ZPRÁVA o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (4. 2. 2010)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (9. 2. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

2. 3. 2010 - (2009/2173(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Sophia in 't Veld

Postup : 2009/2173(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0025/2010

Předložené texty :

A7-0025/2010

Rozpravy :

PV 08/03/2010 - 20
CRE 08/03/2010 - 20

Hlasování :

PV 09/03/2010 - 6.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0050

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008

(2009/2173(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. b) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve čl. 87 odst. 3 písm. b) a c) Smlouvy o ES),

– s ohledem na zprávu Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2008[1],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy[2],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování podniků)[3],

– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě[4],

– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel[5],

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu[6] (rozhodnutí Komise o státní podpoře pro veřejné služby),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2008 nazvané Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže[7],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2008 o prozatímním rámci Společenství pro opatření státní podpory na zajištění přístupu k finančním prostředkům v současné finanční a hospodářské krizi[8],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2009 nazvané Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele[9],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství[10],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2009 o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu[11],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. srpna 2009 o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (2008/C 270/02)[12],

– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 2. dubna 2008 o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES[13] (bílá kniha o žalobách na náhradu škody) a na související usnesení Parlamentu ze dne 26. března 2009[14],

– s ohledem na oznámení Komise o kodexu osvědčených postupů při řízeních v oblasti kontroly státní podpory[15], její oznámení o zjednodušeném postupu posuzování některých druhů státní podpory[16] a oznámení Komise o prosazování právní úpravy státní podpory vnitrostátními soudy[17] (balíček zjednodušujících opatření),

– s ohledem na pokyny Komise o státní podpoře na ochranu životního prostředí[18],

– s ohledem na přehled údajů o státní podpoře za roky 2008 a 2009,

– s ohledem na revizi Komise ze dne 7. srpna 2009 o systémech záruk a rekapitalizace ve finančním sektoru během současné krize,

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. února 2005 o státní podpoře formou vyrovnávací platby za závazek za veřejné služby[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o zprávách o politice hospodářské soutěže za roky 2006 a 2007[20],

- s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě[21],

– s ohledem na písemné prohlášení Parlamentu ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání postavení, kterého se dopouštějí velké supermarkety působící v Evropské unii[22],

– s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0025/2010),

A. vzhledem k tomu, že výjimečná hospodářská situace posledních dvou let si vynutila přijetí mimořádných opatření,

B. vzhledem k tomu, že Evropská unie učinila bezprecedentní krok tím, že využila čl. 107 odst. 3 písm. b) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie;

C. vzhledem k tomu, že v dobách krize má řádné fungování trhů zásadní význam a že pravidla hospodářské soutěže je třeba uplatňovat flexibilně, avšak důsledně,

D. vzhledem k tomu, že protekcionismus a zásahy do hospodářské soutěže by krizi pouze prohlubovaly a prodlužovaly,

E. vzhledem k tomu, že rostoucí rozpočtový schodek a veřejný dluh v mnoha členských státech může v budoucích letech, případně desetiletích, zpomalit proces hospodářského oživení a růstu,

F. vzhledem k tomu, že od října 2008 vlády členských států poskytují v reakci na finanční krizi záruky pro financování bank; vzhledem k tomu, že díky vydávání značného množství garantovaných dluhopisů banky získaly značné finanční prostředky a pojistku proti rizikům ohrožujícím finanční systém,

G. vzhledem k tomu, že empirické analýzy naznačují, že záruky poskytované vládami členských států měly řadu důsledků a vedly k narušení trhu, např. k omezenému vydávání soukromých dluhopisů, což je třeba vzít v potaz při úvahách nad tím, zda mají být tyto záruky poskytovány i v roce 2010,

H. vzhledem k tomu, že nadnárodní společnosti jsou schopny ve velkém měřítku využívat daňových rájů a extrateritoriálních finančních středisek jako jednu ze svých strategií daňových úniků, což je v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže,

I. vzhledem k tomu, že správa daní je významným faktorem pro zachování příznivých podmínek podporujících spravedlivou hospodářskou soutěž a pro lepší fungování vnitřního trhu,

Obecné poznámky

1. vítá zprávu o politice hospodářské soutěže za rok 2008, zejména kapitolu, která se zaměřuje na kartely a spotřebitele; podporuje zřízení jednotky pro styk se spotřebiteli; konstatuje, že existence kartelů poškozuje spotřebitele; vyjadřuje politování nad tím, že je pro spotřebitele obtížné využívat přínosy hospodářské soutěže;

2. zdůrazňuje skutečnost, že kartely patří mezi největší narušitele právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, porušují hodnotový řetězec, poškozují spotřebitele a mají velmi negativní dopad na hospodářství; vybízí Komisi, aby i v budoucnu důrazně vymáhala právo s cílem předcházet vytváření nových kartelů a bojovat proti těm stávajícím; vítá nástroje, jako je např. balíček pro řešení sporů, který Komisi umožňuje řešit případy týkající se kartelů zjednodušeným postupem, v jehož rámci se společnosti po obeznámení se s důkazy rozhodnou přiznat své zapojení do kartelu a pokuta uložená zúčastněným stranám se sníží; připomíná, že politika hospodářské soutěže a komplexní prosazování pravidel na ochranu hospodářské soutěže mají zásadní význam pro řádné fungování a konkurenceschopnost evropského vnitřního trhu, zvýšení efektivity, vysokou úroveň podniků a pro ochranu spotřebitelů; je toho názoru, že obzvláště boj proti kartelům má klíčový význam, má-li se zajistit, aby hospodářská soutěž spotřebitelům přinášela výhody v podobě nižších cen a širšího výběru produktů a služeb;

3. žádá, aby byl v rozsáhlé míře zapojen do formování politiky hospodářské soutěže a že je mimo jiné nutné uvést jej do role spoluzákonodárce a uplatňovat požadavek, aby byl Parlament pravidelně informován o všech iniciativách v této oblasti;

4. vyzývá Komisi, aby v průběhu roku 2010 informovala Parlament o konkrétních krocích, které hodlá podniknout v oblasti hospodářské soutěže v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

5. vyzývá Komisi, aby Parlament každý rok podrobně informovala o opatřeních přijatých v návaznosti na jeho doporučení a aby vysvětlila veškeré odchylky od těchto doporučení;

6. vyzývá Komisi, aby s cílem definovat problémy v oblasti hospodářské soutěže a určit priority v oblasti prosazování práva zahájila stálý a trvalý dialog se sdruženími spotřebitelů; požaduje úplnou zprávu o činnosti jednotky pro styk se spotřebiteli působící v rámci GŘ pro hospodářskou soutěž;

7. vyzývá Komisi, aby všechna uvedená hodnocení a veškeré studie zveřejnila ve svých budoucích výročních zprávách o hospodářské soutěži a aby pro vypracování těchto hodnocení a studií využila nezávislé a důvěryhodné odborníky;

8. opětovně žádá Komisi, aby bezodkladně zhodnotila lidské zdroje na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž a zajistila, aby počet přidělených pracovníků odpovídal rostoucímu pracovnímu zatížení;

9. zdůrazňuje, že je zapotřebí jednoznačných a pevných pravidel v oblasti hospodářské soutěže, která by byla příznivá pro malé a střední podniky a která by byla založena na zásadě „mysli nejdříve v malém“, jež je zakotvena v iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu;

10. žádá Komisi, aby do své příští zprávy zařadila kapitolu zaměřenou na malé a střední podniky a hospodářskou soutěž; poukazuje na vysoké náklady patentového systému pro malé a střední podniky způsobené zejména nebezpečím soudních sporů ze strany subjektů nevykonávající činnost; upozorňuje na otevřené inovace a sdílení znalostí; vyzývá malé a střední podniky, aby v rámci otevřeného přístupu využívaly výsledky 7. rámcového programu;

11. vyzývá Komisi, aby jako právní základ pro budoucí právní předpisy v oblasti vnitřního trhu použila článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve čl. 153 odst. 2 Smlouvy o ES), který jasně stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“;

12. žádá Komisi, aby usilovala o provádění telekomunikačního balíčku;

13. vnímá kladně sdělení Komise, které bylo zveřejněno pod názvem Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele, domnívá se, že tyto pokyny jsou krokem vpřed, neboť vnášejí větší transparentnost a předvídatelnost do případných zásahů Komise, avšak tyto pokyny by nikdy neměly snížit nebo omezit pravomoci, které Komisi v této oblasti přiznává současná Smlouva o fungování Evropské unie;

14. zdůrazňuje, že v roce 2008 EU poprvé za dobu, kdy vede společnou politiku v oblasti hospodářské soutěže, uložila donucovací pokuty za nedodržení předchozího rozhodnutí Komise;

Státní podpora

15. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala využívání státních podpor a zajistila tak, aby se tato podpůrná opatření nepoužívala k ochraně vnitrostátních odvětví způsobem, který by poškozoval vnitřní trh i evropské spotřebitele;

16. považuje proto za důležité, aby byla při posuzování slučitelnosti státních podpor se Smlouvou nalezena správná rovnováha mezi negativními dopady těchto podpor na hospodářskou soutěž a veřejné finanční prostředky a pozitivními dopady, pokud jde o obecné zájmy;

17. vyzývá Komisi, aby zhodnotila vnější rozměr účinků zamýšlených typů bankovních regulací, zejména konkurenceschopnost evropských bank;

18. zastává názor, že politiky státní podpory přijaté v souvislosti s finančními institucemi a procesem hospodářského oživení pomohly stabilizovat finanční trh a překonat dopady úvěrové krize na reálnou ekonomiku;

19. konstatuje, že politika státní podpory je nedílnou součástí politiky na ochranu hospodářské soutěže a že kontrola státní podpory souvisí s potřebou zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na jednotném evropském trhu; v této souvislosti si klade otázku, do jaké míry státní podpora poskytnutá finančnímu trhu narušila hospodářskou soutěž; žádá, aby byla vypracována nezávislá zpráva o možných nežádoucích dopadech státních zásahů do finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o pokroku dosaženém příjemci státní podpory při restrukturalizaci a aby vnesla větší jasnost do splácení státní podpory a případných sankcí při nedodržení těchto splátek; důrazně vyzývá Komisi, aby objasnila závazná restrukturalizační opatření týkající se možných rušivých dopadů vedoucích k tomu, že jednotlivé členské státy budou mít rozdílné podmínky splácení; žádá přesnější kritéria pro odprodeje aktiv a objasnění toho, jaký budou mít střednědobý dopad na dané firmy;

20. je znepokojen skutečností, že záruky poskytnuté vládami členských států na financování bank vytvářejí dotace a narušují trh; naléhavě žádá, aby Komise zhodnotila rozsah dotací spojených se zárukami pro financování bank, aby prověřila, zda nejsou v rozporu s právními předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže, a aby vyhodnotila opatření potřebná pro nápravu veškerých nežádoucích dopadů spojených s těmito zárukami;

21. vyzývá Komisi, aby ihned důkladněji prošetřila, proč státní podpora poskytnutá bankám není postoupena reálné ekonomice, a aby přijala opatření vůči těm bankám, které prostředky čerpané ze státní podpory prokazatelně nepředávají nebo je odmítají dále postoupit;

22. konstatuje, že Komise již zahájila proces postupného ukončování státní podpory a začala vydávat pověření k restrukturalizaci a odprodeji části aktiv; uznává, že oba procesy musí být flexibilní, mají-li dosáhnout úspěchu; nicméně vyzývá Komisi, aby pro tyto procesy vypracovala pokyny; domnívá se, že poskytování státní podpory by nemělo být příliš prodlužováno a že by měly být co nejdříve propracovány příslušné ústupové strategie;

23. trvá na tom, že ústupové strategie je třeba koordinovat, zejména pokud jde o postupné ukončování podpory poskytované bankovnímu sektoru; zdůrazňuje, že koordinovaný postup má zásadní význam pro zamezení veškerých forem narušování hospodářské soutěže, k němuž by mohlo dojít v situaci, kdy by banky mohly být v určitém rozsahu subvencovány v zemích, které pokračují v podpůrných programech, na rozdíl od zemí, které tyto programy ukončily;

24. domnívá se, že soubor pravidel na ochranu hospodářské soutěže zatím přestál bouři, avšak že krize ukázala, že je nezbytné bezodkladně vypracovat rámec na úrovni EU pro zvládání přeshraničních krizí ve finančním sektoru, včetně řešení pro instituce, které jsou „příliš velké, než aby mohly vyhlásit úpadek“, a rychlé a plné realizace doporučení obsažených v Larosièrově zprávě, včetně vytvoření jediného evropského regulačního úřadu, systému na pojištění vkladů a krizového fondu či srovnatelného systému;

25. žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o opatřeních státní podpory, rozdílech mezi vnitrostátními systémy a jejich možných rušivých dopadech na hospodářskou soutěž a o ekonomických rozdílech, které z toho mohou plynout; vyzývá Komisi k předložení návrhů na soudržnější jednotný přístup na evropské úrovni;

26. vyzývá Komisi, aby zintenzívnila vyšetřování možného nezákonného slučování státních pomocí a dalších nástrojů Společenství, jako jsou strukturální fondy a fond pro přizpůsobení se globalizaci, a zajistila tak ucelenost svých kroků;

27. vyzývá Komisi, aby vysvětlila, podle jakých kritérií bude rozhodováno o případném prodloužení dočasného rámce Společenství pro opatření státní podpory;

28. trvá na tom, že státní podpora by měla být v souladu s cíly lisabonsko-göteborské strategie a s klimaticko-energetickým balíčkem; důrazně vyzývá členské státy, aby odstranily škodlivé dotace, které mimo jiné podporují používání fosilních paliv nebo výrobu zvyšující emise skleníkových plynů; v širším kontextu zdůrazňuje, že v rámci balíčku opatření pro hospodářské oživení je nutné vypracovat strategická posouzení vlivu jednotlivých politik na životní prostředí (SEA) a posouzení vlivu plánovaných projektů na životní prostředí (EIA);

29. vítá, že v rámci klimaticko-energetického balíčku byly vypracovány nové pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, které zavádějí standardní hodnocení u méně významných záležitostí a podrobné hodnocení u záležitostí podstatných;

30. vyzývá Komisi, aby během roku 2010 zveřejnila souhrnnou zprávu o efektivitě státní podpory poskytnuté na ekologickou obnovu (jež přivodila významný posun ve prospěch udržitelnosti, zejména v automobilovém průmyslu) a státní pomoci určené na ochranu životního prostředí;

31. žádá, aby podobné zprávy byly vypracovány o státní podpoře vyplácené malým a středním podnikům, na odborná školení, výzkum a vývoj a na inovace;

32. navrhuje, aby při postupném ukončování dočasného rámce Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize byla zohledněna hospodářská situace (trvání oživení a rozsah poklesu HDP) dotčeného členského státu;

33. vyzývá Komisi, aby v odvětví telekomunikací vytrvala ve svém úsilí o dosažení transparentnějších sazeb účtovaných provozovateli pevných a zejména mobilních sítí;

34. zdůrazňuje potřebu řešit složitý problém, který představují daňové ráje a extrateritoriální finanční střediska, mimo jiné z hlediska nespravedlivé hospodářské soutěže a finanční stability;

35. opakovaně požaduje zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob;

36. naléhá na Komisi, aby Parlament informovala o revizi svého rozhodnutí o státní podpoře pro veřejné služby, kterou měla vypracovat již k 19. prosinci 2008 a která by nyní měla brát v úvahu vstup Lisabonské smlouvy v platnost;

37. se znepokojením konstatuje, že vracení nezákonné státní podpory je zdlouhavý a obtížný proces, a že za téměř všechny nevyřízené pohledávky odpovídá několik málo členských států; vybízí Komisi, aby zpřísnila postupy a nadále vyvíjela tlak na členské státy, a zejména na ty z nich, které právní předpisy porušily opakovaně;

38. žádá Komisi, aby důkladně přezkoumala všeobecně rozšířenou praxi některých evropských společností, které kvůli nízkým nákladům využívají dočasné pracovní smlouvy a stáže sjednávané s vysoce kvalifikovanými pracovníky, což představuje nevhodnou hospodářskou strategii, která má nepříznivé důsledky pro zásady důstojné práce a narušuje hospodářskou soutěž;

39. zdůrazňuje, že snazší financování rizikového kapitálu pro malé a střední podniky má zásadní význam pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže;

40. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a podala zprávu o tom, do jaké míry – pokud vůbec – různé mechanismy vnitrostátní podpory v automobilovém průmyslu přispěly k jiným cílům Společenství, zejména k udržitelnosti a k technologiím šetrným k životnímu prostředí; naléhá na Komisi, aby vyhodnotila konkurenceschopnost uvnitř tohoto trhu, zejména vztahy mezi výrobci původních zařízení a primárními a sekundárními dodavateli;

41. vítá zveřejnění balíčku zjednodušujících opatření;

Antimonopolní předpisy

42. vítá přijetí bílé knihy Komise o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel; považuje to za vítězství ochrany spotřebitelů v Evropské unii;

43. připomíná, že kartely způsobují hospodářství újmy a nejvážněji porušují právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže; domnívá se, že taková porušení právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže poškozují zájmy občanů Unie, protože výhody nižších cen vyplývající z hospodářské soutěže není možné převést na spotřebitele; v této souvislosti znovu potvrzuje, že jakýkoliv další návrh o kolektivním vymáhání práv musí respektovat názor Parlamentu vyjádřený v usnesení ze dne 26. března 2009 o žalobách o náhradu škody způsobených porušením antimonopolních pravidel EU, a trvá na tom, že se Parlament musí účastnit přijímání takového aktu prostřednictvím postupu spolurozhodování;

44. vyzývá Komisi, aby lépe sladila své iniciativy tak, aby zohledňovaly zásady hospodářské soutěže a práva spotřebitelů;

45. vítá skutečnost, že Komise v posledních letech zaujala velmi nesmlouvavé stanovisko k chování narušujícímu hospodářskou soutěž, jelikož takové chování citelně poškozuje spotřebitele a hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba všestranná podpora veřejnosti pro politiku v oblasti hospodářské soutěže a rovněž demokratická legitimita, kterou zajišťuje Evropský parlament svým zapojením; obává se však, že uplatňování ještě vyšších pokut může být jako jediný využívaný nástroj příliš paušální, zejména v souvislosti s možnými ztrátami pracovních míst v důsledku platební neschopnosti podniků, a vyzývá k rozvoji široké škály propracovanějších nástrojů, které by řešily takové otázky, jako je individuální odpovědnost, transparentnost a odpovědnost podniků, zkrácení postupů, právo na obhajobu a řádné soudní řízení, mechanismy zajišťující účinné uplatňování žádostí o shovívavost (zejména pro překonání otřesů způsobených procesy odhalování ve Spojených státech amerických),programy pro dodržování předpisů ze strany podniků a vypracování evropských norem; je zastáncem politiky „cukru a biče“ uvalující sankce, které jsou účinným zastrašujícím prostředkem, zejména pro provinilce porušující předpisy opakovaně, a současně podnětem k dodržování předpisů;

46. zastává názor, že pokud jedna společnost několikanásobně poruší právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže, jsou potřebná důraznější odstrašující opatření pro uplatňování antimonopolních pravidel v případě kartelových dohod nebo k boji proti zneužívání dominantního postavení;

47. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly zásadu individuální odpovědnosti;

48. vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by programy shody nemohly sloužit jako nástroje v boji proti chování, které narušuje hospodářskou soutěž;

49. vyzývá Komisi, aby definovala specifická kritéria, podle kterých by se mělo jednání podniků posuzovat jako úmyslné nebo nedbalé;

50. vyzývá Komisi, aby definovala specifická kritéria, podle kterých se určí společná a nerozdílná odpovědnost mateřských společností za kartelové jednání ze strany jejích dceřiných společností;

51. poukazuje na to, že v porovnání s velkými společnostmi doléhají nepřiměřené pokuty tíživěji na malé a střední podniky;

52. domnívá se, že výše pokut by měla odpovídat rozsahu porušení předpisů; dále navrhuje, aby se za vhodných okolností při výpočtu pokuty zohlednily příslušné částky vyplacené ve vyrovnávacích platbách; žádá Komisi, aby zrevidovala základ pro výpočet pokut a aby v případě potřeby zapracovala nové zásady pro stanovování pokut do nařízení (ES) č. 1/2003;

53. vyzývá Komisi, aby zavedla jedno administrativní místo pro vyřizování žádostí o shovívavost;

54. žádá, aby byl řádně informován a konzultován ohledně všech změn nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla, a to v takovém časovém předstihu, který Parlamentu umožní předložené návrhy náležitě přezkoumat a komplexně se k nim vyjádřit, s tím, že při tom bude zohledněna naléhavá potřeba poskytnout tomuto odvětví předvídatelnou lhůtu pro přijetí vhodných opatření;

55. upozorňuje na potřebu účinné spolupráce s Parlamentem a se spotřebitelskými organizacemi a organizacemi sdružujícími drobné podnikatele, pokud jde o veškeré změny nařízení o blokové výjimce vztahující se na vertikální dohody; zdůrazňuje, že regulační rámec, jenž podporuje jednotný postup různých tržních hospodářských subjektů, je nejlepší možnou odpovědí na eventuální poškozování spotřebitelů, které vyplývá z nedostatečné možnosti volby;

56. připomíná požadavek řádného dohledu organizací konečných uživatelů, a to včetně slyšení v Parlamentu, pokud jde o návrh nařízení Komise o blokové výjimce pro motorová vozidla a návrh doplňkových pokynů; žádá Komisi, aby zajistila přijetí nadčasových pravidel počínaje 1. červnem 2010;

57. vítá v tomto ohledu návrh Komise na přijetí přísnějšího regulačního rámce pro oblast služeb poskytovaných po zakoupení výrobků, čímž by se snížily vysoké výdaje spotřebitelů na opravy a údržbu, jež vyplývají z postupů narušujících hospodářskou soutěž, jako je např. vyloučení nezávislých poskytovatelů služeb.

58. očekává, že budoucí právní rámec pro hospodářskou soutěž v automobilovém průmyslu patřičně zohlední zájmy malých a středních obchodníků s automobily; domnívá se, že v opačném případě by měla být pro automobilový průmysl prodloužena platnost nařízení o blokových výjimkách v jeho současném znění;

59. žádá, aby s ním byly konzultovány všechny navržené změny nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla vztahující se na vertikální dohody, a to v takovém časovém předstihu, který Parlamentu umožní předložené návrhy náležitě přezkoumat a komplexně se k nim vyjádřit;

Kontrola spojování podniků

60. vítá, že byl stanoven cíl dále zlepšovat předávací mechanismy a zajistit větší soudržnost v hodnocení srovnatelných fúzí, a vybízí Komisi, aby důkladněji přezkoumala pravidlo dvou třetin;

61. vítá revizi oznámení Komise o nápravných prostředcích, které jsou přijatelné podle nařízení Rady (EHS) č. 139/2004 a podle nařízení Komise (ES) č. 802/2004, jež kodifikuje nedávné rozsudky Soudního dvora, přihlíží k závěrům vyvozeným ze studie týkající se opravných prostředků a řeší otázky vznesené v průběhu veřejných konzultací;

62. žádá Komisi, aby pro každou zemi vypracovala zprávu o uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení ES o spojování podniků, který umožňuje upřednostnit veřejné zájmy před hledisky hospodářské soutěže;

63. zdůrazňuje, že současná hospodářská krize neopravňuje k uvolnění přístupu EU ke kontrole spojování podniků;

Odvětvová šetření

64. vyzývá Komisi, aby stanovila kritéria pro zahájení odvětvového šetření; domnívá se, že Komise by měla tato šetření zahájit nejen na základě stížností příslušného odvětví nebo spotřebitelů, ale i na doporučení Parlamentu;

65. vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozdělení marží ve výrobě a v distribučním řetězci v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě; žádá Komisi, aby navrhla vhodná opatření, včetně nařízení, na ochranu spotřebitelů, pracovníků a výrobců před jakýmkoli zneužitím dominantního postavení nebo před negativními dopady zjištěnými v průběhu tohoto šetření;

66. v této souvislosti znovu zdůrazňuje své dřívější výzvy k odvětvovému prošetření internetové reklamy a vztahů mezi producenty zemědělských produktů (především mléčných), zprostředkovateli, velkododavateli a konečnými spotřebiteli; žádá, aby byla prošetřena koncentrace sdělovacích prostředků, včetně veškerých médií pro šíření obsahu, jako je tisk, televize, rozhlas a internet; žádá Komisi, aby předložila analýzu hospodářské soutěže v odvětví telekomunikací, v automobilovém průmyslu a odvětví finančních služeb;

67. zdůrazňuje, že je nutné, aby v potravinářském průmyslu byla v úzké spolupráci s orgány evropské sítě pro hospodářskou soutěž uskutečněna komplexní odvětvová šetření a aby byla přijata následná opatření, zejména v distribučním řetězci mléčných výrobků;

68. požaduje, aby Komise i nadále sledovala ceny potravin v Evropské unii a podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu;

69. zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářskou soutěž ve farmaceutickém průmyslu prostřednictvím vhodných opatření k boji proti takovým praktikám farmaceutických podniků, které by mohly vést k pozdržení nebo znemožnění vstupu generických přípravků na trh, a to v souladu s výsledky odvětvového šetření GŘ pro hospodářskou soutěž;

70. vítá šetření Komise v odvětví energetiky; žádá Komisi, aby vyšetřila, do jaké míry nedostatek investic do infrastruktury, zejména do propojení v oblasti plynu a elektřiny, ztěžuje hospodářskou soutěž; konstatuje, že nelze dosáhnout zabezpečení dodávek a efektivní hospodářské soutěže na trhu s energií bez vzájemně propojené a dobře fungující energetické infrastruktury;

71. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou hospodářskou soutěží v oblasti telekomunikací; žádá nové šetření v tomto odvětví; trvá na tom, aby Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) podporoval hospodářskou soutěž, zejména pomocí příslušné analýzy trhu; naléhavě proto požaduje, aby jeho sekretariát pro tento účel obdržel dostatečné zdroje;

72. s politováním konstatuje, že se Komise ve své zprávě zabývá meziinstitucionální spoluprací s Parlamentem pouze velmi stručně a nereaguje na následující požadavky formulované Parlamentem v jeho usnesení ze dne 10. března 2009;

– prozkoumání nekalých praktik v odvětví služeb, které mohou malé podniky vylučovat z účasti na výběrových řízeních;

– dohled nad konkurenčním jednáním na trzích Unie s pohonnými hmotami;

– žádost o přijetí opatření podporujících cenovou konkurenci místo regulace maloobchodních cen v telekomunikačním sektoru;

73. znovu vyzývá k prošetření toho, jak jsou uplatňována pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zda rozdíly mezi jednotlivými státy nenarušují hospodářskou soutěž;

° °

74. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] KOM(2009)0374.
[2] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
[3] Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
[4] Úř. věst. L 226, 29.12.1999, s. 21.
[5] Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 30.
[6] Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67.
[7] Úř. věst. C 10 E, 15.1.2009, s. 2.
[8] Úř. věst. C 16 E, 22.1.2009, s. 1.
[9] Úř. věst. C 45 E, 24.2.2009, s. 7.
[10] Úř. věst. C 72 E, 26.3.2009, s. 1.
[11] Úř. věst. C 195 E, 19.8.2009, s. 9.
[12] Úř. věst. C 270 E, 26.3.2009, s. 1.
[13] KOM(2008)0165
[14] Přijaté texty, P6_TA(2009)0187.
[15] Úř. věst. C 136 E, 16.6.2009, s. 13.
[16] Úř. věst. C 136 E, 16.6.2009, s. 3.
[17] Úř. věst. C 85 E, 9.4.2009, s. 1.
[18] Úř. věst. C 82 E, 1.4.2008, s. 1.
[19] Přijaté texty, P6_TA(2005)0033.
[20] Přijaté texty, P6_TA(2009)0099.
[21] Přijaté texty, P6_TA(2009)0191.
[22] Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 23.

V posledních dvou letech jsme byli svědky mimořádných událostí, které si vyžádaly mimořádná opatření. Evropu tvrdě zasáhla světová hospodářská krize, i když její důsledky byly zmírněny díky jednotné měně, silnému jednotnému trhu, pevnému systému sociální ochrany a dobrému stavu veřejných financí. Evropa tak mohla na situaci rychle reagovat. Ačkoli budeme dopady krize pociťovat ještě dlouho, zejména formou rostoucí nezaměstnanosti, na obzoru se již objevují první známky hospodářského oživení.

Krize však rovněž odhalila některé slabiny evropského hospodářství a regulačního rámce a nutí nás více posílit pilíře, na nichž spočívá naše ekonomika.

Pravidla pro poskytování státní pomoci umožňují členským státům přijímat mimořádná nouzová opatření v situacích, které jasně vyžadují státní zásah. Je však třeba mít neustále na paměti, že pomoc ze strany státu může nežádoucím způsobem narušit hospodářskou soutěž, zvýšit rozpočtový schodek a veřejný dluh. Z tohoto důvodu je nutné poskytování státní podpory velmi pečlivě zvažovat, ať je v jakékoli výši. Závratně rostoucí položky veřejného dluhu zatíží další generace a zkomplikují hospodářské oživení a růst. Někteří odborníci se obávají, že bude trvat desetiletí, než se míru zadluženosti podaří vrátit na úroveň v době před krizí. Nadměrná zadluženost a schodky v rozpočtech nejen ohrožují stabilitu eura, ale vážně omezují veřejné výdaje určené na plnění cílů v prioritních oblastech, jako je vzdělávání, zdravotní péče, inovace a ochrana životního prostředí.

Vzhledem k těmto skutečnostem je zapotřebí důkladně zhodnotit balíček záchranných opatření pro oživení hospodářství. Účinnost státní pomoci musí být obezřetně posuzována vzhledem k stanoveným cílům, zejména k cíli ekologické obnovy a investicím do inovací. Ještě důležitější je hodnocení ex post, protože mnoho opatření bylo přijato ve spěchu. Je třeba řádně ukončit transakce státní podpory, vyřešit veškeré nesrovnalosti a nezákonně čerpaná státní podpora musí být urychleně vrácena.

Dalším důvodem ke znepokojení jsou silné nacionalistické a protekcionistické tendence, které krize vyvolala. Každá země měla vlastní soubor vzájemně nekoordinovaných opatření, která mohla být v některých případech kontraproduktivní. Evropa by se měla z krize poučit, jak na takovéto události reagovat jediným balíčkem. Protekcionismus a fragmentace jednotného trhu nikomu neprospějí, pouze oslabí postavení Evropy ve světové ekonomice.

Dobře fungující jednotný trh je klíčem ke zdravé ekonomice a dozajista k hospodářskému oživení. Opatření narušující hospodářskou soutěž je tedy třeba eliminovat. Je velmi důležité, aby byla důsledně uplatňována pravidla na ochranu hospodářské soutěže. Některé ze současných nástrojů je nicméně třeba vyladit a aktualizovat. Evropský parlament ke všem příslušným návrhům zaujme stanovisko.

Závěrem lze konstatovat, že hospodářské politiky v Evropě, stejně jako ve všech ostatních demokratických státech, musí být v rámci globální ekonomiky podrobeny demokratické kontrole. Ačkoli výlučná pravomoc v této oblasti přísluší Evropské komisi, legitimitu evropských politik v oblasti hospodářské soutěže je třeba posílit tím, že Evropskému parlamentu bude přisouzena důležitější úloha, a to zavedením postupu spolurozhodování.

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008
(2009/2173(INI))

Navrhovatel: Reinhard Bütikofer

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

2. vítá přijetí bílé knihy Komise o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel EU; považuje to za vítězství ochrany spotřebitelů v Evropské unii;

3. žádá Komisi, aby usilovala o provádění telekomunikačního balíčku;

4. žádá Komisi, aby do své příští zprávy zařadila kapitolu zaměřenou na malé a střední podniky a hospodářskou soutěž; poukazuje na vysoké náklady patentového systému pro malé a střední podniky, způsobené zejména nebezpečím soudních sporů ze strany „patentových trollů“; upozorňuje na otevřené inovace a sdílení znalostí; vyzývá malé a střední podniky, aby v rámci otevřeného přístupu využívaly výsledky 7. rámcového programu;

5. domnívá se, že by Evropská komise měla zvýšit své úsilí o ochranu malých a středních podniků působících v textilním průmyslu, který je značně postižen paděláním;

6. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a podala zprávu o tom, do jaké míry – pokud vůbec – různé mechanismy vnitrostátní podpory v automobilovém průmyslu přispěly k jiným cílům Společenství, zejména k udržitelnosti a k technologiím šetrným k životnímu prostředí; naléhá na Komisi, aby vyhodnotila konkurenceschopnost uvnitř tohoto trhu, zejména vztahy mezi výrobci původních zařízení a primárními a sekundárními dodavateli;

7. požaduje, aby Evropská komise i nadále sledovala ceny potravin v Evropské unii a podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu, aby se zabránilo výkyvům cen, které by mohly ohrozit zabezpečení dodávek potravin;

8. vítá šetření Komise v odvětví energetiky; žádá Komisi, aby vyšetřila, do jaké míry nedostatek investic do infrastruktury, zejména do propojení v oblasti plynu a elektřiny, ztěžuje hospodářskou soutěž; konstatuje, že nelze dosáhnout zabezpečení dodávek a efektivní hospodářské soutěže na trhu s energií bez vzájemně propojené a dobře fungující energetické infrastruktury;

9. konstatuje, že vnitřní energetický trh EU není schopen fungovat efektivně a být konkurenceschopný v důsledku existence „energetických ostrovů“, např. oblast Pobaltí je z energetického hlediska izolována od zbytku Evropy a je zcela závislá na jednom externím dodavateli;

10. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda – a pokud ano, jak – vnitrostátní pravidla pro zadávání veřejných zakázek a rozdíly mezi nimi poškozují hospodářskou soutěž a do jaké míry by ji mohly posilovat zvýšením kritérií pro nabídková řízení tak, aby zahrnovala sociální a environmentální dopady, což by mohlo hospodářskou soutěž nasměrovat k inovacím; vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy při harmonizaci zásad pro pravidla zadávání veřejných zakázek na úrovni Společenství;

11. vyjadřuje politování nad nedostatečnou hospodářskou soutěží v oblasti telekomunikací; žádá, aby Komise kombinovala hospodářskou soutěž s významnými investicemi a aby o tom podala zprávu; žádá nové šetření v tomto odvětví; trvá na tom, aby úřad BEREC podporoval hospodářskou soutěž, zejména pomocí příslušné analýzy trhu; naléhavě proto požaduje, aby jeho sekretariát obdržel pro tento účel dostatečné zdroje;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008
(2009/2173(INI))

Navrhovatel: Adam Bielan

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá skutečnost, že zpráva Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2008 klade zvláštní důraz na zajištění co největšího prospěchu spotřebitelů;

2. vyzývá Komisi, aby jako právní základ pro budoucí právní předpisy v oblasti vnitřního trhu použila článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve čl. 153 odst. 2 Smlouvy o ES), který jasně stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“;

3. zdůrazňuje, že je zapotřebí jednoznačných a pevných pravidel v oblasti hospodářské soutěže, která by byla příznivá pro malé a střední podniky a která by byla založena na zásadě „mysli nejdříve v malém“, jež je zakotvena v iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu;

4. vyzývá Komisi, aby s cílem definovat problémy v oblasti hospodářské soutěže a určit priority v oblasti prosazování práva zahájila stálý a trvalý dialog se sdruženími spotřebitelů; požaduje úplnou zprávu o činnosti jednotky pro styk se spotřebiteli působící v rámci GŘ pro hospodářskou soutěž;

5. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala využívání státních podpor a zajistila tak, aby se tato podpůrná opatření nepoužívala k ochraně vnitrostátních odvětví způsobem, který by poškozoval vnitřní trh i evropské spotřebitele;

6. zdůrazňuje, že je zapotřebí účinných mechanismů, které zajistí, aby jednotliví spotřebitelé a podniky, a to zejména malé a střední podniky, kteří byli poškozeni v důsledku porušení antimonopolních pravidel, mohli obdržet náhradu za utrpěnou škodu; vyzývá Komisi, aby uplatňovala horizontální přístup k pravidlům pro skupinové žaloby v rámci předpisů o hospodářské soutěži i v obecném rámci pro ochranu spotřebitele a současně zohledňovala stávající nápravné prostředky v každém členském státě; dále zdůrazňuje, že tento přístup nesmí zpomalit nebo znemožnit vypracování konkrétních návrhů a opatření, která jsou považována za nezbytná, mají-li být předpisy o hospodářské soutěži prosazovány v plné míře; domnívá se, že kompenzační mechanismy by se měly vytvářet přiměřeným způsobem, aby nevznikly podněty vedoucí ke vzniku celého „odvětví žalob“ po vzoru USA;

7. zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářskou soutěž ve farmaceutickém průmyslu prostřednictvím vhodných opatření k boji proti takovým praktikám farmaceutických podniků, které by mohly vést k pozdržení nebo znemožnění vstupu generických přípravků na trh, a to v souladu s výsledky odvětvového šetření GŘ pro hospodářskou soutěž;

8. upozorňuje na potřebu účinné spolupráce s Parlamentem a se spotřebitelskými organizacemi a organizacemi sdružujícími drobné podnikatele, pokud jde o veškeré změny nařízení o blokové výjimce vztahující se na vertikální dohody; zdůrazňuje, že regulační rámec, jenž podporuje jednotný postup různých tržních hospodářských subjektů, je nejlepší možnou odpovědí na eventuální poškozování spotřebitelů, které vyplývá z nedostatečné možnosti volby;

9. připomíná požadavek řádného dohledu organizací konečných uživatelů, a to včetně slyšení v Parlamentu, pokud jde o návrh nařízení Komise o blokové výjimce pro motorová vozidla a návrh doplňkových pokynů; žádá Komisi, aby zajistila přijetí nadčasových pravidel počínaje 1. červnem 2010;

10. vítá v tomto ohledu návrh Komise na přijetí přísnějšího regulačního rámce pro oblast služeb poskytovaných po zakoupení výrobků, čímž by se snížily vysoké výdaje spotřebitelů na opravy a údržbu, jež vyplývají z postupů narušujících hospodářskou soutěž, jako je např. vyloučení nezávislých poskytovatelů služeb.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zoltán Balczó, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Francesco De Angelis, Ilda Figueiredo, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Paweł Robert Kowal, Marian-Jean Marinescu, Alajos Mészáros, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler

Právní upozornění - Ochrana soukromí