ZPRÁVA o síti SOLVIT

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Petičního výboru (29. 1. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

2. 3. 2010 - (2009/2138(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Cristian Silviu Buşoi

Postup : 2009/2138(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0027/2010

Předložené texty :

A7-0027/2010

Rozpravy :

PV 09/03/2010 - 4
CRE 09/03/2010 - 4

Hlasování :

PV 09/03/2010 - 6.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0047

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Petičního výboru
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o síti SOLVIT

(2009/2138(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o účinném řešení problémů na vnitřním trhu („SOLVIT“)[1],

– s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu[2],

- s ohledem na závěry Rady ze dne 1. března 2002, v nichž Rada potvrdila, že se členské státy zavazují zasazovat se o efektivní fungování systému SOLVIT a dodržovat jeho zásady,

- s ohledem na doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu[3],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. července 2005 o akčním plánu pro zlepšení komunikace Komise[4] o Evropě, kterého by mělo být mimo jiné dosaženo zefektivněním informačních a asistenčních sítí, jež Komise podporuje,

- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. května 2008 o akčním plánu pro zavedení integrovaného přístupu týkajícího se poskytování asistenčních služeb v oblasti jednotného trhu občanům a podnikatelským subjektům[5],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o hodnotící zprávě o vnitřním trhu č.19[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu: odstraňovat překážky a neúčinnost pomocí lepšího provádění a vymáhání[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu[8],

– s ohledem na zprávu týkající se sítě Solvit za rok 2008 nazvanou „Vývoj a výkonnost sítě Solvit v roce 2008“[9],

- s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu[10],

- s ohledem na závěry Rady (ve složení pro konkurenceschopnost - vnitřní trh, průmysl a výzkum) ze dne 24. září 2009 nazvané „Jak zlepšit fungování vnitřního trhu“[11],

- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o činnostech Komise ke zlepšení fungování jednotného trhu[12],

- s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o administrativní spolupráci na vnitřním trhu[13],

– s ohledem na čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Petičního výboru (A7-0027/2010),

A. vzhledem k tomu, že se Komise, Parlament, evropský veřejný ochránce práv a členské státy musí více zasadit o definování a sdělování informací o občanských právech a napomáhat občanům k tomu, aby těchto práv využívali; vzhledem k tomu, že by to rovněž přispělo ke zlepšení fungování vnitřního trhu;

B. vzhledem k tomu, že větší transparentnost je klíčová pro překonání překážek bránících přeshraničnímu pohybu a vymáhání práv v oblasti volného pohybu osob,

C. vzhledem k tomu, že je třeba výrazného zlepšení ze strany Komise a členských států, pokud jde o zvyšování povědomí o příležitostech, jež vnitřní trh poskytuje občanům a podnikům,

D. vzhledem k tomu, že v oblasti vnitřního trhu bylo dosaženo zásadního pokroku, ale stále existují překážky, které brání jeho plnému a řádnému fungování,

E. vzhledem k tomu, že je třeba, aby v případech nesprávného uplatnění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu byly k dispozici rychlé opravné prostředky, které nebudou nutně zahrnovat právní kroky,

F. vzhledem k tomu, že až bude síť SOLVIT plně v provozu, bude schopna zabránit nadměrnému využívání soudního systému, jehož postupy jsou často složité a mechanismy pro zaručení ochrany jednotlivců často omezují přístup ke spravedlnosti,

G. vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro lepší uplatňování acquis communautaire v oblasti vnitřního trhu je odborné vzdělávání a přeshraniční výměny, mimo jiné prostřednictvím elektronických sítí zřízených Komisí,

H. vzhledem k tomu, že občané a podniky spoléhají na efektivní vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, které jim pomůže plně využívat možností, jež vnitřní trh nabízí,

I. vzhledem k tomu, že by členské státy měly za podpory Komise zvýšit kapacitu mechanismů pro řešení problémů, a pomoci tak občanům vymáhat jejich práva,

J. vzhledem k tomu, že síť SOLVIT byla Komisí a členskými státy v roce 2002 vytvořena, aby řešila problémy, které vznikají občanům a podnikům v souvislosti s nesprávným uplatňováním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu,

K. vzhledem k tomu, že SOLVIT je internetovou sítí pro řešení problémů, v jejímž rámci členské státy EU (spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem) spolupracují na tom, aby byly problémy občanů a podniků způsobené nesprávným uplatňováním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů vyřešeny, aniž by bylo nutné uchylovat se k soudnímu řízení,

L. vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je považována za poměrně úspěšný systém pro zjednávání nápravy bez formálního řízení, které bývá v průměru dosaženo během 10 týdnů, a že by řešení problémů na vnitřním trhu prostřednictvím této sítě mohlo sloužit jako model osvědčených postupů také pro ostatní asistenční služby v oblasti jednotného trhu,

M. vzhledem k tomu, že bude-li to jeden z členských států považovat za nutné, měla by být zvýšena kapacita sítě SOLVIT, aby se předešlo problémům s nedostatkem zaměstnanců, zejména s ohledem na jakoukoli budoucí propagační kampaň,

N. vzhledem k tomu, že by ale síť SOLVIT neměla nahrazovat právní práci Komise v oblasti porušování právních předpisů, ani sloužit jako omluva pro méně ambiciózní úsilí členských států při provádění směrnic EU ve vnitrostátním právu včas a správně,

O. vzhledem k tomu, že mnoho občanů, kteří mají problém týkající se vnitřního trhu, jenž spadá do působnosti sítě SOLVIT, nejsou o této síti informováni, a proto se obracejí se svým problémem na evropského veřejného ochránce práv;

Úvod

1. vítá iniciativu Komise z července 2002 spočívající ve vytvoření sítě SOLVIT v rámci vnitrostátních správ za využití internetové interaktivní databáze, která se ukázala být úspěšným nástrojem, jenž přispěl k větší transparentnosti a vytvořil vzájemný tlak vedoucí k rychlejšímu řešení problémů;

2. vyzývá Komisi, aby se všemožně snažila o zajištění efektivního uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s cílem snížit administrativní zátěž občanů a podniků;

Účinné řešení problémů na vnitřním trhu

3. upozorňuje, že problémy související s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu jsou často odhaleny prostřednictvím sítě SOLVIT;

4. zdůrazňuje, že zkušenosti získané v rámci sítě SOLVIT by měly být využity při tvorbě vnitrostátních politik a politik EU, což bude mít za následek strukturální nebo regulační změny tam, kde to bude nutné;

5. vyzývá Komisi, aby do svých hodnotících zpráv o vnitřním trhu a spotřebitelském trhu systematicky zahrnovala podrobnější informace o uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s cílem zvýšit transparentnost a poskytnout zaměstnancům sítě SOLVIT užitečný nástroj;

6. vyzývá k tomu, aby hodnotící zpráva o vnitřním trhu, zpráva SOLVIT, Občanský rozcestník (Citizens' Signpost Service) a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu byly vydávány zároveň, a sice jednou ročně ve stejnou dobu (frekvence jejich vydávání se nezmění), s cílem poskytnout celkový obraz o vývoji vnitřního trhu a lépe koordinovat práci, jež byla v těchto oblastech vykonána, při současném zachování specifické povahy uvedených nástrojů; vyzývá Komisi, aby uvážila zahrnutí podrobného popisu pokroku, dosažených výsledků a nedostatků sítě SOLVIT do hodnotící zprávy o spotřebitelském trhu; vyzývá Komisi, aby okamžitě jednala s cílem vyřešit opakující se problémy, jež byly prostřednictvím sítě SOLVIT zjištěny;

Horizontální problémy zjištěné na vnitrostátní úrovni

7. konstatuje, že některá střediska sítě SOLVIT trpí nedostatkem zaměstnanců a že v roce 2008 se počet vyřešených případů snížil, přičemž průměrný počet dní potřebných k jejich vyřešení se zvýšil; vyzývá všechna střediska sítě SOLVIT, aby přijímala zaměstnance, kteří mají pro funkci, kterou mají vykonávat, vhodnou kvalifikaci a zkušenosti; domnívá se, že by pro zaměstnance sítě SOLVIT mělo být zajištěno více odborného vzdělávání; oceňuje práci sítě SOLVIT, a to zejména míru úspěšnosti při řešení případů, která zůstává vysoká (83 %), ačkoli se její pracovní vytížení v roce 2008 zvýšilo (stouplo o 22 % na 1000 případů) a některá střediska sítě SOLVIT se potýkají s nedostatkem zaměstnanců;

8. konstatuje, že mnoho občanů a malých podniků není o práci sítě SOLVIT dostatečně informováno a že podniky buďto využívají komerčních právních služeb v případech, kdy by mohly ke svému prospěchu využít SOLVIT, nebo dokonce přistupují na požadavky členských států v tomto smyslu, ačkoli tyto požadavky nejsou v souladu s právními předpisy Společenství pro oblast vnitřního trhu; vítá skutečnost, že činnost sítě SOLVIT vedla k úsporám nákladů pro evropské občany a podniky, jejichž výše se v roce 2008 odhaduje na 32,6 milionu EUR;

9. konstatuje, že portfej ministerstva, pod nějž příslušné vnitrostátní středisko sítě SOLVIT spadá, může ovlivnit, jakým způsobem je vnímán druh práce, kterou tato síť v dané zemi vykonává, a že míra úspěšného řešení a vyřizování případů závisí na ochotě a schopnosti členských států úzce spolupracovat se středisky SOLVIT;

10. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich středisko SOLVIT mělo silnou politickou podporu a mohlo tak přesvědčit orgány, na které jsou stížnosti podány, aby aktivně spolupracovaly v rámci postupu sítě SOLVIT a v odpovídajících lhůtách;

11. domnívá se, že by členské státy měly posílit účinnou spolupráci mezi sítí SOLVIT a orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; dále se domnívá, že členské státy by měly zahájit intenzivnější a rozsáhlejší výměnu osvědčených postupů;

12. zdůrazňuje důležitost výměny informací mezi středisky SOLVIT, a proto doporučuje pravidelná setkání středisek SOLVIT členských států za účelem výměny informací a sdílení příkladů osvědčených postupů a systémů;

Opatření, který by měla být vypracována

13. vyzývá členské státy, aby síť SOLVIT propagovaly s využitím všech forem sdělovacích prostředků, a zajistily tak, že se co nejvíce občanů a podniků především dozví, jak mohou vymáhat svá práva, a aby vyčlenily dostatek prostředků na to, aby tato propagace byla efektivnější; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly alternativní systémy řešení sporů online v rámci sítě SOLVIT; vyzývá rovněž své poslance, aby propagovali síť SOLVIT ve svých volebních obvodech;

14. vyzývá jednotlivé členské státy, aby propagovaly SOLVIT jakožto alternativní mechanismus pro řešení sporů, a to prostřednictvím národních informačních kampaní;

15. vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly SOLVIT na internetu; vyzývá Komisi, aby dala k dispozici jednotnou internetovou adresu pro veškerá národní střediska SOLVIT - www.solvit.eu -, která by usnadnila občanům přístup před znovuspuštěním portálu Vaše Evropa, který nakonec zastřeší veškeré asistenční služby v oblasti jednotného trhu, včetně sítě SOLVIT;

16. vyzývá členské státy, aby zřídily internetové stránky propojené s evropským portálem SOLVIT, jež by obsahovaly soubor úspěšných případů a osvědčených postupů ve věci urovnávání sporů prostřednictvím tohoto mechanismu;

17. vyzývá členské státy, aby zvýšily efektivitu středisek SOLVIT tím, že dají k dispozici úředníky příslušných administrativních orgánů s cílem usnadnit řešení případů, jež nespadají do působnosti sítě SOLVIT (SOLVIT+) a tím, že v rámci své správy zajistí střediskům SOLVIT patřičný přístup k odborným právním informacím; vyzývá Komisi, aby neformální právní hodnocení středisek SOLVIT poskytovala rychleji;

18. vyzývá členské státy, aby v zájmu lepší spolupráce jmenovaly styčného úředníka pro síť SOLVIT v rámci orgánů veřejné správy, který se bude zabývat prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu;

19. vyzývá členské státy, aby pořádaly informační kampaně o síti SOLVIT na místní, regionální či vnitrostátní úrovni a zaměřily je na konkrétní skupiny, jako jsou malé a střední podniky, které v současné době nemají o této síti dostatečné povědomí, a nabádá členské státy ke spolupráci a výměně osvědčených postupů tak, aby byla propagace sítě SOLVIT co nejefektivnější; upozorňuje, že Petiční výbor Parlamentu odkazuje paralelně ke svému vlastnímu postupu předkladatele petic na síť SOLVIT, pokud se domnívá, že v daném případě může být prostřednictvím této sítě nalezeno řešení rychleji;

20. uznává účinnost sítě SOLVIT coby sítě pro spolupráci, která usiluje o nalezení neformálních řešení problémů, jež vznikají občanům a podnikům EU v důsledku nesprávného uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů;

21. bere na vědomí, že podle výroční zprávy sítě SOLVIT za rok 2008 se na tuto síť obrací vysoký počet žadatelů, jejichž problémy nespadají do její oblasti působnosti, a že tato skutečnost ve střediscích SOLVIT zpomaluje řešení stížností;

22. konstatuje, že existují různé subjekty, jimž mohou občané EU předkládat své problémy, včetně Petičního výboru Parlamentu, sítě SOLVIT, Komise a evropského veřejného ochránce práv;

23. žádá síť SOLVIT, aby případy nesprávného uplatňování právních předpisů EU, které jsou pro ni příliš komplikované, postupovala nejen Komisi, ale ve vhodných případech i Petičnímu výboru Parlamentu;

24. připomíná, že petice jsou vyřizovány otevřeným a transparentním způsobem za úzké spolupráce s příslušnými legislativními výbory, Komisí a příslušnými orgány v členských státech;

25. domnívá se, že postup projednávání petic může pozitivním způsobem přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že pravomoci Parlamentu, které spočívají v možnosti aktivně a přímo utvářet, přezkoumávat a zdokonalovat právní předpisy EU, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost značně vzrostou; dále připomíná, že je třeba zohlednit posílení úlohy národních parlamentů;

26. konstatuje, že neexistuje subjekt, který by jako jediný odpovídal za vyřizování stížností občanů od začátku až do konce, neboť je občané předkládají různými kanály; vyzývá k větší koordinaci mezi subjekty, které jsou zapojeny do přijímání stížností od občanů a jejich vyřizování;

27. žádá síť SOLVIT, aby na svých webových stránkách uvedla odkaz na Petiční výbor Parlamentu a na příslušné výbory národních parlamentů, aby tak občané mohli být informováni o svém právu předkládat Parlamentu petice coby prostředku mimosoudní nápravy a řešení prostřednictvím politického a legislativního procesu;

28. dále podporuje vytvoření společných webových stránek evropských orgánů, jejichž cílem by bylo poskytovat občanům EU asistenci a přímo je odkazovat na orgán nebo instituci příslušnou k vyřízení jejich stížnosti.

29. vyzývá poslance Parlamentu, aby zahájili iniciativy k propagaci sítě SOLVIT a usilovali o zvýšení povědomí o této síti u poslanců parlamentů ve svých zemích například tím, že budou prezentovat úspěchy sítě SOLVIT na schůzích Konference výborů pro evropské záležitosti; dále zdůrazňuje nutnost toho, aby se národní vlády a parlamenty aktivně zapojily do propagace sítě SOLVIT na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby zorganizovaly slyšení středisek SOLVIT s cílem určit osvědčené postupy a stávající překážky dobrého fungování těchto středisek a zvýšit tak účinnost administrativních a pracovních postupů;

30. vyzývá členské státy, aby s využitím veškerých dostupných prostředků, včetně alternativních způsobů financování, zvýšily počet zaměstnanců středisek SOLVIT, a zvětšily tak administrativní kapacitu na příslušných ministerstvech úměrně k počtu obyvatel dané země a k počtu případů, které tato střediska již dříve řešila;

31. vyzývá členské státy a Komisi, aby společně prověřily a analyzovaly příčiny malé úspěšnosti některých středisek SOLVIT, stejně jako příčiny poměrně dlouhé doby, kterou potřebují na vyřešení případu, za účelem poskytnutí užitečných informací jakožto základu pro navržení lepší strategie řešení problémů ve prospěch občanů a podniků na vnitřním trhu;

32. vyzývá Komisi k předkládání výročních zpráv o síti SOLVIT s daleko podrobnějšími informacemi a detailnějšími statistickými údaji, které by umožnily i posouzení efektivity jednotlivých národních středisek, neboť jinak je obtížné dlouhodobě posuzovat trendy vývoje a navrhovat konkrétní a cílená opatření pro zlepšení situace v jednotlivých členských státech;

33. vyzývá Komisi k vytvoření jediného webového portálu pro všechna střediska SOLVIT na adrese, kterou by bylo možné co nejsnadněji nalézt (www.solvit.eu); zároveň se domnívá, že viditelnost sítě SOLVIT v rámci internetu je potřeba výrazně zlepšit a využít přitom jak sociální sítě, tak vyhledávací systémy;

34. domnívá se, že vzhledem k velkému množství řešených případů jednotlivců v oblasti uznávání kvalifikací a sociálních a pobytových práv je potřeba, aby síť SOLVIT spolupracovala daleko intenzivněji a směřovala své informační kampaně i na krajanské asociace a konzuláty členských států;

35. domnívá se, že vzhledem ke značnému množství řešených případů podnikatelů je potřeba, aby síť SOLVIT spolupracovala daleko intenzivněji a směřovala své informační kampaně i na evropská a národní sdružení podnikatelů, se zvláštním důrazem zejména na malé a střední podniky;

36. vyzývá Komisi, aby jako svou prioritu co nejdříve ukončila práci na projektu asistenčních služeb jednotného trhu, jenž má zefektivnit asistenční služby v oblasti poskytování informací, poradenství a řešení problémů a učinit je dostupnějšími a efektivnějšími;

37. vyzývá evropského veřejného ochránce práv k užší spolupráci se středisky SOLVIT a k tomu, aby postupoval veškeré obdržené stížnosti, které nespadají do jeho působnosti, bez prodlení a byrokratických průtahů příslušnému středisku SOLVIT, a to v případech, kdy se tyto stížnosti týkají vnitřního trhu a mohly by spadat do působnosti sítě SOLVIT; vyzývá Komisi, aby zahájila zrychlené řízení o porušení Smlouvy, pokud nevyřešená stížnost síti SOLVIT odhalí jednoznačné porušení právních předpisů Společenství;

° °

38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] KOM(2001)0702.
[2] Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79.
[3] Úř. věst. L 98, 16.4.2005, s. 47.
[4] SEK(2005)0985.
[5] SEK(2008)1882.
[6] SEK(2009)1007.
[7] Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 80.
[8] Přijaté texty, P6_TA(2008)0421.
[9] SEK(2009)0142.
[10] Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17.
[11] Dokument Rady 13024/09.
[12] SEK(2009)0881.
[13] SEK(2009)0882.

Úvod

SOLVIT je síť, kterou vytvořila Komise spolu s členskými státy za účelem řešení problémů, které vznikají jednotlivým občanům a podnikům v souvislosti s nesprávným uplatňováním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

Všechny členské státy EU a také Norsko, Island a Lichtenštejnsko zřídily vnitrostátní střediska SOLVIT, která většinou spadají pod ministerstvo zahraničních věcí nebo hospodářství.

Účinné řešení problémů na vnitřním trhu

Tato střediska spolu prostřednictvím internetové databáze přímo spolupracují při hledání rychlých a pragmatických řešení problémů, které jim předkládají občané a podniky. Pravidla spolupráce v rámci sítě SOLVIT jsou stanovena v doporučení Komise z roku 2001[1], které bylo schváleno v závěrech Rady. Síť SOLVIT je v provozu od července 2002. Kromě výše uvedeného doporučení přijala v prosinci 2004 střediska SOLVIT soubor společných norem kvality a výkonnosti s cílem zajistit v celé síti vysokou kvalitu služeb.

Ač je hlavním úkolem sítě SOLVIT řešit problémy, které byly způsobeny nesprávným uplatňováním právních předpisů EU, zdá se, že ve skutečnosti je někdy třeba změnit vnitrostátní právní předpisy, pokyny nebo jiná formální prováděcí ustanovení.

Navzdory tomu, že mandát sítě SOLVIT jejím střediskům umožňuje, aby tento typ případů odmítala, protože je obtížné vyřešit je neformální cestou či během deseti týdnů, objevuje se stále více středisek, které se těmito tzv. případy SOLVIT+ zabývají. Tímto způsobem nebývají vyřešeny pouze problémy jednotlivých stěžovatelů, ale předchází se zároveň podobným problémům v budoucnosti.

Horizontální problémy zjištěné na vnitrostátní úrovni

V roce 2008 se do řešení případů SOLVIT+ zapojil rekordní počet 17 středisek (v Belgii, Bulharsku, České republice, Finsku, Francii, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, na Slovensku, ve Španělsku a ve Švédsku). Těchto případů bylo celkem 32, z nichž 12 bylo nakonec vyřešeno a na 20 případech se stále pracuje.

Je velmi povzbuzující, že i ta střediska SOLVIT, která se potýkají se závažným nedostatkem zaměstnanců, tyto případy, jež jsou obvykle komplikované a časově náročné, neodmítají.

Mnoho středisek se navíc snaží stěžovatelům pomoci, i když jejich případy do působnosti sítě SOLVIT nespadají (například v případě přeshraničních problémů, které se netýkají právních předpisů EU).

Pro záznam případů tohoto druhu byla v databázi SOLVIT v roce 2007 vytvořena zvláštní kategorie označená „Nespadá do působnosti sítě SOLVIT“. V období od listopadu 2007 do října 2008 řešila střediska SOLVIT 250 těchto případů.

V roce 2008 se počet případů řešených sítí SOLVIT zvýšil o dalších 22 % a poprvé od jejího vzniku bylo dosaženo mezníku 1 000 případů, které byly systému předloženy během jednoho roku. Míra vyřešených případů zůstala vysoká na úrovni 83 %. Zároveň ale vedl nedostatek zaměstnanců a časté změny v počtu středisek SOLVIT k tomu, že průměrná doba pro řešení případu vzrostla z 58 dnů v roce 2007 na 69 dnů v roce 2008. Procento případů, které jsou vyřešeny v desetitýdenní lhůtě, navíc kleslo ze 79 % na 74 %.

Aby byla zajištěna kompatibilita řešení s právními předpisy EU, potřebují střediska SOLVIT spolehlivé právní poradenství týkající se právní podstaty předkládaných problémů a navrhovaných řešení. Zaměstnanci potřebují mít dobrý přístup k právnímu poradenství jak v rámci svého střediska, tak v rámci správního orgánu, jehož jsou součástí.

Vyskytnou-li se odlišné právní názory u dvou členských států na případ, kterým se společně zabývají, objeví-li se komplexní právní otázky nebo nemají-li střediska SOLVIT jednoduše řádný přístup k právnímu poradenství ve své zemi, obracejí se často o radu na Komisi.

Jelikož ale počet dotazů ze středisek SOLVIT narůstá, nemůže jim vždy Komise poskytnout neformální právní radu tak rychle, jak by si to tato střediska přála. Členské státy by měly zajistit, aby měla střediska SOLVIT řádný přístup k odborným právním znalostem v rámci správních orgánů, jejichž jsou součástí. Komise by pak měla neformální právní hodnocení vypracovávaná na žádost středisek SOLVIT poskytovat rychleji.

Parlament ve svém usnesení o hodnotící zprávě o vnitřním trhu ze září 2008 vyzval k tomu, aby mu byly poskytovány podrobnější informace o směrnicích, které nebyly dosud provedeny, jelikož pokud jde o statistické údaje, mají všechny směrnice stejnou váhu.

Pokud by Komise uváděla podrobnější informace o směrnicích, které dosud nebyly v jednotlivých členských státech provedeny, na svých webových stránkách, přispěla by ke zvýšení obecného povědomí o těchto záležitostech mezi širokou veřejností. Toto opatření by rovněž umožnilo vyvíjet tlak, a to i ze strany poslanců Evropského parlamentu na poslance národních parlamentů. Tyto informace by navíc byly velmi užitečným nástrojem rovněž pro práci sítě SOLVIT.

Opatření, který by měla být vypracována

Zpravodaj doporučuje následující:

Informace o tomto typu služeb by měly být co nejvíce šířeny mezi občany a podniky s využitím všech forem sdělovacích prostředků na vnitrostátní, regionální i místní úrovni.

Členské státy by dále měly za podpory Komise zvýšit kapacitu mechanismů pro řešení problémů, zejména sítě SOLVIT, vyčleněním dalších finančních a lidských zdrojů s využitím Evropského sociálního fondu.

Zaměstnanci sítě SOLVIT by měli být proškolováni o nejnovějších právních předpisech v oblasti vnitřního trhu a měli by mít rovněž dobrou pracovní znalost angličtiny a dalšího jazyka EU, který nebude totožný s jejich mateřštinou.

Všechny orgány veřejné správy, které se zabývají záležitostmi souvisejícími s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, by měly jmenovat styčného úředníka pro síť SOLVIT, jenž by zajišťoval efektivní a účinnou komunikaci mezi službami. Každý členský stát by měl navíc zajistit, aby se na jeho území nacházela pobočka sítě SOLVIT.

Členské státy by ale měly především zvýšit své úsilí při poskytování informací občanům a podnikům o jejich právech na vnitřním trhu, a umožnit jim tak, aby byli schopni uplatňovat tato práva v praxi. Až bude dokončen projekt asistenčních služeb jednotného trhu (SMAS), usnadní přístup k různým existujícím asistenčním službám v oblasti poskytování informací, poradenství a řešení problémů a zefektivní je.

[1] Doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu (Text s významem pro EHP), (oznámeno pod číslem C (2001)3901), Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79–82.

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k síti SOLVIT
(2009/2138(INI))

Navrhovatel: Simon Busuttil

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. oceňuje práci sítě SOLVIT, a to zejména míru úspěšnosti při řešení případů, která zůstává vysoká (83 %), ačkoli se její pracovní vytížení v roce 2008 zvýšilo (stouplo o 22 % na 1000 případů) a některá střediska sítě SOLVIT se potýkají s nedostatkem zaměstnanců;

2. vítá skutečnost, že činnost sítě SOLVIT vedla k úsporám nákladů pro evropské občany a podniky, jejichž výše se v roce 2008 odhaduje na 32,6 milionu EUR;

3. upozorňuje, že Petiční výbor Parlamentu odkazuje paralelně ke svému vlastnímu postupu předkladatele petic na síť SOLVIT, pokud se domnívá, že v daném případě může být prostřednictvím této sítě nalezeno řešení rychleji;

4. uznává účinnost sítě SOLVIT coby sítě pro spolupráci, která usiluje o nalezení neformálních řešení problémů, jež vznikají občanům a podnikům EU v důsledku nesprávného uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů;

5. bere na vědomí, že podle výroční zprávy sítě SOLVIT za rok 2008 se na tuto síť obrací vysoký počet žadatelů, jejichž problémy nespadají do její oblasti působnosti, a že tato skutečnost ve střediscích SOLVIT zpomaluje řešení stížností;

6. konstatuje, že existují různé subjekty, jimž mohou občané EU předkládat své problémy, včetně Petičního výboru Parlamentu, sítě SOLVIT, Evropské komise a evropského veřejného ochránce práv;

7. žádá síť SOLVIT, aby případy nesprávného uplatňování právních předpisů EU, které jsou pro ni příliš komplexní, postupovala nejen Komisi, ale ve vhodných případech i Petičnímu výboru Parlamentu;

8. připomíná, že petice jsou vyřizovány otevřeným a transparentním způsobem za úzké spolupráce s příslušnými legislativními výbory, Komisí a příslušnými orgány v členských státech;

9. domnívá se, že postup projednávání petic může pozitivním způsobem přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že pravomoci Parlamentu, které spočívají v možnosti aktivně a přímo utvářet, přezkoumávat a zdokonalovat právní předpisy EU, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost značně vzrostou; dále připomíná, že je třeba zohlednit posílení úlohy národních parlamentů;

10. konstatuje, že neexistuje subjekt, který by jako jediný odpovídal za vyřizování stížností občanů od začátku až do konce, neboť je občané předkládají různými kanály; vyzývá k větší koordinaci mezi subjekty, které jsou zapojeny do přijímání stížností od občanů a jejich vyřizování;

11. žádá síť SOLVIT, aby na svých webových stránkách uvedla odkaz na Petiční výbor Parlamentu a na příslušné výbory národních parlamentů, aby tak občané mohli být informováni o svém právu předkládat Parlamentu petice coby prostředku mimosoudní nápravy a řešení prostřednictvím politického a legislativního procesu;

12. dále podporuje vytvoření společných webových stránek evropských orgánů, jejichž cílem by bylo poskytovat občanům EU asistenci a přímo je odkazovat na orgán nebo instituci příslušnou k vyřízení jejich stížnosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Victor Boştinaru, Simon Busuttil, Giles Chichester, Pascale Gruny, Ágnes Hankiss, Roger Helmer, Peter Jahr, Lena Kolarska-Bobińska, Erminia Mazzoni, Willy Meyer, Mariya Nedelcheva, Chrysoula Paliadeli, Nikolaos Salavrakos, Ernst Strasser, Angelika Werthmann, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sir Robert Atkins, Gerald Häfner, Marian Harkin, Joe Higgins, Alan Kelly, Mairead McGuinness, Axel Voss

Právní upozornění - Ochrana soukromí