DOPORUČENÍ o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dodatečného protokolu k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním jménem Společenství

2. 1. 2010 - (KOM(2009)0436 – C7‑0163/2009 – 2009/0120(NLE)) - ***

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Anna Rosbach

Postup : 2009/0120(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0009/2010
Předložené texty :
A7-0009/2010
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dodatečného protokolu k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním jménem Společenství

(KOM(2009)0436 – C7‑0163/2009 – 2009/0120(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2009)0436),

–   s ohledem na čl. 175 odst. 1 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C7‑0163/2009),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–   s ohledem na čl. 196 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování EU,

–   s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7‑0009/2010),

1.  schvaluje uzavření dodatečného protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod:

Tato dohoda je součástí skupiny regionálních dohod týkajících se moří, jež EU uzavřela s jednotlivými členskými státy a sousedními třetími zeměmi. Skupinu tvoří Helsinská úmluva, Bonnská dohoda, Barcelonská úmluva a, v tomto případě, Lisabonská dohoda. Každý z těchto dokumentů se týká určité oblasti moří obklopujících země EU a jejich cílem je zajistit, aby smluvní strany přijaly individuální či kolektivní opatření v případě, kdy dojde ke znečištění moří nebo pobřeží, nebo takové znečištění hrozí.

Lisabonská dohoda byla podepsána v říjnu roku 1990, avšak nikdy nevstoupila v platnost z důvodu územního sporu mezi dvěma smluvními stranami, Španělskem a Marokem, o „jižní hranice“ (západní Sahara), o nichž pojednává čl. 3 písm. c) této dohody. Dodatečný protokol, který tento spor vyřešil vhodnou úpravou znění čl. 3 písm. c), podepsalo teprve v květnu roku 2008 Portugalsko, Španělsko, Francie a Maroko a dne 25. března také Evropské společenství.

Poznámky:

Poté, co byl uzavřen dodatečný protokol, může Lisabonská dohoda po 20 letech od jejího podepsání vstoupit v platnost.

Zpravodajka si je vědoma toho, že tyto tři balíčky přepisů EU v oblasti námořní politiky, které jsou určeny především pro předcházení a řešení znečištění z havárií, jako byly havárie tankerů Erika a Prestige, stanoví normy pro ochranu vod a pobřeží EU. Regionální námořní úmluvy, jejichž smluvními stranami je také řada třetích zemí sousedících s EU, slouží jako nástroj k uplatňování norem EU v těchto třetích zemích.

Zpravodajka by ráda poukázala na fenomén, kterému není věnována patřičná politická a environmentální pozornost, neboť o něm veřejnost neví. V nedávné době se však tomuto tématu věnovala Rada ministrů (pro životní prostředí) poté, co nizozemská delegace předložila dne 21. října 2009 k rozpravě problém „plastové polévky“. Jde o plovoucí masu plastových a gumových předmětů v Tichém oceánu (jejíž rozměr je 34násobně větší, než je rozloha Nizozemska, tj. +/– 1 350 000 km2). Stále palčivější se však tato otázka – spolu s problémem starých, vyřazených a ztracených rybářských sítí – stává i v Atlantickém oceánu.

Je nám známo, jaké důsledky plynou z této plovoucí plastové masy pro mořské prostředí (savce, ptáky, ryby, mořskou trávu a řasy, atd.) a jak velkou schopnost zachycovat CO2 má tato masa? Spadá obrovské znečišťování našich moří plastovými či gumovými odpadky do působnosti Lisabonské dohody nebo jiné regionální námořní dohody, nebo by se měl tento problém řešit v rámci Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku?

Pokud tento problém nespadá do působnosti žádné z těchto dohod, lze je upravit tak, aby zahrnovaly i povinnost řešit tuto otázku?

POSTUP

Název

Dodatečný protokol k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním

Referenční údaje

KOM(2009)0436 – C7-0163/2009 – 2009/0120(CNS)

Datum konzultace s EP

21.9.2009

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

7.10.2009

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Anna Rosbach

8.10.2009

 

 

Projednání ve výboru

2.12.2009

 

 

 

Datum přijetí

26.1.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Kriton Arsenis, Chris Davies, Esther de Lange, Edite Estrela, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Corinne Lepage, Linda McAvan, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

José Manuel Fernandes, Jutta Haug, Michail Tremopoulos, Thomas Ulmer, Marita Ulvskog