ZPRÁVA o zelené knize o reformě společné rybářské politiky

8. 2. 2010 - (2009/2106(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodajka: Maria do Céu Patrão Neves

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 91 KB)
• 001-001 (DOC - 210 KB)
• 002-008 (PDF - 112 KB)
• 002-008 (DOC - 246 KB)
• 009-022 (PDF - 401 KB)
• 009-022 (DOC - 312 KB)
• 013-013/REV1 (DOC - 230 KB)
• 014-014/REV1 (DOC - 233 KB)
• 023-030 (PDF - 117 KB)
• 023-030 (DOC - 268 KB)
• 031-033 (PDF - 106 KB)
• 031-033 (DOC - 229 KB)
• 033-033/REV1 (DOC - 214 KB)
• 034-035 (PDF - 98 KB)
• 034-035 (DOC - 220 KB)
• 036-041 (PDF - 120 KB)
• 036-041 (DOC - 246 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zelené knize o reformě společné rybářské politiky

(2009/2106(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2002 o zelené knize Komise o budoucnosti společné rybářské politiky[2],

–    s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

–    s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 („Newyorská dohoda“ ze dne 4. srpna 1995),

–    s ohledem na kodex správné praxe FAO pro odpovědný rybolov, který byl přijat dne 31. října 1995,

–    s ohledem na kodex postupů pro rekreační rybolov EIFAC přijatý v květnu 2008,

–    s ohledem na prohlášení přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 26. srpna až 4. září 2002 v Johannesburgu,

–    s ohledem na obnovenou strategii EU pro udržitelný rozvoj ve znění, které přijala Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 15. a 16. června 2006,

–    s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[3],

–    s ohledem na sdělení Komise o úloze SRP (společné rybářské politiky) při uplatňování ekosystémového přístupu ke správě moří (KOM(2008)0187) a na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o společné rybářské politice a použití ekosystémového přístupu při řízení rybolovu[4],

–    s ohledem na sdělení Komise o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (KOM(2007)0073) a na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (A6-0060/2008),

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu“ (KOM(2006(0360) a na své usnesení o provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu[5],

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Politika vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví“ (KOM(2007)0136) a na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o politice vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví[6],

–    s ohledem na svá usnesení ze dne 24. dubna 2009 o řízení společné rybářské politiky: Evropský parlament, regionální poradní sbory a jiní činitelé[7] a ze dne 6. září 2006 o akčním plánu na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006–2008[8],

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2008 nazvané „Evropská strategie mořského a námořního výzkumu: Ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří“ (KOM(2008)0534) a na své usnesení ze dne 19. února 2009 o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky[9],

–    s ohledem na svá usnesení ze dne 6. července 2005 o návrhu nařízení Rady o Evropském rybářském fondu[10], ze dne 15. června 2006 o společenstvích rybářů lovících v pobřežních vodách[11], ze dne 15. prosince 2005 o ženských sdruženích: rybolov, zemědělství a rozmanitost[12] a ze dne 28. září 2006 o zlepšování hospodářské situace v odvětví rybolovu[13],

–    s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2007 o systémech kontroly, inspekce a sankcí týkajících se pravidel pro zachování rybolovných zdrojů Společenství, na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[14], nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství[15] a nařízení Rady (ES) 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky a na svá usnesení ze dne 23. února 2005[16], 15. února 2007[17], 5. června 2008[18], 10. dubna 2008[19] a 22. dubna 2009[20],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury[21],

–    s ohledem na sdělení Komise, kterým se zahajuje debata o přístupu Společenství k programům pro ekoznačky pro produkty rybolovu (KOM(2005)0275), a na své usnesení ze dne 7. září 2006 na totéž téma[22],

–    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy[23],

–    s ohledem na svá usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře[24] a ze dne 2. září 2008 o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřežních zón v Evropě[25],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 nazvané „2050: Budoucnost začíná dnes – Doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU na ochranu klimatu“[26],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o strategii EU pro konferenci o změně klimatu v Kodani[27],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře[28],

–    s ohledem na sdělení Komise o integrované námořní politice, zejména na sdělení nazvaná „Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty“ (KOM(2008)0395), „Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných principů v EU“ (KOM(2008)0791) a „Rozvoj mezinárodní dimenze integrované námořní politiky Evropské unie“ (KOM(2009)0536), a na nedávnou zprávu o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU (KOM(2009)0540),

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu – nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ (KOM(2009)0162),

–    s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Reforma společné rybářské politiky“ (KOM(2009)0163),

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0014/2010),

A.  vzhledem ke strategickému významu odvětví rybolovu pro zásobování obyvatel rybami a pro potravinovou rovnováhu jak v jednotlivých členských státech, tak v EU jako celku, stejně jako k jeho významnému přínosu pro dobré sociální a hospodářské podmínky pobřežních komunit, místní rozvoj, zaměstnanost, zachování a vytváření hospodářských činností v předvýrobní, výrobní i povýrobní fázi, zásobování čerstvými rybami a zachování místních kulturních tradic,

B.   vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, zejména její ustanovení o mezinárodním řízení odvětví rybolovu, by měla být soustavně používána jako základ pro řízení společné rybářské politiky (SRP),

C.  vzhledem k tomu, že reforma SRP musí zohlednit politiku EU v oblasti životního prostředí, jak je zakotvena ve smlouvách, a také prohlášení z Bali z prosince 2007,

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie (EU) je subjekt řízený mezinárodním právem, který by měl v souladu s ustanoveními svých smluv a provozními pravidly konkrétně zaručovat hospodářskou, sociální a politickou integraci svých politik, včetně SRP,

E.   vzhledem k tomu, že základním cílem SRP stanoveným nařízením (ES) č. 2371/2002 je zajistit udržitelný rozvoj a hospodářskou a sociální životaschopnost odvětví rybolovu a zachování mořských zdrojů, což je základním předpokladem současného i budoucího provádění činností v tomto odvětví,

F.   vzhledem k rozmanitosti evropských moří a specifickým charakteristikám loďstva těchto moří a rybolovu, který se v nich provádí,

G.  vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976, a zejména v příloze VII k tomuto usnesení, stanovila opatření na ochranu specifických potřeb oblastí, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a s ním spojených činnostech,

H.  vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, že se SRP vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů, na akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud jsou tyto činnosti prováděny na území členských států nebo ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky, státními příslušníky členských států,

I.    vzhledem k tomu, že 88 % rybí populace Společenství je loveno nad rámec maximálního udržitelného výnosu a 30 % této populace je za hranicí bezpečných biologických limitů, což má závažné dopady na životaschopnost rybolovného odvětví,

J.    vzhledem k tomu, že provádění SRP je v přímé interakci s tak rozsáhlými oblastmi, jako je ochrana životního prostředí, změna klimatu, bezpečnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů, regionální rozvoj, vnitřní a mezinárodní obchod, vztahy se třetími zeměmi a rozvojová spolupráce, a vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit řádnou a pečlivou harmonizaci všech těchto oblastí při plném dodržování zásady subsidiarity,

K.  vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí 2008/56/ES by členské státy měly přijmout nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí v Evropské unii nejpozději do roku 2020, což si vyžádá regulaci rybolovu v rámci SRP,

L.   vzhledem k tomu, že existuje patrná disproporce mezi příjmy obyvatelstva, jež se živí rybolovem, a příjmy jiných vrstev; vzhledem k tomu, že je zapotřebí zajistit této skupině obyvatelstva spravedlivou životní úroveň, a to především zvýšením příjmů jednotlivců,

M.  vzhledem k tomu, že stávající geopolitická, hospodářská a sociální situace a vypracování strategie a akčního plánu pro zachování a udržitelný rozvoj evropských a světových oceánů a moří (integrovaná námořní politika) opravňují náš závazek vypracovat SRP, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí i z hlediska sociálně-hospodářského a s ohledem na niž by byly v souladu s Lisabonskou smlouvou posíleny rozhodovací pravomoci Parlamentu,

N.  vzhledem k tomu, že rybolov je jednou z nejdůležitějších činností, které využívají moře a jeho zdroje, a je proto třeba jej považovat za klíčovou součást řízení integrované námořní politiky,

O.  vzhledem k tomu, že mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který sdružuje odborníky z celého světa, vyhodnotil dopady změny klimatu a dospěl k závěru, že mnoho ekosystémů je nyní v ohrožení z důvodu nebývalé kombinace faktorů a rušivých prvků, které jsou s tímto jevem spojeny,

P.   vzhledem k tomu, že primární právo EU a v nedávné době i Smlouva o fungování EU uznaly povahu omezení postihujících nejvzdálenější regiony, která je z důvodu své stálosti a všudypřítomnosti odlišují od ostatních regionů Unie, jež jsou geograficky znevýhodněné nebo čelí populačním problémům,

Q.  vzhledem k tomu, že má-li být SRP více participativní a efektivní, měla by být strukturována takovým způsobem, aby došlo k multidisciplinárnímu zapojení všech skupin, jejichž činnost s tímto odvětvím přímo nebo nepřímo souvisí, jako jsou komerční a rekreační rybáři, producenti akvakultury, zpracovatelský průmysl, majitelé plavidel, představitelé těchto skupin, občanská společnost (včetně nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a rozvoje), vědecké společenství a představitelé institucí,

R.   vzhledem k tomu, že tato nová reforma SRP by již měla rybářskou politiku více přiblížit pravidlům jednotného trhu,

S.   vzhledem k tomu, že ačkoli došlo po provedení přezkumu SRP v roce 2002 k určitému pokroku, přetrvávají stále závažné problémy související s nadměrnou kapacitou loďstev a s nedostatkem rybolovných zdrojů, jejichž rozsah se liší region od regionu a jež se v posledních letech se zhoršily, což mělo závažné negativní dopady na druhy, na něž není rybolov zaměřen, a na mořské prostředí obecně a což vedlo k tomu, že se nyní ekosystémy nacházejí ve špatném stavu,

T.   vzhledem k tomu, že problémy, jako např. nadměrná kapacita loďstev a nedostatek rybolovných zdrojů, by neměly být považovány za trvalé či všeobecně rozšířené vzhledem k obrovským rozdílům mezi jednotlivými loďstvy a druhy rybolovu a že řešení těchto problémů by měla být nalézána a uplatňována způsobem, který by zohledňoval značné rozdíly panující v jednotlivých regionech EU,

U.  vzhledem k tomu, že naše moře jsou schopna uživit větší počty ryb, než odpovídá stávající populaci ryb, a že pokud by bylo této populaci umožněno, aby se obnovila, mohly by být stanoveny limity, které by umožňovaly výrazně vyšší odlov ryb při zachování udržitelnosti,

V.  vzhledem k tomu, že objemy výmětů jsou nepřijatelně vysoké, přičemž v krajních případech hovoří rybáři o tom, že výměty tvoří až 80 % jejich úlovků,

W. vzhledem k tomu, že politika zachování a řízení je největším neúspěchem SRP a nebyla od svého vytvoření modifikována ani aktualizována, a vzhledem k tomu, že je proto třeba se soustředit na vypracování nového modelu zachování a řízení rybolovných zdrojů,

X.  vzhledem k tomu, že Evropská unie v souladu se závazky přijatými na mezinárodních fórech definovala jako cíle své rybářské politiky řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím maximálního udržitelného výnosu a ekosystémový přístup,

Y.  vzhledem k tomu, že udržování moderních, konkurenceschopných, ekologických a bezpečných rybářských loďstev není neslučitelné se snižováním rybolovné kapacity, které již ve skutečnosti bylo v různé míře v některých členských státech provedeno, na základě spolehlivého vědeckého výzkumu tak, aby tato kapacita více odpovídala dostupným zdrojům, a vzhledem k tomu, že zainteresované strany navrhují opatření, jako např. úsilí o rozšíření biomasy vhodné k rybolovu, snížení počtu rybolovných dnů, vytváření zón biologické ochrany a modernizace drobného rybolovu, která nebudou dané odvětví potlačovat, ale budou na ně mít pozitivní a postupné účinky,

Z.   vzhledem k tomu, že rybolov je jedna z hospodářských činností, která je nejvíce postižena zbídačením rybolovných zdrojů způsobeným špatným stavem mořských ekosystémů, a vzhledem k tomu, že udržitelnost této činnosti bude záviset na možnosti tento trend zvrátit prostřednictvím navrácení mořského ekosystému jako celku do zdravého a vyváženého stavu; vzhledem k tomu, že toto odvětví musí tudíž samo přispívat k úsilí o obnovu rovnováhy, která by umožnila dosáhnout udržitelnosti rybolovu v budoucnu a zajistila jeho větší životaschopnost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,

AA. vzhledem k tomu, že rybářství je klíčovým zdrojem obživy v mnoha pobřežních společenstvích, které se této činnosti věnují po několik generací, a přispívají tak k hospodářské a sociální dynamice dotčených regionů a ke kulturnímu dědictví EU, a vzhledem k tomu, že politika v oblasti rybolovu musí být vedena způsobem, který ochrání obživu obyvatel ve všech tradičních evropských rybolovných oblastech, přičemž bude respektovat historická práva,

AB. vzhledem k tomu, že historická práva byla doposud chráněna zásadou relativní stability a že přínosy vyplývající z této relativní stability pro pobřežní společenství musí v těchto komunitách také zůstat, bez ohledu na podobu budoucích systémů řízení,

AC. vzhledem k tomu, že k loďstvu pro drobný rybolov a k oblastem vysoce závislým na rybolovu je třeba přistupovat diferencovaně a poskytnout jim v rámci nové SRP větší sociální a hospodářskou podporu,

AD. vzhledem k tomu, že ženy jsou přes své nízké zastoupení v pododvětví odlovu významnou skupinou hrající klíčovou úlohu v činnostech úzce spjatých se SRP, jako jsou např. akvakultura, zpracování produktů a jejich uvádění na trh, výzkum, obchodní řízení, odborné vzdělávání a námořní bezpečnost,

AE. vzhledem k tomu, že podobně, jako již bylo zaznamenáno v zemědělském odvětví, jsou také v odvětví rybolovu ženy oběťmi nerovností, jež se promítají do nižších platů (nebo úplné absence odměny) a menších sociálních výhod; v některých případech je jim také znemožňováno plně se zapojit do práce řídících orgánů v některých komunitách nebo sdruženích,

AF. vzhledem k tomu, že produkty rybolovu a akvakultury představují významný a stále více využívaný zdroj kvalitních bílkovin a zdravých tuků, které jsou nepostradatelné pro uspokojování potřeb v oblasti výživy v EU,

AG. vzhledem k tomu, že loďstvo a odvětví rybolovu Společenství jsou zdrojem vysoce kvalitních potravin a hrají klíčovou roli v oblasti zaměstnanosti, sociální soudržnosti a dynamiky v pobřežních, vzdálených, nejvzdálenějších a ostrovních regionech EU,

AH. vzhledem k tomu, že uvádění produktů rybolovu, jež mají akreditované osvědčení pro potraviny, na trh, a to počínaje jejich odlovem, vykrmováním nebo zpracováním (v závislosti na dotyčném odvětví) až po jejich prodej, by mělo vycházet z kritérií environmentální udržitelnosti a přispívat ke zlepšování informovanosti – jak výrobců, tak i spotřebitelů – o významu udržitelného rybolovu,

AI. vzhledem k tomu, že organizace FAO vykonala důležitou práci v oblasti označování produktů rybolovu a akvakultury ekoznačkou, a vzhledem k tomu, že v květnu 2005 její výbor pro rybolov (COFI) vypracoval v této souvislosti pokyny, které by měla posoudit Evropská komise,

AJ. vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje v určitém regionu by měla posílit interakci mezi jeho přírodním prostředím a obyvatelstvem a zlepšovat kvalitu života v jeho pobřežních komunitách; a vzhledem k tomu, že rybářská politika musí vycházet ze zásady vzájemné závislosti mezi prosperitou těchto komunit a udržitelností ekosystémů, jejichž jsou tyto komunity nedílnou součástí,

AK. vzhledem k tomu, že loďstva pro drobný rybolov a pro rybolov ve velkém, průmyslovém rozsahu mají velmi odlišné rysy a problémy, které není možné postihnout v jednotném modelu, a proto je třeba k nim přistupovat diferencovaně,

AL. vzhledem k tomu, že v současné době se již obecně má za to, že existují určité nástroje umožňující alternativní přístup k řízení rybolovu, které mohou užitečným způsobem doplnit stávající systémy a hrát významnou úlohu při řízení tohoto odvětví ze strany Společenství,

AM. vzhledem k tomu, že studium modelů řízení rybolovu by mělo být předmětem pečlivých úvah a mělo by zohlednit různé hospodářské a sociální podmínky a podmínky rybolovné činnosti v různých členských státech, aniž by opomnělo úlohu subsidiarity s cílem zajistit vyvážené globální řízení zdrojů a podpořit proporcionální přístup jednotlivých loďstev k těmto zdrojům,

AN. vzhledem k tomu, že činnosti v odvětví rybolovu se soustředí především do hospodářsky méně rozvinutých oblastí – většinou spadajících do cíle 1 –, a vzhledem k tomu, že krizová situace v odvětví rybolovu má značný vliv na úroveň hospodářské a sociální soudržnosti v těchto oblastech,

AO. vzhledem k tomu, že hodnota mořských rezervací, v nichž je rybolov zakázán, jakožto účinného nástroje na ochranu mořských ekosystémů a vytváření přínosů v souvislosti s řízením rybolovu je obecně uznávána, pokud jejich vytváření a ochrana splňují určité minimální standardy,

AP. vzhledem k tomu, že je třeba se co nejvíce zaměřit na strategický význam akvakultury a její rozvoj na úrovni Společenství, a to jak po sociálně-hospodářské a environmentální stránce, tak s ohledem na zajišťování potravin; vzhledem ale k tomu, že toto odvětví musí zabránit škodám na místním mořském prostředí a vyčerpávání volně žijící populace, zejména malých pelagických druhů, které jsou loveny jako potrava pro mnoho akvakulturních druhů,

AQ. vzhledem k tomu, že činnosti související se sběrem měkkýšů jsou nedílnou součástí tohoto odvětví a mají v určitých pobřežních oblastech značný význam, přičemž ručním sběrem měkkýšů se zabývají převážně ženy; vzhledem k tomu, že by tyto činnosti měly plně spadat do nové SRP,

AR. vzhledem k tomu, že bude třeba, aby EU koordinovala svou rozvojovou politiku a SRP a věnovala odvětví rybolovu více lidských, technických a rozpočtových zdrojů v rámci své politiky rozvojové spolupráce se třetími zeměmi,

AS. vzhledem k tomu, že by regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO) a dohody o partnerství v oblasti rybolovu měly hrát klíčovou a stále důležitější roli při zužitkovávání a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách i ve vodách Společenství, avšak při nedávných hodnoceních výkonnosti RFMO byly v jejich fungování zjištěny vážné nedostatky, což vedlo generální shromáždění OSN k tomu, aby vyzvalo k přijetí naléhavých opatření, jež by tuto situaci napravila,

AT. vzhledem k tomu, že by regionální organizace pro řízení rybolovu měly hrát klíčovou a zásadní úlohu při zužitkovávání a udržitelném využívání rybolovných zdrojů ve vodách Společenství, což by umožnilo, aby byla rozhodnutí o řízení přijímána na vhodnější úrovni, na níž budou zapojeny relevantní zúčastněné strany,

AU. vzhledem k tomu, že vnější politika SRP má zásadní význam pro zajištění zásobování odvětví a spotřebitelů, neboť více než třetina produkce Společenství pochází z mezinárodních lovišť a z vod spadajících do výlučných hospodářských oblastí třetích zemí,

AV. vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro udržitelné využívání živých vodních zdrojů, jež ohrožuje samotnou podstatu SRP a mezinárodní snahy o podporu lepší správy oceánů, a vzhledem k tomu, že účelem nařízení Rady č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství, jež má být brzy provedeno, je dále podporovat řízení dohledu a koordinaci,

AW. vzhledem k tomu, že 60 % ryb spotřebovávaných v Evropské unii je uloveno mimo vody EU a že je tento poměr tak vysoký zčásti proto, že se SRP nepodařilo udržet úroveň rybích populací, která by dostačovala k pokrytí poptávky občanů EU,

AX. vzhledem k tomu, že Komise již přiznala, že jsou na trh Společenství uváděny produkty, které nesplňují minimální velikosti stanovené v EU, a to zejména kvůli tomu, že nebyla provedena pravidla pro uvádění mražených produktů na trh,

AY. vzhledem k tomu, že velká část pracovních míst v odvětví rybolovu je v současnosti obsazována pracovními silami ze třetích zemí, protože jsou pro mladé lidi ze Společenství stále méně atraktivní,

AZ. vzhledem k tomu, že výrazný pokles cen většiny druhů ryb, k němuž došlo v posledních letech, se velmi negativně projevil v příjmech producentů, kteří zároveň čelí růstu nákladů na produkci, které nemohou promítnout do ceny při prvním prodeji,

BA. vzhledem k tomu, že došlo ke změně struktur trhu s produkty rybolovu a neexistuje již přijatelná rovnováha mezi producenty a kupujícími, neboť díky koncentraci distribučních a nákupních řetězců nastala situace, kterou je stále více možno považovat za oligopol kupujících,

BB. vzhledem k tomu, že velká část vývozu ze třetích zemí způsobuje v tomto odvětví ve Společenství vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže, protože jsou porušovány normy a kontrolní systémy, které se vztahují na producenty a spotřebitele ve Společenství a jež producentům ve Společenství zvyšují výrobní náklady,

BC. vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska není tento stav klesajících cen prospěšný ani pro spotřebitele,

OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI

1.   vítá, že Komise ze své iniciativy předložila zelenou knihu, která nyní tvoří základ pro konzultace a rozsáhlé diskuse o omezeních a problémech, s nimiž se SRP v současné době potýká, vedené za účelem provést její naléhavou a dalekosáhlou reformu, a vyzývá, aby byla zohledněna i stanoviska zúčastněných stran;

2.   je přesvědčen, že současná reforma je pro budoucnost evropského odvětví rybolovu klíčová a že veškeré neúspěchy při přijímání a uskutečňování radikální reformy by mohly znamenat, že v okamžiku příští reformy zde již nebudou ani ryby, ani odvětví rybolovu;

3.   souhlasí se zelenou knihou v tom, že pro hospodářskou a sociální udržitelnost jsou nezbytné produktivní populace ryb a fungující mořské ekosystémy, a že ekologická udržitelnost je tudíž základní podmínkou zajištění hospodářské a sociální budoucnosti evropského rybolovu;

4.   vítá rovněž dvě hlavní zásady, které za účelem efektivní a úspěšné reformy SRP stanovila Komise, zejména udělení větší odpovědnosti odvětví samotnému zavedením podmínek, které přispějí ke správným rybolovným postupům, a pozměnění modelů řízení rybolovu tak, aby vznikly nástroje doplňující tradiční jediný systém celkového přípustného odlovu a kvót, který je v současné době v platnosti;

5.   vítá analýzu pěti strukturálních nedostatků současné SRP, kterou vypracovala Komise, a souhlasí s jejím názorem, že při reformě musí být ústřední pozornost věnována těmto pěti aspektům: hluboce zakořeněnému problému nadměrné kapacity loďstev, nepřesným politickým cílům majícím za následek nedostatek pokynů pro rozhodování a provádění, systému rozhodování upřednostňujícímu krátkodobé zaměření, rámci, který odvětví neposkytuje dostatečnou odpovědnost, a nedostatku politické vůle k zajištění dodržování předpisů spolu s jejich nedostatečným dodržováním v rámci odvětví;

6.   vítá skutečnost, že byla uznána potřeba uplatňovat jednodušší rámec, který by umožnil zajistit, aby přijímaná opatření přinášela optimální výsledky, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vystupňovat úsilí, jež je za tímto účelem vyvíjeno;

7.   znovu opakuje, že hlavním cílem SRP by mělo být zaručení budoucnosti jak rybolovných zdrojů, tak rybářů, a to zajištěním obnovy populací ryb a obnovou hospodářské životaschopnosti tohoto odvětví;

8.   znovu opakuje, že by SRP měla podporovat modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zajišťovat jeho sociálně-ekonomickou životaschopnost a udržitelnost rybolovných zdrojů s cílem zabezpečit zásobování obyvatelstva rybími produkty, jeho potravinovou soběstačnost a výživu, zachovat pracovní místa a zlepšit životní podmínky rybářů a zajistit udržitelný rozvoj těch pobřežních oblastí, které jsou na rybolovu nejvíce závislé;

9.   je přesvědčen, že řízení rybolovu musí být plánováno tak, aby minimalizovalo dopad rybolovných činností na příbuzné a závislé druhy, a že by zásadním rozhodnutím měla předcházet posouzení jejich dopadů na životní prostředí, jako je tomu u většiny ostatních průmyslových odvětví;

10. zdůrazňuje, že současná SRP je jednou z nejintegrovanějších politik Společenství, což Společenství poskytuje široké pravomoci, a tudíž i odpovědnost, v oblasti řízení a zachování mořských zdrojů, a doufá, že dojde k většímu zapojení zúčastněných stran;

11. zdůrazňuje, že ačkoli SRP prošla v roce 2002 rozsáhlou reformou, čelí 27 let po svém vzniku v určitých rybolovných oblastech závažným problémům, jejichž hlavními rysy jsou nadměrný odlov, nadměrná kapacita některých částí loďstva, již je třeba jasně definovat, vysoká energetická náročnost a plýtvání, chybějící spolehlivý výzkum rybích populací a další faktory, jako je hospodářský a sociální pokles, který toto odvětví v současné době postihuje, globalizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury, důsledky změny klimatu a postupný úbytek zdrojů způsobený špatným stavem mořských ekosystémů;

12. je přesvědčen, že veškeré politiky v oblasti rybolovu by měly vzít v úvahu celou řadu hledisek – sociálních, environmentálních a ekonomických –, která vyžadují integrovaný a vyvážený přístup, jenž je neslučitelný s představou, že by tato hlediska byla hierarchizována podle předem vymezených priorit;

13. zdůrazňuje, že zajištění životaschopnosti rybolovu, jenž je strategickým odvětvím, a rybářských komunit, stejně jako zachování udržitelnosti mořských ekosystémů, nejsou cíle, jež by byly neslučitelné;

14. domnívá se, že problémy, jako např. nadměrný odlov, nadměrná kapacita, nadměrné investice a plýtvání, by neměly být považovány za trvalé či všeobecně rozšířené, ale spíše za specifické pro určitá loďstva a druhy rybolovu, a měly by tudíž být řešeny způsobem, který by tyto specifické rysy zohledňoval;

15. zdůrazňuje, že Parlament již v předchozích volebních obdobích upozorňoval na skutečnost, že ne všichni provozovatelé dodržují dostatečně pravidla SRP, a opakovaně vyzýval příslušné orgány v EU a ve všech členských státech, aby zlepšily kontroly, harmonizovaly kritéria pro provádění inspekcí a udělování sankcí a systémy pro podávání zpráv o úlovcích, zajistily transparentnost výsledků inspekcí a posílily inspekční systémy Společenství s cílem vytvořit kulturu dodržování pravidel tím, že budou zapojeny hlavní zúčastněné strany a bude jim udělena větší odpovědnost;

16. poznamenává, že nové nařízení o kontrole obsahuje řadu opatření, která se mohou stát předmětem kritiky, pokud jde o jejich úspěšnost a efektivnost vynaložených nákladů v kontextu reformy SRP;

17. zdůrazňuje, že mnohé problémy, jimž SRP čelí, mají svůj původ v nedostatečném uplatňování zásad řádné správy věcí veřejných;

18. zdůrazňuje, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost již není Parlament v odvětví rybolovu pouhým konzultačním orgánem, ale stává se spolutvůrcem právních předpisů, neboť s Radou sdílí rozhodovací pravomoci s výjimkou stanovování celkových přípustných odlovů a kvót;

19. upozorňuje, že RFMO a dohody o partnerství v oblasti rybolovu by měly hrát zásadní roli při řádné správě věcí veřejných a při provádění osvědčených rybolovných postupů v jejich příslušných oblastech působnosti či provádění a že postoj EU by měl spočívat v prosazování nejvyšších možných standardů pro zachování a řízení rybolovu;

20. zdůrazňuje, že reformní proces SRP by měl být ukončen začátkem roku 2011, aby mohlo být zajištěno jeho řádné zohlednění v diskusích o nadcházejícím finančním rámci EU, stejně jako plné provedení reformované SRP;

21. zdůrazňuje, že za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na mořské ekosystémy je třeba zohlednit vědecké znalosti a aplikovaný technický výzkum v oblasti potřeb odvětví a že je nezbytné zavést a postupně zdokonalovat politiku zachování a udržitelného řízení rybolovných zdrojů, do jejíhož utváření budou jakožto pozorovatelé zapojeni spolupracující výzkumní pracovníci činní v této oblasti a plnoprávní zástupci regionálních poradních sborů; dále zdůrazňuje, že by jakýkoli z případů, kdy chybí přesné vědecké údaje o rybolovu a o mořských ekosystémech, neměl bránit tomu, aby byl v rámci nové společné rybářské politiky přijat přístup založený na předběžné opatrnosti;

22. zdůrazňuje, že navzdory složité povaze některých postupů pro úpravu modelů řízení rybolovu a problémům, zejména právní povahy, které se v průběhu tohoto procesu mohou objevit, nejsou tyto překážky nepřekonatelné, jak dokazuje úspěšné uplatnění alternativních modelů řízení, jako je řízení založené na intenzitě rybolovu a na přenosných rybolovných právech, jinde ve světě;

23. upozorňuje na skutečnost, že navzdory tomu, že byla přijata opatření pro vyřazení plavidel z provozu, existují určité části evropských loďstev, zejména loďstvo pro drobný rybolov, které nebyly dostatečně obnoveny, a že jsou stále používána plavidla, která jsou zastaralá či velmi stará a která by měla být zmodernizována nebo nahrazena, aby byla zajištěna větší bezpečnost na palubě a menší dopady na životní prostředí, aniž by došlo ke zvýšení rybolovné kapacity;

24. zdůrazňuje význam rybářských sdružení, organizací producentů a jiných asociací v odvětví rybolovu pro řádné fungování a rozvoj tohoto odvětví;

25. zdůrazňuje, že úspěch udržitelné akvakultury bude záviset na podnikatelsky příznivém prostředí na vnitrostátní i místní úrovni a že by členské státy a regionální orgány měly mít k dispozici vhodný rámec Společenství, který by umožnil harmonický rozvoj tohoto odvětví a využití celého jeho potenciálu pro vytváření bohatství a pracovních míst a upřednostňoval ty rybáře, kteří museli omezit svou činnost;

26. zdůrazňuje, že na stávající strukturu řízení rybolovu a chovu ryb může mít značný dopad zvyšování počtu obyvatel v Evropské unii i její budoucí rozšíření, stejně jako faktory související se změnou klimatu;

27. s překvapením konstatuje, že v zelené knize není zmíněna klíčová úloha, kterou v odvětví rybolovu sehrávají rybářské přístavy, jelikož právě přístavy jsou hlavními aktéry při vykládce, skladování a distribuci ryb; vyzývá proto Komisi, aby vzhledem k vývoji, který vedl k potřebě modernizace infrastruktury, zdůraznila úlohu přístavů v rámci odvětví rybolovu; mimoto se domnívá, že rybářské přístavy v Evropě budou v budoucnu moci přispět k rozvoji a zavedení certifikačních systémů a k lepší sledovatelnosti úlovků;

28. zdůrazňuje, že plné zapojení žen do činností v tomto odvětví spojené s přiznáním stejných práv a podmínek, jaké mají muži, je základním cílem, který by měl být zohledněn ve všech politikách a opatřeních navrhovaných a přijímaných v odvětví rybolovu;

29. opakuje, že rybolov je nezbytná činnost, nikoli pouze jako zdroj potravy, ale i po sociální, rekreační a kulturní stránce, a že v mnoha pobřežních oblastech Evropy představuje hlavní – a v některých případech jediný – zdroj obživy pro mnoho rodin, které na něm přímo či nepřímo závisí, přičemž spolu s jinými námořními činnostmi napomáhá oživovat pobřeží a držet je pohromadě ze sociálního a hospodářského hlediska;

30. považuje za nezbytné ocenit a respektovat úlohu žen v oblasti rybolovu a udržitelného rozvoje rybářských oblastí; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření pro zajištění toho, aby vypomáhající manželé nebo manželky měli alespoň rovnocennou úroveň ochrany, jakou mají samostatně výdělečně činné osoby, a to za stejných podmínek, které se vztahují na samostatně výdělečně činné osoby; žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na zajištění podpory zásadě rovných příležitostí a na jejím začleňování do činností vykonávaných v rámci jednotlivých fází provádění Evropského rybářského fondu (včetně fáze návrhu, provádění, monitorování a hodnocení) v souladu s ustanovením článku 11 nařízení (ES) č. 1198/2006;

31. naléhavě vyzývá Komisi, aby tím, že bude podporovat jejich zapojení do regionálních poradních sborů, zaručila, že nejzranitelnější skupiny v odvětví rybolovu, zejména pracující ženy, rybářky a sběračky měkkýšů, nebudou diskriminovány při udělování přístupových práv ke zdrojům;

32. trvá na tom, že by budoucí doplňková finanční opatření měla zohlednit nové cíle SRP; v této souvislosti se domnívá, že by finanční zdroje, jež budou předmětem jednání při stanovování nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020, měly zahrnovat větší rozpočet SRP, jenž by vytvořil finanční podmínky nezbytné pro úplnou realizaci a praktický rozvoj pokynů přijatých k provedení reformy; zdůrazňuje, že společná rybářská politika předpokládá spravedlivé financování ze strany Společenství vynakládané s cílem zabezpečit využívání vodních zdrojů takovým způsobem, který je zárukou udržitelnosti z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska; odmítá všechny pokusy o přenesení nákladů SRP na úroveň členských států;

33. zastává názor, že souvislé snižování podpory Společenství pro toto odvětví v současném víceletém finančním rámci na období 2007–2013, především snižování rozpočtových prostředků pro Evropský rybářský fond a společnou organizaci trhu, je jedním z faktorů, které přispěly ke zhoršení situace v tomto odvětví;

34. zdůrazňuje, že v souladu se zásadou solidarity a hospodářské a sociální soudržnosti by měla být zachována zásada konvergence při přidělování prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, včetně Evropského rybářského fondu;

35. považuje za nezbytné stanovit přechodné období, aby mohla být tato reforma SRP řádně sladěna se současným rámcem této společné politiky;

KONKRÉTNÍ ASPEKTY

Ochrana a zachování zdrojů a vědecké poznatky

36. domnívá se, že závazky SRP týkající se napravení hospodářských a sociálních důsledků způsobených omezením rybolovných práv, stejně jako vysokou mírou znečištění a sílící mezinárodní konkurencí, musí být kompatibilní s dlouhodobou udržitelností odvětví;

37. trvá na tom, že by měl být v rámci SRP přijat ekosystémový přístup, který by byl stejnou měrou zohledňován ve všech prováděných hospodářských činnostech, jež mají vliv na mořské prostředí, přičemž by byla zvláštní pozornost věnována integrované správě pobřežních pásů, v nichž se nacházejí složité ekosystémy a kde je třeba nalézt velmi křehkou ekologickou rovnováhu mezi environmentálními, hospodářskými, sociálními, rekreačními a kulturními zájmy; v tomto ohledu žádá Komisi, aby zajistila, že součástí reformy SRP budou i opatření přijatá v zájmu boje proti změně klimatu a že budou k dispozici dostatečné prostředky, které umožní jejich provedení;

38. trvá na tom, že reforma SRP musí i nadále dodržovat zásadu obezřetnosti, kterou stanoví kodex správné praxe pro odpovědný rybolov a Newyorská dohoda, s cílem nedovolit, aby bylo někdy ohroženo přežití a/nebo udržitelný vývoj druhů;

39. je přesvědčen, že přístup k rybím populacím by nadále již neměl být založen pouze na kritériu historických záznamů úlovků, ale že by měla být postupně zavedena environmentální a sociální kritéria s cílem vymezit, kdo je k lovu ryb oprávněn, přičemž by součástí těchto kritérií měla být selektivita lovných zařízení a z nich vyplývajících neúmyslných odlovů a výmětů, narušování mořského prostředí, přínos pro místní ekonomiku, spotřeba energie a emise CO₂, kvalita konečného produktu, vytvoření pracovních míst a soulad s pravidly SRP, a že je také třeba upřednostňovat lov ryb určených k lidské spotřebě; je přesvědčen, že uplatňování těchto kritérií by mohlo být impulsem, který by vedl ke zdokonalení metod rybolovu a k tomu, aby se odvětví rybolovu stalo environmentálně, sociálně a hospodářsky udržitelnějším;

40. domnívá se, že historická práva byla dříve chráněna zásadou relativní stability a že každý nový režim řízení musí zachovat přínosy, které pobřežním komunitám z relativní stability plynou;

41. domnívá se, že výměty ryb jsou neudržitelnou rybolovnou praxí, která by se měla postupně ukončit, a že je třeba tohoto cíle dosáhnout vytvořením jak pozitivních, tak v nutných případech i negativních pobídek, které by rybáře přiměly k větší selektivitě; domnívá se, že pokud nebudou pomocí pobídek v náležitém časovém období výměty sníženy, měly by být úplně zakázány;

42. domnívá se, že výše zmíněné dlouhodobé udržitelnosti odvětví, přijetí ekosystémového přístupu, uplatnění zásady obezřetnosti a výběru vhodného vybavení lze dosáhnout pouze v kontextu decentralizované rybářské politiky, v jejímž rámci budou rozhodnutí přijímána podle toho, jak to nejlépe vyhovuje konkrétním situacím v jednotlivých rybolovných a přímořských oblastech;

43. domnívá se, že je nezbytné zaručit účinnou ochranu pobřežních oblastí, které jsou značně citlivé z environmentálního hlediska, neboť jsou hlavními oblastmi reprodukce biologických zdrojů a vývoje nových populací;

44. naléhavě vyzývá Komisi, aby při uplatňování opatření přijatých v oblasti boje proti změně klimatu posuzovala důsledky, které by tato opatření mohla mít pro rybolov a mořské prostředí;

45. domnívá se, že na základě nařízení č. 2371/2002 musí být komplexní přehled loďstev porovnán s populacemi ryb, které mohou být loveny, s cílem zjistit, která loďstva odpovídají zdrojům a u kterých je naopak třeba snížit stav a o kolik;

46. zdůrazňuje, že jak stanoví nové nařízení o zavedení kontrolního režimu přijaté dne 20. listopadu (nařízení Rady č. 1224/2009, čl. 55 odst. 1), „členské státy zajistí, aby byl rekreační rybolov na jejich území a ve vodách Společenství provozován způsobem, který je slučitelný s cíli a pravidly společné rybářské politiky“;

47. naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila sociální dopady a závažné škody, které na rybolovu páchají někteří predátoři ryb, např. nadměrné populace tuleňů a kormoránů;

48. upozorňuje, že je na vnitrostátní i evropské úrovni třeba větších investic do aplikovaného výzkumu a vědeckých poznatků v oblasti rybolovu, a to s cílem podpořit organizace provádějící společný výzkum, jež v posledních letech nashromáždily řadu znalostí a zkušeností, a že by rybolov měl být efektivněji spojen s oblastmi, které pokrývají rámcové programy na podporu výzkumu; zdůrazňuje, že výzkum a znalosti v oblasti rybolovu je nezbytné koordinovat na evropské úrovni; domnívá se, že je zásadní omezit neurčitost vědeckých hodnocení a shromáždit příslušné sociální a hospodářské údaje, které se do těchto hodnocení začlení; zastává názor, že informace pocházející od zúčastněných stran by měly být do těchto hodnocení začleňovány; důrazně zdůrazňuje, že součástí nového ekosystémového přístupu bude víceoborový výzkum;

49. zdůrazňuje, že vědecký výzkum v oblasti rybolovu je základním nástrojem k jeho řízení, neboť je nezbytný k určení faktorů podmiňujících vývoj rybolovných zdrojů, k jejich kvantitativnímu posuzování a vypracování modelů, které by umožnily předvídat jejich vývoj, a také ke zdokonalování lovných zařízení, plavidel a ke zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti rybářů, přičemž se vychází právě z poznatků a zkušeností posledně jmenovaných;

50. upozorňuje na to, že úkolem vědeckého výzkumu by mělo být zohlednit sociální, environmentální a ekonomická hlediska rybolovné činnosti; považuje za zásadní přikročit k posouzení dopadu různých systémů/nástrojů řízení rybolovu na zaměstnanost a příjmy rybářských komunit;

51. trvá na tom, že je zapotřebí vytvořit vhodné pracovní podmínky a stanovit odpovídající práva a přiměřené platové podmínky pro výzkumné a technické pracovníky, kteří se zabývají vědeckým výzkumem v oblasti rybářství;

52. podporuje stále větší využívání informačních technologií v tomto odvětví stejně jako využívání výpočetní techniky v systémech shromažďování a přenosu údajů, a to jak pro potřeby správních orgánů na regionální a vnitrostátní úrovni, tak pro potřeby subjektů působících v tomto odvětví a organizací výrobců, jehož cílem je umožnit lepší přístup k informacím a jejich větší transparentnost;

53. podporuje názor, že zavádění povinných nových technologií (k monitorování a kontrole rybolovu) na paluby rybářských lodí by mělo probíhat postupně – během stanoveného přechodného období – s cílem poskytnout tomuto odvětví možnost snazšího přizpůsobení se;

54. uznává, že cílové i necílové druhy, např. ryby, žraloci, želvy, mořští ptáci a mořští savci, jsou vnímajícími tvory, a vyzývá Komisi, aby vyčlenila prostředky na rozvoj metod odlovu a usmrcování, které snižují zbytečné utrpení volně žijících mořských živočichů;

Ziskovost a profesní postup

55. upozorňuje, že reforma SRP by měla zohledňovat skutečnost, že EU rozhodla, že by využívání populací ryb mělo být řízeno prostřednictvím maximálního udržitelného výnosu, zdůrazňuje však, že tento cíl musí být v souladu s vícedruhovým přístupem, který bere v úvahu všechny druhy v určitém lovišti, a že není možné uplatňovat současný přístup, kdy se maximální udržitelný výnos používá pro každou populaci zvlášť; zastává názor, že by bylo vhodné, aby byl tento cíl uplatňován operačním způsobem, zakládal se na vědecky potvrzených údajích a aby byly vyhodnocovány jeho socio-ekonomické dopady;

56. zdůrazňuje význam hospodářské a politické podpory spolupráce mezi rybáři a výzkumnými pracovníky, aby bylo možno vykonávat poradenskou činnost na takovém základě, který přesněji odráží podmínky v oblasti moře a který by bylo možno rychleji realizovat;

57. zdůrazňuje význam odvětví rybolovu v této socioekonomické situaci, v oblasti zaměstnanosti a při podpoře hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že nejvzdálenější regiony Společenství ze sociálního a hospodářského hlediska zaostávají, a to v důsledku své odlehlosti, ostrovní polohy a izolované situace, malých rozměrů a složitých topografických a klimatických podmínek, hospodářské závislosti na malém množství produktů, ze kterých většinu tvoří produkty rybolovu, omezení svých trhů a dvojí povahy (jako regionů Společenství a zároveň jako oblastí nacházejících se v prostředí rozvojových zemí), a že tyto charakteristiky opodstatňují pozitivní diskriminaci v některých oblastech SRP, zejména pokud jde o podporu modernizace a obnovy loďstev;

58. naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala specifické charakteristiky nejvzdálenějších regionů a ostrovních regionů a rozdíly mezi nimi a aby prosazovala podpůrná opatření zaměřená na biologickou a sociální udržitelnost rybolovu v těchto regionech;

59. podporuje pokračování rybolovu podle programu POSEI (program na uhrazení dodatečných nákladů vzniklých při uvádění určitých produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů na trh) podobným způsobem jako v případě oblasti zemědělství podle programu POSEI; domnívá se v této souvislosti, že tento program by neměl být časově omezený, protože okrajová poloha těchto regionů je trvalým faktorem;

60. domnívá se, že je v oblasti rybolovu třeba vytvořit mezioborová seskupení, jež by zahrnovala majitele, pracovníky, zpracovatele, zprostředkovatele atd., kteří by se zasazovali o dialog mezi zainteresovanými stranami v této oblasti, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů;

61. naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní programy Společenství na podporu drobného pobřežního a neprůmyslového rybolovu a sběru měkkýšů, což jsou aktivity, které vesměs provádí malí a střední provozovatelé, s cílem pomoci těmto odvětvím překonat tradiční strukturální problémy tím, že lépe zužitkují příležitosti, které nabízí Evropský rybářský fond, velká část jehož opatření je již zaměřena výhradně na malé a střední podniky, a také tím, že jim účelově pomohou získat lepší přístup na trh a zvýšit cenu jejich produktů;

62. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly odpovídající odborné vzdělávání rybářů a velitelů plavidel, včetně povinných vzdělávacích programů vycházejících z „osvědčených postupů“ v rybolovu a základů ekologie mořských biotopů pro osoby vyžadující odbornou kvalifikaci, s cílem zvýšit status kvalifikací, zvýšit prestiž této profese a přilákat přizpůsobivější mladé lidi ochotné akceptovat profesní mobilitu a zaujmout podnikatelštější přístup a začlenit všechny technické, vědecké a kulturní prvky nezbytné pro to, aby byl překonán rozšířený názor, že oblast rybolovu je okrajovou činností;

63. zdůrazňuje, že odborná kvalifikace je klíčovým faktorem jak pro zlepšení produktivity, tak i pro zvýšení platů; poukazuje na to, že pracovní místa pro kvalifikované pracovníky jsou znakem technologicky vyspělého podniku a představují lepší finanční odměnu, lepší znalost norem (a s tím větší pravděpodobnost jejich plnění) a lepší pochopení vzájemné provázanosti mezi rybolovem a ekosystémy a respektování této provázanosti;

64. je přesvědčen, že všem provozovatelům rybolovu a sběru měkkýšů, ať už se jedná o muže či ženy, musí být zaručen jednodušší přístup k finančním nástrojům Evropské unie a musí jim být přiznán ve všech členských státech stejný status, aby byla zaručeno jejich sociální zabezpečení a ochrana v rámci systémů sociálního zabezpečení každého členského státu; zdůrazňuje, že musí být vytvořena strategie, jejímž prostřednictvím by byla poskytována finanční podpora profesionálním rybářům, kteří se vzhledem k tomu, že kapacitu odlovu je třeba upravovat podle dostupnosti rybích populací nebo plánů obnovy rybích populací, mohou stát obětí omezování této činnosti nebo mohou přijít o práci;

65. vyzývá členské státy, aby v rámci svých předpisů v oblasti pracovního práva dosáhli kolektivních dohod, které by přijala evropská loďstva s cílem zlepšit jejich pracovní podmínky a bezpečnost;

66. domnívá se, že je nezbytné více zapojit producenty do marketingového řetězce pro prodej čerstvých ryb a dalších produktů rybolovu, snížit počet zprostředkovatelů v řetězci, umožnit větší zapojování producentských organizací a dalších zainteresovaných subjektů do řízení populací ryb a uvádění produktů rybolovu na trh, a to s cílem umožnit, aby se pododvětví odlovu stalo co nejziskovější a povzbudit a podpořit veškeré činnosti přímého prodeje a činnosti výrobců v oblasti marketingu, které mohou přispět ke zkrácení řetězce;

67. žádá Komisi, aby zdokonalila poskytování informací spotřebitelům o původu a kvalitě produktů rybolovu a vypracovala konkrétní program pro označování výrobků ekoznačkou, který by umožnil zlepšit pověst produktů rybolovu a podpořil zdraví spotřebitelů a jenž by byl založen na přísném monitorování a úplné sledovatelnosti od okamžiku získání surovin až po okamžik uvedení koncových produktů na trh, ať už jde o prodej čerstvých úlovků nebo zpracovaných produktů z rybolovu nebo akvakultury;

68. znovu opakuje, že u produktů rybolovu a akvakultury, které jsou uváděny na trh Společenství, včetně dovážených produktů je třeba zajistit přísné dodržování opatření zaměřených na monitorování a udělování osvědčení, aby byla jistá jejich identita a potvrzena skutečnost, že pocházejí z udržitelného rybolovu, a pokud ano, že jsou řádně zpracovány; dále poukazuje na nutnost zajistit, aby dovážené produkty byly sledovatelné a splňovaly zdravotní, environmentální a sociální požadavky, kterými se řídí produkty Společenství, s cílem vytvořit na trhu Společenství spravedlivé prostředí;

Modely řízení, decentralizace, větší odpovědnost a dohled

69. zdůrazňuje, že první a hlavní úkol řízení rybolovu, jako činnosti využívající obnovitelných zdrojů, spočívá v přímé či nepřímé kontrole celkové intenzity rybolovu tak, aby bylo dosaženo cíle zajišťujícího dodávku ryb veřejnosti v rámci trvalé udržitelnosti zdrojů;

70. domnívá se, že je nezbytně nutné vytvořit politický rámec, který umožní přijímat rozhodnutí týkající se daného odvětví na střednědobém a dlouhodobém základě a uplatňovat různé operační plány odpovídající specifické povaze mořských ekosystémů, rybolovu a typickým znakům jednotlivých evropských loďstev a průmyslů;

71. domnívá se, že zatímco na úrovni EU lze formulovat dlouhodobé strategické cíle, skutečné povinnosti v souvislosti se sestavováním a prováděním jednotlivých operačních plánů by měly být uloženy členským státům a regionálním orgánům s tím, že evropské orgány by měly zajišťovat plnění klíčových cílů;

72. domnívá se, že pro všechny druhy rybolovu v EU a/nebo geografických rybářských regionech by měly být vypracovány dlouhodobé plány řízení a obnovy; žádá, aby tyto plány byly svou povahou preventivní, zakládaly se na vědeckých doporučeních a splňovaly jednotná kritéria zaručující přístup, který zohledňuje ekosystémy; dále se domnívá, že by tyto plány měly být pravidelně sledovány tak, aby mohly být v případě potřeby přizpůsobeny jakýmkoliv novým okolnostem;

73. domnívá se, že plány řízení a obnovy by měly být vědecky hodnoceny a přísně testovány simulací, aby se zajistilo, že s vysokou pravděpodobností dosáhnou svých cílů navzdory mnohým nejistotám vyplývajícím z našich vědeckých znalostí mořského prostředí a charakteristických rysů rybích populací;

74. naléhavě žádá Komisi, aby zvážila všechna alternativní opatření k boji proti nadměrnému rybolovu i možnosti modernizace některých částí loďstva, aniž by tím zvýšila rybolovnou kapacitu;

75. domnívá se, že přímější zapojení odvětví rybolovu do tvorby společné rybářské politiky a do jeho řízení by mohlo vést k významnému snížení množství výmětů; domnívá se, že je třeba poskytnout co největší podporu experimentům s řízením založeným na výsledcích; domnívá se, že to bude vyžadovat revizi tzv. nařízení o zavedení kontrolního režimu (nařízení Rady č. 1224/2009), přestože bylo přijato teprve na konci roku 2009;

76. trvá na tom, že systém řízení odvětví rybolovu musí upustit od tradičního přístupu „shora dolů“ a klást místo toho důraz na zásadu regionalizace a subsidiarity (horizontální decentralizace), aniž by to vedlo k diskriminaci regionů nebo ohrožení společného provádění rybářské politiky, na redefinování a zvýšenou flexibilitu zásady relativní stability a na účast odborníků v odvětví, jakož i jiných zainteresovaných stran; vzhledem k rozmanitým konkrétním rysům loďstva Společenství důrazně odmítá jakoukoli snahu o přijetí jednotného modelu Společenství pro řízení rybolovu, a vyzývá místo toho k tomu, aby byly zohledněny specifické charakteristiky různých evropských moří; zdůrazňuje však, že je nezbytné zamezit ohrožování rovnosti příležitostí mezi výrobci na evropském trhu i harmonizace podmínek hospodářské soutěže;

77. naléhavě žádá Komisi, aby se snažila vytvořit samostatný, jasně definovaný, liberální, nebyrokratický a zjednodušený model pro řízení drobného pobřežního rybolovu, podle něhož evropské orgány stanoví rámcové cíle, které budou členské státy plnit podle svých vlastních strategií;

78. uznává, že k vytvoření kultury dodržování pravidel může přispět vlastní řízení a regionalizace;

79. je přesvědčen, že zapojení zúčastněných stran do sestavování a řízení politik řízení rybolovu může vést k účinnějším řídícím opatřením, a proto věří, že je třeba uznávat, podporovat a podněcovat pozitivní inovace ze strany jednotlivců, na místní úrovni a na úrovni členských států;

80. považuje za důležité zvýšit počet debat a analýz pokud jde o případnou decentralizaci SRP, přičemž by do tohoto procesu měly být zapojeny všechny zainteresované strany na úrovní orgánů i odvětví;

81. naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě zvážila možnost přijetí nových mechanismů řízení rybolovu, které by doplňovaly režim celkového přípustného odlovu a kvót – s výjimkou případů, kdy by tento režim i nadále vyhovoval – například při řízení intenzity rybolovu, využívání přenosných rybolovných práv, neboť by tato opatření umožnila zavedení politiky nulových výmětů, jakož i pružnější přizpůsobování loďstev v závislosti na aktuální rozmanitosti a rozdělení populací a osvědčila se jako velice účinná při snižování kapacity; domnívá se, že by mohly být zavedeny dobrovolné mechanismy pro využívání přenosných rybolovných práv průmyslových loďstev a jakýchkoli dalších částí, které je možné považovat za vhodné pro tento model, a dále se domnívá, že by měly být začleněny ochranné doložky, aby se zabránilo jakémukoli přílišnému soustředění práv; naléhavě žádá Komisi, aby zvážila, jakým změnám by měla být podrobena zásada relativní stability a zejména jak by bylo možné zajistit, aby pobřežní komunity, které jsou vysoce závislé na rybolovu, mohly mít přednost při rozdělování rybolovných zdrojů;

82. domnívá se, že systém řízení založený na řízení intenzity rybolovu by mohl napomoci vytvoření účinné politiky nulových výmětů a mohl by zjednodušit stávající správní a kontrolní postupy, které jsou přehnaně časově a finančně náročné jak pro toto odvětví, tak i pro správní orgány členských států;

83. považuje za nedostatečné měřit intenzitu rybolovu jednotným způsobem, aniž by byla zohledněna rozdílnost loďstev a lovných zařízení; je toho názoru, že opatření ke kontrole intenzity rybolovu by měla zohlednit různé druhy ryb, různé typy lovných zařízení a vyhodnocení dopadu odlovů na stavy jednotlivých druhů ryb;

84. domnívá se, že jakákoli změna v modelu řízení by měla zahrnovat přechodné období uplatňování výhradně v rámci každého členského státu, aby se zabránilo jakýmkoli náhlým změnám a mohlo se provést hodnocení výsledků před jejich rozšířením na úroveň Společenství;

85. Také se domnívá, že jakýkoli nový model řízení by měl vycházet ze stávajících uspořádání založených na relativní stabilitě, považuje však za nevyhnutelné, aby budoucí SRP uznala stávající situaci, pokud jde o využívání kvót, a dala systému odpovídající flexibilitu, která je nezbytná k tomu, aby se přestalo bránit hospodářské účinnosti a rentabilitě investic;

86. zastává názor, že čím vyšší je stupeň zapojení, tím zřetelnější jsou cíle, a čím hospodárnější a sociálnější pomoc je poskytována těm, kteří ji potřebují, tím větší bude porozumění a přijímání různých opatření na řízení rybolovných zdrojů a tím víc se zlepší provádění těchto opatření; trvá na tom, že je nezbytné uplatňovat mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi sociálními a hospodářskými následky víceletých plánů obnovy stavu ryb a jejich řízení a opatřeními k ochraně ekosystémů;

87. trvá na tom, že regionální poradní sbory, další zúčastněné strany a prostřednictvím svých hodnocení i Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu by se měly aktivněji účastnit reformy SRP, v průběhu tohoto procesu i po jeho skončení, a že tyto subjekty by měly být po logistické a finanční stránce schopny plně a účinně plnit své aktuální úkoly, jak to prosazoval Parlament ve svých předchozích usneseních, například ve výše uvedeném usnesení ze dne 24. dubna 2009;

88. vyzývá k posilování regionálního rozměru při rozhodování, přičemž by měly být ve větší míře zohledněny regionální zvláštnosti ekosystémů a podmínky přírodní produkce a v trvale udržitelné míře by měly být posíleny úlohy regionálních poradních sborů;

89. zdůrazňuje význam Evropské agentury pro kontrolu rybolovu v souvislosti s reformovanou SRP a zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit harmonizaci a objektivitu kontroly odvětví rybolovu a uplatnit jednotný a spravedlivý systém pravidel a sankcí, čímž by byla posílena důvěra majitelů plavidel a rybářů v základní zásadu rovného zacházení;

90. je toho názoru, že kontrolní politika SRP by měla zohlednit:

-     přímější kontrolu ze strany Evropské komise, přičemž by se měly maximálně využít možnosti, které nabízí vytvoření Agentury pro kontrolu rybolovu,

-     zjednodušení právních předpisů přijetím norem, které jsou nejlépe přizpůsobeny dosažení výsledků,

-     uplatňování zásady, že strana, která se dopustí porušení právních předpisů, je povinna napravit škody ostatním provozovatelům, a

-     rozhodovací postup zdola nahoru, který umožní provádění kontrolního systému;

91. žádá vytvoření komplexnější politiky, která by kladla na členské státy větší odpovědnost v tom smyslu, že by nemohly čerpat prostředky ze strukturálních fondů a jiné formy pomoci Společenství podle článku 95 nového nařízení o kontrole v případě, že by nesplnily své závazky v souvislosti s kontrolou a zachováním zdrojů; domnívá se, že je zásadní, aby finanční prostředky EU a členských států určené na rybolov směřovaly pružně pouze na financování činností a opatření založených na ekologicky, hospodářsky a sociálně udržitelném rybolovu;

92. poznamenává, že nezákonný, neohlášený a neregulovaný rybolov je formou nespravedlivé hospodářské soutěže, která vážně poškozuje evropské rybáře, kteří dodržují vnitrostátní právní předpisy, právní předpisy Společenství a třetích zemí a vykonávají svou činnost odpovědným způsobem;

93. připomíná, že nezákonný, neohlášený a neregulovaný rybolov narušuje spravedlivé fungování trhu s rybami a ohrožuje rovnováhu ekosystémů;

Správa rybářských loďstev Společenství

94. zdůrazňuje, že do reformy SRP by mělo být začleněno také hledání řešení, která zajistí stabilní a trvalou rovnováhu mezi rybolovnými zdroji a kapacitou loďstva;

95. opakuje, že je důležité přizpůsobit kapacitu rybářských lodí dostupným zdrojům, zdůrazňuje však, že Komise a členské státy by měly vyčíslit skutečnou nadbytečnou kapacitu a identifikovat loďstva, která jsou příliš objemná s ohledem na jejich současné využití k rybolovu;

96. podporuje odlišení přístupu k rybolovu na volném moři a k rybolovu, který má strukturu a obchodní kapacitu srovnatelnější s jinými podnikatelskými činnostmi, od přístupu k drobnému rybolovu, který je více spojen s pobřežními oblastmi a konkrétním trhem, má menší objem produkce na jednotku a jinou strukturu nákladů a pracovních míst;

97. podporuje vypracování nových definic drobného rybolovu a průmyslového rybolovu a pružnějších kritérií, z nichž by mohly tyto definice vycházet tak, aby bylo zajištěno jejich lepší přizpůsobení různorodým situacím v rybolovu v rámci Společenství; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby provedla podrobný a vyčerpávající průzkum velikosti, vlastností a rozmístění stávajícího loďstva Společenství, přičemž by byla pečlivě zvážena kritéria pro definici, aby nebyla možná diskriminace mezi podobnými loďstvy, nebo mezi loďstvy různých členských států, které se zabývají rybolovem ve stejných vodách;

98. vyzývá Komisi, aby jednoznačně definovala nadměrnou kapacitu; domnívá se, že je nezbytné vyhodnotit důvody, které k této nadměrné kapacitě vedou, zejména hospodářské pobídky ke zvýšení kapacity, a přezkoumat možné vazby s tržní politikou, přičemž je třeba si uvědomit, že v některých případech mohou tržní síly představovat klíčové kritérium, jež je třeba zohlednit; je toho názoru, že kritéria pro definici loďstva Společenství by se neměla omezovat na zjednodušené číselné parametry a v každém regionu by měla zahrnovat diferencované váhové faktory, na jejichž základě by byl vytvořen jednotný a pružný model, který by spravedlivě odrážel různé podmínky loďstva Společenství;

99. domnívá se, že současný Evropský rybářský fond a budoucí strukturální fondy určené na odvětví rybolovu musí i nadále podporovat obnovu a modernizaci loďstev, především s ohledem na drobný pobřežní rybolov, protože tato podpora je založená na kritériích bezpečnosti (jež minimalizují pracovní úrazy), hygieny a pohodlí, jakož i na kritériích ochrany životního prostředí, spotřeby paliva a jiných kritériích, která s sebou nenesou žádné zvýšení rybolovné kapacity pro daná loďstva;

100. domnívá se, že politika podpory rybářského loďstva by měla zohlednit kritéria závislá na výkonu, jako např.: rozvoj osvědčených ekologických rybářských postupů, respektování kultury dodržování pravidel a uplatňování organizačních systémů (sdružení výrobců);

101. podporuje vytvoření fondu pro vrakování jako účinné a krátkodobé řešení problémů nadměrné kapacity, přičemž je třeba stanovit pravidla, které znemožní členským státům zabránit jeho využití;

102. je toho názoru, že rybářská loďstva by měla být v dlouhodobém horizontu finančně soběstačná a měla by si zachovávat konkurenceschopnost v rámci liberalizovaného trhu s rybářskými produkty, zdůrazňuje však, že k tomuto může dojít pouze tehdy, bude-li existovat SRP, jejíž model řízení rybolovu umožňuje ziskovost společností;

Akvakultura a zpracované produkty

103.    je přesvědčen, že silné a vysoce kvalitní odvětví akvakultury, které je udržitelné z hlediska životního prostředí, může podpořit růst v souvisejících odvětvích a prosazovat rozvoj pobřežních, příbřežních a venkovských oblastí a přinést výhody i spotřebitelům v podobě ekologických, výživných a vysoce kvalitních potravin;

104. domnívá se, že je třeba posílit ochranu a konkurenceschopnost akvakultury Společenství je třeba posílit významnou trvalou podporou výzkumu a technického rozvoje, plánováním pobřežních oblastí a povodí s cílem zlepšit přístup ke kýženému prostoru a zahrnutím konkrétních potřeb akvakultury do tržní politiky EU; uznává důležitou úlohu, kterou hrají organizace producentů zřízené v rámci společné organizace trhu, a naléhavě žádá Komisi, aby při vytváření těchto pravidel specificky zohlednila konkrétní potřeby a požadavky odvětví akvakultury;

105.    domnívá se, že trvale udržitelný rozvoj akvakultury vyžaduje ekologická zařízení a ekologické výrobní metody, a to i udržitelné zdroje krmiva, aby nedocházelo k takovým jevům, jako je eutrofizace vody a byla poskytnuta podpora výrobě produktů vyšší kvality prostřednictvím lepších hygienických norem a zavedením přísných norem v oblasti organické akvakultury a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i podpora vysoké úrovni ochrany spotřebitelů; podtrhuje význam začlenění pobídek pro produkci organické akvakultury a úsilí o zvýšení účinnosti zařízení na chov ryb;

106. považuje akvakulturu za neoddělitelnou součást SRP, která má doplňující úlohu ve vztahu k pododvětví odlovu, především pokud jde o zásobování potravinami, zaměstnatelnost a obnovu populací, zejména druhů, které jsou nejvíc loveny v nadměrném množství ve volné přírodě;

107. vyzývá k podpoře investic do nových technologií usnadňujících chov ryb, mezi něž patří i intenzivní systémy umožňující recyklaci vody a pobřežní farmy chovající mořské ryby a ryby sladkovodní, i do výzkumu oblasti chovu nových, ekonomicky zajímavých živočišných druhů a krmiva s menším dopadem na životní prostředí, přičemž přednost by měla mít podpora zlepšování udržitelnosti z hlediska životního prostředí; uznává významné možnosti, které se nabízejí akvakultuře v pobřežních vodách; a naléhavě žádá Komisi, aby zvážila konkrétní mechanismy na podporu rozvoje těchto pobřežních farem chovajících mořské ryby;

108. domnívá se, že je nezbytné zavést pravidla pro řádnou tržní praxi (kontroly kvality produktů, ochrana spotřebitelů, cla) a pro spravedlivou konkurenci v souvislosti s produkty rybolovu ze zemí mimo EU, s výjimkou produktů, pro něž platí nařízení začleněná do dohod mezi EU a třetími zeměmi;

109. považuje za zásadní, aby v případě biologického odpočinku loďstva, určeného na obnovu rybích populací, byl náležitě zohledněn i konzervárenský průmysl, kde nejsou k dispozici žádné alternativní zdroje dodávky pro druhy, na něž se taková opatření vztahují;

110. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy Radě a Evropskému parlamentu, které podpoří hledání nových kvalitních a přínosných akvakulturních druhů, zejména býložravých, a aby podporovala výzkum a výměnu osvědčených postupů v souvislosti s těmito druhy a souvisejícími výrobními a marketingovými metodami na úrovni celého Společenství s cílem vyhovět potřebám životního prostředí a zajistit konkurenceschopnější pozici, pokud jde o další nové potraviny;

111. zdůrazňuje význam poskytování financí podnikům v oblasti akvakultury bez ohledu na jejich velikost, přičemž hlavním kritériem by měl být jejich přínos sociálnímu a hospodářskému rozvoji pobřežního života;

Trhy a uvádění produktů rybolovu na trh

112. připojuje se ke stížnostem ohledně spojení reformy SRP s reformou společné organizace trhu produktů rybolovu a akvakultury, což se nestalo v případě politiky kontroly rybolovu, a což znamená, že bude pravděpodobně zapotřebí čekat až do roku 2013, než budou mít producenti Společenství k dispozici nový rámec, který umožní zlepšit ziskovost jejich činností; doufá, že sdělení Komise o dalším vývoji stávající společné organizace trhu bude předloženo bez dalších prodlev;

113.    považuje za naléhavě nutné provést rozsáhlou revizi společné organizace trhu s produkty rybolovu a dosáhnout toho, aby více přispívala k zajištění příjmů v tomto odvětví, zajištění stability trhu, lepšímu uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení vytvářené přidané hodnoty;

114. zdůrazňuje potřebu vytvořit mechanismus na podporu soustředění dodávek zejména prostřednictvím zřizování a revitalizace organizací výrobců;

115. dále požaduje vytvoření studie, která provede podrobnou analýzu všeobecné situace týkající se soustředění poptávky na trhu s rybolovnými produkty, aby se mohla ověřit existence tržních strategií, které porušují předpisy hospodářské soutěže a snižují ceny u většiny rybích druhů;

116. domnívá se, že je nevyhnutelné vytvořit mechanismy tržní intervence, zejména v těch oblastech rybolovu, kde je používán model řízení založený na zásadě přenosných rybolovných práv s cílem zabránit nadměrné koncentraci rybolovných práv mezi malým počtem provozovatelů (ochranné doložky), protože pokud by taková situace nastala v některém členském státě, mohla by ohrozit životaschopnost loďstev drobného rybolovu, a pokud by se to týkalo několika členských států, mohla by být ohrožena udržitelnost odvětví v některých z těchto států;

117. zároveň žádá, aby Komise ve svých nových plánech obnovy a řízení provedla analýzu případného dopadu a negativních vlivů snižování úlovků na evropský trh a následný dovoz náhradních produktů z třetích zemí, které doplňují zboží chybějící na tomto trhu;

118. trvá na nutnosti zajistit soulad společné obchodní politiky se záměry stanovenými v rámci SRP s cílem zbránit tomu, aby nové koncese EU (mnohostranné, regionální či dvoustranné) nezničily nebo neohrozily – v souvislosti s vnější tarifní a netarifní ochranou produktů rybolovu a akvakultury – úsilí vynaložené k zaručení dostatečně profitabilních odbytišť pro produkty Společenství;

119. domnívá se, že je třeba učinit vše pro to, aby se dále neprohlubovala již tak vysoká závislost EU na dovozu ze třetích zemí v souvislosti s produkty rybolovu a akvakultury;

120. domnívá se, že je nezbytné, aby EU zabezpečila vnější propagaci produktů rybolovu Společenství, jako jsou konzervované ryby a produkty akvakultury, zejména podporou udělování osvědčení těmto produktům a financováním jejich účasti na mezinárodních soutěžích a výstavách;

Vnější vztahy

121. domnívá se, že vnější činnost SRP by měla vycházet z cíle chránit zájmy rybolovu Společenství v souladu s vnější politikou EU;

122.    trvá na tom, že Společenství by mělo být lépe zastoupeno v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, ve FAO, v OSN a v dalších mezinárodních organizacích s cílem podporovat udržitelné řízení mezinárodního rybolovu, bojovat proti nezákonnému rybolovu, zajistit vyšší ochranu mořských ekosystémů a chránit budoucnost rybolovných činností;

123.    trvá na tom, že je třeba vytvořit programy na podporu produktů rybolovu pocházejících ze zdrojů, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a sociálně spravedlivé, jak v EU, tak mimo ni;

124.    trvá na tom, že je třeba celkově zhodnotit nové dohody o rybolovu se třetími zeměmi, a to podle kritérií definovaných Evropským parlamentem; je toho názoru, že účelem těchto kritérií by mělo být uvést hospodářské zájmy do rovnováhy s propagací udržitelného rybolovu a současně posílit schopnost našich partnerů zajistit udržitelný rybolov v jejich vlastních vodách, a přispět tak ke zlepšení řízení rybolovu mimo EU, zlepšit místní zaměstnanost v tomto odvětví a v souladu s vnější politikou EU zachovat důvěryhodnost Evropské unie jako celosvětového obhájce lidských práv a demokracie;

125.  dále žádá, aby ujednání o finančních náhradách v partnerských dohodách o rybolovu jednoznačně odlišovala obchodní složku a složku o rozvojové spolupráci v oblasti rybolovu se třetími zeměmi, aby se zajistila větší transparentnost rozpočtu;

126.    domnívá se, že dohody o partnerství by měly přispívat k vytváření pracovních míst ve třetích zemích a snižovat chudobu, rozvíjet podpůrné struktury pro odvětví (rybářské přístavy, zařízení na skladování a zpracovávání ryb atd.), a tudíž i snižovat počet přistěhovalců přicházejících do EU;

127. je přesvědčen, že finanční kompenzace poskytovaná v rámci dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu by se měla využívat na podporu a rozvoj odvětví rybolovu v těchto zemích, a to buď prostřednictvím povinného zaměření financování na výstavbu infrastruktury (rybářské přístavy, sklady, zařízení na zpracování ryb atd.) anebo prostřednictvím poskytování provozních prostředků (plavidla, vybavení atd.) tak, aby bylo možné činnosti rybolovu vykonávat odpovědně a udržitelně;

128. je přesvědčen, že partnerské dohody o rybolovu by měly být při jednáních založeny na pevných vědeckých základech, a domnívá se, že další nezbytný pokrok vyžaduje začlenění všech technických opatření do procesu vyjednávání a výrazné zlepšení mechanismů pro provádění ustanovení obsažených v těchto dohodách;

129. žádá, aby během jednání bylo konzultováno dotčené odvětví a aby se do společných výborů stanovených v dohodách zapojil jako pozorovatel regionální poradní sbor pro dálkový rybolov;

130. domnívá se, že rostoucí složitost situace, potřeba účinnějších kroků navazujících na dohody a zvyšující se rozsah úkolů vyplývajících z vlastního zapojení do regionálních rybolovných organizací vyžadují větší lidské a materiální zdroje v GŘ MARE, a že by bylo vhodné prozkoumat možnost decentralizace výkonného řízení na členské státy;

Integrovaná námořní politika

131. domnívá se, že SRP vyžaduje globální přístup k řízení rybích populací a musí být koordinována s politikami životního prostředí, s politikou rozvoje a s integrovanou námořní politikou;

132. domnívá se, že rozhodnutí Evropské komise vytvořit z integrované námořní politiky jednu ze svých priorit bylo správné, a zdůrazňuje, že nový přístup v oblasti ekosystémů vytváří přímou přednostní vazbu mezi SRP a integrovanou námořní politikou;

133. domnívá se, že činnost v oblasti rybolovu by měla být vhodně začleněna a zařazena do širších souvislostí námořních činností, jako je námořní doprava, námořní cestovní ruch, pobřežní větrné elektrárny a akvakultura, a že by měla být zahrnuta do skupin námořních činností;

134. konstatuje, že rybolov je jednou z hospodářských činností, která má největší dopad na ekosystémy díky k tomu, že z ekosystémů získává obrovské zdroje, a která je nejvíce ovlivněna dalšími činnostmi prováděnými v ekosystému, jako jsou cestovní ruch, námořní doprava a městská výstavba na pobřeží;

135.    je přesvědčen, že skutečné začlenění SRP do integrované námořní politiky vyžaduje politickou vůli a že vnitrostátní, regionální a místní subjekty činné v odvětví rybolovu jsou ochotny převzít nezbytné závazky; zdůrazňuje, že pokud budou zohledněny vlastní cíle SRP a uznána potřeba vhodného propojení mezi rozličnými politikami s dopadem na mořské prostředí, SRP nesmí být podřízena jiným politikám Společenství, jež byly od té doby definované; je naopak toho názoru, že posledně zmíněné politiky musí zabezpečovat a začleňovat cíle rybářské politiky;

136. zdůrazňuje potřebu vymezit přiměřené finanční prostředky pro integrovanou námořní politiku a znovu opakuje zásadu, že nové priority musí být doprovázeny novými finančními zdroji; odmítá myšlenku, že integrovaná námořní politika by měla být financována z Evropského rybářského fondu;

137. trvá na tom, že je třeba systematicky uplatňovat řádné územní plánování námořních prostor v Evropě ve snaze vytvořit biogeografické oblasti s cílem chránit nejcitlivější mořské ekosystémy; upozorňuje v tomto ohledu, že drobný rybolov, mořská akvakultura a sběr měkkýšů se provádí zejména v nejcitlivějších částech ekosystémů v blízkosti pobřeží, což znamená, že vzájemné působení má přímější a okamžitější dopad;

138.     konstatuje, že Komise ve své zelené knize uznává, že režim dvanáctimílového pásu obecně fungoval dobře, a že tudíž jedna z mála oblastí, v nichž byla SRP poměrně úspěšná, je oblastí, kterou kontrolují členské státy; žádá proto, aby tato zásada byla trvalého charakteru;

o

o o

139.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu, regionálním poradním sborům, Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství, Výboru pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
• [2]  Úř. věst. C 271 E, 7.11.2002, s. 67.
• [3]  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
• [4]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0009.
• [5]  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 228.
• [6]  Úř. věst. C 68 E, 21.3.2008, s. 26.
• [7]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0317.
• [8]  Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 155.
• [9]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0065.
• [10]  Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 324.
• [11]  Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 504.
• [12]  Úř. věst. C 286 E, 23.11.2006, s. 519.
• [13]  Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 417.
• [14]  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
• [15]  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33.
• [16]  Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 258.
• [17]  Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 502.
• [18]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0245.
• [19]  Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 87.
• [20]  Přijaté texty, P6_TA-PROV(2009)0255.
• [21]  Úř. věst. C 305 E, 18.12.2008, s. 271.
• [22]  Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, p. 233.
• [23]  Přijaté texty, P6_TA-PROV(2009)0373.
• [24]  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. … (P6_TA(2007)0343).
• [25]  Přijaté texty, P6_TA-PROV(2008)0382.
• [26]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0042.
• [27]  Přijaté texty, P7_TA(2009)0089.
• [28]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0583.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V Evropské unii je odvětví rybolovu stejně jako zemědělství řízeno společnou politikou. Je tomu tak již od roku 1970, kdy začala být prováděna první společná opatření týkající se rovného přístupu do vod jednotlivých členských států.

V roce 1976 byla jasněji definována strukturální politika, která se do té doby v Evropě utvářela prostřednictvím řady opatření zaměřených na vytvoření společného trhu produktů rybolovu.

Společná rybářská politika (SRP) však byla oficiálně vytvořena až v roce 1983, po složitém a zdlouhavém vyjednávání.

O dvacet let později, tedy v roce 2002, byla SRP podrobena rozsáhlé reformě, jejímž cílem bylo vytvořit podmínky pro řádnou rovnováhou mezi ochranou životního prostředí a zachováním biologické rozmanitosti na jedné straně a hospodářskou a sociální udržitelností tohoto odvětví na straně druhé.

Již v této fázi bylo definováno šest strukturálních omezení:

1. nadměrná kapacita loďstva Společenství s ohledem na dostupné zdroje;

2. nedostatek přesných politických cílů a následně jasných pokynů pro přijímání rozhodnutí a jejich provádění;

3. rozhodovací postup podporující krátkodobé zaměření (který těžce penalizuje udržitelný rozvoj rybolovných činností);

4. odvětví nemá možnost samoregulace;

5. nižší hospodářská ziskovost odvětví, které se vyznačuje alarmujícími rozdíly v rozdělení příjmů;

6. nedostatečné kontrolní pravomoci příslušných orgánů (vysoká míra porušování předpisů).

Aby mohly být tyto a další problémy řešeny, byla zavedena společná opatření, která, ačkoli byla založena na dobrých úmyslech, nakonec nepřinesla kýžený efekt. Problémy, které byly definovány v roce 2002, přetrvávají i v roce 2009, navíc došlo k jejich zhoršení následkem posledního vývoje souvisejícího s energetickou krizí a možným dopadem změny klimatu na rybolovné zdroje.

Vzhledem ke světové hospodářské krizi a alarmující situaci, které čelí odvětví rybolovu v celé EU, je navíc naléhavě nutné změnit současné uspořádání SRP. Rybolov je pro EU velmi důležitý, a to nejen proto, že se omezeným způsobem podílí na HDP členských států, ale také proto, že je zdrojem (přímým a nepřímým) zaměstnanosti v oblastech, kde jsou jiná hospodářská a sociální řešení vzácná.

Z toho vyplývá, že nová reformovaná SRP musí být založena na racionálním a odpovědném řízení zdrojů a snažit se zachovat rybí populace a způsob života lidí, kteří jsou tradičně na moři závislí. Krátce řečeno, cílem je politika vytvářející spravedlivý a rozumný režim rybích populací a přizpůsobená konkrétním potřebám rybolovných oblastí, která zároveň hájí převažující zájmy provozovatelů rybolovu.

Odvětví rybolovu, jako všechna ostatní odvětví, bude muset být řízeno v souladu ze zásadou rovného zacházení a volné hospodářské soutěže mezi provozovateli.

Reformovaná SRP by měla být schopna zvýšit produktivitu, stabilizovat trhy, zajistit slušnou životní úroveň těch, jejichž příjmy závisejí na rybolovu, a zabezpečit dodávky spotřebitelům za rozumnou cenu.

Na problémy, kterým dnes rybolov čelí, nelze nahlížet zaujatě nebo jednotlivě a nelze je ani tak řešit. Vyžadují naopak průřezový a integrovaný přístup zohledňující všechny faktory, které přímo či nepřímo ovlivňují dané odvětví a oceány a jejich složitou provázanost.

Stejně jako jsme postupovali při diskusi o zelené knize o námořní politice, musíme i v této rozpravě o zelené knize o reformě společné rybářské politiky upustit od jednostranného pohledu a pohlédnout na problémy v širším kontextu, ve kterém vznikají, existují a musí být řešeny. Pouze tak budeme schopni překonat současný model rybolovu, který se vyznačuje čtyřmi charakteristickými znaky: nadměrným rybolovem, nadměrnou kapacitou, nadměrnými investicemi a plýtváním.

Názor zpravodajky

Zpravodajka se domnívá, že reforma SRP bude muset být obecně založena na třech hlavních zásadách (povinném třístranném přístupu):

- ochraně a zachování rybích populací (hledisko životního prostředí);

- slušné životní úrovni provozovatelů rybolovu (sociální hledisko);

- hospodářské ziskovosti rybolovu (hospodářské hledisko).

Tyto zásady nelze seřadit podle důležitosti, ale musí být řešeny všechny souběžně, aby mohlo být dosaženo dynamické rovnováhy, bez níž nemůže být odvětví rybolovu udržitelné a nebude schopno rozvoje.

Zpravodajka se domnívá, že aby mohly být tyto zásady převedeny do praxe,

- musí dojít k výslovné decentralizaci řízení,

- musí být zohledněny specifické rysy jednotlivých regionů a rybolovu a zapojeni všichni provozovatelé činní v tomto odvětví,

- musí být vytvořeny podmínky nutné pro účinnou soudržnou politiku a větší odpovědnost,

- bez těchto podmínek nebude možné zajistit udržitelnost populací.

Tím vznikne rámec umožňující lovit méně a vydělávat více!

Ochrana zdrojů a jejich řízení

Prioritou SRP musí být i nadále obnova populací a jejich udržitelné řízení, což vyžaduje zvážit a určit nejvhodnější způsob postupu. Hlavními nástroji řízení byly dosud celkový přípustný odlov a kvóty, často se však ukázalo, že nejsou pro daný účel nejvhodnější.

Je tedy třeba zabývat se tímto bodem pečlivě a do hloubky a zvážit alternativní způsoby, jak zajistit, aby rybí populace Společenství mohly dosáhnout úrovní umožňujících docílit do roku 2015 maximálního udržitelného výnosu, k němuž se EU zavázala v roce 2002 na summitu v Johannesburgu.

O některých možnostech se již diskutuje, jako například o vytvoření přenosných rybolovných práv či o postupném řízení úlovků s využitým řízení intenzity rybolovu. Je ovšem zapotřebí provést hodnocení, které ukáže, jaké by mohly být právní důsledky zavedení jedné nebo více změn na této úrovni pro současné uspořádání odvětví.

Slušná životní úroveň provozovatelů rybolovu

Rybolov je způsobem obživy nepřeberného množství pobřežních společenství, která svůj život po generace zasvětila tomuto povolání; do této míry rybolov přispívá rovněž ke kulturnímu dědictví EU.

Rybolov je zdrojem dobré stravy, vytváří pracovní místa a podporuje sociální soudržnost v nejvzdálenějších a pobřežních oblastech EU, kde, zvláště v případě pobřežních oblastí, hraje klíčovou úlohu pro místní hospodářství.

Proto je třeba získat aktuální informace s cílem určit společenství, která jsou na rybolovu nejvíce závislá, a vyhodnotit změny, kterými tato společenství za posledních deset let prošla. Výsledky tohoto průzkumu umožní přijmout opatření na správném místě.

Reformovaná SRP musí stanovit strategii umožňující poskytovat finanční pomoc provozovatelům rybolovu, kteří vzhledem k tomu, že je rybolovnou kapacitu třeba upravovat podle dostupnosti rybích populací, mohou přijít o práci či o výdělek; rybářům by mělo být rychle nabídnuto odpovídající odborné vzdělání, které jim umožní získat podnikatelské dovednosti a poznatky o moři a životním prostředí a osvojit si dobré hygienické návyky, což rozšíří jejich možnosti s ohledem na profesní mobilitu.

Hospodářská ziskovost rybolovu

Provozovatelé rybolovu nebudou schopni zajistit si slušnou obživu, pokud se rybolov nestane skutečně ziskovým odvětvím, přičemž je nutno začít u producentů. Je proto nezbytně nutné vytvořit podmínky, které zajistí vyšší ceny při prvním prodeji úlovků, sníží počet zprostředkovatelů v řetězci od výrobců po spotřebitele a podpoří producenty v tom, aby se účastnili uvádění svých produktů na trh s cílem umožnit, aby se pododvětví odlovu stalo co nejziskovějším.

Aktivnější účast organizací producentů na řízení rybolovu ve vodách Společenství by navíc mohla velkou měrou přispět k ochraně regionálních zájmů evropského rybolovu.

K širší propagaci evropských produktů je třeba vytvořit programy na podporu produktů rybolovu Společenství jak v EU, tak mimo ni, pořádáním mezinárodních kampaní podporovaných finančními nástroji, jak je tomu už dnes u některých zemědělských produktů. Za tímto účelem je třeba, aby Komise vytvořila konkrétní program pro označování produktů rybolovu ekoznačkami.

Spolu s těmito prováděcími opatřeními je třeba prosazovat účinnou politiku dohledu, která bude přísněji sledovat produkty rybolovu pocházející ze třetích zemí a uváděné na trh Společenství s cílem odstranit nekalou hospodářskou soutěž a její nevyhnutelné neblahé důsledky na ekonomiku rybářství ve Společenství.

Jiné body

Kromě výše uvedených bodů se zpravodajka domnívá, že řízení odvětví by se mělo posunout směrem k decentralizaci a regionalizaci své celkové dynamiky.

V tomto novém kontextu musí zákonodárné orgány Společenství nadále stanovovat cíle, zásady a obecné pokyny pro SRP, spolu s klíčovými prvky právních předpisů upravujících řízení tohoto odvětví, přičemž rozhodovací pravomoc v oblasti technických a prováděcích opatření musí být decentralizována a podle potřeby rozdělena mezi Komisi, členské státy, regiony a samotné odvětví podle předem stanovených zásad a cílů.

Zpravodajka je rovněž přesvědčena, že regionalizovanější přístup by měl problémy, s nimiž se rybolov Společenství potýká, pomoci řešit a že by regionální poradní sbory a Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu měly hrát aktivnější úlohu v reformě a každodenním řízení SRP.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	27.1.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	15 9 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Josefa Andrés Barea, Antonello Antinoro, Kriton Arsenis, Alain Cadec, Nigel Farage, João Ferreira, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Salvador Garriga Polledo, Marek Józef Gróbarczyk, Carl Haglund, Ian Hudghton, Iliana Malinova Iotova, Isabella Lövin, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Britta Reimers, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Struan Stevenson, Catherine Trautmann, Jarosław Leszek Wałęsa
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jean-Paul Besset, Diane Dodds, Estelle Grelier, Werner Kuhn, Raül Romeva i Rueda, Antolín Sánchez Presedo, Ioannis A. Tsoukalas
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Íñigo Méndez de Vigo, Potito Salatto