostem (GAAP) poskytuje daňovým úřadům pravomoc určit, zda hlavním účelem určité transakce je vyhýbání se daňové povinnosti či její snížení, a pokud tomu tak je, možnost uložit dodatečnou daň, kterou by se zmařil účinek vyhýbání se daňové povinnosti či jejího snížení,
J. vzhledem k tomu, že rozvojové země právě v důsledku nevhodné správy v daňové oblasti často nedisponují dostatečnou legitimitou či pravomocí zdanit vlastní občany; vzhledem k tomu, že při formulování vlastní koncepce správy v daňové oblasti musí EU přihlížet ke specifickým problémům, které stojí před rozvojovými zeměmi, a musí jim pomoci je překonat,
K. vzhledem k tomu, že společné úsilí skupiny G20 a OSN vedlo spolu s úsilím vynakládaným v rámci iniciativ vedených ze strany organizace OECD v oblasti správy daní k některým slibným výsledkům; vzhledem k tomu, že na základě těchto výsledků stále není možné řešit závažné problémy, jež představují daňové ráje a offshore centra, a proto na ně musejí navazovat rozhodné, účinné a důsledné činy,
L. vzhledem k tomu, že organizace OECD v současnosti odhaduje soukromý kapitál nahromaděný v daňových rájích téměř na 1 000 000 000 000 USD (trilion), což je pětkrát více než před dvaceti lety; vzhledem k tomu, že víc než milion společností, zejména ve Spojených státech a v členských státech EU, má sídlo v zemích, kde se nacházejí tyto daňové ráje,
M. vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že finanční krize byla částečně způsobena novými typy složitých finančních nástrojů a derivátů, jež byly do velké míry vloženy do fondů nacházejících se v netransparentních jurisdikcích; vzhledem k tomu, že daňové ráje jsou např. sídlem složitých finančních produktů, které způsobují finanční nestabilitu, a že mnoho finančních institucí mělo v daňových rájích pasiva nezahrnutá do účetní rozvahy; vzhledem k tomu, že se celkově díky finanční krizi jasněji ukázaly důsledky nedostatečné řádné správy v daňové oblasti a zejména rizika spojená s netransparentními jurisdikcemi,
N. vzhledem k tomu, že Evropská unie je schopna získat zpět pouze 5 % přeshraničních daňových pohledávek,
Příležitost, které se musíme chopit
1. zásadně odsuzuje úlohu, kterou hrají daňové ráje z hlediska navádění k vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a úniku kapitálu a z hlediska nepřiměřených zisků, kterých takto dosahují; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby učinily z boje proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonnému úniku kapitálu svou hlavní prioritu; vyzývá EU, aby zintenzivnila svou činnost a přijala okamžitá konkrétní opatření proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonnému úniku kapitálu, např. zavedla sankce;
2. domnívá se, že řádná správa v daňové oblasti, kterou chápeme jako transparentnost a výměnu informací na všech úrovních, účinnou přeshraniční spolupráci a spravedlivou hospodářskou soutěž v daňové oblasti, je klíčovým prvkem obnovení světového hospodářství po finančním krachu, k němuž došlo v roce 2008;
3. připomíná v této souvislosti, že ukončit využívání fiktivních právnických osob k vyhýbání se daním je úkolem prvořadého významu; zdůrazňuje také, že namísto bankovního tajemství by za všech okolností měla být pravidlem automatická výměna informací, a to mezi všemi členskými státy a závislými územími; v této souvislosti vítá návrh Komise o správní spolupráci v oblasti daní, neboť mimo jiné rozšiřuje spolupráci mezi členskými státy na veškeré druhy daní, odstraňuje bankovní tajemství a zavádí automatickou výměnu informací jako obecné pravidlo;
Na úrovni EU
4. připomíná, že Parlament předložil Radě svůj postoj týkající se pozměňujících návrhů ke směrnici 2003/48/ES, v němž mj. žádal, aby Rada zrušila dočasnou výjimku, která Rakousku, Belgii a Lucembursku umožňuje neposkytovat informace výměnou za uplatňování srážkové daně; naléhavě vyzývá Radu, aby v souladu s postojem Parlamentu přijala směrnici pozměňující směrnici 2003/48/ES;
5. s ohledem na zdanění úspor v rámci EU vítá, že Rakousko, Belgie, Lucembursko a Švýcarsko jako první krok stáhly své výhrady vůči článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a že Andorra, Monako, Lichtenštejnsko a San Marino podporují standardy OECD; vítá rozhodnutí Belgie týkající se přechodu od uplatňování systému srážkové daně k systému automatické výměny informací od 1. ledna 2010;
6. klade důraz na svůj požadavek, který vyjádřil ve svém postoji ze dne 24. dubna 2009, jenž spočívá v podstatném rozšíření působnosti směrnice 2003/48/ES, zejména pokud se jedná o zahrnutí právnických osob (především soukromých společností a trustů) a různých forem investičních výnosů do působnosti tohoto předpisu; připomíná, že ustanovení směrnice 2003/48/ES by měla být rozšířena na Singapur, Hongkong, Macao či jiné jurisdikce, jako je Dubaj, Nový Zéland, Ghana nebo některé státy USA, jež nejsou směrnicí 2003/48/ES vázány, a tudíž jsou oblíbeným místem daňových úniků;
7. domnívá se, že přístup alternativních fondů, které mají své sídlo ve třetí zemi, na trh EU musí být podmíněn dodržováním standardů řádné správy v daňové oblasti ze strany této třetí země, včetně účinného uplatňování zásady automatické výměny informací, a to na základě právně závazných pravidel; zdůrazňuje zejména, že pokrok, kterého bylo dosaženo s ohledem na standardy týkající se řádné správy v daňové oblasti v rámci mezinárodních fór, jako je OECD a G20, by neměl Evropské unii bránit, aby uplatňovala vyšší standardy;
8. zdůrazňuje, že účinnější uplatňování stávajících právních předpisů EU a jednotlivých členských států v daňové oblasti by mělo vést k dokonalejšímu výběru daní; upozorňuje však také na to, že je nutné vynaložit další úsilí a přijmout nová opatření zaměřená na zlepšení řádné správy v daňové oblasti;
9. připomíná, že daňové úniky související s DPH jsou pro fungování vnitřního trhu zvláště významné, protože mají přímý přeshraniční dopad, týkají se značně vysokých částek ušlých příjmů a přímo ovlivňují rozpočet EU; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala novou směrnici o správní spolupráci v oblasti daní a boji proti podvodům v souvislosti s DPH a řádně přitom zohlednila postoj Parlamentu;
Na mezinárodní úrovni
10. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby uspíšily uzavření dohody o boji proti podvodům s Lichtenštejnskem; naléhavě žádá Radu, aby se dohodla na mandátu, který by měla mít Komise při vyjednávání podobných dohod s Andorrou, s Monakem, se San Marinem a se Švýcarskem; v této souvislosti žádá, aby členské státy přezkoumaly své dvoustranné daňové dohody se třetími zeměmi;
11. vyzývá k prohloubení spolupráce, jakou je automatická výměna informací mezi státy, s cílem usnadnit vymáhání kapitálu, jenž byl na úkor vnitřního trhu vyvezen na základě nezákonné činnosti do zahraničí;
12. žádá Komisi, aby co nejdříve předložila své připomínky k doporučení Rady ze dne 14. května 2008 ohledně začlenění klauzule o řádné správě v daňové oblasti do příslušných smluv, které Společenství a jeho členské státy v budoucnu uzavřou se třetími zeměmi; zdůrazňuje zejména, že je třeba, aby se jednalo o ustanoveních o řádné správě v rámci všeobecných nebo konkrétních dohod se třetími zeměmi, a že je nutno zabezpečit účinný postup pro kontrolu jejich provádění;
13. pokud jde o řešení problematiky nekalé daňové konkurence na základě kodexu chování při zdaňování podniků, připomíná, že je nutné zajistit, aby členské státy tento kodex ve vztazích s třetími zeměmi uplatňovaly v souladu se svou snahou o podporu transparentnosti a výměny informací v daňové oblasti;
14. jako první krok vítá pokrok, kterého bylo v důsledku iniciativ na dalších mezinárodních fórech, jako je G20, G8, OSN a zejména OECD, dosaženo v oblasti řádné správy v daňové oblasti; domnívá se, že závazky, které dosud přijaly země G20, nepostačují k tomu, aby bylo možné vyřešit problém, který představují daňové úniky, daňové ráje a offshore finanční střediska;
15. připomíná, že boj proti daňovým rájům a daňovým únikům bude úspěšný pouze tehdy, pokud budou pro všechny platit stejná pravidla, jež zabrání tomu, aby v budoucnu vznikaly v zákonech mezery, které by vedly ke zneužívání; v této souvislosti zastává názor, že směrnice 2003/48/ES, která stanovuje zásady automatické vícestranné výměny informací mezi státy, je vítaným krokem směrem k vytvoření všeobecného rámce pro automatickou výměnu informací; vítá proto návrh Komise podporovat spolupráci se třetími zeměmi v rámci směrnice 2003/48/ES;
16. vyzývá organizaci OECD a její členské státy, aby Komisi plně zapojily do práce na porovnávání jednotlivých systémů v rámci globálního fóra, zejména pokud jde o zjištění, které jurisdikce odmítají spolupracovat, a o vypracování postupu pro hodnocení dodržování pravidel a uplatňování odrazujících protiopatření, která by zvýšila dodržování příslušných standardů; kromě toho se domnívá, že rámec EOCD k boji proti daňovým zájmům není dostatečný; poukazuje na nutnost zdokonalení ukazatele, který by svědčil o dosažení statusu spolupracující jurisdikce, například tím, že by získal kvalitativní hodnotu; kriticky se staví k tomu, že podle tohoto ukazatele postačí uzavřít pouze 12 dohod o výměně informací o daních; v této souvislosti lituje, že k výměně informací dochází pouze na žádost, že se tedy nejedná o povinný a závazný požadavek, a OECD umožňuje, aby byly vlády vyškrtnuty z černé listiny pouze na základě svého slibu, že budou dodržovat zásady výměny informací, aniž by bylo zajištěno, že se tyto zásady skutečně v praxi uplatňují;
Směrem ke skutečné politice EU v oblasti řádné daňové správy
17. je toho názoru, že je nutné zaujmout důsledný postoj a vytvořit skutečnou politiku EU v oblasti řádné daňové správy; domnívá se, že důvěryhodnost Evropské unie závisí mj. na její ochotě došlápnout si v první řadě na daňové ráje na svém vlastním území jako příklad řádné správy; žádá Komisi, aby v této souvislosti důkladně sledovala, zda dochází k rychlé a pečlivé realizaci akcí, které jsou uvedeny v jejím sdělení o podpoře řádné správy v daňové oblasti;
18. aniž by byly dotčeny pravomoci členských států, domnívá se, že by Komise měla být pověřena návrhem a formulací této koncepce EU a že by jí měly být poskytnuty nebytné zdroje;
19. doporučuje, aby byl vytvořen vhodný systém pobídek, který by umožnil přeshraniční vymáhání daní, s cílem zvýšit současnou 5% míru vymahatelnosti tím, že by se spravedlivá část vybraných neodvedených daňových příjmů rozdělila jednak mezi správce daně, který daň ve jménu žádajícího členského státu vymáhá, a jednak mezi správce daně žádajícího členského státu;
20. s ohledem na vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, cel a jiných opatření vyzývá Komisi, aby zhodnotila objem přeshraničních daňových pohledávek členských států, který je třeba na území Evropské unie vymáhat, a stanovila kvantifikovatelné ukazatele pro posouzení dosaženého pokroku při vymáhání přeshraničních pohledávek za určitou dobu;
21. má za to, že EU by měla aktivně prosazovat zdokonalování standardů OECD s cílem dosáhnout celosvětového standardu v podobě automatické mnohostranné výměny informací; vyzývá kromě toho EU, aby přijala opatření, která by zabránila zneužívání „zásady trvalého sídla“ ze strany umělých systémů sídel a vlastnictví, které umožňují holdingovým společnostem, jež nevykazují žádnou činnost, a fiktivním společnostem chránit své skutečné vlastníky před placením daní v zemi, kde mají své bydliště; vyzývá kromě toho EU, aby přijala společný přístup k uplatňování opatření v boji proti zneužívání, který by měl být účinný, spravedlivý a v souladu s pojmem „čistě vykonstruované operace“, jak stanovil Soudní dvůr;
22. naléhavě žádá EU, aby uplatňovala důsledný postup týkající se řádné správy v daňové oblasti v kontextu evropské politiky sousedství, politiky rozšiřování EU a politiky rozvojové spolupráce; zdůrazňuje, že politika EU týkající se řádné správy v daňové oblasti by měla aktivně přispívat k vytváření trvale fungujících a transparentních daňových systémů v rozvojových zemích, zejména s cílem vymýtit daňové podvody, jež vedou k roční ztrátě daňových příjmů ve výši desetinásobku částky rozvojové pomoci poskytované vyspělými zeměmi; domnívá se, že za účelem dosažení tohoto cíle musejí být přiděleny dostatečné finanční prostředky; připomíná, že pokud bude řádná správa v daňové oblasti přispívat k právní daňové jistotě, transparentnosti a stabilitě, nakonec přiláká investice;
23. zdůrazňuje nutnost revidovat současné mezinárodní účetní standardy s cílem zvýšit transparentnost celého systému; v tomto ohledu žádá, aby byl stanoven požadavek, aby byly v rámci ročních závěrek společností jednotlivých států zveřejněny informace týkající se daňových rájů, a navrhuje, aby byl vytvořen veřejný rejstřík EU, který by obsahoval názvy podniků a jména jednotlivců, kteří zřídili společnosti a účty v daňových rájích, s cílem odhalit skutečné vlastníky, již se skrývají za offshorovými společnostmi;
24. zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy koordinovaly svou politiku, a umožnily tak širší uplatňování předpisů o vyhýbání se daňovým povinnostem;
25. připomíná, že zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob by v rámci EU pomohlo vyřešit otázku dvojího zdanění a problémy s poplatkem za převod v rámci konsolidovaných skupin; v této souvislosti nejpozději do konce tohoto roku očekává, že mu Komise předloží posouzení dopadu tohoto opatření v dané oblasti;
26. navrhuje, aby za účelem snazšího rozpoznání nesprávné ceny při transakcích a nejčastějších způsobů daňových úniků Komise upřednostnila širší uplatňování metody porovnatelných zisků, a tím přesunula rozsah prověřování účtování vnitropodnikových cen z transakce na úroveň podniku; zdůrazňuje, že metoda porovnatelných zisků se soustřeďuje na porovnávání zisků mezi podniky z každého průmyslového odvětví a že propad v ziscích dceřiné společnosti nadnárodního podniku, jenž je výrazně menší v porovnání s průměrem v daném odvětví po určité časové období, může být důkazem výrazného využívání možnosti účtování vnitropodnikových cen;
27. naléhavě žádá EU, aby prozkoumala možnosti zavedení sankcí a pobídek k podpoře řádné správy v daňové oblasti, jako je zvláštní daň na všechen pohyb směrem do a směrem z nespolupracujících jurisdikcí, možnost neuznávat v EU právní status společností založených na území nespolupracujících jurisdikcí a možnost zakázat finančním institucím EU zakládat a vést dceřiné společnosti a pobočky v nespolupracujících jurisdikcích;
28. domnívá se, že i EU by měla důsledně uplatňovat standardy v oblasti pečlivého dohledu, zdanění, praní špinavých peněz a boje proti terorizmu, a to jak na úrovni EU, tak i na mezinárodní úrovni;
29. žádá Komisi, aby počínaje říjnem 2010 Parlament každoročně informovala o uplatňování politiky EU zaměřené na řádnou správu v daňové oblasti;
0
0 0
30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P6_TA(2008)0387.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Souvislosti
Všichni se shodneme na tom, že v důsledku finanční a ekonomické krize se otázka řádné správy v daňové oblasti dostala celosvětově na nepřehlédnutelné čelné místo. Ve chvíli, kdy miliony lidí s obtíženi proplouvají rozbouřenými vodami hospodářské krize a musejí na sebe vzít další daňové břemeno, zatímco jiní neplatí ani to, co dluží, to proto nikoho nepřekvapí.
Členské státy EU (v rámci EU i na základě bilaterálních mezinárodních dohod) i mezinárodní organizace jako OECD zdůrazňují, že transparentnost a výměna informací v daňové oblasti jsou základem korektní hospodářské soutěže v globální ekonomice a spravedlivého daňového břemena, které spočívá na čestných daňových poplatnících. Připouštějí také, že řádná správa v daňové oblasti je významnou základní podmínkou zachování integrity finančních trhů. Podle odhadu OECD provedeného koncem roku 2008 se do daňových rájů v celém světě investoval kapitál ve výši 5 000 až 7 000 miliard USD, i když stupeň utajení, který se týká příslušných účtů, komplikuje přesné určení částek, jež se nacházejí v těchto jednotlivých jurisdikcích. I když o míře daňových podvodů v EU neexistují spolehlivá čísla, v ekonomické literatuře se odhaduje, že se na úrovni EU jedná o částku mezi 2 a 2,5 % HDP, tj. mezi 200 a 250 miliardami eur.
2. Co je řádná správa v daňové oblasti a jaké podpory se jí dnes dostává
Poprvé řádnou správu v daňové oblasti definovala Rada (ECOFIN) ve svých závěrech ze dne 14. května 2008 jako zásadu transparentnosti, výměny informací a spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti daní.
Zásady řádné správy v daňové oblasti se uplatňují v různých okamžicích a na různé úrovni.
Na úrovni EU komisař Kovács ve svém vystoupení na schůzi výboru ECON dne 6. října 2009 uvedl, že prohloubení řádné správy v daňové oblasti v rámci Evropské unie „povede k vytvoření politického a morálního základu, který umožní vymáhat řádnou správu v daňové oblasti i v případě třetích zemí a našich partnerů mimo Společenství“. Řádná správa v daňové oblasti v rámci Společenství je v současnosti předmětem tří důležitých legislativních návrhů, totiž:
§ směrnice o zdanění úspor a
§ dvou směrnic o správní spolupráci a vzájemné spolupráci při vymáhání pohledávek.
Účelem těchto tří návrhů je zajistit transparentnost a účinnou výměnu daňových informací mezi členskými státy a také fungující spolupráci při vymáhání daňových pohledávek.
Podle směrnice o zdanění úspor se na určitý typ úspor vztahuje konkrétní typ automatické výměny informací. Směrnice o zdanění úspor je případem konkrétního uplatňování zásad stanovených v současné směrnici o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek, na rozdíl od této směrnice však s určitými výjimkami platnými pro přechodné období[1] zajišťuje mezi členskými státy automatickou výměnu informací, které mají banky k dispozici. Komise v listopadu 2008 předložila návrh na reformu směrnice o zdanění úspor. Cílem této reformy je vyplnit stávající mezery ve směrnici a co nejvíce zamezit daňovým únikům. Má také zabránit narušení trhu mezi rovnocennými finančními produkty a omezit administrativní zátěž pro platební místa. Ve svém stanovisku ze dne 24. dubna 2009 Evropský parlament podpořil přístup Komise a vyzval k ukončení přechodného období, aby si dnem 1. července 2014 začaly automaticky vyměňovat informace o úsporách a dalších rovnocenných produktech všechny členské státy.
Návrh se nyní [v říjnu 2009] nachází na stole Rady. Mezitím došlo v řadě případů ke změně situace:
§ Pokud jde o uplatňování směrnice o zdanění úspor, Belgie se rozhodla, že od 1. ledna 2010 přejde od vybírání srážkové daně k automatickému poskytování informací.
§ Ostrov Man také oznámil, že se od 1. července 2011 zapojí do systému automatického poskytování informací.
§ S pěti státy, které nejsou členy Evropské unie (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Andorra) začínají probíhat konzultace, které by měly vést ke zdokonalení jejich bilaterálních dohod o zdanění příjmů z úspor, jež uzavřely s Evropskou unií.
§ Jednání byla zahájena také s Norskem, které se chce zapojit do systému zdaňování úspor.
§ Komise zahájila také rozhovory s Hongkongem, Macaem a Singapurem o jejich případném zapojení se do systému zdaňování úspor.
Pokud jde o návrhy týkající se administrativní spolupráce a vzájemné spolupráce při vymáhání daňových pohledávek, Evropský parlament je v současné době projednává a měl by k nim zaujmout stanovisko začátkem roku 2010. V jednom z pozměňovacích návrhů je výslovně uveden návrh na zákaz zneužívání bankovního tajemství k tomu, aby se zabránilo výměně informací k daňovým účelům mezi správci daně členských států.
Kromě těchto tří návrhů Rada pracuje dále i na základě přehodnoceného souboru pracovních úkolů týkajících se kodexu chování (při zdaňování právnických osob), který byl přijat v listopadu 2008. Pracovní skupina se dohodla na tom, že bude pokračovat v práci v oblasti boje proti porušování předpisů, v oblasti transparentnosti a výměny informací, v oblasti poplatků za převod a v oblasti vztahů s třetími zeměmi.
Jedním z nástrojů, které může EU využívat k podpoře řádné správy v daňové oblasti ve třetích zemích na mezinárodní úrovni, je vyjednat s nimi dohody týkající se boje proti daňovým podvodům, které by obsahovaly klauzuli o výměně informací. Komise zahájila jednání ohledně takovéto dohody s Lichtenštejnskem, které opustilo svou pozici naprostého odmítání spolupráce a začalo spolupracovat. Očekává se nyní, že Lichtenštejnsko bude souhlasit s výměnou informací v případech daňových úniků a se zrušením bankovního tajemství jakožto důvodu k odmítnutí spolupráce. Komise by nyní měla obdržet mandát od Rady ve složení ECOFIN k zahájení podobných rozhovorů se Švýcarskem, s Monakem, se San Marinem a s Andorrou, tj. čtyřmi dalšími státy, které spolu s Lichtenštejnskem uplatňují podobný systém, jako je systém založený na směrnici o zdanění úspor. Komise se snaží aktivně podporovat začlenění podobných závazků i do dalších bilaterálních dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Další účinný nástroj na podporu přijetí zásad řádné správy v daňové oblasti představují finanční pobídky, které mají v rámci 10. Evropského rozvojového fondu k dispozici některé země karibské a tichomořské oblasti. Komise prohlásila, že v roce 2010 předloží zprávu o uplatňování těchto programů.
EU a její členské státy se kromě toho zapojily do strategie zaměřené na boj proti daňovým únikům na mezinárodní úrovni, kterou podporuje organizace OECD. Tato práce probíhá v rámci nedávno rozšířeného globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací, které nedávno prohlásilo, že se všech 87 zemí sdružených ve fóru dohodlo na přijetí standardu OECD o poskytování daňových informací na vyžádání (článek 26 vzorové úmluvy z roku 2002). Podle odborníků OECD je vhodným ukazatelem dosaženého pokroku zjištění, zda ta která jurisdikce podepsala 12 dohod o výměně informací, které splňují standardy OECD. Značné množství zemí, které se zavázaly k dodržování standardu OECD (některé dokonce ještě před rokem 2004), totiž ještě nepodepsalo ani jednu dohodu, která by tento standard splňovala. Hongkong, Macao a Singapur prohlásily, že navrhnou změnu svých právních předpisů, tak aby splňovaly standard OECD. Rakousko, Belgie, Lucembursko a Švýcarsko stáhly své námitky proti článku 26 vzorové úmluvy OECD. Lichtenštejnsko dne 12. března 2009 prohlásilo, že zahájí formální jednání směřující k uzavření dohod o transparentnosti a výměně informací s Velkou Británií, Francií a Německem. Také Andorra a Monako podpořily standardy OECD.
Přestože dosud nebyly navrženy žádné konkrétní pobídky, které by zajistily dodržování uvedeného standardu, skupina G20 na své vrcholné schůzce dne 2. dubna 2009 předložila seznam možných protiopatření: přísnější požadavky na poskytování informací ze strany daňových poplatníků a finančních institucí, vybírání daně u zdroje příjmu (srážkové daně), odmítnutí poskytovat možnost odečtení nákladů, přehodnocení politiky týkající se smluv o zdanění, přehodnocení vlastní investiční politiky ze strany mezinárodních finančních institucí a přehodnocení dvoustranných programů pomoci. Vedoucí představitelé zemí G20 v Pittsburghu (24.–25. září 2009) prohlásili, že protiopatření proti daňovým rájům by se měla začít uplatňovat od března 2010.
3. Možnost dalších opatření a poznámky zpravodaje
Zpravodaj se domnívá, že Evropská unie by měla podporovat automatickou výměnu informací jakožto univerzální standard. K dosažení zmíněné úrovně řádné správy v dané oblasti je zapotřebí přijmout řadu opatření jak na úrovni EU, tak i na mezinárodní úrovni.
Zpravodaj podotýká, že na úrovni EU je prohlášení pěti zemí, s nimiž EU uzavřela dohodu o úsporách (Monako, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Andorra a San Marino) důležitým krokem směrem k ukončení přechodného období uvedeného ve směrnici o zdanění úspor, které Rakousku, Belgii[2] a Lucembursku umožňuje místo výměny informací uplatňovat srážkovou daň. Je však nutné podotknout, že po tomto prohlášení musí následovat uzavření právně závazných dohod. Zpravodaj proto vyzývá k rychlému podepsání těchto dohod a k tomu, aby Rada zhodnotila, zda jsou Spojené státy ochotny přistoupit k výměně informací se všemi členskými státy. Kromě toho je nutné co nejdříve zahájit jednání, která by zajistila, že podobná pravidla týkající se zdanění úspor bude uplatňovat také Hongkong, Macao a Singapur.
Zpravodaj se rovněž domnívá, že tato prohlášení by měla mít pozitivní vliv také na status návrhu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, který předložila Komise, zejména s ohledem na zrušení překážky spojené s dodržováním bankovního tajemství, pokud jde o daňové rezidenty jiných členských států. Zpravodaj je toho názoru, že země, které se zavázaly k výměně informací na základě standardu OECD, by v zásadě neměly mít možnost blokovat přijetí návrhu správní spolupráce.
Na mezinárodní úrovni
se zpravodaj domnívá, že všechny zúčastněné strany by měly uspíšit uzavření dohody o boji proti podvodům s Lichtenštejnskem. Zpravodaj dále naléhavě žádá Radu, aby se dohodla na mandátu, který by měla mít Komise při vyjednávání podobných dohod s Andorrou, Monakem, San Marinem a Švýcarskem.
Pokud jde o kodex chování (při zdaňování právnických osob), je zpravodaj toho názoru, že členské státy by měly uplatňovat tento kodex ve vztahu k třetím zemím v souladu se svou snahou o podporu transparentnosti a výměny informací v daňové oblasti.
Stejný požadavek týkající se důslednosti by měl platit také pro evropskou politiku sousedství, politiku rozšiřování EU a politiky rozvojové spolupráce.
Pokud jde o porovnání jednotlivých systémů, které zaštiťuje OECD, EU jako taková musí v rámci tohoto fóra hrát aktivní úlohu, a to na základě účasti a připomínek ze strany Evropské komise. Nastal čas, kdy EU spolu se svými partnery musí na základě nezbytných pobídek i sankcí prokázat svůj celosvětový vůdčí potenciál a rozhodnost.
V této souvislosti musí mít EU možnost zhodnotit dosažený pokrok v rámci porovnávání jednotlivých systémů ze strany OECD. Aniž by byla dotčena pravomoc jednotlivých členských států, Evropská komise by měla mít možnost se neomezeně účastnit porovnávání jednotlivých systémů v rámci globální fóra a měla by Radě a Parlamentu o výsledcích tohoto srovnání podat zprávu, aby bylo zajištěno řádné vyhodnocení unijní dimenze této celosvětové problematiky, zejména pokud jde o to zjistit, které jurisdikce nespolupracují, a o vyhodnocení dodržování stanovených standardů a uplatňování odrazujících protiopatření.
Zpravodaj se obává, že výměna informací poskytovaných „na žádost“ na bilaterálním základě umožňuje restriktivní interpretaci tohoto standardu OECD. Například poskytování informací pouze v případě, kdy žádající jurisdikce zná jméno konkrétního podezřelého daňového poplatníka, je proti duchu standardů OECD. Zpravodaj proto navrhuje, aby EU aktivně podpořila zdokonalení standardu OECD, tak aby zahrnoval automatickou mnohostrannou výměnu informací jakožto cíl, kterého má být dosaženo do roku 2014 (tj. do konce stávajícího volebního období). To by znamenalo také schválení přísnějších požadavků na podávání informací týkajících se skutečných vlastníků účtů trustů a korporací a na příslušné sankce.
4. Další otázky
A konečně by Komisi měly být poskytnuty prostředky, které jsou nezbytné k vytvoření plnohodnotné politiky EU týkající se řádné správy v oblasti daní.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
27.1.2010 |
|
|
|
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
25 6 10 |
||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sylvie Goulard, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Eva Joly, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Íñigo Méndez de Vigo, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells |
|||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Marta Andreasen, Danuta Jazłowiecka, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts |
|||||